VÝROČNÍ ZPRÁVA
O STAVU VYSOKÉHO
ŠKOLSTVÍ
za rok 2003
Praha 2004
VÝROČNÍ ZPRÁVA
O STAVU VYSOKÉHO
ŠKOLSTVÍ
ZA ROK
2003
OBSAH
I. ÚVOD .............................................................................................................……..... |
3 |
|
|
|
|
II. VÝROČNÍ ZPRÁVA
O ČINNOSTI VYSOKÝCH ŠKOL
……………………... |
3 |
|
|
II.1.
Řízení vysoké školy ……………………………….…………………………... |
3 |
II.2.
Soustava vysokých škol a jejich struktura ………….……….………………… |
3 |
II.3.
Organizační struktura a orgány vysoké školy …..…..……………………..…... |
10 |
II.4.
Pedagogická a studijní činnost
............................................................................ |
10 |
II.5.
Informační a komunikační technologie
...........................................................… |
25 |
II.6.
Výzkum a vývoj
.................................................................................................. |
29 |
II.7.
Akademičtí pracovníci ........................................................................................ |
36 |
II.8.
Hodnocení činnosti vysokých škol
..................................................................... |
39 |
II.9.
Mezinárodní spolupráce ve vzdělávání
............................................................... |
41 |
II.10. Další aktivity vysokých škol
............................................................................... |
46 |
II.11. Péče o studenty
................................................................................................... |
48 |
II.12. Rozvoj vysokých škol
......................................................................................... |
54 |
II.13. Závěr…………………………………………………………………………… |
61 |
|
|
III. VÝROČNÍ ZPRÁVA O Hospodaření vysokých škol |
62 |
|
|
III.1. Financování veřejných vysokých škol |
63 |
III.2.
Účetnictví a výkaznictví |
67 |
III.3.
Výsledek hospodaření |
68 |
III.4.
Investiční rozpočet a jeho plnění |
71 |
III.5.
Zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem |
75 |
III.6.
Fondy veřejných vysokých škol |
76 |
III.7.
Závěr |
77 |
III.8.
Tabulky |
80 |
|
|
IV. PŘÍLOHY |
|
|
|
Příloha č. 1 Celkový přehled o vysokých školách |
|
Příloha č. 2 Investiční akce dokončené v roce 2003 |
|
Příloha č. 3 Seznam adres webových stránek veřejných
vysokých škol |
|
I. ÚVOD
Výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok 2003 byla zpracována v souladu s § 87 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Je samostatnou zprávou o vysokém školství a obsahuje podrobnější informace z oblasti vysokých škol, než které budou uvedeny ve Výroční zprávě MŠMT o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy za rok 2003, zpracované Ústavem pro informace ve vzdělávání.
Pro zpracování výroční zprávy o stavu vysokého školství využilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo) výroční zprávy o činnosti a výroční zprávy o hospodaření veřejných vysokých škol a soukromých vysokých škol, dokumenty odboru vysokých škol a Akreditační komise, dokumenty Centra pro studium vysokého školství (NA Socrates) a výkonových ukazatelů Statistické ročenky školství 2003/2004 Ústavu pro informace ve vzdělávání
II. VÝROČNÍ
ZPRÁVA O ČINNOSTI VYSOKÝCH ŠKOL
Pro řízení veřejné vysoké školy jsou rozhodující samosprávné akademické orgány vysoké školy. Z hlediska řízení jsou nejdůležitějšími akademickými orgány akademický senát, rektor, správní rada a vědecká nebo umělecká rada. Organizaci a činnost vysoké školy i postavení členů akademické obce upravuje zákon o vysokých školách a vnitřní předpisy vysoké školy.
Pro řízení soukromé vysoké školy jsou rozhodující orgány právnické osoby, které bylo uděleno oprávnění působit jako vysoká škola, tj. orgány obecně prospěšné společnosti nebo obchodní společnosti, jejichž kompetence jsou upraveny vnitřními předpisy společnosti.
V souladu se zákonem o vysokých školách schválily akademické orgány řadu nových vnitřních předpisů vysokých škol. Bylo zaregistrováno 9 nových vnitřních předpisů veřejných vysokých škol, které byly ministerstvu v roce 2003 předloženy. Dále bylo zaregistrováno 79 změn vnitřních předpisů vyplývajících z potřeb vysokých škol, a to zejména statutů, volebních a jednacích řádů, studijních řádů a mzdových předpisů. U soukromých vysokých škol bylo zaregistrováno 7 nových vnitřních předpisů a 6 změn. Registrace nových vnitřních předpisů vysokých škol a jejich změn budou pokračovat i v dalším roce.
II.2. SOUSTAVA
VYSOKÝCH ŠKOL A
JEJICH STRUKTURA
V roce 2003 se soustava vysokých škol
v České republice rozšířila o další vysoké školy. Počet veřejných vysokých
škol zůstal stejný, ale v průběhu roku 2003 byl udělen státní souhlas
dalším 7 právnickým osobám, které chtějí působit jako soukromá vysoká škola.
K datu
Všechny veřejné vysoké školy
v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a státní vysoké
školy v působnosti Ministerstva obrany byly univerzitní. Policejní
akademie České republiky v Praze, státní vysoká škola v působnosti
Ministerstva vnitra, se stala vysokou školou univerzitní v červnu 2003.
Všechny soukromé vysoké školy jsou vysokými školami neuniverzitními.
Veřejné vysoké školy mají
své sídlo ve 12 městech ČR a v dalších 4 městech jsou umístěny některé
jejich fakulty. Státní vysoké školy mají sídlo ve 4 městech a soukromé vysoké
školy ve 14 městech.
Rozložení sídel vysokých
škol, fakult a počty studentů v roce 2003 jsou uvedeny v tabulkách č.
1 - 4. v tabulce č. 1 jsou zahrnuty pouze ty soukromé vysoké školy, které
působily k
Tabulka č. 1:
Počet vysokých škol, fakult a studujících v městech ČR |
|
||||||||||||||||||||||||||||
(stav
VŠ a studujících k |
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
Město
1) |
Počet |
Studující
ČR všech forem studia |
Cizinci |
|
|||||||||||||||||||||||||
VŠ |
fakult |
ve studijních programech |
studenti celkem |
nově zapsaní3) |
absolventi4) |
celoživotní vzdělávání |
studující cizinci celkem5) |
|
|||||||||||||||||||||
bakalářských |
magisterských2) |
doktorských |
|
||||||||||||||||||||||||||
VYSOKÉ ŠKOLY |
56 |
119 |
94 296 |
|
21 639 |
|
50 836 |
33 809 |
39 460 |
14 518 |
|
||||||||||||||||||
Praha |
26 |
36 |
28
914 |
57
477 |
10
301 |
96
692 |
15
467 |
11
655 |
12
044 |
8
144 |
|
||||||||||||||||||
Brno |
8 |
27 |
21
148 |
28
485 |
5
548 |
55
181 |
10
725 |
7
598 |
13
411 |
2
649 |
|
||||||||||||||||||
Ostrava |
3 |
11 |
10
533 |
13
219 |
1
579 |
25
331 |
6
229 |
3
273 |
3
057 |
720
|
|
||||||||||||||||||
Plzeň |
2 |
7 |
4
889 |
8 921 |
784 |
14
594 |
3
087 |
1
822 |
629 |
426
|
|
||||||||||||||||||
Ústí nad Labem |
2 |
4 |
3
602 |
3
9513 |
25 |
7
578 |
1964 |
914 |
722 |
48 |
|
||||||||||||||||||
Hradec Králové |
2 |
4 |
2
848 |
5
176 |
472 |
8
496 |
1
773 |
1
274 |
2
105 |
400 |
|
||||||||||||||||||
Olomouc |
1 |
7 |
3
828 |
9
864 |
1
233 |
14
925 |
2
657 |
2
065 |
2
828 |
932
|
|
||||||||||||||||||
Liberec |
1 |
6 |
1
890 |
4
540 |
421 |
6
851 |
1
296 |
920 |
887 |
445 |
|
||||||||||||||||||
České Budějovice |
1 |
5 |
2
562 |
4
942 |
396 |
7
900 |
1
743 |
1
200 |
447 |
71 |
|
||||||||||||||||||
Pardubice |
1 |
4 |
3
672 |
2
244 |
416 |
6
332 |
1
745 |
754 |
227 |
61 |
|
||||||||||||||||||
Zlín |
1 |
3 |
4
433 |
966 |
223 |
5
622 |
1
628 |
718 |
163 |
216
|
|
||||||||||||||||||
Opava |
1 |
1 |
949 |
845 |
51 |
1
845 |
449 |
321 |
332 |
71 |
|
||||||||||||||||||
Vyškov |
1 |
- |
587 |
512 |
96 |
1
195 |
293
|
317 |
199 |
2 |
|
||||||||||||||||||
Karlovy Vary |
1 |
- |
587 |
- |
- |
587 |
202 |
42 |
- |
5 |
|
||||||||||||||||||
Kunovice |
1 |
– |
526 |
- |
- |
526 |
190 |
149
|
297
|
65 |
|
||||||||||||||||||
Mladá Boleslav |
1 |
– |
266 |
- |
- |
266 |
71 |
- |
- |
8 |
|
||||||||||||||||||
Kladno |
1 |
- |
183 |
- |
- |
183 |
99 |
21 |
- |
4 |
|
||||||||||||||||||
Litomyšl |
1 |
- |
61 |
- |
- |
61 |
17 |
12 |
- |
5 |
|
||||||||||||||||||
Třebíč |
1 |
- |
10 |
- |
- |
10 |
8 |
- |
- |
- |
|
||||||||||||||||||
Cheb |
– |
1 |
993 |
604 |
- |
1
597 |
476 |
193 |
1
761 |
12 |
|
||||||||||||||||||
Jindřichův Hradec |
- |
1 |
649 |
460 |
- |
1
109 |
115 |
90 |
28 |
47 |
|
||||||||||||||||||
Lednice na Moravě |
– |
1 |
601 |
198 |
94 |
893 |
186
|
225 |
- |
64 |
|
||||||||||||||||||
Karviná |
– |
1 |
565 |
1
335 |
- |
1
900 |
416
|
246 |
323
|
123
|
|
||||||||||||||||||
VEŘEJNÉ
VŠ |
24 |
117 |
80 705 |
|
21 330 |
|
45 936 |
31 503 |
34 663 |
12 850 |
|
||||||||||||||||||
Praha |
8 |
36 |
20
464 |
56
565 |
10
301 |
87
330 |
12
508 |
10
404 |
9
363 |
6
783 |
|
||||||||||||||||||
Brno |
5 |
25 |
19
907 |
27
817 |
5
401 |
53
125 |
10
472 |
7
253 |
12
592 |
2
625 |
|
||||||||||||||||||
Ostrava |
2 |
11 |
9
425 |
13
219 |
1
579 |
24
223 |
5
825 |
3
139 |
3
057 |
528 |
|
||||||||||||||||||
Plzeň |
1 |
7 |
4
614 |
8
921 |
784 |
14
319 |
2
920 |
1
822 |
629 |
425
|
|
||||||||||||||||||
Olomouc |
1 |
7 |
3
828 |
9
864 |
1
233 |
14
925 |
2
657 |
2
065 |
2
828 |
932 |
|
||||||||||||||||||
Liberec |
1 |
6 |
1
890 |
4
540 |
421 |
6
851 |
1
296 |
920 |
887 |
445 |
|
||||||||||||||||||
České Budějovice |
1 |
5 |
2
562 |
4
942 |
396 |
7
903 |
1
743 |
1
200 |
447
|
71 |
|
||||||||||||||||||
Pardubice |
1 |
4 |
3
672 |
2
244 |
416 |
6
332 |
1
745 |
754 |
227 |
61 |
|
||||||||||||||||||
Ústí nad Labem |
1 |
4 |
3
317 |
3
951 |
25 |
7
293 |
1
757 |
914 |
586 |
47 |
|
||||||||||||||||||
Hradec Králové |
1 |
4 |
2
836 |
5
052 |
406 |
8
294 |
1
743 |
1
239 |
1
440 |
400 |
|
||||||||||||||||||
Zlín |
1 |
3 |
4
433 |
966 |
223 |
5
622 |
1
628 |
718 |
163 |
216 |
|
||||||||||||||||||
Opava |
1 |
1 |
949 |
845 |
51 |
1
845 |
449
|
321 |
332 |
71 |
|
||||||||||||||||||
Cheb |
- |
1 |
993 |
604
|
- |
1
597 |
476 |
193 |
1
761 |
12 |
|
||||||||||||||||||
Jindřichův Hradec |
- |
1 |
649 |
460 |
- |
1
109 |
115 |
90 |
28 |
47 |
|
||||||||||||||||||
Lednice na Moravě |
- |
1 |
601 |
198 |
94 |
893 |
186 |
225 |
- |
64 |
|
||||||||||||||||||
Karviná |
- |
1 |
565 |
1
335 |
- |
1
900 |
416 |
246 |
323 |
123 |
|
||||||||||||||||||
SOUKROMÉ
VŠ6) |
28 |
- |
11 076 |
565 |
- |
11 641 |
3 883 |
691 |
2 176 |
1 645 |
|
||||||||||||||||||
Praha |
17 |
- |
7
040 |
565 |
- |
7
605 |
2
447 |
278 |
1
673 |
1
352 |
|
||||||||||||||||||
Brno |
2 |
- |
735 |
- |
- |
735 |
71 |
55 |
70 |
12 |
|
||||||||||||||||||
Ostrava |
1 |
- |
1
108 |
- |
- |
1
108 |
404 |
134 |
- |
192 |
|
||||||||||||||||||
Karlovy Vary |
1 |
- |
587 |
- |
- |
587 |
202 |
42 |
- |
5 |
|
||||||||||||||||||
Kunovice |
1 |
- |
526
|
- |
- |
526
|
190 |
149 |
297 |
65 |
|
||||||||||||||||||
Ústí nad Labem |
1 |
- |
285 |
- |
- |
285 |
207 |
- |
136 |
1 |
|
||||||||||||||||||
Plzeň |
1 |
- |
275 |
- |
- |
275 |
167 |
- |
- |
1 |
|
||||||||||||||||||
Mladá Boleslav |
1 |
- |
266 |
- |
- |
266 |
71 |
- |
- |
8 |
|
||||||||||||||||||
Kladno |
1 |
- |
183 |
- |
- |
183 |
99 |
21 |
- |
4 |
|
||||||||||||||||||
Litomyšl |
1 |
- |
61 |
- |
- |
61 |
17 |
12 |
- |
5 |
|
||||||||||||||||||
Třebíč |
1 |
- |
10 |
- |
- |
10 |
8 |
- |
- |
- |
|
||||||||||||||||||
STÁTNÍ
VŠ |
4 |
2 |
2 515 |
1 651 |
309 |
4 475 |
1 017 |
1 615 |
2 621 |
23 |
|
||||||||||||||||||
Brno |
1 |
2 |
506 |
668 |
147 |
1
321 |
182 |
290 |
749
|
12 |
|
||||||||||||||||||
Praha |
1 |
- |
1
410 |
347 |
- |
1
757 |
512 |
973 |
1
008 |
9 |
|
||||||||||||||||||
Vyškov |
1 |
- |
587 |
512 |
96 |
1
195 |
293
|
317 |
199 |
2 |
|
||||||||||||||||||
Hradec Králové |
1 |
- |
12 |
124 |
66 |
202 |
30 |
35 |
665 |
- |
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
1) |
Jsou uvedena
všechna města, ve kterých je alespoň jedna fakulta (bez ohledu na sídlo VŠ).
Města jsou seřazena sestupně podle počtu VŠ, fakult a počtu studentů studia
prezenčního, distančního a kombinovaného. |
||||||||||||||||||||||||||||
2) |
Včetně
navazujících magisterských studijních programů. |
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||
3) |
Do celkového počtu nově zapsaných do 1.
ročníku nejsou započteni nově přijatí do navazujících magisterských a
doktorských studijních programů. |
|
|||||||||||||||||||||||||||
4) |
Za kalendářní
rok 2002. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||
5) |
Do údaje
"studenti cizinci celkem“ jsou zahrnuty počty studentů v bak., mag. i doktor. studijních programech, ve studiu prez., dist. a kombinovaném. |
||||||||||||||||||||||||||||
6) |
Data za
soukromé VŠ: studující a nově zapsaní - pouze školy zahrnuté v systému SIMS,
počty absolventů jsou úplné, byly zjišťovány jiným způsobem. U celkového
počtu VŠ jsou data opravena podle skutečného počtu akreditovaných VŠ. |
|
|||||||||||||||||||||||||||
Tabulka č. 2:
Veřejné vysoké školy
VÚSC |
Město |
Vysoká škola |
Poznámka |
1. Hlavní město Praha |
Praha |
1. Univerzita
Karlova v Praze |
|
|
|
2. České vysoké
učení technické v Praze |
|
|
|
3. Akademie
výtvarných umění v Praze |
|
|
|
4. Akademie
múzických umění v Praze |
|
|
|
5. Vysoká škola
umělecko průmyslová v Praze |
|
|
|
6. Vysoká škola
chemicko-technologická v Praze |
|
|
|
7. Česká zemědělská
univerzita v Praze |
|
|
|
8. Vysoká škola
ekonomická v Praze |
|
2 Středočeský kraj |
- |
- |
|
3. Jihočeský kraj |
České Budějovice |
1.Jihočeská
univerzita v Českých Budějovicích |
|
|
Jindřichův Hradec |
- Fakulta
managementu VŠE v Praze |
|
4. Plzeňský kraj |
Plzeň |
1. Západočeská
univerzita v Plzni |
|
|
|
- Lékařská fakulta
UK v Plzni |
|
5. Karlovarský kraj |
Cheb |
- Fakulta
ekonomická ZČU v Plzni |
|
6. Ústecký kraj |
Ústí nad Labem |
1. Univerzita J. E.
Purkyně v Ústí nad Labem |
|
7. Liberecký kraj |
Liberec |
1. Technická
univerzita v Liberci |
|
8. Královéhradecký kraj |
Hradec Králové |
1.
Univerzita Hradec Králové |
|
|
|
- Lékařská fakulta
UK v Hradci Králové |
|
|
|
- Farmaceutická
fakulta UK v Hradci Králové |
|
9. Pardubický kraj |
Pardubice |
1. Univerzita
Pardubice |
|
10. Kraj Vysočina |
- |
- |
|
11. Jihomoravský
kraj |
Brno |
1. Vysoké učení
technické v Brně |
|
|
|
2. Veterinární a
farmaceutická univerzita Brno |
|
|
|
3. Masarykova
univerzita v Brně |
|
|
|
4. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně |
|
|
|
5. Janáčkova
akademie múzických umění v Brně |
|
|
Lednice na Moravě |
- Zahradnická
fakulta MZLU v Brně |
|
12. Olomoucký kraj |
Olomouc |
1. Univerzita
Palackého v Olomouci |
|
13. Moravskoslezský
kraj |
Ostrava |
1. Vysoká škola
báňská-Technická univerzita Ostrava |
|
|
|
2. Ostravská
univerzita v Ostravě |
|
|
Opava |
1. Slezská
univerzita v Opavě |
|
|
Karviná |
- Obchodně
podnikatelská fakulta SU v Opavě |
|
14. Zlínský kraj |
Zlín |
1. Univerzita
Tomáše Bati ve Zlíně |
|
Tabulka č. 3:
VÚSC |
Město |
Vysoká škola |
Poznámka |
1. Hlavní město Praha |
Praha |
1.
Bankovní institut vysoká škola, a.s. |
neuniverzitní
|
|
|
2.
Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o. |
neuniverzitní
|
|
|
3.
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. |
neuniverzitní
|
|
|
neuniverzitní
|
|
|
|
5. Vysoká škola cestov. ruchu, hotelnictví a lázeňství, s.r.o. |
neuniverzitní
|
|
|
6.
Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o. |
neuniverzitní
|
|
|
7.
Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s. |
neuniverzitní
|
|
|
8.
Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. |
neuniverzitní |
|
|
9.
Pražský technologický institut, o.p.s. |
neuniverzitní
|
|
|
10.
Vysoká škola veř. správy a mezinár.
vztahů v Praze, o.p.s. |
neuniverzitní
|
|
|
11.
Vysoká škola Jana Ámose Komenského, s.r.o. |
neuniverzitní
|
|
|
12.Pražská
vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. |
neuniverzitní
|
|
|
13.Vysoká
škola aplikovaného práva, s.r.o. |
neuniverzitní
|
|
|
14.University
of New York in Prague, s.r.o. |
neuniverzitní
|
|
|
15.Vysoká
škola manažerské informatiky a ekonomiky, a.s. |
neuniverzitní
|
|
|
16.Vysoká
škola mezinár. a veřejných vztahů, Praha, o.p.s. |
neuniverzitní
|
|
|
17.Mezinár. baptistický teolog. seminář evr.
bap. fed., o.p.s. |
neuniverzitní
|
|
|
18.
Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o. |
neuniverzitní |
|
|
19.
Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o. |
neuniverzitní |
2. Středočeský kraj |
Mladá
Boleslav |
1.
Škoda Auto, a.s., Vysoká škola |
neuniverzitní
|
|
Kladno |
2.
Středočeský vysokoškolský institut, s.r.o.- |
neuniverzitní
|
|
Kolín |
3.
Academia Rerum Civilium –
Vysoká škola politických a
společenských věd, s.r.o. |
neuniverzitní |
3. Jihočeský kraj |
České
Budějovice |
1.
Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. |
neuniverzitní |
|
Písek |
2.
Filmová akademie v Písku, o.p.s. |
neuniverzitní |
4. Plzeňský kraj |
Plzeň |
1.
Vysoká škola v Plzni, o.p.s. |
neuniverzitní
|
5. Karlovarský kraj |
Karlovy
Vary |
1.
Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. |
neuniverzitní |
6. Ústecký kraj |
Ústí
nad Labem |
1.
Vys. šk. ekonomie a
managementu v Ústí n. Labem, s.r.o. |
neuniverzitní
|
7. Liberecký kraj |
- |
- |
|
8. Královéhradecký kraj |
- |
- |
|
9. Pardubický kraj |
Litomyšl |
1.
