Ministerstvo
školství,
mládeže
a tělovýchovy

Návrh na národní standardizované hodnocení Zpráva oceňuje v souvislosti s vážným nedostatkem, který hodnotící systém v ČR podle expertů OECD má:
„V současnosti je národní monitorovací systém pro evaluaci škol výrazně oslaben absencí informací o výsledcích žáků na celonárodní úrovni, tzn., neexistují žádné informace o výstupech žáků, které by byly srovnatelné napříč školami, regiony, nebo v čase.“ (str. 11).

V EU pouze ČR, Řecko, Lichtenštejnsko, Wales a Flandry nemají systém národního testování. Také proto je jako jedno ze závěrečných Doporučení navržen úkol:
„Vybudovat systémový monitoring s národními údaji o výsledcích žáků“ (str. 143). 

Zpráva pozitivně hodnotí zavedení externí dimenze u hodnocení žáků formou tzv. státní maturity:
„Maturitní zkouška obsahuje jak národní společnou část, tak i část specifickou pro školu, na které se podílejí učitelé školy.  Tento model umožňuje takové hodnocení žáků, které je celostátně konzistentní ve formátu i obsahu napříč všemi školami, ale také bere v potaz hodnocení, které je nejlépe realizováno učiteli.“ (str. 52).

Plán na zavedení testování žáků 5. a 9. tříd expertní tým považuje za správnou iniciativu MŠMT, když ji uvádí mezi Silnými stránkami hodnotícího rámce (str. 31) a v Doporučeních k hodnocení vzdělávacího systému i v závěrečných Doporučeních doslova uvádí:
„Jasnou prioritou České republiky pro hodnocení systému je stanovení měřítek výsledků učení žáka.  V současnosti byla zahájena práce na této prioritě rozvojem národních standardizovaných testů pro studenty 5. a 9. ročníků v předmětech český jazyk, cizí jazyk a matematika.  To je hodnotný počin, který může poskytnout národní údaje o výkonu žáků, který bude srovnatelný mezi školami, regiony a v čase, což je zásadní informace pro národní monitoring žákova výkonu.  Hodnotící tým tyto aktivity podporuje, ale vyslovuje varování ve třech specifických oblastech.“ (str. 118).

Zpráva uvádí, co považuje za rizika a jaká opatření ve vztahu k testování žáků doporučuje:
„Za prvé: standardizované testy by měly být úzce spjaté s cíli vzdělávání žáků. 
Za druhé: je třeba si uvědomit, že národní testy měří pouze omezenou část znalostí žáka. 
Za třetí:  hodnotící tým věří, že národní testy na této úrovni by měly být koncipovány pro dvojí účel:
- poskytnout silný pedagogický nástroj učitelům k hodnocení žáků v souladu s rámcovými vzdělávacími programy;
- monitorovat výkon žáka na národní úrovni a pomoci krajským a obecním úřadům v monitoringu jejich vlastních škol.“ (str. 143).
MŠMT si tato rizika uvědomuje. Doporučení OECD jsou v souladu s cíli MŠMT.

Závěrečná doporučení zdůrazňují potřebu standardů: „Vytvořit vzdělávací standardy obsahující cíle vzdělávání žáků dříve, než budou vytvořeny národní standardizované testy“.   Tento požadavek je již naplňován postupným zapracováváním standardů do RVP ZV.

Nutnost: „Omezit nechtěné dopady národních standardizovaných testů“ bude MŠMT řešit zákonnou úpravou po odborném zvážení.