1.

PŘÍLOHA

STRUKTURA A SYSTÉM ŘÍZENÍ NÁRODNÍHO PROGRAMU ORIENTOVANÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

I. TÉMATICKÉ PROGRAMY

I.1 TÉMATICKÝ PROGRAM 1 – KVALITA ŽIVOTA

I.1.1 Charakteristika a cíle tématického programu

Tématický program Kvalita života v sobě integruje čtyři základní dílčí programy, jež spojuje bezprostřední vliv na ty složky kvality života, které jsou spojeny se zdravím lidí, jejich pracovním a životním prostředím, výživou, sídly a krajinou. Tyto jevy bezprostředně ovlivňují spokojenost občanů a jejich identifikaci se sociálním, politickým a ekonomickým systémem a přímo i nepřímo vytvářejí podmínky pro ekonomický a sociální rozvoj celé země.

V oblasti zdravotnictví je pochopitelně základním cílem další snižování mortality a morbidity na nejdůležitější onemocnění v české populaci. Těmi jsou nádorová onemocnění, kardiovaskulární a cerebrovaskulární nemoci, diabetes mellitus a jeho důsledky, úrazy, nerovová a psychická onemocnění, infekční onemocnění a poruchy imunity a kostní a kloubní onemocnění. Základní přístupy k řešení této problematiky je implementace molekulárně biologických a molekulárně genetických metod, moderních technologií a materiálů, nanotechnologií a informačních technologií do prevence, diagnostiky a léčby nejzávažnějších onemocnění.

Významné jsou věkově specifické aspekty onemocnění, zejména s ohledem na zajištění řady specifických zdravotních služeb pro občany vyššího věku. Důležitým dílčím cílem celého dílčího programu zdravotnictví je připravenost na řešení problémů, majících původ v globalizaci života na zemi – sem patří jak připravenost na přímá bezpečnostní rizika (např. bioterorismus či bojové chemické látky), tak připravenost na zdravotní problémy vyplývající z klimatických změn, energetických problémů a podobně.

Výzkum ve farmakologii musí reagovat na potřeby zdravotnictví vývoje nových léků respektujících nové cíle a potřeby zdravotnictví. Sem patří i vývoj léků s uživatelsky přátelskými vlastnostmi při užití, například léků se zjednodušeným dávkovacím schématem či vhodných aplikačních pomůcek.

V oblasti zdravé výživy je prioritním úkolem zajištění bezpečné výživy pro spotřebitele. To v sobě zahrnuje možnosti správné prevence , diagnostiky i léčby onemocnění zvířat a rostlin a naplnění všech podmínek pro produkci bezpečných potravin. Výzkum se musí zaměřit na prevenci onemocnění zvířat tak, aby nedošlo k jejich přenosu na člověka. Stejně je důležitý výzkum bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin. Zdraví rostlin představuje důležitý výzkumný směr, který má vztah jak k možnostem zlepšení produkce potravin, tak k jejich bezpečnosti. Fytofarmaka, léky na bázi rostlin a jejich výzkum představují další průnik mezi dílčí programy Zdraví obyvatel a Kvalitní a bezpečná výživa obyvatel. Výzkum fytofarmak by mohl přinést nové, komerčně využitelné látky.

V oblasti životního prostředí se výzkum zaměří na studium interakce člověka a prostředí v celé šíři této problematiky. Výzkum by měl být zaměřen na snížení negativních důsledků lidské činnosti na životní prostředí a na působení podmínek a jednotlivých faktorů pracovního a životního prostředí na člověka. V bezprostřední návaznosti by měla vznikat nápravná opatření, která by minimalizovala nebo dokonce zcela eliminovala tyto negativní důsledky lidské činnosti. Pozornost by měla být věnována nejen oblasti stavebnictví, dopravy a zemědělství, ale i průmyslu a energetiky. Ochrana přírodních zdrojů a materiálových toků představuje významný klíčový výzkumný směr. Výzkum by dále měl vést k zavedení nových strojů, přístrojů, zařízení a systémů na monitorování, ochranu a zlepšení životního prostředí. Základní pozornost výzkumu by měla být věnována inovaci technologických procesů pro zpracování odpadů.

Dílčí program krajina a sídla budoucnosti tématicky navazuje na problematiku zdraví, výživy a životního prostředí. Bude se zabývat mnohovrstevnými vztahy mezi člověkem a krajinou v moderní technologicky orientované společnosti. Základním cílem je při respektování všech potřeb dalšího technologického rozvoje maximálně zachovat charakter české krajiny a českých sídel. Současně je však rozvíjen koncept obydlí budoucích staveb s inteligentním chováním, zajišťujících maximální materiálovou a energetickou úsporu při stavbě i provozu těchto staveb. Specifické naléhavé problémy velkých měst bude řešit klíčový výzkumný směr zabývající se podzemní architekturou a řešením infrastruktury velkých měst a aglomerací. Při řešení tohoto programu se očekávají řečení nejen dopravy a parkování vozidel, ale i nákupních zón či systémů v podzemí uložených technologických sítí či kolektorů.

I.1.2 Dílčí programy, jejich cíle a doporučené klíčové směry výzkumu

Dílčí program 1 - Zdraví obyvatel

Dílčí program má za základní cíl snížení nemocnosti, úrazovosti a úmrtnosti na nejzávažnější skupiny nemocí u obyvatel České republiky. Mezi tyto nemoci patří nádorové choroby, kardiovaskulární a cerebrovaskulární choroby, diabetes mellitus, poruchy metabolismu, výživy a endokrinní onemocnění, nervové a duševní choroby, infekční a autoimunitní onemocnění, onemocnění kostí, kloubů a úrazy.

Výsledkem by mělo být i předpokládané prodloužení života o další dva roky v průběhu příštích deseti let. K  tomuto cíli směřuje praktické využití poznatků vědy, především molekulárně genetických postupů a prostředků pro prevenci, diagnostiku a léčbu nejzávažnějších nemocí. Využití genového inženýrství v medicíně a farmacii představuje směr, který v  průběhu desetiletí změní tvář medicíny.

Použití nových technologických a informačních přístupů v prevenci, diagnostice a léčbě nejzávažnějších nemocí zahrnují nanotechnologie, biotechnologie, nové materiály včetně biomateriálů, informační technologie a prostředky telemedicíny používané jak přímo v procesu vlastní diagnostiky a léčení, tak při výzkumu a vývoji nových farmak. Na tuto problematiku navazuje využití databází informačních systémů, metod molekulárního modelování a simulací a zpracování biosignálů. Všechny tyto přístupy se musí projevit i při řízení a zlepšení kvality zdravotní péče.

Základem dalšího rozvoje úspěšné léčby je i příprava a charakterizace farmakologicky aktivních struktur, studium mechanismů jejich účinku a distribuce léčiv v organismu.

Součástí dílčího programu je vývoj přístrojů a prostředků pro diagnostiku, terapii nezávažnějších onemocnění (včetně přístrojů na bázi částicového a elektromagnetického záření).

Problematiku zdraví je nutné zkoumat konkrétně ve vztahu k jeho určujícím faktorům vnitřním i vnějším, hledat postupy ke snížení účinku negativních faktorů na zdraví a kvalitu jak pracovního, tak celkového života, stejně jako cesty k ovlivnění působení faktorů genetických.

Cílem musí být i zavedení takových metod, které by snížily zdravotní rizika potencionálních problémů vyplývajících z globálních bezpečnostních a ekologických změn.

Konkrétní dopady implementace tematického panelu musí vést ke zlepšení kvality života obyvatel, lékařské péče, kvality života nemocných a racionalizaci systému zdravotní péče.

Dílčí program sleduje tyto cíle:

1. Vytvoření podmínek pro prodloužení očekávaného lidského života o dva roky v průběhu deseti let.
2. Vytvoření zdravotních podmínek pro zlepšení kvality života ve vyšších věkových kategoriích.
3. Vypracování a zavedení metod vedoucích ke snížení zdravotních dopadů potenciálních bezpečnostních rizik a rizik vyplývajících z globálních změn.
4. Zavedení diagnostických a léčebných metod a prostředků vedoucích ke zkracování doby hospitalizace.
5. Vypracování systému pro ošetřování seniorů v zařízeních mimo sektor zdravotnictví a oddělení systému zdravotnictví a sociální péče. Vývoj léků a léčebných pomůcek s důrazem na „pacient-friendly“ použití.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Molekulárně biologické a genetické postupy a prostředky v prevenci, diagnostice a léčbě nejzávažnějších onemocnění

b) Využití nových technologických a informačních přístupů v prevenci, diagnostice a léčbě nejzávažnějších onemocnění

c) Příprava a charakterizace farmakologicky aktivních látek založených na nových principech účinku

d) Mechanismy účinku léčiv a jejich osud v organismu

e) Zdraví a jeho determinanty včetně environmentálních faktorů

Dílčí program 2 - Kvalitní a bezpečná výživa

Dílčí program má za základní cíl zajistit kvalitní a bezpečné potraviny a potravní doplňky české provenience, které přispějí ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel a ke kvalitě jejich života. Cílem výzkumu je získat podklady pro zajištění zdraví v řetězci: zdravá rostlina – zdravé hospodářské zvíře – bezpečné potraviny – zdravý člověk – a to vše ve zdravém prostředí. Výsledky výzkumu se uplatní u producentů a zpracovatelů zemědělských produktů a potravin, výrobců fytofarmak a dále v kontrolních organizacích a orgánech státní správy a také při certifikaci potravin a certifikaci výrobců potravin.

Přínosy z výsledků výzkumu se očekávají u spotřebitelů potravin především ve zdravotní prevenci, případně u pacientů pokud se týká fytofarmak a potravních doplňků.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Zdraví rostlin - Nové metody diagnostiky patogenů, inovace prostředků, metod a systémů ochrany zemědělských plodin a skladovaných produktů vůči škodlivým organismům (chorobám, škůdcům a plevelům), které přispějí ke zlepšení zdravotního stavu rostlin, k minimalizaci spotřeby syntetických pesticidů a k omezení výskytu reziduí pesticidů a ostatních kontaminantů v potravinových řetězcích.

b) Diagnostika, terapie a prevence nemocí hospodářských zvířat, alimentárních infekcí a zoonóz - Nové metody diagnostiky patogenů a infekčních chorob hospodářských zvířat, zvýšení účinnosti terapie, imunoprofylaxe a prevence nemocí, nové poznatky o metabolických a jiných poruchách zdraví neinfekčního původu a poznatky přispívající k zajištění reprodukčního potenciálu hospodářských zvířat. Při řešení problematiky epidemiologie alimentárních infekcí a zoonóz je cílem získat poznatky pro prevenci a eradikaci těchto nemocí.

c) Geneticky modifikované organismy, jejich užití a hodnocení rizik - Vypracování a prověření metod pro hodnocení užitků a rizik, zejména zdravotních a environmentálních u geneticky modifikovaných organismů využívaných při produkci potravin.

d) Vývoj metod pro hodnocení zemědělských surovin a potravin pro zajištění jejich jakosti a bezpečnosti pro lidskou výživu - Metody a systémy pro kontrolu jakosti a bezpečnosti potravin a zemědělských produktů, včetně metod kontroly způsobů produkce a technologií zpracování potravin v souladu se standardy EU a světovými normami a vypracování metodik pro systémy kontroly a certifikaci potravin, certifikaci výrobců potravin včetně kontrol v produkčních systémech ze kterých je produkt chráněn ochrannou známkou

e) Fytofarmaka a potravní doplňky v prevenci a ochraně zdraví před chronickými chorobami – Výzkum nových druhů fytofarmak a potravních doplňků, obsahujících exktrakty z rostlin, vykazující chemicky potvrzený pozitivní fyziologický účinek. Fotochemická analýza, charakterizace, testování biologických účinků. Vypracování technologických postupů a nalezení vhodných galenických forem. Výzkum geneticky modifikovaných léčivých rostlin obsahujících vyšší koncentrace biologicky účinných komponent a pěstební technologie vyhovující klimatickým a geografickým podmínkám v České republice.

Dílčí program 3 - Krajina a sídla budoucnosti

Dílčí program má tři základní cíle:

1. Rozvíjet systém informací, nástrojů a metod, s jejichž pomocí bude možné účinně ovlivňovat vývoj české krajiny v budoucnosti tak, aby se zachovala, obnovovala a zvyšovala její produkční, přírodní, kulturní i estetická kvalita.
2. Zajistit interakci mezi přírodou, architekturou, a lidskou činností, zajistit uživatelskou pohodu obyvatel.
3. Usměrnit strategii územních plánů a nový přístup k urbanismu měst.

Cíl 1 lze naplnit výzkumem krajiny orientovaným na (a) analýzu příčin a mechanizmů nevhodných způsobů využívání české krajiny, které krajinu poškozovaly v předlistopadové minulosti a které ji poškozují v současnosti, (b) návrhy konkrétních řešení a opatření umožňujících dokončit (již započatou) nápravu minulé devastace a zabránit současné devastaci a (c) vývoj udržitelných způsobů využívání krajiny v budoucnosti, které budou zárukou její celkové revitalizace a stabilní polyfunkčnosti. Toho lze dosáhnout:

• zdůvodněným (na základě výzkumu) stanovením optimálního poměru produkčních a mimoprodukčních funkcí krajinných celků,
• zdůvodněnou (na základě výzkumu) formulací kritérií pro hodnocení ekonomické a environmentální funkce krajiny (např. na úrovni mikroregionu nebo regionu) a stanovením limitů příslušným těmto kritériím, a to především v souvislosti s probíhajícími integračními a globalizačními trendy,
• zdůvodněným (na základě výzkumu) vyhodnocením (lze-li, tak kvantitativním) environmentálního, sociálního a ekonomického významu ekosystémů, vodního systému a jednotlivých způsobů využívání krajiny (zemědělství, lesnictví, rekreace apod.) pro stabilitu a harmonicitu krajiny, pro „úroveň přírodních služeb“, pro kvalitu produkčních a mimoprodukčních funkcí krajiny a pro kvalitu života.

Cíl 2 lze naplnit vývojem staveb s inteligentním chováním a odezvou, které akcentují vztah mezi architekturou, technologií, stavebně fyzikálním konceptem a energetickým konceptem. Vývoj těchto staveb zaměřit na:

• infrastrukturu v oblasti informačních technologií

· obalové konstrukce, především na obvodový plášť,

• optimalizaci klimatizace a cirkulace vzduchu podle interního mikroklimatu, systémů s rekuperací,
• aktivní i pasivní využití sluneční energie, osvětlení a stínění,
• fotovoltaické solární panely, vakuové solární kolektory a větrné generátory,
• bezpečnostní systémy,
• využití odpadu, odpadní hmoty a aktivní využití dešťové vody.

Cíl 3 lze naplnit rozvojem podzemního urbanismu jako směru vývoje budoucnosti, který má bezprostřední vliv na životní prostředí především ve městech. Omezuje problémy a krizové jevy provozu. Toho lze docílit:

• monitorováním problémů,disproporcí a konflikt,
• simulací a modelovým řešením vztahů potřeb, zdrojů a ekonomických aspektů,
• vývojem technologií podzemního stavitelství,
• rozvojem teoretických disciplin, geotechniky, zkušebnictví a vyhodnocování stavu konstrukcí,
• optimalizací staveb z hlediska ceny a jejich užitých vlastností.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Člověk a krajina

b) Návrh staveb s inteligentním chováním a odezvou

c) Řešení infrastruktury velkých měst a podzemní urbanismus

Dílčí program 4 - Životní prostředí a ochrana přírodních zdrojů

Dílčí program má tyto obecné cíle:

1. dosáhnout ve všech parametrech životního prostředí úrovně nejméně průměru EU,
2. minimalizovat dopady na lidské zdraví a pohodu, společenská ekonomická aktiva, biodiverzitu a ekosystémy,
3. přispět k transformaci české ekonomiky v ekoefektivní systém,
4. přispět k širšímu využití přírodě blízkých metod hospodaření v zemědělství, lesnictví a dalších sektorech.

