Ministerstvo
školství,
mládeže
a tělovýchovy

Společné programování je nástroj ke koordinaci národních zdrojů a zdrojů Evropské unie směřujících na řešení výzev moderní evropské společnosti. Společné programování je dobrovolné partnerství členských států EU a asociovaných zemí, jehož cílem je definovat a provádět společný strategický výzkum, založený na společné vizi, kterou partnerské země čelí velkým sociálním výzvám.

Společné programování předpokládá koordinaci existujících národních programů anebo vytvoření zcela nových za účelem sloučení finančních prostředků, výběru nejvhodnějších nástrojů a společného monitorování a hodnocení. Společné programování je jednou z iniciativ k naplnění konceptu Evropského výzkumného prostoru, jehož cílem je maximalizovat dopad národních a EU programů výzkumu a vývoje společným plánováním, prováděním a hodnocením národních výzkumných programů.

Evropská komise podpořila proces společného programování v červenci 2008, kdy publikovala sdělení „Towards joint programming in research: Working together to tackle common challenges more effectively“[1]. Iniciativa společného programování byla podpořena závěry Rady ze dne 2. prosince 2008, podle kterých byla ustanovena Skupina na vysoké úrovni pro společné programování (High Level Group for Joint Programming - GPC). Ta sdružuje nominované představitele členských států EU, zemí asociovaných k 7. RP a Evropské komise, podílející se na identifikaci témat společného programování a formulování rámcových podmínek a pravidel pro fungování společných programů. Zástupcem České republiky v HLG – GPC je Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc. a RNDr. Jana Bystřická z odboru mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji MŠMT.

3. prosince 2009 byla ve smyslu závěrů Rady zahájena pilotní iniciativa Společného programování „Neurodegenerativní onemocnění, zejména Alzheimerova choroba“ a identifikována první vlna témat iniciativ Společného programování, které pak byly zahájeny na základě závěrů Rady ze dne 12. října 2010.

Zasedání Rady ze dne 26. května 2010 vybralo druhou vlnu témat iniciativ Společného programování, ze které je prozatím zahájena jen iniciativa Delší a lepší život podle závěrů Rady ze dne 30. září 2011. U ostatních iniciativ druhé vlny se připravuje doporučení komisí k jejich zahájení.

Pro implementaci Společného programování zpracovala skupina  GPC v roce 2010 volná pravidla rámcových podmínek Společného programování (Voluntary Guidelines on Framework Conditions for Joint Programming in Research, která jsou přístupná na webové stránce http://ec.europa.eu/research/era/docs/en/voluntary_guidelines.pdf, a kterými se vymezují a definují výzvy pro podávání projektů, evaluační proces návrhů projektů, vyhodnocení dopadu iniciativy, způsoby financování přeshraničního výzkumu, šíření výsledků výzkumu, transfer technologií a práva k duševnímu vlastnictví. Otevřenost pravidel odráží fakt, že mohou být doplňována a měněna na základě zkušeností s pilotní iniciativou a iniciativami z první vlny.

Evropská komise podporuje aktivity Společného programování ze zdrojů 7. RP specifické koordinační akce, které usnadňují přípravu a administrativní řízení. Iniciativám první vlny tak byla přiznána finanční podpora na provoz sekretariátů. Iniciativy identifikované ve druhé vlně mohou finanční podporu ze strany EK získat až po schválení Evropskou komisí.

K pilotní iniciativě Společného programování pro boj s neurodegenerativními chorobami, stejně tak jako k ostatním iniciativám první vlny, se ČR přihlásila.

Neurodegenerativní onemocnění, zejména Alzheimerova choroba (Neurodegenerative diseases/Alzheimer´s)

Pilotní iniciativou je Iniciativa Společného programování pro boj s neurodegenerativními chorobami, zejména Alzheimerovou chorobou.

Jejím základním cílem je nalézt způsoby včasné diagnózy a léčby neurodegenerativních onemocnění, které by zmírnily sociální a ekonomický dopad onemocnění pro pacienty, jejich rodiny a zdravotní systém.

V rámci této iniciativy byla navržena čtyři témata, která by měla být středem výzkumného zájmu a organizačních opatření členských zemí:

• harmonizovat napříč Evropou použití biomarkerů neurodegenerativních onemocnění v mozkomíšním moku;
• sekvenovat celý exon v případech neurodegenerativních onemocnění;
• hledat nové léky na Alzheimerovu chorobu;
• komplexně léčit pacienty s kognitivními poruchami.

ČR v iniciativě reprezentují doc. MUDr. Iva Holmerová a MUDr. Martin Vyhnálek, PhD.

Zemědělství, potravinové zabezpečení a změna klimatu (Agriculture, food security and climate change)

Výzkum podporovaný v rámci této iniciativy bude zaměřen na zajištění dostatečné produkce potravin rostlinného i živočišného původu v podmínkách narůstající světové populace, zvyšující se urbanizace a očekávaných klimatických změn. Výsledky společně prováděného výzkumu by měly přinést cenné poznatky rozhodovací sféře při tvorbě politik a strategií pro zmírnění nepříznivých dopadů klimatických změn na produkci potravin.

Strategická výzkumná agenda zahrnuje 5 klíčových směrů: udržitelné potravinové zabezpečení za podmínek klimatické změny, environmentálně udržitelný růst a intenzifikace zemědělských systémů, posouzení vztahů mezi produkcí potravin, biodiverzitou a ekosystémovými službami, adaptace celého potravinového řetězce na klimatické změny, snížení produkce skleníkových plynů.

Členem řídicího výboru za ČR je Ing. Ladislav Jeřábek z Ministerstva zemědělství.

Kulturní dědictví a globální změny (Cultural heritage and global change)

Priorita výzkumu kulturního dědictví reaguje na současné globální výzvy. Předmětem společného programování a koordinovaného výzkumu jsou zejména tyto tři oblasti:

• výzkum vztahů mezi hmotným kulturním dědictvím a klimatickými vlivy a jejich změnami;ochrana a bezpečnost kulturního dědictví;
• změny ve vztahu společnosti k ochraně a užívání kulturního dědictví.  

ČR je v iniciativě zastupována prof. Ing. Milošem Drdáckým, DrSc.

Zdravá strava pro zdravý život (A healthy diet for a healthy life)

Iniciativa se zaměřuje na zdravý životní styl a na prevenci výskytu onemocnění způsobených nezdravým životním stylem. Špatné stravovací návyky, nezdravý životní styl a obezita mají za následek vznik mnoha chronických onemocnění. Základními okruhy výzkumu budou zdravý životní styl, výživa a prevence a snížení výskytu chronických chorob a poruch spojených s nesprávnou výživou.

ČR v iniciativě zastupuje Prof. MUDr. Michal Anděl, CSc.

V iniciativách druhé vlny zatím ČR participuje jen v iniciativě Antibiotická rezistence – Nastupující hrozba lidskému zdraví.

Iniciativa Mikrobiální rezistence  – Nastupující hrozba lidskému zdraví (The microbial challenge - An emerging threat to human health) je zaměřena na mikrobiální rezistenci vůči antibiotikům v lidské populaci. Existující antibiotika ztrácejí svůj efekt znepokojivou rychlostí, zatímco rychlost vývoje nových antibiotik má klesající tendenci. Základní cíle této iniciativy je identifikovat nové molekulární markery, nové molekuly pro antibiotický výzkum, vytvořit diagnostické metody pro rychlou identifikaci bakteriálního vzorku na citlivost k antibakteriální léčbě.

ČR je zastupována MUDr. Helenou Žemličkovou, PhD.

Tématem iniciativy Propojování znalostí o klimatu v zájmu Evropy (Connecting Climate Knowledge for Europe) je koordinace výzkumu změn klimatu v Evropě. Změna klimatu je iniciativou chápána v širokém slova smyslu a měla by zahrnovat poznatky ze všech relevantních vědních oborů.

Iniciativa Delší a lepší život – potenciál a výzvy spojené s demografickými změnami (More years, better life - the Potential and Challenges of Demographic Change) si klade za cíl koordinaci výzkumných aktivit, které směřují k tomu, že lidé budou moci žít zdravý, aktivní, nezávislý život a zlepší se jejich zapojení do společnosti i ve vysokém věku. Iniciativa je zaměřena na vytvoření optimálního prostředí pro stárnoucí evropskou populaci. Předpokládá výzkum v pěti tématech: Zdraví a výkon; sociální systémy a blahobyt; práce a produktivita; vzdělávání a učení; bydlení, vývoj vztahu město-venkov, mobilita.

Tématem iniciativy Městská Evropa – globální výzvy, lokální řešení (Urban Europe - Global Challenges, Local Solutions), bude výzkum procesů v urbanizovaných oblastech a hledání řešení nejvážnějších problémů, jako jsou sociální stratifikace, segregace, dopravní kongesce, emise, klimatické změny, ekologická degradace, ekonomická stagnace, migrace, chudoba a kriminalita.

Předmětem iniciativy Voda pro měnící se svět (Water Challenges for a Changing World) je snaha o udržení vodní bilance a udržitelného rozvoje v Evropě a ve světě. Potřeba vědeckého programu vychází z faktu, že potřeba vody roste rychleji než světová populace. Velkými konzumenty vody se stává vedle zemědělství také průmysl.

ČR vzdálená iniciativa Zdravá a bohatá moře a oceány (Healthy and productive seas and oceans) má za cíl maximalizovat přínosy, které evropská společnost může dosáhnout prostřednictvím moří a oceánů, jako jsou nová pracovní místa, rozvoj služeb, výroba inovativních produktů, sociálně spravedlivý stát.