Ministerstvo
školství,
mládeže
a tělovýchovy

Na základě Lisabonské strategie schválené v roce 2000 přijali v první polovině roku 2002 ministři členských států EU odpovídající za vzdělávání a odbornou přípravu strategické směry a cíle v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, které v průběhu let 2002 až 2010 měly Evropskou unii vést ve směru nejvyspělejší znalostní ekonomiky světa. Tento postup získal název pracovní program "Vzdělávání a odborná příprava 2010" (odtud zkratka ET 2010 reprezentující název programu Education and Training 2010).

Protože se platnost tohoto programu blížila již ke svému konci, v průběhu českého předsednictví – konkrétně v květnu 2009 – byl přijat ministry školství všech EU států navazující dokument Strategický rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě (ET 2020 – resp. Education and Training 2020). Vedle vize rozvoje vzdělávání v Evropě do roku 2020 vyjmenovává celkem čtyři strategické cíle, jež odpovídají komplexnímu zaměření na celoživotní učení (ať již formální, neformální či informální):
1. realizovat celoživotní učení a mobilitu;
2. zlepšit kvalitu a efektivitu vzdělávání a odborné přípravy;
3. prosazovat spravedlivost, sociální soudržnost a aktivní občanství;
4. zlepšit kreativitu a inovace, včetně podnikatelských schopností, na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy.

Strategický rámec definuje principy evropské spolupráce, resp. základní pravidla a procesy, mj. otevřené metody koordinace (OMC), propojení se souvisejícími oblastmi – především Kodaňským procesem v odborném vzdělávání a Boloňským procesem ve vysokém školství, zdůraznění vazby na ostatní politiky (zejména výzkum, zaměstnanost, atd.), nutnost spolupráce s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi atd. Důraz na flexibilitu načrtnutých cílů a nutnost získávání konkrétních výsledků se zrcadlí v rozdělení celého období do střednědobých cyklů, pro něž ministři schvalují prioritní oblasti, na které by se chtěli v rámci zhruba 3letého období soustředit.
Strategický rámec ET 2020 vymezuje také tzv. evropské referenční ukazatele – zkráceně European benchmarks. Jedná se o cílové hodnoty průměrných výsledků všech zemí EU ve společných prioritních oblastech, které by měly být dosaženy do roku 2020:
• v roce 2020 by se alespoň 15 % dospělých mělo zapojit do různých forem celoživotního učení;
• v roce 2020 by podíl 15letých žáků, kteří mají problémy se čtením, matematikou a přírodními vědami, měl být nižší než 15 %;
• v roce 2020 by podíl osob ve věku od 30 do 34 let s dokončeným terciárním vzděláním měl činit minimálně 40 %;
• do roku 2020 by podíl osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu měl být nižší než 10 %;
• v roce 2020 by se vzdělávání v raném věku mělo účastnit alespoň 95 % dětí ve věku od 4 let do věku, kdy mají zahájit povinnou školní docházku.
Vedle těchto pěti benchmarků dostala Evropská komise mandát pokračovat v práci na možném vývoji dalších tří – pro oblast mobility, zaměstnatelnosti a kompetencí v cizích jazycích.

Evropská spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy od roku 2002 probíhá podle tzv. Kodaňského procesu, kdy si členské státy a další zúčastněné země stanovují každé 2 roky konkrétní cíle. Tato spolupráce byla v roce 2010 znovu posílena přijetím tzv. Komuniké z Brugg.

Instituce
Oblastí vzdělávání a odborné přípravy se v rámci EK zabývá Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu. Vytvořeny byly i dvě specializované agentury: Evropské středisko pro rozvoj odborné přípravy (Soluň) a Evropská vzdělávací nadace (Turín).
V Evropském parlamentu se oblasti vzdělávání zabývá Výbor pro kulturu a vzdělávání, který zpracoval celou řadu zpráv na základě vlastní iniciativy. Oblastí odborné přípravy se vedle toho zabývá též Výbor pro zaměstnanost a sociální záležitosti.
V rámci Rady EU se oblastí vzdělávání zabývá Výbor pro vzdělávání, který připravuje podklady/dokumenty především pro jednání Rady EU scházející se ve formaci vzdělávání, mládež a kultura.

Legislativní proces
Při přijímání právních předpisů v Radě se uplatňuje podle čl. 149 a 150 Smlouvy kvalifikovaná většina a spolurozhodovací procedura s EP. Zde jsou využívány především Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady a Doporučení Evropského parlamentu a Rady.

Zapojení ČR
ČR se do evropské spolupráce ve vzdělávání zapojuje především výměnou a získáváním informací, zkušeností a příklady dobré praxe (Otevřená metoda koordinace), získáváním inspirace pro tvorbu národní politiky v příslušných legislativních aktech a zejména aktivním zapojením do implementace komunitárních programů. Gestorem této politiky je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

ET 2020 Strategický rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě