Jihlavské listy: Odcházející ministr sklidil od kantorů nevšední potlesk

15. května 2009 informovaly Jihlavské listy o konferenci k připravovanému Standardu kvality profese učitele, které se zúčastnil i tehdejší ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška.  

R. Křivánek: Skončí učitelské standardy opět v úřednické skříňce?

Také pedagogové z Vysočiny se koncem dubna v Praze účastnili konference, jejímž cílem bylo seznámit pedagogickou veřejnost s připravovanými standardy kvality profese učitele, které zpracovává skupina odborníků na ministerstvu školství.

Podle účastníka akce, šéfa krajské instituce Vysočina Education Romana Křivánka, na akci zaujal neformálním projevem i končící ministr školství Ondřej Liška. "Sklidil na politika nevšední potlesk účastníků, kteří zároveň vyjádřili i politování nad tím, že pan ministr odchází. Domnívám se, že takové sympatie asi z předchozích ministrů školství nikdo nezažil," konstatuje Křivánek. K zajímavým příspěvkům z praxe patřila podle Křivánka na konferenci prezentace ředitele ZŠ Dobronín Mikuláška. Standard podle R. Křivánka většina pedagogů chápe jako popis žádoucích kompetencí a činností učitele ve zvolených ukazatelích, kterými jsou např. plánování, realizace a hodnocení výuky či spolupráce s kolegy, rodiči a širší veřejností. "Jinými slovy se jedná o snahu definovat kvalitu pedagogické práce, které by měli dosahovat všichni učitelé po několika letech praxe," vysvětluje Křivánek, že se tento model často porovnává např. s atestacemi u lékařů či profesním rozvojem sociálních pracovníků. Učitelé by měli kromě jiného získat vodítko pro cílené zlepšování vlastní práce, což by mělo mít i dopad hlavně na žáky. "Pro ředitele by měl být standard pomůckou, jak pracovat s jednotlivými učiteli, což souvisí s finanční motivací," uvažuje Křivánek. Podobné standardy podle něho mají např. ve Velké Británii, ve Finsku či v Nizozemí, kde v roce 2004 přijali tzv. kompetenční zákon, který definoval požadavky na učitele, což trvalo 6 let.

R. Křivánek však připomíná také upozornění ze strany kritiků, že může nastat závod mezi učiteli, kteří budou absolvovat mnohá školení, aniž by se to výrazně projevilo na samotné kvalitě práce s žáky. "Na to však zastánci standardu reagují tak, že "body" za pouhou účast na školení učitel mít nebude, pokud se to právě neprojeví v praxi, tedy v samotné výuce," vysvětluje Křivánek.

Podle Křivánka existují i další pochybnosti a otázky: Bude vůbec možné vyhodnocovat zvýšení kvality pedagogů? Kdo by to měl dělat - ředitel či školní inspektor? Měl by mít standard oporu v legislativě nebo by měl být pouze příležitostí pro aktivnější a kvalitnější učitele a nástrojem jejich hodnocení pro ředitele? "Zůstává otázkou, zda bude tento záměr dostatečně finančně podpořen a zda nový ministr bude pokračovat v těchto krocích. Protože pokud celá záležitost skončí opět někde v úřednické skříňce, pochybuji o tom, že pedagogická veřejnost, už tak značně skeptická k jakýmkoli novotám, bude příště znovu naslouchat," obává se ředitel Vysočina Education.

Ministrovi Liškovi však podle něho nikdo nemůže upřít snahu zapojit do diskuse širokou pedagogickou veřejnost, které se snažili úředníci naslouchat: "Uvidíme, zda tento trend bude pokračovat nadále, anebo zda se jednalo pouze o světlý moment v historii učitelské profese."