Priorita 3   Rozvoj celoživotního učení OP RLZ

 

 

 

V průběhu roku 2003 procházela priorita 3 řadou úprav, které vycházely z požadavků

a připomínek Evropské komise. Následující podoba (verze k 4. listopadu 2003) je dosud poslední českou verzí.

 

Popis a zdůvodnění

Implementace Priority 3 přispěje k naplnění směrnic všech čtyř pilířů NAPZ 2002, zejména pak směrnic č. 4 a 5 v rámci Pilíře 1 – Zaměstnatelnost, a současně k naplnění cílů dvou  strategických dokumentů  pro oblast vzdělávání: Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knihy) a Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR.

 

V kontextu cílů uvedených ve strategických dokumentech Priorita 3 Rozvoj celoživotního učení prochází napříč celou oblastí vzdělávání, přičemž se soustřeďuje se na následující, klíčové úkoly:

 

Prvním úkolem je vytvoření nezbytné základny pro celoživotní učení, a to zejména prostřednictvím zkvalitnění a systémové modernizace základního, středního a vysokoškolského vzdělávání s maximálním uplatněním individualizované a diferenciované výuky. Tvorba této základny musí vést k rozšíření účasti všech příslušných institucí a jednotlivců ve vzdělávacích programech (garance rovných příležitostí), stejně jako k budování efektivních podpůrných a evaluačních systémů. Právě zajištění kvalitního vzdělávání na počátku vzdělávací dráhy jedinců vytváří dobré předpoklady pro jejich pozitivní vztah k dalšímu vzdělávání.

 

Druhým úkolem je vytvoření a posilování vazeb mezi učením a prací, které umožní pružnější přechod mezi počátečním vzděláváním  a zaměstnáním. Úzká koexistence pedagogické a zaměstnanecké sféry zabezpečí potřeby flexibilní kvalifikované pracovní síly – nejdůležitějšího prvku ekonomického rozvoje. V současnosti je na tuto oblast zaměřen rozvojový program Podpora odborného vzdělávání.

 

Třetím úkolem je vytvořit ucelený systém dalšího vzdělávání se zvláštním důrazem na rozvoj dalšího profesního vzdělávání, nezbytné podmínky transformace a restrukturalizace stávajícího pracovního potenciálu ČR v souladu s rozvojovými změnami ekonomické základny.

 

Z uvedeného vyplývá, že MŠMT a další orgány na centrální, regionální i lokální úrovni usilují o realizaci konceptu celoživotního učení v praxi, přičemž pozornost se soustřeďuje na řešení problémů identifikovaných v kapitole 1.1.6 Rozvoj celoživotního učení.

 

 

Počáteční vzdělávání

Kurikulární reforma probíhající v České republice vychází z požadavků modernizovat cíle a obsah vzdělávání a v této souvislosti zavádí tzv. dvoustupňovou tvorbu kurikulárních dokumentů a zároveň klade maximální důraz na rozvoj klíčových kompetencí. Na jedné straně  reforma vymezuje nezbytné a státem garantované společné jádro vzdělávání, které deklaruje  konsensuální názor společnosti na tuto oblast, na straně druhé umožňuje, aby vzdělávací proces nabýval konkrétní podoby  podle místa,, kde se reálně uskutečňuje (tzn. reakci  na potřeby   žáků a studentů a vědomou tvorbu školské kultury těsně spjaté s životem místního společenství). V současné době je již zpracován a schválen Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání,  k diskusi je předložen Rámcový program pro základní vzdělávání a Rámcové programy pro střední odborné vzdělávání a rozpracováván je Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. V praxi je třeba stimulovat zapojení všech subjektů do probíhající reformy, zejména samotné školy, které  budou  v souladu s konkrétním prostředím naplňovat rámcové vzdělávací programy prostřednictvím programů vlastních.

 

Ke zkvalitňování vzdělávání na školách přispívá také realizace rozvojových programů (např. zaměřených na rozvoj jazykových dovedností) vyhlašovaných MŠMT vždy na určité období.

