Ministerstvo
školství,
mládeže
a tělovýchovy

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development) je světová organizace sdružující v současné době 34  ekonomicky nejvyspělejších zemí světa, které projevily zájem a splnily podmínky stanovené pro členství v OECD. Česká republika je členem OECD od prosince roku 1995,což jí mj. umožňuje účastnit se mezinárodní mnohostranné spolupráce členských zemí OECD v oblasti vzdělávání.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy má své zástupce v nejdůležitějších řídících orgánech spadajících pod Direktorát pro vzdělávání, konkrétně ve Výboru pro vzdělávací politiku (EDPC), v Řídící radě Centra pro inovace ve vzdělávání (GB CERI) a v Řídící radě programu institucionálního řízení vysokých škol (GB IMHE). Zástupci MŠMT se rovněž účastní zasedání řídících rad dvou nejvýznamnějších projektů, jichž se Česká republika účastní. Jsou to: Řídící rada projektu PISA (GB PISA) a Řídící rada projektu PIAAC (GB PIAAC). Zástupci resortu se dále účastní zasedání pracovních skupin projektů a programů, do nichž je Česká republika zapojena.

Výbor pro vzdělávací politiku OECD - Education Policy Committee  

Výbor pro vzdělávací politiku OECD (Education Policy Committee, EDPC) spadá pod Direktorát pro vzdělávání OECD a je orgánem klíčového významu, neboť na jeho zasedáních (zpravidla 2 x ročně) se zástupci členských zemí (obvykle experti na vzdělávací politiku z příslušných ministerstev) podílejí na strategických rozhodnutích o programech a projektech, které probíhají, i těch, jež se budou realizovat, a přijímají rozhodnutí o způsobu financování projektů a programů (včetně výpočtu příspěvků členských zemí). Současně se na jednáních EDPC předkládají k posouzení hlavní výsledky ukončených projektů a projednávají se doporučení, jež se vztahují na vzdělávací politiku zemí OECD, a to jak na globální úrovni, tak na úrovni členských zemí, které o diskusi na toto téma na úrovni EDPC požádají.

V současné době EDPC koordinuje několik významných mezinárodních projektů, jako je PISA (Programme for International Student Assessment - mezinárodní projekt zjišťování kompetencí patnáctileté mládeže), PIAAC (Programme for International Assessment of Adult Competencies  - mezinárodní výzkum kompetencí dospělých zaměřený na hodnocení úrovně funkční gramotnosti dospělých ve věku 16–64 let) nebo TALIS (Teaching and Learning International Survey – mezinárodní výzkum zaměřený na učitele).

Je potřeba zmínit i jeden z projektů OECD, který výrazně ovlivnil diskusi o vzdělávací politice zejména v oblasti terciárního vzdělávání. V červnu roku 2004 se Česká republika přihlásila do projektu Thematic Review of Tertiary Education (Národní zpráva o terciárním vzdělávání). Smyslem projektu bylo pomoci při analýze situace v organizaci, řízení a vlastních aktivitách terciárního vzdělávání v jednotlivých zemích tak, aby účinně dosahovalo příslušných ekonomických a sociálních cílů. Doporučení OECD k výsledkům tohoto projektu se využívají v projektu IPn Reforma terciárního vzdělávání, který bude ukončen v prosinci 2011. Jeho cílem je navržení optimálního systému řízení a financování ( a jejich vzájemného provázanosti) terciárního vzdělávání v České republice s ohledem na celosvětové trendy.

Řídící rada Centra pro výzkum a inovace ve vzdělávání (Governing Board, Centre for Educational Research and Innovation)

Centrum pro výzkum a inovace ve vzdělávání (Centre for Educational Research and Innovation, CERI) se zaměřuje na výzkum vztahující se k budoucnosti, identifikaci a stimulaci inovace a na podporu mezinárodní a interdisciplinární výměny znalostí a zkušeností.

Řídící rada Centra pro výzkum a inovace ve vzdělávání (Centre for Educational Research and Innovation Governing Board, GB CERI) je složena ze zástupců členských zemí OECD, kteří se vyjadřují k připravovaným a probíhajícím projektům a iniciativám CERI z pohledu svých zkušeností z pedagogického a sociologického výzkumu a potřeb svých zemí.

