Ministerstvo
školství,
mládeže
a tělovýchovy

Soukromé vysoké školy v ČR
Václav Vinš, Pavel Němec (odbor vysokých škol MŠMT)

Základními podklady pro zpracování této informace se staly výroční zprávy o činnosti jednotlivých soukromých vysokých škol (dále jen "SVŠ") za kalendářní rok 2002, tj. jsou zahrnuty údaje i z první části akademického roku 2002/03, přičemž dostupné údaje o studijních programech a počtu studentů byly aktualizovány ke konci roku 2003.

Údaje jsou čerpány z výročních zpráv celkem 26 SVŠ, které měly a odevzdaly své výroční zprávy za rok 2002. Chybí tak údaje ze Středočeský vysokoškolský institut, kterému byl státní souhlas udělen dne 26.4.2002 a má povinnost předložit výroční zprávu až v roce 2004. Zbývajícím vysokým školám, tj. Západomoravské vysoké škole Třebíč, Academii Rerum Civilium - Vysoké škole politických a společenských věd, Vysoké škole evropských a regionálních studií, Rašínově vysoké škole, Vysoké škole regionálního rozvoje, Filmové akademii v Písku a vysoké škole tělesné výchovy a sportu Palestra byl státní souhlas udělen až v průběhu roku 2003 a řada z nich ještě nezahájila svou činnost.

K 31.12.2003 státní souhlas k působení jako SVŠ získalo od ministerstva 34 SVŠ. Adresář SVŠ, které získaly k tomuto datu státní souhlas je umístěn na Internetu na adrese: www.msmt.cz - Vysoké školy - Veřejné a soukromé vysoké školy - Přehled soukromých vysokých škol.
Studijní programy

Podrobnější pohled na studijní programy SVŠ ukazuje, že z celkového počtu 42 bakalářských a 8 magisterských studijních programů je 48 % orientováno na ekonomiku, 24 % tvoří humanitní studijní programy zahrnující v sobě teologii, sociologii, pedagogické disciplíny, mezinárodní vztahy a další humanitně orientované programy, na právo je zaměřeno 6 %, na umění 12 %, na informatiku 6 % a na zdravotnictví a na aplikovanou ekologii 2 % studijních programů. Magisterské studijní programy orientované umělecky a ekonomicky z toho tvoří 14 %.

Odborné Zaměření	studijní programy		studijní obory		Forma studia
	bakal.	magistr.	bakal.	magistr.	prez.	komb.
Ekonomie	14(+4)	3 (+3)	48 (+5)	5 (+4)	45 (+9)	35 (+8)
Humanitní (pedagog., sociolog., teolog., mezinár. Vztahy…)	9 (+2)	1	9 (+2)	0	10 (+3)	3 (+2)
Informatika	2 (+1)	0	3 (+1)	0	3 (+1)	1
Umění	2 (+3)	1	3 (+6)	5	8 (+6)	0
apl. Ekologie	1	0	3	0	3	0
Zdravotnictví	1	0	4 (+1)	0	4 (+4)	0
Právo	3	0	8	0	8	5
Celkem	32 (+10)	5 (+3)	78 (+15)	10 (+4)	81 (+23)	44 (+10)

Tab. 1 Přehled studijních programů a studijních oborů na SVŠ v roce 2003 (+ nově v r. 2003)

Z obdobného srovnání studijních oborů SVŠ, kterých je ve výše uvedených studijních programech celkem 93 bakalářských a 14 magisterských, vyplývá, že 58 % nabízených

Obr. 1 Počet studentů na soukromých vysokých školách v roce 2002 podle výročních zpráv a aktualizovaný počet studentů k 31.10.2003 podle matriky studentů

studijních oborů je orientováno na ekonomiku, 10 % jsou humanitní studijní obory již uvedených zaměření humanitních studijních programů, na právo je orientováno 7 % oborů, na umění 13 %, na zdravotnictví 5 % a na aplikovanou ekologii 3 % studijních oborů a na informatiku 4 % studijních oborů. Přehled o studijních programech a oborech a formách studia je uveden v tab.1

Studenti a absolventi

V roce 2002 studovalo na 26 SVŠ podle údajů z výročních zpráv celkem 8 392 studentů. Neúspěšných bylo celkem 371 studentů. Přehled o počtu studentů na SVŠ aktualizovaný k 31. říjnu 2003 podle údajů dostupných z matriky studentů je uveden na obr. 1. Na SVŠ studovalo k uvedenému termínu celkem 12 869 studentů. Z těchto údajů vyplývá, že více než 1000 studentů je na Vysoké škole finanční a správní (více než 1.700), Vysoké škole hotelové v Praze, Vysoké škole podnikání, Vysoké škole Jana Ámose Komenského a Bankovním institutu vysoké škole. Na těchto školách studuje 54,6 % všech studentů SVŠ. Na opačném konci je skupina SVŠ s přibližně 200 a méně studenty. Při bližším pohledu na tyto co do počtu studentů "malé" SVŠ vyplývá, že pouze 2 měly mít absolventy v akademickém roce 2002/03. Ostatní by měly mít studenty buď ve druhém nebo pouze v prvním ročníku. U některých z těchto škol ani nelze předpokládat výrazněji vyšší počty studentů, a to s ohledem na jejich odbornou orientaci (např. Institut restaurování a konzervačních technik Litomyšl, Pražská vysoká škola psychosociálních studií nebo Mezinárodní baptistický teologický seminář v Praze). Na řadě ostatních by však bylo žádoucí, aby docházelo k progresivnímu růstu počtu studentů, a to z důvodu uskutečňování příslušných studijních programů způsobem odpovídajícím všem standardně vyžadovaným nárokům na vysokoškolský studijní program. Proto i ministerstvo doporučuje alespoň 200 studentů v ročníku, jako žádoucí minimální hranici pro zajištění předpokladu kvalitního uskutečňování akreditovaných činností, samozřejmě s respektováním specifik odborného zaměření některých studijních programů.

Z tohoto pohledu je zajímavé srovnání "zájmu" o studium na těchto "malých" školách. Srovnáme-li počet studentů na dané škole s počtem přihlášek ke studiu, tak největší zájem byl o studium na Vysoké škole v Plzni, na Vysoké škole manažerské informatiky a ekonomiky a na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha. Co do absolutního počtu zájemců na tom byla nejlépe Vysoká škola v Plzni a Vysoká škola aplikovaného práva. Zájem o studium odpovídající přibližně počtu stávajících studentů nebo menšímu počtu je především na Pražském technologickém institutu, kterému byl státní souhlas udělen v prosinci 2000 a který má také absolutně nejmenší počet studentů, kromě Západomoravské vysoké školy Třebíč, která zahájila výuku až v tomto akademickém roce, a to s desítkou studentů. V podobné situaci je rovněž Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, která má státní souhlas od srpna roku 2000. Ta však již při svém vzniku deklarovala snahu o vytvoření malé vysoké školy, ovšem se splněním podmínek pro uskutečňování bakalářského studia. Je zde řada škol, kde by mohlo dojít k jejich kvantitativnímu rozvoji, tj. k výraznějšímu nárůstu počtu studentů, který by tak sebou nesl i zlepšení podmínek pro personální zajištění a pro uskutečňování vlastní tvůrčí činnosti. Jedná se například o Vysokou školu manažerské informatiky a ekonomiky se státním souhlasem z ledna 2002, Anglo-americkou vysokou školu (státní souhlas udělen v červnu 2001), Vysokou školu ekonomie a managementu (státní souhlas udělen v říjnu 2001), Vysokou školu veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze

Obr. 2 Počty absolventů na SVŠ v roce 2002

(státní souhlas udělen v květnu 2001) nebo Vysokou školu mezinárodních a veřejných vztahů Praha (státní souhlas udělen v březnu 2002).

Specifická situace nastala v roce 2003 na Vysoké škole Karla Engliše v Brně, kde ministerstvo vydalo na základě doporučení Akreditační komise omezení akreditace spočívající v zákazu přijímat studenty od akademického roku 2004/05.

Z již několikrát uvedeného počtu 26 SVŠ, z jejichž výročních zpráv byly čerpány tyto údaje, uvedlo 18 počty studentů, kteří z různých důvodů studium zanechali. Tato "úmrtnost" je nejčastější v rozmezí 5 až 10 % a to celkem na 9 vysokých školách. Nejvyšší je na Anglo-americké vysoké škole (17,4 %) a na Soukromé vysoké škole ekonomických studií (14 %).

Absolventů bylo na SVŠ v roce 2002 celkem 437; 28 neúspěšných uvedl pouze Evropský polytechnický institut. Přehled o SVŠ, kde byli již absolventi bakalářského studia na konci roku 2002 a o jejich počtech je uveden na obr. 2. Z již uvedeného zdroje, tj. z matriky studentů vyplývá, že na konci akademického roku 2002/03 bylo na SVŠ celkem 740 absolventů.

Otázka absolventů na SVŠ je poměrně citlivá. Důvodem je fakt, že z uvedených 6 SVŠ pouze Bankovní institut vysoká škola, Evropský polytechnický institut a Vysoká škola hotelová v Praze 8 získaly státní souhlas v dostatečném předstihu, aby mohly již mít na konci akademického roku 2001/02 absolventy bakalářských studijních programů. Zbývající školy obdržely státní souhlas později, a tak při zachování standardní doby studia měly mít absolventy až v závěru akademického roku 2002/03 a nikoliv už v roce 2002. V případě Institutu restaurování a konzervačních technik Litomyšl a Vysoké školy podnikání, kdy obě školy získaly státní souhlas v červnu, resp. srpnu 2000, se jedná o časově zkrácenou formu studia absolventů příslušných vyšších odborných škol, které byly předchůdci obou uvedených vysokých škol. V případě University of New York in Prague, která získala státní souhlas až v listopadu 2001 je vykazování počtu absolventů již za rok 2002 problematické. Zde je třeba jen připomenout, že posuzováním kvality akreditovaných činností je ze zákona o vysokých školách zmocněna Akreditační komise, která již na několika SVŠ toto hodnocení. Z výše uvedených vysokých škol to byl Evropský polytechnický institut, kde toto hodnocení proběhlo[1]).

S ohledem na to, že většina SVŠ má studenty pouze v nižších ročnících studia, jsou z tohoto pohlednu zvláště zajímavé informace o přijímaní studentů. Na SVŠ se přihlásilo v roce 2002 celkem 6019 zájemců o studium (100%), přijatých ke studiu bylo 4863 uchazečů (80,7%) a zapsaných do prvního ročníku studia bylo 4480 studentů (74,4%). Jaká byla situace na jednotlivých SVŠ ukazují obr. 3A a 3B, a to sestupně podle počtu zapsaných ke studiu.

Z pohledu již zmíněné žádoucí hranice alespoň 200 studentů v ročníku, jako základního předpokladu pro zajištění odpovídajících podmínek pro plnění vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy, tento počet překročilo nebo se k němu alespoň přiblížilo celkem 10 vysokých škol, a to v rozpětí 177 až 613 zapsaných studentů do prvních ročníků. Určitou "střední" skupinu, tj. počet nových studentů 100 až 130 tvoří 7 vysokých škol a na zbývajících školách je počet přijímaných i výrazně nižší než 100 studentů. Již bylo zmíněno, že některé z nich mají specifické studijní programy, kde nelze a asi ani není žádoucí mít vyšší počty studentů. Přesto však řada SVŠ má neodpovídající nízké počty přijímaných studentů, což se může negativně projevit na kvalitě uskutečňovaných akreditovaných činností. S tím bezprostředně souvisí šíře studijní nabídky pro uchazeče, marketing vysokých škol a zcela jistě vazba na výši školného.

Při bližším pohledu na údaje o přihlášených a přijatých ke studiu lze získat informace o úspěšnosti či neúspěšnosti přijímacího řízení. Nejméně úspěšní byli uchazeči o studium na Institutu restaurování a konzervačních technik Litomyšl, kam bylo přijato pouze 31 % uchazečů, na Pražské vysoké škole psychosociálních studií a na Vysoké škole cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství Praha (shodně 53 % přijatých studentů) a na Soukromé vysoké škole ekonomických studií Praha (54,6 %). Na opačném konci jsou Vysoká škola Karlovy Vary s 93 % úspěšnosti, University of New York v Praze, kam bylo přijato 93,7 % přihlášených a celkem 99 % uchazečů bylo přijato na Anglo-americkou vysokou školu Praha[2]). Průměrně bylo na soukromé vysoké školy přijato 80,8 % uchazečů.