V oblasti orientovaného výzkumu a vývoje vedou k naplňování cílů zejména tyto cesty:

· výzkum fyzikálních, chemických, biologických a dalších procesů v životním prostředí, orientovaný na objasnění mechanizmů, rozsahu a limitů antropogenní zátěže prostředí v České republice a na možnosti snížení této zátěže,

· vývoj technologií a postupů, které pomohou antropogenní zátěž prostředí v České republice významně redukovat,

· analýza a monitoring stavu, vývoje a obnovy přírodních zdrojů v České republice, s důrazem na obnovitelné zdroje (vodu, půdu, ovzduší, biomasu atd.) a ochranu ekosystémů a biodiverzity,

· analýza a monitoring stavu a vývoje materiálových toků v České republice.

Doporučené klíčové směry výzkumu a jejich cíle

a) Interakce člověka a pracovního a životního prostředí

Cílem je snížit ohrožení člověka a ekosystémů antropogenními i přírodními faktory prostředí. Výzkum je třeba orientovat na objasnění mechanizmů a rozsahu zátěže prostředí, tedy na distribuci, transport, transformaci a depozici všech rizikových faktorů, zejména chemických látek, s důrazem jak na jejich „vertikální pohyb (od zdroje až po finální receptor, tj. expozici lidské populace), tak na jejich „horizontální pohyb“ (mezi jednotlivými složkami prostředí).

b) Snižování antropogenní zátěže životního prostředí

Cílem je snižování antropogenní zátěže prostředí. K dosažení tohoto cíle přispívají nejvíce dva, v České republice doposud nedostatečně uplatňované a rozvíjené přístupy: ekoefektivita, jako obecný princip uplatnitelný ve všech produkčních odvětvích ekonomiky, a přírodě blízké hospodaření, jako obecný princip pro zemědělství, lesnictví, rybářství apod.

c) Generování a zpracování odpadů

Cílem je přispět ke snížení produkce všech druhů odpadů, k výraznému snížení podílu nebezpečných odpadů a ke zvýšení podílu recyklace odpadů v České republice. Výzkum a vývoj je třeba zaměřit na optimalizaci systému odpadového hospodářství a inovace technologií z hlediska produkce odpadu. V oblasti zemědělství a potravinářské výroby je cílem výzkumu vypracovat technologie zpracování odpadů, které budou bezodpadové nebo s nízkým podílem odpadů a umožní produkci nových surovin a výrobků jako jsou hnojiva, krmiva, potraviny apod.

d) Ochrana přírodních zdrojů a materiálové toky

Cílem je vývoj systému a metodiky udržitelného hospodaření s přírodními zdroji pro Českou republiku, který bude integrovat využívání neobnovitelných přírodních zdrojů, zejména nerostných surovin a území, s využíváním, ochranou a revitalizací obnovitelných přírodních zdrojů, především vody, půdy, ovzduší a biomasy. Dalším cílem je vývoj národní metodiky pro vyhodnocení a sledování materiálových toků a studium složitých vazeb mezi různými komponentami environmentálně-ekonomického systému, v jehož rámci se uskutečňuje přesun a přeměna přírodních zdrojů.

5. Přístroje, metody a indikátory pro monitorování a ochranu životního prostředí

Přístroje, metody a indikátory jsou základními elementy informačního systému životního prostředí. Cílem je vývoj těchto elementů, kterými je sledován několikerý účel: (a) vývoj a zdokonalování vnitřního informačně-monitorovacího systému České republiky, (b) dosažení dostatečné úrovně českého informačně-monitorovacího systému, která by umožnila funkční propojení s obdobnými systémy v zahraničí a napojení na nadnárodní, především evropské systémy tohoto typu, (c) navázání na dobrou tradici vývoje a výroby přístrojů v České republice, (d) možnost rozvinout výrobu exportně zajímavých produktů (přístrojů, softwarových produktů apod.) s vysokou přidanou hodnotou.

I.2 TÉMATICKÝ PROGRAM 2 – INFORMAČNÍ SPOLEČNOST

I.2.1. Charakteristika a cíle tématického programu

Uvedený tématický program TP II zahrnuje v sobě širokou problematiku související s mnoha obory, jejichž společným jmenovatelem jsou procesy získávání, přenosu, uchovávání a využívání informací, které je možno charakterizovat jako data a znalosti. Z hlediska technologické podpory se jedná o obory zaměřené na vývoj výpočetní a komunikační techniky po stránce hardware (včetně součástkové základny) i software.

Inteligentní systémy lze považovat za jednu z oblastí s nejdynamičtějším rozvojem a s nejvýznamnějším přínosem i potenciálem pro inovace ve všech oblastech lidské činnosti. Znalosti, jimiž se umělá inteligence prioritně zabývá, jsou považovány za rozhodující klíč k efektivnímu řešení netriviálních úloh průmyslové a společenské praxe.

Znalostní management je velmi perspektivní oblast, zaměřená na efektivní zpracování, uchovávání a opakované využívání nejrůznějších typů znalostí, které má podnik či instituce k dispozici v nejrůznorodější podobě.

Prudce se rozvíjející aplikace v oblasti výzkumu, výuky (e-learning), výroby (e-production), obchodu (e-commerce) i zábavy (e-entertainment) vyžadují spolehlivou a snadno použitelnou infrastrukturu. Perspektivní pro potřeby České republiky se jeví sítě typu GRID.

Rozvíjejí se metody medicínských telekonzultací a další přístupy telemedicíny. Multimediální služby umožňují zavést například telerehabilitaci, distanční vzdělávání či přístup k lékařské pohotovostní službě. Dlouhodobým cílem je, aby získané medicínské znalosti, zkušenosti, ale i konkrétní (pro ošetřující lékaře privátní) poznatky o pacientech mohly být příslušným personálem využívány kdekoliv a kdykoliv.

Ve světě je výzkumu v oblasti komunikačních technologií a přenosových sítí pro komunikační infrastrukturu a jejich zabezpečení věnována taková pozornost, že lze v mnoha aspektech tuto oblast charakterizovat jako celospolečensky prioritní a strategickou.

Důraz je kladen na budování gigabitových optických sítí, které mají převážně „předimenzované“ parametry s perspektivou uspokojování budoucích potřeb.

Využití je prakticky ve všech oblastech od obrany, přes automatizaci ve výrobních i nevýrobních procesech až po informatizaci společnosti.Rozvoj této oblasti je rovněž charakterizován snahou o konvergenci komunikačních technologií, vývojem protokolů podporujících vícefunkční využití sítí, integrace hlasu, obrazu (videa) a přenosu dat a současně poskytujících záruky kvality poskytovaných služeb. S vývojem komunikační infrastruktury souvisí i rostoucí zájem o otázky bezpečnosti komunikace, ochranu dat a soukromí uživatelů.

Matematické a počítačové modelování přírodních i umělých systémů představuje snad nejrozsáhlejší aplikaci matematiky a informatiky v praxi, s určujícím a rozhodujícím dopadem na důležité oblasti informační společnosti, jakými jsou technika a vývoj technologií, rozhodování a řízení na všech úrovních, finančnictví, životní prostředí, průmysl, doprava, zdravotnictví, vojenství, klimatologie, věda a výzkum, apod.

Vedle rozvoje klasického modelování v současné době nabývají na důležitosti i prostředky pro simulaci rozsáhlých diskrétních systémů (jakými jsou např. řízení jaderných elektráren, dopravní systémy, trenažéry letadel, helikoptér apod.).

Oblast počítačového modelování zahrnuje takové důležité a výrazné aplikační směry jako jsou simulace fyziologických a živých systémů, modelování udržitelného vývoje, víceúrovňová simulace a oblast bezpečnosti provozu dopravních systémů.

Prostřednictvím nástrojů modelování a simulace je možné provádět efektivní a relativně levnou analýzu vlastností libovolných systémů, např. materiálů, výrobků (virtuální výrobek), konstrukcí (virtuální konstrukce), výrobních a logistických procesů či informačních a materiálových toků v rámci podniku (virtuální podniky) apod.

I.2.2 Dílčí programy, jejich cíle a doporučené klíčové směry výzkumu

Dílčí program č. 1 - Inteligentní systémy pro rozhodování, řízení a diagnostiku

Dílčí program má následující cíle:

1. Rozvíjet metody umělé inteligence nezbytné pro zabezpečování inteligentních funkcí systémů rozhodování a automatického řízení
2. Rozvíjet metody inteligentního zpracování dat a znalostí pro zabezpečení aktuálních potřeb technické diagnostiky
3. Vyvíjet technicky dokonalejší čidla a prostředky pro oboustrannou interakci člověk – stroj
4. Vytvořit metodiky návrhu dopravních telematických systémů v České republice s ohledem na jejich architekturu, telekomunikační, navigační a manažerskou podporu

Cíle 1 lze dosáhnout:

• propracováním metod hierarchického, distribuovaného a multiprocesorového řízení s ohledem na možnosti jejich praktického uplatnění v tuzemském průmyslu,
• navrhováním metod a algoritmů koordinace a kooperace činnosti v komunitě autonomně operujících jednotek (agentů) pro potřeby systémové integrace, plánování a rozvrhování,
• rozvíjením architektury a metody sběru dat v rozsáhlých systémech s využitím Internetu a bezdrátové komunikace,
• rozvíjením technologie mikrosystémů, zejména pro potřeby automatického řízení.

Cíle 2 lze dosáhnout

• propracováním metody rozpoznávání a statistického zpracování neurčité informace pro potřeby on-line a prediktivní diagnostiky,
• rozvíjením technologie spojené s tvorbou expertních systémů, zejména pak metody strojového učení, logického programování, algoritmy inspirované přírodou, data-mining a datawarehousing,
• vytvářením metodologického rámce a nástroje pro automatizované testování a diagnostiky softwaru se zaměřením na potenciální export služeb.

Cíle 3 lze dosáhnout

• soustředěním se na vývoj metod a technik pro znalostně podporovanou vizualizaci technologických a dalších procesů a pro interaktivní komunikaci přímým prostřednictvím vizualizačních systémů,
• rozvíjením metody počítačového vidění a zpracování přirozeného jazyka s cílem zdokonalit komunikaci člověk-stroj a učinit ji přirozenější,
• soustředěním se na vývoj nových typů čidel a na algoritmy zpracování údajů z nich.
• Cíle 4 lze dosáhnout
• zaměřením se na výzkum a řešení telematické podpory logistiky dopravních systémů,
• soustředěním se na výzkum a návrh systémů přístupu k přepravním službám s využitím moderních telekomunikačních sítí,
• zaměřením se na výzkum optimalizace městských informačních systémů orientovaných na predikci a řešení kongerenčních stavů a kolapsů v městské hromadné dopravě.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Systémy automatického řízení a sběru dat

b) Umělá inteligence a její aplikace

c) Vývoj senzorů, aktuátorů a prostředků pro interaktivní komunikaci člověk-stroj

d) Rozvoj dopravní telematiky a budování inteligentních dopravních systémů

Dílčí program č. 2 - Management informací a znalostí

Dílčí program má následující cíle:

1. Rozvíjet výzkum zaměřený na problematiku managementu znalostí s ohledem na potřeby českého průmyslu i s ohledem na konkurenceschopnost exportu
2. Soustředit se na zavádění moderních informačních sítí, zejména sítí typu GRID, a na rozvoj způsobů jejich efektivního využívání v nejrůznějších sektorech
3. Rozvíjet techniky podporující tvorbu rozsáhlých zdravotnických informačních systémů a vzdáleného přístupu k nim a rozvíjet systémy telemedicíny
4. Rozvíjet prostředky nezbytné pro vedení elektronické zdravotnické dokumentace a pro realizaci projektu jednotné identifikační čipové karty pro obyvatele

Cíle 1 lze dosáhnout

• vyvíjením metodologie a technických prostředků managementu znalostí, podporujících aplikace podnikových systémů integrace různorodých znalostí v tuzemských podmínkách,
• rozvíjením techniky získávání, uchovávání a údržby znalostí ve znalostních bázích, které by se mohly stát vývozním artiklem (placené přístupy prostřednictvím Internetu) či podporováním konkurenceschopnost našich informačních technologií i strojírenských výrobků.

Cíle 2 lze dosáhnout

• zkoumáním nové možnosti a netradiční metody využívání počítačových sítí pro potřeby nejrůznějších e-oblastí (e-commerce, e-production, e-learning, e-entertainment, apod.),
• zpřístupněním sítě GRID nejprve vysokoškolským a akademickým pracovištím a posléze celoplošně,
• orientováním se na vývoj prostředků implementace služeb v informačních sítích s uvažováním exportu softwarových řešení,
• výzkumem zaměřeným na rozvoj služeb poskytovaných sítí typu GRID jako podpora rozšiřování možností exportu vysoce kvalifikované práce (outsourcing výzkumných, vývojových, inženýrských a jiných prací prostřednictvím počítačových sítí).

Cíle 3 lze dosáhnout

• cílenými výzkumnými a vývojovými pracemi vytvářet předpoklady pro tvorbu, integraci a využívání rozsáhlých zdravotnických informačních a znalostních systémů,
• vyvíjením systémů vzdáleného přístupu k datům ve zdravotnických informačních systémech s cílem kdykoliv odkudkoliv získávat medicínské znalosti a data a poskytovat je kdykoliv kamkoliv,
• vyvíjením systémů vzdáleného přístupu k osobním monitorovacím systémům a poskytování diagnostických i terapeutických konzultací na dálku (telemedicína).

Cíle 4 lze dosáhnout

• rozvíjením metody a techniky podporující tvorbu jednotného systému elektronické dokumentace pro oblast zdravotnictví, sociální péče i pro státní správu v podmínkách České republiky,
• zdokonalováním metody zabezpečení dat, rozvíjet metody ověřování jejich důvěryhodnosti a integrity,
• výzkumem a vývojem zaměřeným na urychlené zavádění osobních identifikačních čipových karet v souladu s požadavky EU.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Návrh, realizace a aplikace rozsáhlých distribuovaných výpočetních, databázových a informačních systémů

b) Zdravotnické informační a znalostní systémy včetně personálních

c) Elektronická dokumentace v systémech zdravotnictví, sociálního zabezpečení a veřejné správy

d) Společnost vědění a nové formy vzdělávání

Dílčí program č. 3 - Komunikační infrastruktura a technologie

Dílčí program má následující cíle:

1. Rozvíjet výzkum systémů univerzálního, mnohofunkčního a zabezpečeného komunikačního prostředí
2. Zaměřit se na vývoj technologií komunikační infrastruktury, zejména přístupových sítí
3. Podporovat rozvoj systémů digitální televize a rozhlasu se zaměřením na digitální teresteriální televizi
4. Zaměřit se na výzkum a vývoj přístrojů a zařízení pracující na principech kvantové, statistické a vlnové optiky a pro optické komunikace

Cíle 1 lze dosáhnout

• podporou výzkumu a vývoje a návrhem aplikací 4. a dalších generací mobilních komunikačních systémů,
• rozvíjením výzkumu šíření elektromagnetických vln v pásmu extrémně vysokých frekvencí, vývoj anténních a obvodových struktur pro pásma extrémně vysokých frekvencí,
• soustředěním se na výzkum a vývoj prostředků zajišťujících bezpečnost komunikace, ochranu dat a soukromí uživatele s významným potenciálem pro export řešení,
• orientací na výzkum a vývoj metod a prostředků pro správu a optimalizaci sítí s cílem zabezpečovat předpoklady pro ekonomicky efektivní využívání těchto prostředků.