Institut restaurování a konzervač. technik
Litomyšl, o.p.s. |
neuniverzitní
|
10. Kraj Vysočina |
Třebíč |
1.
Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. |
neuniverzitní |
11. Jihomoravský
kraj |
Brno |
1.
Akademie STING, o.p.s. |
neuniverzitní
|
|
|
2.
Vysoká škola Karla Engliše v Brně, a.s. |
neuniverzitní
|
|
|
3.
Rašínova vysoká škola, s.r.o. |
neuniverzitní |
12.
Olomoucký kraj |
- |
- |
|
13.
Moravskoslezský kraj |
Ostrava |
1.
Vysoká škola podnikání, a.s. |
neuniverzitní
|
14.
Zlínský kraj |
Kunovice |
1.
Evropský polytechnický institut, s.r.o. |
neuniverzitní
|
Tabulka č. 4:
VÚSC |
Město |
Vysoká škola |
Poznámka |
1.
Hlavní město Praha |
Praha |
1.
Policejní akademie České republiky v Praze |
|
2. Středočeský kraj |
- |
- |
|
3. Jihočeský kraj |
- |
- |
|
4. Plzeňský kraj |
- |
- |
|
5. Karlovarský kraj |
- |
- |
|
6. Ústecký kraj |
- |
- |
|
7. Liberecký kraj |
- |
- |
|
8. Královéhradecký kraj |
Hradec
Králové |
1.
Voj. lékař. akademie J. E. Purkyně v Hradci
Králové |
|
9. Pardubický kraj |
- |
- |
|
10. Kraj Vysočina |
- |
- |
|
11. Jihomoravský
kraj |
Brno |
1.
Vojenská akademie v Brně |
|
|
Vyškov |
1.
Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově |
|
12.
Olomoucký kraj |
- |
- |
|
13.
Moravskoslezský kraj |
- |
- |
|
14.
Zlínský kraj |
- |
- |
|
Veřejné vysoké
školy v České republice měly k
Státní vysoké
školy měly k datu
Počet fakult veřejných a
státních vysokých škol a jejich umístění udává tabulka č. 5.
Uvedené fakulty vysokých
škol uskutečňují akreditované bakalářské, magisterské a doktorské studijní
programy, programy celoživotního vzdělávání a profesní a zájmové kurzy.
Podrobný přehled o fakultách
jednotlivých vysokých škol, jejich studentech a pracovnících je uveden
v Příloze č. 1. (Řazení vysokých škol a fakult je dle číselných kódů.)
Tabulka č. 5:
Veřejná vysoká škola |
Počet fakult |
Umístění fakulty |
AMU
v Praze |
3 |
Praha |
AVU
v Praze |
0 |
- |
ČVUT v Praze |
6 |
Praha |
ČZU
v Praze |
4 |
Praha |
JAMU v Brně |
2 |
Brno |
JU
v Českých Budějovicích |
5 |
České Budějovice |
MU
v Brně |
9 |
Brno |
MZLU v Brně |
3 |
Brno |
|
1 |
Lednice na Moravě |
OU
v Ostravě |
4 |
Ostrava |
SU
v Opavě |
1 |
Opava |
|
1 |
Karviná |
TU
v Liberci |
6 |
Liberec |
UHK
Hradec Králové |
2 |
Hradec Králové |
UJEP v Ústí nad Labem |
4 |
Ústí nad Labem |
UK
v Praze |
14 |
Praha |
|
2 |
Hradec Králové |
|
1 |
Plzeň |
UP
v Olomouci |
7 |
Olomouc |
UPa Pardubice |
4 |
Pardubice |
UTB
ve Zlíně |
3 |
Zlín |
VFU
Brno |
3 |
Brno |
VŠB-TU Ostrava |
7 |
Ostrava |
VŠE
v Praze |
5 |
Praha |
|
1 |
Jindřichův Hradec |
VŠCHT v Praze |
4 |
Praha |
VŠUP v Praze |
0 |
- |
VUT
v Brně |
8 |
Brno |
ZČU
v Plzni |
6 |
Plzeň |
|
1 |
Cheb |
C e l k e m |
117 |
ČR |
Rozvoj
soukromých vysokých škol
V roce 2003 pokračoval kvantitativní rozvoj
soukromých neuniverzitních vysokých škol. Z počtu 34 soukromých vysokých
škol jich
Studijní programy
předkládané soukromými vysokými školami k akreditaci jsou orientovány na
ekonomiku, právní disciplíny, aplikace výpočetní techniky, na technické vědy a
nauky, na cestovní ruch, hotelnictví, ale i na umělecké a literární obory,
obory z oblasti psychologie, mezinárodních vztahů a teologie.
Soukromé vysoké školy
uskutečňují převážně bakalářské studijní programy a některé již začaly
realizovat i navazující magisterské studijní programy. Mezinárodní baptistický
teologický seminář Evropské baptistické federace, o.p.s. uskutečňuje pouze
magisterský studijní program v anglickém jazyce.
Soukromé vysoké školy jsou
vysokými školami neuniverzitního typu. Vysoké školy neuniverzitní se nečlení na
fakulty.
II.3. Organizační struktura
a ORGÁNY
vysokÉ školY
Organizační struktura vysokých škol, fakult a ostatních součástí vysokých škol je dána především zákonem o vysokých školách a statutem příslušné vysoké školy, statuty jednotlivých fakult, popř. organizačními řády ostatních součástí vysoké školy.
Samosprávné akademické orgány vysokých škol realizovaly svou činnost v souladu se zákonem o vysokých školách.
Veřejné vysoké školy nadále velmi příznivě hodnotí činnost správních rad veřejných vysokých škol.
Zasedání
správních rad se uskutečnilo zpravidla 1x až 3x za rok. V souladu se
zákonem o vysokých školách vydávaly převážně předchozí písemný souhlas
k právním úkonům, kterými veřejné vysoké školy nabývaly nemovitosti do
svého vlastnictví, k prodeji nemovitého majetku,
a k dalším úkonům, týkajícím se hospodaření s majetkem, popř. vydávaly
písemný souhlas se zřízením věcného břemene na pozemku vysoké školy
z důvodu veřejného zájmu.
Správní rady se dále vyjadřovaly k aktualizacím dlouhodobých záměrů vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysokých škol na rok 2004, k výročním zprávám o činnosti a o hospodaření za uplynulý rok, k výsledkům hodnocení činnosti vysokých škol, k problematice jejich financování a k navrhovanému rozpočtu. Na svých zasedáních se také vyjadřovaly k transformaci studijních programů na strukturované studium v souladu s Boloňským procesem, k problematice dalšího rozvoje vysoké školy či ke spolupráci s partnerskými subjekty města a regionu.
II.4. PEDAGOGICKÁ A Studijní
činnost
Vzdělávací
činnost vysokých škol je jejich hlavní činností, vysoké školy se snaží o těsné
propojení této činnosti s činností vědeckou, výzkumnou a vývojovou.
Šíře studijní
nabídky je dána rozvojem jednotlivých fakult a přechodem na strukturované
studium. V roce 2003 pokračoval proces akreditace nových studijních
programů, došlo k rozšíření již akreditovaných programů o nové studijní
obory, k prodloužení platnosti akreditace stávajících programů na další období,
eventuálně ke komplexní reakreditaci na strukturované
studium. Proces přípravy podkladů pro akreditaci probíhal v souladu
s Boloňským procesem (tzn. orientaci na strukturované studijní programy).
Vysoké školy se
též snaží přizpůsobovat nabídku svých studijních programů aktuálním potřebám
trhu práce tak, aby zajistily svým absolventům co nejlepší uplatnění
v praxi, za tímto účelem spolupracují s řadou českých i zahraničních
firem. Školy provádějí analýzy uplatnění svých absolventů na trhu práce a analýzy
vzdělávacích potřeb relevantních podniků v daném regionu a umožňují
podnikům účastnit se na přípravě a obsahovém zaměření studia.
Studijní programy uskutečňované na vysokých školách
Počty akreditovaných studijních programů na veřejných a soukromých vysokých školách podle vybraných skupin kmenových oborů KKOV jsou uvedeny v tabulce č. 6.
Tabulka č. 6:
Počty akreditovaných studijních programů na vysokých
školách |
|||||
|
|||||
Skupiny
oborů |
Kód
skupiny |
Studijní
programy |
Celkem |
||
|
kmen.
oborů |
bak. |
mag. |
dokt. |
stud.
programů |
přírodní vědy a
nauky |
11 až 18 |
48 |
49 |
58 |
155 |
technické vědy
a nauky |
21 až 39 |
86 |
84 |
75 |
245 |
zeměděl.-les. a veter. vědy a
nauky |
41 až 43 |
21 |
19 |
18 |
58 |
zdravot.,
lékař. a farm. vědy a nauky |
51 až 53 |
16 |
17 |
36 |
69 |
společenské
vědy, nauky a služby |
61,65,67,71-74 |
29 |
30 |
27 |
86 |
ekonomie |
62 |
10 |
6 |
6 |
22 |
právo, právní a
veřejnosprávní činnost |
68 |
5 |
3 |
3 |
11 |
pedagogika,
učitelství a sociální péče |
75 |
12 |
11 |
11 |
34 |
obory z oblasti
psychologie |
77 |
2 |
2 |
2 |
6 |
vědy a nauky o
kultuře a umění |
81,82 |
14 |
12 |
12 |
38 |
vojenské vědy a
nauky |
91, 95 |
9 |
9 |
9 |
27 |
Celkem |
|
252 |
242 |
257 |
751 |
V roce 2003 bylo podobně jako v předcházejících letech nejvíce studijních programů ve skupině oborů technické vědy a nauky. Druhou největší skupinou studijních programů byly studijní programy ve skupině oborů přírodní vědy a nauky. Naopak nejméně studijních programů bylo ve skupině oborů právo, právní a veřejnosprávní činnost a ve skupině oborů z oblasti psychologie. Vyšší nabídka bakalářských studijních programů a jejich diverzifikace do řady nových oblastí vytvořily podmínky pro rozšíření možností vysokoškolského studia.
Počty fakult
veřejných vysokých škol
Počty fakult veřejných vysokých škol podle vybraných skupin kmenových oborů jsou uvedeny v tabulce č. 7. Do příslušné skupiny kmenových oborů KKOV byly fakulty zařazeny podle převažujících studijních programů, které v současné době uskutečňují.
Tabulka č. 7:
Skupiny oborů |
Kód skupiny kmen. oborů
|
Počet fakult |
přírodní vědy a nauky |
11 až 18 |
10 |
technické vědy a nauky |
21 až 39 |
32 |
zeměděl.-les.
a veter. vědy a nauky |
41 až 43 |
8 |
zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky |
51 až 53 |
11 |
společenské vědy, nauky a
služby |
61,65,67,71,72,73,74,77 |
19 |
ekonomie |
62 |
17 |
právo, právní a veřejnosprávní činnost |
68 |
6 |
pedagogika, učitelství a
sociální péče |
75 |
7 |
vědy a nauky o kultuře a
umění |
81,82 |
7 |
Celkem |
|
117 |
Pozn.: Obory z oblasti psychologie (skup.
kmen. oborů 77) jsou zahrnuty ve společenských vědách, naukách a službách.
Zájem uchazečů o
studium na veřejných vysokých školách a soukromých vysokých školách v roce
2003 uvádí tabulka č.8. Velká disproporce mezi kladně vyřízenými přihláškami a
počtem přijatých je dána tím, že uchazeči o studium podávají více přihlášek na
různé vysoké školy. Z celkem
Tabulka č. 8
Vysoká
škola Fakulta |
Počet
|
||||||
Podaných přihlášek celkem |
Přihlášených-1),2) |
Přihlášených, kt.
se dostavili k přij. řízení1),7) |
Přijetí3) |
Přijatých1),4) |
Zapsání5) |
Zapsaných6) |
|
AMU v Praze |
1 588 |
1 427 |
1 249 |
182 |
180 |
173 |
171 |
AVU v Praze |
458 |
456 |
429 |
36 |
36 |
36 |
36 |
ČVUT v Praze |
12 635 |
10 547 |
9 142 |
8 430 |
7 509 |
5 894 |
5 719 |
ČZU v Praze |
9 901 |
8 518 |
7 029 |
4 997 |
4 514 |
3 401 |
3 360 |
JAMU v Brně |
736 |
682 |
569 |
129 |
128 |
118 |
118 |
JU v Č. Bud. |
9 675 |
7 782 |
6 542 |
3 681 |
3 261 |
2 235 |
2 203 |
MU v brně |
39 771 |
28 933 |
26 204 |
11 197 |
9 187 |
7 467 |
7 020 |
MZLU v Brně |
5 976 |
5 254 |
4 338 |
2 796 |
2 554 |
1 981 |
1 965 |
OU v Ostravě |
9 497 |
7 957 |
6 825 |
3 114 |
2 920 |
2 264 |
2 249 |
SU v Opavě |
4 502 |
4 119 |
3 069 |
1 707 |
1 682 |
1 114 |
1 109 |
TU v Liberci |
5 572 |
4 969 |
3 978 |
2 671 |
2 501 |
1 765 |
1 755 |
UHK Hr. Král. |
9 030 |
7 752 |
5 867 |
2 460 |
2 266 |
1 693 |
1 670 |
UJEP v Ústí
n. L. |
8 072 |
6 797 |
5 462 |
3 494 |
3 147 |
2 516 |
2 396 |
UK v Praze |
40 436 |
26 639 |
22 657 |
10 366 |
8 592 |
7 769 |
7 451 |
UP v Olomouci |
16 415 |
13 821 |
11 304 |
5 034 |
4 631 |
3 506 |
3 481 |
Upa Pardubice |
7 980 |
7 159 |
5 632 |
3 352 |
3 207 |
2 159 |
2 145 |
UTB ve Zlíně |
5 573 |
5 369 |
4 270 |
2 463 |
2 428 |
1 848 |
1 845 |
VFU Brno |
2 064 |
1 752 |
1 434 |
669 |
571 |
425 |
425 |
VŠB-TU Ostrava |
12 332 |
9 959 |
8 201 |
7 786 |
6 928 |
5 536 |
5 451 |
VŠE v Praze |
11 746 |
10 453 |
8 609 |
4 167 |
3 933 |
3 208 |
3 153 |
VŠCHT v Praze |
1 727 |
1 698 |
1 353 |
1 253 |
1 253 |
854 |
854 |
VŠUP v Praze |
782 |
755 |
615 |
78 |
74 |
77 |
73 |
VUT v Brně |
13 246 |
11 200 |
9 447 |
7 178 |
6 631 |
5 413 |
5 351 |
ZČU v Plzni |
17 344 |
12 972 |
10 520 |
6 540 |
5 667 |
4 523 |
4 414 |
Celkem VVŠ |
|
|
|
93 780 |
64 728 |
65 975 |
62 175 |
Celkem SVŠ |
6 215 |
5 826 |
5 276 |
5 219 |
5 112 |
4 431 |
4 400 |
Celkem |
|
|
|
98 999 |
69 582 |
70 406 |
66 517 |
1) Celkový součet nemusí souhlasit se součtem za VŠ, někteří uchazeči jsou zapsáni na více VŠ, ale v celku jsou započítáni pouze jednou.
2) Počet uchazečů o studium (bez vícenásobných přihlášek).
3) Počet všech kladně vyřízených přihlášek.
4) Počet přijatých uchazečů (bez vícenásobných přijetí).
5) Každý uchazeč je zahrnut tolikrát, ke kolika zápisům se dostavil.
6) Počet přijatých uchazečů, kteří se zapíší ke studiu.
7) Každý uchazeč, který se dostavil k přijímací zkoušce, je zahrnut pouze jednou, bez ohledu na to, ke kolika přijímacím řízením se dostavil.
Z celkového počtu
přihlášených na vysokou školu pro akademický rok 2003/2004 bylo nejvíce
absolventů středních odborných škol (47 %), gymnázií (38 %) a uchazečů ze
středních odborných učilišť bylo 6,5 %. Nejvyšší úspěšnost při přijímacím
řízení měli absolventi gymnázií – bylo jich zapsáno 66,5 %, absolventů
středních odborných škol bylo zapsáno 51,5 % a absolventů středních odborných
učilišť bylo zapsáno 47 %. Podrobnější přehled o výsledcích přijímacího řízení
na veřejné a soukromé vysoké školy uvádí tabulka č. 9.
Tabulka č. 9
VŠ veřejné a soukromé –
přijímací řízení – podle druhu absolvované střední školy
Forma
studia/ Druh
absolvované střední školy |
Počet |
||||||
Podaných
přihlášek celkem |
Přihlášených |
Přihlášených,
kt. se dostavili k při. řízení |
Přijetí |
Přijatých |
Zapsání |
Zapsaných |
|
Veřejné a
soukromé VŠ celkem |
|
|
|
98 999 |
69 582 |
70 406 |
66 517 |
z toho z
gymnázií |
|
44 557 |
41 572 |
50 620 |
30 905 |
32 213 |
29 643 |
z toho ze
SOŠ |
|
55 583 |
50 238 |
38 580 |
30 031 |
29 749 |
28 671 |
z toho ze
SOU |
11 836 |
7 710 |
6 789 |
4 454 |
3 835 |
3 763 |
3 651 |
odjinud |
2 267 |
1 655 |
1 482 |
624 |
575 |
562 |
551 |
neuvedeno |
11 544 |
9 179 |
7 906 |
4 721 |
4 363 |
4 119 |
4 034 |
Prezenční
studium celkem |
|
91 166 |
83 894 |
84 879 |
56 930 |
57 720 |
54 329 |
z toho z
gymnázií |
|
39 198 |
36 782 |
46 821 |
27 762 |
28 881 |
26 567 |
z toho ze
SOŠ |
86 361 |
42 720 |
38 955 |
32 288 |
24 420 |
24 043 |
23 118 |
z toho ze
SOU |
8 490 |
5 154 |
4 540 |
3 235 |
2 702 |
2 653 |
2 567 |
odjinud |
996 |
579 |
510 |
268 |
237 |
230 |
223 |
neuvedeno |
5 314 |
4 219 |
3 619 |
2 267 |
2 069 |
1 913 |
1 870 |
Distanční a
kombinované studium celkem |
37 181 |
30 806 |
26 806 |
14 120 |
13 445 |
12 686 |
12 530 |
z toho z
gymnázií |
8 767 |
7 251 |
6 250 |
3 799 |
3 571 |
3 332 |
3 278 |
z toho ze
SOŠ |
17 567 |
14 747 |
12 658 |
6 292 |
6 050 |
5 706 |
5 650 |
z toho ze
SOU |
3 346 |
2 775 |
2 416 |
1 219 |
1 163 |
1 110 |
1 096 |
odjinud |
1 271 |
1 117 |
1 002 |
356 |
343 |
332 |
330 |
neuvedeno |
6 230 |
5 223 |
4 480 |
2 454 |
2 341 |
2 206 |
2 182 |
Tabulka č. 10
Rok
|
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
Počet podaných přihlášek |
|
|
|
|
|
|
|
Počet přihlášených osob |
|
|
|
|
|
|
|
Počet osob, kt.
se dostavily k přijímací zkoušce |
95 145 |
94 861 |
94 142 |
90 800 |
94 367 |
98 337 |
|
Údaje
z Informační datové svodky ÚIV z
V porovnání
s předcházejícími roky došlo v roce 2003 k poměrně značnému
nárůstu počtu podaných přihlášek i přihlášených osob, oproti roku 2002 došlo
k nárůstu o 8 %.
Lze tedy konstatovat, že zájem o studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných veřejnými nebo soukromými vysokými školami má i stále stoupající tendenci, což je dáno rozhodně i proměnou systému vysokoškolského studia na školách působících v České republice.
Počty studentů na vysokých školách
Celkem na
vysokých školách v České republice v roce 2003 (údaje k
Z celkového počtu studentů na
všech typech vysokých škol v ČR je 49 % žen, z celkového počtu studentů
bakalářských studijních programů je 49 % žen, magisterských studijních programů
51 % a doktorských studijních programů 36 % žen. Lze tedy konstatovat, že
vysoké školy dodržují princip rovných příležitostí v přístupu ke vzdělání.
Státní
občanství ČR má 94,7 % studentů, cizinců v ČR studuje 5,3 %. Nejvíce
cizinců, kteří studují na vysokých školách v České republice, pochází ze
Slovenska (7 437 studentů), z Ruska (389 studentů), Ukrajiny (352
studentů), z Velké Británie (265 studentů) a z Běloruska (171
studentů). Studenti ze Slovenska tvoří 51 % všech cizinců studujících
v ČR.
