EN
České děti studují obory, které nemají budoucnost
Tisíce žáků teď přemýšlejí osvé budoucí profesi. Přihlášky na střední školy mají odevzdat do 15. března. Málokdo z
nich zaškrtne v příslušné kolonce řemeslo či technický obor. Jenže humanitně zaměřených absolventů je nadbytek.
Většina mladých touží být spíše ekonomy či manažery, anebo si zvolí nějaký „soft" obor jako filozofii či práva.
Pokud se neprobudíme, státní rozpočet brzy neunese armádu nezaměstnaných. Navíc můžeme ztratit konkurenceschopnost,
protože nemáme pokryté obory jako strojař, elektrotechnik, projektant, konstruktér, kvalifikovaný technik,
specialista na chemickou výrobu apod. Doplácíme i na to, že jsme po roce 1990 podcenili roli tradičního průmyslu v
naší zemi. Mnoho podniků bylo prodáno do cizích rukou a některé byly vytunelovány. Téměř dobrovolně jsme vyklidili
pozice v cukrovarnictví, obuvnictví, v oděvním průmyslu. Zahraniční investoři v Česku vytvořili „montážní
monokulturu" v automobilovém průmyslu a elektrotechnice. Otázka je, co bude dál. Zda si vůbec udržíme slušnější
pozice a vychováme kvalifikované odborníky pro strategicky důležité obory. Zatím to vypadá strašidelně. Jako příklad
může posloužit oblast energetiky.
Nemáme nástupce Generace kvalifikovaných inženýrů, kteří se dnes starají o provoz elektráren a příslušných provozů,
nemá následovníky. Absolventů, kteří je mohou nahradit, je o 14 tisíc méně, než by bylo třeba. Tento výhled do roku
2016 pro výrobu elektřiny, tepla a rozvod plynu ukázala sektorová analýza Národního vzdělávacího fondu. Po roce 2016
budou mít s obsazením pozic velké problémy ČEZ i další. „V horizontu 10 let budeme potřebovat jenom pro ČEZ až 12
tisíc nových zaměstnanců," říká Martin Roman, generální ředitel ČEZ. Ten plánuje dostavbu Jaderné elektrárny Temelín,
nových paroplynových zdrojů a modernizaci dalších uhelných bloků.
Na místo jaderného inženýra si nemůže sednout ledajaký inženýr. Dnes se titulem inženýr pyšní řada těch, kteří de
facto vystudovali management a ekonomiku. Pořádný technický základ jim podle odborníků chybí. Přebytek manažerů nám
nepomůže. Největší šance na uplatnění budou mít skutečná „esa" s klasickým elektrotechnickým a strojírenským
vzděláním.
Jenže už nemá kdo učit. O tom, že děti exaktní předměty nebaví, nemusíme nikoho přesvědčovat. Na školy technického
směru prostě nejdou. Ministryně školství Miroslava Kopicová přitom vybízí rodiče, aby byli realisty. „Snesme se na
zem a řekněme dětem, že jejich budoucnost je v tom, aby se naučili něčemu pořádnému, co je jednou uživí." Není
podezřelé, že v Česku nevznikla po revoluci jediná soukromá škola technického či přírodovědného směru, zatímco těch,
které chrlí humanitně zaměřené absolventy, je přehršel? Pokud budeme chtít pohnout s problémem, jejž máme v Česku v
přípravě odborníků, nevyhneme se reformě pedagogických fakult. Učitelů je všeobecně málo. Buď přesluhují starší a
kvalifikovaní mladí utíkají do jiných oborů, nebo nevyhovuje jejich oborové rozložení. Nejvíce je to patrné v
matematice a fyzice.
Když už jde někdo na „pajdák", chce učit většinou češtinu a občanskou výchovu. Miloslav Brzezina z Technické
univerzity v Liberci upozorňuje, že na oboru učitelství fyziky aktuálně studují tři adepti. Týká-li se to češtiny a
„občanky", jde o počet 80 studentů. „Potřebovali bychom ten poměr prohodit," říká.
Problém mají Evropa i USA Lépe na tom nejsou ani v zahraničí, specialisté chybí v USA i v Německu. Francouzský
energetický gigant EDF a stavitel jaderných elektráren Areva oznámili, že za pět let odejde do důchodu na 40 procent
jejich provozních a servisních pracovníků. Přitom potřebují najímat až 750 „jaderných" absolventů ročně. Francouzské
školství jich dodá 350. Kde by další absolventy tedy brali?
V Evropě má zájem studovat technické obory pouze 15 procent mladé populace, což je obrovský handicap oproti asijským
zemím,které Evropu válcují již na startu. Vědecké a techniké obory tam chce studovat celých 60procent patnáctiletých.
Vyplýváto z údajů ministerstva školství.
***
Profese, kterých je třeba:
- technici
- strojaři a elektrotechnici
- specialisté na chemickou výrobu
- praktičtí lékaři
- zubní lékaři a dětští zubaři
- anesteziologové
- zdravotní sestry
- řemeslníci všeho druhu
Profese, v nichž je přetlak:
- inženýři ekonomie
- magistři práv a humanitních oborů
- PR a marketingoví manažeři
DÁLE ČTĚTE: Ministryně Miroslava Kopicová u kulatého stolu o technických oborech
