II.
Evropská rada přijala na svém lisabonském zasedání, které proběhlo ve dnech 23.-24. března 2000, důležitý strategický cíl: do konce 1. dekády 21. století vybudovat nejkonkurenceschopnější společnost založenou na znalostní ekonomice, která je schopná udržitelného rozvoje, tvorby nových a kvalitních pracovních příležitosti a větší sociální soudržnosti. O dva roky později, ve dnech 15.-16. března 2002, byl na barcelonském jednání Evropské rady stanoven výzkum jako jeden z nejdůležitějších nástrojů realizace lisabonské strategie s tím, že do roku 2010 budou členské státy Evropské unie vydávat na výzkum 3% HDP, z toho 2/3 ze soukromých zdrojů[1].
Ve sdělení Evropské komise COM (2002) 499 „Více výzkumu pro Evropu: vzhůru ke 3%“ je zdůrazněna důležitost podnikatelských iniciativ v oblasti výzkumu a vývoje a nutnost hledání nových forem jejich podpory. Navazující sdělení COM (2003) 226 „Investovat do výzkumu: akční plán pro Evropu“ již uvádí konkrétní opatření na podporu soukromých investic do této oblasti. Mezi nejdůležitější patří především podpora rizikového kapitálu a některá daňová opatření, především zamezení dvojího zdanění investorů a fondů a úprava daní pro platby z úroků a licenčních poplatků. Česká republika reagovala na konkrétní opatření tohoto akčního plánu v dokumentu „Přístup České republiky k materiálu Investovat do výzkumu: Akční plán pro Evropu a k dalším dokumentům EU pro oblast výzkumu a vývoje“, který vláda schválila svým usnesením č. 513 ze dne 26. května 2004. V tomto dokumentu jsou vedeny konkrétní kroky k implementaci jednotlivých opatření akčního plánu v podmínkách České republiky.
Rovněž Národní politika výzkumu a vývoje v České republice na léta 2004-2008[2] (NPVaV) si všímá oblasti nepřímé podpory a reaguje tím nejen na zmiňované dokumenty Evropské komise, ale i na analytické podklady, ze kterých příprava národní politiky vycházela. Analýza dosavadního vývoje a stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím, schválená usnesením vlády č. 516 ze dne 22. května 2002, spatřuje nedostatky v inovačním podnikání v České republice především v nedostatečných podmínkách podpory rizikového kapitálu, včetně podmínek legislativních. Analýza stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím, schválená usnesením vlády č.1167 ze dne 19. listopadu 2003, již uvedla některé údaje týkající se využití rizikového kapitálu v oblasti výzkumu a vývoje v České republice a konstatovala celosvětově přetrvávající problémy v dostupnosti nepřímé podpory pro oblast výzkumu a vývoje.
Platná NPVaV definuje v odstavci 92 jednotlivé nástroje nepřímé podpory výzkumu a vývoje s tím, že budou vyhodnoceny možnosti jejich uplatnění a za příhodných okolností budou případně uplatněny i výjimky v daňovém systému. Usnesením vlády č. 5 ze dne
7. ledna 2004, kterým vláda schválila národní politiku, se ukládá ministryni školství, mládeže a tělovýchovy předložit vládě vyhodnocení nepřímých nástrojů podpory výzkumu a vývoje.
Se vstupem do Evropské unie nabývá otázka zavedení nepřímé podpory nových dimenzí především v souvislosti se schvalováním nových programů výzkumu a vývoje Evropskou komisí vyplývající ze zákona č. 215 ze dne 2. dubna 2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Příloha nařízení Evropské komise č.794/2004 z 21. dubna 2004, která implementuje nařízení Rady č. 659/1999 určující detailní pravidla pro uplatnění článku 93 Smlouvy Evropských společenství, obsahuje dotazník pro oznámení veřejné podpory, kde jsou jako možné nepřímé nástroje uváděny mimo jiné tyto:
¨ výhodné úvěry,
¨ příspěvek na splácení úroků,
¨ daňová zvýhodnění (snížení daňového základu, snížení daňové sazby, odložené splácení daní atd.),
¨ snížení příspěvků na sociální zabezpečení,
¨ zajištění rizikového kapitálu,
¨ odepsání dluhů a
¨ různé typy garancí atd.
Dokument NPVaV definuje zavádění nástrojů nepřímé podpory výzkumu a vývoje velice opatrně na základě připomínek Ministerstva financí. Počítá se nejprve pouze s vyhodnocením možností uplatnění těchto nepřímých nástrojů. Podkladová studie[3] č. 5 k národní politice výzkumu a vývoje však jasně definují cíle nepřímé podpory v České republice:
¨ zvýšení počtu investorů a podniků, včetně MSP,
¨ zvýšení objemu investic především ze strany těch investorů, kteří poskytují rizikový kapitál,
¨ usnadnění zakládání nových podniků,
¨ podpoření podniků se špičkovými technologiemi. Jako klíčový problém zůstává otázka daňových nástrojů, především průkaznosti oprávněnosti nároku na daňové úlevy vůči finančním orgánům státu.
