III.

Národní program výzkumu

1. Východiska

Národní program výzkumu (dále jen „NPV“) byl připraven s využitím návrhu Národního programu orientovaného výzkumu a vývoje (NPOVaV). Návrh tohoto původního programu vzala vláda usnesením č. 517 ze dne 22. května 2002 na vědomí a uložila ministru školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s místopředsedou vlády a předsedou Legislativní rady vlády a dalšími členy vlády a ostatními vedoucími ústředních orgánů státní správy předložit vládě na jeho základě návrh Národního programu výzkumu.

Zmíněný návrh Národního programu orientovaného výzkumu a vývoje vycházel z Národní politiky výzkumu a vývoje ČR, kterou vláda schválila svým usnesením ze dne 5. ledna 2000 č. 16. Návrh připravený formou veřejné zakázky v podstatě respektoval všechny rámcové parametry zadání dle schválené Národní politiky výzkumu a vývoje ČR, a to především ve způsobu přípravy, struktuře programu a způsobu jeho řízení. Předkládaný návrh NPV navazuje na návrh NPOVaV.

Předkládaný materiál dále zohledňuje změny domácích i mezinárodních podmínek pro rozvoj výzkumu a vývoje. Ke změnám podmínek došlo především nabytím účinnosti zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, od 1. července 2002 a nabytím účinnosti jeho prováděcích předpisů, především nařízení vlády č.267 o informačním systému výzkumu a vývoje a nařízení vlády č.461 o účelové podpoře výzkumu a vývoje. Změny vnějších podmínek vyplynuly především z postupného začleňování České republiky do Evropského výzkumného prostoru v rámci příprav na vstup do EU a z přípravy Memoranda o porozumění mezi Evropskými společenstvími a Českou republikou o přidružení České republiky k 6. Rámcovému programu výzkumu, vývoje technologií a demonstrační činnosti na období 2002-2006.

Předkládaný návrh NPV dále přihlíží k výsledkům Analýzy vývoje a stavu výzkumu a vývoje v ČR a jejich srovnání se zahraničím, kterou vláda schválila usnesením č. 516 ze dne 22. května 2002.

Předkládaný návrh NPV v částech o tématických programech a systému řízení využívá podkladů z veřejné zakázky. Příprava průřezových programů nebyla součástí programu veřejné zakázky, byly zde pouze navrženy možnosti realizovatelné v rámci účelové podpory výzkumu na bázi veřejné soutěže. Opatření koncepčního a organizačního charakteru budou uplatněna v návrhu nové Národní politiky výzkumu a vývoje v České republice, která bude předložena vládě do 30. listopadu 2003.

2. Úloha NPV v systému veřejné podpory výzkumu a vývoje v České republice

V České republice bude i nadále výzkumu a vývoji poskytována veřejná podpora účelová a institucionální. Do roku 2001 mírně převažovala podpora účelová. V roce 2001 a 2002 je podpora institucionální o něco málo vyšší než podpora účelová. Na NPV bude v letech jeho plného rozběhu soustředěna významná část finančních prostředků určených na účelovou podporu výzkumu a vývoje. Zbývající část finančních prostředků vyčleněných na účelovou podporu bude poskytována prostřednictvím Grantové agentury České republiky a grantové agentury Akademie věd České republiky především projektům základního výzkumu, dále prostřednictvím specifických resortních programů, které z nejrůznějších důvodů nebudou moci být součástí NPV. Část prostředků na účelovou podporu výzkumu, kde jediným uživatelem výsledků bude stát, bude poskytována formou veřejných zakázek.

Rozběh NPV bude postupný. Stávající výzkumné programy, zahájené před rokem 2003, nelze jednoduše převést do NPV. Předpokládá se, že na NPV bude v letech plného rozběhu vynakládáno kolem 3 mld. Kč ročně.