Tabulka č. 11
VŠ – počty
studentů v jednotlivých typech studijních programů, počty studentů
s občanstvím ČR a studentů cizinců
|
Studenti celkem |
||||||||||
|
V prezenčním studiu |
V distančním a kombinovaném
studiu |
|||||||||
Celkem |
Celkem |
Bakalářský studijní program |
Navazující magisterský studijní program |
Magisterský studijní program |
Doktorský studijní program |
Celkem |
Bakalářský studijní program |
Navazující magisterský studijní program |
Magisterský studijní program |
Doktorský studijní program |
|
Vysoké školy celkem |
|||||||||||
Počet VŠ |
56 |
54 |
52 |
22 |
28 |
25 |
39 |
34 |
22 |
21 |
26 |
Počet fakult |
119 |
119 |
111 |
74 |
106 |
106 |
115 |
79 |
46 |
52 |
105 |
Celkem studijící |
|
|
70 428 |
11 645 |
|
10 412 |
56 586 |
28 737 |
4 254 |
10 725 |
12 870 |
Z toho ženy |
|
|
33 470 |
5 925 |
63 411 |
3 639 |
27 982 |
15 168 |
2 230 |
5 738 |
4 846 |
Poprvé zapsaní |
53 723 |
43 258 |
26 414 |
3 327 |
16 844 |
2 531 |
10 465 |
9 090 |
1 153 |
1 375 |
1 787 |
Z toho ženy |
27 980 |
22 254 |
12 444 |
1 843 |
9 810 |
925 |
5 726 |
4 964 |
661 |
762 |
675 |
Absolventi za rok 2003 |
34 594 |
27 755 |
6 152 |
3 424 |
17 868 |
311 |
6 839 |
3 348 |
972 |
1 284 |
1 235 |
z toho ženy |
18 201 |
14 587 |
3 548 |
1 907 |
9 036 |
96 |
3 614 |
1 781 |
580 |
804 |
449 |
Studující se státním občanstvím ČR |
|||||||||||
Počet VŠ |
56 |
54 |
52 |
22 |
28 |
25 |
39 |
34 |
22 |
21 |
26 |
Počet fakult |
119 |
119 |
111 |
74 |
106 |
106 |
115 |
79 |
46 |
52 |
105 |
Celkem studijící |
|
|
66 826 |
11 200 |
|
9 566 |
54 306 |
27 470 |
4 179 |
10 584 |
12 073 |
Z toho ženy |
|
|
31 836 |
5 739 |
59 665 |
3 278 |
26 755 |
14 323 |
2 216 |
5 665 |
4 551 |
Poprvé zapsaní |
50 836 |
41 204 |
25 190 |
3 207 |
16 014 |
2 329 |
9 632 |
8 289 |
1 123 |
1 343 |
1 680 |
Z toho ženy |
26 410 |
21 242 |
11 901 |
1 793 |
9 341 |
844 |
5 168 |
4 421 |
654 |
747 |
626 |
Absolventi za rok 2003 |
33 809 |
27 071 |
5 963 |
3 357 |
17 481 |
270 |
6 738 |
3 331 |
968 |
1 276 |
1 163 |
Z toho ženy |
17 855 |
14 271 |
3 452 |
1 875 |
8 858 |
86 |
3 584 |
1 772 |
579 |
800 |
433 |
Studující s cizím státní příslušností |
|||||||||||
Počet VŠ |
53 |
51 |
48 |
18 |
26 |
20 |
37 |
31 |
15 |
17 |
22 |
Počet fakult |
119 |
119 |
97 |
45 |
103 |
79 |
103 |
52 |
20 |
36 |
81 |
Celkem studijící |
14 518 |
12 238 |
3 602 |
445 |
7 345 |
846 |
2 280 |
1 267 |
75 |
141 |
797 |
Z toho ženy |
7 154 |
5 927 |
1 634 |
186 |
3 746 |
361 |
1 227 |
845 |
14 |
73 |
295 |
Poprvé zapsaní |
2 887 |
2 054 |
1 224 |
120 |
830 |
202 |
833 |
801 |
30 |
32 |
107 |
Z toho ženy |
1 570 |
1 012 |
543 |
50 |
469 |
81 |
558 |
543 |
7 |
15 |
49 |
Absolventi za rok 2003 |
785 |
684 |
189 |
67 |
387 |
41 |
101 |
17 |
4 |
8 |
72 |
Z toho ženy |
346 |
316 |
96 |
32 |
178 |
10 |
30 |
9 |
1 |
4 |
16 |
Veřejné vysoké školy |
|||||||||||
počet VŠ |
24 |
24 |
22 |
19 |
24 |
23 |
23 |
20 |
18 |
19 |
23 |
Počet fakult |
117 |
117 |
109 |
72 |
105 |
104 |
113 |
77 |
44 |
51 |
103 |
Celkem studijící |
|
|
62 715 |
11 243 |
|
10 350 |
48 102 |
21 248 |
3 812 |
10 426 |
12 616 |
Z toho ženy |
|
|
26 613 |
5 717 |
62 961 |
3 628 |
23 824 |
11 248 |
2 096 |
5 684 |
4 796 |
Poprvé zapsaní |
47 915 |
40 364 |
23 598 |
3 163 |
16 766 |
2 501 |
7 551 |
6 244 |
1 021 |
1 307 |
1 744 |
Z toho ženy |
24 799 |
20 689 |
10 924 |
1 765 |
9 765 |
918 |
4 110 |
3 359 |
618 |
751 |
661 |
Absolventi za rok 2003 |
32 244 |
26 536 |
5 348 |
3 333 |
17 552 |
303 |
5 708 |
2 458 |
767 |
1 262 |
1 221 |
Z toho ženy |
17 313 |
14 042 |
3 142 |
1 863 |
8 942 |
95 |
3 271 |
1 512 |
509 |
802 |
448 |
Soukromé vysoké školy |
|||||||||||
Počet VŠ |
28 |
26 |
26 |
1 |
1 |
- |
12 |
11 |
2 |
- |
- |
Celkem studijící |
13 286 |
6 867 |
6 420 |
207 |
240 |
- |
6 419 |
6 255 |
164 |
- |
- |
Z toho ženy |
7 339 |
3 713 |
3 426 |
123 |
164 |
- |
3 626 |
3 563 |
63 |
- |
- |
Poprvé zapsaní |
4 787 |
2 339 |
2 296 |
72 |
43 |
- |
2 448 |
2 448 |
21 |
- |
- |
Z toho ženy |
2 877 |
1 389 |
1 357 |
42 |
32 |
- |
1 488 |
1 448 |
4 |
- |
- |
Absolventi za rok 2003 |
735 |
588 |
588 |
- |
- |
- |
147 |
147 |
- |
- |
- |
Z toho ženy |
427 |
325 |
325 |
- |
- |
- |
102 |
102 |
- |
- |
- |
Státní vysoké školy |
|||||||||||
Počet VŠ |
4 |
4 |
4 |
2 |
3 |
2 |
4 |
3 |
2 |
2 |
3 |
Počet fakult |
2 |
2 |
2 |
2 |
1 |
2 |
2 |
2 |
2 |
1 |
2 |
Celkem studijící |
4 498 |
2 433 |
1 293 |
195 |
883 |
62 |
2 065 |
1 234 |
278 |
299 |
254 |
Z toho ženy |
1 345 |
813 |
431 |
85 |
286 |
11 |
532 |
357 |
71 |
54 |
50 |
Poprvé zapsaní |
1 021 |
555 |
520 |
92 |
35 |
30 |
466 |
398 |
111 |
68 |
43 |
Z toho ženy |
304 |
176 |
163 |
36 |
13 |
7 |
128 |
117 |
39 |
11 |
14 |
Absolventi za rok 2003 |
1 615 |
631 |
216 |
91 |
316 |
8 |
984 |
743 |
205 |
22 |
14 |
Z toho ženy |
461 |
220 |
81 |
44 |
94 |
1 |
241 |
167 |
71 |
2 |
1 |
Počet VŠ – počet vysokých škol, na kterých je studium
realizováno
Počet fakult – počet fakult, na kterých je studium
realizováno
Do celkového počtu poprvé zapsaných nejsou
započteni nově přijatí do navazujících magisterských a doktorských studijních
programů.
Tabulka č. 12
VVŠ |
Studující
ve všech formách studia a typech studijních programů |
|||||||
|
|
Státní
občanství ČR |
Cizinci |
|||||
Studující
celkem |
Z
toho ženy |
Studující
celkem |
Poprvé
zapsaní |
Absolventi |
Studující
celkem |
Poprvé
zapsaní |
Absolventi |
|
AMU v Praze |
1 259 |
610 |
1 117 |
133 |
278 |
142 |
29 |
24 |
AVU v Praze |
283 |
113 |
256 |
29 |
43 |
27 |
4 |
3 |
ČVUT v Praze |
22 903 |
3 765 |
21 937 |
3 725 |
2 069 |
966 |
182 |
38 |
ČZU
v Praze |
11 306 |
5 633 |
11 149 |
2 091 |
1 221 |
157 |
44 |
18 |
JAMU v Brně |
594 |
333 |
516 |
96 |
74 |
78 |
19 |
14 |
JU v Českých Budějovicích |
7 971 |
5 254 |
7 900 |
1 823 |
1 200 |
71 |
13 |
6 |
MU v Brně |
29 216 |
17 239 |
27 510 |
5 697 |
3 496 |
1 706 |
344 |
91 |
MZLU v Brně |
7 245 |
3 787 |
7 073 |
1 582 |
1 235 |
172 |
22 |
22 |
OU v Ostravě |
6 962 |
4 747 |
6 881 |
1 819 |
1 033 |
81 |
26 |
1 |
SU v Opavě |
3 939 |
2 375 |
3 745 |
877 |
567 |
194 |
49 |
14 |
7 296 |
3 622 |
6 851 |
1 363 |
920 |
445 |
72 |
29 |
|
UHK Hradec Králové |
5 837 |
3 464 |
5 810 |
1 327 |
862 |
27 |
8 |
2 |
UJEP v Ústí nad Labem |
7 340 |
4 621 |
7 293 |
1 762 |
914 |
47 |
11 |
4 |
UK v Praze |
44 996 |
26 064 |
40 464 |
6 216 |
5 040 |
4 532 |
583 |
262 |
UP v Olomouci |
15 857 |
10 431 |
14 925 |
2 871 |
2 065 |
932 |
185 |
57 |
UPa Pardubice |
6 393 |
3 147 |
6 332 |
1 854 |
754 |
61 |
20 |
8 |
UTB ve Zlíně |
5 838 |
2 908 |
5 622 |
1 665 |
718 |
216 |
73 |
20 |
VFU Brno |
2 070 |
1 616 |
1 902 |
364 |
259 |
168 |
25 |
10 |
VŠB-TU Ostrava |
17 789 |
6 146 |
17 342 |
4 296 |
2 106 |
447 |
148 |
14 |
VŠE v Praze |
15 504 |
8 173 |
13 963 |
2 212 |
1 892 |
1 541 |
296 |
42 |
VŠCHT v Praze |
3 130 |
1 667 |
3 029 |
670 |
431 |
101 |
17 |
10 |
VŠUP v Praze |
425 |
193 |
404 |
56 |
70 |
21 |
3 |
1 |
VUT v Brně |
17 582 |
3 244 |
17 017 |
3 997 |
2 414 |
565 |
84 |
45 |
ZČU v Plzni |
14 673 |
6 591 |
14 520 |
3 348 |
1 842 |
153 |
30 |
6 |
Celkem |
|
|
|
49 873 |
31 503 |
12 850 |
2 287 |
741 |
Tabulka č. 13
Studenti
podle věku |
Celkem |
Typ
studijního programu |
||||
Celkem |
Z
toho ženy |
Bakalářský |
Magisterský |
Navazující
magisterský |
Doktorský |
|
VŠ celkem |
|
|
99 165 |
|
15 899 |
23 282 |
15-19letí |
22 919 |
12 285 |
13 457 |
9 461 |
1 |
0 |
20-24letí |
|
84 242 |
58 370 |
98 358 |
7 603 |
2 968 |
25-29letí |
54 369 |
23 762 |
14 594 |
21 515 |
5 993 |
12 267 |
30-34letí |
14 651 |
6 570 |
5 802 |
3 640 |
1 209 |
4 000 |
35-39letí |
7 039 |
3 570 |
3 376 |
1 666 |
490 |
1 507 |
40letí a starší |
7 804 |
3 936 |
3 495 |
1 206 |
563 |
2 540 |
neuvedený věk |
111 |
62 |
71 |
0 |
40 |
0 |
Veřejné VŠ |
|
|
83 963 |
|
15 055 |
22 966 |
15-19letí |
21 844 |
11 653 |
12 413 |
9 430 |
1 |
0 |
20-24letí |
|
80 039 |
51 319 |
97 351 |
7 328 |
2 929 |
25-29letí |
50 468 |
21 956 |
11 285 |
21 299 |
5 725 |
12 159 |
30-34letí |
12 735 |
5 787 |
4 152 |
3 550 |
1 098 |
3 935 |
35-39letí |
5 831 |
2 996 |
2 323 |
1 620 |
427 |
1 461 |
40letí a starší |
6 603 |
3 312 |
2 471 |
1 174 |
476 |
2 482 |
Soukromé VŠ |
13 286 |
7 339 |
12 675 |
240 |
371 |
0 |
15-19letí |
893 |
562 |
873 |
20 |
0 |
0 |
20-24letí |
6 263 |
3 461 |
5 934 |
179 |
150 |
0 |
25-29letí |
2 989 |
1 578 |
2 844 |
29 |
116 |
0 |
30-34letí |
1 354 |
669 |
1 308 |
8 |
38 |
0 |
35-39letí |
793 |
467 |
782 |
2 |
9 |
0 |
40letí a starší |
883 |
540 |
863 |
2 |
18 |
0 |
neuvedený věk |
111 |
62 |
71 |
0 |
40 |
0 |
Státní VŠ |
4 498 |
1 345 |
2 527 |
1 182 |
473 |
316 |
15-19letí |
182 |
70 |
171 |
11 |
0 |
0 |
20-24letí |
2 109 |
742 |
1 117 |
828 |
125 |
39 |
25-29letí |
912 |
228 |
465 |
187 |
152 |
108 |
30-34letí |
562 |
114 |
342 |
82 |
73 |
65 |
35-39letí |
415 |
107 |
271 |
44 |
54 |
46 |
40letí a starší |
318 |
84 |
161 |
30 |
69 |
58 |
Neúspěšnost studentů na veřejných vysokých školách byla v roce 2003 již tradičně nejvyšší ve skupině technické vědy a nauky. Uvedená neúspěšnost je dána náročností studia těchto oborů, strukturou uchazečů o studium těchto oborů a u některých studentů nedostatečnou připraveností v oblasti matematických a fyzikálních disciplín. Ke snížení studijní neúspěšnosti by měla přispět i rozvíjející se modulární výstavba studijních programů/oborů a aplikace kreditního systému, což dovoluje volbu vlastního studijního tempa. Pomoc zájemcům o studium, nejen na technických oborech, spočívá zejména v přípravných kurzech pro studenty středních škol a další uchazeče pořádaných jednotlivými fakultami v rámci celoživotního vzdělávání. Celkový přehled o neúspěšných studentech uvádí následující tabulka.
Tabulka č. 14:
Skupiny oborů
|
Kód skupiny |
Neúspěšní studenti ve stud. programu |
Celkem
|
||
kmen. oborů |
bak. |
mag. |
dokt. |
neúspěš. stud. |
|
přírodní vědy a
nauky |
11 až 18 |
2
081 |
1
386 |
326 |
3
793 |
technické vědy
a nauky |
21 až 39 |
2
860 |
7
538 |
615 |
11
013 |
zeměděl.-les. a veter. vědy a
nauky |
41 až 43 |
508 |
581 |
73 |
1
162 |
zdravot.,
lékař. a farm. vědy a nauky |
51 až 53 |
243 |
938 |
126 |
1
307 |
společenské
vědy, nauky a služby |
61,65,67,71-74 |
1
555 |
1
201 |
267 |
3
023 |
ekonomie |
62 |
1
915 |
2
169 |
222 |
4
306 |
právo, právní a
veřejnosprávní činnost |
68 |
32 |
394 |
32 |
458 |
pedagogika,
učitelství a sociální péče |
75 |
255 |
2
315 |
56 |
2
626 |
obory z oblasti
psychologie |
77 |
37 |
57 |
33 |
127 |
vědy a nauky o
kultuře a umění |
81,82 |
125 |
124 |
35 |
284 |
Celkem |
|
9 611 |
16 703 |
1 785 |
28 099 |
Výsledkem
zásadní obsahové inovace uskutečňovaných studijních programů je úspěšná
akreditace a reakreditace bakalářských, navazujících
magisterských, magisterských a doktorských studijních programů. Obsahová
inovace výuky včetně modernizace výukových metod a organizace studia je
realizována v souladu s dlouhodobými záměry vzdělávací a vědecké,
výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysokých škol. U řady
studijních oborů byla rozšířena akreditace pro kombinovanou formu studia,
případně o výuku v anglickém (nebo jiném cizím) jazyce.
Nabídka
studijních oborů je již řadu let rozšiřována podle aktuálních požadavků
společnosti, v tomto smyslu jsou i koordinovány počty studentů přijímaných
na jednotlivé studijní programy a obory.
Jednou
ze základních priorit vývoje vysokého školství v České republice i
v Evropě je restrukturalizace studijních programů. Zatímco ve většině
evropských zemí je to priorita pro léta 2003 – 2005, v ČR byl v roce
2003 prakticky dokončen proces tzv. „reakreditací“ magisterských studijních
programů a jejich oborů, který uložila novela zákona o vysokých školách (zákon č. 147/2001
Sb.). Došlo tak k výraznému posílení strukturovaného studia, kdy jsou
akreditovány magisterské studijní programy navazující na předchozí bakalářské a
jsou postupně utlumovány magisterské studijní programy, které na bakalářské
nenavazují a jejichž charakter studia to umožňuje.
Inovační
tendence se také projevily v rozšiřování akreditovaných studijních
programů o nový studijní obor i v rozšiřování o další formy studia.
Na řadě vysokých škol se inovace studijních programů soustředila na přípravu výuky
v distanční e-learningové formě. K
Inovace uskutečňovaných studijních programů tak často vycházela z
výsledků akreditací studijních programů a ze záměrů jednotlivých projektů
řešených v rámci Transformačních a rozvojových programů ministerstva a
programů Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ). Přínosem inovace bylo zejména to,
že řada stávajících studijních programů byla upravena, doplněna a přizpůsobena
aktuálním požadavkům na profil absolventů z hlediska formy i obsahu.
V souladu
s Boloňskou deklarací vysoké školy zaváděly, popř. prohlubovaly modularizaci stávajících studijních programů. Modulárně
stavěné studijní obory by měly vést k lepší prostupnosti v terciární
sféře (nejen mezi jednotlivými vysokými školami ale též při přechodu z vyšší
odborné školy na vysokou školu). Změny rovněž směřovaly k větší agregaci
skupin volitelných předmětů společných pro celou vysokou školu, k inovaci
nosných předmětů oboru, k úpravám a redukcím bakalářských zkoušek
z oborově povinných předmětů či k zařazení výuky dvou povinných
cizích jazyků. Taktéž proběhly změny směrem k rozšiřování nabídky předmětů
v rámci již akreditovaných studijních programů nebo jejich obměny při
přípravě studijních programů pro akreditační řízení. Další inovace uskutečňovaných
studijních programů spočívaly v obsahových změnách v souvislosti
s přechodem na kreditový systém studia.
S rozvojem a měnícími se potřebami informační
společnosti a s plněním Lisabonské úmluvy dochází postupně k rozvoji
a rozšíření nabídky celoživotního vzdělávání poskytovaného vysokými školami.
Vysoké školy realizují programy celoživotního vzdělávání v souladu s § 60
zákona o vysokých školách, bližší podmínky celoživotního vzdělávání na
jednotlivých školách upravuje Řád celoživotního vzdělávání. Účastníci kurzů
celoživotního vzdělávání nemají postavení studenta vysoké školy podle zákona o
vysokých školách, jejich studium nesměřuje k získání akademického titulu.
Kurzy celoživotního vzdělávání jsou otevřeny zájemcům různého dosaženého stupně
vzdělávání, věku a odborného zaměření. Kurzy se uskutečňují prezenční,
distanční nebo kombinovanou formou, jsou zakončeny složením závěrečné zkoušky a
v případě jejího úspěšného splnění je účastníkům kurzu vydáno osvědčení. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci
akreditovaných studijních programů, pokud se stanou studenty podle zákona o
vysokých školách, může vysoká škola uznat kredity, které získali
v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému
ukončení studia.
Celoživotní
vzdělávání zahrnuje profesní a zájmové kurzy i kurzy v rámci
akreditovaných studijních programů. Do ostatních kurzů patří přípravné kurzy
k přijímacím zkouškám na vysoké školy, kvalifikační kurzy, jazykové kurzy,
studijní pobyty, letní školy a kurzy Univerzity třetího věku. Veškeré aktivity
veřejných i soukromých vysokých škol v rámci celoživotního vzdělávání
podporují model učící se společnosti a otvírají možnost doplňovat si dosažené
vzdělání o nové poznatky v průběhu celého života.
V roce
2003 se do kurzů celoživotního vzdělávání na vysokých školách zapojilo celkem
39 460 účastníků, tyto kurzy poskytovaly všechny veřejné vysoké školy (34
663 účastníků), státní vysoké školy (2 621 účastníků) i některé soukromé vysoké
školy (2 176 účastníků), celkem se počet účastníků kurzů celoživotního
vzdělávání oproti roku 2002 zvýšil o 9 622 účastníků (tj. o 32 %).
Specifickou
formou celoživotního vzdělávání jsou univerzity třetího věku (U3V), které
v roce 2003 působily celkem na 19 veřejných vysokých školách. Svým cílem a
obsahovým zaměřením slouží univerzity třetího věku jako specifická forma
vzdělávání věkově starším skupinám občanů. Většina vysokých škol, které
poskytují kurzy univerzity třetího věku je zapojeno do Asociace Univerzit třetího
věku (AU3V). Sekretariát celostátní Asociace Univerzit třetího věku pracoval na Vysokém učení technickém
v Brně. Kromě dvou zasedání předsednictva Asociace se zde
Tabulka č. 15
Skupiny oborů |
Kód
skupiny kmen.
oborů |
Programy
CŽV v rámci akreditovaných studijních programů |
Ostatní |
Celkem |
|
bezplatné |
placené |
||||
přírodní vědy a nauky |
11
až 18 |
10 |
15 |
44 |
69 |
technické vědy a nauky |
21
až 39 |
36 |
61 |
221 |
318 |
zeměděl.-les. a veter. vědy a
nauky |
41
až 43 |
1 |
14 |
19 |
34 |
zdravot., lékař. a farm.
vědy a nauky |
51
až 53 |
55 |
70 |
134 |
259 |
společenské vědy, nauky a služby |
61,65,67,71-74 |
16 |
62 |
284 |
362 |
ekonomie |
62 |
5 |
19 |
65 |
89 |
právo, právní a veřejnosprávní
činnost |
68 |
0 |
29 |
27 |
56 |
pedagogika, učitelství a sociální péče |
75 |
5 |
101 |
784 |
890 |
obory
z oblasti psychologie |
77 |
0 |
5 |
15 |
20 |
vědy a nauky o kultuře a umění |
81,82 |
0 |
21 |
46 |
67 |
Celkem |
|
128 |
397 |
1
639 |
2
164 |
Nejvíce programů
celoživotního vzdělávání bylo ve skupině oborů pedagogika, učitelství a
sociální péče a společenské vědy, nauky a služby, které přispívají ke zvyšování
odborné úrovně pedagogů a k prohlubování osobnostního profilu studentů. Nejméně
programů celoživotního vzdělávání bylo ve skupině oborů z oblasti
psychologie, což souvisí se specifickým zaměřením těchto oborů.
