IV.

PŘÍLOHA 1

(ke  kapitole  3.2. Situace v Evropské unii)

 

 

A.1. Přehled využívaných daňových zvýhodnění v EU

        Zkušenosti jednotlivých zemí byly získány jak v rámci široké diskuse a prezentací, tak pomocí sestaveného dotazníku. Souhrnem lze říci, že z 22 účastněných zemí jich 17 využívá daňová zvýhodnění na podporu VaV. Tato zvýhodnění nejsou využívána v Německu,  Slovensku, Slovinsku a na Kypru. (tabulka 1).

 

Dále uvedené tabulky ilustrují:

·         které ze států využívají daňových zvýhodnění (tab. 1),

·         pro které účely jsou daňová zvýhodnění využívána (tab. 2),

·         které příjemce daňové nástroje zvýhodňují (tab. 3),

·         jak jsou daňová zvýhodnění v jednotlivých zemích zaměřena (tab. 4).

 

Tabulka 1: Přehled využívaných daňových zvýhodnění podle CREST(Center for Research in Economics and Statistics)

 

Stát

 Používá daňová zvýhodnění

Počet daňových zvýhodnění

Rakousko

A

A

3

Belgie

B

A

3

Česká republika

CZ

N

0

Kypr

CA

N

0

Dánsko

DK

A

3

Francie

F

A

4

Německo

D

N

0

Maďarsko

HU

A

9

Irsko

IR

A

6

Izrael 

IZ

A

4

Itálie

I

A

7

Lotyšsko

LV

A

3

Litva

LT

A

4

Nizozemí

NL

A

2

Norsko

N

A

1

Portugalsko

P

A

1

Rumunsko

RO

A

4

Slovensko

SK

N

0

Slovinsko

Si

N

0

Španělsko

E

A

3

Švédsko

S

A

2

UK

UK

A

4

CELKEM

 

17

63

Tabulka 2: Zaměření daňových zvýhodnění

 

Stát

Náklady na VaV včetně investic

Podpora atraktivity práce ve VaV

Podpora nadací VaV

Podpora duševního vlastnictví

Rakousko

A

 

A

A

Belgie

A

 

A

A

Dánsko

A

A

A

 

Francie

A

A

 

 

Maďarsko

A

A

A

A

Irsko

A

 

 

A

Izrael

A

A

 

A

Itálie

A

A

 

 

Lotyšsko

A

 

 

 

Litva

A

A

A

 

Nizozemí

A

 

 

 

Norsko

A

 

 

 

Portugalsko

A

A

 

A

Rumunsko

A

 

 

A

Španělsko

A

 

 

A

Švédsko

 

A

A

 

UK

A

 

A

 

CELKEM

16

8

7

8

 

Z výsledků je zřejmé, že ve většině zemi jsou zvýhodnění využívána pro krytí nákladů a investic do VaV.  Dále jsou podporování výzkumní pracovníci a ochrana duševního vlastnictví.

 

 

 

Tabulka 3. Příjemci daňových zvýhodnění

 

 

Průmysl

Zaměstnanci

Nadace

Jiné

Rakousko

A

 

A

 

Belgie

A

 

A

A

Dánsko

A

A

A

 

Francie

A

A

 

 

Maďarsko

A

A

A

 

Irsko

A

A

 

 

Izrael 

A

A

 

A

Itálie

A

A

 

 

Lotyšsko

A

 

 

 

Litva

A

A

A

 

Nizozemí

A

 

 

 

Norsko

A

 

 

 

Portugalsko

A

 

 

 

Rumunsko

A

 

 

 

Španělsko

A

 

 

 

Švédsko

 

A

A

 

UK

A

 

A

A

CELKEM

16

8

7

3

 

V převažující většině zemí jsou daňová zvýhodnění cílena pro podporu průmyslových podniků a na přenos výsledků VaV do “praxe” – formou podpory nadací. S tím souvisí i cílená podpora VaV pracovníků.

