[1] Koncepce výzkumu a vývoje v působnosti Ministerstva obrany na léta 2005-2009 (dále jen Koncepce VaV) formuluje vztah Ministerstva obrany ČR (MO) k oblasti výzkumu a vývoje (VaV) ve střednědobé perspektivě.

Vychází ze dvou zásadních programových dokumentů - Národní politiky výzkumu a vývoje v České republice na léta 2004 - 2008 (dále jen NPVaV), schválené usnesením vlády ČR č. 5 ze dne 7. ledna 2004 a Střednědobého plánu činnosti a rozvoje resortu MO na roky 2005 až 2010 č.j.V60168/2004-1203 z 8. dubna 2004. Koncepce VaV navazuje na dokument Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky přepracovaná na změněný zdrojový rámec (dále jen Přepracovaná koncepce). Je určena organizačním celkům resortu MO, právnickým a fyzickým osobám, které působí v oblasti VaV resortu pro postupné naplňování jednotlivých cílů a podporu priorit Koncepce VaV. Koncepce VaV bude využívána jinými správními orgány při sestavování dalších koncepčních a programových materiálů (Národní program výzkumu II., Národní inovační politika a pod.).

[2] Koncepce VaV resortu MO je standardní součástí systému koncepcí VaV v rámci NPVaV a do určité míry přejímá jednotnou strukturu, doporučenou pro tento typ dokumentu. Vstup ČR do EU a začleňování České republiky do Evropského výzkumného prostoru staví před resortní koncepci VaV potřebu vzájemné provázanosti koncepcí jednotlivých resortů v oblasti bezpečnosti a klade velký důraz na její nadresortní význam.

[3] Koncepce VaV má za úkol přispět k naplňování Vojenské strategie České republiky, která vychází zejména ze „Strategické koncepce NATO“, kterou schválil Washingtonský Summit v dubnu 1999. Na Pražském Summitu v roce 2002 byla provedena aktualizace odrážející změny světové bezpečnostní situace, především vzrůstající hrozbu terorismu a byla přijata opatření ke zvýšení bojeschopnosti Aliance z hlediska řešení bezpečnostních rizik a konfliktů. Mezi těmito opatřeními zůstává schopnost odstrašení případného agresora a společná obrana v souladu s článkem 5 Washingtonské smlouvy (WS). Zásadně nová situace nastala po událostech ze dne 11. září 2001, ze které vyplývá nutnost systematicky zavádět a realizovat opatření proti šíření terorismu. Je nezbytně nutné reagovat na skutečnost, že existují a nadále vznikají nová, obtížně předvídatelná bezpečnostní rizika, která mají dopad i na bezpečnostní situaci v ČR.

[4] Jedním z nejobtížnějších úkolů NPVaV je v souladu s Lisabonskou strategií (2000) a Barcelonskými cíli (2002) přijatými Evropskou radou zajistit v ČR podporu VaV ve výši 3 % HDP, přičemž 1 % by mělo být poskytnuto z veřejných zdrojů. Úkolem resortu MO, vzhledem k VaV, bude zachovat podíl kapitoly MO ve výši 3,5 ÷ 3,7 % z celkových výdajů na VaV z veřejných zdrojů v České republice.

[5] V současné době prochází Armáda České republiky (dále jen AČR) zásadní reformou, jejímž vyústěním je plně profesionální malá mobilní a akceschopná armáda. Reforma postihuje celé spektrum ozbrojených sil ČR, jejich poslání, úkoly, schopnosti, struktury, složení a komplexní zabezpečení. Předpokladem splnění cílů dalšího rozvoje AČR je i zásadní zefektivnění obranného VaV.

[6] Koncepce VaV vychází a využívá analýzu stavu a vývoje VaV v resortu MO[1] a hodnocení resortní koncepce VaV z roku 2000.

2. Analýza současného stavu

[7] V ČR je problematika podpory odborně zastřešována Radou pro výzkum a vývoj (RVV). RVV je poradním orgánem vlády ČR a spolu s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy usměrňuje legislativu ve sledované oblasti VaV. RVV je mimo jiné odpovědná za sestavování rozpočtu pro VaV i posuzování a schvalování programů jednotlivých poskytovatelů podpory VaV včetně MO.

[8] Důležitými skutečnostmi, které určují možnosti a význam obranného VaV jsou :

· legislativní rámec,

· systém financování,

· organizační zabezpečení celého procesu,

· podíl a vliv jednotlivých subjektů resortu MO na jeho zaměření,

· obsah programů a

· způsob využívání výsledků VaV jednotlivými subjekty resortu MO.

[9] V souladu se zákonem 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), dále jen zákon 130/2002 Sb., je v resortu MO poskytována podpora VaV formou účelové a institucionální podpory. Účelová podpora je poskytována na projekty realizované formou veřejné soutěže ve VaV podle zákona 130/2002 Sb. nebo formou veřejné zakázky podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, dále jen zákon 40/2004.

[10] Institucionální podpora je poskytována pracovištím resortu MO, které se zabývají výzkumem a vývojem, na výzkumné záměry a specifický výzkum. Specifický výzkum představuje činnosti ve VaV, na kterých se podílejí studenti vysokých škol.

2.1. Organizace, řízení a financovaní obranného výzkumu a vývoje

[11] Orgány a rady systému řízení VaV :

· Stálým poradním a iniciačním orgánem ministra obrany ČR pro řešení problematiky vědy, VaV v resortu obrany je Rada resortu MO pro výzkum a vývoj (Rada resortu), jejíž vznik je stanoven Rozkazem MO č.47 z 5.12.2002 Rada resortu svým statutem a personálním obsazením vytváří platformu pro výměnu a koordinaci názorů a zkušeností vedoucích funkcionářů resortu, zástupců dalších resortů, institucí a vysokých škol v oblasti VaV v resortu MO.

Personální složení rady :

- předsednictvo :

- předseda – Ř SV MO

- 1.místopředseda – 1.ZNGŠ

- 2. místopředseda –zástupce velitele SpS

- 3. místopředseda – místopředseda RVV

- plénum :

- ředitelé sekcí MO

- zástupci SOPS MO, AOP[2], ALV[3], MPO[4], AV ČR[5]

- 6 členů RVV

- významní odborníci z vojenských a civilních VŠ

- 4 odborné sekce :

- technické aspekty ochrany proti ZHN

- lidský činitel a medicína (biodetekce)

- řídící a technické systémy (sledovací systémy)

- C4I

· Funkci sekretariátu Rady resortu plní oddělení koncepcí výzkumu a vývoje Odboru řízení programů, výzkumu a vývoje (dále OŘPVV).

