Ministerstvo
školství,
mládeže
a tělovýchovy

Rámcové programy EU a Euratom - 2002-2006

Informační zdroje:

• http://www.cordis.lu/

• http://europa.eu.int/comm/research/

• http://europa.eu.int/comm/research/fp6/index_en.html

• http://www.cordis.lu/fp6/

• http://www.tc.cz/

• http://WWW.cordis.lu/fp6/step.htm

• http://europa.eu.int/comm/research/fp6/index_en.html

Popis programu:

Evropský výzkumný a inovační prostor

Evropský výzkumný a inovační prostor (ERA) byl zřízen rozhodnutím Rady a základní ideou je vytvoření evropsky jednotného prostředí pro výzkum a vývoj s cílem dosáhnout lepší soudržnosti (koheze) v této oblasti a přispět ke zlepšení konkurenceschopnosti Evropy vůči Spojeným státům americkým a některým asijským státům. Vychází se z toho, že výdaje na výzkum a vývoj v Evropě stále klesají, že se snižuje množství investic do výzkumu, že kariéra vědeckého nebo výzkumného pracovníka nepatří k přitažlivým životním a pracovním cílům, že se snižuje nebo je nedostatečná účast žen ve výzkumu a že se nedostatečně a ne zcela vhodně využívají vzácné zdroje pro výzkum k prospěchu společnosti a stále se objevují problémy etiky ve vědě. K řešení výše uvedených problémů by mělo přispět zřízení Evropského výzkumného prostoru. V tomto novém prostředí pak vznikají návrhy na nové rámcové programy. ERA zahrnuje tedy rámcové programy, národní politiky členských států EU a jejich koordinaci a evropské výzkumné organizace a vše by mělo vyústit ve skutečnou evropskou vědní a výzkumnou politiku. Za nejvýznamnější je nutné považovat to, že rámcové programy jsou zřizovány s cílem přispět k vytváření Evropského výzkumného a inovačního prostoru - ERA. Evropský výzkumný a inovační prostor, jeho strukturování a posilování, má přispět ke zlepšení kvality života v Evropské unii a Evropě obecně a to tím, že bude zvýšena konkurenceschopnost Evropy vůči USA a Japonsku. Toho by mělo být dosaženo zlepšením využívání prostředků vkládaných do výzkumu a vývoje (a to nejen státních ale i soukromých) a zvýšením efektivnosti výzkumu a vývoje a dále podporou infrastruktury. K těmto cílům by měl přispět i tzv. Lisabonský proces, jehož cílem je "rychle dosáhnout utváření Evropského výzkumného a inovačního prostoru s tím, že bude brán v úvahu udržitelný hospodářský růst a sociální soudržnost s konečným cílem umožnit, aby se Unie do roku 2010 stala nejkonkurenceschopnější a dynamickou ekonomikou založenou na poznatcích" - doslovná citace.

RÁMCOVÉ PROGRAMY EU V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE EU A EURATOM

OBECNÉ SOUVISLOSTI VÝZNAMU A PŘÍNOSU ÚČASTI ČR V RÁMCOVÝCH PROGRAMECH PRO VĚDU A TECHNIKU

V rámci Evropské unie se spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje odehrává na bázi tzv. Rámcových programů. V roce 1998 skončil 4. Rámcový program (4. RP) a dobíhali jeho projekty, v roce 1999 začal 5. Rámcový program (5. RP) - 1999-2002, roku 2002 byl zahájen 6. Rámcový program EU a EURATOM (jde o dva programy). Hlavním gestorem spolupráce je v Komisi EU Directorate General "Research and Innovation" (výzkum a vývoj a inovace). Dále se spolupracuje s direktoráty, jež zodpovídají za hlavní tematické oblasti rámcových programů nejen z hlediska výzkumu, ale celkově po věcné stránce (informační technologie, telekomunikace a doprava, průmyslové technologie, životní prostředí, energetika aj.).

Od února 1995 byla v platnosti Evropská dohoda o přidružení České republiky k Evropským společenstvím a jejich členským státům (asociační dohoda). V tzv. Dodatkovém protokolu k této dohodě z roku 1996 se stanoví, že asociovaný stát má právo přístupu do všech programů EU. Náklady na tuto účast však musí asociovaný stát hradit z vlastních prostředků. Tato zásada byla ve 3. Rámcovém programu implementována formou "projekt po projektu" a ve 4. Rámcovém programu se týkala Aktivity 1 - specifické programy. Tehdejší Aktivita 2 nazývaná INCO-COPERNICUS - mezinárodní spolupráce, byla podporována jednak z rozpočtu 4. RP a jednak spolufinancována z národního rozpočtu účelových prostředků na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. Ještě v roce 2001 některé z těchto projektů za podpory MŠMT dobíhaly. Poslední z nich skončily v roce 2002.

V roce 1999 byl zahájen 5. RP, který přinesl pro řešitele z České republiky podstatné změny. Na základě pozvání EU (a spolu s dalšími 10 státy) souhlasil Parlament ČR s účastí ČR v 5. RP jako asociovaný stát s tím, že bude přispívat do rozpočtu 5. RP. Rozhodnutím Rady přidružení, které vstoupilo v platnost 1. srpna 1999, byly stanoveny podmínky pro plnou účast (asociaci) České republiky v 5. Rámcovém programu. Čeští řešitelé měli na základě tohoto Rozhodnutí téměř stejná práva jako řešitelé z členských států EU. Možnosti a podmínky vstupu a účasti ČR v rámcových programech jsou velkou výzvou k prezentaci schopností výzkumné a vývojové sféry České republiky zařadit se po bok evropských (a i mimoevropských) výzkumných a vývojových subjektů, dále výzvou mající i významný charakter organizační - jde o zkoušku toho, zda jsme schopni organizačně zvládnout zajištění účasti v těchto rozsáhlých programech.

Současně se vstupem do 5. RP vstoupila Česká republika také do 5. Rámcového programu EURATOM, který je administrován samostatně.

V 6. Rámcovém programu by se měly dostat na kvalitativně vyšší úroveň možnosti ČR spolurozhodovat při jeho přípravě a také ovšem potřeba daleko většího pokroku při integraci politiky výzkumu a vývoje ČR do evropských struktur a nutnost aktivně se podílet na vytváření Evropského výzkumného a inovačního prostoru ustaveného na základě rozhodnutí Evropské rady.

Účast ČR v 6. rámcovém programu EU a 6. rámcovém programu EURATOM se uskutečňuje v prvním roce na základě Memoranda o porozumění mezi Českou republikou a Evropským společenstvím o přidružení ČR k rámcovým programům. Memorandum bylo podepsáno v prosinci 2002 a dále bylo k projednání postoupeno Parlamentu ČR. Memorandum vstoupilo v platnost v prvním čtvrtletí 2003, a tak se účastníci z ČR mohli účastnit všech výzev k podávání návrhů projektů již od samého začátku.

6. RÁMCOVÝ PROGRAM EU

Evropská rada spolu s Evropským parlamentem (tzv. co-desision) schválila 6. rámcový program EU pod oficiálním názvem: Šestý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrační činnosti přispívající k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a inovacím (2002-2006) dne 27. června 2002 pod číslem: 1513/2002/EC.

Rámcový program EU se soustřeďuje na tyto tři oblasti:

• soustředění a integrace komunitárního výzkumu
• strukturování Evropského výzkumného prostoru
• posilování základů Evropského výzkumného prostoru

Byl schválen rozpočet rámcového programu EU ve výši 16,270 miliard €.

6. RÁMCOVÝ PROGRAM EURATOM

6. Rámcový program EURATOM byl schválen rozhodnutím Rady ze dne 3. června 2002 pod oficiálním názvem: Šestý rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro jaderný výzkum a výcvikové činnosti také přispívající k vytvoření Evropského výzkumného prostoru (2002-2006) a pod číslem 2002/668/Euratom.

Byl schválen rozpočet 1,230 miliard €.

Memorandum o porozumění o účasti ČR v rámcových programech

Memorandum stanovilo podmínky účasti přidruženého státu v rámcových programech (pro všechny asociované státy je v podstatě memorandum textově identické). Podmínky se nijak významně nelišily od podmínek pro 5. rámcový program, poněkud byla posílena práva koordinátorů z přidružených států, účast v rozhodovacích procedurách měla charakter pozorovatelů. Konsorcia podávající návrhy projektů již nemusela obsahovat účastníka z členského státu EU a mohla být složena jen z účastníků z přidružených států. Byla upravena práva a ochrana k duševnímu vlastnictví a stanoveny podmínky pro úhradu poplatků. Poplatky byly stanoveny jako podíl HDP ČR a součtu HDP členských států a ČR. Na první dva roky byla přiznána sleva ve výši: 0,7 a 0,8 teoretické výše příspěvku. Memorandum bylo zveřejněno po jeho schválení ve Věstníku mezinárodních smluv. Projednávaný text je k dispozici v odboru mezinárodní spolupráce MŠMT. V kruzích Evropské komise se již v podstatě nerozlišuje, zda projekt je podáván z členského státu EU nebo státu přidruženého, Evropská komise považuje rozšíření EU v oblasti výzkumu a vývoje za skutečnost. Texty Memoranda v angličtině a češtině a ve verzi schválené vládou dne 16.12.2002 jsou zde (CZ, EN). Memorandum jako mezinárodní smlouva bylo aplikováno jen do vstupu ČR do EU, po 1. květnu 2004 pozbylo platnosti.

Struktura 6. rámcového programu EU

Soustředění a integrace komunitárního výzkumu:

Tématické priority

• vědy o životě, genomika a biotechnologie pro zdraví (pokročilá genomika a její aplikace pro zdraví - základní znalosti a základní nástroje pro funkcionální genomiku u všech organismů, boj s nejdůležitějšími chorobami - diabetes, kardiovaskulární onemocnění, rezistence vůči antibiotikům, mozek a stárnutí, rakovina, AIDS, malárie a tuberkulóza)
• technologie informační společnosti (aplikovaný výzkum v IST vzhledem ke společenským a hospodářským výzvám - bezpečnost, společenské výzvy, inteligence, elektronické obchodování, komunikace, výpočetní a softwarové technologie, komponenty a mikrosystémy, technologie poznávání a rozhraní),
• nanotechnologie a nanovědy, znalostní multifunkcionální materiály a nové výrobní postupy a zařízení (dlouhodobý výzkum, supramolekulární architektury a makromolekuly), nanobiotechnologie a jejich využití pro zdraví, chemii apod., základní znalosti, výroba a transformace a výrobní technologie, pružné a inteligentní výrobní systémy, systémový výzkum a kontrola rizik, čisté a bezpečné výroby, optimalizace cyklu doby života apod.),
• aeronautika a kosmický prostor (konkurenceschopnost průmyslu - nová letadla a motory) zlepšení dopadů na životní prostředí, bezpečnost, zvýšení kapacity leteckých dopravních systémů - Single European Sky, výzkum v souvislosti s projektem Galileo - satelitní navigace a GMES - monitorování životního prostředí a bezpečnost, satelitní telekomunikace),
• kvalita potravin a jejich bezpečnost (epidemiologie onemocnění a alergií souvisejících s potravinami, dopad potravin na zdraví, procesy "zanechávání stop" v potravním řetězci, metody analýzy, detekce a kontroly, bezpečnější a přátelská k životnímu prostředí výroba a zdravější potraviny, dopady na krmiva pro zvířata a lidské zdraví),
• udržitelný rozvoj, globální změny a ekosystémy ( systémy udržitelných zdrojů energie - čistá energie, šetření s energií, alternativní motorová paliva, palivové články, doprava, přenos a uchovávání energie, udržitelná doprava - doprava přátelská k životnímu prostředí, interoperabilita, bezpečnost a další, globální změny a ekosystémy - emise skleníkových plynů, vodní cyklus, biodiversita, přírodní katastrofy, zacházení s půdou, modelování počasí a další),
• občané a vládnutí ve znalostní společnosti (znalostní společnost a sociální soudržnost - generace a rozdělování a užití znalostí, rozvoj znalostní společnosti, cesty ke znalostní společnosti a další, občanství, demokracie a nové způsoby vládnutí - souvislosti s integrací EU, nové formy vládnutí, řešení konfliktů, občanství a kulturní identita).

