Omezení v členských zemích EU týkající se výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách.

Členské země EU již zaujaly velmi rozdílné postoje k omezení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách (používaná zkratka v textu VLEKB) a nová legislativa nebo omezení jsou již navrhovány nebo v současné době projednávány. Následující text se pokouší podat zevrubný přehled situace platné k březnu 2003.

Je možné vysledovat následující rozdílnosti v přístupu jednotlivých členských zemí:

1. Zákon dovoluje obstarání si lidských embryonálních kmenových buňek z nadbytečných embryí

Finsko

Zákon o lékařském výzkumu z roku 1999 uvádí předběžné podmínky a použití lidských embryí až do 14 dní embryonálního rozvoje. Je dovoleno získávání lidských embryonálních kmenových buněk z nadbytečných embryí. Laboratoře, které provádějí embryonální výzkum potřebují získat licenci od Národního úřadu pro záležitosti lékařské legislativy. Etická komise povoluje výzkumné projekty a je vyžadován souhlas obou poučených dárců pohlavních buněk.

Řecko

Nejnovější zákon 3089/2002 o lékařsky asistované lidské reprodukci dovoluje obstarání si lidských embryonálních kmenových buněk z nadbytečných embryí. Zákon vyžaduje souhlas obou poučených dárců pohlavních buněk a nedovoluje žádné finanční stimuly.

Nizozemsko

Zákon o embryích ze září 2002 dovoluje použití nadbytečných embryí pro výzkum zahrnující izolaci embryonálních kmenových buněk z  takových embryí. Tento výzkum vyžaduje příznivé vyjádření Ústřední komise pro výzkum na člověku. Je vyžadován souhlas poučeného dárce. Výzkum musí mít za cíl získání nových poznatků v lékařskské vědě (základní výzkum).

Švédsko

Platí zákon z roku 1991, o „Opatřeních za účelem výzkumu a léčení zahrnující oplodněná lidská vajíčka“ a zákon o zdraví a lékařské péči (18-982:763). Podle zákona (1991:115), je embryonální výzkum in vitro legálně povolen až do 14 dní po početí, poté musí být embryo zničeno. Po delší diskuzi se dospělo ke konsenzu, že tato legislativa povoluje VLEKB. V současné době probíhá diskuze o revizi tohoto zákona.

Spojené království

Výzkumné účely povolené zákonem z roku 1990 o Lidském oplodňování a embryologii byly rozšířeny zákonem o omezení lidského oplodňování a embryologii z roku 2001, který povoluje použít embryí ve výzkumu za účelem zvýšení znalostí o vážných nemocech a jejich léčení. Úřad lidského oplodňování a embryologie (HFEA) je odpovědný za licencování výzkumu zahrnující vytváření a používání lidských embryí. HFEA vyžaduje souhlas poučených dárců a svobodné dárcovství. První dvě licence pro výzkum na kmenových buňkách podle Omezení 2001 byly poskytnuty HFEA v únoru 2002.

2. Zákaz obstarání si linií embryonálních kmenových buněk z lidských embryí, ale povolení dovozu a použití linií lidských embryonálních kmenových buněk za jistých okolností podle zákona.

Německo:

Zákon o Ochraně embrya z roku 1990 zakazuje jakýkoliv výzkum, který není dělán ve prospěch vlastního embrya.

Nový zákon zabezpečující ochranu embryí ve spojení s dovozem a využíváním lidských embryonálních kmenových buněk – Zákon o kmenových buňkách – (Stammzellgesetz – StZG) byl přijat 28. června 2002.

První autorizace dovozu linií lidských kmenových buněk byla poskytnuta v prosinci 2002.

3. Zákaz obstarání si embryonální kmenové buňky z lidských nadbytečných embryí.

Rakousko:

Rakouský zákon z roku 1992 O reprodukčním lékařství stanovuje, že buňky schopné vývoje mohou být použity pouze pro lékařsky asistovanou reprodukci. Podle interpretace tohoto zákona je obstarávání si kmenových buněk z embryonálních tkání zakázáno. Použití dovezených lidských embryonálních kmenových buněk není explicitně zakázáno a diskuze týkající se autorizace se doposud vede.