· Poskytovatelem podpory VaV je v souladu se zákonem 130/2002 Sb. správce kapitoly státního rozpočtu. Orgánem odpovědným za řízení a organizaci VaV v rámci SV MO je OŘPVV SV MO, který připravuje podklady týkající se koncepčních otázek, poskytování finančních prostředků, stavu řešení projektů, závěrů kontrolní činnosti atp. Ředitel OŘPVV je správcem programového okruhu „výzkum a vývoj“ a správcem programů za oblast VaV. Při formulaci dotační politiky vychází z koncepčních dokumentů a formuluje ji v souladu s prioritami stanovenými v Přepracované koncepci.

· O OŘPVV lze získat informace na internetových stránkách www.army.cz. Lze se zde informovat o stavu vyhlašování veřejných soutěží k zabezpečení programů VaV, odpovídajících formulářích a dalších podkladech.

· Resortní komise pro hodnocení výzkumných záměrů (představitelé sekcí MO, mimoresortních odborníků) provádí hodnocení návrhu výzkumných záměru s ohledem na potřeby resortu a hodnotí, zda uchazečem navrhované náklady odpovídají vytýčeným cílům. Resortní komise s doporučením poskytovateli, zda záměr přijmout, zároveň doporučuje výši a strukturu uznaných nákladů.

· Rady programu, hodnotící komise jsou svolávány v souladu s požadavky na projektové řízení podle konkrétní potřeby v souvislosti s realizací jednotlivých projektů.

· Oponenti představují nástroj nezávislé odborné externí kontroly shody řešení s požadavky zadavatele.

[12] Pro realizaci politiky podpory VaV je vytvořen v rámci SV MO systém zabezpečující celý rozsah činností, které oblast obranného VaV tvoří. Od vypracování koncepce VaV v resortu MO, kontroly shody požadavků s obsahem navržených programů, vyhlašování veřejných soutěží, jejich vyhodnocování, řízení projektů a jejich financování, až po poskytnutí dat do centrální evidence projektů (CEP ), výzkumných záměrů (CEZ) a rejstříku informací o výsledcích (RIV).

Tento systém byl jednoznačně podchycen formou metodik a je standardně bez výjimek uplatňován na všechny aktivity ve VaV.

[13] Současný systém obranného VaV je charakterizován:

· uplatňováním požadavků složek velení a řízení resortu MO v koncepční práci OŘPVV, v návrhu a uplatňování témat VaV. Vytvořená struktura řízení VaV představuje otevřený systém pro uplatňování požadavků na VaV činnosti - sdružuje a uplatňuje požadavky sekce obranné politiky a strategie MO (SOPS MO) a sekce plánování sil MO (SPS MO). Požadavky na specifické směry rozvoje VaV a na konkrétní projekty jsou uplatňovány prostřednictvím Sekce plánování sil MO, která směrnice, řešící uvedenou oblast, zpřístupňuje vojenské veřejnosti prostřednictvím ŠIS,

· aktivním podílem složek resortu MO na uplatnění požadovaných směrů rozvoje obranného VaV,

· veřejnou kontrolou a uplatněním zkušeností vojenské i nevojenské odborné veřejnosti účastí reprezentantů jednotlivých složek resortu MO, odborníků z nevojenských organizací a akademických pracovníků z vojenských i civilních vysokých škol a v neposlední řadě i zástupců RVV při hodnocení programů resortu MO ve VaV,

· účastí a podílem představitelů sekcí MO, resortních a mimoresortních odborníků v případě zahajování projektu – veřejné zakázky - v Radě programu, která stanoví pořadí požadavků na řešení projektů obranného VaV v rámci příslušných programů,

· vyhlášením samostatné veřejné zakázky na každé téma dle zákona 40/2004 Sb.,

· vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji dle zákona 130/2002 Sb. na program VaV,

· oponováním návrhů řešených projektů, hodnocení návaznosti navrhovaného řešení projektu na potřeby resortu a vyhodnocením, zda uchazečem navrhované náklady odpovídají vytýčeným cílům. Na základě oponentních posudků stanoví Rada programu pořadí jednotlivých projektů, které v konečné fázi schválí poskytovatel,

· uplatněním hodnotících mechanizmů, jejichž prvkem je činnost oponentů a Rad programů, je zabezpečována :

· transparentnost výběru projektů a řešitelů,

· aktivní podíl složek resortu MO na uplatnění požadovaných směrů rozvoje obranného VaV,

· kontrolou projektů ze strany poskytovatele:

· standardně uplatňovanými postupy kontroly a hodnocení výsledků VaV jsou výroční oponentní řízení ke každému projektu, vypořádání jak po stránce věcné, tak i po stránce finanční, zpracování usnesení oponentní rady, schválení poskytovatelem,

· využitím výsledků projektů,

· po ukončení projektu se výsledky projektu předávají uživateli (v řadě případů se tak děje již v průběhu řešení projektu),

· u řady projektů jsou výsledky výzkumu využity pro vývoj prototypu, či výstavbu funkčního vzoru (technologických demonstrátorů),

· kontrolou výzkumných záměrů ze strany poskytovatele:

· finanční kontrolou u příjemců podpory podle zvláštních právních předpisů nejméně u 5% z celkového počtu projektů a výzkumných záměrů podporovaných poskytovatelem v daném kalendářním roce,

· standardně uplatňovanými postupy kontroly jsou každoroční hodnocení výzkumného záměru resortní hodnotící komisí a schvalování jejích závěrů ředitelem SV MO,

· v závěru řešení příjemce předloží závěrečnou zprávu výzkumného záměru, kterou hodnotí resortní hodnotící komise a její závěry schvaluje ředitel SV MO. Poté je hodnocení předáno ke schválení RVV,

· kontrola je prováděna v souladu s legislativními normami a resortními interními normativními akty (INA),

· jako součást systému řízení VaV MO je využíván jednotný databázový systému správy údajů, tyto údaje jsou využívány v souvislosti s řešením konkrétních úkolů ve VaV od jejich zahájení, financování, vyhodnocení až po poskytnutí dat do centrální evidence projektů (CEP), výzkumných záměrů (CEZ) a rejstříku informací o výsledcích (RIV),

· databázový systém je nástrojem pro řízení, poskytuje důležitou analytickou informaci nezbytnou pro hodnocení jednotlivých řešitelů a při obecnější interpretaci i celých řešitelských kolektivů a institucí,

· prostředky poskytované na VaV jsou v resortu MO dlouhodobě zaprogramovány v informačním systému ISPROFIN a dotace právnickým nebo fyzickým osobám jsou evidovány programem CEDR,

· využíváním mezinárodních zdrojů podnětů uplatňováním poznatků zástupců SV MO v organizacích:

· konference národních ředitelů pro vyzbrojování (CNAD),

· Research and Technology Organization (RTO NATO),

· European Defence Agency (EDA) a ESRP,

· WEAG/WEAO (Western European Armaments Group),

· NATO Scientific Committee „Security Through Science“,

· NATO Industrial Advisory Group (NIAG),

· SERA (celoevropské kolokvium odborníků ve vyzbrojování) i zkušeností z bilaterální spolupráce : CZ – NL, CZ – FR, CZ – POL.