Obr. 3A Zapsaní, přijatí a přihlášení ke studiu na 1. skupině SVŠ

Obr. 3B Zapsaní, přijatí a přihlášení ke studiu na 2. skupině SVŠ

V roce 2002 studovalo celkem 769 zahraničních studentů na 21 SVŠ. Absolutní počty zahraničních studentů jsou uvedeny na obr. 4, přičemž sloupec "ostatní" zahrnuje celkem 11 vysokých škol, kde studuje max. 10 zahraničních studentů. Relativně největší poměrné zastoupení zahraničních studentů v relaci k českým studentům je na Mezinárodním baptistickém teologickém semináři v Praze (86,4 %), kde je však třeba mít na paměti velmi nízký celkový počet studentů. Velké zastoupení je na Anglo-americké vysoké škole Praha.

Obr. 4 Zahraniční studenti na SVŠ

(34 %) a na University of New York in Prague (27,7, %). Zajímavé jsou i údaje z Vysoké školy Jana Ámose Komenského, kde studuje 19 % cizinců a z Bankovního institutu vysoké školy s 10,5 % zahraničních posluchačů.

Při celkovém počtu studentů na našich vysokých školách (259387 studentů podle stavu uvedeného v matrice studentů k 31.10.2003) reprezentuje počet studentů SVŠ 5 % všech vysokoškoláků.

Péče o studenty

Z výročních zpráv vyplývá, že ubytování svým studentům poskytovalo nebo zprostředkovávalo 61,5% SVŠ a stravování 57,7 % SVŠ.

Informační a poradenské služby svým studentům poskytovalo 69,2 % SVŠ, přičemž se jedná se o širokou škálu služeb od studijního a profesního poradenství, přes psychologické po právní poradenské služby. Odborné knihovny mají nebo postupně budují všechny SVŠ a nabízejí své služby studentům. Rovněž přístup na Internet zajistily svým studentům všechny SVŠ.

Zájmovou činnost svých studentů podporuje 46,1% sledovaných SVŠ. Vyzdvihnout lze v tomto ohledu zejména Vysokou školu mezinárodních a veřejných vztahů Praha, University of New York in Prague, Vysokou školu v Plzni a ŠKODU AUTO Vysokou školu. Například pravidelnou sportovní činnost umožňuje studentům ŠKODY AUTO Vysoké školy využití tělocvičny a dalších sportovních zařízení firmy Škoda Auto. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů vyučuje golf, squash a tenis; v lednu 2003 škola připravila a úspěšně realizovala kurz vysokohorského lyžování a snowbordingu. University of New York in Prague umožňuje svým studentům, aby se zapojili do různých sportovních a dalších zájmových aktivit (např. košíkové, plavání, fitness, uměleckých vystoupení, studentských novin apod.). Vysoká škola v Plzni umožňuje sportovní a tělovýchovnou činnost svým studentům v areálu ubytovacího zařízení.

Podmínky a principy přiznání a vyplácení prospěchového stipendia, mimořádného stipendia, účelového stipendia nebo jiné formy finanční podpory, např. slevy ze školného, řeší stipendijní řády, které jsou zaregistrovány jako vnitřní předpisy jednotlivých SVŠ. Mezi SVŠ, které poskytují stipendia, patří: Anglo-americká vysoká škola, Vysoká škola finanční a správní, Vysoká škola Karlovy Vary, Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace, Vysoká škola finanční a správní a Institut restaurování a konzervačních technik Litomyšl. Bankovní institut vysoká škola pro zvýšení motivace studentů poskytuje slevy ze školného vynikajícím studentům ve vyšších ročnících studia, asi 10% studentů Vysoké školy hotelové v Praze 8 využívá adresného sponzoringu různých subjektů, Vysoká škola podnikání poskytuje slevy ze školného za odpovídající studijní výsledky, ŠKODA AUTO Vysoká škola v současné době poskytuje nejlepším studentům různé bonifikace. Studijní výsledky např. rozhodují o vyslání na intenzivní jazykové kurzy do Velké Británie, plně hrazené z prostředků vysoké školy. Vysoká škola obchodní v Praze poskytuje úvěr na celé studium, Pražská vysoká škola psychosociálních studií odměny za studijní výsledky a Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého) v závažných případech slevy na školném. Polovina z uvedených 26 SVŠ stipendia nebo jiné formy finanční podpory zatím neposkytuje.