V zájmu
rozšíření nabídky počtu studijních míst pro uchazeče o studium bakalářských
studijních programů realizovalo v roce 2003 celkem 10 vysokých škol na
vyšších odborných školách (popř. středních odborných školách) společný
bakalářský studijní program. Studijní programy garantované veřejnou vysokou
školou a realizované na vyšší odborné škole jsou uvedeny v tabulce č. 16.
Tabulka č. 16
Veřejná vysoká škola |
Vyšší odborná škola |
Počet uskutečňovaných studijních programů |
SU v Opavě |
VOŠ a Hotelová škola Opava |
1 |
TU v Liberci |
VOŠ mezinárodního obchodu a OA Jablonec nad Nisou |
1 |
UK v Praze |
JABOK Praha |
1 |
|
VOŠ informačních služeb Praha |
1 |
UP v Olomouci |
CHARITAS - VOŠ sociální Olomouc |
2 |
UPa Pardubice |
SZŠ a VZŠ Pardubice |
1 |
UTB ve Zlíně |
OA T. Bati a VOŠ ekonomická Zlín |
2 |
|
Institut mezioborových studií Brno |
1 |
VŠB-TU Ostrava |
OA, SOŠ a VOŠ Valašské Meziříčí |
3 |
VŠE v Praze |
VOŠ informačních služeb Praha |
1 |
Celkem |
|
14 |
Uvedené studijní programy
rozšířily nabídku studijních míst pro uchazeče zejména v oblasti ekonomie,
společenských věd a technických věd a technologií. Studium je uskutečňováno
v prezenční i v kombinované formě.
Akreditace
nových studijních programů
V roce 2003
předložily veřejné vysoké školy 138 žádostí o akreditaci nových studijních
programů. Na základě doporučení Akreditační komise bylo akreditováno 105 nových
studijních programů, z toho 13 doktorských, 43 navazujících magisterských,
8 magisterských a 41 bakalářských.
Z 13 nově akreditovaných
doktorských studijních programů budou 2 uskutečňovány ve spolupráci s ústavy
Akademie věd ČR. Tři nové bakalářské studijní programy budou uskutečňovány na
vyšších odborných školách (příspěvkových organizací příslušných krajů) ve
spolupráci s veřejnými vysokými školami.
V anglickém jazyce
budou na veřejných vysokých školách nově uskutečňovány 2 doktorské
studijní programy, 1 navazující magisterský, 5 magisterských a 1 bakalářský
studijní program. V německém jazyce bude uskutečňován 1 navazující
magisterský studijní program.
Ve srovnání s minulým rokem zaznamenaly soukromé
vysoké školy v roce 2003 významný nárůst především ekonomicky
orientovaných studijních programů (realizovaly o 12 bakalářských a 5
magisterských ekonomicky zaměřených studijních programů více). Studijní nabídka
na soukromých vysokých školách se v roce zvýšila o 19 bakalářských a 2
navazující magisterské studijní programy, 1 škola získala akreditaci
k realizaci navazujících magisterských studijních programů.
Veřejné vysoké školy i roce 2003 věnovaly velkou pozornost zavádění nových, efektivnějších a více motivujících metod a postupů ve vzdělávání: jak budoucích učitelů v rámci pregraduální přípravy, tak i učitelů z praxe, které bylo uskutečňováno v rámci celoživotního vzdělávání.
Převážně se jednalo o přípravu učitelů v oblasti pedagogiky, didaktiky a psychologie, cizích jazyků, matematiky, přírodních věd a informačních a komunikačních technologiích. Bylo to např. zavedení asistentské praxe v rámci systému pedagogických praxí studentů učitelství, které se osvědčilo a bude dále rozvíjeno; výuka v multimediální laboratoři s podporou multimediálních výukových textů; výuka v hudební „laboratoři“; výuka s internetovou podporou; příprava učitelů 1. stupně ZŠ na výuku podporovanou počítačem; příprava učitelů matematiky s podporou programu Maple; komparativní experimentální česko-rakouská praktika zaměřená mimo jiné i pro ověření mobility studentů učitelství (biologie, fyzika); projektová příprava učitelů biologie pro výuku v terénu. Bylo rozvíjeno využívání serverů e-learningu, které stále rozšiřují nabídku ucelených e-kurzů i informační podporu prezenčního studia.
Požadavky na zapojení
studentů se specifickými potřebami do vysokoškolského vzdělávání plně
respektují všechny vysoké školy. Každoročně
dochází ke zvyšování počtu handicapovaných studentů na vysokých školách.
Systematickou
činnost v oblasti poradenských služeb pro handicapované studenty vysokých škol
zajišťují centra pomoci handicapovaným, která pracují na řadě škol. Centra
poskytují poradenské služby uchazečům o studium i studentům, vytvářejí sítě
asistentů z řad studentů – spolužáků, zabývají se vzděláváním učitelů a
dalších pracovníků vysokých škol zejména v oblasti komunikace
s handicapovanými studenty. Pro handicapované studenty pořádají speciální
kurzy využití informačních technologií, v rámci tělesné výchovy jim
umožňují speciální rehabilitační cvičení.
V roce 2003
vysoké školy věnovaly pozornost zejména rekonstrukcím svých objektů a vytvoření
bezbariérových přístupů, jakož i vhodných sociálních zařízení pro imobilní
studenty, při výstavbě nových objektů jsou tyto požadavky již plně
respektovány.
Další zlepšení nastalo
v dostupnosti studijních materiálů pro senzoricky handicapované studenty
(digitalizace tištěných textů, možnost tisku v Braillově
písmu, zvukové nahrávky apod.). Handicapovaným studentům byly na základě jejich
potřeb a požadavků umožněny individuální studijní plány a byly jejich možnostem
přizpůsobeny typy zkoušek. K potřebám handicapovaných studentů školy též
přihlížely v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb.
Vysoké školy využily pro zlepšení
podmínek handicapovaných studentů finanční prostředky Transformačních a
rozvojových projektů a Fondu vzdělávací politiky MŠMT.
Technická
univerzita v Liberci uspořádala IX. odbornou konferenci k Evropskému
roku zdravotně postižených občanů „Handicap 2003“. Na Univerzitě Karlově
v Praze se konala 12. výroční konference EAN. European
Access Network je celoevropská nevládní organizace a jejím cílem rozšíření
přístupu ke vzdělání i těm, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodněni (sociálně,
rasově nebo fyzicky). Konference se zúčastnilo více než 150 zástupců převážně
evropských zemí, USA, Kanady, Ruska atd.
Pro kvantifikaci
studijní zátěže jednotlivých předmětů se užívá jednotný kreditový systém, který
je plně kompatibilní s European Credit Transfer System (ECTS).
Kreditový systém zajišťuje hodnocení a kontrolu průběhu studia, ale též
usnadňuje mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů.
Převoditelnosti kreditů využívají nejen čeští studenti, kteří získali kredity
na zahraničních vysokých školách, ale také studenti přicházející ze zahraničí.
Tento systém byl
v roce 2003 užíván již téměř všemi vysokými školami, poslední fakulty
tento systém zavedou v akademickém roce 2004/2005. Kreditový systém se
snaží i při zachování jednotnosti respektovat specifický charakter studia
v různých studijních programech.
Pro aplikaci
kreditového systému školy využívají specifické informační systémy, které
studentům umožňují vytvářet si individuální studijní plán a rozvrh pro každý
semestr.
II.5. INFORMAČNÍ
A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Stav výpočetní
techniky, informačních a komunikačních technologií
Veřejné vysoké
školy jsou připojeny vysokorychlostním spojem do Národní sítě pro vědu, výzkum,
vývoj a vzdělávání České republiky CESNET2. Sdružení CESNET založily vysoké
školy a Akademie věd České republiky v roce 1996. Jeho hlavním cílem je
provozovat a rozvíjet páteřní akademickou počítačovou síť České republiky.
Současná generace této sítě se nazývá CESNET2
a nabízí na páteřních trasách přenosové rychlosti v řádu gigabitů
za sekundu.
Technické řešení
této sítě je plně srovnatelné s akademickými sítěmi v Evropě a USA.
Páteřní linky nabízejí přenosovou rychlost 2,5 Gb/s.
Sdružení CESNET spolupracuje při správě a rozvoji sítě s řadou
mezinárodních partnerů, účastní se např. řešení evropských projektů GÉANT a DataGrid.
V roce 2003
došlo v rámci Sdružení CESNET k výraznějšímu odlišení produkčních a
experimentálních sítí, byl dokončen přechod produkční sítě CESNET2 na optická
vlákna.
Počítačová
síť na jednotlivých vysokých školách pokrývá většinu učeben, pracoven a
kanceláří ve všech budovách škol. Je zapojena do Internetu prostřednictvím
národní akademické sítě CESNET2 rychlostí 2,5 Gb/s.
Interně je v rámci jednotlivých škol využívána kombinace Ethernetu, Fast Ethernetu a gigabitového Ethernetu. Strukturovaná kabeláž v budovách dovoluje
vlastnosti sítě pružně měnit a přizpůsobovat.
Vysoké
školy se zapojily do institucionálního výzkumného záměru Vysokorychlostní síť
národního výzkumu a její nové aplikace řešeného sdružením CESNET v letech
Informační
technologie se na vysokých školách používají pro vlastní výuku, zajištění
veškeré agendy školy (personální, mzdová, evidenční apod.) a dále jako zdroj
informací pro studenty a další instituce. Pro zajištění výuky i
vědecko-výzkumné práce vysoké školy využívají počítačové systémy jako je např.
MATLAB, AutoCad, MAPLE, ASPEN apod. Ekonomický
software plně pokrývá s ohledem na standardy České republiky i Evropské
unie celou oblast ekonomiky i logistiky a je provázán s používaným
softwarem pro personalistiku a mzdy. Vysokoškolské knihovny používají software
nezbytný pro zavedení jednotné evidence vědecko-výzkumné a publikační činnosti,
který podporuje mezinárodní standardy a zajišťuje komplexní služby. Rok 2003
byl pro školy rokem příprav přechodu na nový informační systém pro administraci
studia, řada veřejných vysokých škol k tomu využívá informační systém
vyvinutý na Západočeské univerzitě v Plzni IS/STAG, který obsahuje všechny
záznamy studentů a vykazování dat pro matriku studentů. V roce 2003 též
řada vysokých škol inovovala své webové stránky, k čemuž školy využívaly
profesionální redakční systémy pro tvorbu a prezentaci webových stránek (např.
systém Genesis).
Pro výuku jsou
využívány moderně vybavené počítačové učebny, z nichž některé jsou
otevřeny v době mimo výuku pro volnou práci studentů. Řada vysokých škol
organizuje pro studenty nastupující do 1. ročníku úvodní školení o možnostech
práce s informačními technologiemi. V rámci zápisu jsou studentům
rozdána předem připravená konta, která jim umožní přístup k síti vysoké
školy (web, e-mailová adresa a chráněný vlastní
prostor na serverech školy).
Studenti stále
ve větší míře mohou k zápisu jednotlivých předmětů využívat nejen
počítačové učebny, ale také přímý přístup přes internet. Prostřednictvím
webových stránek školy studenti mohou získat informace o studijním programu,
obsahu předmětů, vyučujících i o své osobní bilanci.
K složitějším
úkolům mohou vysoké školy využívat superpočítačová
centra, která jsou provozována na několika vysokých školách. Superpočítačová centra Masarykovy univerzity v Brně,
Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Západočeské univerzity
v Plzni a Univerzity Karlovy v Praze jsou zapojena do projektu MetaCentrum, jehož cílem je vytvoření MetaPočítače
– virtuálního počítače, který umožní řešit náročné úlohy, jejichž požadavky na
zdroje (výpočetní výkon, paměť) přesahují možnosti běžných počítačů. MetaPočítač je přístupný uživatelům z akademické sféry
(pracovníkům a studentům vysokých škol a Akademie věd ČR).
I v roce 2003
docházelo na vysokých školách k postupnému zavádění metod e-learningu.
Tuto progresivní výukovou metodu distančního studia, využívající moderních
informačních a komunikačních technologií, rozvíjela většina vysokých škol. Na
vysokých školách byla vypracována koncepce rozvoje e-learningu
a stručné metodiky tvorby e-learningových kurzů. probíhala příprava a tvorba specifických
multimediálních učebních pomůcek a webových stránek, určených zejména pro
zabezpečení výuky kombinované formy studia. Podporována je též účast a
využívání na „meziuniverzitním“ studijním prostředí MOODLE, a to jak při jeho
vyvíjení a lokalizaci tak i při jeho naplňování studijními obsahy.
V roce 2003 se na
Univerzitě T. Bati ve Zlíně konala druhá konference „E-learning
ve vysokoškolském vzdělávání“ za účasti odborníků z České republiky i ze
Slovenska.
Pro
rozvoj v oblasti informačních a komunikačních technologií a e-learningu mohly vysoké školy využít finanční prostředky
z Fondu rozvoje vysokých škol a Transformačních a rozvojových projektů.
Vysoké
školy provozují síť knihoven a studoven, kde funkci ústřední knihovny sítě plní
zpravidla knihovna centra informačních služeb, a síť tvoří knihovny a studovny
jednotlivých fakult, ústavů či velkých kateder. Studijní knihovny jsou rovněž i
na studentských kolejích. Knihovny vysokých škol jsou zpravidla podle § 13
zákona č. 257/2001 Sb. (knihovní zákon) specializovanými knihovnami a podle
tohoto zákona byly v roce 2003 registrovány.
Vysokoškolské knihovny
zajišťují především výpůjční služby (prezenční, absenční, meziknihovní
i mezinárodní), informační služby typu poradenských služeb k databázím a
informačním zdrojům, bibliograficko-informační služby, faktografické a rešeršní
služby, elektronické informační služby, reprografické služby, propagační,
vzdělávací, kulturní a osvětové služby.
Rozvoj knihoven v roce 2003
probíhal zejména v těchto oblastech:
·
zvyšování počtu míst ve studovnách,
·
vybavování technickými prostředky pro příjem elektronických
informací,
·
kontinuální odběry zahraničních periodik,
·
doplňování knihovního fondu,
·
zajišťování on-line přístupů k elektronickým verzím časopisů
prostřednictvím konsorcií,
·
zajišťování informačních databází pro podporu výzkumné činnosti,
·
currentové služby – dodávání obsahů časopisů.
Pro rozvoj a zvyšování
úrovně svých knihoven vysoké školy v roce 2003 využívaly finanční
prostředky z Fondu rozvoje vysokých škol a podprogramu LI Informační zdroje pro
výzkum a vývoj.
I přes
vzrůstající význam elektronicky poskytovaných informačních zdrojů na
jednotlivých vysokých školách zůstávají klasické knihovnické služby pořád
základním informačním zdrojem pro vzdělávací, výzkumnou, vývojovou a další
tvůrčí činnost školy a počty absenčních i prezenčních výpůjček vědeckých
publikací, skript či odborných časopisů a jiných tištěných studijních materiálů
nadále rostou.
Knihovny
veřejných vysokých škol jsou sdruženy v Asociaci knihoven vysokých škol
České republiky (AKVŠ). Hlavními úkoly AKVŠ je zastupovat vysokoškolské
knihovny při takových jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní
informační politiky a národního knihovního systému, hájit a prosazovat zájmy
vysokoškolských knihoven při jednáních s organizacemi z oblasti
vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména
s producenty a distributory informačních zdrojů, vytvořit základnu pro
spolupráci na národní i mezinárodní úrovni. Pracovní komise pro vysokoškolské
knihovny rovněž působí při Radě vysokých škol.
Celostátní
porada vysokoškolských knihoven v roce 2003 se uskutečnila 19. až 20.
listopadu v Hradci Králové.
Tabulka č. 17
Vysoká škola |
Knihovny |
Knihovní jednotky |
Přírůstek knihovních jednotek |
Úbytek knihovních jednotek |
||||
Celoškolské
|
Fakultní, areálové |
Ústavní, kateder, dílčí |
Celkem |
Knihy a periodika |
Celkem |
Knihy a periodika |
||
AMU v Praze |
- |
3 |
8 |
|
68
807 |
4
875 |
3
748 |
3
139 |
AVU v Praze |
1 |
- |
- |
56
810 |
56
235 |
280 |
220 |
- |
ČVUT v Praze |
- |
5 |
111 |
|
|
9
421 |
8
574 |
10
890 |
ČZU v Praze |
1 |
- |
51 |
|
|
5
126 |
5
104 |
248 |
JAMU v Brně |
1 |
- |
- |
90
189 |
76
403 |
1
117 |
932 |
99 |
JU v Českých
Budějovicích |
- |
5 |
55 |
|
|
8
681 |
7
250 |
909 |
MU v Brně |
- |
9 |
121 |
|
|
40
343 |
38
944 |
16
500 |
MZLU v Brně |
1 |
- |
98 |
|
|
8
195 |
8
087 |
1
698 |
OU v Ostravě |
1 |
- |
24 |
|
|
7
949 |
7
602 |
254 |
SU v Opavě |
- |
2 |
10 |
|
|
8
512 |
7
910 |
233 |
TU v Liberci |
1 |
- |
- |
|
|
3
178 |
1
550 |
137 |
UHK Hradec
Králové |
1 |
- |
1 |
|
|
9
266 |
9
104 |
3
629 |
UJEP v Ústí nad
Labem |
- |
3 |
1 |
|
|
8
844 |
8
301 |
2
719 |
UK v Praze |
1 |
17 |
223 |
|
|
81
118 |
69
555 |
44
819 |
UP v Olomouci |
1 |
1 |
46 |
|
|
18
890 |
18
618 |
4
314 |
UPa Pardubice |
1 |
- |
- |
|
|
6
669 |
5
842 |
456 |
UTB ve Zlíně |
1 |
1 |
12 |
39
379 |
34
672 |
6
099 |
5
289 |
- |
VFU Brno |
1 |
- |
34 |
|
|
632 |
481 |
185 |
VŠB-TU Ostrava |
1 |
- |
- |
|
|
10
288 |
7
811 |
10
878 |
VŠE v Praze |
1 |
1 |
51 |
|
|
13
905 |
13
893 |
13
966 |
VŠCHT v Praze |
1 |
- |
32 |
|
|
2
011 |
1
931 |
4
788 |
VŠUP v Praze |
1 |
- |
1 |
63
002 |
61
073 |
450 |
450 |
10 |
VUT v Brně |
1 |
7 |
38 |
|
|
9
795 |
6
814 |
6
154 |
ZČU v Plzni |
1 |
4 |
- |
|
|
10
004 |
20
004 |
35
861 |
Celkem |
18 |
58 |
917 |
|
|
|
|
|
Knihovní jednotkou je každý svazek knihy, komplet celého ročníku nebo několika čísel periodik, každá samostatná mapa, grafický list, rukopis, mikrofiš, gramodeska, audiovizuální záznam atd., zapsaný v přírůstkovém seznamu.
Tabulka
č. 18
Vysoká
škola |
Registrovaní
uživatelé k
|
Registrované výpůjčky |
Meziknihovní výpůjční služba |
Mezinárodní
výpůjční služba |
Zpracované
rešerše a bibliografie |
AMU v Praze |
1
745 |
19
633 |
3 |
- |
965 |
AVU v Praze |
359 |
2
089 |
69 |
13 |
19 |
ČVUT v Praze |
21
493 |
70
655 |
2
486 |
1
345 |
302 |
ČZU v Praze |
9
584 |
34
816 |
182 |
295 |
1
228 |
JAMU v Brně |
810 |
9
520 |
60 |
2 |
20 |
JU v Českých
Budějovicích |
11
629 |
|
4
133 |
524 |
102 |
MU v Brně |
37
033 |
|
3
116 |
281 |
1
341 |
MZLU v Brně |
4
824 |
40
635 |
1
796 |
238 |
238 |
OU v Ostravě |
6
636 |
55
067 |
923 |
462 |
138 |
SU v Opavě |
5
153 |
55
917 |
2
053 |
139 |
1 |
TU v Liberci |
8
494 |
|
423 |
152 |
- |
UHK Hradec
Králové |
6
424 |
81
929 |
659 |
275 |
162 |
UJEP v Ústí nad
Labem |
4
313 |
41
510 |
306 |
70 |
1 |
UK v Praze |
88
423 |
|
23
453 |
2
265 |
7
662 |
UP v Olomouci |
17
846 |
14
603 |
6
822 |
2
380 |
720 |
UPa Pardubice |
6
768 |
88
154 |
4
912 |
- |
41 |
UTB ve Zlíně |
6
967 |
28
979 |
730 |
48 |
15 |
VFU Brno |
3
625 |
31
464 |
800 |
324 |
102 |
VŠB-TU Ostrava |
11
814 |
87
452 |
2
506 |
1
453 |
414 |
VŠE v Praze |
11
930 |
|
614 |
110 |
103 |
VŠCHT v Praze |
2
320 |
3
500 |
1
218 |
637 |
10 |
VŠUP v Praze |
407 |
16
034 |
6 |
5 |
- |
VUT v Brně |
20
714 |
51
161 |
4
216 |
650 |
170 |
ZČU v Plzni |
10
464 |
|
923 |
122 |
252 |
Celkem |
|
|
62 409 |
11 790 |
14 006 |
II.6. VÝZKUM A
VÝVOJ
Postavení výzkumu a vývoje
na vysokých školách je dáno charakterem školy, jejími dlouhodobými vývojovými
trendy a aktuální vědeckou politikou, která je zaměřena na podporu váhy, uznání
a rozvoje výzkumné práce. Výzkumná a vývojová činnost je nedílnou součástí
práce každého akademického pracovníka, je nezbytnou podmínkou jeho kvalifikačního
růstu, ale i úrovně pedagogické činnosti. Na úrovni vědecké práce závisí
nejenom prestiž vysoké školy, ale i objem dalších finančních zdrojů.
V souladu se vstupem ČR do EU vysoké školy usilují o větší zapojování do
aktuálních struktur evropského výzkumu ve vazbě na nové mezinárodní zdroje
financování jeho rozvoje, zejména do 6. Rámcového programu EU.
Prostředky na podporu výzkumu a vývoje (institucionální a
účelové)
Institucionální
finanční prostředky na specifický výzkum byly poskytovány veřejným vysokým
školám v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., 130/1992 Sb., o podpoře
výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, formou dotace. Účelem této dotace
je podněcovat a podporovat výzkumnou a vývojovou činnost veřejných
vysokých škol, na níž se podílejí studenti magisterských a doktorských
akreditovaných studijních programů, a která je neoddělitelně spojena se
vzděláváním. Institucionální finanční prostředky na specifický výzkum jsou
rozdělovány na základě těchto ukazatelů:
1.
v předchozím kalendářním roce získala vysoká škola
podporu výzkumu a vývoje z veřejných prostředků,
2.
v předchozím kalendářním roce poskytla vysoká škola
údaje o výsledcích výzkumu a vývoje podporovaného z veřejných prostředků
do rejstříku informací o výsledcích,
3.
v daném kalendářním roce ny
vysoké škole studují studenti v doktorském studijním programu nebo
v posledním ročníku magisterského studijního programu.
Dotace
ministerstva se poskytuje na základě žádosti veřejné vysoké školy. Její
přílohou jsou rozpočtová data předložená veřejnou vysokou školou v termínu
stanoveném ministerstvem a v předepsané formě. Data obsahují počet
absolventů studia v doktorských studijních programech, počty profesorů, docentů,
akademických pracovníků a výši finančních prostředků získaných veřejnou vysokou
školou z dosavadní úspěšnosti ve veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji.
Na specifický výzkum obdržely vysoké školy v roce 2003
dotaci v celkové výši
1
Tabulka č. 19:
Veřejná
vysoká škola |
Finanční prostředky
neinvestiční (v tisících Kč) |
AMU v Praze |
2 339 |
AVU
v Praze |
942 |
ČVUT
v Praze |
|
ČZU
v Praze |
24 650 |
JAMU
v Brně |
813 |
JU
v Českých Budějovicích |
31 749 |
MU v Brně |
93 700 |
MZLU
v Brně |
33 932 |
OU
v Ostravě |
7 098 |
SU v Opavě |
4 942 |
19 578 |
|
UHK Hradec
Králové |
1 647 |
UJEP v Ústí nad
Labem |
1 987 |
UK v Praze |
|
UP
v Olomouci |
53 120 |
UPa Pardubice |
22 608 |
UTB ve Zlíně |
11 115 |
VFU Brno |
9 302 |
VŠB-TU Ostrava |
53 831 |
VŠE
v Praze |
22 048 |
VŠCHT
v Praze |
80 650 |
VŠUP
v Praze |
0 |
VUT v Brně |
94 377 |
ZČU
v Plzni |
31 283 |
CELKEM |
|
Výzkumný záměr
obsahuje vymezení předmětu výzkumné činnosti součástí veřejné vysoké školy
podporované z institucionálních prostředků na výzkum a vývoj.
Vysoké školy řešily
v roce 2003 celkem 307 výzkumných záměrů. Na jejich realizaci byla
v roce 2003 vynaložena celková částka
Počet
výzkumných záměrů realizovaných veřejnými vysokými školami v roce 2003
včetně přidělených finančních prostředků je uveden v tabulce č. 20.
Veřejná vysoká škola |
Počet výzkumných záměrů |
Finanční prostředky (v
tisících Kč) |
|
|||||
Investiční |
Neinvestiční |
Celkem |
|
|||||
AMU v Praze |
1 |
600 |
4 767 |
5 367 |
||||
AVU
v Praze |
2 |
450 |
2 479 |
2 929 |
||||
ČVUT
v Praze |
31 |
25 535 |
|
|
||||
ČZU
v Praze |
18 |
8 671 |
28 592 |
37 263 |
||||
JAMU
v Brně |
1 |
0 |
1 536 |
1 536 |
||||
JU v Č.
Budějovicích |
17 |
4 731 |
49 537 |
54 268 |
||||
MU v Brně |
26 |
23 840 |
|
|
||||
MZLU
v Brně |
6 |
11 068 |
55 813 |
66 881 |
||||
OU
v Ostravě |
10 |
709 |
10 942 |
11 651 |
||||
SU v Opavě |
2 |
0 |
8 510 |
8 510 |
||||
10 |
3 747 |
17 339 |
21 086 |
|||||
UHK Hradec
Králové |
4 |
335 |
2 181 |
2 516 |
||||
UJEP v Ústí n.
Labem |
5 |
147 |
1 110 |
1 257 |
||||
UK v Praze |
74 |
69 206 |
|
|
||||
UP
v Olomouci |
23 |
15 926 |
57 760 |
73 686 |
||||
UPa Pardubice |
4 |
3 500 |
30 274 |
33 774 |
||||
UTB ve Zlíně |
5 |
9 700 |
14 995 |
24 695 |
||||
VFU Brno |
5 |
8 112 |
9 182 |
17 294 |
||||
VŠB-TU Ostrava |
18 |
11 465 |
51 130 |
62 595 |
||||
VŠE
v Praze |
8 |
915 |
26 963 |
27 878 |
||||
VŠCHT
v Praze |
8 |
5 979 |
|
|
||||
VŠUP v Praze |
0 |
0 |
0 |
0 |
||||
VUT v Brně |
20 |
32 512 |
98 572 |
|
||||
ZČU
v Plzni |
9 |
4 520 |
30 884 |
35 404 |
||||
CELKEM |
|
307 |
|
|
|
|||
Účelové prostředky na výzkum a vývoj
Účelové
prostředky na výzkum a vývoj v rozpočtu ministerstva byly v roce 2003
využity na podporu projektů, jejichž řešení přechází z minulých let
v následujících programech výzkumu a vývoje: LZ – Podpora začínajících
pracovníků výzkumu, LN – Výzkumná centra, LI – Informační zdroje pro výzkum a
vývoje, LP – Zpřístupňování výsledků výzkumu a vývoje veřejnosti, LS – Výzkum
pro státní správu, a v programech mezinárodní spolupráce ve výzkumu a
vývoji: OK – EUPRO, OC – COST, OE – EUREKA, ME – KONTAKT, LA – INGO.
Programy výzkumu a vývoje
Cílem
programu Výzkumná centra je
soustředit kapacity a prostředky na vybrané směry výzkumu, zvýšit kvalitu
výzkumu orientovaného na dlouhodobé požadavky aplikační sféry a u cíleného
výzkumu zohlednit regionální potřeby, dále koncentrovat prostředky na omezený
počet center o velikosti přiměřené danému směru, zvýšit podporu mladých
výzkumných pracovníků a podpořit spolupráci výzkumných týmů různých institucí.
Označení projektů dle centrální evidence projektů CEP je LN.
Program Informační zdroje pro výzkum a vývoj má umožnit vědeckým či výzkumným pracovníkům nebo
uživatelům výsledků výzkumu a vývoje získat v daném oboru na jednom místě
veškeré dostupné informace. Označení projektů dle centrální evidence projektů
CEP je LI.
Program Zpřístupňování výsledků výzkumu a
vývoje české veřejnosti je zaměřen na
popularizaci výzkumu a vývoje prostřednictvím kvalitní mediální tvorby
a popularizačních periodik, podporu těchto odborných periodik a prezentaci
výsledků výzkumu a vývoje, určených široké i odborné veřejnosti,
na výstavách a veletrzích. Označení projektů dle centrální evidence
projektů CEP je LP.
Program Podpora začínajících pracovníků výzkumu realizuje cíle Národního
programu výzkumu. Cílem programu je pozastavit proces zvyšujícího se průměru
věkové struktury pracovníků výzkumu a vývoje podporou mladých, začínajících
špičkových výzkumných pracovníků za účelem zvýšení jejich podílu ve výzkumu a
vývoji a vytvořit podmínky pro jejich další rozvoj odbornosti a rychlejší
kariérní růst. Označení projektů dle centrální evidence projektů CEP je LZ.
Mezi
tyto programy a projekty patří i Projekty
pro státní správu řešící otázky, které se bezprostředně dotýkají ústředního
orgánu a jeho mezinárodních závazků (např. v rámci OECD). Program je
vyhlašován ve formě veřejné zakázky s účelovou dotací ze státního
rozpočtu. Řešenou problematikou je výzkum a vývoj z oblasti školství, mládeže a
tělovýchovy. Označení projektů dle centrální evidence projektů CEP je LS.
Programy mezinárodní spolupráce ve výzkumu a
vývoji pokrývají širokou oblast výzkumu
a vývoje vyspělých zemí světa. Zvláštní pozornost je věnována programům
výzkumu a vývoje, na jejichž řešení se podílejí především země Evropské
unie. Patří mezi ně projekty EUPRO,
COST, EUREKA, KONTAKT a INGO.
Cílem programu EUPRO je zapojování našich pracovišť výzkumu
a vývoje vysokých škol do sítě pracovišť EU ve společných programech EU. Dalším
cílem programu EUPRO je podpora účasti řešitelů projektů z ČR v 6.
Rámcovém programu výzkumu a vývoje EU zejména s ohledem na organizační
zajištění této účasti. V centrální evidenci projektů jsou tyto projekty
označeny zkratkou OK.
Cílem programu COST je evropská mezinárodní spolupráce
v oblasti výzkumu a vývoje, která umožňuje zapojení vědeckých a výzkumných
pracovníků z ČR do evropských týmů za účelem koordinace konkurenceschopných
výzkumných a vývojových aktivit financovaných na národní úrovni.
V centrální evidenci projektů jsou tyto projekty označeny zkratkou OC.
Program EUREKA má podporovat mezinárodní
spolupráci mezi průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami a
vytvářet tak podmínky pro zvýšení úrovně a výkonnosti evropského průmyslu,
rozvíjet společnou infrastrukturu a řešit problémy dotýkající se více zemí.
Výstupy z této spolupráce jsou špičkové technologie a výrobky. V centrální
evidenci projektů jsou tyto projekty označeny zkratkou OE.
Program KONTAKT má umožnit podporu účasti
českých výzkumných a vývojových pracovníků v mnohostranné a dvoustranné
spolupráci ve výzkumu a vývoji s ESA (Evropská kosmická agentura), SEI
(Středoevropská iniciativa) a NATO – Science Committee,
NSF (National Science Foundation)
a v dalších. V centrální evidenci projektů CEP jsou tyto projekty
označeny zkratkou ME.
Cílem programu INGO je usnadnit širokému spektru
vědeckovýzkumné obce přístup k aktivitám mezinárodních nevládních
organizací. Podporuje usnadnění financování členských závazků organizací
výzkumu a vývoje v mezinárodních nevládních vědeckých organizacích
a aktivní účast vědců z ČR v řídicích orgánech mezinárodních nevládních
vědeckých organizací. V centrální evidenci projektů jsou tyto projekty
označeny zkratkou LA.
Všechny
programy podpory výzkumu a vývoje jsou přístupny všem právnickým a
v některých případech i fyzickým osobám. Tabulky č. 21 a 22 uvádějí výši
přidělených finančních prostředků na výše uvedené projekty, kde jsou řešiteli
veřejné vysoké školy.
Tabulka č. 21
Projekty
řešené VVŠ v programech výzkumu a vývoje financované z účelových
prostředků na výzkum a vývoj z rozpočtové kapitoly MŠMT
v tis. Kč
Veřejné
vysoké školy |
LS |
LZ |
LP |
LI |
LN |
||
|
NIV |
|
NIV |
INV |
NIV |
INV |
NIV |
AMU v Praze |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
AVU
v Praze |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
ČVUT
v Praze |
0 |
152 |
0 |
0 |
10 067 |
25 648 |
73 043 |
ČZU
v Praze |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
JAMU
v Brně |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
JU
v Českých Budějovicích |
0 |
159 |
0 |
0 |
0 |
17 998 |
19 832 |
MU v Brně |
0 |
47 |
0 |
762 |
13 096 |
250 |
21 681 |
MZLU
v Brně |
0 |
0 |
0 |
250 |
1 800 |
0 |
0 |
OU
v Ostravě |
0 |
0 |
37 |
0 |
0 |
0 |
0 |
SU v Opavě |
0 |
0 |
0 |
393 |
863 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
10 809 |
21 569 |
|
UHK Hradec
Králové |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
UJEP v Ústí nad
Labem |
0 |
90 |
0 |
0 |
547 |
0 |
0 |
UK v Praze |
906 |
1 088 |
467 |
260 |
29 151 |
4 689 |
77 460 |
UP
v Olomouci |
400 |
482 |
262 |
0 |
5 986 |
160 |
17 317 |
UPa Pardubice |
0 |
0 |
0 |
281 |
389 |
6 700 |
10 300 |
UTB ve Zlíně |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
VFU Brno |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
VŠB-TU Ostrava |
0 |
96 |
0 |
0 |
0 |
9 000 |
27 000 |
VŠE
v Praze |
0 |
0 |
400 |
0 |
3 492 |
0 |
0 |
VŠCHT
v Praze |
0 |
104 |
0 |
500 |
11 245 |
0 |
36 662 |
VŠUP
v Praze |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
VUT v Brně |
0 |
380 |
230 |
520 |
1 214 |
12 200 |
27 694 |
ZČU
v Plzni |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 552 |
14 795 |
22 282 |
CELKEM |
1 306 |
2 598 |
1 396 |
2 966 |
79 402 |
|
|
Označení projektů dle CEP: LS - Projekty pro státní správu
LZ
– Podpora začínajících pracovníků výzkumu
LP - Zpřístupňování výsledků výzkumu a vývoje
LI - Informační zdroje pro výzkum a vývoj
LN - Výzkumná centra
Tabulka č. 22
Projekty řešené VVŠ
v rámci mezinárodní spolupráce financované z účelových prostředků
MŠMT na výzkum a vývoj
v tis. Kč
Veřejné
vysoké školy |
EUREKA |
COST |
EUPRO |
INGO |
KONTAKT |
|||||
INV |
NIV |
INV |
NIV |
INV |
NIV |
INV |
NIV |
INV |
NIV |
|
AMU v Praze |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
AVU
v Praze |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
ČVUT
v Praze |
0 |
0 |
285 |
3 149 |
60 |
1 930 |
2 700 |
4 064 |
360 |
7 782 |
ČZU
v Praze |
0 |
1 920 |
0 |
985 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
JAMU
v Brně |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
JU v Českých
Budějovicích |
0 |
0 |
0 |
766 |
0 |
0 |
0 |
0 |
172 |
2 395 |
MU v Brně |
0 |
0 |
320 |
1 720 |
0 |
0 |
4 145 |
2 162 |
0 |
1 378 |
MZLU
v Brně |
0 |
1 400 |
0 |
320 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
OU
v Ostravě |
0 |
480 |
0 |
400 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
400 |
SU v Opavě |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
200 |
201 |
610 |
0 |
0 |
0 |
60 |
0 |
270 |
|
UHK Hradec
Králové |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
UJEP v Ústí nad
Labem |
0 |
0 |
90 |
290 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
UK v Praze |
0 |
675 |
2 735 |
8 306 |
0 |
0 |
100 |
20 461 |
514 |
8 344 |
UP
v Olomouci |
0 |
0 |
424 |
1 851 |
0 |
1 918 |
0 |
0 |
108 |
1 100 |
UPa Pardubice |
0 |
500 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
110 |
0 |
908 |
UTB ve Zlíně |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
75 |
1 240 |
VFU Brno |
0 |
0 |
0 |
350 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
VŠB-TU Ostrava |
0 |
0 |
0 |
250 |
0 |
0 |
0 |
165 |
108 |
1 142 |
VŠE
v Praze |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
890 |
VŠCHT
v Praze |
0 |
200 |
1 500 |
2 309 |
0 |
0 |
0 |
80 |
100 |
1 468 |
VŠUP
v Praze |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
VUT v Brně |
0 |
1 825 |
1 740 |
5 581 |
0 |
0 |
0 |
761 |
200 |
1 888 |
ZČU
v Plzni |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
1 870 |
0 |
93 |
405 |
400 |
CELKEM |
0 |
7 200 |
7 295 |
26 887 |
60 |
5 718 |
6 945 |
27 981 |
2 042 |
29 605 |
Poskytování
finančních prostředků na podporu projektů výzkumu a vývoje se v roce 2003
řídilo zejména zákonem č. 130/1992 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje
z veřejných prostředků, popř. zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 461/2002
Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné
soutěži ve výzkumu a vývoji, nařízením vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální
podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných
záměru ve znění pozdějších předpisů a nařízením vlády č. 267/2002 Sb., o
informačním systému výzkumu a vývoje.
Veřejné
vysoké školy uvádějí ve svých výročních zprávách další projekty výzkumu a
vývoje, které řeší a na které získaly ve veřejných soutěžích finanční
prostředky. Jedná se o projekty Grantové agentury ČR, Grantové agentury
Akademie věd ČR, kdy vysoké školy jsou jejich hlavními nositeli či
spolunositeli. Kromě toho školy řešily projekty financované z rozpočtových
kapitol resortů Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a
obchodu, Ministerstva zdravotnictví (IGA), Ministerstva zemědělství (NAZV),
Ministerstva dopravy a spojů, Ministerstva kultury, popř. Státního úřadu pro
jadernou bezpečnost.
II.7. AKADEMIČTÍ
PRACOVNÍCI
Kvalitu a úroveň
svých akademických pracovníků považují vysoké školy za rozhodující faktor, na
kterém závisí úroveň výuky studentů i vědecká a výzkumná činnost. Přesto se i
nadále většina z nich potýká v této oblasti s dlouhodobými
potížemi. I v roce 2003 byla problematika optimalizace struktury
akademických pracovníků, hodnocení jejich výkonnosti a odborného růstu
v centru pozornosti. Vysoké školy vidí obnovu akademického sboru
z hlediska věkové skladby i kvalifikační struktury jako strategický
předpoklad pro svůj úspěšný rozvoj. Proto věnují mimořádnou péči vzdělávání
studentů v doktorských studijních programech a podpoře aktivit
celoživotního vzdělávání akademických pracovníků, zaměřených na habilitační a
jmenovací řízení. K tomuto účelu mohly školy využít finanční podporu
z Transformačních a rozvojových programů.
Na školách
pokračovaly kurzy celoživotního vzdělávání zaměřené na zvyšování pedagogických
kompetencí vysokoškolských pedagogů, kurzy byly zaměřeny na komplexní rozvoj
osobnosti (kariérní růst, získávání zkušeností ze zahraničí) a rozvoj
pedagogicko-psychologických dovedností
(vysokoškolská pedagogika, prezentační dovednosti). Účast na těchto
kurzech bývá většinou povinná pro asistenty a doktorandy, kteří se podílejí na
výuce a jejich absolvování je podmínkou platového postupu.
Kvalifikační
struktura akademických pracovníků
Kvalifikační struktura
akademických pracovníků na veřejných vysokých školách vykazuje
v posledních letech mírný nárůst počtu profesorů vzhledem k počtu
odborných asistentů. Naopak je tomu u docentů, jejichž počet vzhledem
k počtu odborných asistentů mírně klesá. Na některých vysokých školách však
setrvává nepříznivý poměr z dřívějších let a vysoké školy mají vysoce
kvalifikovaných akademických pracovníků nedostatek. Disproporce se objevují i
mezi jednotlivými fakultami vysokých škol. Vysoké školy vidí potřebu zvýšit
počet profesorů ve středních věkových kategoriích, podíl akademických
pracovníků, kteří úspěšně absolvovali studium doktorského studijního programu,
a podíl akademických pracovníků, kteří jsou schopni vyučovat svůj předmět nejen
v češtině, ale také v cizích jazycích (zejména v angličtině).
Na veřejných
vysokých školách v České republice působilo v roce 2003 celkem 14
220,4 přepočtených pedagogických pracovníků a 1 478,3 přepočtených vědeckých
pracovníků. Mezi přepočtenými pedagogickými pracovníky je 1 415,1 profesorů, 3
219,7 docentů, 7 818,8 odborných asistentů, 1 091,6 asistentů a 300,8 lektorů.
Z celkového počtu akademických pracovníků bylo 11 % profesorů, 23 %
docentů, 54 % odborných asistentů, 10 % asistentů a 2 % lektorů.
Přehled
akademických pracovníků na jednotlivých veřejných vysokých školách v roce
2003 je uveden v tabulce č. 23.
Tabulka č. 23
Veřejná vysoká škola |
Pedagogičtí pracovníci |
Vědečtí |
||||||
celkem |
profesoři |
docenti |
odb. as. |
asist. |
lektoři |
pracov. |
||
|
AMU v Praze |
251,1 |
54,0 |
60,0 |
120,8 |
7,8 |
8,6 |
5,1 |
|
AVU v Praze |
51,4 |
9,4 |
9,3 |
29,2 |
3,6 |
0 |
4,6 |
|
ČVUT v Praze |
1 338,6 |
135,4 |
371,2 |
788,0 |
40,3 |
3,7 |
131,4 |
|
ČZU v Praze |
436,3 |
53,6 |
89,9 |
291,5 |
1,4 |
0 |
14,4 |
|
JAMU v Brně |
115,2 |
21,3 |
29,9 |
58,3 |
3,6 |
2,0 |
4,2 |
|
JU v Českých
Budějovicích |
466,4 |
41,2 |
85,3 |
321,5 |
14,6 |
3,9 |
88,1 |
|
MU v Brně |
1 150,6 |
150,3 |
286,5 |
396,2 |
234,0 |
83,5 |
28,7 |
|
MZLU v Brně |
380,3 |
49,8 |
71,9 |
257,3 |
1,2 |
0 |
111,3 |
|
OU v Ostravě |
318,7 |
23,8 |
66,7 |
218,6 |
9,5 |
0 |
70,1 |
|
SU v Opavě |
194,1 |
17,2 |
32,0 |
133,4 |
4,5 |
7,0 |
23,7 |
|
TU v Liberci |
465,3 |
39,5 |
87,6 |
83,2 |
230,8 |
24,1 |
5,4 |
|
UHK Hradec
Králové |
306,3 |
22,6 |
55,1 |
162,8 |
26,9 |
39,0 |
2,0 |
|
UJEP v Ústí nad
Labem |
335,2 |
24,5 |
65,4 |
214,5 |
15,7 |
15,1 |
1,0 |
|
UK v Praze |
3 122,2 |
330,5 |
782,2 |
1 734,6 |
192,2 |
82,6 |
627,6 |
|
UP v Olomouci |
996,7 |
102,7 |
189,6 |
580,6 |
64,0 |
59,8 |
108,5 |
|
UPa Pardubice |
368,4 |
41,7 |
82,5 |
153,9 |
90,4 |
0 |
12,4 |
|
UTB ve Zlíně |
215,2 |
25,0 |
38,4 |
101,3 |
50,6 |
0 |
6,7 |
|
VFU Brno |
206,1 |
25,9 |
32,9 |
90,4 |
56,9 |
0 |
0 |
|
VŠB-TU Ostrava |
853,4 |
104,0 |
168,7 |
579,0 |
1,7 |
0 |
40,7 |
|
VŠE v Praze |
559,0 |
56,9 |
142,3 |
306,2 |
48,9 |
4,8 |
24,3 |
|
VŠCHT v Praze |
413,5 |
37,7 |
102,7 |
163,7 |
104,5 |
5,0 |
54,4 |
|
VŠUP v Praze |
68,5 |
15,2 |
7,3 |
28,7 |
14,4 |
2,9 |
0 |
|
VUT v Brně |
929,7 |
87,5 |
251,0 |
444,1 |
147,2 |
0 |
15,5 |
|
ZČU v Plzni |
678,1 |
54,1 |
124,5 |
461,5 |
34,9 |
3,1 |
98,4 |
|
Celkem |
14 220,4 |
1 523,8 |
3 233,0 |
7 719,0 |
1 399,4 |
345,1 |
1 478,3 |
Věková struktura
akademických pracovníků zůstává dlouhodobě podobná. Vysoké školy se potýkají
s nedostatkem mladých akademických pracovníků. Tento problém se snaží
řešit systémem finanční motivace pro dosahování docentur a profesur a zvyšování
počtu studentů doktorských studijních programů.
Zcela výjimečně působí na
veřejných vysokých školách profesoři ve věku do 39 let. Přibližně 6 % profesorů
je ve věkové kategorii 40 - 49 let, 29 % profesorů ve věku 50 - 59 let, 44 %
profesorů ve věku 60 - 69 let a 21 % profesorů ve věku nad 70 let.
V kategorii docentů je
situace poněkud příznivější. Přibližně 5 % docentů je ve věkové kategorii 30 -
39 let, 22 % docentů je ve věku 40 - 49 let, 38 % docentů je ve věku 50 – 59
let, 28 % docentů je ve věku 60 - 69 let a 7 % docentů ve věku nad 70 let.
Odborných asistentů je nejvíce ve věkové kategorii 30 - 39 let a 40 - 49 let,
asistentů ve věkové kategorii do 29 let a 30 - 39 let.
Řízení
ke jmenování profesorem a habilitační řízení
V roce 2003 bylo na
veřejných vysokých školách úspěšně ukončeno celkem 182 řízení ke jmenování
profesorem a 343 habilitačních řízení. Průměrný věk nově jmenovaných profesorů
byl o jeden rok nižší než v předchozích letech - 53 let, průměrný věk nově
jmenovaných docentů zůstává stejný jako v předchozím roce- 48 let. Vysokým
školám se zatím nedaří nepříznivou věkovou strukturu zlepšit. Příznivější je
vývoj počtu řízení ke jmenování profesorem, neboť bylo v roce 2003
jmenováno o 10 profesorů více než v roce 2002 (tj. o 6 %). Ke zvýšení
počtu došlo i u habilitačních řízení, a to z 272 na 343 (tj. o 26 %) ve
srovnání s rokem 2002.
Tabulka č. 24
Veřejná vysoká škola |
Profesoři jmenovaní v r. 2003 |
Docenti jmenovaní v r. 2003 |
AMU v Praze |
3 |
4 |
AVU v Praze |
0 |
0 |
ČVUT v Praze |
16 |
40 |
ČZU v Praze |
11 |
10 |
JAMU v Brně |
0 |
5 |
JU v Českých Budějovicích |
3 |
5 |
MU v Brně |
26 |
34 |
MZLU v Brně |
6 |
12 |
OU v Ostravě |
3 |
1 |
SU v Opavě |
0 |
1 |
TU v Liberci |
5 |
8 |
UHK Hradec Králové * |
0 |
0 |
UJEP v Ústí nad Labem |
1 |
0 |
UK v Praze |
42 |
90 |
UP v Olomouci |
15 |
35 |
UPa Pardubice |
3 |
2 |
UTB ve Zlíně |
1 |
3 |
VFU Brno |
4 |
6 |
VŠB-TU Ostrava |
18 |
14 |
VŠE v Praze |
10 |
15 |
VŠCHT v Praze |
3 |
14 |
VŠUP v Praze |
1 |
2 |
VUT v Brně |
10 |
17 |
ZČU v Plzni |
1 |
12 |
Celkem |
182 |
343 |
Věkový průměr |
53 |
48 |
*
UHK Hradec Králové byla odňata akreditace v roce 1995.
Tabulka č. 25
Rok |
1993 |
1994 |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
Počet
jmenovaných |
189 |
86 |
133 |
77 |
179 |
149 |
89 |
120 |
149 |
172 |
182 |
Věkový
průměr |
58 |
57 |
57 |
57 |
55 |
55 |
55 |
55 |
54 |
54 |
53 |
II.8. HODNOCENÍ
ČINNOSTI VYSOKÝCH ŠKOL
Vysoké
školy přikládají hodnocení kvality jejich činnosti trvale velkou pozornost.
Kvalita činnosti vysokých škol je hodnocena v několika rovinách. Touto
problematikou se průběžně zabývají na všech úrovních od kateder či ústavů až po
kolegia rektora vysoké školy a akademické senáty vysokých škol.
Systém hodnocení činnosti
vysoké školy je založen na principech vnitřního a vnějšího hodnocení. Vnitřní
hodnocení činnosti probíhá na vysokých školách podle podmínek, které jsou
vymezeny statutem příslušné vysoké školy. Tato hodnocení jsou tak plně
v souladu s potřebami jednotlivých fakult (kateder, ústavů) a
vysokých škol. Vnitřní hodnocení se stalo trvalým procesem a výsledky jsou
zpracovávány v závěru každého akademického roku. Vnější hodnocení činnosti
probíhá na vysokých školách v souladu se zákonem o vysokých školách prostřednictvím
Akreditační komise. V případě zájmu vysoké školy či fakulty může být
vnější hodnocení uskutečněno i prostřednictvím mezinárodních hodnotících
organizací, jako např. EUA (European University Association), EFDM (European Foundation for Management Education)
apod.
Hodnocení kvality
vzdělávací, výzkumné, umělecké a další činnosti na jednotlivých vysokých
školách vychází zpravidla z posouzení plnění dlouhodobého záměru
vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti
vysoké školy a z plnění jeho každoroční aktualizace.
Vnější
hodnocení vysokých škol
Aktivní úlohu v procesu vnějšího hodnocení vysokých
škol sehrává Akreditační komise, jejíž členové jsou jmenováni vládou ČR.
Vychází přitom ze zkušeností nejstaršího orgánu, zabývajícího se hodnocením a
akreditacemi v zemích střední a východní Evropy. Akreditační komise ČR
byla jako jedna z prvních obdobných institucí v postkomunistických zemích
přijata za člena „European Network of Quality Assurance“ (ENQA),
kterou zřídily členské země EU, od roku 2002 předsedá „Central
and Eastern European Network of Quality Assurance Agencies in Higher Education“
(CEEN), která je obdobou ENQA v našem regionu a je rovněž členem
celosvětové organizace „International Network of Quality Assurance
Agencies in Higher
Education“ (INQAAHE). Představitelé Akreditační komise se aktivně zúčastňují
mezinárodních konferencí a seminářů, zaměřených na hodnocení kvality
vysokoškolského vzdělávání.
V měřítku našeho vysokého školství má Akreditační
komise dominantní úlohu při akreditacích studijních programů a oborů
habilitačního a jmenovacího řízení a při hodnocení akreditovaných činností a
hodnocení institucí, nejčastěji v úrovni soukromých (neuniverzitních)
vysokých škol nebo fakult univerzit. V případě, kdy jsou zjištěny závažné
nedostatky v uskutečňování akreditovaných studijních programů, navrhuje
komise i restriktivní opatření, především pak omezení akreditace, spočívající
v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče.
Doposud tak byla omezena platnost akreditace 150 studijních programů a v 5
případech byla akreditace dokonce odňata. Častěji však Akreditační komise dává
přednost upozornění vysoké škole na problémy, přičemž stanoví lhůtu na jejich
odstranění. Značné je i množství návrhů studijních programů, které nejsou
Akreditační komisí doporučeny k akreditaci, v roce 2003 to bylo 77
návrhů, celkem již 357.
Formou vnějšího
hodnocení kvality především vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další
tvůrčí činnosti jsou také výběrová řízení jednotlivých grantových agentur,
kterých se mohou podáním odpovídajících projektů zúčastnit vysoké školy. Úroveň
projektů do značné míry odráží úroveň výše zmíněné činnosti vysoké školy či
fakulty a jejích základních pracovišť.
Umělecké vysoké
školy se svými výstupy v oblasti pedagogické a umělecké tvůrčí činnosti
zásadně obrací k široké odborné a laické veřejnosti. Činnost těchto škol
tak podléhá průběžnému a pravidelnému hodnocení v souvislosti
s jejich hudebním či divadelním vystoupením, filmovou a televizní tvorbou
či prezentací projektů. Rovněž na zahraničních festivalech a kulturních akcích
tak vnější hodnocení probíhá jako přirozená součást jejich tvůrčí činnosti.
Vnitřní
hodnocení vysokých škol
Vnitřní
hodnocení probíhá na vysokých školách v souladu se statutem vysoké školy,
popř. fakulty. Předmětem vnitřního hodnocení je především hodnocení vzdělávací
činnosti a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti.
Kvalita studijních programů je často zajišťována i vnitřním systémem akreditací
předmětů a specializací, který je
vytvořen na fakultní i celoškolní úrovni. Ten vyžaduje, aby garanti oborů,
specializací a klíčových předmětů splňovali náročné kvalifikační předpoklady.
K získávání
co nejobjektivnějších poznatků z vnitřního hodnocení činnosti jsou na
většině vysokých škol shromažďovány a využívány názory a stanoviska studentů, a
to především od zástupců studentů v akademických senátech. Zdrojem pro
hodnocení zejména kvality vzdělávání jsou i názory studentů získávané formou
dotazníků a anket.
Výsledky hodnocení
studentů v celoškolních i fakultních předmětech jsou různými formami a
metodami zpracovávány též na fakultách, popř. katedrách, kde si někteří
vyučující rovněž testují svůj předmět i kurz. Studentská anketa je spolu
s komentáři publikována v celoškolní počítačové síti, na vývěskách
fakult, ve školním a ve studentském časopise.
Při
průběžném hodnocení pedagogických pracovníků je kromě jejich odborných znalostí
významným kritériem zvyšování kvalifikace a odborné úrovně nejen získáváním
vyšších pedagogických hodností, ale i jejich zapojení do výzkumu, spolupráce na
grantech a další akademické činnosti. Tato činnost je doplněna objektivními
parametry vycházejícími z počtu publikací, počtu vedení doktorandů a
diplomantů, pořádání a účasti na odborných seminářích a konferencích a počtu
získaných grantů. Do hodnocení se zahrnuje i pomoc praxi, uznání vědeckou
komunitou apod.
II.9. MEZINÁRODNÍ
SPOLUPRÁCE VE VZDĚLÁVÁNÍ
Mezinárodní spolupráce vysokých škol probíhá zejména formou
přímé spolupráce mezi jednotlivými institucemi, s procesem reforem
probíhajících v celé Evropě se stále více stává důležitým prvkem rozvoje
vysokých škol i celého systému. Důležitými nástroji pro realizaci partnerské
spolupráce vysokých škol jsou programy Evropského společenství, z nichž
nejvýznamnější je program Socrates.
Aktivity realizované v rámci programu Socrates se dále člení do 8 podprogramů podle zaměření:
·
COMENIUS – vzdělávání
od předškolních zařízení po vyšší odborné školy
·
ERASMUS -
vysokoškolské vzdělávání
·
GRUNDTVIG – vzdělávání
dospělých a celoživotní učení
·
LINGUA – jazykové
vzdělávání
·
MINERVA – využívání
informačních a komunikačních technologií, otevřené a distanční vzdělávání
·
PRŮZKUM A INOVACE –
řešení otázek a problémů vzdělávací politiky (do této skupiny náleží ARION - studijní návštěvy a
organizování studijních návštěv řídících pracovníků v zemích
zainteresovaných v programu Socrates, EURYDICE – síť pro podporu spolupráce
ve vzdělávání a zlepšování pochopení školských systémů, NARIC - evropská informační
síť pro srovnávání vzdělávacích systémů)
·
SPOLEČNÉ AKCE –
spolupráce s dalšími programy EU
·
DOPLŇKOVÉ AKTIVITY –
podpora aktivit, které nejsou součástí jednotlivých podprogramů
Priority,
které deklaruje program Socrates, odpovídají
z obecného pohledu prioritám národních koncepčních materiálů ve vzdělávání
v České republice - Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR
(1999), Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha - 2001) a
koncepčním dokumentům, které se týkají vysokých škol - Strategie rozvoje
terciárního vzdělávání do roku 2005, Dlouhodobý záměr rozvoje vysokých škol na
léta
Podprogram
Erasmus je klíčový pro evropskou spolupráci
v oblasti vysokoškolského vzdělávání, na jeho realizaci je alokována více
než polovina celkového objemu prostředků programu Socrates.
V rámci tohoto podprogramu lze realizovat nejen mobilitu studentů a
učitelů, ale např. i zavádění kreditového systému (ECTS), Dodatku
k diplomu nebo rozvoj kurikul studijních programů. Do programu Erasmus se v roce 2003 zapojily všechny veřejné vysoké
školy a též některé soukromé vysoké školy a vyšší odborné školy, kterým byl
vstup do programu umožněn na národní úrovni.
Tabulka č. 26
Sumarizace předložených a vybraných projektů – Erasmus
|
2002 |
2003 |
||
|
podané |
přijaté |
podané |
přijaté |
Mobilita
studentů na základě bilaterálních
dohod VŠ* |
25 |
25 |
30 |
30 |
Mobilita
studentů na kurzy ILPC* |
115 |
40 |
147 |
46 |
Speciální
granty pro handicapované
studenty |
6 |
6 |
2 |
2 |
Mobilita
studentů Free Mover |
3 |
3 |
0 |
0 |
Mobilita
učitelů ** |
25 |
25 |
29 |
29 |
Organizace
mobilit |
0 |
0 |
31 |
31 |
Organizace
ILPC kurzů v ČR |
3 |
3 |
4 |
4 |
* Jazykové kurzy - Intensive language preparation courses.
** Zahrnuje počet vysokých škol, které mobility realizují,
studenty a učitele vybírají a vysílají přímo vysoké školy, celkově bylo v roce 2002/2003 vysláno 3016 studentů a 974
učitelů.
Tabulka č. 27
Přehled studentů účastnících se projektů mobilit
Země |
Vyjíždějící studenti z ČR v akademickém roce 2002/2003 |
Přijíždějící studenti do ČR v akademickém roce 2002/2003 |
Belgie |
124 |
31 |
Dánsko |
82 |
17 |
Finsko |
182 |
89 |
Francie |
404 |
153 |
Itálie |
148 |
94 |
Irsko |
40 |
21 |
Lucembursko |
0 |
0 |
Německo |
821 |
188 |
Nizozemsko |
161 |
35 |
Portugalsko |
128 |
49 |
Rakousko |
186 |
31 |
Řecko |
69 |
53 |
Španělsko |
238 |
123 |
Švédsko |
125 |
27 |
Velká Británie |
294 |
85 |
Celkem |
3 002 |
1 001 |
V následující tabulce je uveden
přehled mobilit studentů a učitelů jednotlivých vysokých škol
v akademickém roce 2002/03. Ve statistice nejsou zahrnuty výjezdy studentů
a učitelů do Švýcarska.
Tabulka č. 28
Vysoké školy – přehled mobility studentů
VŠ |
Počty
vyjíždějících studentů |
Počty
pobytových měsíců |
Počty
vyjíždějících učitelů |
Počty
pobytových týdnů |
AMU v Praze |
38 |
203,00 |
17,00 |
20,00 |
AVU v Praze |
10 |
30,00 |
9,00 |
9,00 |
ČVUT v Praze |
259 |
1
955,30 |
37,00 |
61,00 |
ČZU v Praze |
137 |
718,50 |
64,00 |
95,00 |
JAMU v Brně |
22 |
127,00 |
13,00 |
14,00 |
JU v Č. Budějovicích |
92 |
529,50 |
69,00 |
126,00 |
MU v Brně |
337 |
1
784,00 |
63,00 |
76,00 |
MZLU v Brně |
129 |
698,00 |
40,00 |
58,00 |
OU v Ostravě |
85 |
438,00 |
56,00 |
138,00 |
SU v Opavě |
51 |
271,00 |
16,00 |
28,00 |
TU v Liberci |
29 |
159,00 |
30,00 |
42,00 |
UHK Hradec Králové |
58 |
248,00 |
30,00 |
38,00 |
UJEP v Ústí n. Labem |
44 |
258,00 |
31,00 |
36,00 |
UK v Praze |
7750 |
4
714,00 |
148,00 |
257,00 |
UP v Olomouci |
183 |
975,00 |
43,00 |
48,00 |
UPa
Pardubice |
64 |
308,50 |
24,00 |
32,00 |
UTB ve Zlíně |
16 |
591,00 |
14,00 |
31,50 |
VFU Brno |
8 |
48,00 |
3,00 |
4,00 |
VŠB-TU Ostrava |
90 |
618,00 |
52,00 |
66,00 |
VŠE v Praze |
157 |
738,00 |
9,00 |
10,00 |
VŠCHT v Praze |
640 |
388,50 |
33,00 |
75,00 |
VŠUP v Praze |
41 |
172,00 |
2,00 |
2,00 |
VUT v Brně |
156 |
994,00 |
94,00 |
132,00 |
ZČU v Plzni |
1530 |
934,00 |
74,00 |
92,00 |
VŠP Ostrava |
2 |
10,00 |
2,00 |
4,00 |
VŠ Karlovy Vary |
2 |
6,00 |
0 |
0 |
Celkem |
3002,00 |
17 384,30 |
973,00 |
1 494,50 |
Pobyty
akademických pracovníků na zahraničních partnerských institucích přispívají
především k rozvoji vzájemné spolupráce mezi vysokými školami, vývoji společných
učebních osnov a zlepšení realizace výměny studentů. Tyto pobyty jsou většinou
krátkodobé.
Podpogram Comenius je druhou
nejdůležitější částí programu Socrates, je zaměřen
zejména na předškolní, základní, střední a vyšší odborné vzdělávání. Nabízí
však i možnosti pro vysoké školy a jiné odborné instituce zaměřené na další
vzdělávání učitelů. Cílem podprogramu je zejména podpořit evropskou dimenzi ve
vzdělávání, výuku jazyků a mezinárodní výchovu ve školách. Nově program
v roce 2003 nabídl studentům vysokých škol, kteří studují cizí jazyky a
připravují se na budoucí povolání učitele jazyků, praktické odborné stáže na
školách v zemích EU.
Programy
regionální spolupráce
CEEPUS (Central
European Exchange Programme
for University Studies) je zaměřen na multilaterální
spolupráci mezi zeměmi střední a východní Evropy. Jedná se o Bulharsko, Českou
republiku, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a
Slovinsko. Existují i projekty spolupráce se zeměmi jihovýchodní Evropy. Do
programu se mohou studenti a učitelé zapojit v rámci spolupracující sítě
vysokých škol nebo studenti i jako tzv. „free
movers“. Ročně vycestuje na zahraniční
vysoké školy asi 80 učitelů a 350 studentů.
Česká republika - Rakousko AKTION – spolupráce ve vědě a výzkumu mezi ČR a Rakouskem. Program umožňuje
kromě společných projektů též získání stipendia/grantu pro učitele a studenty
vysokých škol. Velmi populární jsou společné letní školy, tzv. Sommerkollegs, organizované v ČR, kterých se účastní
společně čeští a rakouští studenti. V roce 2003 bylo uděleno českým studentům
37 semestrálních stipendií v celkové délce 127 měsíců, 85 českých studentů
se účastnilo letních škol.
VISEGRADSKÝ STIPENDIJNÍ PROGRAM
Visegrádský
stipendijní program je specifický program Mezinárodního Visegrádského fondu,
který má za úkol podpořit výměny nadaných studentů doktorských studijních
programů a mladých vědců mezi zeměmi V4 a nebo jim umožnit stáž
v kterékoliv jiné zemi. Délka pobytu je 1 rok. V roce 2003 obdrželo
stipendium 7 našich studentů, z toho 3 do zemí V4.
