1.1. Oponentní řízení jsou pořádána za účelem ověření a zhodnocení průběhu realizace, výsledků a plnění cílů výzkumného záměru stanovených Rozhodnutím a posouzení správnosti a účelnosti využití finančních prostředků.
1.2. Oponentní řízení je průběžné v případě, že předmětem hodnocení je některá z dílčích etap řešení výzkumného záměru (a zpravidla se koná ke konci každého kalendářního roku řešení výzkumného záměru), nebo závěrečné (dále jen “oponentura”).
1.3. Výzkumný záměr je vždy ukončován závěrečnou oponenturou, která se musí uspořádat tak, aby příjemce mohl předložit poskytovateli závěrečnou zprávu, doklady o využití finančních prostředků a závěry z oponentury v termínu před datem ukončení výzkumného záměru stanoveným Rozhodnutím.
1.4. K posouzení dosažených výsledků a splnění cílů výzkumného záměru stanovených Rozhodnutím a k posouzení účelnosti využití finančních prostředků předkládá řešitel výzkumného záměru při oponentuře průběžnou, resp. závěrečnou zprávu (dále jen “zpráva“ – viz čl. 6). Při průběžné oponentuře řešitel jako součást zprávy předkládá upřesnění dílčích cílů výzkumného záměru a způsobu realizace pro další kalendářní období, vč. zpřesnění a zdůvodnění specifikace předpokládaných výdajů pro toto období.
1.5. Na základě hodnocení postupu řešení výzkumného záměru může být při oponentuře doporučena v zájmu efektivnějšího naplňování Rozhodnutím stanovených cílů změna ve způsobu realizace, popř. i úprava členění finančních prostředků pro další období řešení.
1.6. Vlastní hodnocení postupu řešení výzkumného záměru sleduje splnění cílů stanovených Rozhodnutím. Hlavní kritéria tohoto hodnocení oponentní radou i oponenty (viz čl. 3) jsou:
a) stav průběhu řešení výzkumného záměru, dosažené cíle a výsledky ve vztahu k Rozhodnutí,
b) dosavadní způsob a postup řešení,
c) zajištění řešení po stránce odborné a personální,
d) využitelnost výsledků řešení (zejména u závěrečné zprávy),
e) vyhodnocení hospodaření s finančními prostředky,
f) návrh postupu řešení pro další období, specifikace a upřesnění dílčích cílů, vč. upřesnění způsobu využití, specifikace a zdůvodnění finančních prostředků výzkumného záměru v dalším období (pouze u průběžné oponentury),
g) předpoklady celkového, časového a věcného splnění cílů výzkumného záměru (pouze u průběžné zprávy).
1.7. Prokáže-li se, že se v průběhu řešení výzkumného záměru vyskytly závažné nedostatky, má oponentní rada právo navrhnout poskytovateli pozastavit řešení výzkumného záměru, a to až do odstranění veškerých nedostatků, nebo doporučit jeho předčasné ukončení či zrušení, včetně pozastavení jeho financování z institucionálních prostředků státního rozpočtu.
2.1. Oponenturu organizuje příjemce na vlastní náklady.
2.2. Příjemce odpovídá za včasnou přípravu a organizaci oponentury, včetně zajištění písemných podkladů, zejména zprávy (viz čl. 6) jako oponovaného dokumentu a oponentských posudků (viz čl. 4).
2.4. Náklady spojené s oponenturou nesmí být hrazeny z dotace a hradí je příjemce.
2.5. Oponentura je s výjimkou jednání oponentní rady veřejně přístupná, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak [1].
2.6. Oponentura má zpravidla tento průběh:
a) úvodní výstup řešitele, zaměřený na stručné zhodnocení posuzované etapy a uvedení do problematiky, dále informace o skutečnostech doplňujících předložené oponované dokumenty, popř. na informace o dalších písemných podkladech a vyjádřeních,
b) seznámení přítomných s oponentskými posudky,
c) sdělení stanoviska řešitele k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům,
d) vyjádření zástupce příjemce,
e) vyjádření zástupce poskytovatele,
f) veřejnou rozpravu k problematice.
g) neveřejné jednání oponentní rady, které:
· zhodnotí výsledky řešení a způsob jeho realizace,
· zhodnotí, zda finanční prostředky byly využívány v souladu s platnými předpisy [2],
· zhodnotí, zda finanční prostředky byly využívány v souladu s Rozhodnutím,
· zhodnotí správnost zúčtování finančních prostředků na základě kopií účetních dokladů podle zvláštních předpisů [3],
· v případě průběžné oponentury posoudí řešitelem navrhovaný postup realizace a způsob využití dotace pro další kalendářní období ve vztahu k Rozhodnutím stanoveným věcným i finančním závazkům,
· zformuluje závěry oponentního řízení s příslušným odůvodněním a s doporučením či nedoporučením, včetně doporučení či nedoporučení vyplatit mzdové prostředky určené smlouvou na odměny řešitelům,
· zpracuje zápis z oponentury (formu zpracování stanoví poskytovatel)
h) seznámení řešitele a zástupců příjemce se závěry oponentury, a jejich vyjádření k těmto závěrům,
2.7. Závěry z oponentury schvaluje oponentní rada hlasováním. Jsou přijaty, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina přítomných. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy oponentní rady. Toto výsledné stanovisko oponentní rady podepíše závěrem oponentního řízení předseda oponentní rady i její členové v zápisu.