Cíle 2 lze dosáhnout

• podporou výzkumných prací rozvíjejících přístupové sítě (periferních částí lokální sítě) až do oblasti připojení těchto částí k páteřním sítím ( označované jako „Last Mile“) v místních podmínkách,
• orientováním se na rozvoj komunikací v prostředí „indoor“ a piko a mikro buněk pro statického až středně pohyblivého uživatele a pro široký rozsah rychlostí přenosu od středních (1 Mb/s) po vysoké (100 Mb/s a více),
• stimulováním vývoje systémů podpory multimediálních služeb,
• výzkumnými a vývojovými pracemi zaměřenými na vývoj integrovaných a rekonfigurovatelných mobilních terminálů umožňujících přechod mezi dílčími systémy (pozemskými/družicovými, veřejnými/vyhrazenými).

Cíle 3 lze dosáhnout

• podporou výzkumu a vývoje zařízení pro digitální televizi a rozhlas,
• zaměřením se na vývoj systémů interaktivních informačních služeb s využitím digitální teresteriální televize v tuzemských podmínkách,
• orientováním se na výzkum a vývoj kompresních algoritmů a enkrypčních systémů pro přenos digitálního obrazu a zvuku,
• soustředěním se na vývoj komunikačních systémů využívajících IP protokoly s možností exportu softwarových řešení.

Cíle 4 lze dosáhnout

• zaměřením se na teoretický výzkum podporující vývoj a stavbu přístrojů, systémů a komponent pro optické komunikace pracující na principech kvantové, statistické a vlnové optiky, vytvořit tak předpoklady pro konkurenceschopnost těchto našich výrobků na světových trzích,
• podporou výzkumu a vývoje měřicích metod a měřicích zařízení pro optické komunikace pracující na principech kvantové, statistické a vlnové optiky.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Mnohofunkční komunikační sítě včetně bezpečnosti a ochrany dat

b) Digitální televize a rozhlas, poskytování interaktivních informačních služeb s využitím digitální teresteriální televize

c) Přístroje a zařízení pracující na principech kvantové, statistické a vlnové optiky, včetně přístrojů a zařízení pro optické komunikace

Dílčí program č. 4 - Počítačové modelování a návrh systémů a procesů

Dílčí program má následující cíle:

1. Rozvíjet technologie počítačového modelování a simulace, a to jak z hlediska matematického, tak i informatického
2. Podporovat aplikace a rozvoj nástrojů a prostředků pro matematické a počítačové modelování, simulaci a vizualizaci
3. Zaměřit se na oblast návrhu složitých integrovaných zákaznických obvodů a systémů s cílem vývozu vysoce kvalifikované práce
4. Pozornost věnovat vývoji metodologií, technologií a nástrojů softwarového inženýrství s cílem zefektivnit a zkracovat vývojové cykly a vytvářet tak kompetitivní výhody pro softwarový průmysl v České republice

Cíle 1 je možné dosáhnout

• rozvíjením teoreticko-metodologické zázemí počítačového modelování ; zde se zaměřit především na návrh, analýzu, rozvoj a implementaci algoritmů a programů využívajících nové možnosti výpočetní techniky (zejména paralelní a distribuované systémy),
• rozvíjením metod a modelů simulace fyzikálních, chemických a technických systémů,
• rozvíjením metod a modelů simulace fyziologických a živých systémů,
• propracováním metod a modelů víceúrovňové realistické simulace velmi složitých systémů řízení vyžadující propojení dějů probíhajících v různých věcných i časových dimenzích,
• zaměřením se na problematiku efektivní implementace matematických modelů.

Cíle 2 je možné dosáhnout

• rozvíjením nástrojů pro realistické modelování rozsáhlých systémů v reálném čase, např. pro potřeby konstruktérů trenažérů,
• podporou rozvoje nástrojů pro simulaci reálných systémů s ohledem na bezpečnost jejich provozu v praxi (např. jaderné elektrárny, dopravní systémy, simulace bezpečnostní situace a vojenských akcí),
• hledáním nové aplikační oblasti pro využití matematického a počítačového modelování a simulace a návrhu systémů,
• soustředěním pozornosti na průběžné vylepšování prezentace výsledků modelování a interakce člověk-počítač prostředky vizualizace, počítačové animace, případně využitím dalších multimediálních prostředků,
• rozvíjením systémů virtuální reality a systémů podporujících projekty typu „virtuální podnik“.

Cíle 3 je možné dosáhnout

• cílevědomým rozvíjením aplikace nástrojů pro návrh složitých integrovaných zákaznických obvodů a systémů s cílem zvýšit potenciální vývoz služeb v této oblasti,
• rozvíjením metodologie popisu a modelování komplexních systémů na jediném čipu s cílem vytvořit předpoklady pro rozšíření výroby jednočipových systémů a zařízení v ČR,
• soustředěním se na výzkum technik návrhu systémů s využitím integrovaných obvodů programovatelných zákazníkem.

Cíle 4 je možné dosáhnout

• podporou rozvoje a zejména systematickým aplikováním metodologií softwarového inženýrství ve všech fázích vývojového cyklu programového vybavení, rozvíjením metod a technologií podporujících opakovatelnou využitelnost komponent a kolaborativním návrhem v distribuovaném prostředí s uvažováním efektivní zpětnovazební interakce mezi jednotlivými fázemi vývojového cyklu,
• zaměřením se na vytvoření předpokladů pro zvýšení efektivnosti a konkurenceschopnosti softwarového průmyslu rozvíjením kompatibility a interoperability nástrojů softwarového inženýrství a aplikací metod a technologií tak, aby byla zaručena kvalita procesu vývoje programového vybavení vyžadovaná standardy Evropské unie,
• soustředěním se na dosud opomíjené přístupy počítačem podporované tvorby dokumentace software i navazující techniky automatické verifikace a testování softwarových komponent i celků,
• podporou vývoje programového vybavení pro analýzu, identifikaci, modelování a simulaci fyzikálních a chemických dějů, výrobních a nevýrobních procesů, pro analýzu a simulaci vlastností výrobků a konstrukcí.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Prostředky pro matematické a počítačové modelování, simulaci systémů a vizualizaci

b) Složité integrované obvody a systémy, modelování a popis včetně komplexních systémů na jediném čipu

c) Softwarové inženýrství

I.3 TÉMATICKÝ PROGRAM 3 – KONKURENCESCHOPNOST PŘI UDRŽITELNÉM ROZVOJI

I.3.1 Charakteristika a cíle tématického programu

Program je složen z pěti dílčích tématických rozdílných programů. Cíle lze v obecné poloze charakterizovat následujícím způsobem.

Cíl dílčího programu 1 -Výrobní procesy a systémy

Budou zkoumány procesy, které jsou založeny na sofistikovaných postupech a nových i inovovaných technologiích obrábění, spojování a tvorby konkurenceschopných konstrukčních celků. Přínosem bude vývoj procesního a chemického inženýrství, vývoj nových výrobních prvků pro farmacii a agrochemii. Nové stroje a zařízení budou vyvíjeny s vyšším stupněm funkční a konstrukční integrace s uplatněním nových materiálů, mechatroniky a progresivních technologií šetrných k životnímu prostředí. Konkurenceschopnost bude posílena systémovými přístupy a optimalizovaným počítačovým navrhováním s ohledem na maximální efektivitu výroby, vysokou spolehlivost a flexibilitu v reakcích na tržní změny.Vývoj metod navrhování a experimentální výzkum přinese zkrácení předvýrobních etap, testování strojů a zařízení a povede k dosažení vyšší užitkové hodnoty strojů a výrobků. Tyto trendy naleznou podporu i v progresivních číslicově řízených výrobních procesech.

Cíl dílčího programu 2 - Bezpečná a ekonomická doprava

Výzkum a vývoj systémů pro bezpečnou a ekonomickou dopravu vycházející z komplexních modelů dopravních služeb v daném územním celku při využití optimalizace dopravní obsluhy a dopravního modelování. Budou zkoumány nové přístupy ke tvorbě, obnově a modernizaci dopravní infrastruktury a systémové podklady pro vývoj dopravních prostředků. Vývoj a aplikace palubních diagnostických systémů, komponentů a produktů pro železniční, MHD a regionální dopravu. Významným přínosem budou výsledky výzkumu a vývoje pozemních komunikací nové generace.Jedním z cílů je posílení výzkumu v oblasti nových ekologických forem dopravy. Pozornost je věnována též logistickým metodám a novým technologiím, které zahrnují vyšší standardy bezpečnosti a spolehlivosti dopravy. Výzkum se zaměří též na hledání a aplikaci nových metod posuzování ekonomické efektivnosti investování do dopravy.

Cíl dílčího programu 3 - Stavby a konstrukce

Výzkum a vývoj nových konkurenceschopných technologií pro nové stavební konstrukce. Vývoj nových materiálů a konstrukcí ke zvýšení spolehlivosti a prodloužení životnosti. Podpora konkurenceschopnosti vyšší efektivitou provádění staveb, sofistikovaným řízením ekonomiky staveb (cenotvorba, alokace a efektivita vynaložených nákladů).

Vývoj nových způsobů zakládání a konstrukčních ochran pro případ možných katastrof. Rozvoj metod rizikového inženýrství. Zdokonalování metod simulace technicko-ekonomických parametrů v čase, formulovat vztah mezi životností a kvalitativními parametry stavby, časové režimy pro údržbu a rekonstrukci staveb. Zahrnutí progresivních technologií plastů a jejich recyklace.

Cíl dílčího programu 4 - Nové materiály

Výzkum vztahů mezi strukturou, vlastnostmi, technologiemi zpracování materiálů astudium procesů degradace materiálů, použití materiálů ve strojírenském, elektrotechnickém, stavebním, chemickém průmyslu a dále v odvětvích: těžební, zemědělské, potravinářské a další zpracovatelské a možnosti recyklace materiálů.

Mezi zkoumané materiály budou patřit zejména:

1. Elektronické a fotonické materiály. Modifikace vlastností všech materiálů pro elektroniku a fotoniku. Prioritu mají polovodiče, nové formy uhlíku, materiály pro molekulární elektroniku, supramolekulární struktury, materiály pro mikroelektromechanické a nanoelektromechanické systémy.
2. Technické polymery a jejich kompozity. Prioritu mají materiály s tvarovou pamětí, specifickými elektrickými vlastnostmi, kompozity s novými vlastnostmi a materiály inteligentní. Půjde o materiály pro biomedicínské aplikace, progresivní keramické materiály. Materiály pro vysoké teploty a tlaky. Materiály pro stavby a konstrukce. Betony a maltoviny, produkty z odpadů a modifikace zemin.

Cíl dílčího programu 5 - Nastupující technologie

Dílčí program je zaměřen především na 3 oblasti:

• Nanotechnologie a nanomateriály
• Inteligentní materiály a struktury
• Moderní biotechnologie

Ke zvýšení konkurenceschopnosti výrobků přispějí výsledky výzkumu např. ve vytváření povrchů s lepšími vlastnostmi z hlediska stěru, definované spolehlivosti, alokace funkcí, využití hmoty v konstrukčních mikrosystémech.

Cílovými odvětvími bude obranný průmysl, optika, zdravotnictví, senzorová technika, farmaceutický průmysl, humánní a veterinární medicína, chemický a potravinářský průmysl, zemědělství, ochrana životního prostředí apod.

Výzkum vlastností inteligentních materiálů a jejich aplikace bude prováděna v úzké součinnosti s konstruováním strojů a přístrojů, s aplikacemi ve stavebnictví, v elektrotechnickém průmyslu a v mikroelektronice.

Cíl dílčího programu 6 - Využití přírodních zdrojů

Hlavním cílem výzkumu je vyvinout a inovovat technologie pro využívání a ochranu přírodních zdrojů:

• živých organismů-zemědělských plodin, lesních dřevin, mikroorganismů pro produkci potravin a farmak,
• vody – pro potřeby obyvatelů a pro účely hospodaření s vodou v krajině,
• nerostných zdrojů – nerudních a stavebních surovin.

Cílem výzkumu je dále vyvinout nové typy výrobků a inovovat stávající výrobky jako jsou potraviny, farmaceutické preparáty, zemědělské suroviny pro chemický, textilní a další odvětví průmyslu a energetiku. Výsledky výzkumu přispějí k zajištění vyššího využití surovinové základny (obnovitelných přírodních zdrojů a hlubším zpracováním surovinových produktů z oblasti petrochemie a dehtochemie) v České republice vývojem nových produktů a technologií v chemickém průmyslu a energetice. Cílem výzkumu v oblasti vyššího využití nerostných zdrojů je vývoj produktů a technologií pro zpracování nerudních surovin. Nové výrobky a technologie přispějí ke konkurenceschopnosti České republiky na úseku efektivnějšího využití domácí surovinové základny při zvýšení diverzity výrobků s vyšším uplatněním na domácím i zahraničním trhu.

I.3.2 Dílčí programy, jejich cíle a doporučené klíčové směry výzkumu

Dílčí program 1 – Výrobní procesy a systémy

Dílčí program má následující cíle:

1. Ochrana prostředí a snížení dopadů lidské činnosti na prostředí tak, aby byly trvale odděleny křivky hospodářského růstu a křivky zátěže prostředí. Nahrazení dosavadního zneškodňování nebezpečných odpadů spalováním a ukládáním chemickými procesy a zvýšením recyklace odpadů.
2. Intenzifikace výroby technických textilních materiálů a skla ve vztahu k jejich progresivním aplikacím.
3. Zlepšení vlastností ocelových výrobků a zvýšení úrovně zpracování metalurgických odpadů, rozvoj technologií a intenzifikace výroby ve vztahu k jejich progresivním aplikacím.
4. Zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím nových technických řešení, zvýšením pružnosti a rychlosti reakce na výsledky rozvoje konstrukcí strojů.
5. Zvýšení úrovně parametrů, zrychlení procesu návrhu a realizace konstrukcí strojů a jejich systémů, vytvoření a rozšíření aplikačního prostoru pro malé a střední podniky zejména se zaměřením na konvenční stroje, unikátní, účelové a speciální stroje v jednotlivých dílčích oborech.
6. Zvýšení efektivity výroby při současném snížení negativních vlivů na životní prostředí.
7. Snížení materiálové a energetické náročnosti, zlepšení využití tuzemské výrobní základny a výroba produktů s vyšší užitnou hodnotou.
8. Vývoj reaktorového mikroinženýrství, transportních jevů a multifunkčních reaktorů s cílem zlepšení konkurenceschopnosti chemických, biologických, biochemických, potravinářských a farmaceutických technologií.
9. Zvýšení produktivity výrobních procesů, úspora primárních materiálových vstupů, snížení energetické náročnosti a snížení ekologické zátěže. Monitoring kvality polotovarů a finálních výrobků a zpětné ovlivňování průběhů výrobních procesů.
10. Rozšíření výroby a zvýšení kvality užitkového a technického skla, speciální keramiky, kompozitů, biokeramiky pro zdravotnictví, speciální materiály pro elektroniku.
11. Zkrácení předvýrobních etap, zkrácení testování strojů a zařízení, optimalizace parametrů, dosažení vyšší užitné hodnoty strojů, zvýšení užitné hodnoty strojů, zvýšení využití výrobních zařízení, produktivity a kvality výroby.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Technologie a zařízení pro ochranu a zlepšování životního prostředí

b) Textilní materiály a jejich technologie

c) Pokročilé oceli a související technologie

d) Nové principy prvků, mechanismů strojů a zařízení s vyšší užitnou hodnotou

e) Stroje a zařízení nové generace s využitím moderních špičkových komponent

f) Katalytické procesy

g) Organické syntézy pro více sofistikované výrobky

h) Reaktorové inženýrství, transportní jevy, multifunkční bioreaktory

i) Progresivní technologie obrábění, dělení, spojování a beztřískového zpracování materiálu

j) Anorganická skla a jejich technologie

k) Experimentální výzkum strojů a jejich komponent, přístroje a provozní diagnostika

Dílčí program 2 – Bezpečná a ekonomická doprava

Dílčí program má následující cíle:

1. Zlepšit uspokojování přepravních potřeb obyvatelstva a vytvořit podmínky pro budování integrovaných dopravních systémů.
2. Zlepšit technický stav, modernizovat dopravní infrastrukturu a dopravní prostředky.
3. Podpořit ekonomické předpoklady rozvoje dopravní infrastruktury.
4. Vyvinout nové konkurenceschopné konstrukce dopravních prostředků zabezpečujících trvale udržitelnou mobilitu a vytvořit teoretické podklady pro změnu systému dopravy ve prospěch nižšího využití individuálních motorových vozidel a vyššího využití MHD, zejména při prosazování principů snižování energetické náročnosti dopravy, snižování emisí škodlivin, zavádění alternativních pohonů.
5. Zvýšit efektivnost výstavby nových pozemních komunikací a zvýšit účinnost údržby a rekonstrukce stávající sítě pozemních komunikací.