Těžiště práce CERI je v pořádání konferencí a v bohaté publikační činnosti, která vyplývá z výstupů projektů. Členové Řídící rady mohou veškeré publikace CERI připomínkovat a činí tak jednak přímo na zasedání CERI GB, jednak písemně. Projekty CERI pokrývají vzdělávání a učení se v každém věku, přesahují rámec formálního vzdělávacího systému a iniciují multidisciplinární spolupráci. Projekty CERI se zabývají také vývojem ve vzdělávání a souvisejícím vývojem společnosti a rovněž usilují o těsné propojení futurologického zaměření a zaměření na inovace na straně jedné s empirickou analýzou na straně druhé.

Řídící rada Programu Institucionálního řízení vysokých škol (Governing Board, Institutional Management of Higher Education)

Program IMHE (Institutional Management of Higher Education - Program Institucionální řízení vysokých škol) a účast v jeho Řídící radě (Governing Board IMHE) poskytuje ČR možnost ovlivňovat přípravu a schvalování projektů týkajících se terciárního vzdělávání a účast na těchto projektech. V současné době k prioritním projektům IMHE patří Higher Education in Regional and City Development, International Higher Education Portal, Supporting Quality Teaching in Higher Education, Institutions in the Emerging Global Market for Higher Education, Feasibility Study for the Assessment of Higher Education Learning Outcomes (AHELO).

Pokud jde o první projekt (Higher Education in Regional and City Development), druhé kolo předkládání národních zpráv bylo ukončeno na konci roku 2010. Třetí kolo by mělo probíhat do konce roku 2012. ČR se tohoto projektu nezúčastní pro poměrně vysoké náklady a malý zájem vysokých škol. Projekt International Higher Education Portal se nesetkal s velkým zájmem a pro jeho pokračování se při určování prioritních aktivit na další období vyslovilo málo zemí. Další projekt Supporting Quality teaching in Higher Education je založen na principu bilaterálních dohod mezi IMHE a příslušnými školami o hodnocení strategií zacílených na kvalitu výuky. Z první fáze projektu byla publikována studie F.Hénard „Learning our Lessons. Review of Quality Teaching in Higher Education“ (OECD, 2010) – tato publikace byla ihned po jejím vydání zaslána týmu, který připravuje projekt IPn Kvalita. Projekt bude uzavřen konferencí plánovanou na rok 2011.

Institutions in the Emerging Global Market for Higher Education patří k centrálním aktivitám IMHE a uzavírala ji hlavní konference IMHE 2010 nazvaná Higher Education in a World Changed Utterly: Doing More with Less.

Realizaci projektu Feasibility Study for the Assessment of Higher Education Learning Outcomes (AHELO) provázely obtíže. Projekt si na počátku kladl poměrně ambiciózní cíl srovnatelným způsobem zjišťovat kvalitu výsledků procesu vzdělávání na vysokých školách,  a to jak v oblasti obecných dovedností (tzv. generic skills), tak u vybraných disciplín (ekonomie, inženýrské obory). Přes určité pochybnosti o možnostech realizace tento projekt na počátku vyvolal velkou pozornost i zájem řady zemí, včetně ČR. Avšak poměrně vysoké náklady na zapojení do studie proveditelnosti (členský poplatek) a další vysoké náklady spojené s šetřením a administrací testů v národních podmínkách vedly k prudkému poklesu zájmu členských zemí.

Aktivita Knowledge Mobilisation: Institutional Management in Higher Education je průřezovou aktivitou IMHE, v jejímž kontextu se realizují všechny hlavní i bilaterální aktivity a jejím hlavní produktem je časopis Higher Education Management and Policy.

Mezinárodní projekty OECD v oblasti vzdělávání , kterých se Česká republika účastní:

Indikátory systému vzdělávání (INES - Indicators of Education System)

Projekt INES (Indicators of Education System) zaujímá mezi všemi mezinárodními projekty z oblasti vzdělávání významné a do jisté míry specifické místo. Jeho cílem je především kvantitativní srovnávání, neklade si žádná tematická omezení a pojímá vzdělávací systémy do značné míry komplexně (spolu s řadou důležitých společenských a ekonomických souvislostí) a zároveň funguje dlouhodobě (od roku 1988) a pravidelně. Nabízí tak jedinečné srovnání mezi všemi členskými a v řadě případů i nečlenskými zeměmi OECD. Každoročním nejdůležitějším výstupem je publikace Education at a Glance.