 

Tabulka 4: Zaměření daňových zvýhodnění v jednotlivých zemích

 

 

MSP

 

 

NovéMSP

VaV pracovníci

Podpora spolupráce s institucemi základního výzkumu

Nadace

Jiné

Rakousko

 

 

 

 

A

 

Belgie

 

 

 

 

A

A

Dánsko

A

 

A

A

A

 

Francie

A

A

A

 

 

 

Maďarsko

A

A

A

A

A

 

Irsko

 

A

 

 

 

 

Izrael 

 

 

A

 

 

A

Itálie

A

 

A

A

 

A

Lotyšsko

A

 

 

 

 

 

Litva

 

 

A

 

A

 

Nizozemí

A

A

 

 

 

 

Norsko

A

 

 

A

 

 

Portugalsko

 

A

A

A

 

 

Rumunsko

 

 

 

A

A

 

Španělsko

A

 

 

A

 

 

ŠVÉDSKO

 

 

A

 

A

 

UK

A

 

 

A

A

A

CELKEM

9

5

8

8

7

4

 

Je zřejmé, že v podstatě ve všech zemích jsou daňová zvýhodnění cílena dle specifických potřeb státu. Nástroje jsou obvykle orientovány na podporu nových a stávajících MSP včetně podpory “přenosu výsledků do praxe” formou spolupráce s institucemi základního výzkumu.

 

A.2. Příklady některých NNVV

Francie

·         název: Podpora pro “Young Innovative Company,”

·         podmínky: MSP ne starší 8 let, schopný dokladovat výdaje na VaV ve výši 15% celkových nákladů,

·         zvýhodnění:

- první 3 roky neplatí daň z příjmu, další 2 roky 50%,

- zaměstnanci v oboru VaV a patentů neplatí sociální pojištění,

- celkové maximální zvýhodnění nesmí přesáhnou během 3 let 100 000 EURO.

 

Švédsko

název: Podpora nadací

podmínky: nadace musí využít prostředky pro “dobré skutky” – podle zákona  péče o děti, výchova, výzkum, “Nordic co-operation” a národní obrana

zvýhodnění: neplatí daň z příjmu s výhradou příjmů z podnikání a pronájmu

 

Dánsko

název:  Daňové zvýhodnění pro pracovníky VaV a “experty”

podmínky: pro občany cizích zemi  (velice kritizované opatření)

zvýhodnění: po dobu  3 let daň z příjmu + soc. pojištění celkem 31%.

 

Maďarsko

název: Simplified Enterpreneurial Tax (EVA)

podmínky: zjednodušené daňové přiznání, není třeba dokladovat jednotlivé náklady, jen celkové

zvýhodnění: platí pro mikropodniky

 

Irsko

název: Business Expansion Scheme (BES)

podmínky: určeno soukromým investorům

zvýhodnění: osvobození od daní v případě vložení kapitálu do vybraných sektorů ve výši min. 31 750 EURO ročně

 

název: Seed Capital Scheme (SCS) 

podmínky: určeno osobám zakládajícím MSP

zvýhodnění: osobám, které opustily zaměstnání a založily vlastní obchodní firmu, jsou vráceny daně, zaplacené v období 6ti let před zahájením soukromého podnikání v závislosti na jejich výši a investovaném kapitálu

 

Nizozemí

název: WSBO 1 (Wet Bevordering Speur en Ontwikkelingswerk = viz www.ez.nl)

podmínky: určeno pro MSP

zvýhodnění: snížení daní z platů a soc. pojištění  42% (prvních 110000 EURO), dále 14%, maximum 8 mil.

 

název: WSBO 2

podmínky: určeno pro jednotlivce (self employed person)

zvýhodnění: odpočet 11000 EURO ze zisku, pro začínající 16500 EURO.

 

Velká Británie

název: snížení daňového základu

podmínky: určeno pro MSP i velké podniky

zvýhodnění:

u MSP od daňového základu lze odečíst 150% nákladů na VaV, v případě ztráty “obchodovatelný kredit” ve výši 24% nákladů na VaV

u velkých podniků lze odečíst 125% nákladů na VaV.

 

Portugalsko

Opatření z oblasti NEST “Newly created technology-based companies”

podmínky: nové MSP

zvýhodnění: daňové zvýhodnění prvních 6 let, ale jako součást převážně přímé podpory.

 

A.3.  Hodnocení efektu daňových zvýhodnění

        Je celkem logické, že efektivita nákladů tímto způsobem vynaložených by měla být vyhodnocována. O to překvapivější je zjištění, že se to děje v poměrně omezené míře, případně výsledky nejsou přístupné – viz. tabulka 5.

 

Tabulka 5: Vyhodnoceni efektu daňových zvýhodnění

 

 Je efekt daňových zvýhodnění vyhodnocován?