Specifické aktivity zahrnující širší oblasti výzkumu

• podpora politik a předvídání vědeckých a technických potřeb (aktivity na podporu politik EU a výzkum odpovídající na nové nebo rozvíjející se potřeby),
• horizontální výzkumné aktivity a mezinárodní spolupráce (podpora technických kapacit MSP v tradičních nebo nových oblastech a rozvoj schopností MSP operovat mezinárodně - kooperativní a kolektivní výzkum),
• specifická opatření na podporu mezinárodní spolupráce (rozvoj států, státy Středomoří včetně západního Balkánu, Rusko a CIS).
• nejaderné aktivity Společného výzkumného střediska

Strukturování Evropského výzkumného prostoru

• Výzkum a inovace (vytváření sítí nejdůležitějších aktérů a uživatelů, povzbuzování transregionální spolupráce, nové nástroje a přístupy k technické inovaci, hospodářská a technická inteligence, analýza inovace e výzkumných projektech podporovaných EU),
• Lidské zdroje a mobilita (Marie Curie výzkumné sítě, hostitelská stipendia, konference a výcvikové akce, intra-evropská stipendia, mezinárodní stipendia - pro vyslání a návrat, granty pro excelenci, ceny, návratové a reintegrační mechanismy)
• Výzkumné infrastruktury (nadnárodní přístup k výzkumným infrastrukturám, integrační aktivity, rozvoj komunikačních sítí, designové studie, rozvoj nových infrastruktur)
• Věda a společnost (přiblížení vědy společnosti - veřejnosti, věda a vládnutí, vědecké poradní a referenční systémy, etika, nejistota, rizika, princip bezpečnosti

Posilování základů Evropského výzkumného prostoru

Aktivity jsou zaměřeny na koordinaci a podporu rozvoje výzkumných a rozvojových politik v Evropě - např. podpora opatření pro otevírání národních programů. Je podpořena koordinace národních aktivit v následujících oblastech: zdraví (hlavní onemocnění, nemoci spojené s chudobou, vývoj evropských databází, koordinace klinických zkoušek), biotechnologie (aplikace mimo zdraví a potraviny), životní prostředí (prostředí měst, mořské prostředí, seizmická rizika), energie (nové generace elektráren, uchovávání energie). Je podpořena i koordinace na evropské úrovni a to v oblastech: jiné spolupracující mechanismy (COST a další), společné iniciativy specializovaných vědeckých organizací (CERN, ESA, ESO, EMBL a další). Dále je podporován koherentní rozvoj výzkumných a inovačních politik v Evropě (analýzy a studie - foresighty, indikátory), hodnotící analýzy (benchmarking) výzkumných a inovačních politik), mapování excelence, regulační a administrativní prostředí pro výzkum a inovace.

Pravidla (nástroje) pro účast v 6. rámcovém programu EU

Základním pravidlem pro podporu je: "grant pro integraci" (sítě excelence) a "grant k celkovému rozpočtu" (integrované projekty), nadále tedy není využíván princip uznaných nákladů. Kontrola bude především během řešení a po skončení řešení, spíše než předem. Změny v partnerství při řešení (přidání nebo odchod) mohou být rozhodovány přímo partnery bez předběžného souhlasu Komise. Kandidátské státy přidružené k rámcovým programům se účastnily za stejných podmínek jako členské státy EU. Evropské výzkumné organizace (např. CERN, ESA, EMBOP a další) jsou brány stejně jako právnické osoby z členských států. Byla zjednodušena práva k duševnímu vlastnictví, příslušné dohody uzavírají přímo partneři.

Při implementaci rámcových programů budou užívány následující nástroje.

Kdo se může zúčastnit: každá právnická osoba, nově však přidružené kandidátské státy se zúčastní za stejných podmínek jaké členské státy, mezinárodní evropské zájmové organizace budou považovány za členské státy.

Minimální počty partnerů: tři pro integrované projekty a sítě excelence, přitom dva musí být z členského státu EU nebo přidružených států. Pro další nástroje dva s jedním účastníkem z členského státu nebo přidruženého státu. Účast jediného účastníka je možná pro stipendia a specifické podpůrné aktivity. Minimální počet účastníků může být zvýšen v pracovních programech.