Mobilitu svých studentů v rámci přímé bilaterální odborné spolupráce s obdobně profesně zaměřenými zahraničními vysokými školami rozvíjí 78% SVŠ. Své plnohodnotné zapojení do vzdělávacích programů Evropské unie, jež zahrnují i mobilitu studentů, do programů SOCRATES - ERASMUS a LEONARDO DA VINCI připravuje nebo již realizuje 9 SVŠ (Bankovní institut vysoká škola, Evropský polytechnický institut, Vysoká škola hotelová v Praze 8, Institut restaurování a konzervačních technik Litomyšl, Vysoká škola Jana Ámose Komenského, Vysoká škola obchodní v Praze, Anglo-americká vysoká škola, Vysoká škola podnikání a Vysoká škola Karla Engliše v Brně).

Tvůrčí činnost SVŠ

Logicky nejširší škálu a největší objem tvůrčích aktivit vykazují SVŠ, které existují nejdéle. Skutečnost, že "zavedené" SVŠ vykazují nejvíce tvůrčích aktivit je stejně pochopitelná jako fakt, že začínající SVŠ dávají v zájmu své další úspěšné existence přednost zejména tvorbě učebních pomůcek a své propagaci. Např. Bankovní institut vysoká škola provádí certifikaci pracovníků a systémů řízení jakosti podle evropských norem. Institut restaurování a konzervačních technik Litomyšl se významně podílel a podílí svými restaurátorskými kapacitami na záchraně listinných a knižních fondů mnoha archívů, muzeí a dalších institucí postižených loňskými povodněmi. Vysoká škola obchodní v Praze obdržela certifikát Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy k provádění školení "Z" v rámci realizace projektu PI - "Informační gramotnost" a realizuje v jejích intencích přípravu vybraných pedagogických pracovníků. Pražský technologický institut získal v roce 2002 certifikát Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na základní školení učitelů základních škol v rámci projektu "Internet do škol", jímž prošlo 150 učitelů základních škol. Vysoká škola aplikovaného práva realizuje profesní poradenskou činnost vůči ministerstvům v oblasti dosažení souladu právního řádu české republiky s právními normami Evropské unie. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha zajišťuje např. pro Ministerstvo zahraničních věcí České republiky výzkumy veřejného mínění nebo pro Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovala studii o finanční situaci Českých drah.
V roce 2002 zorganizovalo konference 80,7 % SVŠ, semináře 53,8 % SVŠ a odborné kurzy 42,3 % SVŠ. Vysokoškolské učebnice a skripta připravilo a vydalo 61,5 % SVŠ. Do grantových soutěží se zapojilo 57,7 % SVŠ.
Dvoustrannou mezinárodní spolupráci s obdobně odborně zaměřenými zahraničními vysokými školami rozvíjelo 65,4 % SVŠ, do multilaterální spolupráce v rámci evropských programů vstoupilo 46,2 % SVŠ.
Činnost v rámci mezinárodních organizací a institucí rozvíjelo 15,4 % SVŠ. Např. Bankovní institut vysoká škola je členem EBTN (European Bank Training Network, tj. Evropské sítě bankovního vzdělávání), Vysoká škola aplikovaného práva se stala asociovaným členem IFSSO (International Federation of Social Science Organization, tj. Mezinárodní federace organizací společenských věd), Vysoká škola jana Ámose Komenského je členem Evropské asociace institucí vzdělávání dospělých (EAEA), Vysoká škola ekonomie a managementu je akreditovaným členem ECBE (European Council for Business Education, tj. Evropské rady pro obchodní vzdělávání).