[14] Negativní aspekty současného stavu :

pouhé zastoupení reprezentantů akademické obce v orgánech resortu MO se jeví jako nedostatečné pro zabezpečení informovanosti o prioritách MO a možnostech zapojení mimoresortních pracovišť do řešení úkolů; navrhovanými formami, zlepšujícími informovanost o obranném VaV, by mohly být odborné semináře pro zainteresované instituce (VŠ technického směru, VŠ fakulty a ústavy AV ČR), publikace směrů v odpovídajících tiskovinách AV ČR či publikace na www stránkách AV ČR a VŠ,
probíhá řešení vzniklých rozporů ve výkladu zákona 130/2002 Sb. v oblasti financování University obrany a těch resortních VÚ, které se organizačními změnami staly organizačními jednotkami organizační složky státu,
roztříštěnost resortních pracovišť VaV,
nedostatečná spolupráce těchto pracovišť, absence pobídkových mechanizmů podporujících takovouto spolupráci,
negativní vliv nedostatečné spolupráce organizací VaV resortu MO na efektivitu financování jejich aktivit,
v personální oblasti není podpora zájmu o zvyšování kvalifikace získáním Ph.D., pro tuto kvalifikaci je vytvořeno minimum tabulkových míst,
není zřejmý dopad kariérního řádu na stabilizaci personálu ve VaV,
redukcí počtů se omezily podmínky realizace výzkumných záměrů i projektů. Situace se týká jak University obrany, jejíž cílové počty jsou stanoveny, aniž by byla známa analýza potřeb a možností, tak dalších organizací VaV resortu MO včetně např. současných státních podniků,
systémový přístup vyžaduje řešení opakovaných zpoždění při uvolňování finančních prostředků na schválené výzkumné záměry, specifický výzkum a projekty obranného VaV.

3. Priority a cíle obranného VaV

3.1. Věcná východiska obranného VaV

[15] Z hlediska obsahové stránky je koncepce obranného VaV orientována na podporu dosažení hlavních cílů výstavby ozbrojených sil ČR, tedy těch cílů, které budou při daném zdrojovém omezení optimálně zabezpečovat plnění aktualizovaných politicko vojenských ambicí ČR definovaných ve Vojenské strategii ČR a Koncepci výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky přepracované na změněný zdrojový rámec.

Schopnosti AČR budou podle těchto dokumentů rozvíjeny a hodnoceny podle klíčových operačních schopností (dle NATO Task List – viz. body 1-7), doplněné o resortní schopnosti definované v koncepcích rozvoje druhů sil (bod 8). Z uvedeného vyplývá, že budou rozvíjeny a v rámci obranného VaV podporovány oblasti:

1. včasná dosažitelnost sil a prostředků potřebných pro plnění úkolů v operacích,

2. efektivnost systému velení, řízení, komunikace a informatizace,

3. efektivnost zpravodajství, sledování cílů a průzkumu,

4. přepravitelnost a mobilita v celém prostoru možných operací,

5. účinnost bojového nasazení,

6. dlouhodobá udržitelnost sil v prostoru nasazení,

7. účinná ochrana nasazených sil a jejich odolnost vůči úderům protivníka,

8. resortní schopnosti.

[16] Předpokladem naplňování podpory uvedených schopností je rozvoj oblastí specifických pro vlastní sféru VaV resortu MO. Jedná se o :

1. rozvoj teoretické a metodologické základny nezbytné pro naplnění bodů 1-8 podporující strukturovanost pohledu na řešení jednotlivých problémů, přitom však zajišťující integrovaný celostní pohled respektující vzájemnou souvislost a provázanost jevů a skutečností,

2. dynamickou obnovu a rozvoj výzkumných kapacit resortu MO,

3. stabilizaci organizačního uspořádání výzkumné a vývojové základy a stabilizaci jejího personálního zabezpečení,

4. zvyšování odborné úrovně výzkumné práce,

5. uplatnění nově formulovaných požadavků na hodnocení výsledků VaV činnosti podporované z veřejných prostředků,

6. systémovou podporu spolupráce pracovišť obranného VaV v rámci resortu MO,

7. systémovou podporu rozvoje všech forem meziresortní spolupráce,

8. podporu rozhodování z hlediska dlouhodobých strategických tendencí a trendů v oblasti vývoje vojenství a obecných bezpečnostních rizik.

V oblasti cílů determinovaných věcnými potřebami rozvoje a plánování výstavby sil budou respektovány příslušné operační scénáře a konkrétní alianční cíle výstavby sil, závazky přijaté na pražském summitu NATO (Prague Capability Commitments - PCC) a závazky příspěvku ČR do realizace bezpečnostní a obranné politiky EU.

3.2. Systémové priority obranného výzkumu a vývoje

[17] Hlavní priority VaV České republiky jsou dány NPVaV a budou realizovány prostřednictvím Národního programu výzkumu. Koncepce VaV resortu MO stanovuje systémové priority v souladu s NPVaV v oblastech:

· lidské zdroje,

· mezinárodní spolupráce ve VaV,

· hodnocení VaV včetně jejich výsledků,

· využití výsledků VaV v praxi

a oblastech aktuálních z hlediska potřeb resortu MO :

· stabilizace systému v oblasti struktury, pravidel financování

· rozvoje efektivity a inovačních aspektů stimulací spolupráce pracovišť VaV, důsledné kontroly účelovosti a zpřístupnění dokladů VaV činnosti ve všech etapách řešení.

