STRUČNÝ PŘEHLED VÝSLEDKŮ ČINNOSTI A NÁVRHŮ SUBKOMISE „C“
PRO PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ MEZIREZORTNÍ KOMISE MK A MŠMT ČR
DNE
MgA. Pravoslav Kohout
předseda subkomise C
Vážení kolegové, dámy a pánové,
další rok práce Subkomise
pro odborné umělecké školství byl, dle mého pohledu, poznamenán určitým posunem
ve vnímání smyslu a možností naší skupiny, který vyplynul z rozporu
očekávání realizace potřebného a reality možně uskutečnitelného. Od prvotního téměř idealistického optimizmu
v náhledu na naší příležitost v pomoci k opravdu zásadnějším a
včasnějším potřebným opatřením či změnám, jež by v praxi mohly vyplynout
z naší společné konzultační činnosti, jsme mnozí došli k velmi
střízlivému, realistickému skepticizmu.
Tato konstatace je sice trochu smutná, pro
některé možná i demotivující, není však mnou vůbec
míněna jako negativní či negativistický soud.
Také to totiž znamená, že jsme si nyní více vědomi všech složitostí a
překážek, které provázejí každou cestu našeho odborného návrhu k praktickému
uskutečnění v houštinách úřední, politické a finanční reality, bez ohledu
na snahu těch či oněch odborníků či zodpovědných ministerských činitelů. Je
třeba též brát v úvahu, že původní myšlenka Mezirezortní komise zřejmě
nepředpokládala tak radikální reformu státní správy s jejími všemi
důsledky, kdy množství ministerských kompetencí přešlo dosti chaoticky na dosud
panicky nepřipravené krajské úřady.
Na tomto místě je třeba
ocenit skutečně pohotovou reakci obou ministerstev k návrhu Komise, kdy její
vedení nabídlo místo ve všech třech subkomisích zástupcům krajských
školských odborů. Díky vzájemnému informačnímu proudění již došlo např.
v našem segmentu k určitému zlepšení komunikace a oboustrannému
vnímání a diskutování problémů mezi novými krajskými zřizovateli, uměleckými
školami (především ZUŠ) a MŠMT.
Myslím si, že určité vystřízlivění napomohlo i
střízlivějšímu určování pracovních témat a lepšímu vzájemnému pochopení mezi neministerskými a ministerskými členy subkomise při hledání
věcných a věcně možných řešení nastolovaných témat.
Je jistě nepříjemnou
skutečností, že čas a úsilí, které všichni velmi zaměstnaní členové subkomise
jejímu jednání a jejím tématům nezištně věnují, má ze sta procent vynaložené
energie – odhaduji – asi tak desetiprocentní
efektivitu „užitého“ výstupu. Nicméně, i těch 10% by bez činnosti
Mezirezortní komise uskutečněno nebylo, nehledě na zásadně důležitý prvek,
kterým je možnost vzájemného ujasňování a tříbení odborných názorů, možnost
širší analýzy problémů a odborné diskuze mezi zainteresovanými jednotlivci a
skupinami. Tito všichni by bez platformy dané Mezirezortní komisí stěží
navázali potřebný a konstruktivní kontakt. Proto jsem stejně jako většina mých
kolegů, přes všechny kritické připomínky přesvědčen, že práce Komise i naší
subkomise má i nadále smysl - avšak za předpokladu, že dojde k úpravám,
jejichž potřeba ke dnešnímu dni vykrystalizovala.
Narozdíl od minulé zprávy,
nebudu Vás zdržovat výčtem námětů a úspěšných akcí naší subkomise, protože je
obsažena ve všech Vám předkládaných zpracováních výstupních materiálů tohoto
období.
Chtěl bych však pojmenovat některá důležitá
témata, která ještě dosud, či naopak zcela nově, čekají na zpracování či
uskutečnění.
·
Naše subkomise „C“ je asi specifická (zjednodušeně řečeno) tím, že ač
zřízena a organizována MK ČR, její zájmový prostor a pole činnosti se
nacházejí téměř výlučně
v království MŠMT. Čím dále tím více je zřejmé, že pro smysluplnou práci
bude potřebné začlenit alespoň část subkomise C, zatím pouze na půdě MK ČR
působící, v podobě jakéhosi obdobného odborně konzultačního orgánu
(jakéhosi „detašovaného pracoviště“) i
do struktury MŠMT ČR . K tomuto názoru dospěla většina členů subkomise C
včetně zástupců MK ČR, a proto dávám tento námět panu náměstkovi MŠMT ČR k
praktickému uvážení.
·
S tímto též není bez souvislosti naše letité přání ohledně zřízení
příslušného specializovaného pracoviště MŠMT, kde by čtvero již dávno
osvědčených odborníků ministerstva se mohlo s patřičnými kompetencemi
věnovat zcela výlučně značně složité, specifické a náročné problematice
uměleckého školství. Naše argumentace byla již mnohokráte vypsána, a je bohužel
stále aktuelnější a závažnější, což však i z tohoto důvodu je nyní spíše
námětem pro jiné a vhodnější místo i čas.
·
Členové subkomise důrazně upozorňují na vysokou úroveň odborného
uměleckého školství v ČR, na často
odlišnou (tzn. ne tak kvalitativně ucelenou a odborně náročnou) strukturu
uměleckého vzdělávání v ostatních zemích EU, a z toho vyplývající
problém srovnatelnosti uměleckého vzdělávání v ČR a v ostatních zemích EU.
Moje vlastní, a nejen moje přímá zkušenost z těchto zemí mne poučila o
značném předstihu našeho uměleckého školství, a to především jako uceleného
vyspělého a funkčního systému. Není náhodou, že např. na posledním jednání European Music School Union v Helsinkách (EMU je vrcholná evropská
organizace hudebního školství), byly naše, z toho především síť ZUŠ,
stejně jako maďarské odborné školské systémy uvažovány v návrhu jako
pilotní modely doporučené zemím EU.
·
I v této souvislosti upozorňujeme na nebezpečí neuváženého
posilování všeobecného vzdělávání, které by v navrhované míře nutně muselo
být uskutečňováno na úkor odborných předmětů. Některé umělecké discipliny však
vyžadují i osmihodinový soustředěný trénink neunavené mysli a těla, a 24 hodin
dne s podílem nutné regenerace sil nelze bohužel prodloužit, pouze
v určité míře zefektivnit, což v uměleckých profesích většinou
„nadnárodního“ charakteru by bylo prospěšné zcela jistě především zkvalitněním
jazykové výuky.
·
Vzhledem k významu evropského a celosvětového trendu zvyšování
kvality odborného (a to znamená i uměleckého) vzdělávání (tzv. Lisabonský
proces, iniciativa z Brugg, atp.) subkomise C upozorňuje, že požadavky na
další navyšování podílu všeobecného vzdělávání vážně ohrožují úroveň profesní
přípravy v konzervatořích a výtvarných a uměleckořemeslných oborech
vzdělání SOŠ, což ve svých důsledcích znamená ohrožení zaměstnatelnosti
absolventů a jejich konkurenceschopnosti na evropském i světovém trhu práce, a
je v rozporu jak s proklamovanými evropskými tradicemi, tak
s dosaženým postavením českého umění a kultury ve světovém kontextu.
·
V případě nepřijetí školského zákona členové subkomise C
upozorňují, že bude třeba ve 2. pololetí r. 2004 zabezpečit pro potřeby
uměleckých škol prodloužení platnosti pokusného ověřování organizace
talentových zkoušek a organizace maturitní zkoušky z odborných vyučovacích
předmětů.
·
Subkomise byla seznámena prostřednictvím zástupců krajské správy
s problémy, které vznikly uměleckým školám, a to především ZUŠ, pokud
sídlí v památkově chráněných objektech. Problémy nastaly z ustanovení
vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 108/2001 (hygienické požadavky na
prostory a provoz škol). Byli jsme upozorněni na nutnost požadavku řešení
problému v rámci dosud probíhající novelizace tohoto právního předpisu
s příslušnou podporou MŠMT ČR.
·
Při této příležitosti též zmiňuji potřebu upřesnit znění příslušného
paragrafu Vyhlášky o ZUŠ, jehož současná podoba de facto znemožňuje půjčování
hudebních nástrojů žákům škol a udržování školních nástrojových sbírek.
·
Členové subkomise C se dohodli, že předloží návrh na dílčí změnu ve
statutu Mezirezortní komise. Navrhují, aby počet jednání v roce nebyl
taxativně stanoven (v současnosti 4 v roce), ale aby umožňoval operativní
přizpůsobení aktuální situaci (např. 2x až 4x do roka).
Vážení kolegové, děkuji Vám
a našim ministerským partnerům za dosavadní spolupráci a projevenou pozornost.