Akademičtí pracovníci

Na SVŠ působilo v roce 2002 celkem 1357 vyučujících, z toho 98 profesorů a 249 docentů. V přepočtu na celé pracovní úvazky se jedná o 609 "pracovních míst", z toho profesory bylo obsazeno více než 50 a docenty 124 míst[3]). Věková skladba profesorů a
Obr. 5 věková skladba profesorů a docentů na SVŠ
docentů působících na SVŠ je patrná z obr. 5.
Bližší pohled na spektrum akademických pracovníků na SVŠ dává obr. 6, kde jsou uvedeny počty přepočtených pracovníků, tj. přepočet na plné úvazky. Z hlediska absolutních počtů pracovníků bylo nejvíce pracovníků na Vysoké škole finanční a správní v Praze (182), Bankovním institutu v Praze (92) a na Univerzitě New York v Praze (86). Nejnižší absolutní počty pracovníků byly na Vysoké škole veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze (14), Pražském polytechnickém institutu (12) a na Vysoké škole manažerské informatiky a ekonomiky v Praze (6). Je však třeba zdůraznit, že do tohoto počtu byli zahrnuti všichni pracovníci uvádění ve výročních zprávách bez ohledu na rozsah jejich úvazků a tudíž jde jen o doplňující informaci. Zajímavější i když stále jen doplňující údaje jsou o obdobných počtech zaměřených na profesory a docenty působících na SVŠ, kdy nejvíce profesorů a docentů je na Bankovním institutu v Praze (35), Vysoké škole finanční a správní v Praze (28) a na Vysoké škole ekonomie a managementu v Ústí n. Labem (26). Nejnižší byl tento počet na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů (5), Mezinárodním baptistickém teologickém semináři v Praze (2) a na Vysoké škole manažerské informatiky a ekonomiky v Praze (1).
Základním předpokladem pro kvalitní uskutečňování akreditovaných studijních programů je odpovídající personální zajištění. Z tohoto pohledu jsou zajímavé údaje o přepočtených počtech pro profesory a docenty. Nejvyšší přepočtené počty jsou uvedeny u Bankovního institutu v Praze (19,6), Vysoké školy ekonomie a managementu v Ústí n. Labem (15) a u Vysoké školy finanční a správní v Praze (13,5). Naopak nejmenší počty jsou na Mezinárodním baptistickém teologickém semináři v Praze (2) a na Vysoké škole manažerské informatiky a ekonomiky v Praze (0,25); u Pražského technologického institutu tyto údaje chybí. Rovněž je třeba poznamenat, že pro stanovení "přepočteného" počtu pracovníků nebyla dána žádná pravidla, což by pro objektivní porovnávání údajů bylo napříště žádoucí.

Obr. 6 Počty přepočtených pracovníků na soukromých vysokých školách
Zajímavé jsou rovněž údaje o vzájemných relacích mezi absolutními a přepočtenými počty pracovníků. Největší rozdíly u profesorů jsou na akademii STING v Brně, kde poměr mezi absolutním a přepočteným počtem je 5,26 a na Vysoké škole Škoda Ml. Boleslav (4,48). U docentů je tento poměr největší opět na Vysoké škole Škoda Ml. Boleslav (4,5) a na Vysoké škole obchodní v Praze (4,45). U ostatních akademických pracovníků je největší poměr na Univerzitě N. York v Praze (4,55) a na Anglo-americkém institutu liberálních studií v Praze (3,92). Znovu je však třeba zdůraznit, že pro tato srovnání je třeba stanovit předem jistá pravidla.