3. Cíle

a) Zvýšit výkonnost a efektivnost výzkumu České republiky a tím zvýšit jejich přínos pro ekonomiku a společnost. Soustředit zdroje podpory a výzkumné kapacity na menší počet vybraných problémů, jejichž řešení považuje široká veřejnost za naléhavé a pro jejichž řešení jsou dostatečné podmínky a předpoklady pro využití dosažených výsledků výzkumu nebo pro jejich funkční posílení.

b) Zajistit dynamickou obnovu a rozvoj výzkumných kapacit v České republice s využitím všech možností mezinárodní spolupráce ve výzkumu.

c) Posilovat a rozvíjet vztahy veřejnosti k výzkumu a vývoji, zbavovat veřejnost případných obav z nežádoucích důsledků výzkumu a vývoje.

d) Zvýšit odbornou úroveň výzkumné práce a využitelnost výsledků výzkumu v praxi.

4. Trvání

Národní program výzkumu bude vyhlášen na období 2004 až 2009. Veřejné soutěže na předkládání návrhů výzkumných projektů budou vyhlášeny během roku 2003 a výběr výzkumných projektů bude dokončen v témž roce. Řešení prvních projektů bude zahájeno od počátku roku 2004.

Předpokládá se, že doba řešení většiny jednotlivých projektů bude 3 až 5 let. Veřejné soutěže na zařazení projektů do NPV budou vyhlašovány kromě roku 2003 a dalším období pak v souladu s navrženým bodem II a) usnesení vlády v části I tohoto návrhu. V případě, že nebude moci být tento bod. II a) navrženého usnesení vlády z jakéhokoliv důvodu splněn, pokračuje vyhlašování veřejných soutěží v rámci NPV i v roce 2005 a i později, dokud nebude připraven Národní program výzkumu II k zahájení nebo nebude zabezpečena jeho ekvivalentní náhrada. Projekty budou jak z právních, tak z věcných důvodů ukončeny nejpozději v roce 2009. Současně s průběhem současného NPV bude připravován Národní program výzkumu II, tak jak je běžné v evropských rámcových programech i národních programech jednotlivých členských zemích EU.

5. Základní struktura

Národní program se skládá z pěti programů tématických a tří programů průřezových. Tématické a průřezové programy se dále člení na podprogramy - tzv. dílčí programy. Veřejné soutěže na předkládání návrhů projektů se vyhlašují pro tyto jednotlivé části NPV. Jejich přehled včetně resortů plnících funkci poskytovatele je uveden v tabulce 1.

Tabulka 1: Názvy tématických a průřezových programů a jejich částí

Programy tématické (TP)

poskytovatel

1. Kvalita života

1. Zdraví obyvatel

2. Kvalitní a bezpečná výživa

3. Krajina a sídla budoucnosti*

4. Životní prostředí a ochrana přírodních zdrojů

MZD

MZe

MŽP

2. Informační společnost

1. Inteligentní systémy pro rozhodování, řízení a diagnostiku

2. Management informací a znalostí

3. Komunikační infrastruktura a technologie

4. Počítačové modelování a návrh systémů a procesů

AVČR

3. Konkurenceschopnost při udržitelném rozvoji

1. Výrobní procesy a systémy

2. Bezpečná a ekonomická doprava

3. Stavby a konstrukce

4. Nové materiály

5. Nastupující technologie

6. Využití přírodních zdrojů

MPO

MZe

4. Energie pro ekonomiku a společnost

1. Bezpečná a efektivní jaderná energetika

2. Energetické a neenergetické využití uhlí a uhlíkatých surovin

3. Racionální využití energie a obnovitelné energetické zdroje

MPO

MŽP

5. Moderní společnost a její proměny

1. Výkonově orientovaná, bezpečná, evropsky integrovaná společnost a její mezinárodní vazby

2. Sociální soudržnost, sociální diferenciace a národní identita

MPSV

Programy průřezové (PP)

1. Lidské zdroje pro výzkum

1. Podpora začínajících pracovníků výzkumu

2. Lidské zdroje pro výzkum

MŠMT

2. Integrovaný výzkum

1. Výzkumná centra

2. Informační infrastruktura výzkumu

3. Podpora projektů cíleného výzkumu

MŠMT

AVČR

3. Regionální a mezinárodní spolupráce ve výzkumu

1. Regionální spolupráce

2. Programy mezinárodní spolupráce

MŠMT

* MZe vypíše veřejnou soutěž pro zemědělskou tématickou oblast v této části programu.

