Praha, 3. dubna 2018 – Představujeme vám další projekt podpořený z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Tentokrát se jedná o projekt Českého vysokého učení technického v Praze s názvem Bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení a forenzní analýzy jaderných materiálů, který získal finanční prostředky z výzvy Rozvoj výzkumně zaměřených studijních programů.
„Bezpečný provoz reaktoru můžeme rozdělit ještě do tří složek. První z nich je jaderná bezpečnost. Zjednodušeně lze říct, že se jedná o to, aby štěpná řetězová reakce byla stále pod kontrolou, aby například nedošlo k přehřátí reaktoru a roztavení jaderného paliva. Druhou složkou bezpečného provozu je ochrana před zářením známá jako radiační ochrana. Třetí složkou je pak havarijní připravenost, protože je potřeba mít schopné a trénované lidi, kteří by rozpoznali, že se něco nežádoucího v reaktoru děje, a uměli by v takových situacích adekvátně reagovat. Do tří složek se dá rozdělit i zabezpečení reaktoru. Fyzická ochrana zařízení má předejít například krádeži jaderného materiálu, který by dále mohl být zneužit, a spočívá třeba v kontrolách všech návštěvníků. Další složkou je kybernetická bezpečnost související se současnou digitalizací. Všech zaměstnanců, kteří se kolem reaktoru pohybují, se týká poslední složka. Tou je informační bezpečnost a v podstatě znamená to, že zaměstnanci nemohou vyprávět, jak to na jejich pracovišti funguje, protože takové informace by mohl někdo zneužít,“ popisuje dále Ľubomír Sklenka.
„99 % všech bakalářských, magisterských i doktorských programů je spojeno s bezpečností, ale výuce zabezpečení jaderných zařízení se v podstatě nikdo nevěnuje. Po roce 2001 se jím začali zabývat v USA. V Evropě je jeden podobný program v Holandsku a jeden v Německu. U nás provozujeme školní reaktor 27 let a uvědomujeme si, jak je komunita z oboru rozdělena na „safety“ a „security“. Je zde přirozeně bariéra. Smyslem našeho projektu je vytvořit unikátní doktorský program, kde budeme učit studenty, aby na jaderné zařízení pohlíželi komplexně. Další součástí projektu je forenzní analýza jaderných materiálů, která se zabývá například případy, kdy by někdo jaderný materiál ukradl, a na řadu by přišlo vyšetřování. Pokud by byl takový materiál někde nalezen, pomocí klasických jaderně-chemických metod bychom poznali, odkud byl,“ přibližuje zaměření projektu Ľubomír Sklenka.
Nyní bude projektový tým nový doktorský program dva roky připravovat. Do budoucna by mělo být ročně přijímáno asi pět studentů do čtyřletého prezenčního studia. Dobrá spolupráce již byla navázána v USA na University of Tennessee a na Middlebury Institute of International Studies at Monterey v Kalifornii a už nyní se objevují zahraniční zájemci o studium připravovaného programu. Absolventi oboru by mohli pracovat například jako analytici v organizacích, které provozují jaderná zařízení, ve výzkumných ústavech nebo národních dozorných orgánech.
„Studium bude vysoce individuální a vysoce experimentální. Náš školní reaktor je ideálním reálným jaderným zařízením, na kterém můžeme věci demonstrovat. Je to podobný případ, jako když chcete získat řidičský průkaz a jezdíte na trenažéru a pak najednou sednete do auta. Pocit odpovědnosti, který na sebelepším simulátoru nezískáte, je velkou přidanou hodnotou. Jaderné energie není třeba se bát, pokud víte, jak na ni. Na druhou stranu je potřeba mít před ní stále respekt,“ říká Ľubomír Sklenka a na závěr dodává: „Naší ambicí je budovat bezpečná jaderná zařízení tak, aby byla ekonomicky a společensky akceptovatelná, zvyšovat jejich kvalitu.“