Obr. 7 Počet studentů na jednoho přepočteného akademického pracovníka
Pro úplnost jsou uvedeny vzájemné relace mezi studenty a pracovníky SVŠ. Porovnání vztahu počet studentů / (přepočtený počet docentů + přepočtený počet profesorů) byl podle údajů zveřejněných ve výročních zprávách nejpříznivější na Pražské vysoké škole psychosociálních studií (7,6) a na Vysoké škole ekonomie a managementu v Ústí n. Labem (7,7). Na opačném konci byla Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky v Praze (200)[4]) a Vysoká škola Karlovy Vary (198,2), přičemž průměrný počet je 48,7. Přehled o počtu studentů připadajících na jednoho "přepočteného" akademického pracovníka je uveden na obr. 7; opět bez Pražského technologického institutu, který, jak již bylo uvedeno tyto údaje neuvedl. Zde byl průměrný počet studentů 19,2 na jednoho přepočteného akademického pracovníka. V některých případech je nízký počet studentů připadajících na jednoho pracovníka oprávněný, jako např. na umělecky orientovaných vysokých školách. V jiných případech je to však úkazem nízkých absolutních počtů studentů nebo i nepřesných údajů ve výročních zprávách[5].
Materiální a technické, prostorové, informační a finanční zajištění
Materiální a technické zajištění jednotlivých SVŠ se vzájemně často velmi liší v závislosti na konkrétních podmínkách a potřebách za nichž jednotlivé vysoké školy vznikly a rozvíjejí se. Například do Bankovního institutu vysoké školy vstoupila v roce 2001 německá vzdělávací společnost holdingového typu COGNOS AG a tím se Bankovní institut vysoká škola stal první SVŠ v České republice se strategickým zahraničním partnerem. Evropský polytechnický instuitut pro zajištění své činnosti poskytuje náležité investiční i neinvestiční prostředky a další prostředky získává spoluprací s různými podniky a institucemi. U Vysoké školy hotelové v Praze se zdroje financování vyvíjejí v souladu s předpokladem uvedeným v žádosti o udělení státního souhlasu. Došlo k posílení její ekonomické stability a současně se vytvořily předpoklady pro potřebný investiční rozvoj. Na Vysoké škole finanční a správní došlo v uplynulém roce k výraznému posunu v budování informačního systému a k výraznému posílení technického zázemí pro výzkumnou a vývojovou činnost. Vysoká škola podnikání pokračovala v oblasti materiálního zabezpečení ve vybavování výpočetní technikou atd. Celkově lze říci, že všechny SVŠ průběžně a v závislosti na svých aktuálních finančních možnostech usilují o zlepšení svého materiálně-technického zajištění.
Vesměs jsou plněny podmínky prostorového zabezpečení jednotlivých SVŠ, jak byly uvedeny v jejich žádostech o udělení státního souhlasu. Celkem 88,46% SVŠ sídlí v pronajatých prostorách; ostatní SVŠ sídlí ve vlastních prostorách. Evropský polytechnický institut využívá jednu vlastní budovu v Kunovicích a na základě nájemních smluv má k dispozici další dvě budovy - v Kunovicích a Uherském Brodě. Vysoká škola finanční a správní je umístěna v budovách v Praze, Kladně a Mostě. Vysoká škola podnikání má vlastní, rekonstruovanou a moderně vybavenou budovu a své pobočky (konzultační střediska) v Ostravě, Novém Jičíně, Havířově, v Praze a Jeseníku. ŠKODA AUTO Vysoká škola je podniková SVŠ; užívá výukové prostory, jejichž vlastníkem je firma ŠKODA. Byla dokončena dostavba areálu Literární akademie (Soukromé vysoké školy Josefa Škvoreckého), který je majetkem Městské části Praha 4 a rozšířena kapacita školy na cca 600 studentů.
Informačnímu a komunikačnímu zajištění své činnosti věnují SVŠ značnou pozornost, a to jednak formou modernizace svého hardwarového i softwarového vybavení a jeho rozšiřováním, jednak formou budování knihoven a studoven. Lze konstatovat, že stav v této oblasti odpovídá nejen předpokládaným údajům, jak byly uvedeny v žádostech o udělení státního souhlasu, ale v řadě případů je převyšuje. Některé SVŠ budují své vnitřní informační systémy - Intranet a rozšiřují kapacity přístupu na Internet, a to především pro kombinované formy studia. Např. na Vysoké škole Karlovy vary byl vybudován a zprovozněn centrální informační systém na bázi serveru Intel Pentium IIIFCPGA. Všechny počítače jsou připojeny na Internet 24 hodin denně. Vybavení Vysoké školy podnikání výpočetní technikou je zabezpečeno třemi učebnami pracujícími v síťovém zapojení, schopnými komunikovat po lokální síti a připojenými k Internetu. ŠKODA AUTO Vysoká škola vyvíjí vlastní informační systém členěný do pěti modulů (Uchazeč, Student, Pedagog,, Studium a Knihovna). Rozvoj informační a komunikační technologie Literární akademie (Soukromé vysoké školy Josefa Škvoreckého) rovněž postupuje v souladu s Dlouhodobým záměrem této školy.
Školné tvoří logicky hlavní a často i jediný zdroj příjmů pro finanční zabezpečení SVŠ. Další vlastní aktivity vedoucí k získání finančních prostředků uvedlo celkem 11 SVŠ a další jako příjem předpokládaný. Mezi tyto aktivity řadí především realizaci programů celoživotního vzdělávání a realizaci grantových projektů výzkumu a vývoje. Některé ze SVŠ získávají část prostředků i formou sponzorských darů.
Další informace
Z uvedených 26 SVŠ ve výročních zprávách je jako akciová společnost organizováno 5, jako společnost s ručením omezeným 10 a jako obecně prospěšná společnost 11 SVŠ. Celkově pak tento poměr u současných 34 SVŠ je 5 : 16 : 13.