Jsou výsledky evaluace dostupné?

Rakousko

A

nepublikované

Belgie

A

částečně

Dánsko

 

 

Francie

 

 

Maďarsko

A

A

Irsko

 

 

Izrael 

 

 

Itálie

 

 

Lotyšsko

A

A

Litva

 

 

Nizozemí

A

A

Norsko

A

dosud ne

Portugalsko

A

dosud ne

Rumunsko

 

 

Španělsko

 

 

Švédsko

 

 

UK

A

dosud ne

CELKEM

8

6

 

Důvodů pro tuto skutečnost je celá řada a můžeme je rozdělit na objektivní a specifické dle jednotlivých zemí.

Objektivní:

neexistence kontrolní, „nepodporované“ skupiny

poměrně krátká doba aplikace těchto zvýhodnění

Lokální:

cílem je „pouze“ zvýšení nákladů na VaV v rámci dosažení „3%“

cílem je vyslat veřejnosti a průmyslu „politický signál” o podpoře VaV

evaluace zvyšuje náklady

odpovědná ministerstva nejsou objektivní evaluace schopna či ji nepokládají za důležitou.

 

Souhrn

        Většina zúčastněných zemí využívá v současné době celou řadu daňových zvýhodnění pro podporu VaV. Důvody pro zavedení (zrušení) různých zvýhodnění za různých podmínek se výrazně liší v závislosti na představách institucí za tato zvýhodnění odpovědných, dle výchozích podmínek a tradic. V současné době (mimo jiné i pro krátkou dobu existence těchto zvýhodnění) není možno, dle názoru expertní skupiny, provést objektivní vyhodnocení jejich efektivity a formulovat jiná než obecná doporučení. Skupina bude proto (navrhováno) pokračovat v práci i na přelomu let 2004/5.

 

A.4. Maďarský Fond na podporu VaV a inovací

       Maďarsko zřídilo zákonem k datu 1.1.2004 „Fond na podporu výzkumu a vývoje a inovací“4, který je v mnoha ohledech velmi zajímavý a nabízí řešení některých zásadních problémů, spojených s problematikou VaV. Z tohoto důvodu se autoři rozhodli zařadit do studie poněkud obsáhlejší informaci o Fondu.

Finanční prostředky plynou do Fondu ze tří zdrojů:

·         povinným odvodem podniků,

·         dary soukromých i právnických osob,

·         státním příspěvkem ve výši součtu předchozích dvou položek.

 

Výše povinného odvodu je vázána na úroveň zdanitelného základu, postupně poroste během 3 let až na 0,4 % zdanitelného základu; MSP jsou zvýhodněny, cílová částka odvodu je poloviční. Z pohledu nepřímých nástrojů je pozornosti hoden zejména fakt, že odváděná částka se snižuje o prostředky, které podnikatel vynaložil na výzkum a vývoj pro svoji potřebu.

 

Fondem disponuje ministr školství, který svou pravomoc deleguje na Radu Fondu, každodenní správu Fondu má na starosti Národní úřad pro rozvoj a technologie. Fond je možno využívat na podporu konkrétních projektů VaV, vzešlých z veřejné soutěže i pro další účely – např. k financování projektů, ucházejících se o podporu ze strukturálních fondů. Po proplacení účasti EU vrací uchazeč prostředky zpět do Fondu. Určitý objem prostředků Fondu je určen pro potřeby regionů.

 

Zmíněným zákonem se zřizuje nový nástroj k přerozdělení daní, jeho existence má však i některé další zřejmé přednosti:

·         při znalosti údaje o zdanitelném základu podniků lze dopředu odhadnout maximální dopad do výběru daní,

·         podniky jsou motivovány k tomu, aby:

 -  vytvářely zisk (jehož část je odpočitatelná a využitelná pro rozvoj obchodní firmy)

              -  vynakládaly prostředky na podporu VaV ve svůj vlastní prospěch.

to může být stimulujícím faktorem pro velké, např. nadnárodní, obchodní firmy, které až dosud výzkum v Maďarsku nepraktikovaly a realizovaly zde pouze know how, pořízené v jiné zemi. Nástroj tedy vytváří prostředí, podporující zvyšování přidané hodnoty a budování ekonomiky, založené na znalostech,

·         fond má volnější režim, nežli veřejné zdroje, je ho tedy možno využít k financování širšího okruhu aktivit, zejména z oblasti realizace výsledků VaV v praxi,

·         ve svých důsledcích znamená zřízení Fondu mírně dodatečné zdanění „velkých hráčů“ (např. bank) a přerozdělení prostředků ve prospěch VaV a zejména technologických MSP.