• sítě excelence: sítě excelence jsou implementovány formou společných programů zahrnujících několik nebo všechny výzkumné kapacity účastníků v dané oblasti s cílem dosáhnout kritického množství v odbornosti a evropské přidané hodnoty. Společné programy mohou být zaměřeny na dosažení vzniku samostatných virtuálních center. Cílem je dosáhnout značné integrace výzkumných kapacit, dlouhodobých a multidisciplinárních cílů. Sítě jsou implementovány pomocí společných programů aktivit. Měly by vzniknout virtuální centra excelence; je vhodné, aby se dosáhlo značné úrovně autonomie řízení a to pomocí postupné integrace pracovních programů. Vše bude založeno na výzvách k podávání návrhů projektů (calls).
• integrované projekty: integrované projekty musí zahrnovat řadu složek ve formě akcí, jejichž velikost a struktura se může měnit podle druhu úkolů, integrované projekty musí zahrnovat výzkum, technický rozvoj a/nebo demonstrační aktivity, které podpoří inovace. Integrované projekty by měly podpořit konkurenceschopnost nebo být cíleny na hlavní společenské potřeby. Integrované projekty by měly zajistit použitelné výrobky, procesy a služby. Vše by mělo probíhat za podmínek značné autonomie. K implementaci bude docházet na základě celkových finančních plánů.
• společně implementované programy (společná implementace národních nebo regionálních programů (čl. 169 Smlouvy) např. pomocí harmonizovaných pracovních programů, společných nebo koordinovaných výzev k podávání návrhů projektů. Pro implementaci jsou důležité specifické implementační struktury, tohoto nástroje je možné využít ve všech aktivitách rámcových programů.
• specifické cílené výzkumné a inovační projekty - STEPS,
• výzkumné a technické projekty, demonstrační projekty,
• specifické výzkumné projekty pro malé a střední podniky (MSP),
• kooperativní výzkumné projekty, kolektivní výzkumné projekty,
• akce pro podporu a rozvoj lidských zdrojů a mobility,
• koordinační akce,
• specifické podpůrné akce,
• integrované iniciativy v infrastruktuře,
• účast Společenství v programech podnikaných několika členskými státy (čl. 169 smlouvy).

Nové nástroje: sítě excelence, integrované projekty a společně implementované programy byly užívány již od samého počátku rámcových programů a to jako prioritní nástroje. Nicméně jsou zachovány i tradiční mechanismy - specifické cílené projekty a koordinační akce.

6. RÁMCOVÝ PROGRAM EURATOM

Struktura 6. rámcového programu Euratom

Tématické priority:

• Řízená termonukleární reakce: zejména podpora projektu JET tokamak a ITER - "next step".
• zacházení s radioaktivním odpadem,
• ochrana před radiací.

Další aktivity:

• v oblastech zdraví, energie a životní prostředí,
• příspěvek k ERIA (Evropský výzkumný a inovační prostor),
• inovační koncepce v oblastech bezpečnosti, dopadů na životní prostředí, využívání zdrojů, ochrana proti zmnožení buněk (proliferace): vývoj zlepšených a bezpečnějších procesů v oblasti jaderné energie,
• vzdělávání a výcvik týkající se bezpečnosti a ochrany před radiací,
• opatření ke zvýšení bezpečnosti existujících jaderných zařízení,
• Jaderné aktivity Společného výzkumného střediska:
• jaderná bezpečnost,
• měření a referenční materiály.

Nástroje pro účast v 6. rámcovém programu Euratom

Byly přijaty následující nástroje pro účast:

V oblasti termojaderného slučování (fúze):

• dohody o asociaci,
• Evropská dohoda o rozvoji fúze - the European Fusion Development Agreement (EFDA),
• multilaterální dohody mezi Společenstvím a přidruženou organizací a/nebo jakoukoliv právnickou osobou,
• jiné dohody s časově omezenou platností,
• mezinárodní dohody jako např. ITER.

V dalších oblastech:

• sítě excelence,
• integrované projekty,
• specifické cílené projekty,
• akce na podporu a rozvoj lidských zdrojů a mobility,
• koordinační akce,
• specifické podpůrné akce,
• integrované infrastruktury.

Přímé akce - Společné výzkumné středisko:

přímé akce budou implementovány Společným výzkumným střediskem.

Základní struktura systému podání a řešení návrhu projektu

Příprava návrhu:

Kdo se může zúčastnit - příprava konsorcia

• volba nástroje a typu projektu,
• rozpočet a financování.

Zaslání projektu

• pracovní program,
• výzva k podávání návrhů projektů,
• předložení návrhu.

Vyhodnocení návrhu

• kontrola způsobilosti dalšího projednání,
• hodnocení externími experty,
• zhodnocení posudku Evropskou komisí,
• zařazení projektu.

Příprava a jednání o kontraktu

• jednání,
• výběr,
• podpis kontraktu,
• opatření kontraktu.

Následná opatření

• poskytnutí výsledků řešení projektu - zpráva,
• audit a případné sankce.

Kritéria hodnocení návrhů projektů

Základní kritéria se oproti 5. rámcovému programu významně nezměnila, jsou to: průhlednost, stejné zacházení a nestrannost. Základní kritéria a kritéria pro nové nástroje budou stanovena v pracovních programech a závisejí na nástroji a aktivitě. Budou vyloučeny návrhy, které budou porušovat základní etické principy a nebudou finančně správně připraveny. Pro hodnocení bude Evropská komise využívat externí hodnotitele, kteří se přihlásí Evropské komisi a budou ochotni tuto funkci vykonávat. Je třeba podtrhnout, že Evropská komise přísně sleduje, zda jsou naplněny formální požadavky na návrh projektu (podpisy, všechny formální údaje apod.), bez splnění těchto formálních podmínek není návrh projektu předán k dalšímu řízení.

