STRUČNÝ PŘEHLED VÝSLEDKŮ ČINNOSTI A NÁVRHŮ  SUBKOMISE „C“

PRO PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ MEZIREZORTNÍ KOMISE MK A MŠMT ČR

DNE  2. PROSINCE 2003

 

MgA. Pravoslav Kohout

předseda subkomise C

 

 

Vážení kolegové, dámy a pánové,

 

další rok práce Subkomise pro odborné umělecké školství byl, dle mého pohledu, poznamenán určitým posunem ve vnímání smyslu a možností naší skupiny, který vyplynul z  rozporu očekávání realizace potřebného a reality možně uskutečnitelného.  Od prvotního téměř idealistického optimizmu v náhledu na naší příležitost v pomoci k opravdu zásadnějším a včasnějším potřebným opatřením či změnám, jež by v praxi mohly vyplynout z naší společné konzultační činnosti, jsme mnozí došli k velmi střízlivému, realistickému skepticizmu.

 Tato konstatace je sice trochu smutná, pro některé možná i demotivující, není však mnou vůbec míněna jako negativní či negativistický soud.  Také to totiž znamená, že jsme si nyní více vědomi všech složitostí a překážek, které provázejí každou cestu našeho odborného návrhu k praktickému uskutečnění v houštinách úřední, politické a finanční reality, bez ohledu na snahu těch či oněch odborníků či zodpovědných ministerských činitelů. Je třeba též brát v úvahu, že původní myšlenka Mezirezortní komise zřejmě nepředpokládala tak radikální reformu státní správy s jejími všemi důsledky, kdy množství ministerských kompetencí přešlo dosti chaoticky na dosud panicky nepřipravené krajské úřady.

Na tomto místě je třeba ocenit skutečně pohotovou reakci obou ministerstev k návrhu Komise, kdy její vedení nabídlo místo ve všech třech subkomisích zástupcům krajských školských odborů. Díky vzájemnému informačnímu proudění již došlo např. v našem segmentu k určitému zlepšení komunikace a oboustrannému vnímání a diskutování problémů mezi novými krajskými zřizovateli, uměleckými školami (především ZUŠ) a MŠMT. 

 Myslím si, že určité vystřízlivění napomohlo i střízlivějšímu určování pracovních témat a lepšímu vzájemnému pochopení mezi neministerskými a ministerskými členy subkomise při hledání věcných a věcně možných řešení nastolovaných témat.

Je jistě nepříjemnou skutečností, že čas a úsilí, které všichni velmi zaměstnaní členové subkomise jejímu jednání a jejím tématům nezištně věnují, má ze sta procent vynaložené energie – odhaduji – asi tak desetiprocentní  efektivitu „užitého“ výstupu. Nicméně, i těch 10% by bez činnosti Mezirezortní komise uskutečněno nebylo, nehledě na zásadně důležitý prvek, kterým je možnost vzájemného ujasňování a tříbení odborných názorů, možnost širší analýzy problémů a odborné diskuze mezi zainteresovanými jednotlivci a skupinami. Tito všichni by bez platformy dané Mezirezortní komisí stěží navázali potřebný a konstruktivní kontakt. Proto jsem stejně jako většina mých kolegů, přes všechny kritické připomínky přesvědčen, že práce Komise i naší subkomise má i nadále smysl - avšak za předpokladu, že dojde k úpravám, jejichž potřeba ke dnešnímu dni vykrystalizovala.

 

Narozdíl od minulé zprávy, nebudu Vás zdržovat výčtem námětů a úspěšných akcí naší subkomise, protože je obsažena ve všech Vám předkládaných zpracováních výstupních materiálů tohoto období.

 Chtěl bych však pojmenovat některá důležitá témata, která ještě dosud, či naopak zcela nově, čekají na zpracování či uskutečnění.

 

·       Naše subkomise „C“ je asi specifická (zjednodušeně řečeno) tím, že ač zřízena a organizována MK ČR, její zájmový prostor a pole činnosti se nacházejí  téměř výlučně v království MŠMT. Čím dále tím více je zřejmé, že pro smysluplnou práci bude potřebné začlenit alespoň část subkomise C, zatím pouze na půdě MK ČR působící, v podobě jakéhosi obdobného odborně konzultačního orgánu (jakéhosi „detašovaného pracoviště“)  i do struktury MŠMT ČR . K tomuto názoru dospěla většina členů subkomise C včetně zástupců MK ČR, a proto dávám tento námět panu náměstkovi MŠMT ČR k praktickému uvážení.

·       S tímto též není bez souvislosti naše letité přání ohledně zřízení příslušného specializovaného pracoviště MŠMT, kde by čtvero již dávno osvědčených odborníků ministerstva se mohlo s patřičnými kompetencemi věnovat zcela výlučně značně složité, specifické a náročné problematice uměleckého školství. Naše argumentace byla již mnohokráte vypsána, a je bohužel stále aktuelnější a závažnější, což však i z tohoto důvodu je nyní spíše námětem pro jiné a vhodnější místo i čas.

·       Členové subkomise důrazně upozorňují na vysokou úroveň odborného uměleckého školství v ČR,  na často odlišnou (tzn. ne tak kvalitativně ucelenou a odborně náročnou) strukturu uměleckého vzdělávání v ostatních zemích EU, a z toho vyplývající problém srovnatelnosti uměleckého vzdělávání v ČR a v ostatních zemích EU. Moje vlastní, a nejen moje přímá zkušenost z těchto zemí mne poučila o značném předstihu našeho uměleckého školství, a to především jako uceleného vyspělého a funkčního systému. Není náhodou, že např. na posledním jednání European Music School Union v Helsinkách (EMU je vrcholná evropská organizace hudebního školství), byly naše, z toho především síť ZUŠ, stejně jako maďarské odborné školské systémy uvažovány v návrhu jako pilotní modely doporučené zemím EU.

·       I v této souvislosti upozorňujeme na nebezpečí neuváženého posilování všeobecného vzdělávání, které by v navrhované míře nutně muselo být uskutečňováno na úkor odborných předmětů. Některé umělecké discipliny však vyžadují i osmihodinový soustředěný trénink neunavené mysli a těla, a 24 hodin dne s podílem nutné regenerace sil nelze bohužel prodloužit, pouze v určité míře zefektivnit, což v uměleckých profesích většinou „nadnárodního“ charakteru by bylo prospěšné zcela jistě především zkvalitněním jazykové výuky.

·       Vzhledem k významu evropského a celosvětového trendu zvyšování kvality odborného (a to znamená i uměleckého) vzdělávání (tzv. Lisabonský proces, iniciativa z Brugg, atp.) subkomise C upozorňuje, že požadavky na další navyšování podílu všeobecného vzdělávání vážně ohrožují úroveň profesní přípravy v konzervatořích a výtvarných a uměleckořemeslných oborech vzdělání SOŠ, což ve svých důsledcích znamená ohrožení zaměstnatelnosti absolventů a jejich konkurenceschopnosti na evropském i světovém trhu práce, a je v rozporu jak s proklamovanými evropskými tradicemi, tak s dosaženým postavením českého umění a kultury ve světovém kontextu.

·       V případě nepřijetí školského zákona členové subkomise C upozorňují, že bude třeba ve 2. pololetí r. 2004 zabezpečit pro potřeby uměleckých škol prodloužení platnosti pokusného ověřování organizace talentových zkoušek a organizace maturitní zkoušky z odborných vyučovacích předmětů.

·       Subkomise byla seznámena prostřednictvím zástupců krajské správy s problémy, které vznikly uměleckým školám, a to především ZUŠ, pokud sídlí v památkově chráněných objektech. Problémy nastaly z ustanovení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 108/2001 (hygienické požadavky na prostory a provoz škol). Byli jsme upozorněni na nutnost požadavku řešení problému v rámci dosud probíhající novelizace tohoto právního předpisu s příslušnou podporou MŠMT ČR.

·       Při této příležitosti též zmiňuji potřebu upřesnit znění příslušného paragrafu Vyhlášky o ZUŠ, jehož současná podoba de facto znemožňuje půjčování hudebních nástrojů žákům škol  a  udržování školních nástrojových sbírek.

·       Členové subkomise C se dohodli, že předloží návrh na dílčí změnu ve statutu Mezirezortní komise. Navrhují, aby počet jednání v roce nebyl taxativně stanoven (v současnosti 4 v roce), ale aby umožňoval operativní přizpůsobení aktuální situaci (např. 2x až 4x do roka).

 

 

Vážení kolegové, děkuji Vám a našim ministerským partnerům za dosavadní spolupráci a projevenou pozornost.