Stanovení vývojových scénářů a tematických priorit pro Národní program výzkumu II

 

 

 

 

 

 

 

 

MŠMT ČR, projekt LS 0311

 

 

 

 

 

 

 

 

první dílčí zpráva

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Technologické centrum AV ČR

Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK

 

 

 

 

 

31.října 2003

 

  1. Úvod

Tato první dílčí zpráva přináší výsledky dosažené při řešení projektu „Stanovení vývojových scénářů a tematických priorit pro Národní program výzkumu II“ za období 1.září – 31.října 2003. V tomto období byla hlavní pozornost věnována:

·        formulace metodiky projektu, která splní zadání MŠMT ČR,

·        vytvoření odborných pracovních struktur projektu,

·        organizaci dvou pracovních setkání expertního panelu s cílem připravit návrhy „témat“ a „tematických klastrů“,

·        zúčastnit se jednání kontrolní skupiny zadavatele.

 

 

  1. Metodika projektu
    1. Cíl projektu

Cílem projektu (podle zadání) je vypracování tematických priorit Národního programu výzkumu II (NPV II) s ohledem na

·        perspektivní potřeby společnosti, k jejichž naplnění může přispět vhodně orientovaný výzkum s využitím mezinárodní spolupráce a pro který lze získat podporu veřejnosti;

·        požadavky na rozvoj lidského, znalostního a materiálního potenciálu v ČR;

·        z potřeb rozvoje kapacit VaV v ČR.

Vzhledem k restriktivním finančním okolnostem je nutno stanovit nižší počet priorit. Základním cílem je tedy navržení výzkumných priorit, které splňují požadavek „zkoumat to, co je potřebné, nikoliv vše, co je možné a zajímavé“.

Filozofie přípravy návrhu NPV II je tedy problémově orientovaná, nikoliv technologicky orientovaná. Nebude tedy hledán soubor technologií, ale spíše budou definovány problémové okruhy, jejichž řešení je národní výzkumnou prioritou.

 

    1. Expertní skupina

Vzhledem k minimálnímu času vymezenému na přípravu návrhu (4 měsíce) nelze zvolit široké konzultační schéma, kdy by se na přípravě návrhu přímo podílely stovky odborníků. Stejně tak nelze postupovat cestou velmi úzké skupiny expertů – v takovém případě by nebylo možné vyloučit prosazování partikulárních zájmů. Pro vypracování podkladů pro návrh tematických priorit proto bude sestavena expertní skupina s předpokládaným počtem cca 50 expertů. K výběru expertů bude využita databáze sestavená pro potřeby přípravy návrhu NPV I, která obsahuje přibližně 800 expertů. Bude kladen důraz na zastoupení výzkumné i uživatelské sféry se zastoupením dalších institucí (banky, rizikový kapitál, konzultační firmy z oblasti techniky a přírodních věd, media).

 

    1. Věcný postup prací

Prvním krokem práce expertní skupiny bude návrh „témat“ – „téma“ popisuje naléhavou potřebu (závažný problém, významnou příležitost) pro Českou republiku v příštích cca 10 - 15 letech, k jejímuž naplnění (k jehož řešení, k jejímuž využití) lze přispět příslušně orientovaným výzkumem. Rozsah „tématu“ je maximálně 0,5 - 1 stránka textu s touto strukturou:

Je nutné, aby se jednotlivá „témata“ zabývala skutečně podrobnějšími konkrétními tematickými náměty, nikoliv širokými oborovými záležitostmi, např. „zlepšené zdravotnictví“, „moderní strojnictví“ nebo „zkvalitňování životního prostředí“. Příprava „témat“ a diskuse jejich mezioborových souvislostí bude cílem 1.jednání expertního panelu dne 14.října 2003.

Druhým krokem práce expertní skupiny při 2.jednání expertního panelu dne 29.října 2003 bude sdružení „témat“ do „tematických klastrů“ podle věcných (mezioborových) souvislostí. Řešitelský tým připraví pro toto jednání podklady (návrhy „tematických klastrů“), které budou vycházet z výsledků 1.jednání skupiny. Při 2.jednání expertní skupiny budou „tematické klastry“ přiděleny podle svého zaměření ad hoc sestaveným skupinkám expertů, kteří pro jednotlivé tematické klastry napíší v období mezi 2. a 3.jednáním expertního panelu „charakteristiku a cíle tematického klastru“ (osnova bude rámcově zadána).

Třetím krokem práce expertní skupiny na 3.jednání expertního panelu dne 18.listopadu 2003 bude editace vypracovaných „charakteristik a cílů tematických klastrů“ a schválení konečné skupiny „tematických klastrů“ pro další zpracování, zejména pro výběr prioritních tematických klastrů.

 

Postupné získávání výsledků lze znázornit graficky:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


  1. Dosažené výsledky

Výsledky dosažené při řešení projektu v období září – říjen 2003 jsou podrobněji popsány v následujícím textu.

 

    1. Metodika projektu

Metodika projektu byla vysvětlena členům expertní skupiny na prvním jednání expertů dne 14.října 2003, podrobnější informace k metodice závěrečné fáze práce expertů byla přednesena na druhém jednání skupiny dne 29.října 2003.

 

    1. Expertní skupina

Byla sestavena skupina 52 expertů, kde jsou zastoupeny všechny technické i přírodovědné obory, dále zástupci finančního a investičního sektoru, vybrané konzultační firmy, je reprezentována státní správa a media. Byl kladen důraz na rovnoměrné zastoupení výzkumného i uživatelského sektoru. Složení expertní skupiny ilustruje následující obrázek:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


    1. Témata a tematické klastry

V souladu s metodikou projektu byl expertní skupinou připraven návrh témat, která byla sdružena podle věcných (mezioborových) souvislostí do tematických klastrů. K 31.říjnu 2003 bylo experty navrženo 155 témat, která byla sdružena do 28 tematických klastrů. Ke každému tématu byl experty vypracován informační text, který definoval společenskou potřebu (problém/příležitost), kterou je třeba naplnit (vyřešit/využít).

Tematické klastry byly přiděleny podle svého zaměření ad hoc sestaveným skupinkám expertů, kteří pro jednotlivé tematické klastry a témata napíší do 17.listopadu 2003 tzv. „charakteristiky“ a navrhnou typické výzkumné směry pro každé téma. Chrakteristiky budou vypracaovány i pro navržené výzkumné směry.

Charakteristiky tematických klastrů mají požadovanou strukturu:

·  „definiční odstavec“ (2-5 řádek) – hlavní cíl („mission statement“) tematického klastru

·  „zdůvodňující stránka“

o       řešené problémy/uspokojené potřeby/využité příležitosti (věcně, 5-10 řádek)

o       cíle (věcně, 5-10 řádek) – střednědobé a strategické

o       očekávané přínosy (věcně, 5-10 řádek)

o       hlavní aplikace (příklady)

Podobnou strukturu mají i charakteristiky témat a výzkumných směrů s tím rozdílem, že pro výzkumné směry je v „definičním odstavci“ požadována maximální konkrétnost s využitím odborné terminologie.

 

  1. Analýza potřeb společnosti

V rámci dělby práce mezi TC AV ČR a CESES připadla CESES v této fázi především zodpovědnost za analýzu a formulaci hlavních potřeb společnosti v oblasti ekonomické, technologické, sociologické a rozvoje celkové kvality života. Zjednodušeně je možné říci, že starostí CESES je analýza poptávky po výzkumu a vývoji, starost TC AV ČR se koncentruje především na analýzu nabídky výzkumu a vývoje a identifikace rozhraní mezi nimi je pak společným úkolem obou pracovišť.

O budoucnosti naší země nelze uvažovat bez celosvětového kontextu, vnější faktory budou ovlivňovat náš vnitřní vývoj zásadním způsobem. Za klíčové faktory, které mají kontinuitní charakter a budou zcela jistě mít významný vliv na formování další budoucnosti lidstva, jsou považovány: populační vývoj, změny životního prostředí, ekonomika, výzkum a vývoj, hodnoty a postoje. CESES se zabývá analýzou jejich dopadů na ČR.

I když naše země je a bude součástí globálních proměn světa, ve výhledu nejbližšího desetiletí bude pro ni určující především její vstup a míra uplatnění v Evropské unii. Proto uvažujeme možné kombinace vnějších faktorů, které je třeba při formulování scénářů brát při průmětu do alternativ vývoje Evropské unie. Realizaci Lisabonské strategie chápeme jako osový proces, na míře jehož úspěchu bude záviset i to, kterým z nastíněných alternativních scénářů se Česká republika vydá.

 

  1. Komunikace

Veškeré průběžné výsledky a informační materiály jsou zveřejňovány na webu www.foresight.cz , kde byla vytvořena speciální sekce přístupná expertům po zadání hesla.