Finanční podpora, nástroje a implementace

Při financování budou užity tři různé systémy: grant k rozpočtu, grant pro integraci a "flat-rate". Při financování jsou užívány následující modality: periodické (roční) zálohy, účetní pravidla účastníků, audit prováděný externím auditorem, marginální náklady, možnost použít průměrných hodnot podle typu výdajů.

• Kontrola a sankce: Bude posílena kontrola ex-post s cílem zjednodušit ex ante kontrolu a jako protiváhu zvýšit autonomii účastníků. Sankce spočívající ve vyloučení budou přijímány v případě, že dojde k finančním nesprávnostem, bude přijato rozhodnutí o náhradě (čl. 256 Smlouvy) a na základě dalších opatření v kontraktu.

VaV aktivity a finanční příspěvek společenství podle typu nástroje jsou uvedeny v následující tabulce pro rámcové programy EU:

1. Finanční příspěvek Společenství, jako všeobecný princip, nemůže pokrývat 100% výdajů nepřímých akcí s výjimkou návrhů zahrnujících nabídkovou cenu určenou procedurami použitelnými pro veřejné zdroje ze státních rozpočtů nebo majících formu předem určených celkových částek nastavených předem Komisí.
2. Avšak, finanční příspěvek Společenství může být až 100% výdajů nepřímé akce, jestliže je doplňkem k výdajům jinak uhrazovaných účastníky. Také a to ve specifických případech koordinačních akcí, může příspěvek dosahovat až 100% nutného rozpočtu pro koordinační aktivity finančně zajišťované účastníky samotnými.
3. Tato hodnota se může měnit pro různé oblasti.
4. Specifické právnické osoby a zvláště veřejné obdrží podle specifických podmínek finanční podporu až 100% jejich marginálních/dodatečných výdajů.
5. Výše asistence může být diferencována v souhlase s rámcovými pravidly Společenství pro státní podporu výzkumu a vývoje v závislosti na tom, zda se aktivity vztahují k výzkumu (nejvýše 50%) nebo demonstracím (nejvýše 35%) nebo jiným implementovaným aktivitám, jako je vzdělávání výzkumných pracovníků (nejvýše 100%) nebo management konsorcií (nejvýše 100%).
6. Aktivity integrovaných iniciativ vztahujících se k infrastrukturám musí zahrnovat jednu aktivitu sítě (koordinační akce: nejvýše 100% rozpočtu) a alespoň jednu z následujících aktivit: výzkumnou aktivitu (nejvýše 50% rozpočtu) nebo specifické aktivity v oblasti služeb (specifické podpůrné akce, např. transnárodní přístup k výzkumným aktivitám: nejvýše 100% rozpočtu).
7. Pro akce na podporu výzkumných infrastruktur vztahující se k přípravným technickým pracím (včetně studií proveditelnosti) a pro rozvoj nových infrastruktur je účast 6. Rámcového programu omezena na nejvýše 50% respektive 10% rozpočtu.
8. Navíc, Společné výzkumné středisko se bude účastnit nepřímých akcí na stejném základě jako osoby ustavené v členských státech.

Cílem implementace aktivit je definovat základní práva a povinnosti, zajistit autonomii konsorcia a stanovit právní pravidla pro rozvoj konsorcia.

Výzvy k podávání návrhů projektů

Výzvy k podávání návrhů projektů jsou standardním mechanismem k podání návrhů projektů. Výzvy jsou zveřejňovány standardním způsobem tak, jako v předchozích programech. Informace lze získat na všech adresách uvedených v kapitole kontakty.

Pracovní programy - Work Programs, Programové výbory

Programové výbory jsou jedním z prvků tzv. komitologie Evropské unie. Jde o systém poradních orgánů (výborů - committee) složených ze zástupců členských států EU. Programové výbory nemají rozhodovací pravomoci, avšak Evropská komise se názorem programového výboru do značné míry řídí. Pro 6. rámcový program EU jsou zřízeny dva programové výbory se zástupci pro jednotlivé aktivity 6. rámcového programu. Programové výbory se vyjadřují k tzv. pracovním programům (tedy podrobnějším popisům jednotlivých aktivit rámcového programu) včetně kalendáře pro vydávání výzev k podání návrhů projektů. Seznam členů programových výborů z ČR je uveden v následující tabulce (text ponecháváme v angličtině):