Víceúrovňová struktura je využívána u velkých programů výzkumu a vývoje ve většině členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), u rámcových programů výzkumu a technologického vývoje v Evropské unii i u národních výzkumných programů jejích členských zemí.

Zhodnocení stavu problematik tématických a průřezových programů je v souladu s právními požadavky na návrh programu uvedeno v části IV.1. Rovněž priority jednotlivých dílčích programů a doporučené cíle výzkumu jsou uvedeny v této části.

6. Náklady

Náklady na řešení projektů budou hrazeny podle sektoru uplatnění jejich výsledků následujícím způsobem:

a) při uplatnění výsledků v soukromém sektoru podílovým způsobem z veřejných rozpočtů a ze soukromých, především podnikových zdrojů,

b) při uplatnění výsledků ve veřejném sektoru pouze z veřejných rozpočtů,

c) při uplatnění výsledků ve zdravotnictví pouze z veřejných rozpočtů.

Podrobnosti budou stanoveny při vyhlašování jednotlivých tématických a průřezových programů.

Výdaje z veřejných rozpočtů jednotlivých resortů (v této etapě prací především ze státního rozpočtu) v jednotlivých letech trvání programu jsou uvedeny v tabulce 2. Návrh financování NPV z rozpočtových kapitol jednotlivých resortů byl sladěn se střednědobým výhledem podpory výzkumu a vývoje, kde zároveň byly vyznačeny prostředky přecházející na NPV II v roce 2006. Tyto prostředky reprezentují změny v jednotlivých rozpočtových kapitolách resortů.

Tabulka 2: Rámcový návrh výdajů z veřejných rozpočtů na Národní program výzkumu

Resort	Předpokládané náklady ze státního rozpočtu (zaokrouhleno na miliony Kč)
	2004	2005	2006	2007	2008	2009	Celkem
MŠMT	386	1095	1082	1082	1082	1082	5809
MPO	300	600	700	700	450	338	3088
MŽP	262	323	323	333	366	407	2014
MZd	77	183	254	277	315	356	1462
MZe	100	185	185	186	145	145	946
MPSV	46	63	48	48	48	48	301
AVČR	180	392	430	570	610	640	2822
MD	85	95	85	85	85	85	520
Celkem	1436	2936	3107	3281	3101	3101	16962

Porovnáním celkových nákladů v tabulce 2 s plánovanými celkovými výdaji ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj podle návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu a vývoje na období 2004-2006 lze odhadnout, že NPV se podílí na celkové státní podpoře této oblasti přibližně 10-20%.

Náklady na financování jednotlivých částí NPV jednotlivými poskytovateli jsou uvedeny v tabulce 3. Z této tabulky je zřejmé, že jednotlivé tématické a průřezové programy mohou být financovány z více resortů (každý resort financuje určitou část). Rovněž náklady jednotlivých poskytovatelů na financování těchto určitých částí NPV se velmi liší. V tabulce 4 jsou uvedeny celkové náklady na jednotlivé části NPV a na celý program. Uvedené údaje představují přibližný odhad nákladů, neboť podíl prostředků z nestátních zdrojů nelze předem přesně určit.

7. Postupný rozběh Národního programu výzkumu

Jak již bylo uvedeno, NPV nebude od ledna 2004 zahájen v celém svém rozsahu najednou, nýbrž rozběh bude postupný. Hlavním důvodem je, že stávající programy, zahájené v předcházejících letech, nelze ukončit nebo jednoduše převést do NPV.

Skutečnosti, že vláda svým usnesením ze dne 22. května 2002 č. 517 vzala na vědomí návrh Národního programu orientovaného výzkumu a vývoje a uložila vycházet z tohoto návrhu při přípravě Národního programu výzkumu, bylo využito při přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj na rok 2003. Rada pro výzkum a vývoj požádala, aby jednotliví správci rozpočtových kapitol, pokud budou chtít zahajovat v roce 2003 nové výzkumné programy, vycházeli z návrhu NPOVaV. Cílem je zajistit hladký převod těchto programů výzkumu počínaje rokem 2004 do NPV.

8. Koordinace a financování

Národní program jako celek bude koordinovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím Rady Národního programu výzkumu. Řídící orgány budou rovněž ustaveny na úrovni jednotlivých poskytovatelů.