 

Kurikulární reformu ani další změny ve vzdělávací soustavě si nelze představit bez rozvoje lidských zdrojů ve školství. Na tuto oblast se mj. soustředí také rozvojový program Další vzdělávání pedagogických pracovníků. Zároveň MŠMT připravuje systém certifikace učitelů založený na státem definovaných požadavcích. Do budoucna je nezbytné mimo jiného nově koncipovat a podporovat přípravu učitelů i jejich další vzdělávání a systematicky podporovat jejich práci.. Přípravné a další vzdělávání pedagogických pracovníků musí  být  orientováno především na modernizaci vzdělávacích programů  a na nový přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. OP RLZ tedy přispěje k vytváření vhodných podmínek pro profesní růst pedagogických pracovníků. Tato aktivita bude realizována na celostátní úrovni, tzn. bude zajištěna koordinace se stejnojmennou aktivitou v JPD 3.

 

Aktivity směřující ke zlepšení vzdělávacích příležitostí jedinců s různými druhy handicapů (zdravotní, sociální) se začaly realizovat ve  druhé polovině  90. let. Zřizují se přípravné třídy při MŠ a ZŠ pro děti se sociálním znevýhodněním, byla ustavena funkce vychovatele – asistenta učitele (zejména pro práci s Romskými dětmi), jsou podporovány projekty integrující zdravotně postižené žáky do standardních tříd. V letech 2000 – 2001  se uskutečnily projekty týkající se mj. přípravy učitelů na komunikaci a vzdělávání dětí příslušejících k etnickým minoritám (zvláště k Romům) a imigrantům v českém jazyce, dále se věnovaly problémům romské populace ve výchovně vzdělávacím procesu,; byly vyhlášeny projekty na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců. Prostřednictvím cíleně zaměřených seminářů a specializovaných publikací je veden dialog s veřejností k daným otázkám a problémům. Přestože  školská soustava usiluje o řešení dlouho opomíjené otázky znevýhodněných jedinců, situace v dané oblasti (zejména ve vzdělávání romských dětí) není uspokojivá.   V rámci  priority   budou tudíž podporovány aktivity zaměřené na další rozvoj rovných příležitostí.

 

Program podpoří také další rozvoj terciárního vzdělávání, zejména zkvalitňování studijních programů, jejich modularizaci, prohloubení vertikální a horizontální prostupnosti v rámci studia. Zaměří se mimo jiné i na oblast budování funkční a účelné spolupráce vysokých škol a subjektů mimo vzdělávací soustavu (podniky, organizace apod). Rovněž bude usilováno o naplňování cílů vyplývajících z podepsání Boloňské deklarace.

 

Jednou z klíčových aktivit ke zvyšování kvality vzdělávání na vysokých školách bude podpora kvalifikačního růstu akademických pracovníků.  Přestože vysoké školy vzdělávají mladé  akademické pracovníky a usilují o vytváření moderních podmínek pro jejich vědeckou práci (např. v rámci rozvojových programů), je situace v této oblasti neuspokojivá.

 

Další vzdělávání

 

V oblasti dalšího vzdělávání existují zásadní problémy[1]; chybí ucelená koncepce rozvoje, legislativní a institucionální rámec, není dostatečně rozvinutý systém uznávání kvalifikací či systém podpory dalšího vzdělávání znevýhodněných jedinců. Cílem programu je tudíž podpořit vytvoření a prosazování společností akceptované  koncepce dalšího vzdělávání, bez níž  nemůže dojít k funkčnímu propojení počátečního a dalšího vzdělávání. Je nutné koncipovat systém nabídky vzdělávacích služeb na základě potřeb trhu práce (např. na využití progresivních forem a technik vzdělávání či na šíření příkladů úspěšné praxe a mezinárodní spolupráce v oblasti dalšího vzdělávání).

 

Neméně nutné je podpořit tvorbu institucionálního rámce (iniciovat vznik vzdělávacích a výcvikových center pro dospělé nebo informačních a poradenských služeb, které by usnadňovaly orientaci v nabídce) i dostatečnou odbornou kapacitu na regionální úrovni. Což přímo souvisí s podporou vzdělávání poskytovatelů vzdělávání – učitelů, lektorů, školitelů, řídicích a administrativních pracovníků ve vzdělávání.

 

 

Kvalita systémových nástrojů ve vzdělávání

 

Rozvoji vzdělávání v České republice brání několik překážek systémového charakteru. Tento program se zaměří na odstranění čtyř z nich prostřednictvím: a) ustavení uceleného systému monitorování a hodnocení vzdělávání (včetně vybudování Centra pro hodnocení výsledků vzdělávání); b) rozvoje a zdokonalení integrovaného informačního a poradenského systému pro volbu povolání (kariérové resp. profesní poradenství); c) vytváření systému uznávaných kvalifikací; d) vytvoření systému dalšího profesního vzdělávání.