Cíle 1 lze dosáhnout

• navrhováním metod zlepšení veřejné osobní dopravy a budováním integrovaných systémů přepravy osob, kooperace IAD s MHD a ID, optimalizací dopravní obslužnosti veřejnou dopravou, zvyšováním kvality přepravních služeb, harmonizací dopravních systémů,
• vyvinutím logistických metod a technologií, vč. citylogistiky, pro obsluhy geografických center a demografických regionů, optimalizací metod alokací logistických center v obsluhovaných regionech.

Cíle 2 lze dosáhnout

• vyvinutím a aplikováním palubních diagnostických systémů, komponent a produktů pro integrovanou železniční a městskou hromadnou a regionální dopravu,
• modernizací kolejových vozidel pro kolejovou dopravu, vyvinutím komponent pro budoucí koncept vozidel MHD typu bus, s možným přechodem na nové zdroje energie,
• vyvinutím moderních dopravních prostředků IDS, propracováním vztahů dopravních prostředků a infrastruktury a systému integrované tramvaje v IDS,
• navržením možností uplatnění dopravních systémů České republiky jako tranzitního území v centru Evropy a zkvalitnění parametrů dopravních cest.

Cíle 3 je možné dosáhnout

• propracováním metody posuzování ekonomické efektivnosti investování do dopravy a alokace nákladů po dobu životního cyklu, včetně alternativních metod financování.

Cíle 4 je možné dosáhnout

• vyvinutím nové komponenty pro dopravní prostředky při aplikaci špičkových technologií v automatizovaném režimu provozu,
• propracováním analyticko-statistických metod, navržením optimalizačních dopravních modelů,
• rozpracováním metody prosazování ekoefektivizace dopravních prostředků, zejména automobilů.

Cíle 5 je možné dosáhnout

• vypracováním kombinace návrhu nových progresivních materiálů, nových technologií a inovací návrhových, zkušebních a diagnostických postupů.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Zlepšení veřejné dopravy a budování integrovaných systémů přepravy osob

b) Zlepšení technického stavu, modernizace dopravní infrastruktury a dopravních prostředků

c) Nové způsoby a nástroje financování rozvoje dopravních sítí

d) Dopravní systémy a zařízení pro trvale udržitelnou dopravu

e) Pozemní komunikace nové generace

Dílčí program 3 – Stavby a konstrukce

Dílčí program má následující cíle:

1. vyvinout nové konkurenceschopné technologie pro nosné stavební konstrukce minimalizující náklady na zhotovení, údržbu a odstranění.
2. vyvinout metody pro optimalizaci materiálů a konstrukcí ke zvýšení spolehlivosti a prodloužení životnosti.
3. vytvořit obecně použitelnou, transparentní a dostupnou metodiku k dosažení optimalizace staveb z hlediska ceny a jejich užitných vlastností.

Cíle 1 lze dosáhnout:

• návrhem simulačních modelů pro predikci chování betonů a maltovin v procesu tuhnutí (zpracování) a využívání,
• propracováním nových technologií výstavby, zejména u staveb velkých rozměrů (haly, mosty, výškové stavby), které jsou ukazatelem technické úrovně společnosti,
• vyvinutím nových detailů ocelových a dřevěných konstrukcí (včetně predikce jejich chování), které často rozhodují o odezvě konstrukce při katastrofách. Cestou ke zvýšení konkurenceschopnosti je zařazení styčníků do evropské databanky,
• vyvinutím nových způsobů zakládání (zejména v blízkosti stávající zástavby) s uvážením možných katastrof, zakládání na použité půdě (brownfields) a způsobů těsnění hlubinných stavebních jam (s akcentem na nenarušení režimu podzemních vod), rozvinutím metod a modelů pro počítačové sledování kontaminace v čase a prostoru.

Cíle 2 lze dosáhnout:

• rozvojem metod rizikového inženýrství a diagnostiky a jejich uplatněním při návrhu stavebních postupů (zejména v městské zástavbě), při sanacích, modernizacích a rekonstrukcích staveb,
• propracováním metod ke sledování životnosti a spolehlivosti staveb,
• vývojem pravděpodobnostních modelů chování staveb v čase a prostoru,
• urychlenou kalibrací norem EU pro podmínky České republiky (stanovení reprezentativních hodnot klimatických zatížení a národních ukazatelů spolehlivosti atd.).

Cíle 3 lze dosáhnout:

• vypracováním metodiky simulace technicko-ekonomických parametrů v čase a proměnném technologickém prostředí,
• vytvořením stavební specifikace technického a uživatelského standardu,
• stanovením základny pro zpracování detailního popisu stavebních dodávek a prací,
• vytvořením metodiky pro modelování vztahu kvalita – životnost, umožňující stanovit doporučenou životnost staveb a nalézt vhodný okamžik pro rekonstrukci.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Výzkum a vývoj nových technologií pro nosné konstrukce a jejich zakládání

b) Vývoj metod pro optimalizaci materiálů a konstrukcí a pro zlepšování spolehlivosti a životnosti staveb

c) Zlepšení nástrojů pro optimalizaci ekonomických charakteristik při navrhování a realizaci díla

Dílčí program 4 – Nové materiály

Nové materiály dnes iniciují kvalitnější, ekonomičtější, konkurenceschopná a často převratná technická řešení v mnoha oborech. Jsou proto východiskem při zvyšování kvality a produktivity, snižování výrobních nákladů a hrají důležitou roli hnací síly rozvoje průmyslu.

Dílčí program má tyto hlavní cíle a doporučené klíčové směry výzkumu

1. Orientovat relativně silný ale rozptýlený materiálový výzkum do uvedených perspektivních oblastí.
2. Iniciovat nové perspektivní směry materiálového výzkumu.
3. Soustředit výzkum nových materiálů do jednoho programu.
4. V krátké době aplikovat výsledky výzkumu nových materiálů ve strojírenství, elektrotechnice a elektronice, stavebnictví, dopravě, energetice, chemickém a zpracovatelském průmyslu, zemědělství, zdravotnictví, obraně, životním prostředí, telekomunikacích a informatice.

Uvedených cílů lze dosáhnout:

• Tím, že se bude v níže uvedených oblastech vycházet z experimentálního a teoretického výzkumu materiálů a modelování vztahů mezi jejich strukturou, vlastnostmi, zpracováním a použitím. Podle typu aplikace se zaměřit na optimalizaci a predikci vlastností, povrchové jevy a vrstvy, degradaci a recyklaci materiálů a ve všech případech rychle poskytovat výsledky průmyslu pro vývoj konkurence-schopných technických řešení.
• V oblasti technických polymerů a jejich kompozitů se zaměřit především na modifikace současných polymerů s optimalizovanými a novými mechanickými a fyzikálními vlastnostmi.
• V oblasti progresivní keramiky se zaměřit na její speciální elektrické, optické, magnetické, chemické a mechanické vlastnosti, vysokou tepelnou a chemickou odolnost.
• V oblasti materiálů pro vysoké teploty a tlaky se soustředit na speciální ocele, slitiny, kompozity a intermetalika, umožňující vyšší účinnost energetických a chemických zařízení.
• V oblasti materiálů pro biomedicínské aplikace se zaměřit na biokompatibilní kostní, tkáňové, cévní a další náhrady, implantáty a cílené nosiče léků z hlediska klinických potřeb, životnosti materiálů a snížení počtu reoperací.
• V oblasti materiálů s vysokým poměrem pevnost/hustota vytvářením nových mikrostruktur a výzkumem slitin hliníku, hořčíku a dalších materiálů spolu s výzkumem vyztužených kompozitů podpořit rozvoj jejich aplikací zejména v dopravě.
• V oblasti elektronických a fotonických materiálů se zaměřit především na polovodiče, vlnovody, mikroelektromechanické a nanoelektro-mechanické systémy, molekulární elektroniku, supramolekulární, nové uhlíkové a biomimetické materiály.
• V oblasti nových materiálů pro stavby a konstrukce se zaměřit na návrh betonů a maltovin odolných vůči agresivnímu prostředí, omezení mokrých procesů, stabilizaci zemin, využití produktů spalování a procesů odsíření.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Materiály s vysokým poměrem hustota/pevnost

b) Materiály pro vysoké teploty a tlaky

c) Technické polymery a jejich kompozity

d) Progresivní keramické materiály

e) Materiály pro biomedicínské aplikace

f) Progresivní materiály pro stavby a konstrukce

g) Elektronické a fotonické materiály a struktury

Dílčí program 5 – Nastupující technologie

Nastupující technologie (emerging technologies), mezi které patří především nanotechnologie a nanomateriály, inteligentní materiály a struktury, moderní biotechnologie a informační technologie, začínají zcela mimořádným způsobem ovlivňovat a měnit způsob života a životní úroveň lidí. V souvislosti s nastupujícími technologiemi se hovoří o globální technologické revoluci. Dílčí program je zaměřen na tři oblasti:

Dílčí program se zaměří na nanotechnologie a nanomateriály, inteligentní materiály a struktury a na moderní biotechnologie.

Dílčí program má hlavní cíle:

1. V oboru nanotechnologií soustředit doposud málo početnou a roztříštěnou výzkumnou základnu na orientovaný výzkum ve vybraných výzkumných prioritách a vybavit ji potřebnou experimentální technikou.
2. V oboru inteligentních materiálů a struktur zaměřit výzkumná pracoviště na orientovaný výzkum v této oblasti a vybudovat multidisciplinární pracoviště pro tuto problematiku.
3. V oboru moderní biotechnologie zaměřit výzkumná pracoviště na orientovaný výzkum a využití výsledků ve farmaceutickém průmyslu, v humánní a veterinární medicíně, v chemickém a potravinářském průmyslu, v zemědělství, v ochraně životního prostředí a v dalších oblastech.
4. Dovést vybraná řešení do praktické realizace ještě v prvém NPOVaV, a tím přispět ke zvýšení přidané hodnoty výrobků a systémů (v průmyslu) a vývoji nových léčebných a diagnostických metod (ve zdravotnictví).

Uvedených cílů lze dosáhnout:

V oboru nanotechnologií

• dlouhodobým výzkumem struktur a jevů probíhajících v nanorozměrech,
• výzkumem nanobiotechnologií,
• inženýrskými způsoby vytváření materiálů a systémů v nanorozměrech,
• vývojem zkušebních a manipulačních zařízení a přístrojů
• aplikacemi v oblastech jako jsou zdravotnictví, chemie, energetika, strojírenství, elektronika, optika a životní prostředí.

V oboru inteligentních materiálů a struktur

• výzkumem základních vztahů mezi strukturou,vlastnostmi a zpracováním materiálů,
• výzkumem aplikací inteligentních materiálů v elektronice, strojírenství, stavebnictví a dalších oborech.

V oboru moderní biotechnologie

• široce koncipovaným zaměřením výzkumu na nová léčiva, léčení vybraných onemocnění, chemické bioprocesy,
• využíváním geneticky modifikovaných organismů v zemědělství,
• biologickým zpracováním škodlivých látek aj.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Nanotechnologie a nanomateriály

b) Inteligentní materiály a struktury

c) Moderní biotechnologie

Dílčí program 6 – Využití přírodních zdrojů

1. Hlavním cílem je vyvinout a inovovat technologie pro využívání přírodních zdrojů:

· živých organismů – zemědělských plodin, lesních dřevin, mikroorganismů pro produkci potravin,

· vody – pro spotřebu obyvateli, pro účely průmyslu a v zájmu hospodaření s vodou v krajině,

· nerostných zdrojů – nerudních a stavebních surovin.

1. Cílem výzkumu je dále vyvinout nové typy výrobků a inovovat stávající výrobky jako jsou potraviny a zemědělské suroviny pro chemický, textilní a další odvětví průmyslu. Výsledky výzkumu přispějí k zajištění vyššího a racionálního využití surovinové základny (obnovitelných přírodních zdrojů a preciznějším zpracováním surovinových produktů z oblasti petrochemie a dehtochemie) v České republice vývojem technologií a nových produktů s vyšší užitnou hodnotou z chemického průmyslu.
2. Cílem výzkumu v oblasti vyššího využití nerostných zdrojů je vývoj produktů a technologií pro zpracování nerudních surovin. Nové výrobky a technologie přispějí ke konkurenceschopnosti České republiky na úseku efektivnějšího využití domácí surovinové základny při zvýšení diverzity výrobků s vyšším uplatněním na domácím i zahraničním trhu a při zvýšení podílu exportu výrobků a snížení nevýhodného vývozu nezpracovaných surovin.

Uvedených cílů lze dosáhnout:

• Vývojem nových a inovací stávajících technologií zpracování potravin a vývojem nových výrobků s vysokou kvalitou pro spotřebitele, cenově dostupných, lépe skladovatelných, atraktivních svým obalem a potravin s vyšším benefitem, které budou konkurenceschopné na evropském a světovém trhu. Vývoj technologií bude přizpůsoben možnostem využití v malých a středních potravinářských podnicích.
• Vyhledávání nových druhů a odrůd rostlin a vypracování technologií jejich pěstování, které budou poskytovat kvalitní a cenově přijatelné suroviny s požadovanými parametry pro chemický a textilní průmysl a stavebnictví a další odvětví.
• Vypracováním metodiky pro tvorbu produkčních organismů (odrůd, plemen, kmenů) s vysokým biologickým potenciálem, kvalitou konečného produktu a požadovanou reakcí na vnější podmínky a úroveň vstupů. Integrací výzkumu do šlechtění budou vytvářeny produkční organismy se zlepšenými nebo novými vlastnostmi při významném zkrácení doby inovace
• Vypracováním metod, technologií a inovace systémů rostlinné a živočišné výroby pro různou intenzitu výroby odpovídající agroekologickým podmínkám prostředí s vyšší ekonomickou efektivností a vyšší kvalitou produktů při omezení negativních dopadů na životní prostředí.
• Návrhem racionálního hospodaření s vodou v urbanizovaném území a na využití dešťových vod v intravilánu. Navrhnou se a inovují nové technologie úpravy a čištění vod zajišťující vysokou jakost pitné vody v síti a navrhnou se a prověří se nové technologie čištění odpadních vod. Dále bude výzkum zaměřen na získání poznatků, vypracování metodik a návrhů opatření pro racionální hospodaření s vodou v krajině, pro ochranu vod a regulaci vodního režimu, včetně návrhů principů odvodňovacích a závlahových systémů. Cílem je také navrhnout opatření, která ovlivní srážkoodtokové poměry a přispějí k ochraně před rizikovými vlivy – erozí, znečištěním, devastací a která najdou využití při prevenci zmírňování extrémních hydrologických jevů – povodní a sucha.
• Návrhem metod, prostředků a opatření pro harmonizaci produkčních a mimoprodukčních funkcí trvale udržitelného obhospodařování lesů, které zvýší konkurenceschopnost produkce dřevní suroviny a udrží stabilitu lesních ekosystémů v antropogenně změněných podmínkách a umožní plnohodnotné využívání mimoprodukčních funkcí lesů v souladu se zájmy společnosti.
• Návrhy na vyšší využití nerostných surovin (nerud) snižujících energetickou a materiálovou náročnost. Zohledněním reálných geologických podmínek složení živců, alkalických surovin obecně, nízkoslinujících keramických hmot, žáruvzdorných hmot apod. Cílem bude zvýšit podíl exportu výrobků a snížit nevýhodný vývoz nezpracovaných surovin.
• Návrhem technologických postupů na využití významné tuzemské surovinové základny pro chemický průmysl v obnovitelných surovinách přírodního charakteru (celulózové zbytky zpracovávaných rostlinných částí, škrob a sacharidy, olejnaté plodiny, celulóza a proteinové zdroje) na chemické produkty s vyšší užitnou hodnotou, což bude mít synergický efekt při adaptaci našeho zemědělství na podmínky EU. Dalším cílem je hlubší zpracování surovinových produktů z petrochemického a dehtochemického průmyslu cestou izolace těchto produktů a nalezením vhodných výrobkových aplikací s vyšší užitnou hodnotou v dalším řetězci.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Posílení konkurenceschopnosti vývojem potravin s vyšší spotřebitelskou jakostí.

b) Rozvoj technologií pro nepotravinářské užití zemědělských surovin s využitím produkčního potenciálu zemědělských plodin

c) Zlepšování biologického potenciálu produkčních organismů

d) Konkurenceschopné produkční systémy pro trvale udržitelné a multifunkční zemědělství.

e) Rozvoj technologií úpravy a čištění vod a racionalizace hospodaření s vodou v krajině.

f) Trvale udržitelné obhospodařování lesů, produkční a mimoprodukční funkce.

g) Vyšší využití nerostných zdrojů.

h) Zvýšení využití obnovitelných zemědělských, petrochemických a dechtochemických produktů pro chemické produkty s vyšší užitnou hodnotou.