Uvedený návrh rozdělení působností pro koordinaci a financování překračuje dosavadní zvyklosti v České republice, blíží se však systémům uplatňovaným v podstatě ve všech státech OECD. Velké národní programy výzkumu a vývoje jsou v těchto zemích koordinovány a financovány zpravidla jedním, maximálně dvěma ministerstvy. Návrh posiluje význam politiky výzkumu a vývoje a vytváří předpoklady pro sjednocení neodůvodněně rozdílných postupů koordinace u stávajících výzkumných programů. Návrh dále usnadňuje účast České republiky na vytváření a rozvoji Evropského výzkumného prostoru.

NPV jako celek, to znamená včetně výše celkové finanční podpory a jejího rozdělení na jednotlivé části národního programu, schvaluje vláda po předchozím projednání v Radě pro výzkum a vývoj podle § 5 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje. V Radě NPV budou zastoupeny ústřední správní úřady plnící roli poskytovatelů jednotlivých částí NPV a dále odborníci nominovaní reprezentacemi vysokých škol (Radou vysokých škol a Českou konferencí rektorů), Akademií věd ČR, Asociací výzkumných organizací a vedeními svazů a sdružení s prokazatelně vysokým zájmem o využití výsledků NPV. Členem Rady NPV bude i zástupce organizace, která metodou „technology foresight“ dospěla k navrhovaným prioritám výzkumu. Při přípravě současného NPV bylo touto organizací Technologické centrum AV ČR a počítá se, že i v budoucnosti se bude toto pracoviště zabývat rozvojem metod stanovování priorit výzkumu a vývoje pro potřeby správy výzkumu a vývoje.

Poskytovatelé zřídí odborné poradní orgány pro hodnocení návrhů projektů výzkumu předkládaných v rámci veřejných soutěží vyhlašovaných pro jednotlivé dílčí programy. Finanční prostředky na řešení projektů zařazených do NPV budou poskytovatelé příslušných částí tématických a průřezových programů poskytovat v souladu se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje na základě rozhodnutí nebo smluv (§ 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje). Rada NPV i poskytovatelé si budou moci zřizovat organizační jednotky (agentury, kanceláře apod.) pro administrativní zabezpečení koordinace. Na řízení a správu NPV bude možné použít v souladu se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje finanční prostředky až do výše 2,5 % veřejných prostředků na NPV jako celek (§ 3 zákona č.130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje).

9. Kritéria pro zařazení projektu do NPV, hodnocení výsledků NPV a jeho částí

9.1 Hodnocení návrhů výzkumných projektů

Návrh NPOVaV zpracovaný v rámci plnění veřejné zakázky vycházel z analýzy jednotlivých oblastí ekonomiky a společnosti, ze znalosti platných koncepcí a strategií rozvoje těchto oblastí, rozsáhlých statistických ukazatelů a ze znalosti dosavadního vývoje a budoucích trendů v zahraničí. Pro jednotlivé oblasti byly formulovány příležitosti a rizika (silné a slabé stránky) rozvoje a navrženy významné výzkumné směry, které přispějí k rozvoji příslušné oblasti. Navržené významné výzkumné směry byly vyhodnoceny souborem kritérií významnosti a proveditelnosti a vybrány nejvhodnější výzkumné priority. Jejich sdružením pak byly navrženy dílčí programy, jednotlivé tématické a průřezové programy a návrh NPOVaV jako celku.

V zahraničí se prosadil přístup, podle kterého jsou pro návrh programu výzkumu, výběr projektů pro zařazení do programu, průběžné a závěrečné hodnocení programu používána stejná, předem stanovená kritéria. Navrhuje se, aby tento přístup byl uplatněn i u NPV v České republice.

Návrhy projektu, které splní náležitosti a podmínky vyplývající se zákona č.130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, budou postoupeny odbornému poradnímu orgánu. Zde posuzovatel buď bodově ohodnotí návrh podle jednotlivých kritérií nebo jednoznačně určí splnění některých kvalifikačních podmínek formou ANO/NE. Do programu se zařazují návrhy projektů s nejvyššími počty získaných bodů až do vyčerpání disponibilních prostředků pro dílčí program, na který byla vyhlášena veřejná soutěž. Posuzovatel nebude hodnotit jen kvalitu návrhu projektu, jeho přínosy a schůdnost navrženého postupu, ale rozhodne i o převažujícím typu výzkumu a na základě tohoto rozhodnutí se určí podíl veřejné podpory danému návrhu projektu. Hlavní navržené soubory kritérií hodnocení jsou uvedeny v tabulce 5, kompletní dotazníky pro přijímací, ex-ante a ex-post hodnocení jsou uvedeny v části IV. 4.

9.2 Hodnocení dosažených výsledků výzkumu

Výsledky ukončených projektů NPV se budou hodnotit dle analogických kritérií, která platila pro výběr návrhů projektů do dílčích programů. Nyní však bude hodnocení prováděno z pohledu, jakým způsobem ukončený projekt přispěl ke splnění ekonomických, ekologických a sociálních očekávání a jakým způsobem přispěl k využití výzkumných a technologických příležitostí. U základního výzkumu se bude posuzovat využitelnost výsledků v průmyslovém a aplikovaném výzkumu a vývoji a návaznost projektů na další, praxi bližší výzkumné nebo vývojové projekty. Vedle uvedených kritérií bude v nemenší míře posuzována i odborná úroveň výzkumné práce.

9.3 Průběžné hodnocení NPV

Po ukončení třetího roku řešení NPV, to znamená v prvním pololetí roku 2007, předloží MŠMT vládě zprávu o průběžném hodnocení NPV. Zpráva bude obsahovat hodnocení dosažených výsledků, včetně hodnocení efektivnosti vynaložených finančních prostředků, dále eventuální návrhy na změny NPV a hodnocení koordinace programu jako celku i jeho jednotlivých částí. Návrh nového Národního programu výzkumu II bude předložen vládě v roce 2005. Tento návrh postupu bude vycházet ze zkušeností přípravy tohoto prvního NPV a ze zahraničních, především metodických trendů v přípravě velkých programů výzkumu a vývoje.

Zprávu vypracuje MŠMT ze zpráv orgánů odpovědných za koordinaci jednotlivých průřezových a tématických programů. V těchto zprávách bude provedeno hodnocení příslušných programů (tématických, průřezových a jejich dílčích programů) na základě návrhu ekonomických, sociálních a ekologických přínosů specifikovaných v jednotlivých podporovaných projektech. Budou použita stejná kritéria jako při vyhlášení těchto programů.

9.4 Závěrečné hodnocení NPV

Po ukončení všech projektů zařazených do NPV, to znamená v prvním pololetí roku 2010, předloží MŠMT vládě zprávu o hodnocení ukončeného NPV. Zprávu vypracuje MŠMT ze zpráv a dalších vyžádaných údajů poskytovatelů jednotlivých programů. Závěrečné hodnocení bude provedeno podle analogických kritérií jako hodnocení průběžné.

Tabulka 3: Financování tématických a průřezových programů z veřejných prostředků jednotlivých resortů

Kód programu	Název části programu	Poskytovatel	Předpokládané náklady (miliony Kč)
Kód programu	Název části programu	Poskytovatel	2004	2005	2006	2007	2008	2009	Celkem
TP1	Kvalita života	MZd	77	183	254	277	315	356	1462
		MZe	39	80	80	80	65	65	409
		MŽP	223	264	278	284	311	345	1705
TP2	Informační společnost	AVČR	180	290	300	380	390	400	1940
TP3	Konkurenceschopnost při udržitelném rozvoji	MD	85	95	85	85	85	85	520
		MPO	225	450	525	525	335	255	2315
		MZe	61	105	105	106	80	80	537
TP4	Energie pro ekonomiku a společnost	MPO	75	150	175	175	115	83	773
TP4	Energie pro ekonomiku a společnost	MŽP	39	59	45	49	55	62	309
TP5	Moderní společnost a její proměny	MPSV	46	63	48	48	48	48	301
PP1	Lidské zdroje pro výzkum	MŠMT	50	78	65	65	65	65	388
PP2	Integrovaný výzkum	MŠMT	130	750	750	750	750	750	3880
PP2	Integrovaný výzkum	AVČR	0	102	130	190	220	240	882
PP3	Regionální a mezinárodní spolupráce ve výzkumu	MŠMT	206	267	267	267	267	267	1541
Celkem			1436	2936	3107	3281	3101	3101	16962

Tabulka 4: Předpokládané celkové náklady jednotlivých částí NPV

Kód programu	Název části programu	Poskytovatel	Předpokládané celkové náklady (miliony Kč)
Kód programu	Název části programu	Poskytovatel	2004	2005	2006	2007	2008	2009	Celkem
TP1	Kvalita života	MZd	77	183	254	277	315	356	1462
		MZe	41	84	84	84	68	68	429
		MŽP	223	264	278	284	311	345	1705
TP2	Informační společnost	AVČR	189	305	315	399	410	420	2038
TP3	Konkurenceschopnost při udržitelném rozvoji	MD	113	127	113	113	113	113	692
		MPO	300	600	700	700	447	340	3087
		MZe	64	110	110	111	84	84	563
TP4	Energie pro ekonomiku a společnost	MPO	100	200	233	233	153	110	1029
TP4	Energie pro ekonomiku a společnost	MŽP	39	59	45	49	55	62	309
TP5	Moderní společnost a její proměny	MPSV	46	63	48	48	48	48	301
PP1	Lidské zdroje pro výzkum	MŠMT	50	78	65	65	65	65	388
PP2	Integrovaný výzkum	MŠMT	135	780	780	780	780	780	4035
PP2	Integrovaný výzkum	AVČR	0	112	142	209	242	264	969
PP3	Regionální a mezinárodní spolupráce ve výzkumu	MŠMT	343	445	445	445	445	445	2568
Celkem			1720	3410	3612	3797	3536	3500	19575

[1] Celý název zní Deklarace České republiky k Memorandu o porozumění mezi Evropskými společenstvími a Českou republikou o přidružení České republiky k Šestému rámcovému programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrační činnosti přispívající k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a inovacím (2002 –2006) a Šestému rámcovému programu Evropského společenství pro atomovou energii a pro jaderný výzkum a výcvikové činnosti také přispívající k vytvoření Evropského výzkumného prostoru.

Hlavní rámcová kritéria	Popis souboru kritérií
Potřebnost projektu	Určení významnosti návrhu pro praxi nebo společenskou potřebu. Důležitou roli hrají ekonomická hlediska, kde se posuzuje smysluplnost a praktičnost navrhovaného výzkumu a realizovatelnost předpokládaných výsledků.
Očekávaný přínos a kvalita projektu	Odhad toho, jak daleko se posune zlepšení určitých vlastností nového materiálu, nebo do jaké míry se zjednoduší nebo zkvalitní určitý proces nebo postup, posouzením současného stavu a předpokládaného stavu po ukončení projektu. Hledání faktorů, které mohou ohrozit realizaci (např. technologická schůdnost) výsledků projektu. Určení míry prakticky využitelné novosti návrhu. Míra žádoucí interdisciplinarity jako záruka řešení komplexního výzkumného problému.
Proveditelnost a realizace projektu.	Hledání faktorů, které mohou ohrozit úspěšné dokončení projektu. Hodnocení personálního zabezpečení projektu se snahou o zdůraznění úrovně řešitele a řešitelského týmu daných jejich prokazatelnou odbornou zkušeností (profesní cv). Vyčlenění prostředků na bezpečnost práce tam, kde je to nutné.

1. Východiska

2. Úloha NPV v systému veřejné podpory výzkumu a vývoje v České republice

3. Cíle

4. Trvání

5. Základní struktura

6. Náklady

Tabulka 2: Rámcový návrh výdajů z veřejných rozpočtů na Národní program výzkumu

7. Postupný rozběh Národního programu výzkumu

9. Kritéria pro zařazení projektu do NPV, hodnocení výsledků NPV a jeho částí

9.1 Hodnocení návrhů výzkumných projektů

9.2 Hodnocení dosažených výsledků výzkumu

9.3 Průběžné hodnocení NPV

9.4 Závěrečné hodnocení NPV

Tabulka 3: Financování tématických a průřezových programů z veřejných prostředků jednotlivých resortů

Tabulka 4: Předpokládané celkové náklady jednotlivých částí NPV

Celkem

10. Mezinárodní vazby