Česká republika se do projektu zapojila v roce 1992. Zástupci České republiky (začali postupně spolupracovat v rámci všech hlavních aktivit projektu INES  (technická skupina, networky, národní koordinátoři) hned po skončení generálního shromáždění projektu INES, které se konalo v Lahti v roce 1995. V témže roce se Česká republika stala plnoprávným členem OECD.

Řešitelem projektu je Ústav pro informace ve vzdělávání, jehož pracovnice/pracovníci jsou členy pracovních orgánů projektu.

Podrobnější informace jsou k dispozici na stránkách Ústavu pro informace ve vzdělávání na:http://www.uiv.cz/ (Mezinárodní projekty). 

PISA (OECD Programme for International Student Achievement)

Do mezinárodního výzkumu PISA, který probíhá ve 32 zemích celého světa, se Česká republika zapojila v roce 1998. Cílem tohoto výzkumu je postihnout vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků v oblasti mateřského jazyka, matematiky a přírodovědných předmětů.

Zjišťuje se úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Důraz je kladen zejména na vědomosti a dovednosti žáků, které by měly být užitečné pro jejich uplatnění v budoucím životě, např. na zvládnutí postupů, porozumění pojmům a schopnosti řešit nejrůznější situace uvnitř každé ze tří zmíněných oblastí. Východiskem výzkumu jsou názory týmů předních světových odborníků na to, co si mají mladí lidé odnést ze školy do života.

Výzkum sestává z písemných testů, jejichž vypracování trvá každému žákovi celkem dvě hodiny. Testy obsahují položky s možností výběru z více nabízených odpovědí a položky, které vyžadují, aby žák vytvořil svoje vlastní odpovědi. Žáci dále vyplňují dotazník, ve kterém poskytují informace o sobě a o svém zázemí a jehož vypracování trvá 20 – 30 minut. Ředitelé škol zodpovídají 30-ti minutový dotazník týkající se jejich škol.

Nedílnou součástí celého výzkumu je rovněž zjišťování takzvaných mezipředmětových dovedností. Jedná se o dovednosti, jež žáci získávají v průběhu vzdělávání, ale které nejsou spjaty s konkrétními vyučovacími předměty. V první fázi výzkumu PISA se zjišťuje obeznámenost žáků s informačními technologiemi, jejich studijní strategie a sebedůvěra. V další fázi je plánováno testování dovednosti řešit nové nestandardní problémy a situace.

Program probíhá ve třech fázích v průběhu 10 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány dvě třetiny testovacího času. Ostatní dvě oblasti poskytují jakési shrnutí profilových dovedností.

Řešení projektu je financováno v rámci IPn „Kompetence I“. Řešitelem programu PISA v České republice je Ústav pro informace ve vzdělávání.

Další informace jsou k dispozici na jeho stránkách na: http://www.uiv.cz/ (Mezinárodní projekty).

Program Mezinárodní výzkum dospělých (PIAAC - Programme for the International Assessment of Adult Competencies)

Mezinárodní výzkum dospělých - PIAAC (Programme for the International Assessment of Adult Competencies) je zaměřen na hodnocení úrovně základních dovedností potřebných pro úspěch v běžném životě i na pracovním trhu u dospělých ve věku 16–65 let a mapuje rovněž využití těchto dovedností v každodenním osobním i pracovním životě. Do měření dovedností přináší zcela nové prvky, které umožňují získat informace o efektivitě vzdělávacích systémů, které dosud nebyly k dispozici. Výzkum probíhá v letech 2010–2013 a započal pilotáží dotazníku a testů dovedností (literacy, numeracy, problem solving).

Projekt PIAAC navazuje na projekt IALS/SIALS (International Adult Literacy Survey), který se realizoval v letech 1994 až 1998 rovněž pod patronací OECD. Česká republika se k projektu IALS připojila ve druhé vlně (SIALS: 1997 až 1998). Výhodou účasti ČR v obou projektech, tj. IALS i PIAAC, je především to, že v roce 2011, tj. až budou k dispozici data z projektu PIAAC, bude možné provést nejen srovnání se zeměmi participujícími na projektu PIAAC (celkem 26 zemí), ale i analýzu změn, ke kterým v celkové úrovni kompetencí a jejich diferenciaci došlo v ČR mezi roky 1998 a 2011.

