Ministerstvo
školství,
mládeže
a tělovýchovy

 

III.

 

Ve svém rozsudku ze dne 13. listopadu 2007 dospěl Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „velký senát“) k opačnému závěru než senát druhé sekce Evropského soudu pro lidská práva a shledal v zařazení 18 stěžovatelů do zvláštních škol diskriminaci při užívání práva na vzdělání založenou na etnickém původu (článek 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod – dále jen „Úmluva“ -  ve spojení se článkem 2 Protokolu č. 1 k Úmluvě). Podle názoru velkého senátu tu byla dána tzv. nepřímá diskriminace, tedy situace, kdy mělo neutrálně koncipované opatření (možnost zařadit dítě do zvláštní školy určené pro děti s lehkým mentálním postižením) nepřiměřeně výrazný účinek pro příslušníky jedné skupiny, v tomto případě romské žáky, přičemž tento účinek nebylo možno vysvětlit ani povinným použitím odborného testování dětí, ani podmínkou souhlasu rodičů. Velký senát také poznamenal, že Romové představují znevýhodněnou a zranitelnou skupinu, která vyžaduje zvláštní ochranu. Podle velkého senátu nebyl proces přijímání do zvláštních škol doprovázen zárukami, které by zajistily, že bude přihlédnuto ke specifickým potřebám romských dětí plynoucím z jejich znevýhodněného postavení.

Velký senát též podotkl, že Česká republika věnuje pozornost nelehkému problému vzdělávání romských dětí a že jistá opatření již byla přijata, včetně zrušení zvláštních škol novým zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zavádění pedagogických asistentů, přípravných tříd a kursů za účelem doplnění vzdělání, jakož i odstranění formálních bariér mezi absolvováním jakéhokoliv typu základní školy a možností pokračovat na střední škole všeobecného typu.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Ministerstvo školství“) v zá­sadě připouští debatu o tom, zda jsou již učiněné kroky dostatečné jak z hlediska širšího sledovaného cíle, kterým je začlenění všech dětí, kterým v tom nebrání závažné potíže, do hlavního vzdělávacího proudu, tak z hlediska samotného výkonu rozsudku Soudu ve věci D. H. a ostatní. Vskutku, v souladu s judikaturou Soudu skýtá oblast vzdělávání značný prostor pro uvážení jednotlivých států a řada užitečných opatření ke zvýšení vzdělanosti romských dětí a jejich schopnosti se začlenit do společnosti – opatření, která vláda hodlá uskutečňovat a o nichž bude pojednáno dále – jednoznačně přesahuje užší rámec výkonu rozsudku Soudu. To platí i pro Soudem zmiňované doporučení č. R (2000) 4 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o vzdělávání romských dětí v Evropě a další doporučující materiály Rady Evropy, jiných mezivládních organizací, ale i organizací nevládních.

Ostatně, problematika vzdělávání romských dětí je vládou vnímána jako jeden z klíčových bodů při řešení sociálního začleňování Romů a nelze ji řešit izolovaně. Opatření přijímaná v oblasti vzdělávání jsou realizována v kontextu s dalšími kroky v oblasti sociální práce, bydlení, zdravotní péče.

Současná situace romských dětí ve vzdělávání v České republice je dána dlouhodobým vývojem a problémy z ní vyplývající jsou hluboce zakořeněné. Přes absenci etnicky pod­míněných statistických údajů (blíže viz následující kapitola) lze z jednotlivých odhadů neziskových organizací a konkrétních kazuistik některých dětí či mladých lidí, kteří absolvovali základní vzdělání, usuzovat na častou nízkou školní úspěšnost romských dětí. Z uvedených zdrojů lze také vyvodit, že nízkou školní úspěšností jsou postiženy především ty romské děti, které žijí v prostředí sociálně vyloučených lokalit či v prostředí sociálním vyloučením ohroženém. Snahou resortu školství a vlády je tuto situaci řešit i bez přímé souvislosti s rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice.  V období od roku 1999 do současnosti již také byla realizována řada opatření vedená snahou zvýšit otevřenost českého školství a nastavit podpůrné mechanizmy ke zvýšení školní úspěšnosti romských dětí. Podrobnější informace o již realizovaných opatřeních jsou rozvedeny v příloze tohoto dokumentu. Ze systémových opatření máme na mysli především kurikulární reformu zahájenou v roce 2005, která vytváří jednotlivým školám možnost nastavit vzdělávací program podle potřeb dětí a komunity, ze které děti do školy přicházejí. Další opatření mají spíše afirmativní charakter směrem k romské populaci či k dětem se sociálním znevýhodněním.

Česká republika je jednou ze zemí zapojených do realizace Dekády romské inkluze (2005 – 2015) - iniciativy dvanácti zemí střední a jihovýchodní Evropy, která spojuje zúčastněné vlády, mezinárodní instituce a romskou občanskou společnost v procesu zahájení aktivit na posílení sociálního začlenění Romů jako priority regionální a evropské politické agendy; výměny zkušeností; zapojení Romů do rozhodování, která se jich týkají; využití mezinárodních zkušeností a odborných znalostí s cílem urychlit řešení náročných otázek romské integrace a zvyšování povědomí veřejnosti o situaci Romů žijících v podmínkách sociálního vyloučení prostřednictvím celospolečenského diskurzu. Cíle Dekády jsou plněny v oblasti vzdělání, zaměstnanosti, zdravotní péče a bydlení. Vzdělávání Romů je také předmětem meziresortního dokumentu Koncepce integrace romské komunity schváleného vládou ČR, ze kterého vyplývají úkoly pro všechny resorty včetně školství. Cíle koncepcí v oblasti vzdělávání jsou zaměřeny na podporu školní úspěšnosti sociálně znevýhodněných romských dětí v hlavním vzdělávacím proudu, podporu při dosahování kvalifikace a tím vytvoření podmínek pro lepší uplatnění na trhu práce.

Při realizaci projektů a aktualizaci koncepcí v oblasti sociální integrace Romů žijících v podmínkách sociálního vyloučení nebo sociálním vyloučením ohrožených jsou využívány podklady a informace ze zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí a Rady vlády pro záležitosti romské komunity z roku 2006 (Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti), v níž jsou identifikovány konkrétní sociálně vyloučené lokality a lokality sociálním vyloučením ohrožené a konkrétní problémy, se kterými se obyvatelé lokalit potýkají.

Plánování dalších opatření jsou věnovány následující kapitoly. Nejsou však opomenuta ani faktická omezení působení státu v předmětné oblasti, a tedy limity zamýšlených opatření. V tomto směru nutno podotknout, že lze jen stěží dohlédnout skutečných dopadů, které může rozsudek Soudu ve věci D.H. a ostatní přinést. V praxi je k dosažení konkrétních výsledků vždy nutné brát v potaz konkrétní případy, což ovšem rozsudek cíleně opomíjí. Budoucnost ukáže, k jakým výsledkům v oblasti právní, pedagogické a sociální se bude možné dobrat přes jednotlivá zobecnění, na nichž je rozsudek podstatnou měrou postaven.

Konečně je třeba dodat, že tato zpráva vychází z četných konzultací s českými nevládními organizacemi, které projevily zájem podílet se na koncipování opatření ke zlepšení situace romských dětí ve vzdělávání.

 

A. Stručné představení opatření zaměřených na současný stav

             

Prvním předpokladem pro realizaci jednotlivých opatření zaměřených na nápravu současného stavu a také na nastavení efektivních preventivních opatření je zajištění informací o situaci romských dětí ve vzdělávacím systému v ČR. Tyto informace nejsou v ČR v současné době k dispozici, v minulém období nebyly etnicky podmíněné údaje zjišťovány. V roce 2008 byla zahájena šetření v dané oblasti. První výsledky budou známy v prvním čtvrtletí roku 2009.  Na jejich základě pak budou konkretizována a upravována další opatření uvedená níže. Výsledky šetření budou dále průběžně využívány při formulaci integrační a vyrovnávací vzdělávací politiky směrem k romským žákyním a žákům, kteří vykazují speciální vzdělávací potřeby.

 

Prvním šetřením je Sociologický výzkum zaměřený na analýzu podoby a příčin segregace dětí a mladých lidí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí. Šetření bude na základě zakázky Ministerstva školství realizovat nestátní organizace ve 100 základních školách v blízkosti sociálně vyloučených lokalit a lokalit sociálním vyloučením ohrožených. Lokality jsou obývány převážně Romy.

