Stanovení vývojových scénářů a tematických priorit pro Národní program výzkumu II

 

 

 

 

 

 

 

MŠMT ČR, projekt LS 0311

 

 

 

 

 

 

druhá dílčí zpráva

 

 

 

 

 

 

Technologické centrum AV ČR

Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK

 

 

 

 

                                                                                                                                                                                                          28.listopadu 2003

 

 

  1. Úvod

Tato druhá dílčí zpráva přináší výsledky dosažené při řešení projektu „Stanovení vývojových scénářů a tematických priorit pro Národní program výzkumu II“ za období 1. – 28. listopadu 2003. V tomto období byla hlavní pozornost věnována:

·        organizaci třetího (posledního) jednání expertní skupiny s cílem:

o       shromáždit a diskutovat vypracované charakteristiky a cíle tematických klastrů a jednotlivých témat,

o       provést konečné rozřazení témat do klastrů a připravit konečný soubor tematických klastrů pro další zpracování;

·        formulaci vývojových scénářů pro ČR;

·        sestavení (ve spolupráci se zadavatelem) pracovní skupiny, která naváže na činnost expertního skupiny a vypracuje návrh prioritních klastrů pro Národní program výzkumu II;

·        shromážďování informačních podkladů pro pracovní skupinu.

 

  1. Organizační záležitosti

Expertní skupina byla podle doporučení MŠMT ČR rozšířena o experta na vzdělávání a lidské zdroje, prof. J. Kotáska (PF University Karlovy).

 

  1. Tematické klastry

V souladu s metodikou projektu bylo provedeno závěrečné rozřazení témat do klastrů a byl připraven konečný soubor 27 tematických klastrů pro další zpracování. Tyto klastry obsahují 179 témat a jsou uvedeny v tabulce I této zprávy (témata, která se vyskytují ve více klastrech jsou vyznačena tučně). Z tohoto souboru budou v následné fázi projektu vybrány prioritní tematické klastry, které budou tvořit základ tematických programů NPV II. Předpokládanou strukturu tematické části[1] NPV II dokumentuje následující obrázek (počet bloků je pouze ilustrativní). Obrázek zahrnuje i pravděpodobné přejmenování tematických klastrů na dílčí tematické programy v zájmu souladu názvosloví NPV II a NPV I.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Tabulka I – Přehled klastrů a témat (tučně psaná témata se vyskytují ve více klastrech)




 

Významným výsledkem této fáze projektu jsou charakteristiky témat a tematických klastrů, Tyto charakteristiky obsahují zejména:

·        řešené problémy/uspokojené potřeby/využité příležitosti;

·        cíle – střednědobé a strategické;

·        očekávané přínosy;

·        hlavní aplikace (příklady).

Charakteristiky byly vypracovány členy expertní skupiny a obsahují rovněž příkladné výzkumné směry, které mohou, dle názoru expertů, významně přispět k dosažení cílů témat a tematických klastrů. Kvalitní a komplexní výčet cílů a přínosů ulehčí (mimo jiné) i výběr projektů pro financování. Vypracované charakteristiky rovněž naplňují základní filozofii přípravy NPV II – připravit program, který odpovídá nejnaléhavějším potřebám společnosti a kdy výzkum, financovaný z veřejných prostředků, může přispět k naplnění těchto potřeb.

Charakteristiky témat a tematických klastrů jsou spolu s návrhem výzkumných témat uvedeny v příloze této zprávy.

 

  1. Vývojové scénáře

V tomto období se činnost CESES soustředila na analýzu vnějších (mezinárodních) i vnitřních (národních) podmínek s cílem orientovat věcné zaměření programu do oblastí nejvyšších společenských potřeb a priorit České republiky, jejichž naplnění lze napomoci podporou příslušně orientovaného výzkumu. Viz přiložené Schéma Formulace sociálních a ekonomických potřeb společnosti ve vztahu k prioritám NPV II .

Klíčové vnější faktory, které budou ovlivňovat náš vývoj zásadním způsobem jsou odvozeny z výsledků dlouholetého bádání expertů spolupracujících kolem Millenium Project a na základě metaanalýzy padesáti prognostických studií.

Metoda vývojových scénářů byla využita postupně na úrovni globální, evropské a české. Jedná se o příběhy popisující možný budoucí vývoj, soustřeďující se na klíčové trendy, události a determinanty, které jsou zásadně významné pro studovanou oblast. Postupně byly získány sady do sebe zapadajících scénářů, z nichž byly vyvozeny scénáře A a B tvořící dvě základní trajektorie možného budoucího vývoje ČR.

 

 

Shromážděné poznatky byly promítnuty do strategické úvahy o vybraných klíčových úlohách, tzv. strategických tazích, jejichž zdárné řešení je předpokladem úspěšného začleňování České republiky do hlavního proudu evropské civilizace ve výhledu budoucích desetiletí.

V další etapě projektu bude vývojových scénářů využito při výběru prioritních tematických klastrů a návazně při formulaci tematických programů.


  1. Pracovní skupina pro výběr prioritních tematických klastrů

Složení pracovní skupiny, která naváže na činnost expertní skupiny a vypracuje návrh prioritních klastrů pro Národní program výzkumu II bylo připraveno řešiteli projektu (TC AV ČR a CESES) a diskutováno se zadavatelem (MŠMT ČR). Zásadní filozofií je sestavit pracovní skupinu z odborníků, kteří mají přehled o předpokládaném ekonomickém a sociálním vývoji České republiky a z toho vyplývajícího potřebného zaměření výzkumu.

Nominace členů pracovní skupiny přesahuje časový rámec této zprávy, obecně lze uvést, že skupina bude zahrnovat odborníky z oblasti:

·        ekonomie

·        investice (rizikový kapitál, investiční strategie v ČR)

·        průmyslová strategie

·        udržitelný rozvoj

·        aplikovaný výzkum

·        zdraví obyvatelstva

·        lidské zdroje

·        veřejná politika

·        sociologie

·        inovace

Pracovní skupina bude ustavena počátkem prosince 2003. Pro pracovní skupinu jsou připravovány informační podklady pro návrh prioritních tematických klastrů.

 

  1. Komunikace

Veškeré průběžné výsledky a informační materiály jsou zveřejňovány na webu www.foresight.cz , kde byla vytvořena speciální sekce přístupná expertům po zadání hesla.


[1] NPV II se bude, podobně jako NPV I, skládat z tematických programů zaměřených na konkrétní obory a z tzv. programů průřezových, jejichž hlavním posláním je zajistit optimální funkci tematických programů (např. „mezinárodní spolupráce“, „lidské zdroje“, apod.)