Za účelem splnění bodu 3a) usnesení vlády č. 5 ze dne 7. ledna 2004 a s cílem zvýšit informovanost o nepřímé podpoře výzkumu a vývoje udělilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy veřejnou zakázku Asociaci výzkumných organizací, zastoupenou společností AVO ops., na zmapování dopadů nepřímé podpory na český výzkum a vývoj. K získání informací byly využity tyto tři zdroje:
¨ literární rešerše,
¨ panelové diskuse odborníků na problematiku nepřímých nástrojů a výzkum a vývoj,
¨ dotazování se přímo u průmyslových podniků a jiných podnikatelských subjektů.
Předkládaný materiál řeší oblast dopadů nepřímé podpory na výzkum a vývoje obecně bez upřednostňování specifických potřeb konkrétních sektorů. Konkrétní specifické potřeby jednotlivých sektorů pro oblast podpory výzkumu a vývoje řeší jiné dokumenty schválené vládou. Podporu spolupráce podnikatelského sektoru s vysokými školami a Akademií věd České republiky zohledňuje například již výše uvedený materiál „Přístup České republiky k materiálu Investovat do výzkumu: Akční plán pro Evropu a k dalším dokumentům EU pro oblast výzkumu a vývoje“.
Panelové diskuse probíhající v rámci přípravy tohoto dokumentu se zúčastnili představitelé státní správy (MŠMT, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí), Akademie věd České republiky, Asociace výzkumných organizací (AVO), Svazu průmyslu a dopravy, Inženýrské akademie, Czechinvestu a Rady vysokých škol.
Tyto informace byly zpracovány do studie, která byla dále připomínkována pracovní skupinou složenou z odborníků státní správy (MŠMT, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí), Rady vysokých škol, Technologického a inovačního centra ČVUT a zástupci AVO.
Výrazný posun vpřed v uplatnění nepřímé podpory ve výzkumu, vývoji a inovacích představuje schválený pozměňovací návrh poslance Jana Mládka k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů (tisk 718), zpracovaný na základě iniciativy místopředsedy vlády pro ekonomiku a předsedy Rady pro výzkum a vývoj Martina Jahna. Možnost odečíst až dalších 100% nákladů na výzkum, vývoj, rozvoj technologií a další související oblasti (s výjimkou služeb a některých dalších nákladů) znamená nejen výraznou podporu financování výzkumu, ale i vytvoření příhodné rámcové podmínky pro investování do výzkumu a motivace podnikatelských subjektů podílet se na spolufinancování výzkumných projektů. Možnost odečíst si veškeré náklady na výzkum, vývoj i související činnosti ze základu daně představuje důležitý krok při naplňování Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004 – 2008 schválené usnesením vlády č. 5 ze dne 7. dubna 2004 (především se jedná o kapitolu IV.1.2.). Vzhledem k tomuto kroku je materiál Vyhodnocení nepřímých nástrojů podpory výzkumu a vývoje předkládán vládě na vědomí s tím, že další možná opatření budou zvážena při přípravě Národní inovační politiky a dalších koncepčních dokumentů pro tuto oblast.
Meziresortní připomínkové řízení proběhlo v termínu od 24. listopadu 2004 do 7. prosince 2004. Materiál byl rozeslán celkem 31 připomínkovým místům. Ve stanoveném termínu pro připomínkové řízení došlo 22 připomínek ze 8 připomínkových míst; vyjádření dalších 19 připomínkových míst byla bez připomínek a další 4 připomínková místa se nevyjádřila. K materiálu byla uplatněna 1 zásadní připomínka (Ing. Martin Jahn, místopředseda vlády a předseda Rady pro výzkum a vývoj), která byla akceptována a podle níž byl doplněn text předkládací zprávy. Materiál je v souladu s jednacím řádem vlády předkládán vládě bez rozporu. Připomínky jednotlivých resortů byly převážně akceptovány a text materiálu upraven.
Materiál neřeší postavení fyzických osob a netýká se otázky rovnosti mužů a žen.
[1] Zbylé 1% HDP by mělo být kryto z veřejných zdrojů tak, že 0,88% HDP by mělo být financováno příslušnou členskou zemí a zbytek 0,12% HDP by byl kryt z unijních zdrojů. Tento způsob financování je navržen ve sdělení Evropské komise Radě a Evropskému parlamentu „Budování společné budoucnosti: hlavní politické úkoly a rozpočtové prostředky v rozšířené Unii 2007 – 2013“, COM (2004) 101.
[2] Národní politika výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004 – 2008 byla schválena usnesením vlády č. 5 ze dne 7. ledna 2004.
[3] http://www.msmt.cz/Files/HTM/ZHNPVaVkomentarnawebu.htm