 

Výsledky šetření budou obsahovat informace o vzdělávání romských dětí a mladých lidí, kteří v těchto lokalitách žijí. Cílem šetření je získat podložené informace a statistické údaje o průběhu vzdělávání těchto žáků a žákyň především na základních školách, porovnat je s průběhem vzdělávání žáků a žákyň z majoritní společnosti a identifikovat faktory, které určují nerovnosti v dané oblasti. Při realizaci navazujících kroků se pak zaměříme především na ovlivnění těchto faktorů. Výstupy výzkumu také poskytnou informace o již poskytované specifické podpoře, které se žákyním a žákům na sledovaných školách dostává. Výsledky šetření přinesou jasný obraz stavu a vývoje ve vzdělávání sociálně znevýhodněných romských žákyň a žáků, a to ve srovnání vzdělávacích drah a vzdělávacích šancí romských a neromských žákyň a žáků.

 

Dále bude realizována Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákyním a žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, jejíž součástí bude i získání údajů o počtu žákyň a žáků z romského etnika vzdělávaných v „běžných“ vzdělávacích programech a programech pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Šetření bude na základě zakázky Ministerstva školství realizovat nestátní nezisková organizace v 90 základních a středních školách.

 

Získaná data pomohou vyhodnotit míru potřeby podpory žákyň a žáků z těchto škol pro integraci do hlavního vzdělávacího proudu a jejich možnosti, poskytnou také potřebné údaje pro pozdější vyhodnocení efektivity navazujících opatření. Dalším cílem studie (analýzy) bude zmapovat současný reálný stav v základních a středních školách, tj. jakým způsobem se pedagogové vyrovnávají s nutností uplatňování přiměřených přístupů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Analýza bude realizována a vyhodnocena do konce prvního čtvrtletí roku 2009. 

 

K oběma výše popsaným analýzám je nicméně nezbytné připomenout, že statistická zjišťování údajů o etnické příslušnosti žákyň a žáků a související analýzy mohou být realizována jen na dobrovolném základě; právními předpisy není stanovena odpovídající zpravodajská povinnost. Etnická příslušnost jednotlivce je navíc záležitostí jeho osobního přesvědčení – obecný postup k určení etnické příslušnosti lze stanovit jen obtížně. U získaných dat je proto nutné počítat s takto podmíněnou statistickou chybou.

 

Na základě údajů o situaci romských žákyň a žáků v oblasti vzdělávání v ČR, které budeme mít k dispozici z výsledků výše uvedeného šetření a analýz v březnu roku 2009, budou realizována nová či upravena stávající opatření zaměřená na vytvoření reálné šance na zařazení dětí z romských rodin, vyčleněných v důsledku sociálního znevýhodnění z hlavního vzdělávacího proudu zpět a na prevenci jejich odchodu z hlavního vzdělávacího proudu. Opatření budou vycházet z popisu situace, zjištěné podoby a identifikovaných příčin nerovnosti romských žákyň a žáků v oblasti vzdělávání, pokud bude tato zjištěna. Konkrétní opatření budou také realizována s ohledem na skutečnost, jak vysoký počet dětí z romských sociálně vyloučených lokalit je v rámci vzdělávacího systému vzděláván podle standardů pro děti s lehkým mentálním postižením.

 

V oblasti nápravných opatření pak bude provedena analýza diagnostických nástrojů k určení rozumové schopnosti dětí užívaných pedagogicko – psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry. Cílem analýzy je získat relevantní údaje o jejich validitě směrem k cílové skupině romských dětí, které se socializují a trvale žijí v prostředí sociálního vyloučení, případně jsou sociálním vyloučením ohrožené. V návaznosti na analýzu bude vytvořena metodika pro pracovníky poraden ke způsobu testování dětí ze sociálně znevýhodněného nebo kulturně odlišného prostředí (tedy i romských dětí). V rámci metodiky bude zejména zdůrazněna nutnost opírat se při diagnostikování o důležité faktory ovlivňující výsledky standardně užívaných testů, využít kulturně relevantních testů, eventuelně mechanismů dynamického testování v kontextu rodinného prostředí. Dále budou modifikovány standardy pedagogicko psychologických poraden a speciálně pedagogických center (vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních) a upraven může být též certifikační proces těchto odborných pracovišť. Cílem opatření je zvýšit kvalitu diagnostiky a poradenství tak, aby byla nástrojem napomáhajícím integraci sociálně znevýhodněných romských dětí, žákyň a žáků do hlavního vzdělávacího proudu.

