Předsednictví v Radě EU v základních bodech

vlajky_clenskych_statu_EU.jpg V základních bodech zde naleznete obecné informace o tom, co je předsednictví, jaké jsou jeho funkce, konkrétní úkoly a jakými etapami prochází. V závěru je uveden přehled všech předsednictví až do června 2020.  

1. Co je předsednictví? 

Pojem předsednictví představuje výkon funkce, kterou vykonává vždy jeden z členských států EU po dobru šesti měsíců tak, aby se vystřídaly všechny členské státy. Během výkonu předsednictví každá daná země odpovídá za celkové fungování Rady a všech jejích pracovních skupin.

Předsednictví můžeme chápat jako jeden z možných nástrojů pro reprezentaci národních zájmů členských států EU a pro ovlivňování chodu celého Společenství. Pro předsedající zemi je to zároveň veliká příležitost prezentovat vlastní zemi před ostatními státy EU. Na druhou stranu je předsednictví jedním z nejnáročnějších úkolů vyplývajících z členství v EU.

Česká republika bude vykonávat předsednictví v 1. polovině roku 2009, předcházet bude předsednictví Francie a následovat bude Švédsko.

Vlastní příprava zajištění předsednictví je zpravidla zahajována přibližně dva roky před výkonem předsednictví, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak i na unijní úrovni formou spolupráce s předchozími předsednickými zeměmi a s generálním sekretariátem Rady.

 

 

2. Jaké jsou funkce předsednictví? 

 

  • Administrace a řízení práce Rady

Administrace a řízení Rady je tradiční funkcí předsednictví. Předsedající stát po dobu svého mandátu řídí práci celé Rady ve všech jejích podobách (9 formací Rady) včetně celé soustavy výborů (kolem 300; v hlavní gesci MŠMT 6, spolugesce 1).

 

  • Vytyčení politických priorit

Otázka politických priorit souvisí se schopností a možností předsednictví vytyčit a prosadit daná témata. V této oblasti musí být zachována kontinuita na předešlé předsednictví a zároveň by nové priority měly reflektovat aktuální mezinárodně-politické okolnosti. V neposlední řadě má členský stát možnost v přiměřené míře prezentovat svoje národní zájmy.

 

  • Vyjednávání

K funkci vyjednavače přistupuje každý stát s více či méně zřetelnými národními prioritami. K dojednání kompromisu využívá předsedající stát širokou škálu vyjednávacích nástrojů, např. míra formálnosti zasedání, přerušování jednání, individuální rozhovory.

 

  • Reprezentace Rady EU

Předsedající země reprezentuje Radu uvnitř Společenství vůči ostatním institucím a zároveň reprezentuje navenek celou EU.

 

 

3. Jaké jsou konkrétní úkoly předsednictví? 

Konkrétní úkoly, které musí předsedající země vykonávat, jsou především:

  • Vytyčení priorit předsednictví v součinnosti s předešlými a následujícím předsednictvím i s institucemi EU
  • Sestavování programů a řízení jednotlivých jednání Rad (předsedá vždy příslušný resortní ministr), přípravných orgánů – COREPERu (předsedá stálý zástupce při EU) a pracovních skupin (předsedá příslušný expert) včetně přípravy dokumentů a podkladových materiálů (v současné době jde během šesti měsíců o zhruba 2000 zasedání, z toho zhruba 1800 připadá na pracovní skupiny) – většina zasedání se koná v Bruselu, některá zasedání v Lucemburku; v předsednické zemi se konají převážně jen neformální zasedání Rady a speciální summity
  • Komunikace a koordinace rozhodovacího procesu s EK, EP a dalšími institucemi a orgány EU (Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor)
  • Usilování o vytváření všeobecně přijatelných kompromisů a závěrů
  • Komunikace se všemi členskými státy prostřednictvím vládních představitelů (tzv. Tour d´Europe) s cílem prezentovat záměry předsednictví a získat orientační zpětnou reakci příslušné země na záměr předsednictví, tak i prostřednictvím svých zastupitelských úřadů v členských zemích
  • Ve spolupráci s předsedou EK a s Vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečností politiku zajištění kontaktu EU s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi i prezentace stanovisek EU na mezinárodních konferencích
  • V posledních letech roste význam kontaktů předsednické země s nevládními organizacemi a názorovými platformami, které se postupně výrazně vymezují, zčásti i formou veřejných demonstrací a nepokojů ve vztahu k mezinárodním organizacím včetně EU

4. Etapy předsednictví v ČR 

1. Přípravná etapa

a) úvodní (leden 2005 – září 2006)
  • Vyhodnocování zkušeností s předsednictvím jiných členských států; zapojení zástupce ČR do týmu pro přípravu předsednictví Rakouska

b) systematická (říjen 2006 – prosinec 2008)

  • Návrh rámcového harmonogramu a detailnějšího rozpočtu pro zajištění přípravy a výkonu předsednictví
  • Ustavení vnitrostátního koordinačního mechanismu pro přípravu a výkon předsednictví·        Rozhodnutí o personálním zajištění přípravy a výkonu předsednictví, včetně výhledu na posílení Stálého zastoupení ČR v Bruselu a vybraných velvyslanectví ČR v členských zemích EU, případně jednotlivých resortů a bezpečnostních složek v ČR
  • Zahájení cíleného zaškolování personálu zajišťujícího výkon předsednictví
  • Příprava společného programu týmového předsednictví, včetně priorit České republiky
  • Finalizace organizačního a bezpečnostního zabezpečení předsednictví
  • Rozhodnutí o způsobu prezentace předsednictví navenek i uvnitř ČR
 

2. Výkonná etapa (leden 2009 – červen 2009)

  • Samotný výkon předsednictví
 

3. Vyhodnocovací etapa (červenec 2009 – červen 2010)

  • Vyhodnocení výkonu předsednictví
  • Zajištění kontinuity s následujícím předsednictvím (Španělsko, Belgie, Maďarsko)
  • Zpracování dokumentace předsednictví, dokončení akcí iniciovaných v době výkonu funkce předsednictví 

4. Ukončení činnosti dočasných struktur

  • Koordinační mechanismus
  • Personální a technické zabezpečení 

5. Pořadí předsednictví dle Rozhodnutí Rady ze dne 1. ledna 2007 

Přehled pořadí předsednictví tak, jak bylo vydáno Rozhodnutí Rady z 1. ledna 2007, naleznete zde (úplný přehled uvádí pořadí předsednictví až do června 2020).

 

Prehled_predsednictvi_2007_2020.pdf Prehled_predsednictvi_2007_2020.pdf (36.74 KB)