2.8. Závěry z oponentury jsou po schválení oponentní radou z hlediska účelu oponentury konečné a formou zápisu jsou uschovány v dokumentaci výzkumného záměru u poskytovatele v souladu se spisovým a skartačním řádem.
3.1. Počet členů oponentní rady stanoví příjemce podle rozsahu a náročnosti příslušného oponovaného výzkumného záměru, nejméně však sedm (včetně oponentů).
3.2. Členy oponentní rady jsou jmenováni významní odborníci, kteří mají předpoklady ke kvalifikovanému a objektivnímu posouzení výzkumného záměru, způsobu jeho realizace a výsledků a k posouzení účelnosti využití finančních prostředků, a další odborníci. Počet externích členů oponentní rady je minimálně 5.
3.3. Členy oponentní rady určí příjemce za předchozího souhlasu poskytovatele. Účastní-li se oponentury zástupce poskytovatele, vykonává funkci předsedy oponentní rady, pokud se tohoto práva nevzdá ve prospěch jiného člena oponentní rady.
3.4. Člen oponentní rady nesmí:
a) spolupracovat na posuzovaném výzkumném záměru,
b) být v příbuzenském vztahu k řešiteli,
c) být v antagonistickém vztahu k řešiteli.
3.5. K posouzení výsledků a splnění cílů výzkumného záměru stanovených Rozhodnutím a k posouzení účelnosti využití finančních prostředků jmenuje příjemce nejméně dva odborné oponenty. Počet oponentů stanoví poskytovatel podle rozsahu a náročnosti příslušného výzkumného záměru.
3.6. Oponent je členem oponentní rady.
3.7. Oponenty nemohou být zaměstnanci příjemce nebo jedné právnické osoby.
3.8. Za vypracování oponentských posudků (viz 4) náleží oponentům odměna na základě dohody o provedení práce podle zvláštních předpisů [4].
3.9. Členům oponentní rady náleží cestovní náhrady spojené s účastí na oponentuře na základě sjednání pracovněprávního vztahu podle zvláštních předpisů [5].
3.10. Oponované dokumenty, oponentské posudky, kopie účetních dokladů a příp. další písemné podklady a vyjádření musí být k dispozici účastníkům oponentury nejpozději 10 pracovních dnů před datem konání oponentury. Nedodržení této podmínky může být důvodem k odložení oponentury.
3.11. Poskytovatel, resp. poskytovatelem určený zástupce, si může k oponentuře vyžádat i další písemné podklady a vyjádření, potřebné pro objektivní posouzení výsledků řešení výzkumného záměru a posouzení správnosti a účelnosti využití finančních prostředků.
3.12. Oponentní rada je usnášeníschopná, jsou-li při schvalování závěrů přítomny nejméně dvě třetiny jejích členů.
4.1. Na příslušný výzkumný záměr vypracuje oponent ke zprávě oponentský posudek písemnou formou a své stanovisko zdůvodní. Oponentský posudek musí obsahovat podpis oponenta, který jej zpracoval. (Formu zpracování posudku stanoví poskytovatel).
4.2. V oponentském posudku se uplatní zejména tato kritéria hodnocení:
a) průběh a výsledky řešení za hodnocené období,
b) splnění stanovených cílů řešení,
c) věcný soulad obsahu předložené zprávy se skutečností,
d) využitelnost a využití výsledků řešení,
e) odborná úroveň řešení,
f) účelnost využití finančních prostředků.
Oponentury se účastní:
a) členové oponentní rady, (vč. oponentů),
b) statutární orgán nebo jiný (pověřený) zástupce příjemce,
c) zástupce poskytovatele,
d) řešitel,
e) popř. další hosté.
6.1. Řešitel výzkumného záměru je povinen v souladu s Rozhodnutím vypracovat a předat poskytovateli zprávu, která shrnuje činnosti spojené s řešením výzkumného záměru, informuje o stavu plnění cílů, včetně věcných i finančních závazků stanovených Rozhodnutím, a o dosažených výsledcích. Její součástí je i zpráva o hospodaření s finančními prostředky.
6.2. Zprávu podepisuje řešitel a ve vztahu ke smlouvě za ní poskytovateli odpovídá příjemce.
6.3. Zpráva se zpracovává podle následujících kritérií, která současně slouží pro její hodnocení:
a) časový postup, metody a způsob řešení,
b) zhodnocení výsledků a plnění stanovených cílů,
c) dosažené výsledky (patenty, publikace, sdělení, přednášky, zprávy a případné další výstupy atp.),
d) zdůvodnění event. změn ve výzkumném záměru oproti původnímu návrhu a Rozhodnutí.
6.4. Zpráva se předkládá poskytovateli na příslušných formulářích dle pokynů poskytovatele.
6.5. Zpráva je zpravidla (závěrečná zpráva vždy) oponovaným dokumentem při oponentuře.
6.6. Průběžná zpráva obsahuje rozbor skutečností o průběhu a výsledcích řešení za příslušné období, zpravidla kalendářní rok. Není nutné v ní opakovat údaje obsažené v předchozích průběžných zprávách.
6.7. Závěrečná zpráva (předkládá se ve dvojím vyhotovení) obsahuje vždy také tiskovou zprávu o dosažených výsledcích řešení výzkumného záměru v češtině a v angličtině v publikovatelné formě v rozsahu max. 254 znaků.
[1] Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č.1/1995 Sb., Pravidla vlády.
[3] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
[4] § 232 – 239 b) Zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
[5] Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.