 

B.  Stručné představení preventivních opatření

 

Konkrétní opatření jsou směřována do oblasti předškolního, základního a středního vzdělávání, do oblasti pregraduálního a postgraduálního vzdělávání pedagogických pracovníků a zvyšování informovanosti rodičů romských dětí v oblasti vzdělávání.  V návaznosti na skutečnosti zjištěné v analýzách a statistickém šetření pak budou realizovány kroky zaměřené na zvýšení prostupnosti škol, které pracují podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, upraveného pro žáky s lehkým mentálním postižením, eventuelně realizují dobíhající vzdělávací program Zvláštní škola, a vzdělávacích programů využívaných v rámci hlavního vzdělávacího proudu.

 

Jelikož připravovaná opatření s ohledem na existující sociální a kulturní rozdíly mezi většinovou společností a romským etnikem vyžadují zvlášť citlivý přístup a nelze spoléhat jen na jednostranná opatření, budou tato opatření realizována ve spolupráci s partnery na meziresortní, krajské a lokální úrovni, s neziskovým sektorem včetně romských organizací, jejichž stěžejní činnost je zaměřena do oblasti sociální integrace Romů. Podpora bude směřována na projekty rozvíjející komplexní péči zahrnující terénní sociální práci, předškolní kluby a centra, nízkoprahové programy, podporu školní a mimoškolní přípravy atp. Budou rozvíjeny také programy zaměřené na vyrovnání znevýhodnění v průběhu povinné školní docházky s cílem integrovat žákyně a žáky do hlavního proudu vzdělávání (podpora školní přípravy, mentoring, tutoring, programy zaměřené na rozvíjení jazykových kompetencí, podpora přípravy na volbu povolání a studium na střední škole atp.).

 

V oblasti přípravy pedagogických pracovnic a pracovníků byly v minulém období zahájeny programy směřující do pregraduální přípravy. Většina veřejných vysokých škol zařadila do akreditovaných programů témata zaměřená na podporu integrace dětí z romských sociálně vyloučených lokalit. Dalším záměrem je příprava a realizace dalšího vzdělávání pro pracovnice a pracovníky škol a školských poradenských zařízení, orientovaného na specifika v oblasti vzdělávání těchto žákyň a žáků a na poradenské intervence a diagnostiky ve vztahu k dětem socializujícím se ve specifických podmínkách sociálního vyloučení. Ve všech plánovaných programech bude zaměřena pozornost na spolupráci s rodiči a rodinami romských dětí.

 

 Cílem navrhovaných opatření je vytvoření podmínek pro poskytování takové podpory sociálně znevýhodněným romským dětem, žákyním a žákům v oblasti vzdělávání, jež bude směřovat k vyrovnání jejich vstupního znevýhodnění a k vytváření předpokladu jejich školní úspěšnosti v hlavním vzdělávacím proudu. V dlouhodobém horizontu bude podpora poskytována především v rámci hlavního vzdělávacího proudu, a to i na úrovni předškolního vzdělávání.

 

C. Plánovaná opatření Ministerstva školství související s řešením situace romských dětí ve vzdělávání:

 

1. Provedení analýz a statistických šetření směrem ke zmapování zastoupení romských dětí v segmentu škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a definování míry individualizace pedagogického přístupu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Analýzy budou realizovány v období říjen 2008 až březen 2009. Výsledky šetření budou kvalitativním a kvantitativním podkladem pro přesnější zacílení následujících opatření.

 

2. Transformace poradenského systému ČR – nastavení procesu  sociokulturně citlivého poradenství, diagnostikování a intervenční péče zaměřené zejména na identifikaci speciálních vzdělávacích potřeb a podporu pedagogických pracovnic a pracovníků při využívání vhodných vyrovnávacích opatření, nástrojů a metodik Nově nastavit způsob činnosti poradenských pracovišť směrem ke zvýšení jejich mobility, pružnosti a multidisciplinárního způsobu práce. Definovat nově standardy poradenských služeb a nastavit funkční nezávislý systém revizí závěrů z poradenských vyšetření. Vytvořit standardizovaný postup pro informování zákonných zástupců dítěte o všech aspektech vyplývajících z dílčích závěrů šetření poradenských pracovišť, který bude zajišťovat skutečně informovaný souhlas se závěry poradenského šetření a jasně definovat důsledky vyplývající z realizace doporučených opatření.