3.2.1. Lidské zdroje

[18] Současný stav je charakteristický rostoucím odlivem odborných kapacit z resortních pracovišť VaV, relativně vysokým věkovým průměrem pracovníků v resortním VaV a absencí mladé, ale i střední generace. K rozvoji lidských zdrojů je nutné vytvořit koncepci výchovy a přípravy VaV pracovníků resortu MO se zaměřením na mladé pracovníky a najít cesty stabilizace výzkumného a vývojového potenciálu obranného výzkumu (včetně využití připravovaného institutu veřejných výzkumných institucí – dále VVI). K tomu spolupracovat především s Univerzitou obrany i civilními vysokými školami, které připravují nové specialisty pro jejich působení v obranném průmyslu. Ve spolupráci s nimi je nezbytné pokračovat v zaměření na výběr vhodných studentů k doktorskému studiu a jejich zapojení do výzkumných kolektivů resortních organizací, zabývajících se VaV.

[19] V rámci členství v EU je nutné ještě více podporovat mobilitu výzkumných pracovníků v rámci jednotlivých mezinárodních projektů. Více využívat možností daných mezinárodními smlouvami v oblasti obranného VaV k výměně vědeckých pracovníků. K tomu cíli vytvořit legislativní a finanční podmínky. Je nutné více využívat možnosti zapojení do jednotlivých programů a projektů zahajovaných v rámci European Defence Agency (EDA), Research and Technology Organization (RTO/NATO). S uvážením bezpečnostních aspektů je zároveň třeba zaměřit se více na získávání zahraničních výzkumných pracovníků, a to i ze zemí střední a východní Evropy.

3.2.2. Mezinárodní a regionální spolupráce

3.2.2.1. Spolupráce výzkumných pracovišť v ČR

[20] Pro řešení projektů obranného VaV bude důsledně podporováno vytváření integrovaných výzkumných týmů, zahrnujících více organizací pro řešení konkrétní výzkumné problematiky, zvyšování podílu vědecko-výzkumných pracovníků University obrany, dalších vysokých škol a výzkumných pracovišť ve výzkumných týmech výzkumných ústavů a naopak. Podporována bude i koordinace a dělba práce při řešení projektů obranného VaV a z hlediska zaměření výzkumných záměrů, vytváření výzkumných center a koordinace při pořizování a využívání technického zázemí VaV. Vedle koordinace výzkumné činnosti bude více podporována i spolupráce v oblasti pedagogicko-výchovné, odborné, expertní a další činnosti, jakož i v oblasti integrovaných informačních systémů. Tato spolupráce bude rozšiřována i o subjekty privátní výzkumné sféry.

V oblasti VaV je nutná úzká spolupráce i s civilními vysokými školami, kde jsou nemalé odborné kapacity a to jak v řadách pedagogů, tak i studentů (např. využíváním témat diplomových, doktorských aj. prací).

[21] Spolupráce jednotlivých výzkumných pracovišť bude nadále podporována preferencí řešení komplexních projektů obranného VaV, jejichž návrhy jsou předkládány do veřejných soutěží a zakázek v rámci resortních výzkumných programů.

3.2.2.2. Mezinárodní spolupráce

[22] V rámci Severoatlantické aliance je zřízena Organizace pro obranný výzkum a technologie RTO (Research and Technology Organization). Jejím posláním je provádění a podpora kooperativního výzkumu a informační výměny k podpoře rozvoje a efektivního využití národních kapacit obranného výzkumu a technologií pro vojenské potřeby Aliance. RTO rozvíjí a udržuje koordinovanou dlouhodobou strategii obranného výzkumu a technologií NATO, působí jako integrující orgán v rámci NATO pro usměrňování a koordinaci aktivit obranného výzkumu a technologií cestou zapojování národních expertů v odborných panelech. Nejvyšším orgánem RTO je Komise pro obranný výzkum a technologie (Research and Technology Board), kde je Česká republika zastoupena Ministerstvem obrany, Asociací obranného průmyslu a akademickou obcí. RTO podporuje společné studie a výzkumné projekty, koordinuje programy a společné aktivity a současně zajišťuje vytvářením efektivních koordinačních článků s dalšími orgány NATO platformu pro společnou spolupráci v oblasti obranného VaV. Dochází zde k výměně zkušeností a informací tak, aby byly naplňovány schopnosti jak celé Aliance, tak i parciální schopnosti jejích jednotlivých členů tak, jak se k nim přihlásili (v rámci Long Term Requirements, Force Proposals a Force Goals). V rámci RTO je Česká republika zahrnuta, s cílem zvýšení jejího vědeckého a technického potenciálu, do programu pomoci účastnickým zemím. Tato pomoc spočívá v možnosti finanční podpory účasti zástupců České republiky na vědeckých a odborných akcích.

[23] Součástí národní struktury zabezpečující činnost České republiky v RTO je Distribuční a informační středisko, které shromažďuje, eviduje a distribuuje informace získané z RTO do odborné komunity České republiky.

[24] Závazkem České republiky je podporovat činnost RTO v rozsahu národních schopností a možností na poli obranného VaV. Jedním z cílů mezinárodní spolupráce je integrovat český obranný VaV do mezinárodního obranného výzkumu zejména cestou EDA, WEAO a do evropského bezpečnostního výzkumu cestou ESRAB (European Security research Advisory Board) především u projektů podporujících dosažení deklarovaných schopností České republiky v rámci EU a NATO.

[25] Spolupráce v oblasti obranného VaV v rámci Evropské unie je zastřešována Evropskou agenturou pro vyzbrojování (European Defense Agency dále jen EDA), jíž předcházela Západoevropská skupina pro vyzbrojování (Western European Armament Group dále jen WEAG). Odborné zaměření potřeb VaV udávají roční strategické konference (June Annual Strategy Conference – JASC). Český obranný průmysl je v rámci evropského obranného výzkumu zastoupen Asociací obranného průmyslu ČR v obranných průmyslových aktivitách v nově vytvořené sdružené organizaci ASD (AeroSpace and Defence Industries Association of Europe), která je nástupkyní Evropské skupiny obranného průmyslu EDIG. Toto nové uspořádání je plně funkční od dubna 2004. Zástupci českého obranného průmyslu mimo to aktivně působí v NIAG (NATO Industrial Advisory Group). Česká republika je řádným členem WEAG od listopadu 2000. Spolupráce se realizuje na základě evropských memorand o porozumění EUROPA MoU, WEAO MoU, European Research Grouping MoU a Test Facilities MoU. Česká republika má podepsány a ratifikovány nezbytné smluvní dokumenty a může se společného VaV účastnit.

[26] Podstatou evropské spolupráce v oblasti VaV je úzká vazba na obranný průmysl členských zemí pod „deštníkem“ EDA. Cílem spolupráce je vytýčení evropských priorit obranného VaV, sdružení kapacit pro společnou přípravu budoucích obranných systémů a následná společná akvizice na otevřeném evropském trhu obranných technologií. Spolupráce se zabezpečuje na základě buď vyhledávání společných oblastí spolupráce prostřednictvím databáze EUROPA, či na základě výsledků studií expertních skupin (Ad-Hoc Expert Groups) zřizovaných pod Strategic Studies Committee. Konečné obrysy evropského obranného VaV jsou pak zakotveny v materiálu WEAO Annual Research Report and Plan (WARRP). Další možnost zahájení projektů je možné v rámci evropské aktivity EUROFINDER, kdy iniciativu přebírá průmyslová základna představovaná mezinárodním konsorciem nejméně 2 účastníků členských zemí EU, kteří předkládají návrh společného projektu. V nabídce uvádí cenu projektu, způsob podnikového financování a podíl státní účasti. Projekt je následně posuzován v odborných panelech a je-li přijat, oddělení VaV EDA uzavře kontrakt mezi řešiteli projektu a příslušnými státními správami. Ukončený projekt je zanesen do databáze ukončených projektů.

[27] V rámci evropské spolupráce může Česká republika u některých projektů požádat o statut rozvíjejícího se obranného průmyslu (Developing Defence Industry) a je-li tento statut uznán, podílí se na společných projektech, na rozdíl od obranného průmyslu vyspělých zemí, jen polovičním objemem zdrojů. Tato možnost není dosud dostatečně využívána.

[28] Nedílnou součástí VaV je zkušebnictví. Významnou prioritou EDA je stimulovat spolupráci zkušebních zařízení v Evropě s cílem zlepšení komunikace mezi nimi a odstranění duplicit. Česká republika byla vyzvána ke spolupráci v této oblasti a v roce 2002 přistoupila k memorandu o porozumění TEST FACILITIES. Do společné databáze poskytuje o zkušebních zařízeních informace, které jsou využívány na mezinárodní úrovni k rozhodování o možnostech a podmínkách využívání uvedených kapacit.

[29] Přínosem pro resortní VaV bude rozšiřováno zapojení zahraničních odborníků do hodnocení výsledků řešitelských týmů a výzkumných organizací, které bude přínosem pro resortní VaV.

[30] Bude podporována cílená dvoustranná a mnohostranná spolupráce resortních výzkumných organizací s partnerskými zahraničními výzkumnými pracovišti v rámci memorand o porozumění EUROPA/ERG №1. Zároveň bude podporována účast resortních výzkumných pracovníků ve vědecko-výzkumných orgánech zahraničních partnerů. V rámci stávajících a zejména připravovaných společných mezinárodních projektů se zaměřit na zvýšení efektů a přínosů pro resort MO. Tyto projekty neomezovat jen na získání zdrojů pro udržení a rozvoj VaV potřebného pro resortu MO.

3.2.3. Hodnocení VaV

[31] Koncepce VaV reaguje na rostoucí význam hodnocení VaV na všech úrovních jak v ČR, tak i ve všech vyspělých zemích. Systém hodnocení resortního VaV bude respektovat světové trendy a využívat nové poznatky a nejlepší zkušenosti z hodnocení výzkumu v jednotlivých členských zemích EU. Základními principy hodnocení jsou multikriteriální přístup, prokazatelná odborná kompetentnost, konkrétnost, transparentnost, nezávislost a objektivita, účelnost a způsoby využití výsledků VaV. Výsledky VaV budou hodnoceny ve vztahu k vloženým prostředkům. Hodnocení bude zabezpečovat OŘPVV SV MO, který je odpovědný za VaV. Kritéria pro hodnocení organizací, pracovních kolektivů a jednotlivců odpovídající novým požadavkům a poznatkům v oblasti hodnocení VaV v členských zemích EU budou zpracována následně po zveřejnění nově navrhovaného systému hodnocení RVV (plánován na rok 2005). Důsledné hodnocení výsledků VaV je cíleno na zefektivňování výdajů na VaV, na dosahování lepších výsledků a zejména na efektivní využívání výsledků VaV. V souladu s. 188. a 190. zasedáním RVV budou hodnoceny konkrétní doložitelné výsledky - prestižní a významné publikace (dle WEB of SCIENCE), patenty, realizace a ne příspěvky na lokálních konferencích, zprávy, neindexované publikace atp.

3.2.3.1. Hodnocení projektů

[32] Pozornost bude věnována zdokonalení systému hodnocení návrhů projektů VaV "ex ante" - projekty budou posuzovány zejména z hlediska potřebnosti projektu, originality, očekávaného přínosu pro vojenskou teorii a praxi, kvality výsledků, časové proveditelnosti a efektivní realizovatelnosti. Průběh řešení projektů VaV bude hodnocen každoročně, při ukončení řešení bude projekt hodnocen za celou dobu řešení. Při hodnocení "ex post" bude hodnoceno nejen splnění cílů, dosažení očekávaných výsledků a vynaložené prostředky na jejich dosažení, ale velký důraz bude věnován možnostem a skutečnému využití dosažených výsledků. Celková úroveň hodnocení bude rozhodující pro vyplacení výše odměny řešitelům. Výsledky hodnocení "ex post" a vyhodnocení využití výsledků VaV budou sloužit jako zpětná vazba při budoucím rozhodování o výběru a financování nových projektů VaV.

3.2.3.2. Hodnocení programů

[33] Po ukončení resortních programů VaV bude prováděno hodnocení těchto programů VaV, při nichž budou vyhodnocovány veřejné soutěže a veřejné zakázky ve VaV, průběh řešení projektů VaV, dosažení výsledků VaV a jejich skutečné využití, nejlepší výsledky a jejich přínos pro praxi a celkové naplnění cílů výzkumného programu. Výsledky vyhodnocení výzkumného programu budou využívány při vyhlašování následných výzkumných programů.

3.2.3.3. Hodnocení výzkumných záměrů

[34] Systém hodnocení výzkumných záměrů bude systematicky zdokonalován. Při hodnocení "ex ante" bude pozornost zaměřena na význam a aktuálnost řešené problematiky s ohledem na rozvoj oboru, očekávaný přínos výzkumného záměru pro rozvoj vědního oboru jako takového, ale i s důrazem na aktuální, perspektivní potřeby armádní praxe a to již v průběhu řešení výzkumných záměrů a následně v době ukončení záměru, kvalitu předpokládaných výsledků, infrastrukturu a předpoklady pracoviště a řešitelského týmu a adekvátnost nákladů na dosažení očekávaných výsledků. I u výzkumných záměrů bude při hodnocení "ex post" hodnoceno splnění cílů a dosažených výsledků VaV. Základem se musí stát koncepčnost VaV pracoviště provázaná s koncepcemi věcných problematik rozvoje příslušných složek a součástí resortu MO. Na základě výsledků hodnocení výzkumných záměrů bude jednotlivým organizacím přidělována výše institucionálních prostředků na VaV.