 

Systém monitorování a hodnocení by měl poskytovat spektrum informací všem aktérům vzdělávacího procesu (mj. orgánům státní správy a veřejné správy, uchazečům o studium, školám, sociálním partnerům). Jeho vytvoření a fungování je nezbytnou podmínkou pro rozhodování jednotlivců při volbě vzdělávání, stejně jako při uplatnění absolventů škol na trhu práce. Systém založený na efektivním propojení interních a externích forem monitorování a hodnocení a na potřebách jednotlivých aktérů vzdělávacího procesu bude mít nezastupitelnou roli také při realizaci změn cílů a obsahu vzdělávání.

 

Podmínkou vzájemné propojenosti a srovnatelnosti dosaženého vzdělání je certifikace různých kvalifikací. Priorita 3 se zaměří na zdokonalování certifikace výstupů vzdělávání, která by zlepšila orientaci všech uživatelů certifikátů. Vedle snahy vytvořit mechanizmus certifikace na národní úrovni je třeba zavést transparentní porovnávání českých a zahraničních kvalifikací a certifikátů.

 

Předpokládá se, že Priorita 3 absorbuje zhruba 35,4 % z celkového objemu finančních prostředků alokovaných na OP RLZ.

 

V rámci této priority budou prováděna následující tři opatření:

 

Opatření 3.1:               Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a

rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání

 

Opatření 3.2:               Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje

 

Opatření 3.3:                Rozvoj dalšího profesního vzdělávání

 

Opatření 3.1   Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání

 

Popis a zdůvodnění

Východiskem pro formulaci opatření 3.1 a jeho jednotlivých aktivit jsou cíle a záměry definované ve dvou strategických dokumentech pro oblast vzdělávání: Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílá kniha) a Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR.

 

Část opatření reaguje na potřebu motivovat jedince k celoživotnímu učení a tím výrazně ovlivňovat jeho možnosti pracovní uplatnění . Zde je významným předpokladem rozvoj klíčových kompetencí žáků a studentů prostřednictvím realizace odpovídajících školních  vzdělávacích programů.

 

Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vzrůstá nutnost orientovat se na zajištění rovného přístupu ke  vzdělání. Znevýhodnění jedinci (zdravotně či sociálně) vyžadují zvláštní podporu, zejména v přípravě na plynulý přechod do praktického života. V této souvislosti bude podporováno mj. zapojení znevýhodněných jedinců do běžného vzdělávacího proudu (např. větší podpora přípravným třídám usnadňujícím vyrovnání se s jazykovým hendikepem, příp. hendikepem zapříčiněným sociokulturně znevýhodňujícím prostředím či úspěšný přestup romských žáků ze zvláštních do základních škol) a vyvíjeny  aktivity předcházející jejich předčasnému opouštění vzdělávacího systému, zlepšení kvality vzdělávání v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy.

 

Významným předpokladem pro rozvoj celoživotního učení a integraci znevýhodněných jedinců je poskytování příležitostí  k celoživotnímu učení a uspokojování vzdělávacích potřeb co nejblíže lidem, v obcích. Toho lze docílit podporou školy jako vzdělanostního centra při organizování vzdělávacích a výchovných aktivit na školách pro veřejnost a poskytováním vzdělávacích služeb pro dospělé. Zvláštní pozornost v rámci dané aktivity  bude soustředěna na podporu programů multikulturní spolupráce (např. posílení soudržnosti českých občanů a romské či jiné národnostní minority v rámci integrace národnostních menšin do většinové společnosti, osvětové programy pro romské matky apod.).

 

Pro osoby bez úplného středního vzdělání, mající problémy s uplatněním na trhu práce, budou vyvíjeny aktivity umožňující zvýšit jejich kvalifikaci a tím posílit  jejich zaměstnatelnost.

 

Školy budou směrovány k aktivní spolupráci při šíření dobrých zkušeností (např. informační aktivity v oblasti inovace pedagogické práce). Důležitou  podmínkou pro tuto  funkci škol  je podpora učitelů a odborných pracovníků ve školství v dalším soustavném vzdělávání (mj. v oblasti výuky cizích jazyků a informačních  dovedností, práce  se znevýhodněnými jedinci atd.).

 

Opatření bude naplňovat cíle  Státní informační politiky ve vzdělávání, jejíž prioritou je dosažení informační gramotnosti občanů. Dále bude motivovat školy k širší realizaci  Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.

 

Zkvalitňování počátečního vzdělávání je podmíněno realizací systémových aktivit, které vyžadují koordinaci na centrální úrovni.

V souvislosti s  cílem realizovat kvalitní vzdělávací programy v rámci probíhající reformy vzdělávání bude na vybraných školách  ověřováno zavádění dvoustupňové tvorby kurikula, kdy na úrovni státu jsou vymezeny pouze rámcové požadavky na cíle a obsah vzdělávání, které školy respektují při zpracovávání školních vzdělávacích programů.

 

Neexistence uceleného systému sběru, vyhodnocování a zprostředkování informací o vývoji potřeb trhu práce ovlivňuje i rizika, kterým jsou vystavováni absolventi škol na trhu práce. Potřeba napomáhat odpovědné volbě vzdělávací i profesní orientace by měla být podpořena široce koordinovaným systémem zprostředkování relevantních informací a poradenstvím. 

 

Vytvoření fungujícího komplexního systému monitorování a evaluace umožní efektivní řízení a rozhodování na všech úrovních a zároveň usnadní rozhodování jednotlivce při volbě vzdělávací cesty, resp. uplatnění absolventů na trhu práce.

 

Opatření bude  přispívat k propojení certifikace počátečního a dalšího vzdělávání a usilovat o vytvoření systému uznávaných kvalifikací, ve kterém budou certifikáty vydávány na základě absolvování vzdělávacích aktivit, které jsou standardizovány a také externě hodnoceny. V rámci této aktivity bude prosazováno modulové uspořádání vzdělávacích cest a kurikul, které umožní zlepšit horizontální i vertikální prostupnost vzdělávací soustavy a  provázanost mezi počátečním a dalším vzděláváním. 

 

 

Globální cíl:

Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ, SŠ, VOŠ a ve školských zařízeních a ustavení systémů podporujících rozvoj vzdělávání a jeho vazeb na trh práce

 

Specifické cíle:         

·        Zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

·        Modernizace školních vzdělávacích programů orientovaných na rozvoj klíčových kompetencí

·        Rozvoj dalšího vzdělávání na středních a vyšších odborných školách

·        Rozvoj dalšího vzdělávání učitelů a ostatních  pracovníků ve školství

·        Rozvoj a zdokonalení integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání a volby povolání

·        Propojování počátečního a dalšího vzdělávání

·        Zřízení a podpora Centra pro hodnocení výsledků vzdělávání

 

Cílové skupiny:

·        žáci základních škol a studenti středních  a vyšších  odborných  škol

·        ZŠ, SŠ, VOŠ

·        přímo řízené organizace MŠMT

 

 

Rozsah činností pro cílové skupiny:

 

 

Implementační uspořádání:

Zprostředkujícím subjektem pro toto opatření bude odbor 54 evropské integrace  MŠMT. Konečným příjemcem pro opatření 3.1 bude určený odborný útvar MŠMT a organizace MŠMT.

 

 

Opatření 3.2               Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje

 

Popis a zdůvodnění

 

Cílem tohoto opatření a zároveň nedílnou součástí aktivní politiky trhu práce (pozn. APZ je termín používané pro specifické nástroje realizované úřady práce) je  stálá podpora vývoje terciárního vzdělávání na vysokých školách tak, aby se absolventi jednotlivých typů akreditovaných studijních programů (bakalářských, magisterských a doktorských) uplatnili na trhu práce a byli schopni se pružně přizpůsobovat stále větším nárokům kladeným na vysokoškolsky vzdělané uchazeče o práci.. Za tímto účelem je nutné se  věnovat zlepšení kvalitativního vývoje studijních programů po obsahové i formální stránce a umožnit studentům (absolventům) díky modulovému uspořádání studovat postupně jednotlivé moduly s možností kdykoli pokračovat v dalším studiu. Nedílnou součástí zmíněného je rovněž zavedení kreditního systému, čili vyjádření náročnosti studia, který je základem pro lepší porovnání náročnosti jednotlivých studijních programů – modulů nejen na domácích a zahraničních vysokých školách, ale také při uplatnění na trhu práce.

 

Současný trh práce požaduje absolventy vysokých škol, kteří jsou schopni po skončení studia ihned se zapojit do pracovního procesu, aniž by potřebovali přechodné období, po které se  seznamují s aplikací osvojených znalostí a vědomostí v praxi nebo   je teprve získávají. Jedním z možných  řešení je proto posílení spolupráce vysokých škol s  organizacemi zaměstnavatelů a odbornými pracovišti při realizaci praktické části studijních programů. Tím se mj. omezí příprava vysokoškolsky vzdělaných osob, které po skončení studia jsou jen velmi obtížně uplatnitelné na trhu práce.

Rozhodující roli ve všech etapách vzdělávání a ve všech předmětech  výuky mají učitelé.  Proto je nutné zintenzívnit vedle odborné přípravy (vlastní obor, cizí jazyky, informační gramotnost apod.) i pedagogickou přípravu nových učitelů (nejen pro práci s dětmi se speciálními potřebami) a současně umožnit těm, kteří dosud nezískali pedagogickou kvalifikaci, tuto kvalifikaci si doplnit. Zejména se jedná o poznatky z oblasti pedagogiky, psychologie a metodiky jednotlivých předmětů, a to na nejnovější úrovni poznání v daných oblastech. V tomto případě se  jedná o zvýšení úrovně odborné připravenosti učitelů, a tím současně i o zvýšení úrovně vzdělávání a připravenosti na další profesní i soukromý život žáků a studentů.

Pro prosazování aktivní politiky trhu práce je rovněž nezbytné změnit postoj lidí ke vzdělávání, které je zejména u absolventů středních a vysokých škol nutno chápat jako kontinuální činnost po dobu celého života. Z tohoto důvodu je zapotřebí   umožnit zájemcům o další vzdělávání zvyšovat si kvalifikaci nebo získávat novou kvalifikaci v rámci programů celoživotního vzdělávání realizovaných na vysokých školách. Nedílnou součástí musí být také programy/kurzy, které umožní i rekvalifikaci absolventům SŠ, VOŠ a VŠ.

 

Také v oblasti výzkumu a vývoje je vzhledem k nedostatečné výkonnosti, způsobené především absencí vzdělávání v řízení výzkumu a vývoje, nezbytné podporovat další školení a zvyšování kvalifikace pracovníků vědeckých a výzkumných institucí v oblastech věčného a finančního řízení, včetně zvyšování jejich odborných znalostí a dovedností. Účast českých vědců a výzkumníků  v rámcových programech výzkumu a vývoje v Evropské unii dále vyžaduje jejich vzdělávání v oblasti evropských záležitostí pro posílení jejich úspěšnosti a konkurenceschopnosti.

 

 

Globální cíl:

Zvýšení uplatnitelnosti absolventů všech typů studijních programů a programů celoživotního

vzdělávání na trhu práce a zvýšení odborné úrovně pracovníků institucí pro výzkum a vývoj.

 

Specifické cíle:

·        Zkvalitňování vzdělávání na vysokých školách

·        Rozvoj učitelských studijních programů

·        Rozvoj dalšího vzdělávání na vysokých školách

·        Rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje

 

Cílové skupiny příjemců pomoci:

·        vysoké školy

·        organizace zaměstnavatelů a odborná pracoviště

·        instituce pro výzkum a vývoj

 

Rozsah činností pro cílové skupiny:

·        prohloubení vnitřní diferenciace a zejména kvalitativního rozvoje bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, modulové uspořádání studijních programů (včetně kreditního systému),

·        spolupráce škol s  organizacemi zaměstnavatelů a odbornými pracovišti,

·         tvorba a realizace studijních programů učitelů všech stupňů vzdělávání,

·        tvorba a realizace programů pedagogické způsobilosti pro absolventy vysokoškolských programů nepedagogického zaměření,

·        realizace rozšířené nabídky dalšího vzdělávání na vysokých školách,

·          další vzdělávání pracovníků z oblasti výzkumu a vývoje.

 

 

Implementační uspořádání:

Zprostředkujícím subjektem pro toto opatření bude odbor 54 MŠMT. Konečným příjemcem pro opatření 3.2 bude určený odborný útvar MŠMT. Projekty žadatelů o grant budou vybírány na základě výzvy k podávání žádostí. Okruh konečných uživatelů zahrnuje zejména vysoké školy a instituce výzkumu a vývoje.

 


[1] Výjimkou je specializované profesního vzdělávání - např.  ve zdravotnictví, školství, státní správě a samosprávě.