PC FP6 NOMINATION OF MEMBERS-CeZCH REPUBLIC
Specific Program: Integration and Strengthening the ERA
priority	member of the PC
Life sciences, genomics and biotechnology	Václav Pačes - The Institute of Molecular Genetics, Academy of sciences of the Czech Republic, E-mail: vpaces@imgcascz
Information Society Technologies	Jiří Kadlec - The Institute of Theory of Information and Automation, Academy of Sciences of the Czech Republic, E-mail: kadlec@utiacascz
Nanotechnologies and nanosciences, knowledge-based multifunctional materials and new production processes and devices	Karel Šperlink - Association of Innovative Enterpreneurship, E-amil: sperlink@aiecrcz Jiří Krejčík - National Research Institute for Materials, E-mail: krejcik@svumcz
Aeronautics and Space	Přemysl Hobza - Aeronautic Research and Test Institute, E-mail. hobza@vzlucz
Food Quality and Safety	Naděžda Koníčková - Technology Centre, Academy of Sciences of the Czech republic, E-mail: konickova@tccascz
Sustainable development, global change and ecosystems	Jana Čejková - Technology Centre, Academy of Sciences of the Czech republic, E-mail: cejkova@tccascz
Citizens and governance in a knowledge-based society	Martin Potůček - centre for Social and Economic Strategies, UK, E-mail: potucek@mboxfsvcunicz
Horizontal activities	Eva Hillerová -Technology Centre, Academy of Sciences of the Czech republic, E-mail: hiller@tccascz
Specific Program 2: Structuring the ERA
Research and Innovation	Zdeněk Kučera - Technology Centre, Academy of Sciences of the Czech republic, E-mail: kucera@tccascz Karel Aim - Institute of Chemical Process Fundamentals, Academy of Sciences of the Czech republic, E-mail: kaim@icpfcascz, kaim@kav.cas.cz
Human resources	Emil Kraemer - Technology Centre, Academy of Sciences of the Czech republic, E-mail: kraemer@tccascz
Research infrastructures	Petr Zuna - Faculty of Mechanical Engineering, CVUT, E-mail: zuna@fsidcvutcz, dean@fsid.cvut.cz
Science and society	Vladimír Albrecht - Technology Centre, Academy of Sciences of the Czech republic, E-mail: albrecht@tccascz, Iva Lekešová - Ministry of Education, Youth and Sports, E-mail: iva.lekesova@msmtcz
Horizontal activities	Karel Aim - Institute of Chemical Process Fundamentals, Academy of Sciences of the Czech republic, E-mail: kaim@icpfcascz, kaim@kav.cas.cz Alena Štiková - Affice of the Academy of Sciences, E-mail. stikova@kavcascz
EURATOM
CCE-Fusion	Pavel Chráska - Institute of Plasma Physics, Academy of Sciences of the Czech Republic, E-mail: chraska@ippcascz Milan Tichý - Faculty of Mathematics and Physics UK Prague, E-mail: tichy@mboxtrojamffcunicz
CCE-Fission	František Klik - Nuclear Research Institute, E-mail: klilk@ujvcz Rostislav Mach - Institute of Nuclear Physics, Academy of Sciences of the Czech Republic, E-mail. mach@ujfcascz

Věda a společnost

Aktivity spojené s oblastí vztahu vědy a společnosti nejsou sice jako celek součástí rámcových programů, ale částečně je tato oblast rámcovými programy pokryta. Jde o obecnou aktivitu direktorátu výzkum a inovace a zahrnuje následující oblasti (tzv. klastry):

• 1. Science, Technologie and Innovation in the Media (věda, technika a inovace ve sdělovacích prostředcích)
• 2. Science Weeks (týdny vědy - konference)
• 3. Science education (výchova k vědě) - Prof. Ivo Volf - Univerzita Hradec Králové
• 4. Dialogue and Participation (dialog a účast)
• 5. Women and Science (ženy a věda) - zástupce ČR - MUDr. Iva Lekešová, CSc. - MŠMT
• 6. Technologie Foresight (technické foresighty) - zástupce ČR - Ing. Karel klusáček, CSc., MBA . Tchnologické centrum AV ČR
• 7. Ethics (etika)
• 8. Governance, risks and expertise (vládnutí, rizika a expertízy) - zástupce ČR - Doc. Dr. Jaroslav Kalous, CSc. - Pedagogická fakulta UK a Zdeněk Konopásek - Centrum teoretických studií AV ČR a UK.

V případě této aktivity nejde sice o výzkumný program, ale z hlediska výzkumu a vývoje jde o velmi významnou aktivitu.

Opatření na podporu účasti MSP

Nejméně 15% celkového rozpočtu rámcových programů je určeno pro podporu účasti MSP. Přitom budou brány v úvahu specifické regionální a sociální situace a budou podpořeny technické potřeby MSP. Kooperativní výzkum - viz výše - je výzkum prováděný výzkumnými organizacemi pro MSP nebo HiTech MSP ve spolupráci s výzkumnými organizacemi a univerzitami, kolektivní výzkum je výzkum prováděný výzkumnými institucemi pro průmyslové podniky nebo průmyslové skupiny v sektorech, kde dominují MSP.

Definice malého a středního podniku (MSP)

MSP musí:

• mít méně než 250 zaměstnanců,
• mít (podle posledního schváleného ročního finančního výsledku hospodaření): buď menší roční obrat než 40 milionů Euro (~ 1,4 miliardy Kč) nebo menší aktiva (total balance sheet) než 27 mil. Euro (~ 945 milionů Kč),
• být nezávislým podnikem, tj. jiná společnost nebo společnosti, které nejsou MSP, nesmí vlastnit 25 % a více MSP. Zde existují výjimky: více než 25 % smí vlastnit investiční společnosti, fondy rizikového kapitálu, banky apod., tj. obecně instituce, které se nezabývají shodným typem podnikání jako MSP, ale investiční činností.

Adresa pro podávání návrhů projektů

European Commission, Directorate General Research and Innovation, Square de Meeus, 8, B-1050 Brussels, Belgium (pozor tato adresa nemusí vždy platit, závisí na typu výzvy respektive priority, návrhy je možné rovněž podávat elektronicky).

Nejdůležitější kontakty

• http://www.cordis.lu/fp6/
• http://europa.eu.int/comm/research
• http://www.cordis.lu/
• http://www.tc.cz/
• http://www.cordis.lu/fp6/step.htm
• http://www.cordis.lu/fp6/infodesks.htm

Dotazy lze zasílat elektronicky na adresu research@ceceuint.