I.4 TÉMATICKÝ PROGRAM 4 – ENERGETIKA PRO EKONOMIKU A SPOLEČNOST

I.4.1 Charakteristika a cíle tématického programu

Z primárních energetických surovin disponuje Česká republika pouze významnějšími zásobami uhlí. V energetice celosvětově roste role jaderné energetiky, čistých uhelných technologií a obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje hrají úlohu doplňkových zdrojů v závislosti na přírodních podmínkách. Celosvětové programy konstatují, že uhlí zůstane i v tomto století významným zdrojem pro výrobu energií (elektřiny a tepla), neboť zásoby uhlí násobně překračují známé zásoby ropy a zemního plynu. Požadavky na ochranu životního prostředí si vynucují rozvoj technologií výroby energií i tepla.

Tématický program se dělí na tři dílčí programy:

• Bezpečná a efektivní jaderná energetika
• Energetické a neenergetické využití uhlí a uhlíkatých látek
• Racionální využití energie a obnovitelné energetické zdroje

I.4.2 Dílčí programy, jejich cíle a doporučené klíčové směry výzkumu

Dílčí program 1 – Bezpečná a efektivní jaderná energetika

V České republice bude podíl elektřiny z jaderných zdrojů po uvedení JE Temelín činit 40 až 45%, v EU tento podíl činí cca 35%. Pro evropskou strategii snižování závislosti na dovozu energetických zdrojů a i na nezbytnosti radikálního snížení emisí skleníkových plynů je jaderná energetika realizovatelnou alternativou naplnění těchto strategií. Základním předpokladem je však zajištění jaderné bezpečnosti, snížení radiačního rizika, vyřešení problému jaderného odpadu a zvýšení konkurenceschopnosti jaderných elektráren na trhu s energií zahájením výzkumu a vývoje v oblasti nových technologií jaderného palivového cyklu.

Cíle dílčího programu:

1. Zvýšení bezpečnosti, efektivnosti a prodloužení životnosti jaderných elektráren
2. Vývoj metody nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem
3. Výzkum a vývoj nových technologií jaderného palivového cyklu

Cíle 1 je možné dosáhnout:

• rozvojem metod systémového hodnocení bezpečnostních charakteristik provozu JE,
• modernizací používaných výpočtových programů pro hodnocení jaderné bezpečnosti,
• analýzou havarijních situací a vývojem nástrojů pro předcházení jejich vzniku,
• vývojem metod pro hodnocení vlastností a korozní odolnosti materiálů,
• zvyšováním spolehlivosti lidského činitele a snižováním radiační zátěže personálu,

• zvýšením účinnosti výrobního zařízení JE, včetně zvýšení výkonů bloků JE,
• zapojením jaderných bloků do systémů sekundární a terciální regulace, což zvyšuje regulovatelnost výroby v JE,
• prodloužením pobytu paliv na 5 až 6 let v aktivní zóně sníží výrazně výrobní náklady a zvyšuje konkurenceschopnost JE.

• plněním kritérií přijatých MAAE a spoluprácí při vytváření kritérií bezpečnosti v EU.

Cíle 2 je možné dosáhnout:

• vývojem metod měření radioaktivní kontaminace materiálů,
• vývojem metod a technologických postupů dekontaminace materiálů,
• vývojem nových technik a přístrojů pro fragmentaci a dekontaminaci konstrukčních materiálů in situ,
• výzkumem přírodních a inženýrských bariér úložného systému pro úložiště RA v České republice,
• vývojem metod umožňujících vyšší využití palivových článků a přepracování paliva.

Cíle 3 je možné dosáhnout:

• zdokonalením stávajících osvědčených typů tlakovodních reaktorů s možností realizace v České republice v horizontu 10 až 20 let,
• zapojením organizací České republiky do programů zaměřených na výzkum a vývoj nové generace jaderně energetických zdrojů (zejména do programů zemí EU, OECD a MAAE) s cílem zajistit potřebnou odbornou a technickou infrastrukturu pro přípravu rozhodnutí o alternativě nového jaderně energetického zdroje a následně pro podíl na přípravě, výstavbě a provozování budoucího zdroje,
• výzkumem a vývojem vysokoteplotní reaktorové technologie pro kombinovanou výrobu syntetických paliv a elektřiny s vysokou inherentní bezpečností a s alternativou modulárního uspořádání a teritoriálního umístění s možností realizace v české republice v horizontu 15 až 25 let,
• výzkumem a vývojem jaderně energetické technologie se sníženou produkcí dlouhodobých radioaktivních odpoadů se schopností spalovat vyhořelé palivo a jaderný odpad ze stávajících reaktorů s realizací v horizontu 20 až 30 let.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Zajištění jaderné bezpečnosti a spolehlivosti po celou dobu provozu JE

b) Zvyšování efektivnosti provozu stávajících jaderných elektráren

c) Nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem a řešení konce palivového cyklu JE

d) Vývoj nových jaderně energetických technologií

Dílčí program 2 – Energetické a neenergetické využití uhlí a uhlíkatých látek

Dominantním tuzemským zdrojem pro zajištění energetických potřeb České republiky je a zůstane uhlí, které v závislosti na vývoji světových cen a zásob ropy a zemního plynu může být současně i chemickou surovinou budoucnosti.

Spalování uhlí, zejména hnědých, představuje dnes téměř ze 70% surovinu pro výrobu elektrické energie a tepla. Tento podíl se v tomto desetiletí sníží na cca 50%. Výroba energií z uhlí se dosud v České republice děje převážně v málo efektivních, nedokonalých technologiích, které přes výrazné zlepšení v uplynulých letech stále zatěžují živ. prostředí i krajinu. Je nutné přihlížet i k požadavkům Kjótského protokolu i EU.

Cíle dílčího programu:

1. Navrhnout ekologicky přijatelné způsoby těžby uhlí a uhlíkatých látek.
2. Nalézt efektivní metody těžby uhelného metanu, vhodné pro geologické podmínky České republiky.
3. Rozvinout využívání uhlí v čistých technologiích především zplyňováním.
4. Modernizovat a zvýšit účinnost technologií výroby elektřiny a tepla z uhlí.
5. Přispět k zajištění spolehlivosti a kvalitě dodávek elektřiny a tepla.

Cíle 1 je možné dosáhnout:

• návrhem postupu komplexního využití uhelné substance „in situ“,
• rozvojem těžebních postupů umožňujících nejvyšší dosažitelný stupeň ochrany krajiny,
• řešením geotechnických problémů souvisejících s těžbou a následným zahlazením následků hornické činnosti,
• návrhem optimálních postupů revitalizace hornicky zasažené krajiny.

Cíle 2 je možné dosáhnout:

• vypracováním metod těžby uhel. metanu vhodných pro geologické podmínky českých uhelných pánví,
• návrhem účinné metody degazace metanu z činných dobývacích prostorů,
• návrhem efektivního využití uhelného metanu.

Cíle 3 je možné dosáhnout:

• návrhem ekologicky čistých technologických postupů využívání uhlí těžených v České republice,
• příspěvkem k realizaci technologie zplyňování hnědého uhlí za vysokých teplot a tlaků vyrábějící energetický, případně syntetický plyn,
• příspěvkem k realizaci výroby energií koprocesingem spalování či zplyňování uhlí a horkých odpadů.

Cíle 4 je možné dosáhnout:

• příspěvkem k realizaci modernizace a zvýšení účinnosti výrob elektřiny a tepla z uhlí,
• návrhem nových způsobů odstraňování obsahu SO₂, snižování obsahu CO₂ a NO_x z exhalací,
• nalezením ekologicky přijatelného způsobu využívání popílků a škváry ze spalovacích a zplyňovacích postupů.

Cíle 5 je možné dosáhnou:

a) příspěvkem k zajištění spolehlivosti a kvality dodávek energií,

b) příspěvkem k rozvoji kombinované výroby elektřiny, zajišťujícím efektivnější způsoby přeměny a snížení nežádoucích ekologických důsledků,

c) vypracováním technologie výroby palivových článků.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Zpracování uhlí v čistých technologiích

b) Využití metanu vázaného na uhelná ložiska

c) Zabezpečení komplexního využití uhelné substance

d) Energetika z fosilních paliv

e) Efektivní rozšiřování kombinované výroby elektřiny a tepla a spolehlivost energetických soustav

Dílčí program 3 – Racionální využití energie a obnovitelné energetické zdroje

Splnění cílů dílčího programu přinese vedle ekonomického efektu i snížení negativního vlivu výroby elektřiny a tepla na životní prostředí i snížení antropogenního podílu na skleníkovém efektu v zemském ovzduší. Snížení energetické náročnosti je jedním z významných předpokladů transformace energetického systému České republiky na udržitelný rozvoj a na vývoj nástrojů zvyšování efektivity využití energií. Soustavný vývoj zařízení pro efektivnější a ekologičtější využívání všech energetických zdrojů včetně obnovitelných je důležitým předpokladem udržitelného rozvoje.

1. Snížení energetické náročnosti české ekonomiky.
2. Zvýšení podílu obnovitelných energetických zdrojů na celkovém objemu primárních zdrojů.
3. Zdokonalování technologií pro výrobu energie, pro využití obnovitelných zdrojů a pro uchování energie.

Cíle 1 je možné dosáhnout:

• vývojem efektivních nástrojů informačních, ekonomických a legislativních,
• zásadním příspěvkem ke snížení energetické náročnosti výrobních postupů a služeb, včetně zemědělství a dopravy,
• zaváděním progresivních technologií, které vedou ke zkrácení doby návratnosti investic.

Cílů 2 a 3 je možné dosáhnout:

• využitím biomasy ze zemědělských a lesních odpadů, využitím tříděných komunálních odpadů,
• využitím cíleně vyprodukovaných rostlin včetně vypracování technologií jejich pěstování,
• využitím geotermální energie, energie slunečního záření, energie větru, využitím metanu ze skládek komunálního odpadu a dalších.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Nástroje zvýšení efektivity užití energie

b) Využití obnovitelných energetických zdrojů

c) Progresivní technologie pro výrobu energie, obnovitelné zdroje energie a uchování energie

d) Vývoj energeticky méně náročných technologií v zemědělské a potravinářské výrobě

I.5 TÉMATICKÝ PROGRAM 5 – MODERNÍ SPOLEČNOST A JEJÍ PROMĚNY

I.5.1 Charakteristika a cíle tématického programu

Tématický program Moderní společnost a její proměny obsahuje dva dílčí programy: Výkonově orientovaná, bezpečná, evropsky integrovaná společnost a její mezinárodní vazby a Sociální soudržnost, sociální diferenciace a národní identita.

Cílem tohoto programu je zkoumat českou společnost z hlediska proměn, které ji jako standardní moderní společnost v nejbližších letech očekávají v kontextu jejích mezinárodních vazeb a jejího vnitřního vývoje. V centru pozornosti tak budou ekonomické, politické a právní aspekty mezinárodních vazeb ČR, zejména v souvislosti se vstupem do EU, procesem globalizace a s vývojem vnější i vnitřní bezpečnosti země. Předmětem zkoumání bude výkonnost české ekonomiky v kontextu jejího institucionálního rámce a v prostředí globalizující se ekonomiky. Souhrnně budou identifikovány klíčové bariéry a rozvojové příležitosti české společnosti a její modernizace v globálním kontextu ve výhledu budoucích desetiletí.

Jelikož pro existenci a fungování moderní společnosti je nezbytná jistá úroveň sociální, kulturní a regionální soudržnosti, která je výsledkem mezigeneračních vztahů, vztahů mezi náboženskými, etnickými a národnostními skupinami, vztahů mezi pohlavími, mezi sociálně ekonomickými třídami a skupinami, mezi městským a venkovským obyvatelstvem, mezi centrem a periferií, mezi stoupenci různých životních stylů apod., je druhým cílem tohoto tématického programu zjistit, jak je tato sociální, kulturní a regionální koheze potenciálně rozrušována jedním z výrazných rysů moderní společnosti, jíž je diferenciace způsobovaná jednak samotnými principy demokracie, jednak tendencí k individualizaci životních stylů, jež se odvíjejí od pluralizace životních hodnot. Mimo jiné se v rámci tohoto cíle budou např. analyzovat nové mechanismy sociální stratifikace a bude se zjišťovat legitimita principů sociální spravedlnosti. Analýza socializačních faktorů a institucí jako jsou rodina, škola, média, ale i pracovní prostředí a pracovní podmínky, právní a politický systém přispěje k pochopení mechanismů, jimiž se konstituuje sociální, kulturní a regionální koheze v podmínkách pluralitní a heterogenní společnosti. Zkoumat se také bude fenomén moderního občanství, role občanských iniciativ a neziskových organizací právě z hlediska mechanismů vytváření (či případně i rozrušování) sociální soudržnosti.

I.5.2 Dílčí programy, jejich cíle a doporučené klíčové směry výzkumu

Dílčí program 1 – Výkonově orientovaná, bezpečná, evropsky integrovaná společnost a její mezinárodní vazby

Obsahem tohoto programu je zkoumat českou společnost z hlediska jejích mezinárodních vazeb, zejména co se týče ekonomických, politických, a právních aspektů vstupu do EU a z hlediska efektů jejího členství v EU. V centru pozornosti budou také procesy globalizace z aspektu vnitřní a vnější bezpečnosti českého státu, jakož i institucionální reforma českého právního systému.

Předpokládané cíle:

1. Výzkum následků a účinků mezinárodních vazeb, zejména z hlediska integrace české společnosti do evropských a globálních struktur na úrovni jak makrostrukturálních, tak mikrostruktur. Výraznou součástí tohoto výzkumu jsou otázky vnitřní a vnější bezpečnosti, konkrétních dopadů na konkurenceschopnost, trh práce a zaměstnanost, pracovní a životní podmínky obyvatel ČR.
2. Analýza výkonnosti české ekonomiky v kontextu jejího institucionálního rámce a v prostředí globalizující se ekonomiky, jakož i analýza efektů, které moderní ekonomika vnáší do chování společnosti (výkonový-meritokratický princip jakožto vlivný prvek sociální pozice individua a jeho rodiny, diferenciace životní úrovně sociálních skupin, marginalizace na trhu práce, nová chudoba doprovázená sociálním vylučováním, flexibilita pracovní síly, ne vždy objektivně zdůvodnitelná různá úroveň pracovních podmínek včetně diskriminačních projevů apod.) Zjištěné poznatky mohou přispět k formulaci zásad hospodářské politiky, jakož i k opatřením sociální politiky.
3. Výzkum zprostředkování zájmů mezi jedincem (společností) na straně jedné a státem na straně druhé jakožto klíčového problému současných demokracií.
4. Výzkum otázek spojených s reformou českého právního řádu v souvislosti se vstupem České republiky do EU, s rozvojem právní teorie a komparastiky a výzkum možností účinnějšího prosazování práva a kultivace českého právního vědomí. Tyto poznatky mohou přispět k vytvoření standardního právního prostředí, což by mělo přinést významné efekty ve všech oblastech života společnosti.