Ve zprávě uvedené SVŠ působí v 9 městech ČR, v současnosti ve 14 městech. Přitom na území hl. m. Prahy ke konci roku 2003 působilo 19 (tj. 56 % ) SVŠ. Další tři SVŠ působí v Brně a po jedné v Mladé Boleslavi, Litomyšli, Karlových Varech, Ostravě, Kunovicích, v Ústí nad Labem, v Plzni, Kladně, Třebíči, Kolíně, Českých Budějovicích a v Písku.

SVŠ jsou neuniverzitní vysoké školy. Celkově nejvíc organizačních jednotek mají ve své organizační struktuře Vysoká škola finanční a správní, Bankovní institut vysoká škola a Vysoká škola ekonomie a managementu, naopak nejméně Anglo-americká vysoká škola, Pražská vysoká škola psychosociálních studií, Pražský technologický institut a Akademie STING. Nejvíce pedagogických pracovišť mají Bankovní institut vysoká škola, Vysoká škola Karlovy ary a Vysoká škola obchodní v Praze a naopak nejméně Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, University of New York in Prague a Pražská vysoká škola psychosociálních studií. Vedle tradičně pojmenovaných organizačních jednotek (katedra, ústav, kabinet, ateliér, studijní oddělení, studovna, knihovna apod.) disponují SVŠ pestrou škálou organizačních jednotek s méně tradičním pojmenováním. Například Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace má kapli, Bankovní institut vysoká škola má ve své organizační struktuře Oddělení pro certifikaci pracovníků a systémů řízení jakosti, Oddělení konferenčních a vzdělávacích služeb a Marketingové oddělení, Anglo-americká vysoká škola Kancelář pro záležitosti studentů a Kancelář pro služby studentům, Vysoká škola finanční a správní Oddělení marketingu a obchodu, Oddělení lidských zdrojů, Oddělení komunikace a vnějších vztahů, Oddělení rozvoje a řízení projektů a 2 studijní střediska - Studijní středisko Most, Studijní středisko Kladno. Vysoká škola ekonomie a managementu má Sportovní oddělení, Public relations, Informačně-poradenské centrum a Grantový fond, Vysoká škola hotelová v Praze Výpočetní centrum, Gastronomické středisko a Cestovní agenturu Vysoké školy hotelové Poděbrady, Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého) Mediální oddělení, Vysoká škola Karla Engliše v Brně Centrum péče o studenty, Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky Výpočetní středisko a Informační centrum, Vysoká škola podnikání Krajské centrum celoživotního vzdělávání, Soukromá vysoká škola ekonomických studií Informační centrum, Sportovní centrum, Krizové centrum, Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze Centrum kombinovaného studia, Centrum dalšího vzdělávání, Vysoká škola v Plzni Útvar pro výzkum, ediční činnost, mezinárodní styky a cizí jazyky a Útvar informačních technologií.

Základními pedagogickými pracovišti naprosté většiny SVŠ jsou katedry. Anglo-americká vysoká škola nepoužívá označení "katedra"; místo kateder má oddělení. Vysoká škola karla Engliše v Brně výuku organizuje v rámci ústavů. Institut restaurování a konzervačních technik Litomyšl má ve své organizační struktuře vedle kateder, a na úrovni kateder, také 4 ateliéry, jakožto umělecko-pedagogická pracoviště, a kabinet jazyků. Vysoká škola jana Ámose komenského má vedle kateder a na úrovni kateder také 2 kabinety.

K zastoupení žen v akademických a dalších orgánech SVŠ lze uvést, že na pozici rektora působí na SVŠ 19,2 % žen, na pozici prorektora 29,4 % žen, na pozici vedoucího katedry 33,7%, v postavení člena akademické rady 16,5 % žen. Možnost studia handicapovaných studentů umožňuje nebo vytvoření nezbytných podmínek dokončuje 23,1 % SVŠ. Na zbývajících SVŠ není studium handicapovaných studentů dosud možné pro existující bariéry bránící jejich přístupu do prostor SVŠ nebo vzhledem k vysoké fyzické náročnosti SVŠ realizovaných studijních oborů.

Programy celoživotního vzdělávání resp. celoživotního učení jako důležitý zdroj financování SVŠ nabízí a uskutečňuje nebo k realizaci intenzivně připravuje 69,2% SVŠ. Celkem čtyři SVŠ (Anglo-americká vysoká škola, University of New York in Prague, Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace a Vysoká škola hotelová v Praze) uskutečňují své studijní programy v anglickém jazyce.

---