 

3. Vypracování Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání, ve kterém bude věnována zvýšená pozornost výchově a vzdělávání romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit a vytvoření inkluzivních mechanismů směrem k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Řada dílčích opatření bude realizována v součinnosti s dalšími resorty, samosprávou a neziskovým sektorem. Realizací úkolu se na Ministerstvu školství zabývá nově ustanovená skupina a spolupracující širší tým odborníků z neziskového sektoru, romských organizací, dalších institucí státní správy, akademické obce, zástupců škol a samosprávy. Předpokládaná příprava Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání je listopad 2008 až prosinec 2009.

 

4. Nastavení procesu další transformace škol, které vzdělávají podle školních vzdělávacích programů vytvořených na základě přílohy k rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání pro děti s lehkým mentálním postižením. Nízká školní úspěšnost určitého procenta žáků vzdělávaných na těchto školách nemusí být ve skutečnosti zapříčiněna sníženými rozumovými schopnostmi, nýbrž může být důsledkem jiných okolností, např. sociálním znevýhodněním, či poruchami chování atd. Vzdělávání v takové škole by potom nepřispívalo k vyrovnávání znevýhodnění žákyň a žáků s cílem jejich co nejrychlejšího zařazení do hlavního vzdělávacího proudu, neboť se soustřeďuje spíše na vytvoření specifického vzdělávacího prostředí pro tyto žákyně a žáky. V takovém případě by nedocházelo k plnému možnému rozvoji jejich schopností a dovedností. Záměrem Ministerstva školství je v mezích své pravomoci vytvořit podmínky pro co nejširší revizi školní úspěšnosti a definovat aktuální úroveň vzdělávacího potenciálu žákyň a žáků vzdělávaných v těchto školách a nastavit systém individuálních vzdělávacích plánů a vyrovnávacích opatření. V rámci procesu bude věnována zvýšená pozornost romským žákyním a žákům vzdělávaných v tomto typu škol.

 

 

5. Vytvoření Konceptu rané péče pro děti ohrožené sociálním vyloučením ve věku  od 0 do 3 let. Zvýšená pozornost bude při přípravě a realizaci konceptu věnována romským dětem a jejich rodinám. Cílem Konceptu je zajistit včasnou komplexní péči směřující k podpoře plného rozvoje potenciálu dětí, a to jak na úrovni rozvoje jejich osobnosti, tak kognitivně behaviorálních funkcí.  K vytvoření Konceptu rané péče bude zahájeno jednání o spolupráci s dalšími resorty zainteresovanými do problematiky, zejména s ministerstvy zdravotnictví, práce a sociálních věcí a pro místní rozvoj.

V oblasti výchovy a vzdělávání dětí ohrožených sociálním vyloučením je jednou z nezbytných podmínek budoucí školní úspěšnosti včasné a kontinuální provázání pedagogické intervence s intervencí sociální. Konkrétní opatření budou součástí Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání.

 

6. Kontinuální rozvíjení Koncepce včasné péče cílené zejména na zlepšení podmínek  předškolní přípravy  dětí ohrožených sociálním vyloučením od 3 let do zahájení povinné školní docházky. V rámci Koncepce bude věnována zvýšená pozornost předškolní přípravě romských dětí. Koncepce bude zaměřena zejména na vytvoření podmínek pro kvalitní předškolní přípravu dětí ohrožených sociálním vyloučením a to směrem k vyrovnávání jejich případného znevýhodnění ještě před zahájením povinné školní docházky. Navrhovaná opatření budou směřovat také ke zvýšení počtu romských dětí, žákyň a  žáků v hlavním vzdělávacím proudu a k podpoře jejich školní úspěšnosti na všech úrovních vzdělávání. Současně bude velká pozornost věnována práci s rodinou těchto žáků tak, aby rodiče dokázali vytvářet podporu pro vzdělávání svých dětí (sociální služby, služby učitelů-didaktiků, tutorů).

 

7. Pregraduální a postgraduální vzdělávání pedagogických pracovnic a pracovníků  ve všech oblastech vzdělávacího systému zaměřené na posilování jejich kompetencí k vytváření inkluzivního školního prostředí.