Z nároků ostatních tématických programů vyplynuly další cíle:

5. Výzkum teoreticko-metodologických problémů spojených s efektivním využitím instrumentária současné ekonomické teorie pro praktické zavedení principu trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí a zvyšování kvality pracovního a celkového života obyvatel ČR.
6. Studium natality a jejích determinant, možností individuální a komunitní prevence závažných chorob, nemocí z povolání, pracovních úrazů a úrazů od dětského a mladého věku, potřeb zdravotní péče v různých věkových skupinách populace. Důraz je kladen na výzkum v gerontologii, včetně problematiky sociálního zajištění, optimální lékové politiky a výživy ve stáří. Výsledkem by mohlo být zlepšení demografických ukazatelů a snížení specifické nemocnosti a úmrtnosti v různých věkových kategoriích, resp. oddálení vzniku a rozvoje nemocí; zlepšení kvality života; optimalizace zdravotní a sociální péče; zlepšení efektivity vynakládaných prostředků.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Ekonomická výkonnost a tržní vztahy - sociální, politické a ekologické souvislosti

b) Formování a stabilizace politicko-právního institucionálního rámce

c) Mezinárodní integrace a globalizace

d) Společenské, ekonomické a bezpečnostní aspekty práce, zdraví a nemoci

e) Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje

Dílčí program 2 – Sociální soudržnost, sociální diferenciace a národní identita

Tento dílčí program byl formulován na základě poznání, že pro existenci a fungování moderní společnost je nezbytná jistá úroveň sociální, kulturní a regionální soudržnosti. Tato soudržnost, která je dána mezigeneračními vztahy, vztahy mezi náboženskými, etnickými a národnostními skupinami, vztahy mezi pohlavími, mezi sociálně ekonomickými třídami a skupinami, mezi městským a venkovským obyvatelstvem, mezi centrem a periferií, mezi stoupenci různých životních stylů apod. může být rozrušována výrazným rysem moderní společnosti, jímž je diferenciace způsobovaná jednak samotnými principy demokracie, jednak tendencí k individualizaci životních stylů, jež se odvíjejí od pluralizace životních hodnot. Výraznou charakteristikou existence moderní společnosti je také fakt, že to jsou společnosti vědění (informační společnosti), v nichž vzdělání a vědění tvoří důležitou osu sociální stratifikace, a tudíž i sociální koheze. Proto se nejen z ekonomického, ale rovněž sociálního a politického hlediska stává stále naléhavější i otázka dostatečné otevřenosti vyšších stupňů vzdělávání a rovných šancí na jeho získání.

Předpokládané cíle:

1. Analýzou hodnotových orientací české populace a jejich východisek přispět k porozumění české sociální struktury, a tím i k lepší „čitelnosti“ chování českého obyvatelstva.
2. Analyzovat nové mechanismy sociální stratifikace a zjišťovat legitimitu principů sociální spravedlnosti. Tyto poznatky mohou být využitelné při formulaci některých opatření české sociální politiky.
3. Identifikovat hlavní bariéry rozvoje lidských zdrojů a jejich prosazení jako klíčového faktoru ekonomického rozvoje.
4. Rozborem socializačních faktorů a institucí jako jsou rodina, škola, média, ale i pracovní podmínky, pracovní prostředí, kultura práce, právní a politický systém, porozumět mechanismům, jimiž se konstituuje sociální, kulturní a regionální koheze v podmínkách pluralitní a heterogenní společnosti.
5. Analýzou schopnosti české společnosti přijímat, selektovat a institucionalizovat modernizační impulsy přispěje tento dílčí program k pochopení fenoménu moderního občanství, roli občanských iniciativ a neziskových organizací. Využití poznatků by mohlo být směrováno do podpory vzniku institucí otevřené a občanské společnosti jakožto výrazného prvku participace obyvatel na životě lokálních sociálních a politických struktur.
6. Výzkumem mechanismů, jimiž občanská společnost reaguje na důsledky modernity (k takovým důsledkům patří dlouhodobá a snad již i fatální nezaměstnanost některých sociálních skupin, stárnutí společnosti, nové vzorce socializace, imigrace, drogové závislosti apod.) a čelí jejim důsledkům – mimo jiné v oblasti veřejné a sociální politiky - pomůže tento dílčí program porozumět některým základním procesům života společnosti.
7. Analýzou podmínek demografické reprodukce obyvatelstva a poznáním jejích determinant přispět k přijetí některých racionálních opatření v rámci rodinné politiky, které by např. mohly umožnit mladým rodinám sladit profesní a životní aspirace s plozením dětí, a tím také přispět k jisté stabilizaci české porodnosti.
8. Poznání efektů demografického stárnutí obyvatelstva v jejich složité mnohovrstevnatosti. Akcentem na tuto dosud opomíjenou komplexnost efektů ekonomických, sociálních, politických a zdravotních lze přispět k formulaci opatření široce koncipovaných programů „sociální politiky pro stárnoucí společnost“, v jejímž ohnisku pozornosti bude „celkové blaho“ (well-being) seniorů.
9. Implementací nových vzdělávacích postupů a podporem vzniku nových vzdělávacích institucí dosáhnout takové úrovně vzdělanosti populace, aby odpovídala požadavkům informační společnosti a stala se tak dynamizujícím prvkem dalšího rozvoje české společnosti.

Z nároků ostatních tématických programů vyplynul další cíl:

10. Navrhnout řešení pro zachování a rozvoj venkovského prostoru na základě analýzy sociálně-ekonomických, demografických a přírodních podmínek venkovských oblastí České republiky s cílem zabránit jejich opouštění a vylidňování.

Doporučené klíčové směry výzkumu

a) Sociální a kulturní soudržnost v diferencované společnosti

b) Otevřená společnost: sociální a kulturní adaptibilita

c) Společnost vědění a nové formy vzdělávání

d) Sociální, ekonomické a kulturní zdroje nerovností v přístupu ke vzdělání, hlavní bariéry rozvoje talentů včetně celoživotního vzdělávání

e) Sociálně-ekonomické, sociologické a demografické podmínky zachování a rozvoje venkova

f) Podmínky a efekty reprodukce populace a demografického stárnutí v procesu modernizace společnosti

II. PRŮŘEZOVÉ PROGRAMY

II.1 PRŮŘEZOVÝ PROGRAM 1 - LIDSKÉ ZDROJE PRO VÝZKUM A VÝVOJ

II.1.1 Charakteristika a cíle průřezového programu

Zásadním problémem v této oblasti je pokračující stárnutí pracovníků výzkumu, které se v posledních letech zpomalilo resp. zastavilo jen v některých oblastech (zejména těch, které se zabývají moderními technologiemi genových manipulací, informatiky atd.). Jako celek však český výzkum stárne, průměrný věk jeho pracovníků je výrazně (až o 10 let) vyšší, než ve vyspělých zemích. To má řadu negativních důsledků jak pro vlastní výzkum (např. podíl špičkových vědeckých pracovníků je velmi malý, to samé platí pro lidi ve vedoucích funkcích atd.), tak i pro společnost jako celek. To je způsobeno řadou faktorů, z nichž jen část leží ve vlastním výzkumu (např. malé možnosti začínajících vědců uplatnit se v grantových projektech, kde na rozdíl od ostatních zemí je v České republice nejvýznamněji zastoupena věková kategorie nad padesát let, nebo konservativismus systému, který dostatečně neumožňuje řešení originálních projektů). Ostatní a rozhodující faktory jsou mimo oblast výzkumu – ať již jde o systém vzdělávání (založený stále více na hromadění znalostí než na efektivní práci s nimi), mobilitu pracovníků (kde je výrazně omezen pružný vznik a zánik týmů), imigrační politiku (pro špičkové zahraniční vědce platí na rozdíl od vyspělých zemí stejné podmínky jako pro manuální pracovníky a proto se realizují v jiných zemích) atd. V průběhu následující dekády bude kulminovat demografická krize české vědy - z výzkumu odejde významná část lidí tvořících personální základnu české vědy v daných oblastech a nedojde k odpovídající (kvalifikované) náhradě. Jako nejdůležitější byly identifikovány následující priority výzkumu rozvoje lidských zdrojů:

Cíle programu:

1. Zastavit proces stárnutí českého výzkumu podporou mladých výzkumných pracovníků;
2. Zvýšit podíl mladých špičkových pracovníků ve výzkumu a vývoji;
3. Zajistit dlouhodobý systém výchovy talentů;
4. Zajistit výzkum v oblasti lidských zdrojů.

II.1.2 Dílčí programy, jejich cíle a systémová opatření

Uvedených cílů průřezového programu lze dosáhnout jednak podporou vlastních dílčích programů v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), jednak souvisejícími systémovými opatřeními.

Dílčí program 1 – Podpora pracovníků výzkumu a vývoje do 35 let

Cíl:

1. Stabilizace mladých pracovníků výzkumu a vývoje vytvořením stimulů pro rozvoj jejich kvalifikace a zvýšit podíl mladých špičkových pracovníků ve výzkumu, kteří jsou vedoucími projektů a týmů.

Tohoto cíle lze dosáhnout:

• výrazně vyšší podporou programů, typů grantů a dalších aktivit určených výlučně pro mladé výzkumníky než doposud (v r. 2002 byl objem podpory těchto aktivit pouze 0,4 % celkové podpory);
• vytvořit program podporující úspěšné výzkumné pracovníky do 35 let věku, vracející se z dlouhodobých zahraničních stáží po dobu 2 let po návratu.

Dílčí program 2 – Výzkum v oblasti lidských zdrojů

Sféra lidských zdrojů představuje v českém výzkumu a vývoji složitou a dosud jen ve velmi omezené míře prozkoumanou oblast poznání. Tento dílčí program bude realizován formou veřejných zakázek jako výzkum pro potřeby poskytovatele (MŠMT). Zaměří se na řešení následujících problémů rozvoje lidských zdrojů:

• Práce vědce na domácím trhu práce
• Externí a invertovaný brain drain
• Modernizační aktivity v české vědě 90. let a jejich vliv na formování současných lidských zdrojů
• Působení grantového financování na vývoj lidských zdrojů v české vědě
• Demografická a sociální struktura české vědy a výzkumu

Cíl programu:

1. Zvýšit podíl mladých špičkových pracovníků ve výzkumu a vývoji

Tohoto cíle lze dosáhnout:

• vyšší podporou těch mladých výzkumníků a jejich týmů při standardních grantových projektech, kde menší publikační aktivita je více než vyvážena originalitou řešení (např. bonusem k hodnocení);

Systémová opatření

Systémová opatření nebudou předmětem řešení programu (jedná se o aktivity, které jsou sice pro danou oblast nezbytné, ale nelze je podpořit z prostředků na výzkum a vývoj). Opatření budou zapracována do návrhu nové Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky, která je připravována k předložení vládě do 31. března 2003.

Cílem je:

1. Zajistit podporu přiměřené kvality života mladých pracovníků výzkumu a vývoje
2. Zajistit dlouhodobý systém výchovy talentů pro výzkum a vývoj

Tohoto cíle lze dosáhnout:

• podporou aktivit zajišťujících přiměřené kvality života mladých pracovníků výzkumu a vývoje od dosažení minimálně průměrného výdělku až po ekonomickou možnost založení rodiny;
• podporou těch, kteří jsou schopni a ochotni vést vědecké kroužky a jiné aktivity určené pro výchovu nadaných dětí a mládeže, např. formou stipendií pojmenovaných po významných osobnostech českého VaV (Křižíkovo stipendium pro techniky, Wichterlovo stipendium pro chemiky, apod.).

II.2 PRŮŘEZOVÝ PROGRAM 2 - INTEGROVANÝ VÝZKUM A VÝVOJ

II.2.1 Charakteristika a cíle průřezového programu

Základní charakteristikou integrovaného výzkumu je jeho různorodost, zahrnující integraci jednotlivých fází výzkumu a vývoje (v ideálním případě až kompletní integraci od základního výzkumu až po ověření technologie, tj. integraci stadií: získání primárních vědeckých poznatků z badatelského výzkumu - orientovaný základní výzkum - aplikovaný výzkum - vývoj - zavedení nové technologie), integraci výzkumných institucí (vysokoškolská pracoviště, pracoviště ústavů Akademie věd České republiky, průmyslová a resortní výzkumná pracoviště) a integraci jednotlivých výzkumníků a menších výzkumných týmů z různých oborů do „ad hoc“ sestavovaných větších integrovaných výzkumných týmů pro rychlé řešení orientovaných problémů.

Základním problémem integrace výzkumu a vývoje v České republice, která je nezbytná pro zvýšení konkurenceschopnosti firem nejrůznějších velikostí, je propojení základního výzkumu s dalšími navazujícími stadii. Tento problém je opakovaně řešen v jednotlivých koncepčních dokumentech pro oblast výzkumu a vývoje (Zásady vlády z let 1994 a 1997, Národní politika výzkumu a vývoje ČR z roku 2000), ale jen s dílčími úspěchy. Problém se stává již natolik závažný, že je na něj Česká republika opakovaně upozorňována v pravidelných hodnotících zprávách Evropské komise. Příčiny lze rozdělit do tří skupin:

• právní a ekonomické prostředí, kde postupně dochází k výraznému pokroku (např. v oblasti duševního vlastnictví – práv k výsledkům výzkumu a vývoje zákonem č. 130/2002 Sb) a kde se postupně stává hlavním problémem malá informovanost pracovníků výzkumu a vývoje;
• do roku 1999 absence konkrétních nástrojů pro podporu integrovaného výzkumu a vývoje; teprve v polovině roku 2000 byl zahájen první významnější program „Výzkumná centra“ zaměřený na tuto oblast, který teprve nyní začíná přinášet první výsledky;
• malá a nedostatečně koordinovaná podpora rozvoje infrastruktury výzkumu a vývoje (zejména informační infrastrukturu podporuje většina resortů bez vzájemné provázanosti) spojená se zastaralostí vybavení většiny pracovišť.

Z příčin současného stavu vychází i řešení:

Cíle programu:

1. Výrazně zlepšit provázanost základního a aplikovaného výzkumu a vývoje a zrychlit přenos poznatků mezi jednotlivými stadii výzkumu a vývoje a jejich organizacemi;
2. Koordinovanou podporou rozvoje infrastruktury výzkumu a vývoje zlepšit podmínky pro přenos poznatků a informací mezi jednotlivými typy výzkumných institucí, stadii výzkumu a vývoje i výzkumnými týmy a pro efektivní využívání informačních zdrojů i kapacit pro zpracování dat

II.2.2 Dílčí programy, jejich cíle a systémová opatření

Uvedených cílů průřezového programu lze dosáhnout jednak podporou vlastních dílčích programů v souladu se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje, jednak souvisejícími systémovými opatřeními.

Dílčí program 1 – Výzkumná centra

Cíl:

1. Na základě zkušeností s řešením prvního programu „Výzkumná centra“ (2000-2004) formulovat v dostatečném předstihu navazující programy, které zajistí účinnější spolupráci a přenos poznatků mezi jednotlivými stadii výzkumu a vývoje a jejich organizacemi.