Tabulka č. 29
Vysoké
školy – čerpání prostředků Socrates, Aktion a CEEPUS v roce 2003
VŠ |
SOCRATES II kalendářní rok 2003 |
|
|
||||
Arion |
Comenius |
Erasmus |
Minerva |
AKTION |
CEEPUS |
||
|
Poskytnuto Kč (tis) |
Poskytnuto Kč (tis) |
Čerpáno Kč (tis.) |
|
|
|
|
AMU |
0 |
0 |
2
473 |
2
473 |
0 |
0 |
0 |
AVU |
0 |
0 |
440 |
440 |
0 |
0 |
0 |
CVUT |
0 |
0 |
21
319 |
21
319 |
133 |
101 |
506 |
CZU |
0 |
26 |
9
279 |
9
279 |
0 |
93 |
0 |
JAMU |
0 |
0 |
1
479 |
1
479 |
0 |
0 |
0 |
JU |
0 |
260 |
8
052 |
8
052 |
0 |
841 |
423 |
MU |
30 |
176 |
21
287 |
21
287 |
0 |
553 |
341 |
MZLU |
0 |
0 |
8
731 |
8
731 |
0 |
0 |
59 |
OU |
0 |
0 |
7
482 |
7
482,008 |
0 |
0 |
73 |
SU |
0 |
0 |
3
945 |
3
945 |
0 |
0 |
0 |
TU |
0 |
0 |
2
629 |
2
627,31061 |
0 |
25 |
66 |
UHK |
0 |
0 |
3
389 |
3
389,001 |
102 |
0 |
208 |
UJEP |
0 |
0 |
5
176 |
5
176 |
0 |
131 |
0 |
UK |
0 |
418 |
56
294 |
56
294 |
0 |
405 |
1
000 |
UP |
0 |
248 |
11
283 |
11
285,835 |
0 |
117 |
277 |
UPA |
0 |
545 |
4
046 |
4
046 |
0 |
0 |
96 |
UTB |
0 |
0 |
1
221 |
1
221 |
0 |
51 |
109 |
VFU |
0 |
0 |
321 |
321 |
0 |
0 |
105 |
VŠB-TU |
0 |
0 |
6
604 |
6
048,655 |
0 |
25 |
269 |
VŠE |
0 |
0 |
4
174 |
4
174 |
0 |
67 |
105 |
VŠCHT |
0 |
0 |
9
746 |
9
746 |
0 |
0 |
0 |
VŠUP |
0 |
0 |
1
882 |
1
881,934 |
0 |
0 |
241 |
VUT |
0 |
0 |
15
336 |
15
336 |
0 |
101 |
308 |
ZČU |
0 |
0 |
12
648 |
12
658,34 |
0 |
35 |
29 |
30 |
1 673 |
|
218 695,904 |
235 |
2 939 |
4 215 |
Přímá spolupráce vysokých škol je založena na bilaterálních
dohodách (příp. na mezifakultních dohodách) a je
nejdůležitější součástí realizace mezinárodní spolupráce. České vysoké školy
spolupracují s obdobnými institucemi z celé Evropy, USA, Kanady,
Austrálie, ale též z řady asijských a jihoamerických zemí. Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy podpořilo mobilitu studentů vysokých škol
realizovanou na základě přímé spolupráce našich veřejných vysokých škol se
svými zahraničními partnery v rámci Transformačních a rozvojových
programů.
Kromě mobilit studentů a akademických pracovníků a
spolupráce na řadě společných projektů (zejména v rámci aktivit Socrates) vytvořily některé veřejné vysoké školy se svými
zahraničními partnery tzv. joint degree
programy nebo v rámci pouze bilaterální spolupráce double degree programy. Absolvent takového programu získá společný
diplom a titul všech partnerských vysokých škol a diplom podepsaný rektory
všech partnerských institucí. Výuka všech předmětů je zajišťována akademickými
pracovníky partnerských škol.
II.10. DALŠÍ
AKTIVITY VYSOKÝCH ŠKOL
Významné
konference a semináře pořádané vysokými školami
V roce 2003
pořádaly vysoké školy řadu významných domácích i mezinárodních akcí –
konferencí, seminářů, kolokvií, diskuzí apod. Tyto akce byly zaměřeny na rozvoj
vzdělávání na vysokých školách, zavádění nových metod výuky (e-learning), prezentaci nejnovějších výsledků vědy a výzkumu,
společenské dění ve světě apod. Univerzita Hradec Králové uspořádala společnou
konferenci České konference rektorů a Slovenské rektorské konference, jíž se
zúčastnilo 43 rektorů českých a slovenských vysokých škol.
Vysoké školy se
též věnovaly sportovní a umělecké činnosti, která nevychází z jejich
pedagogického zaměření, na řadě z nich proběhla koncertní a divadelní
představení jejich studentů, ve svých prostorách uspořádaly různě tématicky
zaměřené výstavy. Univerzita J. E. Purkyně
v Ústí nad Labem uspořádala mezinárodní festival sborového zpěvu,
Univerzita T. Bati ve Zlíně festival studentských filmů a v Olomouci
uspořádala univerzita přehlídku animovaného filmu Olomouc 2003. Kromě
uměleckých přehlídek a soutěží pro talentované studenty organizovaly vysoké
školy soutěže i v dalších oborech, např. Pedagogická fakulta Univerzity
Palackého v Olomouci pořádala celoevropskou soutěž Matematický klokan.
V roce 2003 oslavila výročí své padesátileté
existence Technická univerzita v Liberci a Vysoká škola ekonomická
v Praze. V rámci oslav se konalo zasedání Vědecké rady Vysoké školy
ekonomické v Praze za účasti prezidenta republiky, ministryně školství,
mládeže a tělovýchovy, velvyslanců a rektorů ostatních vysokých škol,
k tomuto dni byly též vydány slavnostní pamětní medaile.
V Brně pracuje Brněnské centrum evropských studií
(BCES), které sdružuje brněnské vysoké školy a město Brno. Centrum koordinuje
oblast spolupráce vysokých škol v brněnském regionu, pořádá konference,
pracovní setkání a přehlídky v rámci programů a podporuje vydávání
publikací s evropskou tématikou. Pro účely reprezentace brněnských
vysokých škol centrum vydalo informační brožuru „The
Brno Universities“.
Získaná
ocenění, čestné doktoráty, udělené medaile
Všechny vysoké
školy uvedly ve svých výročních zprávách řadu ocenění, která získali jejich
studenti či pracovníci. Školy též udělily řadu ocenění a čestných doktorátů
českým i zahraničním osobnostem.
Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy každoročně rovněž uděluje ocenění osobnostem, které
přispěly k rozvoji vysokoškolského vzdělávání v České republice. Cena
ministryně školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy
studia ve studijním programu je udělována vynikajícím studentům
bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu za
mimořádné výsledky ve studiu a ve vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo
další tvůrčí činnosti. Cena ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za
výzkum se uděluje za mimořádné výsledky ve výzkumu a vývoji. Medaile
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se uděluje jako ocenění významné
pedagogické, výchovné, vědecké nebo umělecké práce, za dlouhodobé a vynikající
působení při příležitostech životních nebo pracovních jubileí nebo za mimořádně
záslužný čin při zajišťování a zlepšování podmínek pro výchovu a vzdělávání v
České republice. Medaile se uděluje ve dvou stupních – stříbrná (I. stupeň) a
bronzová (II. stupeň).
Cena ministryně
školství, mládeže a tělovýchovy pro
vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu v roce 2003
byla udělena těmto studentům:
Mgr. Kateřina Vávrová, Farmaceutická
fakulta Univerzity Karlovy v Praze
RNDr. Miroslav Pospíšil, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
v Praze
Mgr. Jiří Friedl,
Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
MgA. Markéta
Dvořáková, Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně
Ing. Jitka Zrostlíková,
Ph.D., Fakulta potravinářské a biochemické
technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze
Tito studenti byli též oceněni Medailí
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy I. stupně.
Cenu ministryně školství, mládeže a
tělovýchovy za výzkum v roce 2003 obdrželi:
prof. Ing. František Pochylý,
CSc., Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně
prof. PhDr. František Čermák, DrSc.,
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
prof. Ing. Jan Nouza,
CSc., Fakulta mechatroniky a mezioborových
inženýrských studií Technické univerzity v Liberci
Medaili Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy I. stupně obdrželi:
prof. Ing. Jaroslav Vlček, DrSc., České
vysoké učení technické v Praze, medaile udělena in memoriam za celoživotní
přínos k rozvoji českého vysoké školství a vědy
Ing. Božena Mannová, M.Math., České vysoké učení technické v Praze
prof. Ing. Bořivoj Melichar, DrSc.,
České vysoké učení technické v Praze
doc. Ing. Josef Rosenkranz,
CSc., České vysoké učení technické v Praze
prof. Ing. Václav Hlaváč, CSc., České
vysoké učení technické v Praze
Mgr. Petr Habala,
Ph.D., České vysoké učení technické v Praze
PhDr. Milena Hübschmannová,
CSc., Univerzita Karlova v Praze
Ing. Jan Kovařovic,
CSc., Univerzita Karlova v Praze
prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc., Univerzita
Karlova v Praze
prof. RNDr. Ivan Raška, Univerzita
Karlova v Praze
prof. Ing. Aleš Lebeda, DrSc.,
Univerzita Palackého v Olomouci
prof. PhDr. Antonín Bartoněk, DrSc.,
Masarykova univerzita v Brně
Medailí Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy II. stupně byli oceněni:
doc. Ing. Pavel Hazdra,
CSc., České vysoké učení technické v Praze
prof. Ing. Zdeněk Škvor, DrSc., České
vysoké učení technické v Praze
prof. Ing. Jan Macek DrSc., České vysoké
učení technické v Praze
rof. Jiří Chvála,
DrSc., Akademie múzických umění v Praze
prof. Josef Chuchro, Akademie múzických
umění v Praze
II.11. PÉČE
O STUDENTY
Ubytovací
možnosti a stravovací zařízení vysokých škol
V
oblasti péče o studenty jde především o zajištění ubytovacích a stravovacích
služeb. V současné době mají tyto služby především sociálně podpůrný
charakter vzhledem k tomu, že jsou poskytovány omezenému okruhu studentů
za výhodnějších podmínek než poskytují jiná zařízení na komerční bázi. Řada
veřejných vysokých škol vyvíjí snahu o rozšíření ubytovacích kapacit, stále
však existují velmi rozdílné podmínky zejména pro ubytování studentů.
Nedostatek lůžek ve vlastních účelových zařízeních – vysokoškolských kolejích –
řeší většina veřejných vysokých škol pronajímáním lůžek v zařízeních jak
v působnosti resortu školství, tak i v dalších resortech.
Pro ubytování ve vysokoškolských
kolejích musí student splnit určitá kritéria schválená akademickým senátem
příslušné veřejné vysoké školy. Kladně bylo vyřízeno 79 % podaných žádostí o
ubytování na kolejích. Údaje v následující tabulce jsou k
Tabulka č. 30
VŠ |
Kapacita
ubytovacích zařízení |
||||||
Celková
lůžková kapacita kolejí |
Počet lůžek
určených k ubytování studentů |
Počet lůžek
určených k ubytování zaměstnanců |
Počet lůžek
k příležitostnému ubytování hostů školy |
Počet lůžek
v pronajatých zařízeních |
Počet
podaných žádostí o ubytování |
Počet kladně
vyřízených žádostí |
|
AMU
v Praze |
188 |
- |
17 |
130 |
323 |
319 |
|
ČVUT v Praze |
8 365 |
8 126 |
100 |
75 |
781 |
10 900 |
8 613 |
ČZU v Praze |
2 587 |
2 418 |
40 |
66 |
- |
3 452 |
2 418 |
JAMU v Brně |
241 |
239 |
- |
2 |
- |
291 |
239 |
JU v Č.
Budějovicích |
2 270 |
2 220 |
40 |
10 |
196 |
2 750 |
2 195 |
MU v Brně |
4 287 |
4 175 |
- |
112 |
170 |
7 393 |
4 345 |
MZLU
v Brně |
2 934 |
2 903 |
15 |
16 |
- |
4 412 |
3 135 |
OU
v Ostravě |
565 |
966 |
- |
2 |
401 |
1 480 |
966 |
SU v Opavě |
605 |
605 |
- |
- |
189 |
769 |
578 |
TU
v Liberci |
3 497 |
3 497 |
74 |
58 |
157 |
3 589 |
3 589 |
UHK Hradec
Králové |
988 |
971 |
- |
1 |
187 |
1249 |
1 158 |
UJEP
v Ústí nad Labem |
1 941 |
1 941 |
- |
- |
- |
2 259 |
1 941 |
UK v Praze |
13 792 |
13 225 |
- |
567 |
- |
15 518 |
12 960 |
UP
v Olomouci |
5 145 |
5 001 |
78 |
66 |
- |
6 743 |
5 122 |
UPa Pardubice |
1 962 |
1 888 |
29 |
45 |
107 |
2 678 |
1 856 |
UTB ve Zlíně |
979 |
972 |
4 |
3 |
190 |
1 434 |
1 323 |
VFU Brno |
864 |
856 |
- |
8 |
- |
1 296 |
856 |
VŠB-TU Ostrava |
4 084 |
3 892 |
58 |
121 |
13 |
5 338 |
3 953 |
VŠE
v Praze |
5 460 |
5 460 |
- |
10 |
464 |
5 614 |
5 192 |
VŠCHT
v Praze |
1 728 |
1 600 |
24 |
104 |
0 |
1 726 |
1 632 |
VŠUP
v Praze |
79 |
79 |
- |
- |
- |
109 |
99 |
VUT v Brně |
6 889 |
6 682 |
72 |
32 |
201 |
9 207 |
7 138 |
ZČU
v Plzni |
3 274 |
3 215 |
- |
59 |
978 |
4 750 |
4 047 |
Celkem |
71 312 |
69 297 |
5 34 |
1364 |
3 763 |
90 504 |
71 852 |
AVU nemá vlastní
ubytovací zařízení
Koleje OU
v Ostravě jsou spravovány společně s kolejemi VŠB-TU Ostrava.
Tabulka č. 31
VŠ – výše kolejného
Výše kolejného
v Kč za 1 měsíc podle kategorií |
|||||||||
VŠ |
A – buňkový
systém |
B – vícelůžkové pokoje |
C – ostatní |
||||||
studenti |
zaměstn. VŠ |
ostatní |
studenti |
zaměstn. VŠ |
ostatní |
studenti |
zaměstn. VŠ |
ostatní |
|
AMU
v Praze |
- |
- |
- |
800 |
- |
60-500 os/den |
- |
- |
- |
ČVUT
v Praze |
51/den |
74/den |
450/den |
22/den |
50/den |
135/den |
27/den |
56/den |
225/den |
ČZU
v Praze |
|
1 890 |
1 890 |
600 – 990 |
- |
- |
700 |
- |
- |
JAMU
v Brně |
1 100-1 400 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
JU v Č.
Budějovicích |
1 050 |
1 800 |
1 800 |
750 |
1 650 |
1 650 |
- |
- |
- |
MU v Brně |
1 100–1 640 |
- |
- |
380–1 100 |
- |
- |
- |
- |
- |
MZLU v Brně |
1 000-1 200 |
- |
- |
710 – 1 000 |
1 950 |
- |
750 |
- |
- |
OU v Ostravě |
- |
- |
- |
810 |
- |
- |
690 |
- |
- |
SU v Opavě |
- |
- |
- |
500 - 990 |
90/den |
126/den |
- |
- |
- |
TU v Liberci |
26/den |
- |
160/den |
13-23/den |
- |
50/den |
- |
- |
250/den |
UHK Hradec
Králové |
- |
2 000 |
6 000 |
700 - 1050 |
2 000 |
6 000 |
- |
- |
- |
UJEP v Ústí nad Labem |
980-1 110 |
1 200 |
- |
|
- |
- |
- |
- |
- |
UK v Praze |
598 - 1380 |
- |
140 -350/den |
337 - 660 |
- |
|
626 - 860 |
- |
140 -350/den |
UP v Olomouci |
1 086 |
5 433 |
178/den |
718 |
1 521 |
140/den |
- |
2 607 |
258/den |
UPa Pardubice |
960 -2190 |
1 590 – 1 860 |
150- 620/ den |
|
|
70-110/den |
- |
- |
- |
UTB ve Zlíně |
1 054 |
3 300 |
9 585 |
1 025 |
3 300 |
5 250 |
- |
- |
- |
VFU Brno |
1 300 –1 500 |
- |
- |
|
- |
- |
- |
- |
- |
VŠB-TU Ostrava |
720-1 170 |
1 140–1 500 |
1 710 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
VŠE v Praze |
1 200 |
- |
- |
600 |
- |
- |
- |
- |
- |
VŠCHT v Praze |
960/1260 |
1470/1770 |
1950/2250 |
- |
- |
- |
- |
- |
- |
VŠUP v Praze |
1 440- 1 500 |
- |
- |
- |
- |
- |
900 |
- |
- |
VUT v Brně |
1 160 |
1 195 |
2 300 |
880 |
- |
- |
900 |
- |
- |
ZČU v Plzni |
950 -1 300 |
- |
- |
400 - 950 |
- |
- |
750 -1 350 |
- |
- |
AVU v Praze nemá
vlastní ubytovací zařízení
Stravování studentům veřejných vysokých škol zajišťují zpravidla vysokoškolské menzy, které jsou součástmi účelových zařízení Správ kolejí veřejných vysokých škol. I v roce 2003 pokračoval trend zvyšujícího se počtu vydaných jídel. Cena za jedno hlavní jídlo pro studenta se pohybovala od 15 do 32,- Kč. Vzhledem k růstu cen energií a potravin se ceny jídel v menzách oproti roku 2002 zvýšily.
V převážné většině menz je zaveden automatizovaný „bezstravenkový“ systém stravování, kdy objednávání a odběr stravy je prováděn pomocí identifikačních karet, které jsou využívány zároveň jako průkaz studenta. V řadě vysokoškolských menz probíhaly náročné rekonstrukce s ohledem na platnost nových hygienických požadavků na stravovací služby a prostory podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 107/2001 Sb.
Tabulka č. 32
VŠ – ceny a počty
vydaných hlavních jídel v menzách
VŠ |
Výše stravného v Kč za 1 hlavní
jídlo |
Počet vydaných hlavních jídel |
|||||
student |
zaměstnanec VŠ |
ostatní |
studenti |
zaměstnanci VŠ |
ostatní |
celkem |
|
ČVUT v Praze |
16-25 |
46-61 |
46-61 |
|
|
|
|
ČZU v Praze |
18,50 |
18,50 |
48,50 |
|
93 968 |
30 807 |
|
JU v Č. Budějovicích |
15/18/22 |
15/18/22 |
41/45/49 |
|
51 879 |
17 927 |
|
MU v Brně |
19,50 |
19,50 |
40,80 |
|
|
|
|
MZLU v Brně |
19 |
19 |
41 |
|
83 127 |
44 299 |
|
SU v Opavě |
17 |
26 |
- |
|
34 225 |
- |
|
TU v Liberci |
18 |
20 |
37,80 |
|
56 341 |
11 426 |
|
UJEP v Ústí nad
Labem |
14/20 |
14/20 |
36,70-43 |
76 917 |
16 387 |
8 181 |
|
UK v Praze |
25-27 |
55-58 |
58-61 |
|
72 265 |
|
|
UP v Olomouci |
20 |
21,60 |
44,30 |
|
|
26 699 |
|
UPa Pardubice |
18/20/24/32 |
18/20/24/32 |
- |
|
51 657 |
12 657 |
|
UTB ve Zlíně |
21 |
21 |
46,80 |
|
32 029 |
28 027 |
|
VŠB-TU Ostrava |
20 |
20 |
48 |
|
|
5 699 |
|
VŠE v Praze |
19,80 |
19,80 |
48 |
|
92 866 |
63 091 |
|
VŠCHT v Praze |
21 |
20 |
47 |
|
10 977 |
48 018 |
|
VUT v Brně |
16,50/23 |
16,5/23 |
42/48,50 |
|
|
95 057 |
|
ZČU v Plzni |
19,80 |
44,50 |
67,60 |
|
50 130 |
5 997 |
|
Celkem |
- |
- |
- |
|
|
|
|
AMU v Praze, AVU
v Praze, JAMU v Brně, OU v Ostravě, UHK Hradec Králové,VFU Brno
a VŠU v Praze nemají vlastní stravovací zařízení, stravování je zajištěno
v menzách jiných VŠ nebo v jiných stravovacích zařízeních.
Tabulka č. 33
VŠ |
Dotace na ubytování
a stravování (v tis. Kč) |
AMU
v Praze |
2 242 |
AVU
v Praze |
467 |
ČVUT v Praze |
|
ČZU
v Praze |
29 422 |
JAMU v Brně |
2 091 |
JU
v Českých Budějovicích |
25 540 |
MU
v Brně |
54 129 |
MZLU v Brně |
29 034 |
OU
v Ostravě |
8 349 |
SU
v Opavě |
17 219 |
TU
v Liberci |
33 961 |
UHK
Hradec Králové |
10 007 |
UJEP v Ústí nad Labem |
17 813 |
UK
v Praze |
|
UP
v Olomouci |
49 448 |
UPa Pardubice |
16 207 |
UTB
ve Zlíně |
11 673 |
VFU
Brno |
4 211 |
VŠB-TU Ostrava |
43 397 |
VŠE
v Praze |
50 364 |
VŠCHT v Praze |
15 762 |
VŠUP v Praze |
673 |
VUT
v Brně |
85 194 |
ZČU
v Plzni |
41 228 |
Celkem |
|
Stipendia poskytovaná
vysokými školami
Poskytování
stipendií na veřejných vysokých školách v České republice se řídí
stipendijními řády vysokých škol a fakult.
Vysoké školy
poskytují studentům stipendia řádná, prospěchová, zahraničním studentům,
pomocným vědeckým silám, studentům doktorských studijních programů, mimořádná a
v rámci Socrates/Erasmus.
Vysoká škola
přiznává studentům prospěchová stipendia zejména s cílem motivovat je
k dosažení lepších studijních výsledků. O mimořádné jednorázové stipendium
může student požádat jako o pomoc při řešení tíživé sociální situace.
Rektor nebo děkan může přiznat mimořádné stipendium studentovi i bez jeho
žádosti, zejména za absolvování studia s vyznamenáním, za vynikající
vědeckou, kulturní nebo sportovní činnost.
Vedle těchto
stipendií má student možnost se ucházet o stipendium z nadací fakult,
ústavů, ze společných nadací vysoké školy a průmyslových partnerů, o stipendium
poskytované městy apod.
Poskytování
stipendií na soukromých vysokých školách je výjimečné.
Informační a poradenské
služby
Informační a poradenské služby zprostředkovávají především informační a poradenská centra, která zřídila většina vysokých škol. Na menších veřejných vysokých školách poskytoval potřebné informace studentům především útvar prorektora pro studijní a pedagogickou činnost, proděkani a studijní oddělení jednotlivých fakult.