Kontakty v ČR

Kontaktní místo a informační zdroj pro rámcové programy program v České republice:

Technologické centrum AV ČR Rozvojová 135, 165 02 Praha 6, Fax: 220 922 698, E-mail: techno@tccascz

Dr. Miloš Chvojka, CSc., Odbor mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji MŠMT ČR, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, tel: 257 193 511, fax: 257 193 713, E-mail: milos.chvojka@msmtcz

Informační zabezpečení 6. RP

Řízení tak rozsáhlého programu výzkumu a vývoje jako je 6. Rámcový program EU se neobejde bez informačního zázemí. Informační materiály vycházejí v papírové podobě a jsou k dispozici i na internetu. Mezi známé informační periodické publikace patří:

RTD Info (Magazine for European Research), vycházející měsíčně. CORDIS focus, vycházející každých 14 dní. Innovation & Technology Transfer, vycházející měsíčně. Nejrozsáhlejší a patrně nejlepší elektronický informační systém o výzkumu a vývoji v Evropě je CORDIS (Community Research and Development Information Service).

CORDIS

CORDIS v dnešní podobě vznikl rozhodnutím Evropského Parlamentu z 11. prosince 1991, kterým přijal dodatky k rozhodnutí Rady o šíření a využívání znalostí vznikajících ze specifických programů výzkumu a technického vývoje Společenství. Rozšíření CORDISu, zahrnující i koordinaci mezi specifickými a centralizovanými akcemi Společenství (tj. všech aktivit EU) vymezuje úkoly (funkce) CORDISu, které jsou naplňovány dále uvedenými databázemi.

CORDIS poskytuje rozsáhlé informační služby, v podstatě plně automatizované, které jsou dostupné přes ECHO (European Commission Host Organization) dostupného zejména přes www (http://www.cordis.lu/) a v řadě publikací. Jazykem CORDISu je angličtina. Je členěn do deseti hlavních a řady vedlejších vzájemně propojených databází:

• Databáze novinek - aktualit (News): Denně aktualizovaná databáze dokumentů a materiálů, obsahující informace týkající se všech aspektů výzkumu a vývoje v rámci EU včetně vyhlašování programů, tendrů, různých akcí, zpráv z oblasti legislativy a politiky výzkumu a vývoje a dalších dokumentů (jedná se v podstatě o aktuální souhrn novinek z ostatních databází). Hlavním pramenem pro databázi jsou Official Journal EU, doplněné řadou dalších pramenů a údajů z ostatních databází CORDIS. Obsahuje 19 polí, zejména datum záznamu, identifikaci dokumentu, jeho název a stručný obsah, prameny, potřebné kontaktní adresy a časové a místní údaje (kdy a kde byl vydán atd.).
• Databáze programů (Programmes): Poskytuje informace o programech výzkumu a vývoje vyhlášených po roce 1986 (tj. základního nástroje pro realizaci VaV politiky EU, které zahrnují podmínky pro účast ve veřej-né soutěži o prostředky ze zdrojů EU). Obsahuje 26 polí, zejména datum záznamu, identifikaci programu, název a typ programu, jeho cíle, podrobnější členění programu včetně komentáře, datum zahájení a ukončení programu, prostředky na něj vyčleněné, typ smlouvy resp. kontraktu pro projekty (tj. podmínky pro účast na řešení projektů programu), jak byl schválen (legislativní referenci), u probíhajících programů počet projektů, věcně podobné programy a kontaktní osobu vč. adresy, kde si lze vyžádat bližší údaje.
• Databáze projektů (Projects): Poskytuje informace o projektech financovaných zcela nebo částečně z rozpočtu EU na základě smluv. Zahrnuje jak projekty naplňující programy (viz výše), tak projekty mimo programy, které EU přímo či nepřímo (prostřednictvím dalších orgánů) podporuje - zakázky aj. Stejně jako databáze programů poskytuje informace o projektech od roku 1986. Hlavním zdrojem údajů jsou uzavřené smlouvy. Obsahuje 26 polí, zejména datum záznamu, identifikaci projektu, jeho název, cíl projektu, jeho popis, výsledek (u ukončených projektů), datum zahájení a ukončení projektu, stav projektu (řešený, ukončený atd.), cenu projektu, program či aktivitu, typ kontraktu, organizaci která projekt řeší vč. adresy a kontaktní (odpovědné) osoby aj.
• Databáze publikací (Publications): Obsahuje bibliografické údaje a abstrakta publikací, které jsou výsledkem programů resp. projektů výzkumu a vývoje financovaných ze zdrojů EU od roku 1962. Citovanými dokumenty jsou publikace známé jako EUR reports, obsahující vědecké a technické studie, monografie, materiály z konferencí a dalších jednání organizovaných EU a především závěrečné i průběžné zprávy projektů, (které jsou jedním z hlavních zdrojů údajů). Obsahuje 20 polí, zejména datum záznamu, název v angličtině, autory (se samostatným vyznačením kontaktní osoby), bibliografickou referenci, EUR referenci, abstrakt včetně přínosu, v jakých jazycích a kde je dostupná, rok publikace, typ publikace (technická zpráva aj.) atd.
• Databáze výsledků (Results): Obsahuje výsledky výzkumu a vývoje podporovaného nejen ze zdrojů mezinárodních (EU), ale i národních a privátních. Jedním z hlavních zdrojů jsou kontrakty o využití výsledků výzkumu a vývoje. Obsahuje 46 polí, umožňujících vyhledávání podle nejrůznějších kritérií (vč. tržního a věcného indexu, věcného rejstříku aj.) zahrnujících obecné informace, zejména datum záznamu, abstrakt výsledku, jeho inovační aspekty (přínos), možné tržní aplikace, stav vývoje (např. testování), právní formu ochrany výsledku, možnosti a potřeby dalšího vývoje (využití) včetně podmínek pro partnery, kontaktní adresu organizace i odpovědné osoby aj.
• Databáze partnerů (Partners): Databáze umožňující podle nejrůznějších kritérií vyhledávání partnerů (organizací) ve výzkumu a vývoji. Umožňuje hledání podle oboru, programů, klíčových slov, typů organizací, typů spolupráce (finanční zdroje, budoucí vývoj aj.) atd. a poskytuje informace o partnerech včetně spojení, zaměření atd.
• Databáze kontaktů (Contacts): Analogie předchozí databáze pro osoby. Uvádí zejména osoby odpovědné za programy, projekty, výsledky, národní kontakty atd. Kromě možností hledání uvedených výše umožňuje i hledání podle jmen, organizací atd.
• Databáze zkratek (Acronyms): Jedná se o obsáhlý seznam zkratek (akronymů) vztahujících se k programům a projektům a k organizacím zabývajícím se výzkumem a vývojem (vč. některých technických zkratek) s cca 5 300 akronymy.
• Databáze dokumentů společenství (Comdocuments): Databáze umožňující podle nejrůznějších kritérií vyhledat rozhodnutí a další závazné dokumenty EU vztahující se (a to i velmi nepřímo) k výzkumu a vývoji. Za výzkum a vývoj obsahuje 163 závazných dokumentů.
• Databáze knihovny dokumentů (Document Library): Databáze umožňující opět podle nejrůznějších kritérií vyhledat a v různých jazycích zobrazit plný text všech dokumentů EU vztahujících se k výzkumu a vývoji (včetně usnesení z konferencí aj.). Uvedené databáze CORDIS jsou samozřejmě vzájemně propojeny a často čerpají ze stej-ných údajů, takže např. stejný dokument lze nalézt v různých databázích (od News až po Document Library).