Tohoto cíle lze dosáhnout:

• Zapojením do sítí elitních evropských výzkumných pracovišť (tj. „networks of excellence“, považovaných v 6. rámcovém programu Evropské unie za rozhodující organizační strukturu v oblasti výzkumu a vývoje pro zvýšení konkurenceschopnosti evropských ekonomik) o integraci českých výzkumných pracovišť do této nově vytvářené evropské organizační struktury (ERA - Evropský výzkumný prostor);
• Podporou těch center a organizací v nich sdružených, které splnily podmínky prvního programu vhodnými nástroji (např. převedením centra na institucionální podporu tam, kde se může stát právnickým subjektem, podporou vzájemné komunikace a výměny poznatků tam, kde to možné není; podílovou podporou center průmyslového výzkumu a vývoje atd.);
• Podporou vzniku nových center zaměřených na klíčový problém integrovaného výzkumu a vývoje – přenos poznatků ze základního výzkumu do aplikovaného výzkumu a vývoje.

Dílčí program 2 –Informační infrastruktura výzkumu a vývoje

Dílčí program “Informační infrastruktura VaV” má následující cíle:

1. Zajistit kontinuitu informačních zdrojů pro VaV a jejich náležité aktualizování
2. Umožnit rozvoj informační infrastruktury VaV (v procesu integrace pracovišť VaV ČR do Evropského výzkumného prostoru)
3. Zvýšit hospodárnost ve využívání veřejných prostředků na informační zdroje a infrastrukturu VaV

Uvedených cílů je možné dosáhnout účelovou podporou v následujících klíčových problémových oblastech:

U cíle 1.:

• pořizování primárních a sekundárních informačních zdrojů a nákup licencí (s podmínkou dlouhodobého sdílení, společného využívání nebo veřejného zpřístupnění),
• pořizování, aktualizace, zajišťování provozu a popularizace nákladných velkoplošných či celoplošných elektronických zdrojů (multilicencí) pro tyto účely ustavenými konsorcii,
• zabezpečení zdrojových dat pro bibliometrii, integrovaný přístup ČR do databází informací pro hodnocení a porovnávání výsledků a úrovně VaV v ČR se světem,
• tvorba nových informačních zdrojů pro VaV.

U cíle 2.:

• rozvoj výpočetní infrastruktury a datových skladů,
• rozvoj sítí, umožňující koncovým uživatelům ve VaV přístup k informačním zdrojům, výpočetním kapacitám a datovým skladům ve vysokorychlostním prostředí,
• rozvoj regionálních (super)počítačových a datových center a distribuovaných výpočetních systémů
• vytváření a pořizování programových systémů pro náročné výpočty a aplikace (přednostně multilicence),
• implementace nových technologií a služeb v oblasti infrastruktury VaV.

U cíle 3.:

• vytvoření, provoz a rozvoj centrálního portálu a udržování celorepublikové databáze informačních zdrojů pro VaV pořízených z veřejných prostředků,
• vytváření, provoz a rozvoj informačních metazdrojů a vzájemné propojování informačních portálů do hierarchického integrovaného systému pro efektivní vyhledávání informačních zdrojů a vědeckých informací,
• budování oborových informačních bran,
• retrospektivní digitalizace fondů a jejich zveřejňování formou souborných (oborově nebo druhově specializovaných) “on-line” katalogů,
• koordinace a optimalizace pořizování a zpřístupňování časopiseckých, knižních a elektronických fondů,
• standardizace elektronického zpracování informačních zdrojů.

Systémová opatření

Systémová opatření nebudou předmětem řešení programu. Opatření budou zapracována do návrhu nové Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky, která je připravována k předložení vládě do 31. března 2003.

Cíl:

1. Pokračovat v rozvíjení právního a ekonomického prostředí a zajistit informovanost pracovníků výzkumu a vývoje i širší veřejnosti o něm.

Tohoto cíle lze dosáhnout:

• vytvářením příznivějších podmínek jak pro producenty výsledků výzkumu, tak i pro jejich příjemce a realizátory v praxi (v oblasti daňové politiky, další podpora ochrany duševního vlastnictví, odstranění bariér pro rychlé využívání výsledků výzkumu v praxi, úprava legislativních podmínek pro využívání výsledků výzkumu v malých a středních firmách);
• podporou aktivit směřujících k lepší informovanosti pracovníků výzkumu a vývoje i širší veřejnosti o právním a ekonomickém prostředí;
• Podporou Managementu informací a znalostí (samostatný dílčí program tématického programu).

II.3 PRŮŘEZOVÝ PROGRAM 3 - REGIONÁLNÍ A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE VE VÝZKUMU A VÝVOJI

II.3.1 Charakteristika a cíle průřezového programu

Program regionální a mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji je koncipován jako program průřezový, jeho úlohou je posoudit významné aspekty regionální a mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a navrhnout opatření, která by měla být realizována k jeho naplnění.

V oblasti regionální spolupráce průřezový program vychází ze situace centrálního uspořádání kapacit výzkumu a vývoje v České republice, které odpovídá historickému vývoji. V současné době se formují zásady regionálního rozvoje nových krajů, kde podpora regionálního rozvoje se týká mimo jiné výzkumu a vývoje se zřetelem na podporu zavádění nových technologií a posilování kapacit výzkumu a vývoje tam, kde je to pro rozvoj regionu nezbytné.

V oblasti mezinárodní spolupráce průřezový program vychází z nezbytnosti dalšího zapojování České republiky do mezinárodních aktivit ve výzkumu a vývoji s ohledem na jejich přínos pro naši ekonomiku a společnost.

Cíle programu:

1. V oblasti regionální spolupráce podpořit rozvoj výzkumu a vývoje v nově vytvářených regionech v závislosti na socioekonomických podmínkách regionu;
2. V oblasti mezinárodní spolupráce efektivněji zapojovat Českou republiku a české organizace do mezinárodních aktivit ve výzkumu a vývoji tak, aby hlavním kritériem byl přínos pro výzkum a vývoj a jeho realizaci v České republice.

II.3.2 Dílčí programy, jejich cíle a systémová opatření

Uvedených cílů průřezového programu lze dosáhnout jednak podporou vlastních dílčích programů v souladu se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje, jednak souvisejícími systémovými opatřeními.

Dílčí program 1 – Regionální spolupráce

Cíl:

1. V oblasti regionální spolupráce podpořit rozvoj výzkumu a vývoje v nově vytvářených regionech v závislosti na socioekonomických podmínkách regionu tak, jak stanoví zákon o podpoře výzkumu a vývoje v hlavě IX „Územní samosprávné celky“, § 37: „Územní samosprávné celky v oblasti své působnosti mohou poskytovat podporu výzkumu a vývoje za podmínek stanovených tímto zákonem.“.

Tohoto cíle lze dosáhnout:

• přípravou programů výzkumu a vývoje splňujících podmínky zákona o podpoře výzkumu a vývoje pro jednotlivé regiony se zřetelem na jejich socioekonomické podmínky.

Dílčí program 2 – Programy mezinárodní spolupráce

Cíl:

1. Efektivněji zapojovat Českou republiku a české organizace do mezinárodních aktivit ve výzkumu a vývoji tak, aby hlavním kritériem byl přínos pro výzkum a vývoj a realizaci jeho výsledků v České republice.

Tohoto cíle lze dosáhnout:

• Důsledným uplatňováním kritéria přidané hodnoty při rozhodování o účasti na mezinárodní spolupráci ve VaV a při poskytování podpory této spolupráci.
• Informační, koordinační a přímou finanční podporou účast subjektů z České republiky, které se budou zúčastňovat mnohostranných i dvoustranných programů spolupráce ve VaV a výzkumné činnosti mezinárodních vědeckých a výzkumných organizací.
• Aktivním zapojením VaV České republiky do vytváření a rozvoje Evropského výzkumného prostoru a do vytváření sítí výzkumných pracovišť.
• Vytvářením podmínek pro využívání výzkumného infrastruktury (laboratorní experimentální, informační aj.) v rámci Evropského výzkumného prostoru.
• Vytvářením podmínek pro výraznější zastoupení podnikových pracovišť VaV v mezinárodní spolupráci ve VaV.

Systémová opatření

Systémová opatření nebudou předmětem řešení programu. Opatření budou zapracována do návrhu nové Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky, která je připravována k předložení vládě do 31. března 2003.

Cíl:

1. Využít právních a ekonomických nástrojů pro podporu rozvoje výzkumu a vývoje v regionech.

Tohoto cíle lze dosáhnout:

• širším využitím zvýšení povolené podpory výzkumu a vývoje v hospodářsky slabých regionech, informováním o možnostech zvýšení této podpory a kontrolou využívání této možnosti;
• kontrolou využívání prostředků na výzkum a vývoj a zabránění jejich využití pro jiné aktivity.

III. NÁVRH SYSTÉMU ŘÍZENÍ

III.1. ÚVOD

Cílem NPOVaV, který bude jako NPV vyhlašován na období 2004-2008, je odstranit dosavadní roztříštěnost systému podpory orientovaného výzkumu a vytvořit rámec k organizované, cílené a účelné podpoře vybraných projektů, které mají nejlepší šanci přispět k ekonomickému rozvoji České republiky a ke zlepšení kvality života jejích obyvatel.

Navržený systém řízení a implementace NPOVaV zajistí

• průhlednost, objektivnost, standardizovanost a účinnost všech postupů,
• dosahování výsledků upotřebitelných v dalším výzkumu nebo v praxi, co nejdříve po jejich dosažení,
• efektivnost využívání účelové podpory a kontrolovatelnost průběhu řešení i splnění cílů projektů,
• jednoznačné vymezení odpovědnosti jednotlivých prvků systému,
• zabezpečení zpětné vazby pro stanovení cílů dalších programů.

Systém řízení a implementace NPOVaV přitom respektuje následující odborné a mezinárodní faktory

Odborné faktory

• Nutnost souladu NPOVaV se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje.
• Zaměření státem podporovaného výzkumu a vývoje neodpovídá vždy potřebám společnosti a ekonomiky, dosažené výsledky nejsou dostatečně zaváděny do praxe.
• Řešení nadměrně širokého spektra výzkumných problémů (roztříštěnost finančních prostředků); požadavek Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky orientovat výzkum a vývoj na řešení vybraných potřeb.
• Provádění výzkumu a vývoje na základě činností bez cílených etap je neefektivní a nepřináší prakticky využitelné výsledky.

Mezinárodní faktory

• Blížící se vstup České republiky do Evropské unie.
• Povinnost umožnit účast zahraničních subjektů v NPOVaV.

III.2 ZÁKLADNÍ RÁMEC ŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE

III.2.1 Struktura NPOVaV

NPOVaV se člení na programy tématické a průřezové. Každý z těchto tématických a průřezových programů se dále člení na programy dílčí. NPOVaV vyhlašovaný na období 2004-2008 má:

5 programů tématických	3 programy průřezové
· Kvalita života	· Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji
· Informační společnost	· Integrovaný výzkum a vývoj
· Konkurenceschopnost při udržitelném rozvoji	· Regionální a mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji
· Energie pro ekonomiku a společnost
· Moderní společnost a její proměny

Podrobnosti o dalším členění tématických a průřezových programů jsou uvedeny v předchozích částech.

III.2.2 Působnosti

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je ústředním správním úřadem odpovědným za NPOVaV, řídí jej metodicky, vydává pravidla, vzorové dokumenty potřebné k jednotnému řízení a provádění NPOVaV, předkládá vládě návrhy priorit NPOVaV, tématických a průřezových programů NPOVaV, návrhy nových tématických a průřezových programů NPOVaV a jejich rozpočtů, zprávu o hodnocení NPOVaV, informace o plnění cílů a o dosažených výsledcích, návrhy na změny NPOVaV a návrh nového NPOVaV. Spolupracuje přitom s koordinátory a poskytovali jednotlivých tématických a průřezových programů a s Radou pro výzkum a vývoj,[1] která podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje zaujímá stanovisko ke všem materiálům předkládaným vládě. MŠMT plní úlohu jednoho z poskytovatelů (viz dále).

Poskytovatel

Poskytovatel je zodpovědný za řízení a financování tématického nebo průřezového programu a má kompetenci k uzavírání smluv o poskytnutí podpory nebo k vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory a k poskytování podpory. Jeho povinnosti jsou stanoveny zákonem o podpoře výzkumu a vývoje.

Rada NPOVaV

MŠMT zřídí Radu NPOVaV jako svůj odborný poradní orgán, který zejména:

• navrhuje poslání a cíle NPOVaV,
• navrhuje nové programy NPOVaV,
• navrhuje poskytovatele k jednotlivým programům NPOVaV,
• navrhuje rozdělení účelové podpory na tématické a průřezové programy NPOVaV,
• hodnotí plnění cílů NPOVaV, tématických a průřezových programů NPOVaV a zpracovává zprávu o hodnocení NPOVaV pro MŠMT,
• připravuje pro MŠMT návrh nového NPOVaV
• zpracovává pro MŠMT návrh stanoviska k dokumentům poskytovatelů (např. ke statutu a jednacímu řádu Rady tématického nebo průřezového programu poskytovatele)

Rada tématického nebo průřezového programu NPOVaV

Poskytovatel zřídí postupem uvedeným v části III. Radu tématického nebo průřezového programu NPOVaV jako svůj odborný poradní orgán podle § 21 odst. 4 zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Její složení, způsob činnosti, podmínky nepodjatosti apod. upraví nařízení vlády o účelové podpoře a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji (dále jen „nařízení vlády“). Statut a jednací řád Rady programu NPOVaV vydá poskytovatel podle vzorového Statutu a jednacího řádu Rady tématického nebo průřezového programu NPOVaV zpracovaného MŠMT, předloží MŠMT ke stanovisku a zveřejní ho při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji.

Rada tématického nebo průřezového programu NPOVaV zejména:

• hodnotí návrhy projektů,
• zpracovává pro poskytovatele protokol o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů (návrh rozhodnutí o poskytnutí podpory vybraným uchazečům) ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji,
• provádí pro poskytovatele kontrolu plnění cílů projektů podle uzavřených smluv o poskytnutí podpory nebo vydaných rozhodnutí o poskytnutí podpory,
• hodnotí dosažené výsledky projektů a jejich právní ochranu,
• zpracovává pro poskytovatele zprávu o hodnocení tématického nebo průřezového programu NPOVaV a plnění jeho cílů, včetně přínosů,
• dává poskytovateli podněty pro přípravu nových tématických nebo průřezových programů NPOVaV a jejich změny.

Podle § 21 odst. 7 může poskytovatel rozhodnout v rozporu s doporučením Rady, pokud písemně zdůvodní toto rozhodnutí v protokolu a zveřejní své rozhodnutí.

III.2.3 Principy systému řízení

Systém řízení vychází ze dvou hlavních principů.

Princip 1:

Řízení NPOVaV je založeno na principu projektového řízení, a to na úrovni NPOVaV jako celku, tématický a průřezových programů NPOVaV, dílčích programů i projektů.

Použití tohoto principu přinese

• jasné stanovení cílů a výsledků, včetně definované odpovědnosti za jejich dosažení,
• kontrolovatelnost průběhu řešení i splnění cílů projektů,
• účelné využívání účelové podpory,
• hodnotitelnost plnění cílů jednotlivých programů NPOVaV i celého NPOVaV.

Princip 2:

Hodnocení projektů je založeno na odhadu budoucí užitné hodnoty výsledků projektů.

Použití tohoto principu zajistí

• výběr projektů nejlépe řešících velmi významné potřeby,
• reálnou proveditelnost vybraných projektů,
• upotřebitelnost dosažených výsledků pro naplnění jednotlivých potřeb.

Principy navrženého řešení používá Evropská unie a její země pro všechny projektové činnosti a pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních a kohezních fondů, Mezinárodní měnový fond a Světová banka pro cílenou podporou jejich aktivit. Rovněž se využívají v podnikovém výzkumu velkých nadnárodních společností.