Projekt je financován z prostředků IPn „Kompetence II“. Na úhradu členského příspěvku za účast ČR v projektu každoročně významným způsobem přispívá Evropská komise, která poskytuje grant ve výši 75% celkové částky příspěvku. Výsledky projektu budou využity nejen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí, ale i dalšími institucemi státní správy. Hlavní gesci řešení projektu má Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV).

Další informace jsou k dispozici na stránkách ÚIV na: http://www.uiv.cz/ (Mezinárodní projekty) nebo na http://www.piaac.cz.

Evaluace a monitoring pro zlepšování škol (Evaluation and Assessment Frameworks for Improving School Outcomes)

Projekt má pomoci i v České republice nastavit takový systém hodnocení, který pomůže zlepšování škol (viz název). Hodnotící systémy tedy nemají sloužit pouze k získávání informací o výkonu (a už vůbec nemají podněcovat porovnávání škol), ale co nejefektivněji přispívat ke zlepšování vzdělávacích výsledků jednotlivých žáků, výkonu učitelů, škol i celého vzdělávacího systému.

Součástí projektu je mezinárodní srovnávací analýza a národní zprávy. Srovnávací analýza posoudí aktuální stav znalostí a dokladů o přístupech k hodnocení a shromáždí další informace z jednotlivých zemí. Umožní zúčastněným státům sdílet expertní zkušenosti v rozvíjení analytických přístupů. Po shromáždění národních zpráv bude následovat syntetická fáze, která nastíní, jaké možnosti pro zlepšení efektivity systémů hodnocení jsou k dispozici. Národní zprávy se budou zabývat expertním posouzením systému hodnocení v jednotlivých zemích

Překonávání školního selhávání: opatření, která fungují (Overcoming School Failure: Policies that work)

I když většina ministerstev zodpovědných za vzdělávání považuje prevenci školního selhávání za důležitou, ukazuje se, že zavést konkrétní opatření je velmi náročné. Jednotlivé státy musí při realizaci opatření překonávat nejrůznější překážky. OECD v projektu Overcoming School Failure: Policies that work poskytuje jednotlivým zemím příležitost sdílet zkušenosti se zaváděním potřebných kroků, hledat odpovědi na společné otázky a sdílet příklady dobrých postupů. Projekt byl spuštěn v únoru 2010 v gesci Direktorátu vzdělávání OECD.

Aktivita OECD v oblasti prevence školního selhávání navazuje na předchozí projekt, který se zaměřoval na dosažení větší míry rovnosti ve vzdělávání. Informuje o něm publikace No more failures: ten steps to equity in education vydaná v r. 2007.

Výstupem projektu (analytické části) bude srovnávací analýza, která fakticky znamená aktualizaci publikace No more failures. Bude postavena na národních zprávách a literárních rešerších.

Druhou část projektu představuje hodnotící seminář, který má umožnit nejen sdílení zkušeností, ale i zmapování pokroku, pokud jde o rovnost ve vzdělávání přímo v jednotlivých zemích. 

K významný aktivitám Direktorátu pro vzdělávání OECD patří konference a semináře na úrovni ministrů školství. Na těchto setkáních se zpravidla  diskutuje na předem dané téma a výstupem těchto debat jsou závěrečné dokumenty shrnující hlavní závěry a doporučení:

• „Investujeme do kompetencí pro všechny“ (Paříž, 3. – 4.dubna 2001);
• „Zvyšování kvality učení pro všechny“ (Dublin, 18. – 19. března 2004);
• „Kvalita, ekvita a efektivita“ (Atény, 27. – 28.června 2006)
• „Investice do lidského kapitálu – nové výzvy“(Paříž, 4. – 5.listopadu 2010).

Publikace OECD v angličtině si mohou zájemci vypůjčit na MŠMT v pobočce Národní pedagogické knihovny Komenského anebo přímo v  Národní pedagogické knihovně Komenského v Praze 1, Mikulandská 5.

 Další informace o aktivitách OECD jsou k dispozici na adrese:http://www.oecd.org.