Národní kontaktní organizace

Národní kontaktní organizací bylo pověřeno Technologické centrum AV ČR a to na základě úspěšné činnosti vykonávané pro tuto oblast pro 5. rámcový program. Národní kontaktní organizace zajišťuje pro rámcové programy:

• šíření informací spojených s 6. rámcovým programem na celostátní úrovni,
• soustřeďuje tzv. Národní kontaktní body pro jednotlivé priority a aktivity 6. rámcového programu,
• zajišťuje kontakty s Evropskou komisí,
• metodicky vede Regionální a Oborové kontaktní organizace,
• zajišťuje analytické a statistické činnosti pro rámcové programy,
• vyhledává partnery pro konsorcia, a to jak v ČR, tak v zahraničí,
• spolupracuje s obdobnými organizacemi v členských státech EU a přidružených státech,
• napomáhá při přípravě návrhů projektů.

Seznam národních kontaktních bodů (NCP - National Contact Point) je uveden na této adrese: http://www.6rp.cz/uvodni_strana/?id=1

Informační infrastruktura pro 6. RP v ČR - NINET

Pro zajištění úspěšné účasti České republiky v projektech mezinárodní spolupráce ve VaV byla v průběhu roku 2000 uvedena v činnost národní informační infrastruktura pro 6. rámcový program EU NINET (National Information NETwork). Tato síť zahrnuje Národní kontaktní organizaci (Technologické centrum AV ČR) a Regionální a Oborové kontaktní organizace. Jejich seznam a kontakty jsou uvedeny na následující adrese: http://www.6rp.cz/uvodni_strana/?id=3.

• k úspěšné mezinárodní spolupráci ČR v oblasti VaV v rámci EU,
• k optimální návratnosti prostředků vložených do 6. RP ze státního rozpočtu,
• k optimálnímu využití těchto prostředků formou jejich využití v praxi.

Hlavní úkoly informační infrastruktury lze shrnout:

• zajistit úplnou a včasnou informovanost národní VaV základny o příležitostech financování VaV projektů z 6. RP,
• poskytovat všestrannou pomoc při přípravě návrhů projektů pro 6. RP,
• vyhledávat v případě potřeby partnery (v ČR i v zahraničí) do výzkumných konsorcií předkládajících projekt,
• přispět k maximální účasti průmyslu a malých a středních podniků v projektech,
• zajistit monitorování úspěšnosti ČR ve výběrových řízeních Evropské komise,
• vypracovávat přehled výsledků VaV projektů 5. RP a zajistit jejich zpřístupnění co největšímu okruhu potenciálních uživatelů.

Komponenty národní informační infrastruktury NINET.

Základním prvkem je "Národní kontaktní organizace" (NKO), která soustřeďuje "Národní kontaktní body" (National Contact Points, NCP) pro tematické a horizontální programy 6. rámcového programu.

Šíření potřebných informací v regionech a průmyslových a podnikatelských sektorech zajišťuje síť "regionálních kontaktních organizací" (RKO) a "oborových kontaktních organizací" (OKO), které jsou voleny tak, aby byly informacemi o 6. RP rovnoměrně pokryty regiony ČR s vysokou koncentrací výzkumu, vývoje a inovačního podnikání a aby byl vyváženě zastoupen univerzitní/akademický výzkum a průmysl/malé a střední podniky. Regionální kontaktní organizace spolupracují s národní kontaktní organizací.

Některé větší podniky, univerzity a výzkumné ústavy vytvořily tzv. "institucionální kontaktní body". Jsou to jejich zaměstnanci, kteří zajišťují informovanost o 6. rámcovém programu uvnitř svých institucí. Informační infrastrukturu NINET doplňují "další informační zdro