III.3 ZÁKLADNÍ VÝSTUPY SYSTÉMU ŘÍZENÍ

Uvedené principy se zavádějí do všech základních částí managementu a implementace NPOVaV, jimiž jsou

1. Řízení NPOVaV
2. Návrh pravidel veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji v NPOVaV
3. Kontrola a hodnocení v NPOVaV
4. Mezinárodní spolupráce v NPOVaV
5. Financování NPOVaV
6. Informační zajištění NPOVaV a komunikace s veřejností
7. Implementace NPOVaV

III.3.1 Řízení NPOVaV

Způsob zadání cílů v NPOVaV

Požadavek na účelné vynakládání finančních prostředků předpokládá správné stanovení cílů a kritérií, podle nichž se splnění cílů bude hodnotit.

Princip projektového řízení je nezbytné použít pro všechny úrovně NPOVaV, kterými jsou NPOVaV jako celek, programy a projekty NPOVaV:

Plněním cílů projektů jsou současně plněny poslání a cíle tématických a průřezových programů NPOVaV a NPOVaV jako celku.

Formální strukturou pro projekt je tzv. rámec projektu, který je jednotným formátem pro zpracování NPOVaV jako celku, programů i návrhů projektů, a řeší jejich vzájemné vazby. Je obecně použitelný i pro přípravu projektů pro jiné programy.

Rámec projektu obsahuje základní informace o projektu, tj. co, kdo, (do) kdy, za kolik, s jakými vnějšími riziky vyřeší a indikátory, podle kterých je možno ověřit dosažení cílů.

Obsah rámce, který může být zpracován buď do tabulky nebo jako strukturovaný text uvádí zejména poslání, cíle a výstupy projektu, indikátory jejich dosažení, prostředky ověření a rizika, která navrhovatel nemůže ovlivnit.

Harmonogram vyhlašování NPOVaV a jednotlivých programů NPOVaV

První NPOVaV bude vyhlášen jako pětiletý a doba trvání jednotlivých programů NPOVaV nepřesáhne pět let. Doba řešení projektů nepřesáhne čtyři roky. Řešení všech projektů musí být ukončeno nejpozději v posledním roce trvání příslušného programu NPOVaV. Veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji mohou být vyhlašovány v nultém, prvním a druhém roce trvání NPOVaV.

Přínosy navrženého řešení

Přínosy navrženého řešení jsou zejména:

• soulad s požadavky zákona o podpoře výzkumu a vývoje,
• kontrolovatelnost a hodnotitelnost přínosů NPOVaV a jednotlivých tématických a průřezových programů NPOVaV,
• plynulé překrývání jednotlivých tématických a průřezových programů NPOVaV bez výrazných výkyvů v poskytování podpory,
• možnost upravit pravidla pro druhý národní program po vyhodnocení průběžných zkušeností z prvního programu.

III.3.2 Návrh pravidel veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji v NPOVaV

Pravidla (nelegislativního charakteru) veřejné soutěže NPOVaV zahrnují:

• hodnocení návrhů projektů a stanovení kritérií pro hodnocení návrhů projektů,
• vydání vzorových statutů a jednacích řádů rad programů NPOVaV.

Hodnocení návrhů projektů

Cílem hodnocení návrhů projektů je vybrat projekty, které nejlépe zajišťují řešení nejdůležitějších potřeb formulovaných v daném programu NPOVaV, tj. vybrat nejpotřebnější projekty, které dávají největší záruky úspěšného vyřešení.

Hodnotit návrh projektu znamená:

• určit významnost návrhu projektu ve vztahu k cílům tématických nebo průřezových programu NPOVaV,
• zhodnotit potřebnost, vhodnost a kvalitu očekávaných výsledků,
• zhodnotit vhodnost a kvalitu navrhovaného způsobu řešení a míru rizika projektu,
• zhodnotit metodickou připravenost, personální a technické vybavení příjemce a navrženou výši nákladů.

Kriteria jsou rozdělena do dvou skupin:

• splnění podmínek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji
• splnění vyhlášených pravidel a kritérií veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji

Kritéria pro hodnocení návrhů projektů vyhovují pro použití v jednostupňové veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji i ve dvoustupňové veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.

Výhody navrženého způsobu hodnocení

1. U každého projektu bude určen potenciál projektu, který vyjadřuje očekávanou velikost přínosu projektu, a jeho efektivita.

2. Při stanovení potenciálu projektu a jeho efektivity budou určeny přednosti a slabiny každého projektu, ze kterých je patrné,

a) jak významné jsou oblasti potřeb do kterých směřují výsledky tohoto projektu,

b) jaký je předpoklad, že tyto výsledky opravdu přispějí k vyřešení daných potřeb,

c) jaký je předpoklad, že těchto výsledků bude opravdu dosaženo,

d) s jakými náklady bude těchto výsledků dosaženo a jak efektivní bude vynaložení těchto nákladů.

Nebudou podporovány projekty, které jsou sice výborně připraveny, ale řeší jen málo významné nebo nevýznamné oblasti potřeb.

Efektivita účelové podpory je pak zajištěna tím, že stanovený objem finančních prostředků je použit pouze na podporu projektů s nejvyšší užitnou hodnotou.

III.3.3 Kontrola a hodnocení v NPOVaV

Hodnocení NPOVaV a programů NPOVaV

Cílem hodnocení NPOVaV je zjistit míru splnění plánovaných cílů stanovených vládou na základě schváleného rámce NPOVaV.

Prostředky ověření splnění plánovaných cílů jsou:

• zpráva o hodnocení NPOVaV, kterou zpracuje MŠMT, resp. Rada NPOVaV, a předloží ji vládě; zpráva o hodnocení NPOVaV bude připravena v průběhu třetího roku trvání NPOVaV (po druhém roce trvání NPOVaV), následně každé dva roky a vždy na konci NPOVaV,
• uzavřené smlouvy o využití výsledků, resp. vydaná rozhodnutí o využití výsledků (u aplikovaného výzkumu nebo u vývoje).

Při hodnocení jednotlivých programů NPOVaV se bude postupovat obdobně. Zprávu o hodnocení tématického nebo průřezového programu NPOVaV zpracuje příslušný poskytovatel, resp. Rada tématického nebo průřezového programu NPOVaV, a předá ji MŠMT.

Věcná kontrola řešení projektu

Věcnou kontrolu (tj. kontrolu podle § 13 odst. 1 a 2 vládního návrhu zákona o podpoře výzkumu a vývoje) zajistí poskytovatel u všech projektů formou hodnocení předkládaných zpráv a u vybraných projektů také formou kontrolních dnů.

Hodnocení zpráv

Předmětem hodnocení předkládaných zpráv je plnění uzavřené smlouvy o poskytnutí podpory nebo podmínek rozhodnutí o poskytnutí podpory, resp. smlouvy o využití výsledků nebo rozhodnutí o využití výsledků, zejména:

1. plnění cílů a etap řešení projektu a dosažení plánovaných výsledků,
2. způsob využití finančních prostředků,
3. posouzení změn od poslední věcné kontroly,
4. posouzení návrhů příjemce na změny pro následující období.

Podkladem pro hodnocení projektu je periodická zpráva o postupu řešení projektu za uplynulé období nebo závěrečná zpráva. Jejich hodnocení zajistí poskytovatel prostřednictvím Rady tématického nebo průřezového programu NPOVaV.

Kontrolní den

Kontrolním dnem se rozumí věcná kontrola řešení vybraných projektů na pracovišti příjemce nebo spolupříjemce. Předmětem kontrolního dne je kromě hodnocení plnění cílů a etap řešení a účelnosti vynaložených prostředků i hodnocení skutečného stavu řešení na pracovišti příjemce nebo spolupříjemce. Kontrolní den provádí poskytovatel podle „Vzorového postupu pro věcnou kontrolu projektů NPOVaV a vývoje na pracovišti příjemce nebo spolupříjemce“.

Finanční kontrola

Provádění finanční kontroly je upraveno § 13 odst. 3 zákona o podpoře výzkumu a vývoje a zvláštními právními předpisy. Tento materiál ji neřeší.

III.3.4 Mezinárodní spolupráce v NPOVaV

Česká republika je zapojena do široké mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Jde o aktivity, jako jsou COST, EUREKA, Rámcové programy Evropských společenství, EMBC, NATO, INTAS, Visegrádská iniciativa a jiné.

Ve zmíněných případech je účast České republiky spojena s přidanou hodnotou spočívající v synergickém vlivu spolupráce evropských institucí a států v rámci společného Evropského výzkumného prostoru

Pro NPOVaV se doporučuje účast zahraničních subjektů za podmínky, že

1. návrhy projektů budou hodnoceny z hlediska potřeb české společnosti a ekonomiky, očekávané výsledky budou využitelné  pro Českou republiku, a

2. mezinárodní spolupráce nebude pro uchazeče a příjemce povinná a nebude kritériem při hodnocení návrhů projektů ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji.

III.3.5 Financování NPOVaV

Poskytování podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je obecně upraveno zvláštními právními předpisy (rozpočtová pravidla, zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Zákon o podpoře výzkumu a vývoje poskytovateli ukládá mj. povinnost uzavřít s příjemcem smlouvu o poskytnutí podpory, resp. vydat rozhodnutí o poskytnutí podpory, a stanovuje základní náležitosti těchto aktů. V rámci NPOVaV se navrhuje využít, obdobně jako v některých programech Evropských společenství, jednotného typu této smlouvy, resp. rozhodnutí.

Vzorová smlouva o poskytnutí podpory, resp. vzorové rozhodnutí o poskytnutí podpory vychází ze Vzorové smlouvy Evropských společenství. Vzorové dokumenty jsou upraveny v souladu s platnou legislativou České republiky.

Přínosy navrženého řešení

• Soulad se  zákonem o podpoře výzkumu a vývoje a dalšími právními předpisy.
• Univerzální právní dokument, jehož stavebnicová struktura umožňuje modifikaci smluvních podmínek pro různé typy projektů a programů.
• Usnadní se přístup zahraničních partnerů, neboť princip smlouvy je obecně známý.

III.3.6 Informační zajištění NPOVaV a komunikace s veřejností

Navrhuje se na podporu projektového řízení vytvořit víceúčelový informační a administrační systém NPOVaV, navazující na informační systém výzkumu a vývoje (dále jen „IS VaV“), stanovený zákonem o podpoře výzkumu a vývoje.

Informační systém NPOVaV umožní:

1. uchazečům, příjemcům a spolupříjemcům zejména

a) zpracovat návrh projektu,

b) vypracovat všechny požadované typy zpráv,

c) shromažďovat a uchovávat údaje o řešeném projektu v průběhu řešení,

2. poskytovateli administrativní podporu při hodnocení návrhů projektů a při hodnocení projektů a tisk všech potřebných dokumentů,

3. veřejnosti získávat informace o NPOVaV.

III.3.7 Implementace NPOVaV

Proces implementace stávajících programů nebo projektů do navrhované struktury NPOVaV bude klíčový z hlediska úspěšného nastartování nových programů a pro budoucí úspěšnost celého NPOVaV. Je proto důležité přirozeným a nenásilným způsobem převést stávající aktivity do nových podmínek. K tomu bude nutné provést důkladné hodnotové analýzy stávajících programů a programy vyhovující z hlediska cílů NPOVaV v maximální míře využít, včetně zkušeností získaných při jejich dosavadní realizaci.

V roce 2003 budou vyhlašovány veřejné soutěže na návrhy projektů k zařazení do pokračujících stávajících programů výzkumů a vývoje a do programů nových.

U stávajících programů výzkumu a vývoje musí poskytovatelé, vyhlašovatelé veřejných soutěží zajistit pokud možno nejvyšší kompatibilitu s příslušnými dílčími programy schváleného NPOVaV, tj. ve vyhlášeních zajistit podmínky, které by v roce 2004 umožnily snadný převod do NPOVaV.

U nových programů výzkumu a vývoje musí poskytovatelé, vyhlašovatelé zajistit plnou kompatibilitu s příslušnými dílčími programy schváleného NPOVaV.

Finanční prostředky na NPOVaV budou získány jednak navýšením výdajů státního rozpočtu na VaV, jednak převodem stávajících prostředků v rámci rozpočtové kapitoly jednoho poskytovatele, nebo převodem z rozpočtové kapitoly dosavadních poskytovatelů do rozpočtových kapitol vybraného poskytovatele odpovědného za příslušný tématický nebo průřezový program NPOVaV současně s vybranými programy a řešenými projekty.

III.3.8. Dodatek

Dodatek A shrnuje hlavní teze návrhu systému řízení NPOVaV.

Dodatek A

Hierarchie cílů		Indikátory splnění cílů[2]	Prostředky ověření[3]	Vnější rizika[4]
Posláním NPOVaV[5] je pomoci České republice k ekonomickému rozvoji země a ke zlepšení kvality života jejích obyvatel a udržet její postavení ve vybraných sektorech na klíčových trzích.			Statistické ekonomické ukazatele.	Stejné užitné hodnoty budou získány výhodněji ze  zahraničí (nákup licencí, ...)
Cílem NPOVaV[6] je podporou vybraných oblastí výzkumu a vývoje a soustředěním úsilí a finančních prostředků na řešení jen omezeného množství vybraných výzkumných témat a aktivit v letech 2003 až 2007 za 20 mld. Kč ze státního rozpočtu získat výsledky využitelné v praxi.		Podíl výsledků projektů typu · metodický, diagnostický nebo léčebný postup nebo návod, · prototyp, výrobek, osivo a pod. s novými užitnými vlastnostmi, · nová výrobní technologie.	· Zprávy o hodnocení programů NPOVaV. · Informační systém výzkumu a vývoje. · Zpracování plánů na využití výsledků a jejich odsouhlasení poskytovatelem; uzavření smluv o využití výsledků, resp. vydání rozhodnutí o využití výsledků.	· Na podporu výzkumu a vývoje nebudou k dispozici dostatečné zdroje. · Na podporu výzkumu a vývoje bude dostatek zdrojů, které nebudou využity na podporu NPOVaV a budou převedeny do jednotlivých rozpočtových kapitol na jiné účely. · Prostředky určené na podporu NPOVaV nebudou poskytnuty příjemcům pro právně administrativní problémy (Evropská komise, ÚOHS, soudy).
Výstupy[7]	Jsou stanovena jednotná pravidla a podmínky organizace a řízení NPOVaV a programů NPOVaV. Cíle jednotlivých programů jsou splněny v roce 2008.
Termíny	Zahájení v roce 2004. Ukončení v roce 2008.
Zdroje	Veřejné prostředky celkem 20,5 mld. Kč. Neveřejné prostředky celkem cca … (bude doplněno při přípravě NPV).

OBSAH

---

[1] Do 1.7.2002 (nabytí účinnosti zákona o podpoře výzkumu a vývoje) je platný název „Rada vlády České republiky pro výzkum a vývoj“.

[2] Indikátory dosažení cílů jsou měřitelné ukazatele určující úspěšnost realizace NPOVaV.

[3] Prostředky ověření jsou „nástroje“, kterými lze prokázat splnění cíle nebo kde lze splnění cíle zjistit.

[4] Vnější rizika jsou rizika, která mohou nastat nezávisle na NPOVaV a která mohou znemožnit nebo významně ztížit splnění cíle NPOVaV.

[5] Poslání NPOVaV vyjadřuje jeho celkový smysl NPOVaV jako celku v kontextu dlouhodobé strategie rozvoje společnosti. Je možné jej splnit pouze v kombinaci s dalšími „projekty“ rozvoje společnosti (hospodářské politiky, vzdělávací politika, …).

[6] Cíl NPOVaV vyjadřuje, čeho se dosáhne realizací NPOVaV . Jde o základní důvod vynaložení času, energie, finančních prostředků a dalších zdrojů.

[7] Výstupy jsou specifické kroky, jejichž dosažením se splní cíl. Za jejich plnění mají plnou zodpovědnost MŠMT a poskytovatelé.