Dodatek k Operačnímu programu Rozvoj lidských zdrojů

Priorita 3 Rozvoj celoživotního učení

 

V průběhu roku 2003 procházela priorita 3 OP RLZ řadou úprav, které vycházely z požadavků a připomínek Evropské komise. Změny byly promítnuty také do programového dodatku. Pracovní podoba opatření v gesci MŠMT byla ke konci roku  2003 následující:

 

Opatření 3.1 Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání

 

Popis a zdůvodnění

Opatření má  motivovat jedince k celoživotnímu učení a tím posílit jeho možnosti pracovního uplatnění. Zvolené aktivity jsou zaměřeny jak na pomoc jednotlivcům, tak na vytvoření podpůrných systémů ve vzdělávání, nezbytných k modernizaci vzdělávacích programů a celého systému vzdělávání.

 

V rámci opatření bude prosazováno zlepšení podmínek a zvýšení příležitostí ke vzdělávání dětí, mládeže a dospělých se speciálními vzdělávacími potřebami (včetně talentovaných). Na základě školou vytvořených individuálních vzdělávacích plánů a podmínek pro úzkou spolupráci školy a rodiny se umožní danému jedinci  maximálně rozvinout jeho schopnosti a dovednosti. Realizace opatření bude podporovat další vzdělávání pedagogických pracovníků, přípravu výukových a informačních materiálů, organizování seminářů pro rodiče apod.

 

Opatření dále podpoří programy reedukace a vzdělávání dětí a mládeže s nařízenou ústavní výchovou (např. zneužívajících návykových látek), programy sociální adaptace dětí před ukončením ústavní výchovy, programy výchovně vzdělávacích činností pro jednotlivé typy zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a další.

 

Prostřednictvím opatření se budou realizovat projekty k transformaci školy jako přirozeného vzdělanostního centra v území. Škola bude mít příležitost využít své personální a materiální možnosti, spolupracovat a aktivně zapojit ostatní účastníky (sociální partnery, představitele obcí, rodiče) do realizace různých vzdělávacích aktivit (kurzy, semináře, kroužky) zaměřených na otázky ochrany životního prostředí, soužití s menšinami, rozvinutí informační gramotnosti, jazykové dovednosti apod.

 

Měnící se požadavky trhu práce vyžadují, aby školy připravovaly a realizovaly vzdělávací programy orientované na rozvoj klíčových dovedností, podporující zaměstnatelnost a flexibilitu absolventů. Zvláštní důraz proto bude kladen na zkvalitňování výuky cizích jazyků (v současnosti je již realizován rozvojový program Podpora vydání metodických materiálů a pomůcek pro nejvíce užívané učebnice jazyků ZŠ s cílem připravit pro počáteční výuku cizích jazyků co nejširší spektrum metodických materiálů a pomůcek), zvyšování informační gramotnosti a podporu občanské, interkulturní a environmentální výchovy. Budou pořádány vzdělávací akce pro učitele zapojené do  zpracování vzdělávacích programů i ostatní učitele; budou vytvářeny nové či inovované programy zaměřené na aktivizující metody, přístupy a nástroje pedagogické práce (včetně jejich  přizpůsobení potřebám dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami); bude podporována publikační a osvětová činnost,  zpracovány metodické a výukové materiály, nakoupeny multimediální výukové programy (včetně školení učitelů) apod.

 

V případě  2. stupně základních škol bude  usilováno o snížení rané selektivity vzdělávacího systému, a to prostřednictvím diferenciace a individualizace vzdělávání. V jejím rámci bude posilován způsob výuky, při níž se zachovají heterogenní třídy žáků a provede se diferenciace vnitřní, obsahová i metodická, respektující individuální zvláštnosti žáků. Diferenciace obsahová zahrne jak členění výuky na směry (větve) v rámci jedné školy, tak i nabídku volitelných předmětů a vytváření obsahových variant v rámci jednoho předmětu na téže škole. Dalším hlediskem bude diferenciace podle schopností a výkonnosti nebo zájmů žáků (vytváření homogenních nebo heterogenních skupin).

