Národní implementační plán Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech

Národní implementační plán Stockholmské úmluvy stanovuje strategické cíle a akční plány České republiky k plnění globální environmentální smlouvy.  

 

Národní implementační plán Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, který byl vzat na vědomí vládou dne 7. prosince 2005 usnesením č. 1572, stanovil strategické cíle a akční plány České republiky k plnění globální environmentální smlouvy, jejímž cílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů („POPs").

POPs jsou zjednodušeně řečeno odolné organické odpadní látky, přenosné přes hranice států, ukládající se daleko od místa jejich vstupu do pro­středí.

 

Národní implementační plán definuje sedm strategických cílů:

  • 1.      eliminace vstupů POPs do prostředí,
  • 2.      odstranění starých zátěží,
  • 3.      podpora dobudování zařízení ke sběru odpadů s obsahem POPs,
  • 4.      aplikace principů nejlepších dostupných technik/nejlepší environmentální praxe   BAT/BEP,
  • 5.      příprava komplexních plánů odstranění odpadů,
  • 6.      získání dalších údajů o oblastech zatížených POPs
  • 7.      optimalizace monitorovacích programů.

 

Vzhledem k rozsahu aktivit souvisejících s plněním Úmluvy a jejich průřezovému charakteru zřídil ministr životního prostředí v  listopadu 2006 Národní centrum pro perzistentní organické polutanty („Národní POPs centrum"), které je poradním expertním sborem pro aktivity spojené s problematikou POPs a úkoly vyplývajícími z mnohostranných mezinárodních smluv zaměřených na chemické látky a odpady. Národní POPs centrum bylo zřízeno v rámci Výzkumného centra pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii Masarykovy univerzity v Brně a spolupracuje s předními českými experty z různých resortů a s institucemi zabývajícími se problematikou spojenou s POPs jako jsou Národní referenční laboratoře pro POPs, Státní zdravotní ústav, Výzkumný ústav vodohospodářský, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský či Český hydrometeorologický ústav. Na aktivitách Národního POPs centra se podílejí rovněž nevládní organizace, zejména Sdružení Arnika, pro které je problematika toxických látek a odpadů jednou z priorit. Činnost Národního POPs centra je podporována a koordinována Radou složenou ze zástupců ministerstev životního prostředí, zdravotnictví, zemědělství, průmyslu a obchodu, obrany, školství, mládeže a tělovýchovy, financí a dopravy.  

ČR je jednou z mála zemí Evropy, kde existuje dlouhodobý monitoring ovzduší; od roku 1988 probíhá na observatoři Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Košeticích ve spolupráci s Národním POPs centrem. Zároveň se provádí, již pátým rokem, monitoring ovzduší pomocí pasivních vzorkovačů. Výsledky lze využít pro hodnocení trendů výskytu POPs ve volném ovzduší ČR. Odběrová síť nazvaná „MONET_CZ" umožňuje hodnotit účinnost opatření přijatých na zdrojích ke snížení emisí POPs a slouží jako model pro vybudování podobných nástrojů v dalších zemích, zejména v těch, kde jakákoli data o kvalitě ovzduší zcela chybí.

Probíhá rovněž monitoring povrchových i podzemních vod, v souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. POPs jsou sledovány i v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí ve venkovním ovzduší na městských stanicích (polycyklické aromatické uhlovodíky), v pitné vodě, dietární expozici, mateřském mléku a krevním séru. Na úrovni EU probíhá snaha o sladění všech biomonitorovacích aktivit, na čemž se za ČR podílí Státní zdravotní ústav.

Veškeré získané údaje jsou využívány na národní úrovni, ale také pro regionální a globální hodnocení POPs. Jsou zároveň zdrojem pro Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP), který je součástí plnění Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, a slouží i jako podklad pro hodnocení účinnosti Stockholmské úmluvy. Systém monitoringu splňuje požadavky schválené na 4. zasedání Konference smluvních stran Stockholmské úmluvy (v Ženevě, 4.- 8.5.2009), kterými jsou sledování POPs ve dvou základních matricích - ovzduší a mateřském mléce.

Česká republika patří při plnění Úmluvy k nejaktivnějším státům v rámci Evropské unie, regionu střední a východní Evropy i celosvětově.

            Více na: http://www.recetox.muni.cz/pops-centrum/index.php?pg=o-nas--hlavni-cile