 

8. Vytváření a rozvíjení vyrovnávacích opatření zaměřených na kompenzaci znevýhodnění dětí ohrožených sociálním vyloučením a to zejména: zařazení kvalifikovaných asistentek a asistentů pedagoga do vzdělávacího procesu na všech úrovních a typech škol, rozvíjení specifických programů zaměřených na přímou podporu dětí formou mentoringu a tutoringu, programy zaměřené na podporu pedagogických pracovnic a pracovníků, vytvoření standardů práce asistenta pedagoga a systému jejich metodické podpory.

 

9. Zahájení národního projektu CPIV – Centra podpory inkluzivního vzdělávání. V rámci projektu budou vybudovány odborné týmy ve všech krajích ČR, které budou poskytovat  metodickou podporu pedagogickým pracovnicím a pracovníkům na všech úrovních vzdělávacího systému zaměřenou na specifika pedagogické práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, posílení regionálních zdrojů, vytvoření sítě odborníků, vytvoření multidisciplinárních týmů poskytujících podporu pedagogickým pracovnicím a pracovníkům, žákyním, žákům a jejich rodinám. Jedním z cílů projektu je rozvíjení aktivit zaměřených na pedagogizaci rodinného prostředí. Romské děti jsou významnou cílovou skupinou připravovaného projektu. Projekt bude zahájen v červenci roku 2009.

 

10. Zdůraznění principu respektu k diverzitě v rámcových a školních vzdělávacích programech především v oblasti průřezového tématu multikulturní výchovy, nastavení principu sociálně-inkluzivních hodnot také při vytváření metodických materiálů a učebnic. Součástí opatření je též zařazení kapitol o historii a kultuře Romů do vzdělávacích programů škol. Cílem opatření je vytvořit podmínky pro posílení kulturní identity romských žákyň a žáků a zvýšit úroveň informovanosti v dané oblasti.

 

11. Zaměření dotačních programů Ministerstva školství na rozvoj inkluzivního modelu vzdělávání, využití Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (2007 – 2013) k podpoře aktivit zaměřených na rovné příležitosti ve školství.

 

12. Vytvoření platformy umožňující celospolečenskou diskusi, sdílení příkladů dobré praxe, „know-how“, efektivních postupů při vzdělávání dětí ohrožených sociálním vyloučením, dětí, žákyň a žáků a romského etnika, a to na národní a mezinárodní úrovni. Naplňování principu partnerské spolupráce za účelem sjednocení politik jednotlivých aktérů na poli sociálního začleňování  na všech úrovních (zahrnující státní správu, poradní orgány vlády, Agenturu pro sociální začleňování, akademickou obec, samosprávu, neziskový sektor, mateřské, základní a střední školy, pedagogické pracovnice a pracovníky…).

 

Opatření jsou koncipována se záměrem nastavit v ČR systém inkluzivního vzdělávání, ve kterém budou vytvořeny rovné podmínky pro vzdělávání všech dětí s ohledem na jejich speciální vzdělávací potřeby, kulturní a sociální zázemí a nabídne efektivní systémovou podporu pro rozvinutí jejich plného vzdělávacího potenciálu. 

 

D.  Další komunikace s Výborem ministrů Rady Evropy ohledně výkonu rozsudku D. H. a ostatní (akční plán v užším smyslu)

 

Připravovaná opatření a zahájené aktivity, které v souvislosti s výkonem rozsudku realizujeme, jsou zaměřeny na zvýšení inkluzivity vzdělávání v České republice a budou realizovány postupnými kroky.  Jejich realizace předpokládá širokou mezirezortní spolupráci a diskusi. Ve vztahu ke vzdělávání romských dětí se také nezbytně musíme opřít o výsledky zahájených studií, neboť v této chvíli nedisponujeme etnicky podmíněnými daty.

 

Vláda bude o realizaci a plánovaných aktivitách k výkonu rozsudku informovat Výbor ministrů Rady Evropy v uvedeném harmonogramu:

 

1.   Duben 2009: zpráva o výsledcích šetření a o prvních závěrech, které z nich činíme.

2.   Říjen 2009: zpráva o výsledcích šetření metod používaných v poradnách a o opatřeních přijatých na základě těchto šetření.

3.   Únor 2010: zpráva o zpracování a hlavních relevantních závěrech Národního plánu inkluzivního vzdělávání (tento plán by měl zahrnovat řadu opatření již zmíněných v čás­ti C a bude též vycházet z výsledků šetření zmiňovaných v části A této zprávy).

 

Příloha:   Informace o realizovaných opatřeních (83,50 KB)