Ministerstvo
školství,
mládeže
a tělovýchovy

Učitel je primárním hybatelem toho, co se děje ve škole. Bez sebevědomých, kvalitních a dobře finančně ohodnocených učitelů žádná změna ve školství nenastane. Těmito slovy zahájil ministr školství Ondřej Liška tiskovou konferenci, která se věnovala nejen návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících, ale také standardizaci učitelské profese.

Kvalita učitelské profese podle něj spočívá právě v propojení kvality práce a jejího odměňování. I z toho důvodu připravuje ministerstvo školství klíčový dokument Standardizace profesních činností učitele. Práci na něm řídí poradce ministra školství profesor Karel Rýdl z Univerzity Pardubice. Důvodů, proč takový standard vytvořit, je podle něj hned několik. Jednak všechny země OECD i řada dalších hledají vhodně formulovaný standard profesních činností učitele, který by se stal nástrojem pro hodnocení kvality výkonu učitele, jednak i Evropská unie po nás bude takovýto dokument požadovat. „Evropská unie předložila Evropský rámec kvalifikací, který bude prosazován i u nás. Jeho potřebnost vyžaduje i nařízení vlády č. 533/2005 Sb., tzv. katalog prací,“ uvedl K. Rýdl. Podle něj právě tento standard usnadní evaluaci kvality výkonu učitele, usnadní však i auto evaluaci vlastní práce, a přispěje tak ke zkvalitnění práce samotného učitele. „Dokument chce ale také jasně formulovat požadavky na posluchače pedagogických fakult,“ doplnil K. Rýdl.

O jaké požadavky se jedná? „Chceme formulovat, jaké kompetence by učitel pro svou profesi měl mít. Patří mezi ně například vedení mezilidských procesů, schopnost utváření vhodného prostředí, plánování učebních procesů, řízení třídy, podpora skupinovým činnostem, pozitivní ovlivňování vnějšího prostředí školy, ale i dovednosti efektivního hodnocení,“ řekl K. Rýdl a doplnil, že za každým tímto příkladem je vlastně skryta určitá kompetence, ať už je to interpersonální či pedagogická, didaktická nebo organizační.

Žádná profese se nedá dělat dobře bez toho, že by se průběžně také hodnotila. Proto i Standardizace profesních činností učitele bude zahrnovat hodnotící kritéria. „Chceme, aby konkrétní kompetence bylo možné také hodnotit,“ tvrdí K. Rýdl a jako příklad uvádí, že o schopnosti dobře využívat mezipředmětové vztahy by měla svědčit míra znalosti obsahu jednotlivých předmětů. Při plánování vyučovací jednotky by měl učitel zase brát zřetel nejen na samotnou hodinu, ale i na dlouhodobé cíle, na to, jaké znalosti, dovednosti má žák v daném předmětu, ale i obecně získat.

A v jakém časovém horizontu by měl být dokument hotov? „V červnu letošního roku začne celý náš tým formulovat jednotlivá kritéria, v listopadu bychom chtěli mít hotovu první verzi standardizace, v roce 2009 by dokument čekala diskuze s ostatními partnery a rok 2010 by mohl být rokem, kdy se projekt začne naplňovat v praxi,“ uzavřel představení projektu K. Rýdl.

Pro vytvoření dokumentu mluví i to, že v roce 2012 odejde podle ministerstva školství v Evropské unii do důchodu asi 1,2 milionu učitelů a s nimi odejdou i zkušenosti. Připravit budoucí učitele na to, aby nejen u nás opravdu kurikulární reforma fungovala, aby naplnila ty cíle, které se od ní očekávají, je nezbytnost. Otázkou zůstává, zda vysoké školy, zvláště pedagogické fakulty, budou ochotny nový způsob přípravy učitelů akceptovat. Podle K. Rýdla sice soulad jednotlivých partnerů, pokud jde o standardizaci, existuje, menší nesoulad ale zatím panuje právě s pedagogickými fakultami.

V neposlední řadě pro zpracování standardizace podle O. Lišky svědčí i potřeba více spojit učitelský plat s kvalitou práce. „Další zvyšování mezd učitelů nelze do budoucna zajistit jen a pouze plošně pomocí tarifní složky platu. Například mladé a schopné pedagožky a pedagogy ve školách neudržíme příslibem, že jednou, po dvaceti letech praxe, budou brát celkem slušné peníze. Ředitelé musí mít v ruce nástroj, jak odměňovat kvalitu formou odměn, osobního ohodnocení apod. Standardizace profesních činností má za cíl být jim v tomto směru vodítkem.“