Informační a poradenská
pracoviště vysokých škol zpřístupňují informace o studiu a poskytují speciální
poradenské služby studentům i zájemcům o studium. Pro studenty, ale i pro širší
veřejnost, je řada informací k dispozici na webových stránkách vysokých
škol.
Profesně poradenská centra
vysokých škol poskytovala poradenské služby uchazečům o studium a
studentům zaměřené na:
– studijní orientaci pro uchazeče o
vysokoškolské vzdělání na jednotlivých fakultách, podporu v prvních
týdnech studia (seznámení s organizací studia, orientaci v kreditovém
systému atd.),
– poradenství
v případě studijních potíží (např. zájem o změnu studijního oboru, individuální
studijní program, rozložení či přerušení studia, získání stipendií), informace
o možnostech studia v ČR i v zahraničí,
– možnosti
uplatnění absolventů zvoleného studijního programu nebo oboru na trhu práce,
aktuální nabídku pracovních míst, základní přehled a odhad vývoje trhu práce,
mapování uplatnění absolventů,
– diagnostiku
osobnostních předpokladů,
– psychologické
poradenství,
– poradenství
pro studenty se specifickými potřebami a jejich rodiny zahrnující zejména
studijní orientaci pro uchazeče o vysokoškolské vzdělání a pomoc při tvorbě
individuálních plánů.
Informační a poradenská
centra vysokých škol spolupracují zpravidla s úřady práce, se studentskými
organizacemi, Centrem pro studium vysokého školství, Národním vzdělávacím
fondem, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Akademickým informačním centrem,
s ostatními vysokými školami apod.
Katedry tělesné
výchovy a sportu nebo na větších vysokých školách centra tělesné výchovy a
sportu zajišťovaly program tělovýchovných a sportovních aktivit pro studenty
v rámci fakultativní nabídky a intenzivních letních i zimních
tělovýchovných kurzů.
Důležitou
součástí činnosti center některých vysokých škol je i nabídka sportovních
aktivit po dobu zkouškového období. V zimním období probíhají
v tělocvičnách hodiny míčových her, moderních forem gymnastiky, hodiny
posilování a podobně. V letním období mají studenti možnost účasti na
hodinách tenisu, kanoistiky, míčových her, cyklistických vyjížďkách apod.
Mezi významné sportovní
aktivity se řadí i činnost vysokoškolských sportovních klubů, kde studenti i
zaměstnanci školy nacházejí možnost zapojení do soutěží a závodů pořádaných sportovními
svazy.
Mimo rámec hlavního úvazku připravují
učitelé tělesné výchovy studenty na sportovní reprezentaci školy při
akademických mistrovstvích a univerziádách.
Ve dnech 5. –
II.12. ROZVOJ
VYSOKÝCH ŠKOL
Koncepce
rozvoje vysokých škol
Činnost
vysokých škol v roce 2003 vycházela především z jednotlivých dlouhodobých
záměrů a jejich aktualizací pro rok 2003 příslušné vysoké školy.
K aktualizaci svého dlouhodobého záměru využily vysoké školy Aktualizaci
dlouhodobého záměru ministerstva, který obsahoval zásadní strategický záměr podpory
a rozvoje strukturovaného studia. Sleduje se cíl formulovaný v Bílé knize:
umožnit do roku 2005 přibližně 50 procentům 19leté populace studium
v terciárním sektoru vzdělávání.
Aktualizace dále deklarovala
podporu celoživotnímu vzdělávání, bakalářským studijním programům
uskutečňovaným vysokými školami ve spolupráci s vyšší odbornou školou, rozvoji
nových informačních a komunikačních technologií a zlepšování materiálních a
technických podmínek pro uskutečňování akreditovaných studijních programů a
technických požadavků stanovených obecně závaznými předpisy nebo pokyny orgánů
státní správy a mezinárodní spolupráci vysokých škol.
V rámci
Fondu rozvoje vysokých škol podávají školy rozvojové vzdělávací projekty do
7 tématických okruhů: A - Informační technologie ve vysokoškolském
vzdělávání, B - Vzdělávání učitelů, C - Poradenská a informační centra pro
studenty, E - Vysokoškolské knihovny, F - Inovace studijních programů, G -
Tvůrčí činnost studentů, a H - Inovace a rozvoj laboratoří, ateliérů a
pracovišť pro praktickou výuku.
V tabulce
č. 34 jsou uvedeny počty přijatých projektů a přidělené dotace podle
jednotlivých vysokých škol.
Tabulka č. 34
Zapojení vysokých škol ve Fondu rozvoje vysokých škol
Veřejná vysoká škola |
Počet
přijatých projektů
|
Přidělené
finanční prostředky (v tis. Kč)
|
||
Kapitálové výdaje |
Běžné výdaje |
Celkem |
||
AMU
v Praze |
15 |
1 230 |
1 908 |
3 138 |
AVU
v Praze |
2 |
0 |
80 |
80 |
ČVUT v Praze |
61 |
15 738 |
6 224 |
21 962 |
ČZU
v Praze |
53 |
2 123 |
4 758 |
6 881 |
JAMU v Brně |
26 |
1 251 |
2 882 |
4 133 |
JU
v Č. Budějovicích |
46 |
358 |
3 950 |
4 308 |
MU
v Brně |
138 |
9 913 |
13 293 |
23 206 |
MZLU v Brně |
82 |
3 735 |
7 319 |
11 054 |
OU
v Ostravě |
17 |
6 136 |
1 095 |
7 231 |
SU
v Opavě |
16 |
8 698 |
1 003 |
9 701 |
TU
v Liberci |
26 |
5 934 |
1 658 |
7 592 |
UHK
Hradec Králové |
10 |
0 |
1 112 |
1 112 |
UJEP v Ústí n. L. |
26 |
7 001 |
1 806 |
8 807 |
UK
v Praze |
103 |
3 989 |
21 199 |
25 188 |
UP
v Olomouci |
53 |
12 453 |
4 944 |
17 397 |
UPa Pardubice |
23 |
1 915 |
2 087 |
4 002 |
UTB
ve Zlíně |
10 |
3 135 |
812 |
3 947 |
VFU
Brno |
33 |
4 843 |
4 322 |
9 165 |
VŠB-TU Ostrava |
60 |
13 528 |
6 242 |
19 770 |
VŠE
v Praze |
7 |
188 |
818 |
1 006 |
VŠCHT v Praze |
22 |
1 050 |
2 165 |
3 215 |
VŠUP v Praze |
3 |
1 883 |
45 |
1 928 |
VUT
v Brně |
161 |
28 459 |
21 260 |
49 719 |
ZČU
v Plzni |
39 |
6 128 |
3 304 |
9 432 |
Celkem |
1 032 |
|
|
|
Transformační
a rozvojové programy na rok 2003
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo na rok 2003 tyto rozvojové programy: Program na podporu a rozvoj vzdělávací činnosti veřejných vysokých škol, Program podpory celoživotního vzdělávání, Program podpory mezinárodní mobility studentů veřejných vysokých škol, Program podpory studijních programů garantovaných veřejnými vysokými školami a realizovaných na vyšších odborných školách a Program podpory rozvoje učitelských vzdělávacích programů a jiných vzdělávacích aktivit.
Vysoké školy předložily do jednotlivých programů celkem 1 116 rozvojových projektů, z nichž bylo přijato 712: v Programu 1 na podporu a rozvoj vzdělávací činnosti veřejných vysokých škol 449 projektů, v Programu 2 podpory celoživotního vzdělávání 97 projektů, v Programu 3 podpory mezinárodní mobility studentů veřejných vysokých škol 70 projektů, v Programu 4 podpory studijních programů garantovaných veřejnými vysokými školami a realizovaných na vyšších odborných školách 9 projektů, v Programu 5 na podporu integrace zdravotně postižených studentů; vyrovnání příležitostí ke studiu uchazečů z různě znevýhodněných sociálních skupin 15 projektů a v Programu 6 podpory pro zkvalitnění informační a technické infrastruktury veřejné vysoké školy pro vzdělávací činnost a řízení VVŠ 72 projektů.
V tabulce č. 35 jsou uvedeny počty přijatých projektů v členění na jednotlivé vysoké školy.
Tabulka. č. 35
Veřejná
vysoká škola |
1 |
2 |
3 |
4
|
5 |
6 |
Celkem
projektů |
AMU v Praze |
4 |
1 |
1 |
0 |
0 |
2 |
8 |
AVU v Praze |
0 |
0 |
2 |
0 |
0 |
0 |
2 |
ČVUT v Praze |
10 |
5 |
2 |
0 |
0 |
3 |
20 |
ČZU v Praze |
6 |
2 |
1 |
0 |
1 |
3 |
13 |
JAMU v Brně |
6 |
0 |
2 |
0 |
1 |
2 |
11 |
JU v Č. Budějovicích |
15 |
8 |
3 |
0 |
1 |
4 |
31 |
MU v Brně |
127 |
12 |
1 |
0 |
3 |
2 |
145 |
MZLU v Brně |
6 |
2 |
0 |
0 |
0 |
3 |
11 |
OU v Ostravě |
18 |
3 |
0 |
0 |
0 |
3 |
24 |
SU v Opavě |
15 |
6 |
1 |
0 |
0 |
7 |
29 |
TU v Liberci |
10 |
5 |
1 |
0 |
0 |
1 |
17 |
UHK Hradec Králové |
7 |
4 |
1 |
0 |
1 |
2 |
15 |
UJEP v Ústí n. L. |
21 |
2 |
3 |
0 |
0 |
2 |
28 |
UK v Praze |
39 |
13 |
11 |
1 |
4 |
10 |
78 |
UP v Olomouci |
37 |
6 |
29 |
0 |
1 |
2 |
75 |
UPa Pardubice |
27 |
7 |
0 |
5 |
0 |
5 |
44 |
UTB ve Zlíně |
19 |
2 |
0 |
0 |
0 |
2 |
23 |
VFU Brno |
3 |
2 |
0 |
0 |
0 |
2 |
7 |
VŠB-TU Ostrava |
29 |
4 |
1 |
2 |
2 |
3 |
41 |
VŠE v Praze |
15 |
4 |
3 |
1 |
0 |
2 |
25 |
VŠCHT v Praze |
8 |
2 |
3 |
0 |
0 |
3 |
16 |
VŠUP v Praze |
4 |
0 |
1 |
0 |
0 |
1 |
6 |
VUT v Brně |
12 |
2 |
1 |
0 |
0 |
5 |
20 |
ZČU v Plzni |
11 |
5 |
3 |
0 |
1 |
3 |
23 |
Celkem |
449 |
97 |
70 |
9 |
15 |
72 |
712 |
Transformační a rozvojové programy se dále členily:
Program 1 - podpora a rozvoj vzdělávací činnosti veřejných vysokých škol
a) rozvoj bakalářských studijních programů jako výraz podpory realizace Boloňské deklarace
b) podpora vybraných studijních program
c) podpora a rozvoj nových přístupů ve vzdělávací činnosti
Program 2 - podpora celoživotního vzdělávání
a) zvyšování odborné a pedagogické úrovně akademických pracovníků
b) vzdělávání pracovníků státní a veřejné správy
c) vzdělávání pedagogických pracovníků
d) podpora aktivní účasti seniorů v životě
Program 3 - podpora mezinárodní mobility studentů veřejných vysokých škol
a) vysílání studentů na základě mezinárodních smluv
b) vysílání studentů v rámci přímé smluvní spolupráce
c) vysílání studentů formou free movers
Program 4 - podpora studijních programů garantovaných veřejnými vysokými školami a realizovaných na vyšších odborných školách
Program 5 - podpora integrace zdravotně postižených studentů; vyrovnávání příležitostí přístupu ke studiu uchazečů z různě znevýhodněných sociálních skupin
Program 6 - podpora pro zkvalitnění informační a technické infrastruktury veřejné vysoké školy pro vzdělávací činnost a řízení VVŠ
a) zavádění nebo rozšiřování informačních a komunikačních technologií a metod do vzdělávací činnosti a do řízení veřejné vysoké školy
b) plnění úkolů školy vyplývajících ze zákonů a ostatních obecně závazných předpisů z oblasti komplexního plnění technických požadavků, např. realizace opatření přijímaných s ohledem na výstupy energetického auditu zpracovaného podle zákona č. 406/2000 Sb. a vyhlášky MPO č. 213/2001 Sb.
V tabulce č. 36 jsou uvedeny dotace na řešení přijatých projektů v roce 2003 podle jednotlivých vysokých škol.
Tabulka. č. 36
Veřejná
vysoká škola |
NIV (tis. Kč) |
INV (tis. Kč) |
Celkem (tis. Kč) |
AMU v Praze |
4 323 |
1 765 |
6 088 |
AVU v Praze |
790 |
0 |
790 |
ČVUT v Praze |
17 938 |
9 952 |
27 890 |
ČZU v Praze |
14 781 |
1 650 |
16 431 |
JAMU v Brně |
3 440 |
5 300 |
8 740 |
JU v Č. Budějovicích |
9 374 |
4 667 |
14 041 |
MU v Brně |
55 661 |
26 445 |
82 106 |
MZLU v Brně |
5 455 |
20 500 |
25 955 |
OU v Ostravě |
9 818 |
2 900 |
12 718 |
SU v Opavě |
4 130 |
20 460 |
24 590 |
TU v Liberci |
5 248 |
3 000 |
8 248 |
UHK Hradec Králové |
4 989 |
4 289 |
9 278 |
UJEP v Ústí n. L. |
9 814 |
6 246 |
16 060 |
UK v Praze |
41 917 |
63 148 |
|
UP v Olomouci |
26 862 |
5 000 |
31 862 |
UPa Pardubice |
16 313 |
8 200 |
24 513 |
UTB ve Zlíně |
51 835 |
4 650 |
56 485 |
VFU Brno |
3 900 |
8 259 |
12 159 |
VŠB-TU Ostrava |
25 740 |
10 500 |
36 240 |
VŠE v Praze |
24 917 |
28 900 |
53 817 |
VŠCHT v Praze |
11 853 |
3 200 |
15 053 |
VŠUP v Praze |
1 442 |
1 200 |
2 642 |
VUT v Brně |
37 535 |
23 440 |
60 975 |
ZČU v Plzni |
21 079 |
5 690 |
26 769 |
Celkem |
|
|
|
Lze
konstatovat, že veřejné vysoké školy ve velkém rozsahu využily možnost získat
dotace na řešení projektů směřujících k rozvoji vysokého školství a byla
jim přiznána celková dotace
Další nenormativní dotace
mohly veřejné vysoké školy získat z prostředků Fondu vzdělávací politiky,
v roce 2003 z tohoto fondu školy získaly celkem
Tabulka č. 37
Dotace VVŠ z Fondu vzdělávací politiky v roce 2003
VŠ |
Dotace (tis. Kč) |
AMU v Praze |
18
206 |
AVU v Praze |
4
291 |
ČVUT v Praze |
3
050 |
ČZU v Praze |
8
850 |
JAMU v Brně |
9
168 |
JU v Č. Budějovicích |
1
950 |
MU v Brně |
6
086 |
MZLU v Brně |
9
750 |
OU v Ostravě |
0 |
SU v Opavě |
600 |
TU v Liberci |
860 |
UHK H. Králové |
40 |
UJEP v Ústí n. L. |
0 |
UK v Praze |
26
577 |
UP v Olomouci |
1
720 |
UPa Pardubice |
530 |
UTB ve Zlíně |
0 |
VFU Brno |
6
825 |
VŠB-TU Ostrava |
890 |
VŠE v Praze |
11
090 |
VŠCHT v Praze |
1
170 |
VŠUP v Praze |
6
004 |
VUT v Brně |
3
690 |
ZČU v Plzni |
2
690 |
Celkem |
|
Investiční rozvoj vysokých škol
Rok 2003 byl prvním rokem
realizace významného pětiletého programu MŠMT „Reprodukce majetku vysokých
škol“. Na investiční akce byly v roce 2003 využity rovněž prostředky
z rozvojových programů a to zejména na realizaci závěrů energetických
auditů. Investiční rozvoj vysokých škol v roce 2003 probíhal podle
investičních programů jednotlivých vysokých škol, aktualizovaných pro období
kalendářního roku 2003.
V roce
2003 bylo vysokým školám na investiční rozvoj ze státního rozpočtu v rámci
programového financování přiděleno celkem
programy reprodukce majetku kapitálové výdaje
běžné
výdaje
restituce kapitálové
výdaje
povodně kapitálové
výdaje
běžné
výdaje
Čerpání prostředků
v programovém financování ze státního rozpočtu za rok 2003 jednotlivými
vysokými školami uvádí tabulka č. 38.
Tabulka č. 38
v tis. Kč
VŠ |
stavby
(2333, |
restituce |
povodně |
celkem |
||||
INV |
NIV |
INV |
INV |
NIV |
INV |
NIV |
celkem |
|
AMU v Praze |
51 897 |
6 982 |
|
13 297 |
2 287 |
65 194 |
9 269 |
74 463 |
AVU v Praze |
|
10 136 |
154 |
0 |
0 |
|
10 136 |
|
ČVUT v Praze |
49 494 |
2 418 |
0 |
1 300 |
3 243 |
50 794 |
5 661 |
56 455 |
ČZU v Praze |
14 280 |
4 558 |
0 |
0 |
0 |
14 280 |
4 558 |
18 838 |
JAMU v Brně |
3 565 |
1 000 |
0 |
0 |
0 |
3 565 |
1 000 |
4 565 |
JU v Č. Buděj. |
16 675 |
2 402 |
0 |
0 |
0 |
16 675 |
2 402 |
19 077 |
MU v Brně |
|
0 |
0 |
0 |
0 |
30 836 |
10 654 |
41 490 |
MZLU v Brně |
|
9 500 |
0 |
0 |
0 |
|
9 500 |
|
OU v Ostravě |
2 312 |
2 688 |
0 |
0 |
0 |
2 312 |
2 688 |
5 000 |
SU v Opavě |
53 718 |
12 445 |
0 |
0 |
0 |
53 718 |
12 445 |
66 163 |
TU v Liberci |
12 678 |
4 579 |
0 |
0 |
0 |
12 678 |
4 579 |
17 257 |
UHK H. Králové |
17 909 |
1 331 |
0 |
0 |
0 |
17 909 |
1 331 |
19 240 |
UJEP v Ústí n. L. |
53 594 |
16 956 |
0 |
0 |
0 |
53 594 |
16 956 |
70 550 |
UK v Praze |
|
67 489 |
0 |
83 879 |
62 829 |
|
|
|
UP v Olomouci |
30 836 |
10 654 |
0 |
0 |
0 |
30 836 |
10 654 |
41 490 |
UPa Pardubice |
14 048 |
3 000 |
0 |
0 |
0 |
14 048 |
3 000 |
17 048 |
UTB ve Zlíně |
|
6 500 |
0 |
0 |
0 |
|
6 500 |
|
VFU Brno |
|
16 318 |
0 |
0 |
0 |
|
16 318 |
|
VŠB-TU Ostrava |
34 573 |
4 217 |
391 |
0 |
0 |
34 964 |
4 217 |
39 181 |
VŠE v Praze |
58 020 |
16 356 |
0 |
5 331 |
0 |
63 351 |
16 356 |
79 707 |
VŠCHT v Praze |
16 942 |
2 385 |
0 |
0 |
0 |
16 942 |
2 385 |
19 327 |
VŠUP v Praze |
5 374 |
650 |
0 |
0 |
0 |
5 374 |
650 |
6 024 |
VUT v Brně |
|
11 118 |
0 |
0 |
0 |
|
11 118 |
|
ZČU v Plzni |
|
2 997 |
0 |
0 |
0 |
|
2 997 |
|
CELKEM |
|
|
545 |
|
68 359 |
|
|
|
Investiční
akce dokončené v roce 2003
Podrobný přehled o
dokončených investičních akcích v roce 2003 uvádí tabulka v příloze
č. 2 této zprávy. (Investiční akce jsou v tabulce
řazeny podle výše finanční částky sestupně.)
Výroční zprávy o činnosti
zpracovaly vysoké školy v roce 2003 v souladu se zákonem
o vysokých školách. Podle zákona musejí být výroční zprávy veřejně
přístupné, a proto se lze s nimi seznámit na webových stránkách
jednotlivých vysokých škol, seznam adres webových stránek je přílohou 3 této
zprávy.
Vysoké školy při zpracování
svých výročních zpráv ve většině dodržely doporučenou osnovu a předlohy
tabulek, což přispělo ke zlepšení vypovídací schopnosti a srovnání výročních
zpráv vysokých škol. Pro vypracování výroční zprávy musely vysoké školy
shromáždit celou řadu údajů a na její zpracování vyvinout značné úsilí. Výroční
zprávy vysokých škol jsou za rok 2003 zpracovány převážně na dobré obsahové i
grafické úrovni. Analýza výročních zpráv vysokých škol bude využita při
přípravě Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké
nebo další tvůrčí činnosti MŠMT na další pětileté období.
Závěrem lze konstatovat, že
se vysokým školám v roce 2003 dařilo plnit cíle jejich dlouhodobých záměrů
i dlouhodobého záměru MŠMT. Na vysokých školách pokračoval rozvoj
strukturovaných studijních programů, rozšiřování akreditací studijních programů
uskutečňovaných v cizích jazycích a vytváření modulárně stavěných
studijních programů. Vysoké školy rozšiřovaly nabídku studijních programů
o kombinovanou a distanční formu a postupně docházelo i k zavádění
metod e-learningu do výuky.
Pro
Českou republiku se stejně jako pro 40 dalších evropských zemí stal akčním
plánem rozvoje tzv. boloňský proces směřující k vytvoření společného
Evropského prostoru vysokého školství do roku 2010. Principy a cíle směřující
k vytváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání jsou naplňovány
zejména prostřednictvím dlouhodobých záměrů vysokých škol nebo programů
mezinárodní spolupráce. Účinným nástrojem pro konkrétní podporu se pak staly
Transformační a rozvojové programy ministerstva. Další možnosti rozvoje se
vysokým školám otevírají po vstupu České republiky do Evropské unie, kdy jim
bude umožněno čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU.