VÝROČNÍ  ZPRÁVA  O  STAVU  VYSOKÉHO  ŠKOLSTVÍ

 

za rok 2003

 

 

 

 

 

 

 

Praha  2004

 


VÝROČNÍ  ZPRÁVA  O  STAVU  VYSOKÉHO  ŠKOLSTVÍ

ZA  ROK  2003

 

 

OBSAH

 

 

I.     ÚVOD .............................................................................................................…….....

3

 

 

 

 

II.   VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI VYSOKÝCH  ŠKOL ……………………...

3

 

 

       II.1.   Řízení vysoké školy ……………………………….…………………………...

3

       II.2.   Soustava vysokých škol a jejich struktura ………….……….…………………

3

       II.3.   Organizační struktura a orgány vysoké školy …..…..……………………..…...

10

       II.4.   Pedagogická a studijní činnost ............................................................................

10

       II.5.   Informační a komunikační technologie ...........................................................…

25

       II.6.   Výzkum a vývoj ..................................................................................................

29

       II.7.   Akademičtí pracovníci ........................................................................................

36

       II.8.   Hodnocení činnosti vysokých škol .....................................................................

39

       II.9.   Mezinárodní spolupráce ve vzdělávání ...............................................................

41

       II.10. Další aktivity vysokých škol ...............................................................................

46

       II.11. Péče o studenty ...................................................................................................

48

       II.12. Rozvoj vysokých škol .........................................................................................

54

       II.13. Závěr……………………………………………………………………………

61

 

 

III. VÝROČNÍ ZPRÁVA O Hospodaření vysokých škol

62

 

 

       III.1.   Financování veřejných vysokých škol

63

       III.2.  Účetnictví a výkaznictví

67

       III.3.  Výsledek hospodaření

68

       III.4.  Investiční rozpočet a jeho plnění

71

       III.5.  Zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem

75

       III.6.  Fondy veřejných vysokých škol

76

       III.7.  Závěr

77

       III.8.  Tabulky

80

 

 

IV. PŘÍLOHY

 

 

 

       Příloha č. 1  Celkový přehled o vysokých školách

 

       Příloha č. 2  Investiční akce dokončené v roce 2003

 

       Příloha č. 3  Seznam adres webových stránek veřejných vysokých škol

 

 


I.       ÚVOD

 

            Výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok 2003 byla zpracována v souladu s § 87 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Je samostatnou zprávou o vysokém školství a obsahuje podrobnější informace z oblasti vysokých škol, než které budou uvedeny ve Výroční zprávě MŠMT o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy za rok 2003, zpracované Ústavem pro informace ve vzdělávání.

 

            Pro zpracování výroční zprávy o stavu vysokého školství využilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo) výroční zprávy o činnosti a výroční zprávy o hospodaření  veřejných vysokých škol a soukromých vysokých škol, dokumenty odboru vysokých škol a Akreditační komise, dokumenty Centra pro studium vysokého školství (NA Socrates) a výkonových ukazatelů Statistické ročenky školství 2003/2004 Ústavu pro informace ve vzdělávání

 

 

II.      VÝROČNÍ  ZPRÁVA O ČINNOSTI VYSOKÝCH  ŠKOL

 

 

II.1      ŘÍZENÍ  VYSOKÉ  ŠKOLY

 

Pro řízení veřejné vysoké školy jsou rozhodující samosprávné akademické orgány vysoké školy. Z hlediska řízení jsou nejdůležitějšími akademickými orgány akademický senát, rektor, správní rada a vědecká nebo umělecká rada. Organizaci a činnost vysoké školy i postavení členů akademické obce upravuje zákon o vysokých školách a vnitřní předpisy vysoké školy.

 

Pro řízení soukromé vysoké školy jsou rozhodující orgány právnické osoby, které bylo uděleno oprávnění působit jako vysoká škola, tj. orgány obecně prospěšné společnosti nebo obchodní společnosti, jejichž kompetence jsou upraveny vnitřními předpisy společnosti.

 

V souladu se zákonem o vysokých školách schválily akademické orgány řadu nových vnitřních předpisů vysokých škol. Bylo zaregistrováno 9 nových vnitřních předpisů veřejných vysokých škol, které byly ministerstvu v roce 2003 předloženy. Dále bylo zaregistrováno 79 změn vnitřních předpisů vyplývajících z potřeb vysokých škol, a to zejména statutů, volebních a jednacích řádů, studijních řádů a mzdových předpisů. U soukromých vysokých škol bylo zaregistrováno 7 nových vnitřních předpisů a 6 změn. Registrace nových vnitřních předpisů vysokých škol a jejich změn budou pokračovat i v dalším roce.

 

 

II.2.     SOUSTAVA  VYSOKÝCH  ŠKOL  A  JEJICH  STRUKTURA

 

V roce 2003 se soustava vysokých škol v České republice rozšířila o další vysoké školy. Počet veřejných vysokých škol zůstal stejný, ale v průběhu roku 2003 byl udělen státní souhlas dalším 7 právnickým osobám, které chtějí působit jako soukromá vysoká škola. K datu 31. 12. 2003 působilo v České republice vedle 24 veřejných vysokých škol a 4 státních vysokých škol, z nichž 3 byly v působnosti Ministerstva obrany a 1 v působnosti Ministerstva vnitra, i 34 soukromých vysokých škol.

 

Všechny veřejné vysoké školy v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a státní vysoké školy v působnosti Ministerstva obrany byly univerzitní. Policejní akademie České republiky v Praze, státní vysoká škola v působnosti Ministerstva vnitra, se stala vysokou školou univerzitní v červnu 2003. Všechny soukromé vysoké školy jsou vysokými školami neuniverzitními.

 

Veřejné vysoké školy mají své sídlo ve 12 městech ČR a v dalších 4 městech jsou umístěny některé jejich fakulty. Státní vysoké školy mají sídlo ve 4 městech a soukromé vysoké školy ve 14 městech.

 

Rozložení sídel vysokých škol, fakult a počty studentů v roce 2003 jsou uvedeny v tabulkách č. 1 - 4. v tabulce č. 1 jsou zahrnuty pouze ty soukromé vysoké školy, které působily k 31. 10. 2003.

 


Tabulka č. 1:

Počet vysokých škol, fakult a studujících v městech ČR

 

(stav VŠ a studujících k 31. 10. 2003)

 

 

 

Město 1)

Počet

Studující ČR všech forem studia

Cizinci

 

fakult

ve studijních programech

studenti celkem

nově zapsaní3)

absolventi4)

celoživotní vzdělávání

studující cizinci celkem5)

 

bakalářských

magisterských2)

doktorských

 

VYSOKÉ ŠKOLY

56

119

94 296

143 739

21 639

259 674

50 836

33 809

39 460

14 518

 

Praha

26

36

28 914

57 477

10 301

96 692

15 467

11 655

12 044

8 144

 

Brno

8

27

21 148

28 485

5 548

55 181

10 725

7 598

13 411

2 649

 

Ostrava

3

11

10 533

13 219

1 579

25 331

6 229

3 273

3 057

720

 

Plzeň

2

7

4 889

8 921

784

14 594

3 087

1 822

629

426

 

Ústí nad Labem

2

4

3 602

3 9513

25

7 578

1964

914

722

48

 

Hradec Králové

2

4

2 848

5 176

472

8 496

1 773

1 274

2 105

400

 

Olomouc

1

7

3 828

9 864

1 233

14 925

2 657

2 065

2 828

932

 

Liberec

1

6

1 890

4 540

421

6 851

1 296

920

887

445

 

České Budějovice

1

5

2 562

4 942

396

7 900

1 743

1 200

447

71

 

Pardubice

1

4

3 672

2 244

416

6 332

1 745

754

227

61

 

Zlín

1

3

4 433

966

223

5 622

1 628

718

163

216

 

Opava

1

1

949

845

51

1 845

449

321

332

71

 

Vyškov

1

-

587

512

96

1 195

293

317

199

2

 

Karlovy Vary

1

-

587

-

-

587

202

42

-

5

 

Kunovice

1

526

-

-

526

190

149

297

65

 

Mladá Boleslav

1

266

-

-

266

71

-

-

8

 

Kladno

1

-

183

-

-

183

99

21

-

4

 

Litomyšl

1

-

61

-

-

61

17

12

-

5

 

Třebíč

1

-

10

-

-

10

8

-

-

-

 

Cheb

1

993

604

-

1 597

476

193

1 761

12

 

Jindřichův Hradec

-

1

649

460

-

1 109

115

90

28

47

 

Lednice na Moravě

1

601

198

94

893

186

225

-

64

 

Karviná

1

565

1 335

-

1 900

416

246

323

123

 

VEŘEJNÉ VŠ

24

117

80 705

141 523

21 330

243 558

45 936

31 503

34 663

12 850

 

Praha

8

36

20 464

56 565

10 301

87 330

12 508

10 404

9 363

6 783

 

Brno

5

25

19 907

27 817

5 401

53 125

10 472

7 253

12 592

2 625

 

Ostrava

2

11

9 425

13 219

1 579

24 223

5 825

3 139

3 057

528

 

Plzeň

1

7

4 614

8 921

784

14 319

2 920

1 822

629

425

 

Olomouc

1

7

3 828

9 864

1 233

14 925

2 657

2 065

2 828

932

 

Liberec

1

6

1 890

4 540

421

6 851

1 296

920

887

445

 

České Budějovice

1

5

2 562

4 942

396

7 903

1 743

1 200

447

71

 

Pardubice

1

4

3 672

2 244

416

6 332

1 745

754

227

61

 

Ústí nad Labem

1

4

3 317

3 951

25

7 293

1 757

914

586

47

 

Hradec Králové

1

4

2 836

5 052

406

8 294

1 743

1 239

1 440

400

 

Zlín

1

3

4 433

966

223

5 622

1 628

718

163

216

 

Opava

1

1

949

845

51

1 845

449

321

332

71

 

Cheb

-

1

993

604

-

1 597

476

193

1 761

12

 

Jindřichův Hradec

-

1

649

460

-

1 109

115

90

28

47

 

Lednice na Moravě

-

1

601

198

94

893

186

225

-

64

 

Karviná

-

1

565

1 335

-

1 900

416

246

323

123

 

SOUKROMÉ VŠ6)

28

-

11 076

565

-

11 641

3 883

691

2 176

1 645

 

Praha

17

-

7 040

565

-

7 605

2 447

278

1 673

1 352

 

Brno

2

-

735

-

-

735

71

55

70

12

 

Ostrava

1

-

1 108

-

-

1 108

404

134

-

192

 

Karlovy Vary

1

-

587

-

-

587

202

42

-

5

 

Kunovice

1

-

526

-

-

526

190

149

297

65

 

Ústí nad Labem

1

-

285

-

-

285

207

-

136

1

 

Plzeň

1

-

275

-

-

275

167

-

-

1

 

Mladá Boleslav

1

-

266

-

-

266

71

-

-

8

 

Kladno

1

-

183

-

-

183

99

21

-

4

 

Litomyšl

1

-

61

-

-

61

17

12

-

5

 

Třebíč

1

-

10

-

-

10

8

-

-

-

 

STÁTNÍ VŠ

4

2

2 515

1 651

309

4 475

1 017

1 615

2 621

23

 

Brno

1

2

506

668

147

1 321

182

290

749

12

 

Praha

1

-

1 410

347

-

1 757

512

973

1 008

9

 

Vyškov

1

-

587

512

96

1 195

293

317

199

2

 

Hradec Králové

1

-

12

124

66

202

30

35

665

-

 

 

 

1)

Jsou uvedena všechna města, ve kterých je alespoň jedna fakulta (bez ohledu na sídlo VŠ). Města jsou seřazena sestupně podle počtu VŠ, fakult a počtu studentů studia prezenčního, distančního a kombinovaného.

2)

Včetně navazujících magisterských studijních programů.

 

 

 

 

 

 

 

3)

Do celkového počtu nově zapsaných do 1. ročníku nejsou započteni nově přijatí do navazujících magisterských a doktorských studijních programů.

 

4)

Za kalendářní rok 2002.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5)

Do údaje "studenti cizinci celkem“ jsou zahrnuty počty studentů v bak., mag. i doktor.  studijních programech, ve studiu prez., dist. a kombinovaném.

6)

Data za soukromé VŠ: studující a nově zapsaní - pouze školy zahrnuté v systému SIMS, počty absolventů jsou úplné, byly zjišťovány jiným způsobem. U celkového počtu VŠ jsou data opravena podle skutečného počtu akreditovaných VŠ.

 

 

Tabulka č. 2:

 

Veřejné vysoké školy

 

VÚSC

Město

Vysoká škola

Poznámka

  1. Hlavní město Praha

Praha

1. Univerzita Karlova v Praze

 

 

 

2. České vysoké učení technické v Praze

 

 

 

3. Akademie výtvarných umění v Praze

 

 

 

4. Akademie múzických umění v Praze

 

 

 

5. Vysoká škola umělecko průmyslová v Praze

 

 

 

6. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

 

 

 

7. Česká zemědělská univerzita v Praze

 

 

 

8. Vysoká škola ekonomická v Praze

 

  2 Středočeský kraj

-

-

 

  3. Jihočeský kraj

České Budějovice

1.Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

 

 

Jindřichův Hradec

- Fakulta managementu VŠE v Praze

 

  4. Plzeňský kraj

Plzeň

1. Západočeská univerzita v Plzni

 

 

 

- Lékařská fakulta UK v Plzni

 

  5. Karlovarský kraj

Cheb

- Fakulta ekonomická ZČU v Plzni

 

  6. Ústecký kraj

Ústí nad Labem

1. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

 

  7. Liberecký kraj

Liberec

1. Technická univerzita v Liberci

 

  8. Královéhradecký kraj

Hradec Králové

1. Univerzita Hradec Králové

 

 

 

- Lékařská fakulta UK v Hradci Králové

 

 

 

- Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové

 

  9. Pardubický kraj

Pardubice

1. Univerzita Pardubice

 

10. Kraj Vysočina

-

-

 

11. Jihomoravský kraj

Brno

1. Vysoké učení technické v Brně

 

 

 

2. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

 

 

 

3. Masarykova univerzita v Brně

 

 

 

4. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

 

 

 

5. Janáčkova akademie múzických umění v Brně

 

 

Lednice na Moravě

- Zahradnická fakulta MZLU v Brně

 

12. Olomoucký kraj

Olomouc

1. Univerzita Palackého v Olomouci

 

13. Moravskoslezský kraj

Ostrava

1. Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava

 

 

 

2. Ostravská univerzita v Ostravě

 

 

Opava

1. Slezská univerzita v Opavě

 

 

Karviná

- Obchodně podnikatelská fakulta SU v Opavě

 

14. Zlínský kraj

Zlín

1. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

 

 


Tabulka č. 3:

 

Soukromé vysoké školy

 

VÚSC

Město

Vysoká škola

Poznámka

  1. Hlavní město Praha

Praha

1. Bankovní institut vysoká škola, a.s.

neuniverzitní

 

 

2. Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o.

neuniverzitní

 

 

3. Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.

neuniverzitní

 

 

4. Literární akademie (Soukr. vys. šk. J. Škvoreckého), s.r.o.

neuniverzitní

 

 

5. Vysoká škola cestov. ruchu, hotelnictví a lázeňství, s.r.o.

neuniverzitní

 

 

6. Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o.

neuniverzitní

 

 

7. Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s.

neuniverzitní

 

 

8. Anglo-americká vysoká škola, o.p.s.

neuniverzitní

 

 

9. Pražský technologický institut, o.p.s.

neuniverzitní

 

 

10. Vysoká škola veř. správy a mezinár. vztahů v Praze, o.p.s.

neuniverzitní

 

 

11. Vysoká škola Jana Ámose Komenského, s.r.o.

neuniverzitní

 

 

12.Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o.

neuniverzitní

 

 

13.Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o.

neuniverzitní

 

 

14.University of New York in Prague, s.r.o.

neuniverzitní

 

 

15.Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, a.s.

neuniverzitní

 

 

16.Vysoká škola mezinár. a veřejných vztahů, Praha, o.p.s.

neuniverzitní

 

 

17.Mezinár. baptistický teolog. seminář evr. bap. fed., o.p.s.

neuniverzitní

 

 

18. Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o.

neuniverzitní

 

 

19. Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o.

neuniverzitní

  2. Středočeský kraj

Mladá Boleslav

1. Škoda Auto, a.s., Vysoká škola

neuniverzitní

 

Kladno

2. Středočeský vysokoškolský institut, s.r.o.-

neuniverzitní

 

Kolín

3. Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a  společenských věd, s.r.o.

neuniverzitní

  3. Jihočeský kraj

České Budějovice

1. Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s.

neuniverzitní

 

Písek

2. Filmová akademie v Písku, o.p.s.

neuniverzitní

  4. Plzeňský kraj

Plzeň

1. Vysoká škola v Plzni, o.p.s.

neuniverzitní

  5. Karlovarský kraj

Karlovy Vary

1. Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s.

neuniverzitní

  6. Ústecký kraj

Ústí nad Labem

1. Vys. šk. ekonomie a managementu v Ústí n. Labem, s.r.o.

neuniverzitní

  7. Liberecký kraj

-

-

 

  8. Královéhradecký kraj

-

-

 

  9. Pardubický kraj

Litomyšl

1. Institut restaurování a konzervač. technik Litomyšl, o.p.s.

neuniverzitní

10. Kraj Vysočina

Třebíč

1. Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.

neuniverzitní

11. Jihomoravský kraj

Brno

1. Akademie STING, o.p.s.

neuniverzitní

 

 

2. Vysoká škola Karla Engliše v Brně, a.s.

neuniverzitní

 

 

3. Rašínova vysoká škola, s.r.o.

neuniverzitní

12. Olomoucký kraj

-

-

 

13. Moravskoslezský kraj

Ostrava

1. Vysoká škola podnikání, a.s.

neuniverzitní

14. Zlínský kraj

Kunovice

1. Evropský polytechnický institut, s.r.o.

neuniverzitní

 

 


 

Tabulka č. 4:

 

Státní vysoké školy

 

VÚSC

Město

Vysoká škola

Poznámka

  1. Hlavní město Praha

Praha

1. Policejní akademie České republiky v Praze

 

  2. Středočeský kraj

-

-

 

  3. Jihočeský kraj

-

-

 

  4. Plzeňský kraj

-

-

 

  5. Karlovarský kraj

-

-

 

  6. Ústecký kraj

-

-

 

  7. Liberecký kraj

-

-

 

  8. Královéhradecký kraj

Hradec Králové

1. Voj. lékař. akademie J. E. Purkyně v Hradci Králové

 

  9. Pardubický kraj

-

-

 

10. Kraj Vysočina

-

-

 

11. Jihomoravský kraj

Brno

1. Vojenská akademie v Brně

 

 

Vyškov

1. Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově

 

12. Olomoucký kraj

-

-

 

13. Moravskoslezský kraj

-

-

 

14. Zlínský kraj

-

-

 

 

 

 

 

Kvantitativní rozvoj veřejných vysokých škol

 

 

Veřejné vysoké školy v České republice měly k 31. 10. 2003 celkem 117 fakult. Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze a Akademie výtvarných umění v Praze se na fakulty nečlení.

 

Státní vysoké školy měly k datu 31. 10. 2003 celkem 4 fakulty, z toho Vojenská akademie v Brně 2 a Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově rovněž 2 fakulty. Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové a Policejní akademie České republiky v Praze se na fakulty nečlení.

 

Počet fakult veřejných a státních vysokých škol a jejich umístění udává tabulka č. 5.

 

Uvedené fakulty vysokých škol uskutečňují akreditované bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy, programy celoživotního vzdělávání a profesní a zájmové kurzy.

 

Podrobný přehled o fakultách jednotlivých vysokých škol, jejich studentech a pracovnících je uveden v Příloze č. 1. (Řazení vysokých škol a fakult je dle číselných kódů.)


 

Tabulka č. 5:

 

Fakulty vysokých škol

 

Veřejná vysoká škola

Počet fakult

Umístění fakulty

 AMU v Praze

3

Praha

 AVU v Praze

0

-

 ČVUT v Praze

6

Praha

 ČZU v Praze

4

Praha

 JAMU v Brně

2

Brno

 JU v Českých Budějovicích

5

České Budějovice

 MU v Brně

9

Brno

 MZLU v Brně

3

Brno

 

1

Lednice na Moravě

 OU v Ostravě

4

Ostrava

 SU v Opavě

1

Opava

 

1

Karviná

 TU v Liberci

6

Liberec

 UHK Hradec Králové

2

Hradec Králové

 UJEP v Ústí nad Labem

4

Ústí nad Labem

 UK v Praze

14

Praha

 

2

Hradec Králové

 

1

Plzeň

 UP v Olomouci

7

Olomouc

 UPa Pardubice

4

Pardubice

 UTB ve Zlíně

3

Zlín

 VFU Brno

3

Brno

 VŠB-TU Ostrava

7

Ostrava

 VŠE v Praze

5

Praha

 

1

Jindřichův Hradec

 VŠCHT v Praze

4

Praha

 VŠUP v Praze

0

-

 VUT v Brně

8

Brno

 ZČU v Plzni

6

Plzeň

 

1

Cheb

 C e l k e m

117

ČR

 

 

Rozvoj soukromých vysokých škol

 

V roce 2003 pokračoval kvantitativní rozvoj soukromých neuniverzitních vysokých škol. Z počtu 34 soukromých vysokých škol jich 28 v roce 2003 celoročně realizovalo svou činnost a 2 soukromé vysoké školy zahájily v tomto roce výuku.

 

Studijní programy předkládané soukromými vysokými školami k akreditaci jsou orientovány na ekonomiku, právní disciplíny, aplikace výpočetní techniky, na technické vědy a nauky, na cestovní ruch, hotelnictví, ale i na umělecké a literární obory, obory z oblasti psychologie, mezinárodních vztahů a teologie.

 

Soukromé vysoké školy uskutečňují převážně bakalářské studijní programy a některé již začaly realizovat i navazující magisterské studijní programy. Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace, o.p.s. uskutečňuje pouze magisterský studijní program v anglickém jazyce.

 

Soukromé vysoké školy jsou vysokými školami neuniverzitního typu. Vysoké školy neuniverzitní se nečlení na fakulty.

 

 

 

II.3.     Organizační  struktura  a  ORGÁNY  vysokÉ  školY

 

Organizační struktura vysokých škol, fakult a ostatních součástí vysokých škol je dána především zákonem o vysokých školách a statutem příslušné vysoké školy, statuty jednotlivých fakult, popř. organizačními řády ostatních součástí vysoké školy.

 

            Samosprávné akademické orgány vysokých škol realizovaly svou činnost v souladu se zákonem o vysokých školách.

 

Veřejné vysoké školy nadále velmi příznivě hodnotí činnost správních rad veřejných vysokých škol.

 

Zasedání správních rad se uskutečnilo zpravidla 1x až 3x za rok. V souladu se zákonem o vysokých školách vydávaly převážně předchozí písemný souhlas k právním úkonům, kterými veřejné vysoké školy nabývaly nemovitosti do svého vlastnictví, k prodeji nemovitého majetku,
a k dalším úkonům, týkajícím se hospodaření s majetkem, popř. vydávaly písemný souhlas se zřízením věcného břemene na pozemku vysoké školy z důvodu veřejného zájmu.

 

Správní rady se dále vyjadřovaly k aktualizacím dlouhodobých záměrů vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysokých škol na rok 2004, k výročním zprávám o činnosti a o hospodaření za uplynulý rok, k výsledkům hodnocení činnosti vysokých škol, k problematice jejich financování a k navrhovanému rozpočtu. Na svých zasedáních se také vyjadřovaly k transformaci studijních programů na strukturované studium v souladu s Boloňským procesem, k problematice dalšího rozvoje vysoké školy či ke spolupráci s partnerskými subjekty města a regionu.

 

 

 

II.4.     PEDAGOGICKÁ  A  Studijní  činnost

 

Vzdělávací činnost vysokých škol je jejich hlavní činností, vysoké školy se snaží o těsné propojení této činnosti s činností vědeckou, výzkumnou a vývojovou.

 

Šíře studijní nabídky je dána rozvojem jednotlivých fakult a přechodem na strukturované studium. V roce 2003 pokračoval proces akreditace nových studijních programů, došlo k rozšíření již akreditovaných programů o nové studijní obory, k prodloužení platnosti akreditace stávajících programů na další období, eventuálně ke komplexní reakreditaci na strukturované studium. Proces přípravy podkladů pro akreditaci probíhal v souladu s Boloňským procesem (tzn. orientaci na strukturované studijní programy).

 

Vysoké školy se též snaží přizpůsobovat nabídku svých studijních programů aktuálním potřebám trhu práce tak, aby zajistily svým absolventům co nejlepší uplatnění v praxi, za tímto účelem spolupracují s řadou českých i zahraničních firem. Školy provádějí analýzy uplatnění svých absolventů na trhu práce a analýzy vzdělávacích potřeb relevantních podniků v daném regionu a umožňují podnikům účastnit se na přípravě a obsahovém zaměření studia.

 

 

Studijní programy uskutečňované na vysokých školách

 

Počty akreditovaných studijních programů na veřejných a soukromých vysokých školách podle vybraných skupin kmenových oborů KKOV jsou uvedeny v tabulce č. 6.

 

Tabulka č. 6:

 

Počty akreditovaných studijních programů na vysokých školách

 

Skupiny oborů

Kód skupiny

Studijní programy

Celkem

 

kmen. oborů

bak.

mag.

dokt.

stud. programů

 přírodní vědy a nauky

 11 až 18

48

49

58

155

 technické vědy a nauky

 21 až 39

86

84

75

245

 zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky

 41 až 43

21

19

18

58

 zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky

 51 až 53

16

17

36

69

 společenské vědy, nauky a služby

 61,65,67,71-74

29

30

27

86

 ekonomie

 62

10

6

6

22

 právo, právní a veřejnosprávní činnost

 68

5

3

3

11

 pedagogika, učitelství a sociální péče

 75

12

11

11

34

 obory z oblasti psychologie

 77

2

2

2

6

 vědy a nauky o kultuře a umění

 81,82

14

12

12

38

 vojenské vědy a nauky

 91, 95

9

9

9

27

 Celkem

 

252

242

257

751

 

 

 

V roce 2003 bylo podobně jako v předcházejících letech nejvíce studijních programů ve skupině oborů technické vědy a nauky. Druhou největší skupinou studijních programů byly studijní programy ve skupině oborů přírodní vědy a nauky. Naopak nejméně studijních programů bylo ve skupině oborů právo, právní a veřejnosprávní činnost a ve skupině oborů z oblasti psychologie. Vyšší nabídka bakalářských studijních programů a jejich diverzifikace do řady nových oblastí vytvořily podmínky pro rozšíření možností vysokoškolského studia.

 

 

Počty fakult veřejných vysokých škol

 

Počty fakult veřejných vysokých škol podle vybraných skupin kmenových oborů jsou uvedeny v tabulce č. 7. Do příslušné skupiny kmenových oborů KKOV byly fakulty zařazeny podle převažujících studijních programů, které v současné době uskutečňují.


 

Tabulka č. 7:

 

Počty fakult veřejných vysokých škol podle vybraných skupin kmenových oborů

Skupiny oborů

Kód skupiny kmen. oborů

Počet fakult

 přírodní vědy a nauky

11 až 18

10

 technické vědy a nauky

21 až 39

32

 zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky

41 až 43

8

 zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky

51 až 53

11

 společenské vědy, nauky a služby

61,65,67,71,72,73,74,77

19

 ekonomie

62

17

 právo, právní a veřejnosprávní činnost

68

6

 pedagogika, učitelství a sociální péče

75

7

 vědy a nauky o kultuře a umění

81,82

7

 Celkem

 

117

Pozn.: Obory z oblasti psychologie (skup. kmen. oborů 77) jsou zahrnuty ve společenských vědách, naukách a službách.

 

 

Zájem uchazečů o studium na vysokých školách (bakalářské a magisterské studijní programy)

 

            Zájem uchazečů o studium na veřejných vysokých školách a soukromých vysokých školách v roce 2003 uvádí tabulka č.8. Velká disproporce mezi kladně vyřízenými přihláškami a počtem přijatých je dána tím, že uchazeči o studium podávají více přihlášek na různé vysoké školy. Z celkem 117 544 přihlášených osob jich bylo zapsáno 66 517, což je 56,5 %.

           


 

Tabulka č. 8

 

VŠ veřejné a soukromé – přijímací řízení – podle zřizovatele, vysoké školy a fakulty

 

 

Vysoká škola

Fakulta

Počet

Podaných přihlášek

celkem

Přihlášených-1),2)

Přihlášených, kt. se dostavili k přij. řízení1),7)

Přijetí3)

Přijatých1),4)

Zapsání5)

Zapsaných6)

AMU v Praze

1 588

1 427

1 249

182

180

173

171

AVU v Praze

458

456

429

36

36

36

36

ČVUT v Praze

12 635

10 547

9 142

8 430

7 509

5 894

5 719

ČZU v Praze

9 901

8 518

7 029

4 997

4 514

3 401

3 360

JAMU v Brně

736

682

569

129

128

118

118

JU v Č. Bud.

9 675

7 782

6 542

3 681

3 261

2 235

2 203

MU v brně

39 771

28 933

26 204

11 197

9 187

7 467

7 020

MZLU v Brně

5 976

5 254

4 338

2 796

2 554

1 981

1 965

OU v Ostravě

9 497

7 957

6 825

3 114

2 920

2 264

2 249

SU v Opavě

4 502

4 119

3 069

1 707

1 682

1 114

1 109

TU v Liberci

5 572

4 969

3 978

2 671

2 501

1 765

1 755

UHK Hr. Král.

9 030

7 752

5 867

2 460

2 266

1 693

1 670

UJEP v Ústí n. L.

8 072

6 797

5 462

3 494

3 147

2 516

2 396

UK v Praze

40 436

26 639

22 657

10 366

8 592

7 769

7 451

UP v Olomouci

16 415

13 821

11 304

5 034

4 631

3 506

3 481

Upa Pardubice

7 980

7 159

5 632

3 352

3 207

2 159

2 145

UTB ve Zlíně

5 573

5 369

4 270

2 463

2 428

1 848

1 845

VFU Brno

2 064

1 752

1 434

669

571

425

425

VŠB-TU Ostrava

12 332

9 959

8 201

7 786

6 928

5 536

5 451

VŠE v Praze

11 746

10 453

8 609

4 167

3 933

3 208

3 153

VŠCHT v Praze

1 727

1 698

1 353

1 253

1 253

854

854

VŠUP v Praze

782

755

615

78

74

77

73

VUT v Brně

13 246

11 200

9 447

7 178

6 631

5 413

5 351

ZČU v Plzni

17 344

12 972

10 520

6 540

5 667

4 523

4 414

Celkem VVŠ

247 058

113 958

103 516

93 780

64 728

65 975

62 175

Celkem SVŠ

6 215

5 826

5 276

5 219

5 112

4 431

4 400

Celkem

253 273

117 544

107 169

98 999

69 582

70 406

66 517

 

1)       Celkový součet nemusí souhlasit se součtem za VŠ, někteří uchazeči jsou zapsáni na více VŠ, ale v celku jsou započítáni pouze jednou.

2)       Počet uchazečů o studium (bez vícenásobných přihlášek).

3)       Počet všech kladně vyřízených přihlášek.

4)       Počet přijatých uchazečů (bez vícenásobných přijetí).

5)       Každý uchazeč je zahrnut tolikrát, ke kolika zápisům se dostavil.

6)       Počet přijatých uchazečů, kteří se zapíší ke studiu.

7)       Každý uchazeč, který se dostavil k přijímací zkoušce, je zahrnut pouze jednou, bez ohledu na to, ke kolika přijímacím řízením se dostavil.

 

 

 

Z celkového počtu přihlášených na vysokou školu pro akademický rok 2003/2004 bylo nejvíce absolventů středních odborných škol (47 %), gymnázií (38 %) a uchazečů ze středních odborných učilišť bylo 6,5 %. Nejvyšší úspěšnost při přijímacím řízení měli absolventi gymnázií – bylo jich zapsáno 66,5 %, absolventů středních odborných škol bylo zapsáno 51,5 % a absolventů středních odborných učilišť bylo zapsáno 47 %. Podrobnější přehled o výsledcích přijímacího řízení na veřejné a soukromé vysoké školy uvádí tabulka č. 9.

 

Tabulka č. 9

 

VŠ veřejné a soukromé – přijímací řízení – podle druhu absolvované střední školy

 

 

Forma studia/

Druh absolvované střední školy

Počet

Podaných přihlášek celkem

Přihlášených

Přihlášených, kt. se dostavili k při. řízení

Přijetí

Přijatých

Zapsání

Zapsaných

Veřejné a soukromé VŠ celkem

253 273

117 544

107 169

98 999

69 582

70 406

66 517

z toho z gymnázií

123 698

44 557

41 572

50 620

30 905

32 213

29 643

z toho ze SOŠ

103 928

55 583

50 238

38 580

30 031

29 749

28 671

z toho ze SOU

11 836

7 710

6 789

4 454

3 835

3 763

3 651

odjinud

2 267

1 655

1 482

624

575

562

551

neuvedeno

11 544

9 179

7 906

4 721

4 363

4 119

4 034

Prezenční studium

celkem

216 092

91 166

83 894

84 879

56 930

57 720

54 329

z toho z gymnázií

114 931

39 198

36 782

46 821

27 762

28 881

26 567

z toho ze SOŠ

86 361

42 720

38 955

32 288

24 420

24 043

23 118

z toho ze SOU

8 490

5 154

4 540

3 235

2 702

2 653

2 567

odjinud

996

579

510

268

237

230

223

neuvedeno

5 314

4 219

3 619

2 267

2 069

1 913

1 870

Distanční a kombinované studium celkem

37 181

30 806

26 806

14 120

13 445

12 686

12 530

z toho z gymnázií

8 767

7 251

6 250

3 799

3 571

3 332

3 278

z toho ze SOŠ

17 567

14 747

12 658

6 292

6 050

5 706

5 650

z toho ze SOU

3 346

2 775

2 416

1 219

1 163

1 110

1 096

odjinud

1 271

1 117

1 002

356

343

332

330

neuvedeno

6 230

5 223

4 480

2 454

2 341

2 206

2 182

 

 


 

Tabulka č. 10

 

Rok

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Počet podaných přihlášek

260 599

256 339

233 819

208 173

237 452

234 026

253 273

Počet přihlášených osob

107 021

107 194

105 437

102 324

105 000

108 848

117 544

Počet osob, kt. se dostavily k přijímací zkoušce

95 145

94 861

94 142

90 800

94 367

98 337

107 169

Údaje z Informační datové svodky ÚIV z 29. července 2004

 

V porovnání s předcházejícími roky došlo v roce 2003 k poměrně značnému nárůstu počtu podaných přihlášek i přihlášených osob, oproti roku 2002 došlo k nárůstu o 8 %.

 

Lze tedy konstatovat, že zájem o studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných veřejnými nebo soukromými vysokými školami má i stále stoupající tendenci, což je dáno rozhodně i proměnou systému vysokoškolského studia na školách působících v České republice.

 

 

Počty studentů na vysokých školách

 

                Celkem na vysokých školách v České republice v roce 2003 (údaje k 31. 10. 2003, zdroj Ústav pro informace ve vzdělávání) studovalo 274 192 studentů, z toho 69 % studentů studovalo na vysokých školách v Praze, Brně a Ostravě. Na veřejných vysokých školách studovalo 93,6 % studentů, na soukromých vysokých školách 4,8 % a na státních vysokých školách 1,6 % studentů. Nejvíce bylo studentů v magisterských studijních programech – 55,3 %, v bakalářských studijních programech 36,3 % a v doktorských studijních programech 8,5 % studentů. Oproti roku 2002 studovalo na vysokých školách v České republice o 25 436 studentů více, největší nárůst studentů, o 47%, byl v bakalářských studijních programech (celkem v nich studovalo o 31 648 studentů více), což bylo dáno jednak působením nových soukromých vysokých škol a jednak restrukturalizací terciárního vzdělávání v České republice v souladu s Boloňským procesem. Studentů doktorských studijních programů bylo v roce 2003 více o 2 190, tj. o 10 %. Počet studentů magisterských studijních programů naopak oproti roku 2002 v roce 2003 klesl o 8 402 studentů, tj. o 6%.

 

            Z celkového počtu studentů na všech typech vysokých škol v ČR je 49 % žen, z celkového počtu studentů bakalářských studijních programů je 49 % žen, magisterských studijních programů 51 % a doktorských studijních programů 36 % žen. Lze tedy konstatovat, že vysoké školy dodržují princip rovných příležitostí v přístupu ke vzdělání.

 

            Státní občanství ČR má 94,7 % studentů, cizinců v ČR studuje 5,3 %. Nejvíce cizinců, kteří studují na vysokých školách v České republice, pochází ze Slovenska (7 437 studentů), z Ruska (389 studentů), Ukrajiny (352 studentů), z Velké Británie (265 studentů) a z Běloruska (171 studentů). Studenti ze Slovenska tvoří 51 % všech cizinců studujících v ČR.


 

Tabulka č. 11

 

VŠ – počty studentů v jednotlivých typech studijních programů, počty studentů s občanstvím ČR a studentů cizinců

 

 

Studenti celkem

 

V prezenčním studiu

V distančním a kombinovaném studiu

Celkem

Celkem

Bakalářský studijní program

Navazující magisterský  studijní program

Magisterský

studijní program

Doktorský studijní program

Celkem

Bakalářský studijní program

Navazující magisterský  studijní program

Magisterský

studijní program

Doktorský studijní program

Vysoké školy celkem

Počet VŠ

56

54

52

22

28

25

39

34

22

21

26

Počet fakult

119

119

111

74

106

106

115

79

46

52

105

Celkem studijící

274 192

217 606

70 428

11 645

125 121

10 412

56 586

28 737

4 254

10 725

12 870

Z toho ženy

134 427

106 445

33 470

5 925

63 411

3 639

27 982

15 168

2 230

5 738

4 846

Poprvé zapsaní

53 723

43 258

26 414

3 327

16 844

2 531

10 465

9 090

1 153

1 375

1 787

Z toho ženy

27 980

22 254

12 444

1 843

9 810

925

5 726

4 964

661

762

675

Absolventi za rok 2003

34 594

27 755

6 152

3 424

17 868

311

6 839

3 348

972

1 284

1 235

z toho ženy

18 201

14 587

3 548

1 907

9 036

96

3 614

1 781

580

804

449

Studující se státním občanstvím ČR

Počet VŠ

56

54

52

22

28

25

39

34

22

21

26

Počet fakult

119

119

111

74

106

106

115

79

46

52

105

Celkem studijící

259 674

205 368

66 826

11 200

117 776

9 566

54 306

27 470

4 179

10 584

12 073

Z toho ženy

127 273

100 518

31 836

5 739

59 665

3 278

26 755

14 323

2 216

5 665

4 551

Poprvé zapsaní

50 836

41 204

25 190

3 207

16 014

2 329

9 632

8 289

1 123

1 343

1 680

Z toho ženy

26 410

21 242

11 901

1 793

9 341

844

5 168

4 421

654

747

626

Absolventi za rok 2003

33 809

27 071

5 963

3 357

17 481

270

6 738

3 331

968

1 276

1 163

Z toho ženy

17 855

14 271

3 452

1 875

8 858

86

3 584

1 772

579

800

433

Studující s cizím státní příslušností

Počet VŠ

53

51

48

18

26

20

37

31

15

17

22

Počet fakult

119

119

97

45

103

79

103

52

20

36

81

Celkem studijící

14 518

12 238

3 602

445

7 345

846

2 280

1 267

75

141

797

Z toho ženy

7 154

5 927

1 634

186

3 746

361

1 227

845

14

73

295

Poprvé zapsaní

2 887

2 054

1 224

120

830

202

833

801

30

32

107

Z toho ženy

1 570

1 012

543

50

469

81

558

543

7

15

49

Absolventi za rok 2003

785

684

189

67

387

41

101

17

4

8

72

Z toho ženy

346

316

96

32

178

10

30

9

1

4

16

Veřejné vysoké školy

počet VŠ

24

24

22

19

24

23

23

20

18

19

23

Počet fakult

117

117

109

72

105

104

113

77

44

51

103

Celkem studijící

256 408

208 306

62 715

11 243

123 998

10 350

48 102

21  248

3 812

10 426

12 616

Z toho ženy

125 743

101 919

26 613

5 717

62 961

3 628

23 824

11 248

2 096

5 684

4 796

Poprvé zapsaní

47 915

40 364

23 598

3 163

16 766

2 501

7 551

6 244

1 021

1 307

1 744

Z toho ženy

24 799

20 689

10 924

1 765

9 765

918

4 110

3 359

618

751

661

Absolventi za rok 2003

32 244

26 536

5 348

3 333

17 552

303

5 708

2 458

767

1 262

1 221

Z toho ženy

17 313

14 042

3 142

1 863

8 942

95

3 271

1 512

509

802

448

Soukromé vysoké školy

Počet VŠ

28

26

26

1

1

-

12

11

2

-

-

Celkem studijící

13 286

6 867

6 420

207

240

-

6 419

6 255

164

-

-

Z toho ženy

7 339

3 713

3 426

123

164

-

3 626

3 563

63

-

-

Poprvé zapsaní

4 787

2 339

2 296

72

43

-

2 448

2 448

21

-

-

Z toho ženy

2 877

1 389

1 357

42

32

-

1 488

1 448

4

-

-

Absolventi za rok 2003

735

588

588

-

-

-

147

147

-

-

-

Z toho ženy

427

325

325

-

-

-

102

102

-

-

-

Státní vysoké školy

Počet VŠ

4

4

4

2

3

2

4

3

2

2

3

Počet fakult

2

2

2

2

1

2

2

2

2

1

2

Celkem studijící

4 498

2 433

1 293

195

883

62

2 065

1 234

278

299

254

Z toho ženy

1 345

813

431

85

286

11

532

357

71

54

50

Poprvé zapsaní

1 021

555

520

92

35

30

466

398

111

68

43

Z toho ženy

304

176

163

36

13

7

128

117

39

11

14

Absolventi za rok 2003

1 615

631

216

91

316

8

984

743

205

22

14

Z toho ženy

461

220

81

44

94

1

241

167

71

2

1

 

 

Počet VŠ – počet vysokých škol, na kterých je studium realizováno

Počet fakult – počet fakult, na kterých je studium realizováno

Do celkového počtu poprvé zapsaných nejsou započteni nově přijatí do navazujících magisterských a doktorských studijních programů.

 

 


Tabulka č. 12

 

Veřejné vysoké školy - studující ve všech formách studia a typech studijních programů

 

VVŠ

Studující ve všech formách studia a typech studijních programů

 

 

Státní občanství ČR

Cizinci

Studující celkem

Z toho ženy

Studující celkem

Poprvé zapsaní

Absolventi

Studující celkem

Poprvé zapsaní

Absolventi

AMU v Praze

1 259

610

1 117

133

278

142

29

24

AVU v Praze

283

113

256

29

43

27

4

3

ČVUT v Praze

22 903

3 765

21 937

3 725

2 069

966

182

38

 ČZU v Praze

11 306

5 633

11 149

2 091

1 221

157

44

18

JAMU v Brně

594

333

516

96

74

78

19

14

JU v Českých Budějovicích

7 971

5 254

7 900

1 823

1 200

71

13

6

MU v Brně

29 216

17 239

27 510

5 697

3 496

1 706

344

91

MZLU v Brně

7 245

3 787

7 073

1 582

1 235

172

22

22

OU v Ostravě

6 962

4 747

6 881

1 819

1 033

81

26

1

SU v Opavě

3 939

2 375

3 745

877

567

194

49

14

 TU v Liberci

7 296

3 622

6 851

1 363

920

445

72

29

UHK Hradec Králové

5 837

3 464

5 810

1 327

862

27

8

2

UJEP v Ústí nad Labem

7 340

4 621

7 293

1 762

914

47

11

4

UK v Praze

44 996

26 064

40 464

6 216

5 040

4 532

583

262

UP v Olomouci

15 857

10 431

14 925

2 871

2 065

932

185

57

UPa Pardubice

6 393

3 147

6 332

1 854

754

61

20

8

UTB ve Zlíně

5 838

2 908

5 622

1 665

718

216

73

20

VFU Brno

2 070

1 616

1 902

364

259

168

25

10

VŠB-TU Ostrava

17 789

6 146

17 342

4 296

2 106

447

148

14

VŠE v Praze

15 504

8 173

13 963

2 212

1 892

1 541

296

42

VŠCHT v Praze

3 130

1 667

3 029

670

431

101

17

10

VŠUP v Praze

425

193

404

56

70

21

3

1

VUT v Brně

17 582

3 244

17 017

3 997

2 414

565

84

45

ZČU v Plzni

14 673

6 591

14 520

3 348

1 842

153

30

6

Celkem

256 408

125 743

243 558

49 873

31 503

12 850

2 287

741

 

 


 

            61 % studentů bylo ve věkové kategorii 20 – 24 letí (nejvíce jich studovalo v magisterských studijních programech), 20 % studentů bylo ve věku 25 – 29 let (nejvíce jich studovalo v doktorských studijních programech), 8 % studentů bylo ve věku 15 – 19 let (převážně studovali v bakalářských studijních programech), 5 % studentů bylo ve věku mezi 30 a 34 lety, 2,8 % studentů bylo ve věkové kategorii 40 let a více (převážně studovali doktorské studijní programy) a 2,6 % studentů bylo ve věku 35 až 39 let (studovali převážně v bakalářských a magisterských studijních programech). Podrobnější údaje o věkové struktuře studentů na VŠ ukazuje následující tabulka.

 

Tabulka č. 13

 

VŠ studenti v typu studijního programu podle věku

 

Studenti podle věku

Celkem

Typ studijního programu

Celkem

Z toho ženy

Bakalářský

Magisterský

Navazující magisterský

Doktorský

VŠ celkem

274 192

134 427

99 165

135 846

15 899

23 282

15-19letí

22 919

12 285

13 457

9 461

1

0

20-24letí

167 299

84 242

58 370

98 358

7 603

2 968

25-29letí

54 369

23 762

14 594

21 515

5 993

12 267

30-34letí

14 651

6 570

5 802

3 640

1 209

4 000

35-39letí

7 039

3 570

3 376

1 666

490

1 507

40letí a starší

7 804

3 936

3 495

1 206

563

2 540

neuvedený věk

111

62

71

0

40

0

Veřejné VŠ

256 408

125 743

83 963

134 424

15 055

22 966

15-19letí

21 844

11 653

12 413

9 430

1

0

20-24letí

158 927

80 039

51 319

97 351

7 328

2 929

25-29letí

50 468

21 956

11 285

21 299

5 725

12 159

30-34letí

12 735

5 787

4 152

3 550

1 098

3 935

35-39letí

5 831

2 996

2 323

1 620

427

1 461

40letí a starší

6 603

3 312

2 471

1 174

476

2 482

Soukromé VŠ

13 286

7 339

12 675

240

371

0

15-19letí

893

562

873

20

0

0

20-24letí

6 263

3 461

5 934

179

150

0

25-29letí

2 989

1 578

2 844

29

116

0

30-34letí

1 354

669

1 308

8

38

0

35-39letí

793

467

782

2

9

0

40letí a starší

883

540

863

2

18

0

neuvedený věk

111

62

71

0

40

0

Státní VŠ

4 498

1 345

2 527

1 182

473

316

15-19letí

182

70

171

11

0

0

20-24letí

2 109

742

1 117

828

125

39

25-29letí

912

228

465

187

152

108

30-34letí

562

114

342

82

73

65

35-39letí

415

107

271

44

54

46

40letí a starší

318

84

161

30

69

58

 

 

 

Neúspěšnost studentů na veřejných vysokých školách byla v roce 2003 již tradičně nejvyšší ve skupině technické vědy a nauky. Uvedená neúspěšnost je dána náročností studia těchto oborů, strukturou uchazečů o studium těchto oborů a u některých studentů nedostatečnou připraveností v oblasti matematických a fyzikálních disciplín. Ke snížení studijní neúspěšnosti by měla přispět i rozvíjející se modulární výstavba studijních programů/oborů a aplikace kreditního systému, což dovoluje volbu vlastního studijního tempa. Pomoc zájemcům o studium, nejen na technických oborech, spočívá zejména v přípravných kurzech pro studenty středních škol a další uchazeče pořádaných jednotlivými fakultami v rámci celoživotního vzdělávání. Celkový přehled o neúspěšných studentech uvádí následující tabulka.

 

 

Tabulka č. 14:

 

VVŠ – počty neúspěšných studentů podle studijních programů

 

 Skupiny oborů

Kód skupiny

Neúspěšní studenti ve stud. programu

Celkem

kmen. oborů

bak.

mag.

dokt.

neúspěš. stud.

 přírodní vědy a nauky

 11 až 18

2 081

1 386

326

3 793

 technické vědy a nauky

 21 až 39

2 860

7 538

615

11 013

 zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky

 41 až 43

508

581

73

1 162

 zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky

 51 až 53

243

938

126

1 307

 společenské vědy, nauky a služby

 61,65,67,71-74

1 555

1 201

267

3 023

 ekonomie

 62

1 915

2 169

222

4 306

 právo, právní a veřejnosprávní činnost

 68

32

394

32

458

 pedagogika, učitelství a sociální péče

 75

255

2 315

56

2 626

 obory z oblasti psychologie

 77

37

57

33

127

 vědy a nauky o kultuře a umění

 81,82

125

124

35

284

 Celkem

 

9 611

16 703

1 785

28 099

 

 

 

Inovace již uskutečňovaných studijních programů

 

Výsledkem zásadní obsahové inovace uskutečňovaných studijních programů je úspěšná akreditace a reakreditace bakalářských, navazujících magisterských, magisterských a doktorských studijních programů. Obsahová inovace výuky včetně modernizace výukových metod a organizace studia je realizována v souladu s dlouhodobými záměry vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysokých škol. U řady studijních oborů byla rozšířena akreditace pro kombinovanou formu studia, případně o výuku v anglickém (nebo jiném cizím) jazyce.

 

            Nabídka studijních oborů je již řadu let rozšiřována podle aktuálních požadavků společnosti, v tomto smyslu jsou i koordinovány počty studentů přijímaných na jednotlivé studijní programy a obory.

 

            Jednou ze základních priorit vývoje vysokého školství v České republice i v Evropě je restrukturalizace studijních programů. Zatímco ve většině evropských zemí je to priorita pro léta 2003 – 2005, v ČR byl v roce 2003 prakticky dokončen proces tzv. „reakreditací“ magisterských studijních programů a jejich oborů, který uložila novela zákona o vysokých školách (zákon č. 147/2001 Sb.). Došlo tak k výraznému posílení strukturovaného studia, kdy jsou akreditovány magisterské studijní programy navazující na předchozí bakalářské a jsou postupně utlumovány magisterské studijní programy, které na bakalářské nenavazují a jejichž charakter studia to umožňuje.

 

            Inovační tendence se také projevily v rozšiřování akreditovaných studijních programů o nový studijní obor i v rozšiřování o další formy studia. Na řadě vysokých škol se inovace studijních programů soustředila na přípravu výuky v distanční e-learningové formě. K 31. 12. 2003 bylo na vysokých školách akreditováno 1 163 bakalářských studijních oborů, 1 213 navazujících magisterských, 1 179 „dlouhých“ magisterských a 885 doktorských studijních oborů. Všechny doktorské studijní obory byly akreditovány též v kombinované formě. U bakalářských a magisterských studijních oborů byla v kombinované formě akreditována asi jedna třetina. Výuka v cizích jazycích byla akreditována u 124 bakalářských, 210 navazujících magisterských, 156 „dlouhých“ magisterských a 354 doktorských studijních oborů.

 

Inovace uskutečňovaných studijních programů tak často vycházela z výsledků akreditací studijních programů a ze záměrů jednotlivých projektů řešených v rámci Transformačních a rozvojových programů ministerstva a programů Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ). Přínosem inovace bylo zejména to, že řada stávajících studijních programů byla upravena, doplněna a přizpůsobena aktuálním požadavkům na profil absolventů z hlediska formy i obsahu.

 

            V souladu s Boloňskou deklarací vysoké školy zaváděly, popř. prohlubovaly modularizaci stávajících studijních programů. Modulárně stavěné studijní obory by měly vést k lepší prostupnosti v terciární sféře (nejen mezi jednotlivými vysokými školami ale též při přechodu z vyšší odborné školy na vysokou školu). Změny rovněž směřovaly k větší agregaci skupin volitelných předmětů společných pro celou vysokou školu, k inovaci nosných předmětů oboru, k úpravám a redukcím bakalářských zkoušek z oborově povinných předmětů či k zařazení výuky dvou povinných cizích jazyků. Taktéž proběhly změny směrem k rozšiřování nabídky předmětů v rámci již akreditovaných studijních programů nebo jejich obměny při přípravě studijních programů pro akreditační řízení. Další inovace uskutečňovaných studijních programů spočívaly v obsahových změnách v souvislosti s přechodem na kreditový systém studia.

 

 

Celoživotní vzdělávání

 

            S rozvojem a měnícími se potřebami informační společnosti a s plněním Lisabonské úmluvy dochází postupně k rozvoji a rozšíření nabídky celoživotního vzdělávání poskytovaného vysokými školami. Vysoké školy realizují programy celoživotního vzdělávání v souladu s § 60 zákona o vysokých školách, bližší podmínky celoživotního vzdělávání na jednotlivých školách upravuje Řád celoživotního vzdělávání. Účastníci kurzů celoživotního vzdělávání nemají postavení studenta vysoké školy podle zákona o vysokých školách, jejich studium nesměřuje k získání akademického titulu. Kurzy celoživotního vzdělávání jsou otevřeny zájemcům různého dosaženého stupně vzdělávání, věku a odborného zaměření. Kurzy se uskutečňují prezenční, distanční nebo kombinovanou formou, jsou zakončeny složením závěrečné zkoušky a v případě jejího úspěšného splnění je účastníkům kurzu vydáno osvědčení. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se stanou studenty podle zákona o vysokých školách, může vysoká škola uznat kredity, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia.

 

            Celoživotní vzdělávání zahrnuje profesní a zájmové kurzy i kurzy v rámci akreditovaných studijních programů. Do ostatních kurzů patří přípravné kurzy k přijímacím zkouškám na vysoké školy, kvalifikační kurzy, jazykové kurzy, studijní pobyty, letní školy a kurzy Univerzity třetího věku. Veškeré aktivity veřejných i soukromých vysokých škol v rámci celoživotního vzdělávání podporují model učící se společnosti a otvírají možnost doplňovat si dosažené vzdělání o nové poznatky v průběhu celého života.

 

            V roce 2003 se do kurzů celoživotního vzdělávání na vysokých školách zapojilo celkem 39 460 účastníků, tyto kurzy poskytovaly všechny veřejné vysoké školy (34 663 účastníků), státní vysoké školy (2 621 účastníků) i některé soukromé vysoké školy (2 176 účastníků), celkem se počet účastníků kurzů celoživotního vzdělávání oproti roku 2002 zvýšil o 9 622 účastníků (tj. o 32 %).

 

            Specifickou formou celoživotního vzdělávání jsou univerzity třetího věku (U3V), které v roce 2003 působily celkem na 19 veřejných vysokých školách. Svým cílem a obsahovým zaměřením slouží univerzity třetího věku jako specifická forma vzdělávání věkově starším skupinám občanů. Většina vysokých škol, které poskytují kurzy univerzity třetího věku je zapojeno do Asociace Univerzit třetího věku (AU3V). Sekretariát celostátní Asociace Univerzit třetího věku  pracoval na Vysokém učení technickém v Brně. Kromě dvou zasedání předsednictva Asociace se zde 13. listopadu 2003 uskutečnilo i zasedání Valného shromáždění Asociace Univerzit třetího věku. Univerzity třetího věku se zapojily i do mezinárodní spolupráce EuCoNet podporované programem SocratesGrundtvig.

 

 

Tabulka č. 15

 

Počty programů celoživotního vzdělávání uskutečňovaných na VVŠ

 

 Skupiny oborů

Kód skupiny

kmen. oborů

Programy CŽV v rámci akreditovaných studijních programů

Ostatní

Celkem

bezplatné

placené

 přírodní vědy a nauky

 11 až 18

10

15

44

69

 technické vědy a nauky

 21 až 39

36

61

221

318

 zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky

 41 až 43

1

14

19

34

 zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky

 51 až 53

55

70

134

259

 společenské vědy, nauky a služby

 61,65,67,71-74

16

62

284

362

 ekonomie

 62

5

19

65

89

 právo, právní a veřejnosprávní činnost

 68

0

29

27

56

 pedagogika, učitelství a sociální péče

 75

5

101

784

890

 obory z oblasti psychologie

 77

0

5

15

20

 vědy a nauky o kultuře a umění

 81,82

0

21

46

67

 Celkem

 

128

397

1 639

2 164

 

 

Nejvíce programů celoživotního vzdělávání bylo ve skupině oborů pedagogika, učitelství a sociální péče a společenské vědy, nauky a služby, které přispívají ke zvyšování odborné úrovně pedagogů a k prohlubování osobnostního profilu studentů. Nejméně programů celoživotního vzdělávání bylo ve skupině oborů z oblasti psychologie, což souvisí se specifickým zaměřením těchto oborů.

 

 

 

 

Studijní programy garantované VVŠ a realizované na VOŠ

 

V zájmu rozšíření nabídky počtu studijních míst pro uchazeče o studium bakalářských studijních programů realizovalo v roce 2003 celkem 10 vysokých škol na vyšších odborných školách (popř. středních odborných školách) společný bakalářský studijní program. Studijní programy garantované veřejnou vysokou školou a realizované na vyšší odborné škole jsou uvedeny v tabulce č. 16.

 

Tabulka č. 16

 

Veřejná vysoká škola

Vyšší odborná škola

Počet uskutečňovaných studijních programů

SU v Opavě

VOŠ a Hotelová škola Opava

1

TU v Liberci

VOŠ mezinárodního obchodu a OA Jablonec nad Nisou

1

UK v Praze

JABOK Praha

1

 

VOŠ informačních služeb Praha

1

UP v Olomouci

CHARITAS - VOŠ sociální Olomouc

2

UPa Pardubice

SZŠ a VZŠ Pardubice

1

UTB ve Zlíně

OA T. Bati a VOŠ ekonomická Zlín

2

 

Institut mezioborových studií Brno

1

VŠB-TU Ostrava

OA, SOŠ a VOŠ Valašské Meziříčí

3

VŠE v Praze

VOŠ informačních služeb Praha

1

Celkem

 

14

 

 

Uvedené studijní programy rozšířily nabídku studijních míst pro uchazeče zejména v oblasti ekonomie, společenských věd a technických věd a technologií. Studium je uskutečňováno v prezenční i v kombinované formě.

 

 

Akreditace nových studijních programů

 

V roce 2003 předložily veřejné vysoké školy 138 žádostí o akreditaci nových studijních programů. Na základě doporučení Akreditační komise bylo akreditováno 105 nových studijních programů, z toho 13 doktorských, 43 navazujících magisterských, 8 magisterských a 41 bakalářských.

 

Z 13 nově akreditovaných doktorských studijních programů budou 2 uskutečňovány ve spolupráci s ústavy Akademie věd ČR. Tři nové bakalářské studijní programy budou uskutečňovány na vyšších odborných školách (příspěvkových organizací příslušných krajů) ve spolupráci s veřejnými vysokými školami.

 

V anglickém jazyce budou na veřejných vysokých školách nově uskutečňovány 2 doktorské studijní programy, 1 navazující magisterský, 5 magisterských a 1 bakalářský studijní program. V německém jazyce bude uskutečňován 1 navazující magisterský studijní program.

 

            Ve srovnání s minulým rokem zaznamenaly soukromé vysoké školy v roce 2003 významný nárůst především ekonomicky orientovaných studijních programů (realizovaly o 12 bakalářských a 5 magisterských ekonomicky zaměřených studijních programů více). Studijní nabídka na soukromých vysokých školách se v roce zvýšila o 19 bakalářských a 2 navazující magisterské studijní programy, 1 škola získala akreditaci k realizaci navazujících magisterských studijních programů.

 

 

Nové směry ve vzdělávání akademických pracovníků všech stupňů

 

Veřejné vysoké školy i roce 2003 věnovaly velkou pozornost zavádění nových, efektivnějších a více motivujících metod a postupů ve vzdělávání: jak budoucích učitelů v rámci pregraduální přípravy, tak i učitelů z praxe, které bylo uskutečňováno v rámci celoživotního vzdělávání.

Převážně se jednalo o přípravu učitelů v oblasti pedagogiky, didaktiky a psychologie, cizích jazyků, matematiky, přírodních věd a informačních a komunikačních technologiích. Bylo to např. zavedení asistentské praxe v rámci systému pedagogických praxí studentů učitelství, které se osvědčilo a bude dále rozvíjeno; výuka v multimediální laboratoři s podporou multimediálních výukových textů; výuka v hudební „laboratoři“; výuka s internetovou podporou; příprava učitelů 1. stupně ZŠ na výuku podporovanou počítačem; příprava učitelů matematiky s podporou programu Maple; komparativní experimentální česko-rakouská praktika zaměřená mimo jiné i pro ověření mobility studentů učitelství (biologie, fyzika); projektová příprava učitelů biologie pro výuku v terénu. Bylo rozvíjeno využívání serverů e-learningu, které stále rozšiřují nabídku ucelených e-kurzů i informační podporu prezenčního studia.

 

 

Studium handicapovaných studentů na vysokých školách

 

Požadavky na zapojení studentů se specifickými potřebami do vysokoškolského vzdělávání plně respektují všechny vysoké školy. Každoročně dochází ke zvyšování počtu handicapovaných studentů na vysokých školách.

 

Systematickou činnost v oblasti poradenských služeb pro handicapované studenty vysokých škol zajišťují centra pomoci handicapovaným, která pracují na řadě škol. Centra poskytují poradenské služby uchazečům o studium i studentům, vytvářejí sítě asistentů z řad studentů – spolužáků, zabývají se vzděláváním učitelů a dalších pracovníků vysokých škol zejména v oblasti komunikace s handicapovanými studenty. Pro handicapované studenty pořádají speciální kurzy využití informačních technologií, v rámci tělesné výchovy jim umožňují speciální rehabilitační cvičení.

 

V roce 2003 vysoké školy věnovaly pozornost zejména rekonstrukcím svých objektů a vytvoření bezbariérových přístupů, jakož i vhodných sociálních zařízení pro imobilní studenty, při výstavbě nových objektů jsou tyto požadavky již plně respektovány.

 

Další zlepšení nastalo v dostupnosti studijních materiálů pro senzoricky handicapované studenty (digitalizace tištěných textů, možnost tisku v Braillově písmu, zvukové nahrávky apod.). Handicapovaným studentům byly na základě jejich potřeb a požadavků umožněny individuální studijní plány a byly jejich možnostem přizpůsobeny typy zkoušek. K potřebám handicapovaných studentů školy též přihlížely v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb.

 

Vysoké školy využily pro zlepšení podmínek handicapovaných studentů finanční prostředky Transformačních a rozvojových projektů a Fondu vzdělávací politiky MŠMT.

 

            Technická univerzita v Liberci uspořádala IX. odbornou konferenci k Evropskému roku zdravotně postižených občanů „Handicap 2003“. Na Univerzitě Karlově v Praze se konala 12. výroční konference EAN. European Access Network je celoevropská nevládní organizace a jejím cílem rozšíření přístupu ke vzdělání i těm, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodněni (sociálně, rasově nebo fyzicky). Konference se zúčastnilo více než 150 zástupců převážně evropských zemí, USA, Kanady, Ruska atd.

 

           

Využívání kreditního systému ECTS

 

Pro kvantifikaci studijní zátěže jednotlivých předmětů se užívá jednotný kreditový systém, který je plně kompatibilní s European Credit Transfer System (ECTS). Kreditový systém zajišťuje hodnocení a kontrolu průběhu studia, ale též usnadňuje mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů. Převoditelnosti kreditů využívají nejen čeští studenti, kteří získali kredity na zahraničních vysokých školách, ale také studenti přicházející ze zahraničí.

 

Tento systém byl v roce 2003 užíván již téměř všemi vysokými školami, poslední fakulty tento systém zavedou v akademickém roce 2004/2005. Kreditový systém se snaží i při zachování jednotnosti respektovat specifický charakter studia v různých studijních programech.

 

Pro aplikaci kreditového systému školy využívají specifické informační systémy, které studentům umožňují vytvářet si individuální studijní plán a rozvrh pro každý semestr.

 

 

II.5.     INFORMAČNÍ  A  KOMUNIKAČNÍ  TECHNOLOGIE

 

 

Stav výpočetní techniky, informačních a komunikačních technologií

 

Veřejné vysoké školy jsou připojeny vysokorychlostním spojem do Národní sítě pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání České republiky CESNET2. Sdružení CESNET založily vysoké školy a Akademie věd České republiky v roce 1996. Jeho hlavním cílem je provozovat a rozvíjet páteřní akademickou počítačovou síť České republiky. Současná generace této sítě se nazývá CESNET2 a nabízí na páteřních trasách přenosové rychlosti v řádu gigabitů za sekundu.

 

Technické řešení této sítě je plně srovnatelné s akademickými sítěmi v Evropě a USA. Páteřní linky nabízejí přenosovou rychlost 2,5 Gb/s. Sdružení CESNET spolupracuje při správě a rozvoji sítě s řadou mezinárodních partnerů, účastní se např. řešení evropských projektů GÉANT a DataGrid.

 

V roce 2003 došlo v rámci Sdružení CESNET k výraznějšímu odlišení produkčních a experimentálních sítí, byl dokončen přechod produkční sítě CESNET2 na optická vlákna.

 

            Počítačová síť na jednotlivých vysokých školách pokrývá většinu učeben, pracoven a kanceláří ve všech budovách škol. Je zapojena do Internetu prostřednictvím národní akademické sítě CESNET2 rychlostí 2,5 Gb/s. Interně je v rámci jednotlivých škol využívána kombinace Ethernetu, Fast Ethernetu a gigabitového Ethernetu. Strukturovaná kabeláž v budovách dovoluje vlastnosti sítě pružně měnit a přizpůsobovat.

 

            Vysoké školy se zapojily do institucionálního výzkumného záměru Vysokorychlostní síť národního výzkumu a její nové aplikace řešeného sdružením CESNET v letech 1999-2003 a jeho prostřednictvím do evropského projektu GÉANT a DataGrid. Během roku 2003 se pracovníci vysokých škol podíleli na přípravě nového institucionálního výzkumného záměru Optická síť národního výzkumu a její nové aplikace, jehož přihlášku sdružení CESNET podalo a který byl přijat k řešení.

 

            Informační technologie se na vysokých školách používají pro vlastní výuku, zajištění veškeré agendy školy (personální, mzdová, evidenční apod.) a dále jako zdroj informací pro studenty a další instituce. Pro zajištění výuky i vědecko-výzkumné práce vysoké školy využívají počítačové systémy jako je např. MATLAB, AutoCad, MAPLE, ASPEN apod. Ekonomický software plně pokrývá s ohledem na standardy České republiky i Evropské unie celou oblast ekonomiky i logistiky a je provázán s používaným softwarem pro personalistiku a mzdy. Vysokoškolské knihovny používají software nezbytný pro zavedení jednotné evidence vědecko-výzkumné a publikační činnosti, který podporuje mezinárodní standardy a zajišťuje komplexní služby. Rok 2003 byl pro školy rokem příprav přechodu na nový informační systém pro administraci studia, řada veřejných vysokých škol k tomu využívá informační systém vyvinutý na Západočeské univerzitě v Plzni IS/STAG, který obsahuje všechny záznamy studentů a vykazování dat pro matriku studentů. V roce 2003 též řada vysokých škol inovovala své webové stránky, k čemuž školy využívaly profesionální redakční systémy pro tvorbu a prezentaci webových stránek (např. systém Genesis).

 

Pro výuku jsou využívány moderně vybavené počítačové učebny, z nichž některé jsou otevřeny v době mimo výuku pro volnou práci studentů. Řada vysokých škol organizuje pro studenty nastupující do 1. ročníku úvodní školení o možnostech práce s informačními technologiemi. V rámci zápisu jsou studentům rozdána předem připravená konta, která jim umožní přístup k síti vysoké školy (web, e-mailová adresa a chráněný vlastní prostor na serverech školy).

 

Studenti stále ve větší míře mohou k zápisu jednotlivých předmětů využívat nejen počítačové učebny, ale také přímý přístup přes internet. Prostřednictvím webových stránek školy studenti mohou získat informace o studijním programu, obsahu předmětů, vyučujících i o své osobní bilanci.

 

            K složitějším úkolům mohou vysoké školy využívat superpočítačová centra, která jsou provozována na několika vysokých školách. Superpočítačová centra Masarykovy univerzity v Brně, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy v Praze jsou zapojena do projektu MetaCentrum, jehož cílem je vytvoření MetaPočítače – virtuálního počítače, který umožní řešit náročné úlohy, jejichž požadavky na zdroje (výpočetní výkon, paměť) přesahují možnosti běžných počítačů. MetaPočítač je přístupný uživatelům z akademické sféry (pracovníkům a studentům vysokých škol a Akademie věd ČR).

 

 

E-learning, stav a plán rozvoje na VŠ

 

I v roce 2003 docházelo na vysokých školách k postupnému zavádění metod e-learningu. Tuto progresivní výukovou metodu distančního studia, využívající moderních informačních a komunikačních technologií, rozvíjela většina vysokých škol. Na vysokých školách byla vypracována koncepce rozvoje e-learningu a stručné metodiky tvorby e-learningových kurzů.  probíhala příprava a tvorba specifických multimediálních učebních pomůcek a webových stránek, určených zejména pro zabezpečení výuky kombinované formy studia. Podporována je též účast a využívání na „meziuniverzitním“ studijním prostředí MOODLE, a to jak při jeho vyvíjení a lokalizaci tak i při jeho naplňování studijními obsahy.

 

V roce 2003 se na Univerzitě T. Bati ve Zlíně konala druhá konference „E-learning ve vysokoškolském vzdělávání“ za účasti odborníků z České republiky i ze Slovenska.

 

            Pro rozvoj v oblasti informačních a komunikačních technologií a e-learningu mohly vysoké školy využít finanční prostředky z Fondu rozvoje vysokých škol a Transformačních a rozvojových projektů.

 

 

Vysokoškolské knihovny

 

Vysoké školy provozují síť knihoven a studoven, kde funkci ústřední knihovny sítě plní zpravidla knihovna centra informačních služeb, a síť tvoří knihovny a studovny jednotlivých fakult, ústavů či velkých kateder. Studijní knihovny jsou rovněž i na studentských kolejích. Knihovny vysokých škol jsou zpravidla podle § 13 zákona č. 257/2001 Sb. (knihovní zákon) specializovanými knihovnami a podle tohoto zákona byly v roce 2003 registrovány.

 

Vysokoškolské knihovny zajišťují především výpůjční služby (prezenční, absenční, meziknihovní i mezinárodní), informační služby typu poradenských služeb k databázím a informačním zdrojům, bibliograficko-informační služby, faktografické a rešeršní služby, elektronické informační služby, reprografické služby, propagační, vzdělávací, kulturní a osvětové služby.

 

            Rozvoj knihoven v roce 2003 probíhal zejména v těchto oblastech:

·        zvyšování počtu míst ve studovnách,

·        vybavování technickými prostředky pro příjem elektronických informací,

·        kontinuální odběry zahraničních periodik,

·        doplňování knihovního fondu,

·        zajišťování on-line přístupů k elektronickým verzím časopisů prostřednictvím konsorcií,

·        zajišťování informačních databází pro podporu výzkumné činnosti,

·        currentové služby – dodávání obsahů časopisů.

 

Pro rozvoj a zvyšování úrovně svých knihoven vysoké školy v roce 2003 využívaly finanční prostředky z Fondu rozvoje vysokých škol a podprogramu LI Informační zdroje pro výzkum a vývoj.

 

I přes vzrůstající význam elektronicky poskytovaných informačních zdrojů na jednotlivých vysokých školách zůstávají klasické knihovnické služby pořád základním informačním zdrojem pro vzdělávací, výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost školy a počty absenčních i prezenčních výpůjček vědeckých publikací, skript či odborných časopisů a jiných tištěných studijních materiálů nadále rostou.

 

            Knihovny veřejných vysokých škol jsou sdruženy v Asociaci knihoven vysokých škol České republiky (AKVŠ). Hlavními úkoly AKVŠ je zastupovat vysokoškolské knihovny při takových jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému, hájit a prosazovat zájmy vysokoškolských knihoven při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů, vytvořit základnu pro spolupráci na národní i mezinárodní úrovni. Pracovní komise pro vysokoškolské knihovny rovněž působí při Radě vysokých škol.

 

            Celostátní porada vysokoškolských knihoven v roce 2003 se uskutečnila 19. až 20. listopadu v Hradci Králové.

 

 

Tabulka č. 17

 

 

Veřejné vysoké školy – knihovny

 

Vysoká škola

Knihovny

Knihovní jednotky

Přírůstek knihovních jednotek

Úbytek knihovních jednotek

Celoškolské

Fakultní, areálové

Ústavní, kateder, dílčí

Celkem

Knihy a periodika

Celkem

Knihy a periodika

AMU v Praze

-

3

8

159 652

68 807

4 875

3 748

3 139

AVU v Praze

1

-

-

56 810

56 235

280

220

-

ČVUT v Praze

-

5

111

499 022

426 356

9 421

8 574

10 890

ČZU v Praze

1

-

51

128 804

124 042

5 126

5 104

248

JAMU v Brně

1

-

-

90 189

76 403

1 117

932

99

JU v Českých Budějovicích

-

5

55

393 583

354 826

8 681

7 250

909

MU v Brně

-

9

121

1 518 887

1 428 543

40 343

38 944

16 500

MZLU v Brně

1

-

98

364 526

364 147

8 195

8 087

1 698

OU v Ostravě

1

-

24

214 468

213 037

7 949

7 602

254

SU v Opavě

-

2

10

116 248

107 380

8 512

7 910

233

TU v Liberci

1

-

-

147 821

112 175

3 178

1 550

137

UHK Hradec Králové

1

-

1

294 334

293 185

9 266

9 104

3 629

UJEP v Ústí nad Labem

-

3

1

289 098

279 347

8 844

8 301

2 719

UK v Praze

1

17

223

4 682 103

4 484 640

81 118

69 555

44 819

UP v Olomouci

1

1

46

578 752

563 551

18 890

18 618

4 314

UPa Pardubice

1

-

-

181 048

165 829

6 669

5 842

456

UTB ve Zlíně

1

1

12

39 379

34 672

6 099

5 289

-

VFU Brno

1

-

34

109 584

106 014

632

481

185

VŠB-TU Ostrava

1

-

-

374 944

240 061

10 288

7 811

10 878

VŠE v Praze

1

1

51

459 981

459 617

13 905

13 893

13 966

VŠCHT v Praze

1

-

32

232 927

229 764

2 011

1 931

4 788

VŠUP v Praze

1

-

1

63 002

61 073

450

450

10

VUT v Brně

1

7

38

288 725

257 418

9 795

6 814

6 154

ZČU v Plzni

1

4

-

353 611

353 611

10 004

20 004

35 861

Celkem

18

58

917

11 637 498

10 860 733

285 648

258 014

161 886

 

Knihovní jednotkou je každý svazek knihy, komplet celého ročníku nebo několika čísel periodik, každá samostatná mapa, grafický list, rukopis, mikrofiš, gramodeska, audiovizuální záznam atd., zapsaný v přírůstkovém seznamu.

 

 


Tabulka č. 18

 

Veřejné vysoké školy – knihovní služby

 

 

Vysoká škola

Registrovaní uživatelé

k 31.12.2003

Registrované

výpůjčky

Meziknihovní výpůjční služba

Mezinárodní výpůjční služba

Zpracované rešerše a bibliografie

AMU v Praze

1 745

19 633

3

-

965

AVU v Praze

359

2 089

69

13

19

ČVUT v Praze

21 493

70 655

2 486

1 345

302

ČZU v Praze

9 584

34 816

182

295

1 228

JAMU v Brně

810

9 520

60

2

20

JU v Českých Budějovicích

11 629

111 165

4 133

524

102

MU v Brně

37 033

387 259

3 116

281

1 341

MZLU v Brně

4 824

40 635

1 796

238

238

OU v Ostravě

6 636

55 067

923

462

138

SU v Opavě

5 153

55 917

2 053

139

1

TU v Liberci

8 494

141 247

423

152

-

UHK Hradec Králové

6 424

81 929

659

275

162

UJEP v Ústí nad Labem

4 313

41 510

306

70

1

UK v Praze

88 423

584 337

23 453

2 265

7 662

UP v Olomouci

17 846

14 603

6 822

2 380

720

UPa Pardubice

6 768

88 154

4 912

-

41

UTB ve Zlíně

6 967

28 979

730

48

15

VFU Brno

3 625

31 464

800

324

102

VŠB-TU Ostrava

11 814

87 452

2 506

1 453

414

VŠE v Praze

11 930

128 208

614

110

103

VŠCHT v Praze

2 320

3 500

1 218

637

10

VŠUP v Praze

407

16 034

6

5

-

VUT v Brně

20 714

51 161

4 216

650

170

ZČU v Plzni

10 464

111 368

923

122

252

Celkem

299 775

2 196 702

62 409

11 790

14 006

 

 

 

II.6.     VÝZKUM  A  VÝVOJ

 

Postavení výzkumu a vývoje na vysokých školách je dáno charakterem školy, jejími dlouhodobými vývojovými trendy a aktuální vědeckou politikou, která je zaměřena na podporu váhy, uznání a rozvoje výzkumné práce. Výzkumná a vývojová činnost je nedílnou součástí práce každého akademického pracovníka, je nezbytnou podmínkou jeho kvalifikačního růstu, ale i úrovně pedagogické činnosti. Na úrovni vědecké práce závisí nejenom prestiž vysoké školy, ale i objem dalších finančních zdrojů. V souladu se vstupem ČR do EU vysoké školy usilují o větší zapojování do aktuálních struktur evropského výzkumu ve vazbě na nové mezinárodní zdroje financování jeho rozvoje, zejména do 6. Rámcového programu EU.

 

 

Prostředky na podporu výzkumu a vývoje (institucionální a účelové)

 

Institucionální prostředky na specifický výzkum na veřejných vysokých školách

 

Institucionální finanční prostředky na specifický výzkum byly poskytovány veřejným vysokým školám v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., 130/1992 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, formou dotace. Účelem této dotace je podněcovat a podporovat výzkumnou a vývojovou činnost veřejných vysokých škol, na níž se podílejí studenti magisterských a doktorských akreditovaných studijních programů, a která je neoddělitelně spojena se vzděláváním. Institucionální finanční prostředky na specifický výzkum jsou rozdělovány na základě těchto ukazatelů:

1.      v předchozím kalendářním roce získala vysoká škola podporu výzkumu a vývoje z veřejných prostředků,

2.      v předchozím kalendářním roce poskytla vysoká škola údaje o výsledcích výzkumu a vývoje podporovaného z veřejných prostředků do rejstříku informací o výsledcích,

3.      v daném kalendářním roce ny vysoké škole studují studenti v doktorském studijním programu nebo v posledním ročníku magisterského studijního programu.

 

Dotace ministerstva se poskytuje na základě žádosti veřejné vysoké školy. Její přílohou jsou rozpočtová data předložená veřejnou vysokou školou v termínu stanoveném ministerstvem a v předepsané formě. Data obsahují počet absolventů studia v doktorských studijních programech, počty profesorů, docentů, akademických pracovníků a výši finančních prostředků získaných veřejnou vysokou školou z dosavadní úspěšnosti ve veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji.

 

Na specifický výzkum obdržely vysoké školy v roce 2003 dotaci v celkové výši
1
044 227 tis. Kč. Rozdělení této dotace na jednotlivé veřejné vysoké školy uvádí tabulka č. 19.

 

Tabulka č. 19:

 

Finanční prostředky přidělené VVŠ na specifický výzkum a vývoj

 

Veřejná vysoká škola

Finanční prostředky neinvestiční

(v tisících Kč)

 AMU v Praze

2 339

 AVU v Praze

942

 ČVUT v Praze

155 868

 ČZU v Praze

24 650

 JAMU v Brně

813

 JU v Českých Budějovicích

31 749

 MU v Brně

93 700

 MZLU v Brně

33 932

 OU v Ostravě

7 098

 SU v Opavě

4 942

 TU v Liberci

19 578

 UHK Hradec Králové

1 647

 UJEP v Ústí nad Labem

1 987

 UK v Praze

286 648

 UP v Olomouci

53 120

 UPa Pardubice

22 608

 UTB ve Zlíně

11 115

 VFU Brno

9 302

 VŠB-TU Ostrava

53 831

 VŠE v Praze

22 048

 VŠCHT v Praze

80 650

 VŠUP v Praze

0

 VUT v Brně

94 377

 ZČU v Plzni

31 283

CELKEM

1 044 227

 

 

Institucionální prostředky na uskutečňování výzkumných záměrů

 

Výzkumný záměr obsahuje vymezení předmětu výzkumné činnosti součástí veřejné vysoké školy podporované z institucionálních prostředků na výzkum a vývoj.

 

Vysoké školy řešily v roce 2003 celkem 307 výzkumných záměrů. Na jejich realizaci byla v roce 2003 vynaložena celková částka 1 567 459 tis. Kč, z toho činily finanční prostředky investičního charakteru 241 668 tis. Kč a neinvestiční finanční prostředky dosáhly výše 1 325 791 tis. Kč. Celkové přidělené finanční prostředky oproti roku 2002 byly vyšší o 113 847 mil. Kč.

 

            Počet výzkumných záměrů realizovaných veřejnými vysokými školami v roce 2003 včetně přidělených finančních prostředků je uveden v tabulce č. 20.

 

Tabulka. č. 20
 
Výzkumné záměry vysokých škol a jejich financování v roce 2003

 

Veřejná vysoká škola

Počet

výzkumných záměrů

Finanční prostředky (v tisících Kč)

 

Investiční

Neinvestiční

Celkem

 

 AMU v Praze

1

600

4 767

5 367

 AVU v Praze

2

450

2 479

2 929

 ČVUT v Praze

31

25 535

209 431

234 966

 ČZU v Praze

18

8 671

28 592

37 263

 JAMU v Brně

1

0

1 536

1 536

 JU v Č. Budějovicích

17

4 731

49 537

54 268

 MU v Brně

26

23 840

114 830

138 670

 MZLU v Brně

6

11 068

55 813

66 881

 OU v Ostravě

10

709

10 942

11 651

 SU v Opavě

2

0

8 510

8 510

 TU v Liberci

10

3 747

17 339

21 086

 UHK Hradec Králové

4

335

2 181

2 516

 UJEP v Ústí n. Labem

5

147

1 110

1 257

 UK v Praze

74

69 206

365 301

434 507

 UP v Olomouci

23

15 926

57 760

73 686

 UPa Pardubice

4

3 500

30 274

33 774

 UTB ve Zlíně

5

9 700

14 995

24 695

 VFU Brno

5

8 112

9 182

17 294

 VŠB-TU Ostrava

18

11 465

51 130

62 595

 VŠE v Praze

8

915

26 963

27 878

 VŠCHT v Praze

8

5 979

133 663

139 642

 VŠUP v Praze

0

0

0

0

 VUT v Brně

20

32 512

98 572

131 084

 ZČU v Plzni

9

4 520

30 884

35 404

 CELKEM

 

307

241 668

1 325 791

1 567 459

 


Účelové prostředky na výzkum a vývoj

 

            Účelové prostředky na výzkum a vývoj v rozpočtu ministerstva byly v roce 2003 využity na podporu projektů, jejichž řešení přechází z minulých let v následujících programech výzkumu a vývoje: LZ – Podpora začínajících pracovníků výzkumu, LN – Výzkumná centra, LI – Informační zdroje pro výzkum a vývoje, LP – Zpřístupňování výsledků výzkumu a vývoje veřejnosti, LS – Výzkum pro státní správu, a v programech mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji: OK – EUPRO, OC – COST, OE – EUREKA, ME – KONTAKT, LA – INGO.

 

Programy výzkumu a vývoje

 

Cílem programu Výzkumná centra je soustředit kapacity a prostředky na vybrané směry výzkumu, zvýšit kvalitu výzkumu orientovaného na dlouhodobé požadavky aplikační sféry a u cíleného výzkumu zohlednit regionální potřeby, dále koncentrovat prostředky na omezený počet center o velikosti přiměřené danému směru, zvýšit podporu mladých výzkumných pracovníků a podpořit spolupráci výzkumných týmů různých institucí. Označení projektů dle centrální evidence projektů CEP je LN.

 

Program Informační zdroje pro výzkum a vývoj má umožnit vědeckým či výzkumným pracovníkům nebo uživatelům výsledků výzkumu a vývoje získat v daném oboru na jednom místě veškeré dostupné informace. Označení projektů dle centrální evidence projektů CEP je LI.

 

Program Zpřístupňování výsledků výzkumu a vývoje české veřejnosti je zaměřen na popularizaci výzkumu a vývoje prostřednictvím kvalitní mediální tvorby a popularizačních periodik, podporu těchto odborných periodik a prezentaci výsledků výzkumu a vývoje, určených široké i odborné veřejnosti, na výstavách a veletrzích. Označení projektů dle centrální evidence projektů CEP je LP.

 

Program Podpora začínajících pracovníků výzkumu realizuje cíle Národního programu výzkumu. Cílem programu je pozastavit proces zvyšujícího se průměru věkové struktury pracovníků výzkumu a vývoje podporou mladých, začínajících špičkových výzkumných pracovníků za účelem zvýšení jejich podílu ve výzkumu a vývoji a vytvořit podmínky pro jejich další rozvoj odbornosti a rychlejší kariérní růst. Označení projektů dle centrální evidence projektů CEP je LZ.

 

Mezi tyto programy a projekty patří i Projekty pro státní správu řešící otázky, které se bezprostředně dotýkají ústředního orgánu a jeho mezinárodních závazků (např. v rámci OECD). Program je vyhlašován ve formě veřejné zakázky s účelovou dotací ze státního rozpočtu. Řešenou problematikou je výzkum a vývoj z oblasti školství, mládeže a tělovýchovy. Označení projektů dle centrální evidence projektů CEP je LS.

 

Programy mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji pokrývají širokou oblast výzkumu a vývoje vyspělých zemí světa. Zvláštní pozornost je věnována programům výzkumu a vývoje, na jejichž řešení se podílejí především země Evropské unie. Patří mezi ně projekty EUPRO, COST, EUREKA, KONTAKT a INGO.

 

Cílem programu EUPRO je zapojování našich pracovišť výzkumu a vývoje vysokých škol do sítě pracovišť EU ve společných programech EU. Dalším cílem programu EUPRO je podpora účasti řešitelů projektů z ČR v 6. Rámcovém programu výzkumu a vývoje EU zejména s ohledem na organizační zajištění této účasti. V centrální evidenci projektů jsou tyto projekty označeny zkratkou OK.

 

Cílem programu COST je evropská mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, která umožňuje zapojení vědeckých a výzkumných pracovníků z ČR do evropských týmů za účelem koordinace konkurenceschopných výzkumných a vývojových aktivit financovaných na národní úrovni. V centrální evidenci projektů jsou tyto projekty označeny zkratkou OC.

 

Program EUREKA má podporovat mezinárodní spolupráci mezi průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami a vytvářet tak podmínky pro zvýšení úrovně a výkonnosti evropského průmyslu, rozvíjet společnou infrastrukturu a řešit problémy dotýkající se více zemí. Výstupy z této spolupráce jsou špičkové technologie a výrobky. V centrální evidenci projektů jsou tyto projekty označeny zkratkou OE.

 

Program KONTAKT má umožnit podporu účasti českých výzkumných a vývojových pracovníků v mnohostranné a dvoustranné spolupráci ve výzkumu a vývoji s ESA (Evropská kosmická agentura), SEI (Středoevropská iniciativa) a NATO – Science Committee, NSF (National Science Foundation) a v dalších. V centrální evidenci projektů CEP jsou tyto projekty označeny zkratkou ME.

 

Cílem programu INGO je usnadnit širokému spektru vědeckovýzkumné obce přístup k aktivitám mezinárodních nevládních organizací. Podporuje usnadnění financování členských závazků organizací výzkumu a vývoje v mezinárodních nevládních vědeckých organizacích a aktivní účast vědců z ČR v řídicích orgánech mezinárodních nevládních vědeckých organizací. V centrální evidenci projektů jsou tyto projekty označeny zkratkou LA.

 

            Všechny programy podpory výzkumu a vývoje jsou přístupny všem právnickým a v některých případech i fyzickým osobám. Tabulky č. 21 a 22 uvádějí výši přidělených finančních prostředků na výše uvedené projekty, kde jsou řešiteli veřejné vysoké školy.

 


Tabulka č. 21

 

Projekty řešené VVŠ v programech výzkumu a vývoje financované z účelových prostředků na výzkum a vývoj z rozpočtové kapitoly MŠMT

 

        v tis. Kč

Veřejné vysoké školy

LS

LZ

LP

LI

LN

 

NIV

 

NIV

INV

NIV

INV

NIV

 AMU v Praze

0

0

0

0

0

0

0

 AVU v Praze

0

0

0

0

0

0

0

 ČVUT v Praze

0

152

0

0

10 067

25 648

73 043

 ČZU v Praze

0

0

0

0

0

0

0

 JAMU v Brně

0

0

0

0

0

0

0

 JU v Českých Budějovicích

0

159

0

0

0

17 998

19 832

 MU v Brně

0

47

0

762

13 096

250

21 681

 MZLU v Brně

0

0

0

250

1 800

0

0

 OU v Ostravě

0

0

37

0

0

0

0

 SU v Opavě

0

0

0

393

863

0

0

 TU v Liberci

0

0

0

0

0

10 809

21 569

 UHK Hradec Králové

0

0

0

0

0

0

0

 UJEP v Ústí nad Labem

0

90

0

0

547

0

0

 UK v Praze

906

1 088

467

260

29 151

4 689

77 460

 UP v Olomouci

400

482

262

0

5 986

160

17 317

 UPa Pardubice

0

0

0

281

389

6 700

10 300

 UTB ve Zlíně

0

0

0

0

0

0

0

 VFU Brno

0

0

0

0

0

0

0

 VŠB-TU Ostrava

0

96

0

0

0

9 000

27 000

 VŠE v Praze

0

0

400

0

3 492

0

0

 VŠCHT v Praze

0

104

0

500

11 245

0

36 662

 VŠUP v Praze

0

0

0

0

0

0

0

 VUT v Brně

0

380

230

520

1 214

12 200

27 694

 ZČU v Plzni

0

0

0

0

1 552

14 795

22 282

CELKEM

1 306

2 598

1 396

2 966

79 402

102 249

354 840

 

Označení projektů dle CEP:               LS - Projekty pro státní správu

                                                               LZ – Podpora začínajících pracovníků výzkumu

LP - Zpřístupňování výsledků výzkumu a vývoje

LI - Informační zdroje pro výzkum a vývoj

LN - Výzkumná centra


Tabulka č. 22

 

Projekty řešené VVŠ v rámci mezinárodní spolupráce financované z účelových prostředků MŠMT na výzkum a vývoj

 

v tis. Kč

Veřejné vysoké školy

EUREKA

COST

EUPRO

INGO

KONTAKT

INV

NIV

INV

NIV

INV

NIV

INV

NIV

INV

NIV

 AMU v Praze

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

 AVU v Praze

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

 ČVUT v Praze

0

0

285

3 149

60

1 930

2 700

4 064

360

7 782

 ČZU v Praze

0

1 920

0

985

0

0

0

0

0

0

 JAMU v Brně

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

 JU v Českých Budějovicích

0

0

0

766

0

0

0

0

172

2 395

 MU v Brně

0

0

320

1 720

0

0

4 145

2 162

0

1 378

 MZLU v Brně

0

1 400

0

320

0

0

0

0

0

0

 OU v Ostravě

0

480

0

400

0

0

0

0

0

400

 SU v Opavě

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

 TU v Liberci

0

200

201

610

0

0

0

60

0

270

 UHK Hradec Králové

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

 UJEP v Ústí nad Labem

0

0

90

290

0

0

0

0

0

0

 UK v Praze

0

675

2 735

8 306

0

0

100

20 461

514

8 344

 UP v Olomouci

0

0

424

1 851

0

1 918

0

0

108

1 100

 UPa Pardubice

0

500

0

0

0

0

0

110

0

908

 UTB ve Zlíně

0

0

0

0

0

0

0

0

75

1 240

 VFU Brno

0

0

0

350

0

0

0

0

0

0

 VŠB-TU Ostrava

0

0

0

250

0

0

0

165

108

1 142

 VŠE v Praze

0

0

0

0

0

0

0

0

0

890

 VŠCHT v Praze

0

200

1 500

2 309

0

0

0

80

100

1 468

 VŠUP v Praze

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

 VUT v Brně

0

1 825

1 740

5 581

0

0

0

761

200

1 888

 ZČU v Plzni

0

0

0

0

0

1 870

0

93

405

400

CELKEM

0

7 200

7 295

26 887

60

5 718

6 945

27 981

2 042

29 605

 

 

Poskytování finančních prostředků na podporu projektů výzkumu a vývoje se v roce 2003 řídilo zejména zákonem č. 130/1992 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, popř. zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, nařízením vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměru ve znění pozdějších předpisů a nařízením vlády č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje.

 

Veřejné vysoké školy uvádějí ve svých výročních zprávách další projekty výzkumu a vývoje, které řeší a na které získaly ve veřejných soutěžích finanční prostředky. Jedná se o projekty Grantové agentury ČR, Grantové agentury Akademie věd ČR, kdy vysoké školy jsou jejich hlavními nositeli či spolunositeli. Kromě toho školy řešily projekty financované z rozpočtových kapitol resortů Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zdravotnictví (IGA), Ministerstva zemědělství (NAZV), Ministerstva dopravy a spojů, Ministerstva kultury, popř. Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

 


II.7.     AKADEMIČTÍ  PRACOVNÍCI

 

Kvalitu a úroveň svých akademických pracovníků považují vysoké školy za rozhodující faktor, na kterém závisí úroveň výuky studentů i vědecká a výzkumná činnost. Přesto se i nadále většina z nich potýká v této oblasti s dlouhodobými potížemi. I v roce 2003 byla problematika optimalizace struktury akademických pracovníků, hodnocení jejich výkonnosti a odborného růstu v centru pozornosti. Vysoké školy vidí obnovu akademického sboru z hlediska věkové skladby i kvalifikační struktury jako strategický předpoklad pro svůj úspěšný rozvoj. Proto věnují mimořádnou péči vzdělávání studentů v doktorských studijních programech a podpoře aktivit celoživotního vzdělávání akademických pracovníků, zaměřených na habilitační a jmenovací řízení. K tomuto účelu mohly školy využít finanční podporu z Transformačních a rozvojových programů.

 

Na školách pokračovaly kurzy celoživotního vzdělávání zaměřené na zvyšování pedagogických kompetencí vysokoškolských pedagogů, kurzy byly zaměřeny na komplexní rozvoj osobnosti (kariérní růst, získávání zkušeností ze zahraničí) a rozvoj pedagogicko-psychologických dovedností  (vysokoškolská pedagogika, prezentační dovednosti). Účast na těchto kurzech bývá většinou povinná pro asistenty a doktorandy, kteří se podílejí na výuce a jejich absolvování je podmínkou platového postupu.

 

 

Kvalifikační struktura akademických pracovníků

 

Kvalifikační struktura akademických pracovníků na veřejných vysokých školách vykazuje v posledních letech mírný nárůst počtu profesorů vzhledem k počtu odborných asistentů. Naopak je tomu u docentů, jejichž počet vzhledem k počtu odborných asistentů mírně klesá. Na některých vysokých školách však setrvává nepříznivý poměr z dřívějších let a vysoké školy mají vysoce kvalifikovaných akademických pracovníků nedostatek. Disproporce se objevují i mezi jednotlivými fakultami vysokých škol. Vysoké školy vidí potřebu zvýšit počet profesorů ve středních věkových kategoriích, podíl akademických pracovníků, kteří úspěšně absolvovali studium doktorského studijního programu, a podíl akademických pracovníků, kteří jsou schopni vyučovat svůj předmět nejen v češtině, ale také v cizích jazycích (zejména v angličtině).

 

Na veřejných vysokých školách v České republice působilo v roce 2003 celkem 14 220,4 přepočtených pedagogických pracovníků a 1 478,3 přepočtených vědeckých pracovníků. Mezi přepočtenými pedagogickými pracovníky je 1 415,1 profesorů, 3 219,7 docentů, 7 818,8 odborných asistentů, 1 091,6 asistentů a 300,8 lektorů. Z celkového počtu akademických pracovníků bylo 11 % profesorů, 23 % docentů, 54 % odborných asistentů, 10 % asistentů a 2 % lektorů.

 

Přehled akademických pracovníků na jednotlivých veřejných vysokých školách v roce 2003 je uveden v tabulce č. 23.


Tabulka č. 23

 

Akademičtí pracovníci vysokých škol -přepočtené počty

 

Veřejná vysoká škola

Pedagogičtí pracovníci

Vědečtí

celkem

profesoři

docenti

odb. as.

asist.

lektoři

pracov.

 

AMU v Praze

251,1

54,0

60,0

120,8

7,8

8,6

5,1

 

AVU v Praze

51,4

9,4

9,3

29,2

3,6

0

4,6

 

ČVUT v Praze

1 338,6

135,4

371,2

788,0

40,3

3,7

131,4

 

ČZU v Praze

436,3

53,6

89,9

291,5

1,4

0

14,4

 

JAMU v Brně

115,2

21,3

29,9

58,3

3,6

2,0

4,2

 

JU v Českých Budějovicích

466,4

41,2

85,3

321,5

14,6

3,9

88,1

 

MU v Brně

1 150,6

150,3

286,5

396,2

234,0

83,5

28,7

 

MZLU v Brně

380,3

49,8

71,9

257,3

1,2

0

111,3

 

OU v Ostravě

318,7

23,8

66,7

218,6

9,5

0

70,1

 

SU v Opavě

194,1

17,2

32,0

133,4

4,5

7,0

23,7

 

TU v Liberci

465,3

39,5

87,6

83,2

230,8

24,1

5,4

 

UHK Hradec Králové

306,3

22,6

55,1

162,8

26,9

39,0

2,0

 

UJEP v Ústí nad Labem

335,2

24,5

65,4

214,5

15,7

15,1

1,0

 

UK v Praze

3 122,2

330,5

782,2

1 734,6

192,2

82,6

627,6

 

UP v Olomouci

996,7

102,7

189,6

580,6

64,0

59,8

108,5

 

UPa Pardubice

368,4

41,7

82,5

153,9

90,4

0

12,4

 

UTB ve Zlíně

215,2

25,0

38,4

101,3

50,6

0

6,7

 

VFU Brno

206,1

25,9

32,9

90,4

56,9

0

0

 

VŠB-TU Ostrava

853,4

104,0

168,7

579,0

1,7

0

40,7

 

VŠE v Praze

559,0

56,9

142,3

306,2

48,9

4,8

24,3

 

VŠCHT v Praze

413,5

37,7

102,7

163,7

104,5

5,0

54,4

 

VŠUP v Praze

68,5

15,2

7,3

28,7

14,4

2,9

0

 

VUT v Brně

929,7

87,5

251,0

444,1

147,2

0

15,5

 

ZČU v Plzni

678,1

54,1

124,5

461,5

34,9

3,1

98,4

 

Celkem

14 220,4

1 523,8

3 233,0

7 719,0

1 399,4

345,1

1 478,3

 

 

Věková struktura akademických pracovníků

 

Věková struktura akademických pracovníků zůstává dlouhodobě podobná. Vysoké školy se potýkají s nedostatkem mladých akademických pracovníků. Tento problém se snaží řešit systémem finanční motivace pro dosahování docentur a profesur a zvyšování počtu studentů doktorských studijních programů.

 

Zcela výjimečně působí na veřejných vysokých školách profesoři ve věku do 39 let. Přibližně 6 % profesorů je ve věkové kategorii 40 - 49 let, 29 % profesorů ve věku 50 - 59 let, 44 % profesorů ve věku 60 - 69 let a 21 % profesorů ve věku nad 70 let.

 

V kategorii docentů je situace poněkud příznivější. Přibližně 5 % docentů je ve věkové kategorii 30 - 39 let, 22 % docentů je ve věku 40 - 49 let, 38 % docentů je ve věku 50 – 59 let, 28 % docentů je ve věku 60 - 69 let a 7 % docentů ve věku nad 70 let. Odborných asistentů je nejvíce ve věkové kategorii 30 - 39 let a 40 - 49 let, asistentů ve věkové kategorii do 29 let a 30 - 39 let.

 

 

Řízení ke jmenování profesorem a habilitační řízení

 

V roce 2003 bylo na veřejných vysokých školách úspěšně ukončeno celkem 182 řízení ke jmenování profesorem a 343 habilitačních řízení. Průměrný věk nově jmenovaných profesorů byl o jeden rok nižší než v předchozích letech - 53 let, průměrný věk nově jmenovaných docentů zůstává stejný jako v předchozím roce- 48 let. Vysokým školám se zatím nedaří nepříznivou věkovou strukturu zlepšit. Příznivější je vývoj počtu řízení ke jmenování profesorem, neboť bylo v roce 2003 jmenováno o 10 profesorů více než v roce 2002 (tj. o 6 %). Ke zvýšení počtu došlo i u habilitačních řízení, a to z 272 na 343 (tj. o 26 %) ve srovnání s rokem 2002.

 

Tabulka č. 24

 

Počet profesorů a docentů nově jmenovaných v roce 2003

 

Veřejná vysoká škola

Profesoři jmenovaní v r. 2003

Docenti jmenovaní v r. 2003

 AMU v Praze

3

4

 AVU v Praze

0

0

 ČVUT v Praze

16

40

 ČZU v Praze

11

10

 JAMU v Brně

0

5

 JU v Českých Budějovicích

3

5

 MU v Brně

26

34

 MZLU v Brně

6

12

 OU v Ostravě

3

1

 SU v Opavě

0

1

 TU v Liberci

5

8

 UHK Hradec Králové *

0

0

 UJEP v Ústí nad Labem

1

0

 UK v Praze

42

90

 UP v Olomouci

15

35

 UPa Pardubice

3

2

 UTB ve Zlíně

1

3

 VFU Brno

4

6

 VŠB-TU Ostrava

18

14

 VŠE v Praze

10

15

 VŠCHT v Praze

3

14

 VŠUP v Praze

1

2

 VUT v Brně

10

17

 ZČU v Plzni

1

12

 Celkem

182

343

 Věkový průměr

53

48

 

*  UHK Hradec Králové byla odňata akreditace v roce 1995.

 

 

Tabulka č. 25

 

Počet a věková struktura nově jmenovaných profesorů v letech 1993 - 2003

 

Rok

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Počet jmenovaných

189

86

133

77

179

149

89

120

149

172

182

Věkový průměr

58

57

57

57

55

55

55

55

54

54

53

 

 


II.8.     HODNOCENÍ  ČINNOSTI VYSOKÝCH  ŠKOL

 

            Vysoké školy přikládají hodnocení kvality jejich činnosti trvale velkou pozornost. Kvalita činnosti vysokých škol je hodnocena v několika rovinách. Touto problematikou se průběžně zabývají na všech úrovních od kateder či ústavů až po kolegia rektora vysoké školy a akademické senáty vysokých škol.

 

 

Systém hodnocení činnosti na vysokých školách

 

Systém hodnocení činnosti vysoké školy je založen na principech vnitřního a vnějšího hodnocení. Vnitřní hodnocení činnosti probíhá na vysokých školách podle podmínek, které jsou vymezeny statutem příslušné vysoké školy. Tato hodnocení jsou tak plně v souladu s potřebami jednotlivých fakult (kateder, ústavů) a vysokých škol. Vnitřní hodnocení se stalo trvalým procesem a výsledky jsou zpracovávány v závěru každého akademického roku. Vnější hodnocení činnosti probíhá na vysokých školách v souladu se zákonem o vysokých školách prostřednictvím Akreditační komise. V  případě zájmu vysoké školy či fakulty může být vnější hodnocení uskutečněno i prostřednictvím mezinárodních hodnotících organizací, jako např. EUA (European University Association), EFDM (European Foundation for Management Education) apod.

 

Hodnocení kvality vzdělávací, výzkumné, umělecké a další činnosti na jednotlivých vysokých školách vychází zpravidla z posouzení plnění dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy a z plnění jeho každoroční aktualizace.

 

 

Vnější hodnocení vysokých škol

 

Aktivní úlohu v procesu vnějšího hodnocení vysokých škol sehrává Akreditační komise, jejíž členové jsou jmenováni vládou ČR. Vychází přitom ze zkušeností nejstaršího orgánu, zabývajícího se hodnocením a akreditacemi v zemích střední a východní Evropy. Akreditační komise ČR byla jako jedna z prvních obdobných institucí v postkomunistických zemích přijata za člena „European Network of Quality Assurance“ (ENQA), kterou zřídily členské země EU, od roku 2002 předsedá „Central and Eastern European Network of Quality Assurance Agencies in Higher Education“ (CEEN), která je obdobou ENQA v našem regionu a je rovněž členem celosvětové organizace „International Network of Quality Assurance Agencies in Higher Education“ (INQAAHE). Představitelé Akreditační komise se aktivně zúčastňují mezinárodních konferencí a seminářů, zaměřených na hodnocení kvality vysokoškolského vzdělávání.

V měřítku našeho vysokého školství má Akreditační komise dominantní úlohu při akreditacích studijních programů a oborů habilitačního a jmenovacího řízení a při hodnocení akreditovaných činností a hodnocení institucí, nejčastěji v úrovni soukromých (neuniverzitních) vysokých škol nebo fakult univerzit. V případě, kdy jsou zjištěny závažné nedostatky v uskutečňování akreditovaných studijních programů, navrhuje komise i restriktivní opatření, především pak omezení akreditace, spočívající v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče. Doposud tak byla omezena platnost akreditace 150 studijních programů a v 5 případech byla akreditace dokonce odňata. Častěji však Akreditační komise dává přednost upozornění vysoké škole na problémy, přičemž stanoví lhůtu na jejich odstranění. Značné je i množství návrhů studijních programů, které nejsou Akreditační komisí doporučeny k akreditaci, v roce 2003 to bylo 77 návrhů, celkem již 357.   

 

Formou vnějšího hodnocení kvality především vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti jsou také výběrová řízení jednotlivých grantových agentur, kterých se mohou podáním odpovídajících projektů zúčastnit vysoké školy. Úroveň projektů do značné míry odráží úroveň výše zmíněné činnosti vysoké školy či fakulty a jejích základních pracovišť.

 

Umělecké vysoké školy se svými výstupy v oblasti pedagogické a umělecké tvůrčí činnosti zásadně obrací k široké odborné a laické veřejnosti. Činnost těchto škol tak podléhá průběžnému a pravidelnému hodnocení v souvislosti s jejich hudebním či divadelním vystoupením, filmovou a televizní tvorbou či prezentací projektů. Rovněž na zahraničních festivalech a kulturních akcích tak vnější hodnocení probíhá jako přirozená součást jejich tvůrčí činnosti.

 

 

Vnitřní hodnocení vysokých škol

 

Vnitřní hodnocení probíhá na vysokých školách v souladu se statutem vysoké školy, popř. fakulty. Předmětem vnitřního hodnocení je především hodnocení vzdělávací činnosti a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti. Kvalita studijních programů je často zajišťována i vnitřním systémem akreditací předmětů a specializací, který je vytvořen na fakultní i celoškolní úrovni. Ten vyžaduje, aby garanti oborů, specializací a klíčových předmětů splňovali náročné kvalifikační předpoklady.

 

K získávání co nejobjektivnějších poznatků z vnitřního hodnocení činnosti jsou na většině vysokých škol shromažďovány a využívány názory a stanoviska studentů, a to především od zástupců studentů v akademických senátech. Zdrojem pro hodnocení zejména kvality vzdělávání jsou i názory studentů získávané formou dotazníků a anket.

 

Výsledky hodnocení studentů v celoškolních i fakultních předmětech jsou různými formami a metodami zpracovávány též na fakultách, popř. katedrách, kde si někteří vyučující rovněž testují svůj předmět i kurz. Studentská anketa je spolu s komentáři publikována v celoškolní počítačové síti, na vývěskách fakult, ve školním a ve studentském časopise.

 

            Při průběžném hodnocení pedagogických pracovníků je kromě jejich odborných znalostí významným kritériem zvyšování kvalifikace a odborné úrovně nejen získáváním vyšších pedagogických hodností, ale i jejich zapojení do výzkumu, spolupráce na grantech a další akademické činnosti. Tato činnost je doplněna objektivními parametry vycházejícími z počtu publikací, počtu vedení doktorandů a diplomantů, pořádání a účasti na odborných seminářích a konferencích a počtu získaných grantů. Do hodnocení se zahrnuje i pomoc praxi, uznání vědeckou komunitou apod.

 


II.9.     MEZINÁRODNÍ  SPOLUPRÁCE  VE  VZDĚLÁVÁNÍ

 

            Mezinárodní spolupráce vysokých škol probíhá zejména formou přímé spolupráce mezi jednotlivými institucemi, s procesem reforem probíhajících v celé Evropě se stále více stává důležitým prvkem rozvoje vysokých škol i celého systému. Důležitými nástroji pro realizaci partnerské spolupráce vysokých škol jsou programy Evropského společenství, z nichž nejvýznamnější je program Socrates.

 

Aktivity realizované v rámci programu Socrates se dále člení do 8 podprogramů podle zaměření:

 

·        COMENIUS – vzdělávání od předškolních zařízení po vyšší odborné školy 

·        ERASMUS - vysokoškolské vzdělávání 

·        GRUNDTVIG – vzdělávání dospělých a celoživotní učení 

·        LINGUA – jazykové vzdělávání

·        MINERVA – využívání informačních a komunikačních technologií, otevřené a distanční vzdělávání

·        PRŮZKUM A INOVACE – řešení otázek a problémů vzdělávací politiky (do této skupiny náleží ARION - studijní návštěvy a organizování studijních návštěv řídících pracovníků v zemích zainteresovaných v programu Socrates, EURYDICE – síť pro podporu spolupráce ve vzdělávání a zlepšování pochopení školských systémů, NARIC -  evropská informační síť pro srovnávání vzdělávacích systémů)

·        SPOLEČNÉ AKCE – spolupráce s dalšími programy EU

·        DOPLŇKOVÉ AKTIVITY – podpora aktivit, které nejsou součástí jednotlivých podprogramů

 

Priority, které deklaruje program Socrates, odpovídají z obecného pohledu prioritám národních koncepčních materiálů ve vzdělávání v České republice - Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR (1999), Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha - 2001) a koncepčním dokumentům, které se týkají vysokých škol - Strategie rozvoje terciárního vzdělávání do roku 2005, Dlouhodobý záměr rozvoje vysokých škol na léta 2000-2005, dlouhodobé záměry jednotlivých vysokých škol a v neposlední řadě i zásadní evropské dokumenty, ke kterým se ČR přihlásila v rámci tzv. Boloňského procesu: Boloňská deklarace (1999), Pražské komuniké (2001) a Berlínské komuniké (2003).

 

            Podprogram Erasmus je klíčový pro evropskou spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání, na jeho realizaci je alokována více než polovina celkového objemu prostředků programu Socrates. V rámci tohoto podprogramu lze realizovat nejen mobilitu studentů a učitelů, ale např. i zavádění kreditového systému (ECTS), Dodatku k diplomu nebo rozvoj kurikul studijních programů. Do programu Erasmus se v roce 2003 zapojily všechny veřejné vysoké školy a též některé soukromé vysoké školy a vyšší odborné školy, kterým byl vstup do programu umožněn na národní úrovni.


 

Tabulka č. 26

 

Sumarizace předložených a vybraných projektů – Erasmus

 

 

2002

2003

 

podané

přijaté

podané

přijaté

Mobilita studentů na základě

bilaterálních dohod VŠ*

25

25

30

30

Mobilita studentů na kurzy ILPC*

115

40

147

46

Speciální granty pro

handicapované studenty

6

6

2

2

Mobilita studentů Free Mover

3

3

0

0

Mobilita učitelů **

25

25

29

29

Organizace mobilit

0

0

31

31

Organizace ILPC kurzů v ČR

3

3

4

4

* Jazykové kurzy  - Intensive language preparation courses.

** Zahrnuje počet vysokých škol, které mobility realizují, studenty a učitele vybírají a vysílají přímo vysoké školy, celkově bylo v roce 2002/2003 vysláno 3016 studentů a 974 učitelů.

 

Tabulka č. 27

 

Přehled studentů účastnících se projektů mobilit

 

Země

Vyjíždějící studenti z ČR

v akademickém roce 2002/2003

Přijíždějící studenti do ČR

v akademickém roce 2002/2003

Belgie

124

31

Dánsko

82

17

Finsko

182

89

Francie

404

153

Itálie

148

94

Irsko

40

21

Lucembursko

0

0

Německo

821

188

Nizozemsko

161

35

Portugalsko

128

49

Rakousko

186

31

Řecko

69

53

Španělsko

238

123

Švédsko

125

27

Velká Británie

294

85

Celkem

3 002

1 001

 


       V následující tabulce je uveden přehled mobilit studentů a učitelů jednotlivých vysokých škol v akademickém roce 2002/03. Ve statistice nejsou zahrnuty výjezdy studentů a učitelů do Švýcarska.

 

Tabulka č. 28

 

Vysoké školy – přehled mobility studentů

 

Počty vyjíždějících studentů

Počty pobytových měsíců

Počty vyjíždějících učitelů

Počty pobytových týdnů

AMU v Praze

38

203,00

17,00

20,00

AVU v Praze

10

30,00

9,00

9,00

ČVUT v Praze

259

1 955,30

37,00

61,00

ČZU v Praze

137

718,50

64,00

95,00

JAMU v Brně

22

127,00

13,00

14,00

JU v Č. Budějovicích

92

529,50

69,00

126,00

MU v Brně

337

1 784,00

63,00

76,00

MZLU v Brně

129

698,00

40,00

58,00

OU v Ostravě

85

438,00

56,00

138,00

SU v Opavě

51

271,00

16,00

28,00

TU v Liberci

29

159,00

30,00

42,00

UHK Hradec Králové

58

248,00

30,00

38,00

UJEP v Ústí n. Labem

44

258,00

31,00

36,00

UK v Praze

7750

4 714,00

148,00

257,00

UP v Olomouci

183

975,00

43,00

48,00

UPa Pardubice

64

308,50

24,00

32,00

UTB ve Zlíně

16

591,00

14,00

31,50

VFU Brno

8

48,00

3,00

4,00

VŠB-TU Ostrava

90

618,00

52,00

66,00

VŠE v Praze

157

738,00

9,00

10,00

VŠCHT v Praze

640

388,50

33,00

75,00

VŠUP v Praze

41

172,00

2,00

2,00

VUT v Brně

156

994,00

94,00

132,00

ZČU v Plzni

1530

934,00

74,00

92,00

VŠP Ostrava

2

10,00

2,00

4,00

VŠ Karlovy Vary

2

6,00

0

0

Celkem

3002,00

17 384,30

973,00

1 494,50

 

 

Pobyty akademických pracovníků na zahraničních partnerských institucích přispívají především k rozvoji vzájemné spolupráce mezi vysokými školami, vývoji společných učebních osnov a zlepšení realizace výměny studentů. Tyto pobyty jsou většinou krátkodobé.

 

                Podpogram Comenius je druhou nejdůležitější částí programu Socrates, je zaměřen zejména na předškolní, základní, střední a vyšší odborné vzdělávání. Nabízí však i možnosti pro vysoké školy a jiné odborné instituce zaměřené na další vzdělávání učitelů. Cílem podprogramu je zejména podpořit evropskou dimenzi ve vzdělávání, výuku jazyků a mezinárodní výchovu ve školách. Nově program v roce 2003 nabídl studentům vysokých škol, kteří studují cizí jazyky a připravují se na budoucí povolání učitele jazyků, praktické odborné stáže na školách v zemích EU.

 

 

Programy regionální spolupráce

 

CEEPUS (Central European Exchange Programme for University Studies) je zaměřen na multilaterální spolupráci mezi zeměmi střední a východní Evropy. Jedná se o Bulharsko, Českou republiku, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Existují i projekty spolupráce se zeměmi jihovýchodní Evropy. Do programu se mohou studenti a učitelé zapojit v rámci spolupracující sítě vysokých škol nebo studenti i jako tzv. „free movers“. Ročně vycestuje na zahraniční vysoké školy asi 80 učitelů a 350 studentů.

Česká republika - Rakousko AKTION – spolupráce ve vědě a výzkumu mezi ČR a Rakouskem. Program umožňuje kromě společných projektů též získání stipendia/grantu pro učitele a studenty vysokých škol. Velmi populární jsou společné letní školy, tzv. Sommerkollegs, organizované v ČR, kterých se účastní společně čeští a rakouští studenti. V roce 2003 bylo uděleno českým studentům 37 semestrálních stipendií v celkové délce 127 měsíců, 85 českých studentů se účastnilo letních škol.

 

VISEGRADSKÝ STIPENDIJNÍ PROGRAM

Visegrádský stipendijní program je specifický program Mezinárodního Visegrádského fondu, který má za úkol podpořit výměny nadaných studentů doktorských studijních programů a mladých vědců mezi zeměmi V4 a nebo jim umožnit stáž v kterékoliv jiné zemi. Délka pobytu je 1 rok. V  roce 2003 obdrželo stipendium 7 našich studentů, z toho 3 do zemí V4.

 


Tabulka č. 29

 

Vysoké školy – čerpání prostředků Socrates, Aktion a CEEPUS v roce 2003

 

 

 

 

SOCRATES II

kalendářní rok 2003

 

 

Arion

 

Comenius

 

Erasmus

Minerva

AKTION

CEEPUS

 

Poskytnuto

(tis)

Poskytnuto

(tis)

Čerpáno

(tis.)

 

 

 

AMU

0

0

2 473

2 473

0

0

0

AVU

0

0

440

440

0

0

0

CVUT

0

0

21 319

21 319

133

101

506

CZU

0

26

9 279

9 279

0

93

0

JAMU

0

0

1 479

1 479

0

0

0

JU

0

260

8 052

8 052

0

841

423

MU

30

176

21 287

21 287

0

553

341

MZLU

0

0

8 731

8 731

0

0

59

OU

0

0

7 482

7 482,008

0

0

73

SU

0

0

3 945

3 945

0

0

0

TU

0

0

2 629

2 627,31061

0

25

66

UHK

0

0

3 389

3 389,001

102

0

208

UJEP

0

0

5 176

5 176

0

131

0

UK

0

418

56 294

56 294

0

405

1 000

UP

0

248

11 283

11 285,835

0

117

277

UPA

0

545

4 046

4 046

0

0

96

UTB

0

0

1 221

1 221

0

51

109

VFU

0

0

321

321

0

0

105

VŠB-TU

0

0

6 604

6 048,655

0

25

269

VŠE

0

0

4 174

4 174

0

67

105

VŠCHT

0

0

9 746

9 746

0

0

0

VŠUP

0

0

1 882

1 881,934

0

0

241

VUT

0

0

15 336

15 336

0

101

308

ZČU

0

0

12 648

12 658,34

0

35

29

CELKEM

30

1 673

219 236

218 695,904

235

2 939

4 215

 

 

 

Přímá spolupráce vysokých škol

 

Přímá spolupráce vysokých škol je založena na bilaterálních dohodách (příp. na mezifakultních dohodách) a je nejdůležitější součástí realizace mezinárodní spolupráce. České vysoké školy spolupracují s obdobnými institucemi z celé Evropy, USA, Kanady, Austrálie, ale též z řady asijských a jihoamerických zemí. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podpořilo mobilitu studentů vysokých škol realizovanou na základě přímé spolupráce našich veřejných vysokých škol se svými zahraničními partnery v rámci Transformačních a rozvojových programů.

 

            Kromě mobilit studentů a akademických pracovníků a spolupráce na řadě společných projektů (zejména v rámci aktivit Socrates) vytvořily některé veřejné vysoké školy se svými zahraničními partnery tzv. joint degree programy nebo v rámci pouze bilaterální spolupráce double degree programy. Absolvent takového programu získá společný diplom a titul všech partnerských vysokých škol a diplom podepsaný rektory všech partnerských institucí. Výuka všech předmětů je zajišťována akademickými pracovníky partnerských škol.

 

II.10.   DALŠÍ  AKTIVITY  VYSOKÝCH  ŠKOL

 

 

Významné konference a semináře pořádané vysokými školami

 

V roce 2003 pořádaly vysoké školy řadu významných domácích i mezinárodních akcí – konferencí, seminářů, kolokvií, diskuzí apod. Tyto akce byly zaměřeny na rozvoj vzdělávání na vysokých školách, zavádění nových metod výuky (e-learning), prezentaci nejnovějších výsledků vědy a výzkumu, společenské dění ve světě apod. Univerzita Hradec Králové uspořádala společnou konferenci České konference rektorů a Slovenské rektorské konference, jíž se zúčastnilo 43 rektorů českých a slovenských vysokých škol.

 

Vysoké školy se též věnovaly sportovní a umělecké činnosti, která nevychází z jejich pedagogického zaměření, na řadě z nich proběhla koncertní a divadelní představení jejich studentů, ve svých prostorách uspořádaly různě tématicky zaměřené výstavy. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem uspořádala mezinárodní festival sborového zpěvu, Univerzita T. Bati ve Zlíně festival studentských filmů a v Olomouci uspořádala univerzita přehlídku animovaného filmu Olomouc 2003. Kromě uměleckých přehlídek a soutěží pro talentované studenty organizovaly vysoké školy soutěže i v dalších oborech, např. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci pořádala celoevropskou soutěž Matematický klokan.

 

            V roce 2003 oslavila výročí své padesátileté existence Technická univerzita v Liberci a Vysoká škola ekonomická v Praze. V rámci oslav se konalo zasedání Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze za účasti prezidenta republiky, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, velvyslanců a rektorů ostatních vysokých škol, k tomuto dni byly též vydány slavnostní pamětní medaile. 22. 12. 2003 uplynulo 430 let od založení Univerzity Palackého v Olomouci.

 

            V Brně pracuje Brněnské centrum evropských studií (BCES), které sdružuje brněnské vysoké školy a město Brno. Centrum koordinuje oblast spolupráce vysokých škol v brněnském regionu, pořádá konference, pracovní setkání a přehlídky v rámci programů a podporuje vydávání publikací s evropskou tématikou. Pro účely reprezentace brněnských vysokých škol centrum vydalo informační brožuru „The Brno Universities“.

 

 

Získaná ocenění, čestné doktoráty, udělené medaile

 

Všechny vysoké školy uvedly ve svých výročních zprávách řadu ocenění, která získali jejich studenti či pracovníci. Školy též udělily řadu ocenění a čestných doktorátů českým i zahraničním osobnostem.

 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy každoročně rovněž uděluje ocenění osobnostem, které přispěly k rozvoji vysokoškolského vzdělávání v České republice. Cena ministryně školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu je udělována vynikajícím studentům  bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu za mimořádné výsledky ve studiu a ve vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti. Cena ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za výzkum se uděluje za mimořádné výsledky ve výzkumu a vývoji. Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se uděluje jako ocenění významné pedagogické, výchovné, vědecké nebo umělecké práce, za dlouhodobé a vynikající působení při příležitostech životních nebo pracovních jubileí nebo za mimořádně záslužný čin při zajišťování a zlepšování podmínek pro výchovu a vzdělávání v České republice. Medaile se uděluje ve dvou stupních – stříbrná (I. stupeň) a bronzová (II. stupeň).

 

Cena ministryně školství, mládeže a tělovýchovy  pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu v roce 2003 byla udělena těmto studentům:

 

Mgr. Kateřina Vávrová, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

RNDr. Miroslav Pospíšil, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Mgr. Jiří Friedl, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě

MgA. Markéta Dvořáková, Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně

Ing. Jitka Zrostlíková, Ph.D., Fakulta potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

Tito studenti byli též oceněni Medailí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy I. stupně.

 

Cenu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za výzkum v roce 2003 obdrželi:

 

prof. Ing. František Pochylý, CSc., Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně

prof. PhDr. František Čermák, DrSc., Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

prof. Ing. Jan Nouza, CSc., Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií Technické univerzity v Liberci

 

Medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy I. stupně obdrželi:

 

prof. Ing. Jaroslav Vlček, DrSc., České vysoké učení technické v Praze, medaile udělena in memoriam za celoživotní přínos k rozvoji českého vysoké školství a vědy

Ing. Božena Mannová, M.Math., České vysoké učení technické v Praze

prof. Ing. Bořivoj Melichar, DrSc., České vysoké učení technické v Praze

doc. Ing. Josef Rosenkranz, CSc., České vysoké učení technické v Praze

prof. Ing. Václav Hlaváč, CSc., České vysoké učení technické v Praze

Mgr. Petr Habala, Ph.D., České vysoké učení technické v Praze

PhDr. Milena Hübschmannová, CSc., Univerzita Karlova v Praze

Ing. Jan Kovařovic, CSc., Univerzita Karlova v Praze

prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc., Univerzita Karlova v Praze

prof. RNDr. Ivan Raška, Univerzita Karlova v Praze

prof. Ing. Aleš Lebeda, DrSc., Univerzita Palackého v Olomouci

prof. PhDr. Antonín Bartoněk, DrSc., Masarykova univerzita v Brně

 

Medailí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy II. stupně byli oceněni:

 

doc. Ing. Pavel Hazdra, CSc., České vysoké učení technické v Praze

prof. Ing. Zdeněk Škvor, DrSc., České vysoké učení technické v Praze

prof. Ing. Jan Macek DrSc., České vysoké učení technické v Praze

rof. Jiří Chvála, DrSc., Akademie múzických umění v Praze

prof. Josef Chuchro, Akademie múzických umění v Praze

 


II.11.   PÉČE  O  STUDENTY

 

 

Ubytovací možnosti a stravovací zařízení vysokých škol

 

V oblasti péče o studenty jde především o zajištění ubytovacích a stravovacích služeb. V současné době mají tyto služby především sociálně podpůrný charakter vzhledem k tomu, že jsou poskytovány omezenému okruhu studentů za výhodnějších podmínek než poskytují jiná zařízení na komerční bázi. Řada veřejných vysokých škol vyvíjí snahu o rozšíření ubytovacích kapacit, stále však existují velmi rozdílné podmínky zejména pro ubytování studentů. Nedostatek lůžek ve vlastních účelových zařízeních – vysokoškolských kolejích – řeší většina veřejných vysokých škol pronajímáním lůžek v zařízeních jak v působnosti resortu školství, tak i v dalších resortech.

 

                Pro ubytování ve vysokoškolských kolejích musí student splnit určitá kritéria schválená akademickým senátem příslušné veřejné vysoké školy. Kladně bylo vyřízeno 79 % podaných žádostí o ubytování na kolejích. Údaje v následující tabulce jsou k 31. 10. 2003, vzhledem k tomu, že vysoké školy vyřizují žádosti o ubytování na kolejích průběžně, nebyla na některých vysokých školách k tomuto datu ještě zcela vyčerpána lůžková kapacita. Vysoké školy se při přidělování ubytování na kolejích snaží vycházet vstříc požadavkům socioekonomicky nebo zdravotně handicapovaným studentů a studentů přijatých do 1. ročníků.

 


 

Tabulka č. 30

 

Vysoké školy – kapacity ubytovacích zařízení

 

Kapacita ubytovacích zařízení

Celková lůžková kapacita kolejí

Počet lůžek určených k ubytování studentů

Počet lůžek určených k ubytování zaměstnanců

Počet lůžek k příležitostnému ubytování hostů školy

Počet lůžek v pronajatých zařízeních

Počet podaných žádostí o ubytování

Počet kladně vyřízených žádostí

 AMU v Praze

205

188

-

17

130

323

319

 ČVUT v Praze

8 365

8 126

100

75

781

10 900

8 613

 ČZU v Praze

2 587

2 418

40

66

-

3 452

2 418

 JAMU v Brně

241

239

-

2

-

291

239

 JU v Č. Budějovicích

2 270

2 220

40

10

196

2 750

2 195

 MU v Brně

4 287

4 175

-

112

170

7 393

4 345

 MZLU v Brně

2 934

2 903

15

16

-

4 412

3 135

 OU v Ostravě

565

966

-

2

401

1 480

966

 SU v Opavě

605

605

-

-

189

769

578

 TU v Liberci

3 497

3 497

74

58

157

3 589

3 589

 UHK Hradec Králové

988

971

-

1

187

1249

1 158

 UJEP v Ústí nad Labem

1 941

1 941

-

-

-

2 259

1 941

 UK v Praze

13 792

13 225

-

567

-

15 518

12 960

 UP v Olomouci

5 145

5 001

78

66

-

6 743

5 122

 UPa Pardubice

1 962

1 888

29

45

107

2 678

1 856

 UTB ve Zlíně

979

972

4

3

190

1 434

1 323

 VFU Brno

864

856

-

8

-

1 296

856

 VŠB-TU Ostrava

4 084

3 892

58

121

13

5 338

3 953

 VŠE v Praze

5 460

5 460

-

10

464

5 614

5 192

 VŠCHT v Praze

1 728

1 600

24

104

0

1 726

1 632

 VŠUP v Praze

79

79

-

-

-

109

99

 VUT v Brně

6 889

6 682

72

32

201

9 207

7 138

 ZČU v Plzni

3 274

3 215

-

59

978

4 750

4 047

 Celkem

71 312

69 297

5 34

1364

3 763

90 504

71 852

 

AVU nemá vlastní ubytovací zařízení

Koleje OU v Ostravě jsou spravovány společně s kolejemi VŠB-TU Ostrava.


 

Tabulka č. 31

 

VŠ – výše kolejného

 

Výše kolejného v Kč za 1 měsíc podle kategorií

A – buňkový systém

B – vícelůžkové pokoje

C – ostatní

studenti

zaměstn. VŠ

ostatní

studenti

zaměstn. VŠ

ostatní

studenti

zaměstn. VŠ

ostatní

 AMU v Praze

-

-

-

800

-

60-500 os/den

-

-

-

 ČVUT v Praze

51/den

74/den

450/den

22/den

50/den

135/den

27/den

56/den

225/den

 ČZU v Praze

830-1160

1 890

1 890

600 – 990

-

-

700

-

-

 JAMU v Brně

1 100-1 400

-

-

-

-

-

-

-

-

 JU v Č. Budějovicích

1 050

1 800

1 800

750

1 650

1 650

-

-

-

 MU v Brně

1 100–1 640

-

-

380–1 100

-

-

-

-

-

 MZLU v Brně

1 000-1 200

-

-

710 – 1 000

1 950

-

750

-

-

 OU v Ostravě

-

-

-

810

-

-

690

-

-

 SU v Opavě

-

-

-

500 - 990

90/den

126/den

-

-

-

 TU v Liberci

26/den

-

160/den

13-23/den

-

50/den

-

-

250/den

 UHK Hradec Králové

-

2 000

6 000

700 - 1050

2 000

6 000

-

-

-

UJEP v Ústí nad Labem

980-1 110

1 200

-

610-740

-

-

-

-

-

 UK v Praze

598 - 1380

-

140 -350/den

337 - 660

-

140-350/den

626 - 860

-

140 -350/den

 UP v Olomouci

1 086

5 433

178/den

718

1 521

140/den

-

2 607

258/den

 UPa Pardubice

960 -2190

1 590 – 1 860

150- 620/ den

660-960

1080-1560

70-110/den

-

-

-

 UTB ve Zlíně

1 054

3 300

9 585

1 025

3 300

5 250

-

-

-

 VFU Brno

1 300 –1 500

-

-

810-890

-

-

-

-

-

 VŠB-TU Ostrava

720-1 170

1 140–1 500

1 710

-

-

-

-

-

-

 VŠE v Praze

1 200

-

-

600

-

-

-

-

-

 VŠCHT v Praze

960/1260

1470/1770

1950/2250

-

-

-

-

-

-

 VŠUP v Praze

1 440- 1 500

-

-

-

-

-

900

-

-

 VUT v Brně

1 160

1 195

2 300

880

-

-

900

-

-

 ZČU v Plzni

950 -1 300

-

-

400 - 950

-

-

750 -1 350

-

-

AVU v Praze nemá vlastní ubytovací zařízení

 

            Stravování studentům veřejných vysokých škol zajišťují zpravidla vysokoškolské menzy, které jsou součástmi účelových zařízení Správ kolejí veřejných vysokých škol. I v roce 2003 pokračoval trend zvyšujícího se počtu vydaných jídel. Cena za jedno hlavní jídlo pro studenta se pohybovala od 15 do 32,- Kč. Vzhledem k růstu cen energií a potravin se ceny jídel v menzách oproti roku 2002 zvýšily.

 

V převážné většině menz je zaveden automatizovaný „bezstravenkový“ systém stravování, kdy objednávání a odběr stravy je prováděn pomocí identifikačních karet, které jsou využívány zároveň jako průkaz studenta. V řadě vysokoškolských menz probíhaly náročné rekonstrukce s ohledem na platnost nových hygienických požadavků na stravovací služby a prostory podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 107/2001 Sb.

 

Tabulka č. 32

 

VŠ – ceny a počty vydaných hlavních jídel v menzách

 

Výše stravného v Kč za 1 hlavní jídlo

Počet vydaných hlavních jídel

student

zaměstnanec VŠ

ostatní

studenti

zaměstnanci VŠ

ostatní

celkem

 ČVUT v Praze

16-25

46-61

46-61

1 670 087

254 426

394 403

2 318 916

 ČZU v Praze

18,50

18,50

48,50

430 543

93 968

30 807

555 318

 JU v Č. Budějovicích

15/18/22

15/18/22

41/45/49

199 693

51 879

17 927

269 499

 MU v Brně

19,50

19,50

40,80

451 776

131 324

155 101

944 134

 MZLU v Brně

19

19

41

205 502

83 127

44 299

332 928

 SU v Opavě

17

26

-

195 353

34 225

-

229 578

 TU v Liberci

18

20

37,80

240 502

56 341

11 426

308 269

 UJEP v Ústí nad Labem

14/20

14/20

36,70-43

76 917

16 387

8 181

101 485

 UK v Praze

25-27

55-58

58-61

1 789 414

72 265

108 179

1 969 858

 UP v Olomouci

20

21,60

44,30

442 091

117 520

26 699

586 310

 UPa Pardubice

18/20/24/32

18/20/24/32

-

132 709

51 657

12 657

197 023

 UTB ve Zlíně

21

21

46,80

210 303

32 029

28 027

270 359

 VŠB-TU Ostrava

20

20

48

572 629

181 604

5 699

754 233

 VŠE v Praze

19,80

19,80

48

299 617

92 866

63 091

455 574

 VŠCHT v Praze

21

20

47

229 552

10 977

48 018

288 547

 VUT v Brně

16,50/23

16,5/23

42/48,50

1 693 756

116 770

95 057

1 905 583

 ZČU v Plzni

19,80

44,50

67,60

262 319

50 130

5 997

318 446

 Celkem

-

-

-

9 102 763

1 447 495

1 055 568

11 605 826

 

AMU v Praze, AVU v Praze, JAMU v Brně, OU v Ostravě, UHK Hradec Králové,VFU Brno a VŠU v Praze nemají vlastní stravovací zařízení, stravování je zajištěno v menzách jiných VŠ nebo v jiných stravovacích zařízeních.

 


 

Tabulka č. 33

 

VŠ - dotace na ubytování a stravování ze státního rozpočtu na rok 2003

 

Dotace na ubytování a stravování

(v tis. Kč)

 AMU v Praze

2 242

 AVU v Praze

467

 ČVUT v Praze

100 641

 ČZU v Praze

29 422

 JAMU v Brně

2 091

 JU v Českých Budějovicích

25 540

 MU v Brně

54 129

 MZLU v Brně

29 034

 OU v Ostravě

8 349

 SU v Opavě

17 219

 TU v Liberci

33 961

 UHK Hradec Králové

10 007

 UJEP v Ústí nad Labem

17 813

 UK v Praze

166 838

 UP v Olomouci

49 448

 UPa Pardubice

16 207

 UTB ve Zlíně

11 673

 VFU Brno

4 211

 VŠB-TU Ostrava

43 397

 VŠE v Praze

50 364

 VŠCHT v Praze

15 762

 VŠUP v Praze

673

 VUT v Brně

85 194

 ZČU v Plzni

41 228

 Celkem

815 910

 

 

Stipendia poskytovaná vysokými školami

 

Poskytování stipendií na veřejných vysokých školách v České republice se řídí stipendijními řády vysokých škol a fakult.

 

Vysoké školy poskytují studentům stipendia řádná, prospěchová, zahraničním studentům, pomocným vědeckým silám, studentům doktorských studijních programů, mimořádná a v rámci Socrates/Erasmus.

 

Vysoká škola přiznává studentům prospěchová stipendia zejména s cílem motivovat je k dosažení lepších studijních výsledků. O mimořádné jednorázové stipendium může student požádat jako o pomoc při řešení tíživé sociální situace. Rektor nebo děkan může přiznat mimořádné stipendium studentovi i bez jeho žádosti, zejména za absolvování studia s vyznamenáním, za vynikající vědeckou, kulturní nebo sportovní činnost.

 

Vedle těchto stipendií má student možnost se ucházet o stipendium z nadací fakult, ústavů, ze společných nadací vysoké školy a průmyslových partnerů, o stipendium poskytované městy apod.

 

Poskytování stipendií na soukromých vysokých školách je výjimečné.

 

 

Informační a poradenské služby

 

Informační a poradenské služby zprostředkovávají především informační a poradenská centra, která zřídila většina vysokých škol. Na menších veřejných vysokých školách poskytoval potřebné informace studentům především útvar prorektora pro studijní a pedagogickou činnost, proděkani a studijní oddělení jednotlivých fakult.

Informační a poradenská pracoviště vysokých škol zpřístupňují informace o studiu a poskytují speciální poradenské služby studentům i zájemcům o studium. Pro studenty, ale i pro širší veřejnost, je řada informací k dispozici na webových stránkách vysokých škol.

 

Profesně poradenská centra vysokých škol poskytovala poradenské služby uchazečům o studium a studentům zaměřené na:

   studijní orientaci pro uchazeče o vysokoškolské vzdělání na jednotlivých fakultách, podporu v prvních týdnech studia (seznámení s organizací studia, orientaci v kreditovém systému atd.),

   poradenství v případě studijních potíží (např. zájem o změnu studijního oboru, individuální studijní program, rozložení či přerušení studia, získání stipendií), informace o možnostech studia v ČR i v zahraničí,

   možnosti uplatnění absolventů zvoleného studijního programu nebo oboru na trhu práce, aktuální nabídku pracovních míst, základní přehled a odhad vývoje trhu práce, mapování uplatnění absolventů,

   diagnostiku osobnostních předpokladů,

   psychologické poradenství,

   poradenství pro studenty se specifickými potřebami a jejich rodiny zahrnující zejména studijní orientaci pro uchazeče o vysokoškolské vzdělání a pomoc při tvorbě individuálních plánů.

 

Informační a poradenská centra vysokých škol spolupracují zpravidla s úřady práce, se studentskými organizacemi, Centrem pro studium vysokého školství, Národním vzdělávacím fondem, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Akademickým informačním centrem, s ostatními vysokými školami apod.

 

 

Tělovýchovná a sportovní činnost studentů

 

Katedry tělesné výchovy a sportu nebo na větších vysokých školách centra tělesné výchovy a sportu zajišťovaly program tělovýchovných a sportovních aktivit pro studenty v rámci fakultativní nabídky a intenzivních letních i zimních tělovýchovných kurzů.

 

Důležitou součástí činnosti center některých vysokých škol je i nabídka sportovních aktivit po dobu zkouškového období. V zimním období probíhají v tělocvičnách hodiny míčových her, moderních forem gymnastiky, hodiny posilování a podobně. V letním období mají studenti možnost účasti na hodinách tenisu, kanoistiky, míčových her, cyklistických vyjížďkách apod.

 

Mezi významné sportovní aktivity se řadí i činnost vysokoškolských sportovních klubů, kde studenti i zaměstnanci školy nacházejí možnost zapojení do soutěží a závodů pořádaných sportovními svazy.

 

Mimo rámec hlavního úvazku připravují učitelé tělesné výchovy studenty na sportovní reprezentaci školy při akademických mistrovstvích a univerziádách.

 

Ve dnech 5. – 7. května 2003 se v Ostravě konaly II. české akademické hry. Zúčastnili se jich sportovci – studenti z většiny vysokých škol v České republice, soutěžilo se ve 25 disciplínách, z nichž 16 měla pod patronátem VŠB-TU Ostrava a zbývajících 9 zaštítila OU v Ostravě. XXII. Letní světová univerziáda se konala v Daegu (Jižní Korea), z České republiky se jí zúčastnilo 76 sportovců, kteří získali 6 medailí (3 zlaté a 3 bronzové) a celkově se umístili na 15. místě.

 

 

 

 

II.12.   ROZVOJ  VYSOKÝCH  ŠKOL

 

 

Koncepce rozvoje vysokých škol

 

            Činnost vysokých škol v roce 2003 vycházela především z jednotlivých dlouhodobých záměrů a jejich aktualizací pro rok 2003 příslušné vysoké školy. K aktualizaci svého dlouhodobého záměru využily vysoké školy Aktualizaci dlouhodobého záměru ministerstva, který obsahoval zásadní strategický záměr podpory a rozvoje strukturovaného studia. Sleduje se cíl formulovaný v Bílé knize: umožnit do roku 2005 přibližně 50 procentům 19leté populace studium v terciárním sektoru vzdělávání.

 

Aktualizace dále deklarovala podporu celoživotnímu vzdělávání, bakalářským studijním programům uskutečňovaným vysokými školami ve spolupráci s vyšší odbornou školou, rozvoji nových informačních a komunikačních technologií a zlepšování materiálních a technických podmínek pro uskutečňování akreditovaných studijních programů a technických požadavků stanovených obecně závaznými předpisy nebo pokyny orgánů státní správy a mezinárodní spolupráci vysokých škol.

 

 

Fond rozvoje vysokých škol

 

V rámci Fondu rozvoje vysokých škol podávají školy rozvojové vzdělávací projekty do 7 tématických okruhů: A - Informační technologie ve vysokoškolském vzdělávání, B - Vzdělávání učitelů, C - Poradenská a informační centra pro studenty, E - Vysokoškolské knihovny, F - Inovace studijních programů, G - Tvůrčí činnost studentů, a H - Inovace a rozvoj laboratoří, ateliérů a pracovišť pro praktickou výuku.

 

V tabulce č. 34 jsou uvedeny počty přijatých projektů a přidělené dotace podle jednotlivých vysokých škol.


 

Tabulka č. 34

 

Zapojení vysokých škol ve Fondu rozvoje vysokých škol

 

Veřejná vysoká škola

Počet přijatých projektů
Přidělené finanční prostředky (v tis. Kč)

Kapitálové výdaje

Běžné

výdaje

Celkem

 AMU v Praze

15

1 230

1 908

3 138

 AVU v Praze

2

0

80

80

 ČVUT v Praze

61

15 738

6 224

21 962

 ČZU v Praze

53

2 123

4 758

6 881

 JAMU v Brně

26

1 251

2 882

4 133

 JU v Č. Budějovicích

46

358

3 950

4 308

 MU v Brně

138

9 913

13 293

23 206

 MZLU v Brně

82

3 735

7 319

11 054

 OU v Ostravě

17

6 136

1 095

7 231

 SU v Opavě

16

8 698

1 003

9 701

 TU v Liberci

26

5 934

1 658

7 592

 UHK Hradec Králové

10

0

1 112

1 112

 UJEP v Ústí n. L.

26

7 001

1 806

8 807

 UK v Praze

103

3 989

21 199

25 188

 UP v Olomouci

53

12 453

4 944

17 397

 UPa Pardubice

23

1 915

2 087

4 002

 UTB ve Zlíně

10

3 135

812

3 947

 VFU Brno

33

4 843

4 322

9 165

 VŠB-TU Ostrava

60

13 528

6 242

19 770

 VŠE v Praze

7

188

818

1 006

 VŠCHT v Praze

22

1 050

2 165

3 215

 VŠUP v Praze

3

1 883

45

1 928

 VUT v Brně

161

28 459

21 260

49 719

 ZČU v Plzni

39

6 128

3 304

9 432

Celkem

1 032

139 688

114 287

253 975

 

 

Transformační a rozvojové programy na rok 2003

 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo na rok 2003 tyto rozvojové programy: Program na podporu a rozvoj vzdělávací činnosti veřejných vysokých škol, Program podpory celoživotního vzdělávání, Program podpory mezinárodní mobility studentů veřejných vysokých škol, Program podpory studijních programů garantovaných veřejnými vysokými školami a realizovaných na vyšších odborných školách a Program podpory rozvoje učitelských vzdělávacích programů a jiných vzdělávacích aktivit.

 

Vysoké školy předložily do jednotlivých programů celkem 1 116 rozvojových projektů, z nichž bylo přijato 712: v Programu 1 na podporu a rozvoj vzdělávací činnosti veřejných vysokých škol 449 projektů, v Programu 2 podpory celoživotního vzdělávání 97 projektů, v Programu 3 podpory mezinárodní mobility studentů veřejných vysokých škol 70 projektů, v Programu 4 podpory studijních programů garantovaných veřejnými vysokými školami a realizovaných na vyšších odborných školách 9 projektů, v Programu 5 na podporu integrace zdravotně postižených studentů; vyrovnání příležitostí ke studiu uchazečů z různě znevýhodněných sociálních skupin 15 projektů a v Programu 6 podpory pro zkvalitnění informační a technické infrastruktury veřejné vysoké školy pro vzdělávací činnost a řízení VVŠ 72 projektů.

 

            V tabulce č. 35 jsou uvedeny počty přijatých projektů v členění na jednotlivé vysoké školy.

 

Tabulka. č. 35

 

Veřejná vysoká škola

1

2

3

4

5

6

Celkem projektů

AMU v Praze

4

1

1

0

0

2

8

AVU v Praze

0

0

2

0

0

0

2

ČVUT v Praze

10

5

2

0

0

3

20

ČZU v Praze

6

2

1

0

1

3

13

JAMU v Brně

6

0

2

0

1

2

11

JU v Č. Budějovicích

15

8

3

0

1

4

31

MU v Brně

127

12

1

0

3

2

145

MZLU v Brně

6

2

0

0

0

3

11

OU v Ostravě

18

3

0

0

0

3

24

SU v Opavě

15

6

1

0

0

7

29

TU v Liberci

10

5

1

0

0

1

17

UHK Hradec Králové

7

4

1

0

1

2

15

UJEP v Ústí n. L.

21

2

3

0

0

2

28

UK v Praze

39

13

11

1

4

10

78

UP v Olomouci

37

6

29

0

1

2

75

UPa Pardubice

27

7

0

5

0

5

44

UTB ve Zlíně

19

2

0

0

0

2

23

VFU Brno

3

2

0

0

0

2

7

VŠB-TU Ostrava

29

4

1

2

2

3

41

VŠE v Praze

15

4

3

1

0

2

25

VŠCHT v Praze

8

2

3

0

0

3

16

VŠUP v Praze

4

0

1

0

0

1

6

VUT v Brně

12

2

1

0

0

5

20

ZČU v Plzni

11

5

3

0

1

3

23

Celkem

449

97

70

9

15

72

712

 

Transformační a rozvojové programy se dále členily:

 

Program 1 - podpora a rozvoj vzdělávací činnosti veřejných vysokých škol

a)      rozvoj bakalářských studijních programů jako výraz podpory realizace Boloňské deklarace

b)      podpora vybraných studijních program

c)      podpora a rozvoj nových přístupů ve vzdělávací činnosti

Program 2 - podpora celoživotního vzdělávání

a)      zvyšování odborné a pedagogické úrovně akademických pracovníků

b)      vzdělávání pracovníků státní a veřejné správy

c)      vzdělávání pedagogických pracovníků

d)      podpora aktivní účasti seniorů v životě

Program 3 - podpora mezinárodní mobility studentů veřejných vysokých škol

a)      vysílání studentů na základě mezinárodních smluv

b)      vysílání studentů v rámci přímé smluvní spolupráce

c)      vysílání studentů formou free movers

Program 4 - podpora studijních programů garantovaných veřejnými vysokými školami a realizovaných na vyšších odborných školách

Program 5 - podpora integrace zdravotně postižených studentů; vyrovnávání příležitostí přístupu ke studiu uchazečů z různě znevýhodněných sociálních skupin

Program 6 - podpora pro zkvalitnění informační a technické infrastruktury veřejné vysoké školy pro vzdělávací činnost a řízení VVŠ

a)      zavádění nebo rozšiřování informačních a komunikačních technologií a metod do vzdělávací činnosti a do řízení veřejné vysoké školy

b)      plnění úkolů školy vyplývajících ze zákonů a ostatních obecně závazných předpisů z oblasti komplexního plnění technických požadavků, např. realizace opatření přijímaných s ohledem na výstupy energetického auditu zpracovaného podle zákona č. 406/2000 Sb. a vyhlášky MPO č. 213/2001 Sb.

 

 

            V tabulce č. 36 jsou uvedeny dotace na řešení přijatých projektů v roce 2003 podle jednotlivých vysokých škol.

 

Tabulka. č. 36

 

                                                                                                                     

Veřejná vysoká škola

NIV

(tis. Kč)

INV

(tis. Kč)

Celkem

(tis. Kč)

AMU v Praze

4 323

1 765

6 088

AVU v Praze

790

0

790

ČVUT v Praze

17 938

9 952

27 890

ČZU v Praze

14 781

1 650

16 431

JAMU v Brně

3 440

5 300

8 740

JU v Č. Budějovicích

9 374

4 667

14 041

MU v Brně

55 661

26 445

82 106

MZLU v Brně

5 455

20 500

25 955

OU v Ostravě

9 818

2 900

12 718

SU v Opavě

4 130

20 460

24 590

TU v Liberci

5 248

3 000

8 248

UHK Hradec Králové

4 989

4 289

9 278

UJEP v Ústí n. L.

9 814

6 246

16 060

UK v Praze

41 917

63 148

105 065

UP v Olomouci

26 862

5 000

31 862

UPa Pardubice

16 313

8 200

24 513

UTB ve Zlíně

51 835

4 650

56 485

VFU Brno

3 900

8 259

12 159

VŠB-TU Ostrava

25 740

10 500

36 240

VŠE v Praze

24 917

28 900

53 817

VŠCHT v Praze

11 853

3 200

15 053

VŠUP v Praze

1 442

1 200

2 642

VUT v Brně

37 535

23 440

60 975

ZČU v Plzni

21 079

5 690

26 769

Celkem

409 154

269 361

678 515

 

 

Lze konstatovat, že veřejné vysoké školy ve velkém rozsahu využily možnost získat dotace na řešení projektů směřujících k rozvoji vysokého školství a byla jim přiznána celková dotace 678 515 tis. Kč.

 

Další nenormativní dotace mohly veřejné vysoké školy získat z prostředků Fondu vzdělávací politiky, v roce 2003 z tohoto fondu školy získaly celkem 124 037 tis. Kč.

 

Tabulka č. 37

 

Dotace VVŠ z Fondu vzdělávací politiky v roce 2003

 

Dotace (tis. Kč)

AMU v Praze

18 206

AVU v Praze

4 291

ČVUT v Praze

3 050

ČZU v Praze

8 850

JAMU v Brně

9 168

JU v Č. Budějovicích

1 950

MU v Brně

6 086

MZLU v Brně

9 750

OU v Ostravě

0

SU v Opavě

600

TU v Liberci

860

UHK H. Králové

40

UJEP v Ústí n. L.

0

UK v Praze

26 577

UP v Olomouci

1 720

UPa Pardubice

530

UTB ve Zlíně

0

VFU Brno

6 825

VŠB-TU Ostrava

890

VŠE v Praze

11 090

VŠCHT v Praze

1 170

VŠUP v Praze

6 004

VUT v Brně

3 690

ZČU v Plzni

2 690

Celkem

124 037

 

 

Investiční rozvoj vysokých škol

 

Rok 2003 byl prvním rokem realizace významného pětiletého programu MŠMT „Reprodukce majetku vysokých škol“. Na investiční akce byly v roce 2003 využity rovněž prostředky z rozvojových programů a to zejména na realizaci závěrů energetických auditů. Investiční rozvoj vysokých škol v roce 2003 probíhal podle investičních programů jednotlivých vysokých škol, aktualizovaných pro období kalendářního roku 2003.

 

            V roce 2003 bylo vysokým školám na investiční rozvoj ze státního rozpočtu v rámci programového financování přiděleno celkem 2 615 938 000 Kč. Z toho:

 

 

programy reprodukce majetku             kapitálové výdaje                                2 443 227 000

                                                           běžné výdaje                                          216 679 000

restituce                       kapitálové výdaje                                                                  545 000

povodně                      kapitálové výdaje                                                           103 807 000

                                   běžné výdaje                                                                   68 359 000

 

 

Čerpání prostředků v programovém financování ze státního rozpočtu za rok 2003 jednotlivými vysokými školami uvádí tabulka č. 38.

 


 

Tabulka č. 38

 

                                                                                                                                                  v tis. Kč

stavby (2333, 333310)

restituce

povodně

celkem

INV

NIV

INV

INV

NIV

INV

NIV

celkem

AMU v Praze

51 897

6 982

 

13 297

2 287

65 194

9 269

74 463

AVU v Praze

125 703

10 136

154

0

0

125 857

10 136

135 993

ČVUT v Praze

49 494

2 418

0

1 300

3 243

50 794

5 661

56 455

ČZU v Praze

14 280

4 558

0

0

0

14 280

4 558

18 838

JAMU v Brně

3 565

1 000

0

0

0

3 565

1 000

4 565

JU v Č. Buděj.

16 675

2 402

0

0

0

16 675

2 402

19 077

MU v Brně

306 154

0

0

0

0

30 836

10 654

41 490

MZLU v Brně

303 649

9 500

0

0

0

303 649

9 500

313 149

OU v Ostravě

2 312

2 688

0

0

0

2 312

2 688

5 000

SU v Opavě

53 718

12 445

0

0

0

53 718

12 445

66 163

TU v Liberci

12 678

4 579

0

0

0

12 678

4 579

17 257

UHK H. Králové

17 909

1 331

0

0

0

17 909

1 331

19 240

UJEP v Ústí n. L.

53 594

16 956

0

0

0

53 594

16 956

70 550

UK v Praze

258 709

67 489

0

83 879

62 829

342 588

130 318

472 906

UP v Olomouci

30 836

10 654

0

0

0

30 836

10 654

41 490

UPa Pardubice

14 048

3 000

0

0

0

14 048

3 000

17 048

UTB ve Zlíně

182 657

6 500

0

0

0

182 657

6 500

189 157

VFU Brno

140 841

16 318

0

0

0

140 841

16 318

157 159

VŠB-TU Ostrava

34 573

4 217

391

0

0

34 964

4 217

39 181

VŠE v Praze

58 020

16 356

0

5 331

0

63 351

16 356

79 707

VŠCHT v Praze

16 942

2 385

0

0

0

16 942

2 385

19 327

VŠUP v Praze

5 374

650

0

0

0

5 374

650

6 024

VUT v Brně

205 500

11 118

0

0

0

205 500

11 118

216 618

ZČU v Plzni

267 420

2 997

0

0

0

267 420

2 997

270 417

CELKEM

2 226 548

216 679

545

103 807

68 359

2 330 900

285 038

2 615 938

 


Investiční akce dokončené v roce 2003

 

Podrobný přehled o dokončených investičních akcích v roce 2003 uvádí tabulka v příloze

č. 2 této zprávy. (Investiční akce jsou v tabulce řazeny podle výše finanční částky sestupně.)

           

           

 

 

II.13.   ZÁVĚR

 

 

Výroční zprávy o činnosti zpracovaly vysoké školy v roce 2003 v souladu se zákonem o vysokých školách. Podle zákona musejí být výroční zprávy veřejně přístupné, a proto se lze s nimi seznámit na webových stránkách jednotlivých vysokých škol, seznam adres webových stránek je přílohou 3 této zprávy.

           

Vysoké školy při zpracování svých výročních zpráv ve většině dodržely doporučenou osnovu a předlohy tabulek, což přispělo ke zlepšení vypovídací schopnosti a srovnání výročních zpráv vysokých škol. Pro vypracování výroční zprávy musely vysoké školy shromáždit celou řadu údajů a na její zpracování vyvinout značné úsilí. Výroční zprávy vysokých škol jsou za rok 2003 zpracovány převážně na dobré obsahové i grafické úrovni. Analýza výročních zpráv vysokých škol bude využita při přípravě Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti MŠMT na další pětileté období.

 

Závěrem lze konstatovat, že se vysokým školám v roce 2003 dařilo plnit cíle jejich dlouhodobých záměrů i dlouhodobého záměru MŠMT. Na vysokých školách pokračoval rozvoj strukturovaných studijních programů, rozšiřování akreditací studijních programů uskutečňovaných v cizích jazycích a vytváření modulárně stavěných studijních programů. Vysoké školy rozšiřovaly nabídku studijních programů o kombinovanou a distanční formu a postupně docházelo i k zavádění metod e-learningu do výuky.

 

            Pro Českou republiku se stejně jako pro 40 dalších evropských zemí stal akčním plánem rozvoje tzv. boloňský proces směřující k vytvoření společného Evropského prostoru vysokého školství do roku 2010. Principy a cíle směřující k vytváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání jsou naplňovány zejména prostřednictvím dlouhodobých záměrů vysokých škol nebo programů mezinárodní spolupráce. Účinným nástrojem pro konkrétní podporu se pak staly Transformační a rozvojové programy ministerstva. Další možnosti rozvoje se vysokým školám otevírají po vstupu České republiky do Evropské unie, kdy jim bude umožněno čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU.