Koncepce rozvoje výzkumu a vývoje v oblasti působnosti Ministerstva spravedlnosti ČR
Materiál se předkládá na základě usnesení vlády ČR ze dne 7. ledna 2004 č.5 k Národní politice výzkumu a vývoje v České republice na léta 2004-2008.
Význam a postavení výzkumu v resortu Ministerstva spravedlnosti - priority resortu
Koncepce rozvoje výzkumu a vývoje v oblasti působnosti Ministerstva spravedlnosti na léta 2004 – 2008 obsahově navazuje na koncepční materiál Ministerstva spravedlnosti o výzkumu a vývoji v resortu, zpracovaný na základě usnesení vlády ČR č. 16 ze dne 5. ledna 2000, který byl schválen Radou vlády ČR pro výzkum a vývoj. V resortu ministerstva spravedlnosti bude nadále cílevědomě uplatňována vědní politika České republiky tak, aby zejména docházelo k naplňování principů právního státu, aby byla účinně zajišťována ochrana občanských práv a svobod náležitou legislativní činností a řádným chodem justice.
Další rozvoj výzkumu a vývoje v letech 2004-2008 bude proto vycházet ze zásadních programových dokumentů, ve kterých jsou specifikovány hlavní potřeby a cíle v oblasti působnosti ministerstva spravedlnosti v souladu s kompetenčním zákonem. Programové prohlášení vlády ČR (srpen 2004) klade důraz na efektivní výkon soudní moci podmíněný mj. novými kodifikacemi v hlavních právních oblastech. Ministerstvo spravedlnosti proto vypracovalo Koncepci stabilizace justice, ve které jsou identifikovány nedostatky současného stavu a konkretizován široký rejstřík prostředků k nápravě; v současné době soustřeďuje svou pozornost na naplňování cílů obsažených v této koncepci. V připravované koncepci rozvoje českého vězeňství do roku 2015 jsou navrženy cesty, jak reagovat na měnící se společenské podmínky pro zacházení s pachateli; v úvahu byl vzat i vzat i koncepční dokument Priority rozvoje Probační a mediační služby do roku 2010. Širší rámec představuje dokument Bezpečnostní strategie České republiky (schválená vládou 10.12.2003), ve které jsou formulovány též východiska a cíle bezpečnostní politiky, související s působností Ministerstva spravedlnosti. Výzkum v rámci resortu bude proto přednostně zaměřen na vytváření nezbytné poznatkové základny pro realizaci cílů obsažených v těchto zásadních programových dokumentech, v návaznosti na jednu z prioritních tématických oblastí formulovaných v Národní politice výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004-2008, kterou je kvalita a bezpečnost života. Tímto způsobem bude rovněž Ministerstvo spravedlnosti přispívat k plnění závazků ČR v rámci Lisabonské strategie EU.
Aplikace poznatků vědy a výzkumu je jedním z předpokladů, za kterých může resort spravedlnosti dosáhnou splnění stanovených úkolů při zajišťování právní jistoty občanů, při optimalizaci nákladů na fungování justičního systému, při zvyšování odborné úrovně přípravy soudců, státních zástupců a dalších pracovníků justice, při tvorbě kvalitní legislativy i při formulování trestní politiky zaměřené na účinnější kontrolu kriminality.
Systém výzkumu a vývoje v resortu Ministerstva spravedlnosti ČR.
Systém výzkumu a vývoje v resortu Ministerstva spravedlnosti ČR je vzhledem k charakteru a úkolům resortu orientován především na aplikovaný a zčásti i na základní výzkum. Obsahově vychází z tématických priorit založených na gesci resortu za jednotlivé oblasti podle kompetenčního zákona.
Základ institucionálního zabezpečení systému tvoří specializované resortní pracoviště - Institut pro kriminologii a sociální prevenci, který dle svého statutu je teoretickým, analytickým a výzkumným pracovištěm mezioborového zaměření a pokrývá svojí činností převážnou část výzkumných úkolů resortu. Institut se zabývá především studijní, výzkumnou a analytickou činností v oblasti práva a justice pro potřeby resortu Ministerstva spravedlnosti ČR, otázkami trestní a bezpečnostní politiky a kontroly zločinnosti jak z hledisek trestní represe, tak i z hledisek prevence včetně penologické problematiky, zkoumáním projevů a příčin kriminality a s ní sdružených sociálně patologických jevů.