 

Naopak rizikem tohoto uspořádání je těžko kontrolovatelná výše nákladů na vlastní VaV. Při neexistenci účetní položky „náklady na VaV“ je při každém ze způsobů, využívajících daňových úlev, tato záležitost věcí důvěry a následné kontroly (např. ze strany finančních úřadů).

 

 

 

A.5. Velká Británie

      Jako jedna z nejlepších praxí oblasti nepřímé podpory VaV v EU je často označováno zavedení „R&D tax credits“.

 

Cíl použití 

Toto daňové opatření bylo přijato v roce 2000 pro MSP a v roce 2002 pro velké společnosti na základě zjištění, že britské společnosti investují do VaV srovnatelně méně než jejich zahraniční konkurenti. Vláda rozhodla stimulovat zvýšení jejich investic do VaV právě tímto opatřením, které bylo připraveno ve spolupráci ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí a úřadu správy daní (Inland Revenue) a v konsensu s podnikatelskou sférou.

 

Kdo může žádat o daňovou úlevu

·         Pouze společnosti (podnikatelské subjekty) ze své daně z příjmů,

·         existují dvě daňová schémata v závislosti na tom, zda VaV vykonávají malé a střední podniky nebo velké společnosti,

·         VaV je pro daňové účely definován v příslušných směrnicích v rámci legislativy.

 

Náklady kvalifikované pro tuto daňovou úlevu

Společnosti mohou žádat o daňovou úlevu pro své výdaje na:

·         zaměstnance přímo a aktivně se zabývající VaV ve společnosti nebo externě pro společnost pracující v oblasti VaV,

·         spotřební materiál využívaný přímo při provozování VaV,

·         zvláštní pravidla existují pro výdaje na subdodávky VaV (s odlišností pro MSP a velké obchodní firmy).

 

Výše daňové úlevy

·         Žádosti jsou podávány se zřetelem k výše uvedeným kvalifikovaným nákladům a k danému účetnímu období; pro podání žádosti se požaduje vynaložit v účetním období nejméně 10 tisíc liber na VaV, horní limit není stanoven,

·         MSP mohou odečíst 150 % kvalifikovaných výdajů na VaV při výpočtu daně,

·         velké společnosti mohou odečíst 125 % kvalifikovaných výdajů na VaV při výpočtu daně,

·         specifickým opatřením na podporu MSP (procházejícím obdobím růstu a vyšších investic a tedy i možností období určitých ztrát) je možnost pro MSP žádat i v případě, že vykazují ztráty v daném účetním období, o splatný daňový dobropis, který může činit až 24 liber z každých 100 liber aktuálních kvalifikovaných výdajů na VaV,

·         v podstatě jde tedy o redukci daňové povinnosti nebo i o možnost (MSP) přijetí určité platby.

 

Hodnocení efektů  

Přes poměrně krátkou dobu existence tohoto daňového zvýhodnění, jsou celková hodnocení i reakce podnikatelské sféry pozitivní. V období duben 2000 – listopad 2003 (tedy za tři a půl fiskálního období) bylo podáno více než 8 tisíc žádostí o daňovou úlevu a poskytnuto kolem 500 miliónů liber podpory.

 

Procesní záležitosti

Žádosti se podávají na Inland Revenue. Pokud jde o další vývoj, důraz se klade na minimalizaci informací v podávané žádosti (přílohou je podpůrná dokumentace vysvětlující povahu VaV) a na další urychlení procesu vyřízení žádostí. 

 

 

 

 

 

 

 

OBSAH:

 

PŘÍLOHA 1 (ke  kapitole  3.2. Situace v Evropské unii)............................................................. 1

A.1. Přehled využívaných daňových zvýhodnění v EU.................................................................. 1

A.2. Příklady některých NNVV................................................................................................. 3

A.3.  Hodnocení efektu daňových zvýhodnění............................................................................. 4

A.4. Maďarský Fond na podporu VaV a inovací........................................................................ 5

A.5. Velká Británie..................................................................................................................... 6