 

Důraz bude kladen také na vytváření, rozvoj a realizaci nabídky vzdělávacích služeb pro dospělé, kteří předčasně opustili vzdělávací systém, nebo usilují o doplnění vzdělání. Rozvíjeny budou zejména různé formy krátkého (postsekundárního, pomaturitního) vzdělávání, včetně možnosti jeho doplnění na úroveň vyššího odborného vzdělávání. Všechny vzdělávací formy budou vycházet a reagovat především na potřeby jednotlivců (většinou osoby studující při zaměstnání) a nabízet širokou škálu forem studia (mimořádné, externí, dálkové, účelové kurzy apod.), kde zájemce získá, resp. změní svou kvalifikaci.

 

Se zvyšováním kvality nabídky vzdělávacích příležitostí na středních a vyšších odborných školách bude nutné rovněž rozvíjet obory s širším odborným profilem integrující všeobecné a odborné vzdělávání (např. slučování nematuritních a maturitních oborů SOU a SOŠ), které posílí praktický výcvik žáků učebních oborů v reálném pracovním prostředí a odbornou praxi v podnicích pro žáky středních odborných škol a vyšších odborných škol. Školy budou podporovány ve vytváření partnerství a spolupráce se zaměstnavateli s cílem zprostředkovat žákům praktické zkušenosti a rozvíjet pracovní návyky v reálném pracovním prostředí. Bude podporován rozvoj nových studijních programů a programů pro nově vzniklé profese, programů k získání kvalifikace a jejího rozšíření, dále rozvoj samostatné tvůrčí a umělecké činnosti žáků VOŠ  apod. Na odborné vzdělávání je zaměřen také probíhající rozvojový program Podpora odborného vzdělávání usilující o změnu struktury středního odborného vzdělávání a rozvojový program Vyrovnávání disproporcí ve vzdělávací nabídce krajů ve vztahu k potřebám jejich rozvoje vytvářející podmínky pro zvýšení účasti mládeže na vzdělávání ve studijních oborech při zachování dostatečného rozsahu učebních oborů, postupně inovovaných a přizpůsobovaných širšímu odbornému základu tak, aby absolventi byli adaptabilní pro měnící se trh práce.)

 

Opatření bude motivovat školy k inovativním přístupům k výuce s cílem efektivněji uspokojovat vzdělávací potřeby žáků a dosáhnout výraznějších změn  vzdělávacího systému. Bude posilováno využívání aktivizujících metod nebo netradičních organizačních forem výuky, pomůcek a v neposlední řadě bude podporována proměna vztahu učitele  a žáka. Rovněž bude usilováno o aktivnější spolupráci škol při šíření dobrých zkušeností, např. formou informačních a publikačních aktivit v oblasti inovace pedagogické práce či organizováním vzdělávacích seminářů pro   učitele. 

 

Nezbytnou součástí (podmínkou) změny ve vzdělávání je také podpora učitelů a odborných pracovníků ve školství v dalším vzdělávání, a to zejména v oblasti výuky cizích jazyků (v současné době přispívají k rozvoji v této oblasti dva rozvojové programy: Podpora rozšíření letních jazykových kurzů pro učitele bez příslušné způsobilosti k výuce cizích jazyků v ZŠ a Program jazykové metodické přípravy pro učitele bez příslušné způsobilosti k výuce cizích jazyků na ZŠ, jejichž hlavním cílem je přispět ke zvýšení jazykových metodických kompetencí pedagogických pracovníků a zlepšit tak kvalitu výuky žáků), environmentální problematiky, v oblasti informačních dovedností, pedagogicko – psychologickém poradenství a prevenci sociálně patologických jevů a individuálního přístupu k žákům. Učitelé musí mít příležitost dále zvyšovat svou odbornou i pedagogickou kvalifikaci, seznámit se s novými poznatky v daném oboru, s novými strategiemi učení, progresivními metodami výuky či novými pomůckami, a tím přispívat ke zkvalitnění výuky.  V rámci aktivity bude podpořeno vzdělávání ředitelů v oblasti školního managementu a další vzdělávání pedagogických pracovníků (semináře, školení atd.)

 

Z důvodu neexistence uceleného systému sběru, vyhodnocování a zprostředkování informací o vývoji potřeb trhu práce a trendech v kvalifikačních požadavcích, bude vybudován funkční Informační Systém o uplatnění Absolventů škol na trhu práce (ISA). Ten umožní shromažďovat, zpracovávat a analyzovat relevantní informace pro rozvoj vzdělávacího systému ve vazbě na ekonomický vývoj, demografický vývoj, nároky a potřeby trhu práce, resp. zaměstnavatelů..Postupně umožní také prognózovat uplatnění absolventů z hlediska požadavků trhu práce a tyto informace v adekvátní formě a ve vhodném čase pravidelně zprostředkovávat zainteresovaným skupinám veřejnosti (zájemcům o studium středních, vyšších a vysokých školách, absolventům škol, poradenským systémům jak v rámci škol, tak v rámci státní politiky zaměstnanosti, zaměstnavatelům a orgánům veřejné správy). Do datové základny ISA se soustředí údaje z řady informačních zdrojů, týkajících se ekonomického a demografického vývoje.[1]

 

V plnění strategických záměrů bude Česká republika uplatňovat pro budoucí období princip tzv. dvoustupňové tvorby kurikula, který umožňuje zohlednit v konkrétním školním vzdělávacím programu jak cíle celonárodní politiky, tak záměry a požadavky na vzdělávání vycházející z konkrétního prostředí sociálních partnerů školy a regionu, ve kterém působí.  Při realizaci aktivity budou vytvořené školní programy ověřovány na vybraných školách.

 

Zároveň je nutné na úrovni školy koordinovat poradenské služby se vzděláváním zaměřeným na podporu kariérového rozhodování a orientace na trhu práce.[2] Integrace problematiky člověk a svět práce do vzdělávacích programů základních a středních škol pomáhá optimalizovat profesní volbu a následně pak usnadnit přechod absolventů středních škol na trh práce. V tomto smyslu bude nadále věnována pozornost vzdělávací, metodické a informační podpoře učitelů. Současně bude harmonizováno působení škol, pedagogicko-psychologických poraden a informačních a poradenských středisek úřadů práce tak, aby byl vytvořen komplexní, komplementární a efektivní systém služeb kariérového poradenství oslovující každého jedince, který stojí před úkolem profesní volby.

 

V souvislosti s rostoucí mobilitou pracovních sil bude věnována pozornost systému různých kvalifikací a jejich certifikaci jako podmínky pro vzájemnou propojenost a srovnatelnost dosaženého vzdělání. Celý proces si vyžádá úzkou kooperaci sféry vzdělávání a sociálních partnerů. Důraz bude kladen na tři základní aspekty: charakteristiku a místo dané kvalifikace v celkovém systému kvalifikací, požadavky na získání kvalifikace a vydaní příslušného certifikátu a mechanizmus uznávání jednotlivých certifikátů a jejich kategorizace.

V neposlední řadě bude podporováno uplatnění různých forem interní a externí evaluace a  vytvořeny mechanizmy pro využití poznatků z provedené evaluace  ke zlepšování kvality vzdělávacího systému i jednotlivých škol. Významným cílem je zřízení a podpora Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání, jako speciálního pracoviště pro vývoj nástrojů (testů, ratingových šetření apod.) a realizaci externího hodnocení, které by zajišťovalo monitorování a měření vzdělávacích efektů na národní i mezinárodním úrovni. Centrum bude rovněž díky svému odbornému potenciálu přispívat ke kultivaci a objektivizaci nástrojů pro výběr uchazečů o studium na středních, popř. vyšších odborných i vysokých školách, a to formou spolupráce s příslušnými školskými institucemi a jejich zřizovateli.

 

Globální cíl:

Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ, SŠ, VOŠ a ve školských zařízeních a ustavení systémů podporujících  rozvoj vzdělávání a jeho vazby na trh práce

 

Specifické cíle:         

·        Zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

·        Modernizace školních vzdělávacích programů orientovaných na rozvoj klíčových kompetencí

·        Rozvoj dalšího vzdělávání učitelů a ostatních  pracovníků ve školství

·        Rozvoj dalšího vzdělávání na středních a vyšších odborných školách

·        Rozvoj a zdokonalení integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání a volby povolání

·        Propojování počátečního a dalšího vzdělávání

·        Zřízení a podpora Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání

 

 

Cílové skupiny konečných uživatelů pomoci:

 

a) v případě aktivit zaměřených na podporu jedinců:

 

 

b) v případě aktivit zaměřených na podporu systémů a struktur:

 

·        základní, střední a vyšší odborné školy

·        přímo řízené organizace MŠMT

 

 

Z realizovaných aktivit na podporu systémů a struktur vyplyne multiplikační efekt pro individuální příjemce pomoci - žáky a studenty ZŠ, SŠ, VOŠ, pedagogické pracovníky a management všech typů škol,  absolventy všech typů škol

 

 

Rozsah činností pro cílové skupiny:

 

a) v případě aktivit zaměřených na podporu jedinců:

-         tvorba  a realizace programů integrace znevýhodněných žáků do výuky v běžných třídách

-         tvorba a realizace programů zkvalitňování vzdělávání v zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy

-         organizování činností zaměřených na vzdělávací a výchovné potřeby v daném místě (programy multikulturní spolupráce, využití školy jako společenského centra, jazykové a další kurzy, nabídka vzdělávacích služeb pro dospělé),

-         tvorba a realizace školních vzdělávacích programů, včetně  diferenciace a individualizace vzdělávání

-         tvorba a realizace programů dalšího vzdělávání učitelů a odborných pracovníků ve školství

 

 

b) v případě systémových aktivit

-          zvyšování kvality nabídky vzdělávacích příležitostí na SŠ a VOŠ (s důrazem na odbornou praxi)

-          vytváření sítě škol s inovací pedagogické práce

-          tvorba  pilotních školních vzdělávacích programů na vybraných školách

-          realizace informačního systému o uplatnění absolventů na trhu práce

-          tvorba programů pro oblast kariérového poradenství na školách

-          realizace přípravného a dalšího vzdělávání v oblasti kariérového poradenství

-          vytváření národního systému certifikace získaných kvalifikací

-          vytvoření komplexního systému monitorování a hodnocení, včetně zřízení a podpory Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání

 

Implementační uspořádání:

Zprostředkujícím subjektem pro opatření 3.1 bude odbor 54 evropské integrace MŠMT. Konečným příjemcem bude určený odborný útvar MŠMT a organizace MŠMT. Projekty žadatelů o grant budou vybírány na základě výzvy k podávání žádostí, případně přímým přidělením finančních prostředků.

 

Opatření 3.2   Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje

 

Popis a zdůvodnění

Cílem tohoto opatření a zároveň nedílnou součástí aktivní politiky trhu práce je  stálá podpora vývoje terciárního vzdělávání na vysokých školách tak, aby se absolventi jednotlivých typů akreditovaných studijních programů (bakalářských, magisterských a doktorských) uplatnili na trhu práce a byli schopni se pružně přizpůsobovat stále větším nárokům kladeným na vysokoškolsky vzdělané uchazeče o práci.. Za tímto účelem je nutné se  věnovat zlepšení kvalitativního vývoje studijních programů po obsahové i formální stránce a umožnit studentům (absolventům) díky modulovému uspořádání studovat postupně jednotlivé moduly s možností kdykoli pokračovat v dalším studiu. Nedílnou součástí zmíněného je rovněž zavedení kreditního systému, čili vyjádření náročnosti studia, který je základem pro lepší porovnání náročnosti jednotlivých studijních programů – modulů nejen na domácích a zahraničních vysokých školách, ale také při uplatnění na trhu práce.

Současný trh práce požaduje absolventy vysokých škol, kteří jsou schopni po skončení studia ihned se zapojit do pracovního procesu, aniž by potřebovali přechodné období, po které se  seznamují s aplikací osvojených znalostí a vědomostí v praxi nebo   je teprve získávají. Jedním z možných  řešení je proto posílení spolupráce vysokých škol s  organizacemi zaměstnavatelů a odbornými pracovišti při realizaci praktické části studijních programů. Tím se mj. omezí příprava vysokoškolsky vzdělaných osob, které po skončení studia jsou jen velmi obtížně uplatnitelné na trhu práce.