Na výzkumu ve smyslu systematické tvůrčí práce konané za účelem získávání nových poznatků a rozšiřování poznání se podle svého zaměření podílejí i další stávající pracoviště a složky resortu, t.j. Justiční akademie, která zabezpečuje vzdělávání osob působících v okruhu působnosti Ministerstva spravedlnosti a k tomu analyzuje a zkoumá potřeby a požadavky soudců, státních zástupců a dalších profesních skupin, a také Vězeňská služba ČR, v jejímž rámci působí rovněž výzkumné pracoviště.
Vytváření dalších specializovaných výzkumných pracovišť nad rámec existující institucionální základny v resortu se nepředpokládá. Výzkumné poznatky v oblastech, které svým zaměřením nepokrývají stávající výzkumná pracoviště resortu, tj. zejména poznatky v oblasti právní teorie, netrestní legislativy a sbližování s právem Evropské Unie, budou podle svého charakteru a konkrétní potřeby, vyjádřené v tématických prioritách, získávány od mimoresortních pracovišť, akademických i dalších. Předpokládá se především využívání výzkumných poznatků, které budou získávány a postupně publikovány v rámci řešení výzkumných záměrů právnických fakult v ČR, ale počítá se též s formulací konkrétních zadání v rámci výzkumných programů.
Tématické priority výzkumu budou rozpracovány do výzkumných dokumentů (plánů, záměrů, programů). Zpracování těchto výzkumných dokumentů a následně konkrétních výzkumných úkolů a formulace cílů probíhá podle zásady otevřenosti na základě konsensuálního jednání a dialogu Ministerstva spravedlnosti jednak s řešiteli a rovněž s dalšími hlavními uživateli výstupů výzkumné činnosti v rámci resortu (zejména se složkami justice, vedením Vězeňské služby ČR, Probační a mediační služby ČR a dalšími resortními pracovišti). Při stanovení výzkumných úkolů budou zohledněna i relevantní zadání, vycházející z mimoresortních koncepčních a programových dokumentů (usnesení vlády ČR, Koncepce bezpečnostní politiky, Strategie prevence kriminality, požadavky přicházející od mezinárodních organizací apod.).
Výzkumné úkoly mohou být formulovány jak prostřednictvím střednědobých dokumentů (záměrů, programů), tak prostřednictvím aktuálních zadání. Střednědobé dokumenty a aktuální zadání jsou projednávány a schvalovány Ministerstvem spravedlnosti. Součástí systému je pravidelné hodnocení výzkumu a zabezpečení jeho financování a podpory. Systém výzkumu v resortu Ministerstva spravedlnosti je zapojen do celostátního informačního systému výzkumu a vývoje (CEP, CEZ, RIV, VES).
Financování výzkumu je zabezpečeno především prostřednictvím rozpočtové kapitoly 336 (ministerstvo spravedlnosti). Součástí projednávání a schvalování střednědobých dokumentů výzkumu je posouzení finančních nároků na jejich realizaci, stanovení finančních objemů nutných k jejich zabezpečení a rozhodnutí o formě financování. Snahou Ministerstva spravedlnosti je v souladu s rozpočtovými možnostmi zabezpečovat výzkum na úrovni, která přispěje k naplnění cílů a mezinárodních závazků České republiky vyplývajících z Barcelonských cílů a dokumentu EU COM(2003)226 „Investovat do výzkumu : Akční plán pro Evropu„ a současně trvale dbát na efektivitu takto vynakládaných prostředků.
Kromě financování výzkumu z prostředků rozpočtové kapitoly resortu spravedlnosti se předpokládá a u konkrétních výzkumných projektů bude podporováno získávání finančních prostředků také z mimoresortních zdrojů (účelové financování vybraných projektů z grantových prostředků GA ČR a grantových prostředků resortů, které jsou spoluuživateli výstupů, prostředky z rámcových programů EU a dalších mezinárodních organizací a pod.).
hodnocení výzkumu
Hodnocení výzkumu bude vycházet z usnesení vlády ČR ze dne 23. června 2004 č. 644 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků a k tomu zpracované metodiky. Hodnocení bude probíhat na třech úrovních :
a) na úrovni programových dokumentů (plánů, programů, záměrů, projektů), kdy bude hodnocena jejich kvalita při schvalování návrhů a následně budou hodnoceny výsledky jejich realizace z hlediska naplnění stanovených cílů a efektivity vynaložených prostředků; toto hodnocení bude provádět k tomu ustavená Hodnotící komise, která je poradním orgánem ministra spravedlnosti, s využitím nezávislých oponentů včetně zahraničních; programové dokumenty budou připravovány a schvalovány tak, aby obsahovaly transparentní a kontrolovatelné cíle;
b) na úrovni institucí, které zabezpečují řešení výzkumných úkolů v rámci resortu spravedlnosti; toto hodnocení bude prováděno periodicky Hodnotící komisí v rámci hodnocení výzkumných programů/projektů/záměrů, kde bude posuzována a hodnocena celková odborná úroveň daného pracoviště z hlediska mezinárodních standardů, schopnost realizovat navržené výzkumné úkoly a kvalita jejich splnění; kromě toho bude prováděno zpravidla každoročně vedením Ministerstva spravedlnosti na základě ročních zpráv o činnosti;
c) na úrovni jednotlivců a konkrétních výzkumných úkolů, které bude probíhat uvnitř řešitelských institucí v odpovědnosti statutárních zástupců těchto institucí formou oponentních řízení k projektům výzkumu a k závěrečným výstupům.
Základním kritériem hodnocení bude efektivita vynaložených prostředků ve vztahu k dosaženému rozšíření poznatkové základny, k přínosu dosažených výsledků pro praxi a pro rozvoj daných vědních oborů v porovnání s mezinárodními standardy.
Bude rozvíjena vědecká spolupráce s vysokými školami v ČR (právnické fakulty, fakulty sociálních věd, filosofické fakulty, Policejní akademie ČR) i s dalšími organizacemi výzkumu v ČR (ústavy Akademie věd i resortní výzkumná pracoviště). Cílem této spolupráce bude širší zapojení odborníků z mimoresortních pracovišť do formulace výzkumných záměrů, programů a úkolů, jako externích spolupracovníků na řešených výzkumných úkolech a jako oponentů dokončených výzkumných úkolů. Současně tak bude zajištěna kooperace výzkumných pracovníků resortu na výzkumných programech dalších výzkumných organizací, vzájemný přenos poznatků, metodologie atd.; tato spolupráce rovněž umožní efektivní koordinaci výzkumné činnosti s cílem vyhnout se případnému překrývání výzkumné tématiky. Obdobně bude rozvíjena spolupráce i s nevládními organizacemi působícími v relevantních oblastech.
Vzhledem k úkolům a odpovědnosti resortu bude rovněž na expertní úrovni trvale rozvíjena spolupráce výzkumných pracovišť s odborníky, působícími zejména v orgánech justice a dalších organizacích resortu spravedlnosti (Vězeňská služba, Probační a mediační služba) a s pracovníky Policie ČR.
V mezinárodní spolupráci bude nadále podporováno členství výzkumného pracoviště a jeho pracovníků v klíčových mezinárodních odborných společnostech v daných vědních oborech. Podporována bude spolupráce s partnerskými vědeckými institucemi v zahraničí, a to jak s mezinárodními zřizovanými např. OSN (UNICRI, HEUNI), tak s národními, akademickými i resortními (např. Max-Planck Institut aj.) a také s relevantními mezinárodními nevládními organizacemi. Podporována bude aktivní účast výzkumných pracovníků na mezinárodních odborných akcích zaměřená na prezentaci výzkumných poznatků z prostředí ČR a na transfer poznatků ze zahraničí. Zvláštní pozornost bude věnována zapojení do mezinárodních výzkumných projektů vycházejícím především z rámcových programů EU a globálních programů OSN, případně i z dalších forem dvoustranné i mnohostranné mezinárodní vědecké spolupráce. Podporován bude rovněž rozvoj a sdílení mezinárodních informačních databází pro výzkumnou práci.
Protože extenzívní rozšiřování výzkumné základny resortu spravedlnosti se v období do roku 2008 nepředpokládá, zaměří se péče o lidské zdroje především na zkvalitňování stávajícího potenciálu výzkumných pracovníků s vědomím toho, že výsledky systému výzkumu a vývoje závisí do značné míry na jejich schopnostech a motivaci. S ohledem na to se podpora lidských zdrojů výzkumu zaměří především následujícími směry :
· rozvoj tvůrčí diskuse při identifikaci klíčových problémů ve vztahu k tématickému zaměření výzkumu v resortu spravedlnosti a při formulaci námětů pro tvorbu koncepčních dokumentů výzkumu;
· podpora odborného růstu výzkumných pracovníků formou dalšího studia a formou stáží na jiných výzkumných pracovištích, v justičních orgánech a ve vězeňství; hledány budou způsoby jak podporovat a zejména mladým perspektivním výzkumným pracovníkům usnadnit stáže a studium v zahraničí; důsledné zohledňování růstu odborné kvalifikace při odměňování výzkumných pracovníků;
· uplatňování vysoké náročnosti ve výběrových řízeních při přijímání nových výzkumných pracovníků; soustavná práce s novými, zejména mladými a začínajícími výzkumnými pracovníky, jejich zařazování do týmů pod vedením zkušených pracovníků a systematické vedení k postupné samostatné práci;
· postupné zlepšování finančního ohodnocení špičkových výzkumných pracovníků a současně vytváření motivačních podmínek pro mladé výzkumné pracovníky k setrvání v oblasti výzkumu včetně jejich finančního ohodnocení tak, aby bylo zajištěno generačně vyvážené složení výzkumných týmů.
V oblasti informační infrastruktury bude podporován rozvoj a systematické doplňování fondů odborných knihoven výzkumných pracovišť resortu. Nezbytnou součástí soudobé informační infrastruktury je zapojení do národních i mezinárodních elektronických sítí výměny informací, meziknihovních a dalších informačních služeb. K tomu bude nezbytné udržovat odpovídající úroveň vybavení knihoven a dalších informačních pracovišť (hardware, software a další potřebná zařízení, nákup licencí na přístup k databázím). Současně budou vytvářeny podmínky pro zveřejňování výsledků výzkumné činnosti podporou vlastní ediční činnosti jednotlivých pracovišť. Důraz bude kladen na publikování výsledků výzkumné práce v odborných periodikách, sbornících atd. včetně zahraničních, v zájmu jejich širokého zpřístupnění odborné veřejnosti i dalším uživatelům.
Vědecká a výzkumná činnost v resortu Ministerstva spravedlnosti ČR musí napomáhat k prosazování a upevňování principů práva a spravedlnosti ve státě a společnosti. Proto bude zásadní důraz kladen na morálně-etické aspekty vědecké práce a výzkumu. Vzhledem k charakteru resortního výzkumu bude podporována diskuse k dodržování etických principů ve vědě, při výběru a formulaci předmětu a cílů výzkumných projektů, při jejich realizaci a prezentaci výsledků. Bude zvážena možnost zpracování etického kodexu výzkumného pracovníka resortu zejména vzhledem k zacházení s daty a údaji nezbytnými pro tuto výzkumnou práci a s ohledem na zákon o ochraně osobních dat.
a) Systémové priority :
Ministerstvo spravedlnosti ČR bude v rámci podpory rozvoje výzkumu v resortu sledovat naplnění těchto systémových priorit :
· podřízenost tématického zaměření výzkumné činnosti hlavním úkolům resortu, vyplývajícím z jeho působnosti a odpovědnosti v celé oblasti vymáhání práva, zejména v oblasti legislativy, justice, vězeňství a podílu na formulování a realizaci bezpečnostní a trestní politiky státu,
· transfer výzkumných poznatků do vzdělávání pracovníků justice a efektivnější využívání vědeckých informací při přípravě zásadních materiálů resortu,
· návaznost výzkumné činnosti v resortu na úkoly vyplývající pro ČR z dokumentů EU a dalších dokumentů mezinárodních organizací,
· rozvoj aplikovaného výzkumu zaměřeného na řešení konkrétních potřeb resortu a dalších orgánů státní správy (úkoly v oblasti legislativy, zefektivnění justice a vězeňství, formulace sankční politiky, kontrola závažné trestné činnosti, prevence kriminality),
· přiměřená podpora základního výzkumu zaměřeného na rozvoj oboru trestního práva, kriminologie a penologie s cílem udržovat tyto obory na odborné teoretické úrovni srovnatelné se zahraničím, vytvářet a aktualizovat trvalou širší bázi relevantních právních, kriminologických, penologických a dalších společenskovědních poznatků a informací a umožňovat jejich využívání také dalšími orgány a institucemi státní správy a samosprávy, a to i vzhledem k tomu, že kromě resortního výzkumného pracoviště Ministerstva spravedlnosti není rozvoj těchto oborů institucionálně kryt v ČR žádným jiným výzkumným pracovištěm.
b) Věcné priority :
Cílem výzkumné činnosti bude přispět objektivními vědními poznatky k řešení následujících věcných priorit resortu :
· zdokonalování právního řádu ČR, zkvalitnění legislativního procesu, dosažení vyšší účinnosti právních institutů a jejich harmonizace s normami Evropské unie,
· dosažení větší funkčnosti a průchodnosti justičního systému, zrychlení soudního řízení a v jeho rámci zajištění oprávněných nároků občanů spolu se zlepšením postavení a ochrany obětí trestných činů,
· zvýšení účinnosti sankční politiky, vyhodnocování forem a možností působení trestů, větší uplatňování a průběžné ověřování účinnosti alternativních trestů,
· zdokonalení penitenciárního systému, zkvalitňování diferencovaného zacházení s pachateli, dosažení lepší návaznosti penitenciární a postpenitenciární péče,
· aktivní podíl na zvládání bezpečnostních rizik státu a závažných forem trestné činnosti (podíl na realizaci protidrogové politiky, boj s organizovaným zločinem, hospodářskou a finanční kriminalitou, řešení problematiky extremismu, rasismu, nelegální migrace, terorismu a dalších závažných forem kriminality),
· podíl na prevenci kriminality a sociálně patologických jevů.
c) Tématické priority
Z odpovědnosti Ministerstva spravedlnosti vyplývá prioritní zaměření výzkumu na získávání poznatků, které mohou přispět k efektivnímu fungování justičního systému a vězeňství a přípravě kvalitní legislativy s cílem vytvořit v ČR stabilní právní prostředí, odpovídající požadavkům občanské společnosti a demokratického právního státu. Znamená to zaměřit výzkum :
· v oblasti justice na poznatky, které mohou přispět ke zrychlení soudního řízení, snížení počtu věcí vracených odvolacími soudy k novému řízení, k optimalizaci nákladů na efektivní fungování justičního systému, ke zvyšování úrovně odborné přípravy soudců, státních zástupců a dalších pracovníků justice a vězeňství,
· v oblasti netrestní legislativy na poznatky, které mohou přispět k přípravě a dokončení základních kodexů z oblasti soukromého a veřejného práva (zejména nového občanského zákoníku, obchodního zákona, zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním), ke stabilizaci právního prostředí a tím i ekonomického a společenského prostředí, k rozvoji mediace nejen v trestním ale i v občanském soudním řízení, ke zjednodušení a zefektivnění procesních pravidel při dodržení principu právní jistoty účastníků řízení a respektování jejich rovného postavení; zejména v této oblasti se předpokládá získávání výzkumných poznatků od mimoresortních institucí působících v oboru právní vědy,
· v oblasti trestního práva na zkoumání reálné účinnosti právních a dalších prostředků, které jsou přijímány v rámci trestní a sankční politiky ke kontrole a omezování kriminality a dalších sociálně patologických jevů a v souvislosti s tím jejich dopad na efektivní fungování justice. Předmětem výzkumu budou zejména alternativní sankce ukládané místo trestu odnětí svobody a nové možnosti odklonů v trestním řízení, zejména při využití potenciálu mediačních a probačních prvků v trestní justici. Předmětem výzkumu bude dále zacházení s pachateli trestných činů, zejména z hlediska možností jejich resocializace, která je zásadní penologickou otázkou, i klíčovým problémem českého vězeňství. Předmětem výzkumu proto budou též problémy vznikající ve vězeňském prostředí a efekty resocializačních programů aplikovaných při výkonu trestu odnětí svobody v podmínkách jednotlivých typů věznic.
· v oblasti stavu a trendů kriminality na etiologii a fenomenologii kriminality s akcentem na studium vývoje kriminality v ČR v současném období dynamického sociálního a ekonomického pohybu, a se zaměřením na prognózování možných změn a nových forem zločinnosti v mezinárodním kontextu. Výzkum se zaměří na hlubší poznání některých závažných druhů kriminality, které svým rozsahem a společenskou škodlivostí zvyšují bezpečnostní rizika, jako je např. hospodářská trestná činnost, organizovaný zločin, obchodování s lidmi v souvislosti s migračními pohyby v Evropě aj., a dále na některé sociálně nežádoucí jevy jako jsou např. interetnické konflikty, šíření drogové subkultury, predelikvence dětí a mládeže, které jsou často významným faktorem v etiologii trestné činnosti,
· důraz bude kladem též na výzkum možností preventivních postupů a opatření i na zkoumání účinnosti uplatňovaných programů a postupů prevence s cílem akcentovat prevenci jako efektivní nástroj kontroly kriminality.
Realizace koncepce výzkumu a vývoje přispěje k :
· formulaci možných opatření ke zdokonalení justice v ČR,
· zkvalitnění legislativního procesu a k formulaci námětů k rychlejšímu přizpůsobení práva v ČR evropským integračním procesům,
· účinnému vymáhání práva a tím k posilování pocitu bezpečnosti a právní jistoty občanů, jejich důvěry v právní instituce státu a právního vědomí, zajištění jejich občanských práv, k pozitivnímu formování společenskopolitického klimatu,
· zvyšování úrovně odborné přípravy soudců, státních zástupců a dalších pracovníků justice a vězeňství,
· analýze reálné účinnosti trestní a sankční politiky,
· návrhu možných opatření k řešení problematiky vězeňství,
· formulaci doporučení k tvorbě kontrolních, represivních a preventivních opatření vůči kriminalitě a sociální patologii,
· doporučení k usnadnění postihu závažných a nových forem kriminality,
· teoretické syntéze a prezentaci právních, kriminologických a penologických poznatků,
· přiměřené podpoře orientovaného základního výzkumu zaměřeného na rozvoj poznatkové základny a oborů trestního práva, kriminologie a penologie.
Velký důraz bude kladen na transfer vědeckých poznatků do praxe, do systému vzdělávání pracovníků justice a na efektivnější využívání vědeckých informací při přípravě zásadních materiálů resortu. Výsledky výzkumné činnosti budou přístupné všem potenciálním zájemcům a uživatelům z resortu ministerstva spravedlnosti včetně širší odborné veřejnosti. Výsledky výzkumné činnosti budou prezentovány :
· publikováním v odborných monografických studiích a článcích v odborných periodikách v ČR i v zahraničí, v potřebném nákladu také v edičních řadách výzkumných pracovišť a jejich poskytováním uživatelům;
· pořádáním specializovaných odborných seminářů a konferencí;
· lektorskou činností ve spolupráci se vzdělávacími institucemi resortu;
· zabezpečováním informačního zázemí pro širší odbornou veřejnost z řad pracovníků resortu MSp ;
· v rámci mezinárodní spolupráce při výzkumu a na mezinárodních odborných akcích.
Přestože výsledky vědecké a výzkumné práce v resortu Ministerstva spravedlnosti ČR jsou určeny především odborné veřejnosti, uvědomuje si Ministerstvo spravedlnosti ČR jejich význam také pro laickou veřejnost. Budou proto hledány způsoby jejich využití při cíleném působení na veřejnost při výchově k právnímu vědomí a při odstraňování různých zkreslených představ, předsudků a stereotypů ve vztahu k fungování justice a vězeňství, k trestní politice, prevenci kriminality a jiným problémovým oblastem.