Dánsko:

Zákon o Lékařsky asistovaném rozmnožování z roku 1997 povoluje pouze výzkum zaměřený na zlepšení techniky oplodnění in vitro nebo diagnostické techniky před-implantační. Izolace lidských kmenových buněk z nadbytečných embryí je tudíž zakázaná. Dovoz lidských embryonálních kmenových buněk není explicitně zakázán. Avšak dánská vláda předloží svůj názor na výzkum lidských embryonálních kmenových buněk na jaře 2003 a doporučuje, aby žádný výzkum na liniích lidských embryonálních kmenových buňek nebyl započatý až do doby, než vláda předloží své rozhodnutí parlamentu.

Francie:

Podle zákona O bioetice z roku 1994 je výzkum na lidských embryích in vitro zakázán, s vyjimkou výzkumu, který neublíží embryu. Dovoz a použití linií lidských kmenových buněk získaných z nadbytečných embryí není explicitně zakázán, ale o autorizaci se diskutuje. Revize zákona O bioetice je dosud předmětem diskuze.

Irsko:

Neexistuje žádná legislativa pojednávající o výzkumu na embryích. Avšak irská ústava z roku 1937 (upravená v roce 1983) říká, že „Stát zaručuje právo na život nenarozeným a z tohoto důvodu i stejné právo na život matce. Podle těchto zákonů ochraňuje toto právo“.

Španělsko:

Zákon z roku 1988 O technikách asistované reprodukce a o dovozu a použití embryí a plodů nebo jejich buněk autorizuje výzkum na biologicky neživotných lidských embryích in vitro za jistých podmínek. Neexistuje jasná interpretace konceptu ne-životné embryo. Pokud jde o životná embrya je dovolen pouze výzkum, který je prováděn ve prospěch embrya. Revize zákona je ve stadiu probíhající diskuze.

4. Žádná specifická legislativa týkající se výzkumu na lidkém embryu

Belgie

Královský dekret z roku 1999 zavádí požadavky pro centra oplodňování in vitro. Neexistuje žádná specifická legislativa o výzkumu, ale běžná praxe je taková, že výzkum musí být prováděn v centrech oplodňování in vitro po schválení místními etickými komisemi. O novém řešení se vede v současnosti diskuze.

Itálie

Itálie nemá uzákoněnou legislativu.

Italská národní bioetická komise přijala doporučení o „terapeutickém užití kmenových buněk“. Většina členů této komise považuje výzkum na lidských nadbytečných embryích pro získání lidských embryonálních kmenových buněk za legitimní.

Lucembursko

Neexistuje žádná legislativa pokrývající výzkum na lidském embryu.

Portugalsko

Portugalsko neuzákonilo odpovídající legislativu, ale ratifikovalo Konvenci Rady Evropy o lidských právech a biomedicině podepsanou v Oviedo 4.dubna 1997, která zakazuje vytváření lidských embryí pro účely výzkumu a mimo to má protokol o zákazu lidského klonování. Národní rada pro etiku přijala odborné názory pokrývající tyto otázky. Zastává takový postoj, že výzkum, který nemá pro embryo žádný užitek , je nelegitimní. Ministerstvo vědy založilo v roce 2002 řídící výbor pro přípravu zákona o výzkumu na lidských embryích včetně lidských embryonálních kmenových buněk.

5. Povolení tvorby lidských embryí pro získávání kmenových buněk podle zákona

Spojené království je v současné době jedinou členskou zemí EU se specifickým zákonem, který výslovně povoluje tvorbu lidských embryí oplodněním vajíčka spermií nebo přenosem jádra somatické buňky. Zákon z roku 1990 a Omezení z roku 2001 dovoluje izolaci kmenových buněk pro některý z osmi výzkumných účelů stanovený v zákoně.

Nizozemský zákon o embryích z roku 2002 vyhlašuje, jako obecný princip, zákaz tvorby lidských embryí výlučně pro výzkumné účely. Avšak tento zákaz není nevratný a mohl by být zrušen Královským dekretem v době pěti let po nabytí právní moci zákona.

6. Zákaz tvorby lidských embryí pro výzkumné účely a pro obstarání kmenových buněk podle zákona nebo ratifikací Konvence Rady Evropy o lidských právech a biomedicině podepsané v Oviedo 4.dubna 1997

Tvorba lidských embryí pro výzkumné účely a pro obstarání embryonálních kmenových buněk je v současné době zakázáno v Dánsku, Finsku, Francii, Irsku, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku a Řecku.