 

Rozhodující roli ve všech etapách vzdělávání a ve všech předmětech  výuky mají učitelé.  Proto je nutné zintenzívnit vedle odborné přípravy (vlastní obor, cizí jazyky, informační gramotnost apod.) i pedagogickou přípravu nových učitelů (nejen pro práci s dětmi se speciálními potřebami) a současně umožnit těm, kteří dosud nezískali pedagogickou kvalifikaci, tuto kvalifikaci si doplnit. Zejména se jedná o poznatky z oblasti pedagogiky, psychologie a metodiky jednotlivých předmětů. Cílem je zvýšit úroveň odborné připravenosti učitelů, a tím současně zvýšit úroveň vzdělávání a připravenosti na další profesní i soukromý život žáků a studentů.

 

Pro prosazování aktivní politiky trhu práce je rovněž nezbytné změnit postoj lidí ke vzdělávání, které je zejména u absolventů středních a vysokých škol nutno chápat jako kontinuální činnost po dobu celého života. Z tohoto důvodu je zapotřebí umožnit zájemcům o další vzdělávání zvyšovat si kvalifikaci nebo získávat novou kvalifikaci v rámci programů celoživotního vzdělávání realizovaných na vysokých školách. Nedílnou součástí musí být také programy/kurzy, které umožní i rekvalifikaci absolventům SŠ, VOŠ a VŠ.

 

Také v oblasti výzkumu a vývoje je vzhledem k nedostatečné výkonnosti, způsobené především absencí vzdělávání v řízení výzkumu a vývoje, nezbytné podporovat další školení a zvyšování kvalifikace pracovníků vědeckých a výzkumných institucí v oblastech věčného a finančního řízení, včetně zvyšování jejich odborných znalostí a dovedností. Účast českých vědců a výzkumníků  v rámcových programech výzkumu a vývoje v Evropské unii dále vyžaduje jejich vzdělávání v oblasti evropských záležitostí pro posílení jejich úspěšnosti a konkurenceschopnosti.

 

 

Globální cíl:

Zvýšení uplatnitelnosti absolventů všech typů studijních programů a programů celoživotního vzdělávání na trhu práce a zvýšení odborné úrovně pracovníků institucí pro výzkum a vývoj.

 

Specifické cíle:

·        Zkvalitňování vzdělávání na vysokých školách

·        Rozvoj učitelských studijních programů

·        Rozvoj dalšího vzdělávání na vysokých školách

·        Rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje

 

Cílové skupiny příjemců pomoci:

·        vysoké školy

·        asociace zaměstnavatelů a odborná pracoviště

·        instituce pro výzkum a vývoj

 

Z realizovaných aktivit budou mít dále užitek (konečné cílové skupiny příjemců pomoci): studenti vysokých škol, studenti učitelských studijních programů, absolventi vysokoškolských programů nepedagogického zaměření, zájemci o další studium na VŠ, zaměstnanci institucí výzkumu a vývoje.

 

Rozsah činností pro cílové skupiny:

·        prohloubení vnitřní diferenciace a zejména kvalitativního rozvoje bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, modulové uspořádání studijních programů (včetně kreditního systému),

·        spolupráce škol s  organizacemi zaměstnavatelů a odbornými pracovišti,

·         tvorba a realizace studijních programů učitelů všech stupňů vzdělávání,

·        tvorba a realizace programů pedagogické způsobilosti pro absolventy vysokoškolských programů nepedagogického zaměření,

·        realizace rozšířené nabídky dalšího vzdělávání na vysokých školách,

·        další vzdělávání pracovníků z oblasti výzkumu a vývoje.

 

Implementační uspořádání:

Zprostředkujícím subjektem pro toto opatření bude odbor 54 evropské integrace MŠMT. Konečným příjemcem pro opatření 3.2 bude určený odborný útvar MŠMT. Projekty žadatelů o grant budou vybírány na základě výzvy k podávání žádostí. Okruh konečných uživatelů zahrnuje zejména vysoké školy a instituce výzkumu a vývoje.

 

 


[1] Např. z informačního systému Správy služeb zaměstnanosti MPSV – údaje o nezaměstnaných absolventech v členění podle regionů, stupně vzdělání, skupin oborů, kmenových oborů a škol, dále zpracované analýzy evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných míst podle KZAM, ÚIV, výstupy výběrových šetření pracovních sil, realizovaných ČSÚ a specializovaných šetření v oblasti potřeb trhu práce dalších expertních pracovišť.

 

[2] V současnosti je na základních školách realizována Výchova k volbě povolání a na středních školách jako vzdělávací předmět Úvod do světa práce.