3.2.3.4. Hodnocení výzkumných pracovníků

[35] Resortní výzkumné organizace budou vedeny k pravidelnému hodnocení výzkumných pracovníků, které by mělo mít zejména motivační charakter a mělo by být spojeno s kariérním řádem. Specifika výzkumné a vývojové činnosti uplatnit v kariérních řádech pracovníků této oblasti. Pro podporu tvůrčí aktivity mladých vědeckých pracovníků bude MO pravidelně vyhlašovat soutěže k ocenění vynikajících výsledků VaV s významným přínosem pro obranné schopnosti České republiky.

3.2.3.5. Hodnocení řešitelských kolektivů a výzkumných pracovišť

[36] Hodnocení výzkumných pracovníků bude spojeno i s hodnocením jednotlivých řešitelských kolektivů a výzkumných pracovišť jak uvnitř, ze strany výzkumné organizace, tak i ze strany MO jako poskytovatele účelových a institucionálních prostředků na VaV. Řešitelské kolektivy a výzkumná pracoviště budou hodnoceny především na základě dosažených výsledků při řešení výzkumných úkolů a jejich využití v praxi. Další kritéria hodnocení budou shodná s kritérii hodnocení pracovišť Akreditační komise MŠMT ČR. K výsledkům hodnocení bude ze strany MO přihlíženo při přidělování finančních prostředků na řešení výzkumných úkolů.

3.2.3.6. Hodnocení příjemců podpory

[37] SV MO bude provádět periodické hodnocení všech příjemců podpory z kapitoly rozpočtu resortu MO. Bude se jednat zejména o pravidelné hodnocení za účasti specialistů pro daný obor. MO v roce 2005 stanoví hodnotící kritéria srovnatelná s kritérii jiných členských zemí EU.

3.2.4. Využití výsledků VaV v praxi

[38] Při stanovování tématických priorit obranného VaV Ministerstvo obrany vychází především z potřeb praxe a prognózy rozvoje jednotlivých oblastí resortu. MO jako poskytovatel prostředků na VaV bude důsledně dbát na uplatnění výsledků u všech končících projektů VaV.

Posíleny budou požadavky na zvýšení intenzity výzkumů, na zkrácení doby řešení a na vyšší podíl pracovníků na zavádění výsledků do praxe. Současně bude posilováno úsilí při přípravě prostoru pro realizaci výsledků potřebnými plánovacími a organizačními kroky v realizační sféře.

Již při vypisování úkolů VaV musí být stanoven koncový uživatel v resortu MO, kterému vyřešení daného úkolu přinese prospěch a do jehož činnosti budou výsledky následně zapracovány.

[39] Předávání výsledků VaV do praxe je třeba podpořit zejména těmito způsoby:

a)· podporou ochrany a šíření duševního vlastnictví včetně institucionálního a ekonomického zabezpečení této oblasti,

b)· důsledným zaváděním plánů na využití výsledků a kontrolou jejich plnění,

c)· vypracováním systému vzdělávání pracovníků a rozvoje lidských zdrojů VaV v oblasti transferu technologií především s využitím strukturálních fondů,

d)· úpravou hodnotících kritérií výsledků resortního VaV tak, aby bylo stimulováno podávání přihlášek vynálezů a dalších obdobných výstupů chráněných zvláštními předpisy,

e)· zajištěním dostupnosti výsledků vojenské veřejnosti.

[40] Realizace koncepce obranného VaV v oblasti transferu výsledků VaV do praxe bude koordinována s Národní inovační politikou.

3.3. Podmínky zabezpečení systémových priorit VaV

[41] Z NPVaV vyplývá nezbytnost přijmout k zabezpečení systémových priorit tato opatření:

a)· zvýšit atraktivitu zaměstnání ve výzkumu a podpořit úzkou spolupráci mezi vysokými školami, výzkumnými ústavy a obranným průmyslem,

b)· získat pro výzkum více studentů, především zvýšením finanční motivace a usnadněním mobility studentů,

c)· podpořit účast obranného průmyslu na stanovení prioritních cílů VaV při koncipování Národní politiky VaV a evropských výzkumných programů,

d)· vyvolat zájem o problematiku obranného VaV perspektivností řešených témat a jejich výjimečností,

e)· projednat s vedením Univerzity obrany, aby posluchači vysokých škol se zaměřením na obranný průmysl získali základní informace o problematice duševního vlastnictví a transferu technologií,

f)· vyřešit právní postavení resortních pracovišť VaV a zajistit přesná pravidla pro jejich financování zahrnující možnost čerpání dotací na řešení konkrétních projektů programů VaV,

g)· přijmout zásadní opatření k odstranění roztříštěnosti resortních pracovišť VaV a zajištění účinnější koordinace a provázanosti jejich činnosti,

h)· zbezpečit informovanost všech pracovníků resortního obranného VaV o dokumentech a procesech provádění VaV v resortu obrany.

3.4. Tématické priority

[42] Při výběru tématických priorit resortního VaV se vychází ze současných trendů vyplývajících z profesionalizace vojsk, vyčlenění vojsk pro operace v rámci sil Severoatlantické Aliance a Evropské unie, realizace modernizačních projektů první a druhé skupiny priorit (dle dokumentu „Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky přepracovaná na změněný zdrojový rámec“). Prioritou bude zejména další rozvíjení klíčových schopností profesionální armády tak, aby AČR byla schopna plně zabezpečit stanovené úkoly. Priority zahrnují okruhy :

ochrana proti všem typům zbraní hromadného ničení, (zejména pak detekce a identifikace chemických a biologických látek),
průzkum, aktivní a pasivní sledovací senzory, moderní navigační systémy,
zdravotnické zabezpečení v poli při klasické bojové činnosti a při obraně proti teroristickým akcím,
komplexní logistické zabezpečení,
systémy velení a řízení,
výstavba pozemních a vzdušných sil, zohledňující různé formy bojové činnosti,
ochrana proti terorismu jako integrální součást všech aspektů činnosti AČR.

[43] Důraz při uskutečňování priorit bude kladen na praktickou aplikovatelnost výsledků VaV a jejich skutečné využití v praxi tak, aby tyto výsledky byly vojenské veřejnosti dostupné, aby pomáhaly zlepšovat schopnosti AČR a zvyšovaly úroveň českého obranného průmyslu a českých firem a institucí zabývajících se bezpečnostními produkty.

[44] Prioritní tématické oblasti obranného VaV budou řešeny v rámci:

resortních programů obranného VaV,
veřejných zakázek na projekty obranného VaV,
výzkumných záměrů.

3.4.1. Realizace prioritních témat v resortních programech výzkumu

[45] Prioritní témata definují věcnou náplň vyhlašovaných programů. Jednotlivá témata a jejich zařazení do programů určuje jak časový horizont jejich řešení, způsob realizace veřejnou soutěží ve VaV nebo veřejnou zakázkou, tak i finanční rámec vlastní realizace priorit v jednotlivých projektech.

[46] Tématické okruhy:

ochrana a zabezpečení živé síly a techniky,
příprava vojenského profesionála v národních a mezinárodních podmínkách,
management krizových situací obrany a ochrany obyvatel a majetku,
teorie řízení, velení a informatiky na taktickém stupni,
teorie vzdělávání, výchovy a výcviku vojenského profesionála,
vojenská strategie, operační umění, výstavba a použití jednotek,
nové obranné technologie,
ochrana proti zbraním hromadného ničení, (detekce chemických a biologických látek),
průzkum, aktivní a pasivní sledovací senzory,
zdravotnické zabezpečení v poli,
systémy velení a řízení,
výstavba pozemních a vzdušných sil,
ochrana proti terorismu,
inteligentní obranné zbraňové systémy,
neletální zbraně.

[47] jsou uplatněny při výběru a realizaci témat projektů v programech:

Národní program výzkumu v oblasti bezpečnosti a obrany, 2001-2005, veřejná soutěž,
Program obranného výzkumu pro podporu cílů výstavby sil NATO, 2001-2007, veřejná zakázka,
Program rozvoje výzkumných a vývojových pracovišť resortu obrany, 2000-2009, institucionální podpora,
Národní program vývoje a obranných technologií, 2001-2006, veřejná zakázka,
Profesionalizace Armády České republiky, 2005-2008, veřejná soutěž,
Reforma ozbrojených sil České republiky, 2005-2008, veřejná zakázka.

Časový harmonogram řešení témat je v souladu s časovým určením trvání jednotlivých programů. Finanční prostředky přidělené na řešení jednotlivých programů jsou předmětem střednědobého plánu a podléhají procedurám každoročního upřesňování a schvalování.

[48] Je připravován nový program (970) se zahájením v roce 2006, který bude tvořit 7 tématických okruhů - priorit:

ochrana a zabezpečení živé síly a techniky,
průzkum, aktivní a pasivní sledovací senzory, moderní navigační systémy,
komplexní logistické zabezpečení,
zdravotnické zabezpečení v poli,
systémy velení a řízení,
výstavba pozemních a vzdušných sil,
ochrana proti terorismu,
nové obranné technologie.

[49] Cílem resortních programů VaV bude výběr projektů VaV, které přispějí svou komplexností a zaměřením k naplňování Přepracované koncepce a doplní Národní program výzkumu tak, aby jako kompaktní celek vytvořily předpoklady pro rozvoj obranného sektoru a rychlejší integraci ČR do EU.

3.4.2. Výzkumné záměry

[50] Pro řešení výzkumných záměrů resortními organizačními jednotkami a příspěvkovými organizacemi zabývajícími se výzkumem a vývojem jsou stanoveny tyto priority:

rozvoj vojenského umění a důrazem na aktuální metody vedení boje (včetně boje proti terorizmu),
management krizových situací obrany a ochrany obyvatel a majetku při klasické bojové činnosti, teroristických akcích a jiných krizových situací,
teorie řízení, velení a informatiky na taktickém stupni s důrazem na interoperabilitu a aktuální formy vedení bojové činnost,
příprava vojenského profesionála, teorie vzdělávání, výchovy a výcviku,
vojenská strategie, operační umění, výstavba a použití jednotek,
rozvoj senzorů,
ochrana a zabezpečení živé síly a techniky,
komunikační a informační podpora systému velení a řízení se zaměřením na NATO Network Enabled Capability,
nové obranné technologie pro klasické bojové činnosti a při obraně proti terorizmu,
navigační systémy.

4. Principy koncepce obranného VaV

4.1. Otevřenost, pružnost a transparentnost při přípravě i realizaci

[51] V souladu s programovým prohlášením vlády a NPVaV byla tato koncepce VaV připravena v úzké spolupráci s odbornou veřejností, působící v obranném sektoru. Koncepce obranného VaV bude i nadále připravována i realizována otevřeným způsobem za účasti zástupců a organizací resortního VaV, zástupců uživatelů výsledků VaV a zástupců obranného průmyslu.

[52] V průběhu realizace bude koncepce VaV průběžně vyhodnocována a na základě vyhodnocení bude navrhována aktualizace koncepce VaV a nástrojů pro její realizaci.

[53] MO bude zabezpečovat včasné informování o vyhlašovaných výzkumných programech VaV, veřejných zakázkách VaV a veřejných soutěžích VaV, jakož i o jejich vyhodnocení. Zároveň umožní v souladu s platnými zákonnými ustanoveními svobodný přístup k informacím.

4.2. Provázanost s jinými resorty

[54] Realizace koncepce obranného VaV bude propojena s realizací dalších politik a koncepcí VaV, zejména se předpokládá úzká spolupráce s dalšími tématicky spjatými resorty, jako je MV, MPO, SÚJB, Ministerstvo informatiky, MŠMT a MZV. Dlouhodobé záměry VaV MO budou aktivně slaďovány s komplexem bezpečnostního výzkumu státu v obousměrném transferu. Ve vzdělávací politice bude kladen důraz na propojení VaV s pedagogickou činností především na Univerzitě obrany.

[55] Předpokládá se posílení koordinace především v oblasti infrastruktury a v budování výzkumných center a dalších zařízení pro rozvoj VaV.

[56] MO bude prosazovat zastoupení obranného sektoru v meziresortních komisích, které se zabývají otázkami VaV, spojenými s problematikou resortního výzkumu (NPV, programy VaV vyhlašované jinými blízkými resorty, výzkumné záměry). Zároveň bude do svých hodnotitelských komisí zvát zástupce dalších resortů.

5. Strategické nástroje

[57] Strategické nástroje sloužící k naplnění cílů koncepce VaV vychází z NPVaV a „Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky.

5.1. Financování a podpora VaV

[58] Financování resortního VaV vychází ze střednědobého výhledu podpory VaV a každoročně je upřesňováno při přípravě a návrhu státního rozpočtu. Velký vliv na plnění cílů koncepce má skutečnost, že se vládou nedaří plnit záměr dosáhnout výše podpory VaV z veřejných zdrojů, ke které se zavázala (v roce 2002 skutečnost 0,54 % HDP, závazek 0,7 % HDP). Taktéž reforma veřejných financí, přijatá usnesením vlády ČR dne 1. října 2003 č. 984, vychází z ročního nárůstu 0,01 % HDP oproti původně navrhovanému meziročnímu nárůstu 0,1% HDP. Financování resortního VaV bude vycházet z vládou schválených výdajů na příští období ve výši 0,58 % HDP pro rok 2004, 0,59 % HDP pro rok 2005 a 0,60 % HDP pro rok 2006. Pro resort MO jsou na VaV schváleny tyto finanční prostředky:

rok 2005 – 489 579 tis Kč, tj. 3,09 % z výdajů na VaV ze státního rozpočtu kapitoly MO,

rok 2006 – 483 538 tis Kč, tj. 2,82 % z výdajů na VaV ze státního rozpočtu kapitoly MO,

rok 2007 – 504855 tis Kč, tj. 2,95 % z výdajů na VaV ze státního rozpočtu kapitoly MO.

[59] Pro období 2007-2008 vychází NPVaV ze dvou variant - v první je zachován doporučený meziroční nárůst finančních prostředků o 0,1 % HDP tak, aby bylo v roce 2010 dosaženo ukazatele 1 % HDP na VaV z veřejných zdrojů, který je cílem Lisabonské strategie. V druhém případě bude nárůst finančních prostředků pomalejší a Česká republika se k cílům Lisabonské strategie pouze přiblíží.

[60] Při relativně malém růstu finanční podpory na VaV je nutné výrazněji uplatňovat zásadu rozdělování finančních prostředků na základě dosažených výsledků VaV při řešení jednotlivých úkolů. Budou podporovány nadprůměrně kvalitní, důležité a perspektivní aktivity, které by mohly vést k úspěchu v mezinárodní konkurenci i k praktickému naplnění priorit VaV. Předpokládá se takové nastavení systému hodnocení významu a kvality VaV, aby byla zabezpečena kontinuita řešení perspektivních aktivit a na druhé straně identifikace aktivit, které jsou prokazatelně neperspektivní, ať z hlediska existence společenské objednávky, kvality nebo podmínek realizace jejich výsledků.

[61] Vzhledem k výši podpory VaV z veřejných zdrojů a za účelem zvýšení efektivity využití podpory bude stále větší pozornost věnována kontrole předkládaných a řešených projektů VaV a výzkumných záměrů za účelem vyloučení duplicitního financování aktivit výzkumných institucí. Užší spoluprací s dalšími resorty bude prověřováno případné překrývání tématických oblastí výzkumných programů u tématicky blízkých resortů.

[62] Podíl soukromých výdajů na celkových výdajích na obranného VaV je nízký, což je dáno specifickým postavením obranného průmyslu. Snahou bude zvyšovat podíl obranného průmyslu na financování obranného VaV.

[63] Hlavním způsobem financování resortního VaV z veřejných zdrojů je účelová a institucionální podpora. MO bude klást důraz na rozvoj obou podpor.

5.1.1. Účelová podpora VaV

[64] Účelová podpora resortního VaV bude poskytována na základě výsledků zadání veřejných zakázek a veřejných soutěží ve VaV v rámci vyhlašovaných programů VaV.

[65] Do roku 2008 budou podporovány projekty VaV, zahájené v letech 2001 až 2005, tedy projekty naplňující Národní program výzkumu v oblasti bezpečnosti a obrany, Program obranného výzkumu pro podporu cílů výstavby sil NATO, Národní program vývoje a obranných technologií a programy Reforma ozbrojených sil České republiky a Profesionalizace Armády České republiky.

[66] V roce 2006 se předpokládá zahájení nového resortního výzkumného programu, který bude orientován na aktuální problematiku obranného VaV zaměřeného zejména na rozvoj spolupráce v obranném výzkumu a vývoji v rámci evropského prostoru.

5.1.2. Institucionální podpora VaV

[67] Institucionální podporu VaV zaměří MO zejména na rozvoj vědecko-výzkumného zázemí a infrastruktury v organizacích MO v souladu se zákonem 130/2002 Sb.

[68] V první polovině roku 2005 proběhne hodnocení výzkumných záměrů, které byly řešeny v období 2000 - 2004. Do roku 2008 budou řešeny výzkumné záměry, jejichž řešení bylo zahájeno v roce 2004 a v roce 2009 budou vyhodnoceny výzkumné záměry, jejichž řešení bude zahájeno v roce 2005. V roce 2008 budou připravovány a předkládány výzkumné záměry na období 2009‑2014.

5.1.3. Nepřímá podpora VaV

[69] Pro uskutečňování Lisabonské strategie a k naplňování Barcelonských cílů bude stále více využíváno nepřímých forem podpory VaV, jako stimulu k zajištění prostředků na VaV ze soukromých zdrojů. V této oblasti je očekávána úprava příslušné legislativy a úkolem resortu MO bude ji sledovat a v maximálně akceptovatelném rozsahu uplatňovat. Úkolem MO bude vytipování možností nepřímých podpor specifických pro obranný VaV a jejich prosazení v praxi.

[70] K vytvoření příznivějších institucionálních podmínek pro intenzivnější a efektivnější rozvíjení VaV přispěje připravovaný zákon o veřejných výzkumných institucích (VVI), který by měl být v brzké době předložen vládě ke schválení. Tento zákon se týká vojenských technických ústavů, ale i resortních příspěvkových organizací. Nová právní úprava má zajistit především jasnou specifikaci statutu VVI, regulaci jejich zřizování a likvidace, větší samostatnost VVI v zaměření a provádění výzkumu, rozvíjení různých forem spolupráce VVI s vysokými školami a podnikatelským sektorem i větší transparentnost při využívání veřejných výzkumných prostředků. Při schvalování zákona je třeba zajistit, aby odstranil diskriminaci organizačních jednotek organizační složky státu MO – pracovišť VaV – z hlediska možnosti řešení projektů VaV a umožnil, aby tato pracoviště mohla čerpat prostředky z veřejných zdrojů na účelovou a institucionální podporu obranného VaV.

6. Struktura systému resortního VaV.

[71] Odpovědným útvarem za rozvoj resortního VaV je OŘPVV SV MO, který koncepčně a metodicky řídí resortní organizace zabývající se výzkumem a vývojem.

[72] Za přípravu, vyhlašování, administraci a hodnocení veřejných soutěží na podporu řešení projektů VaV je zodpovědný OŘPVV SV MO.

[73] Rozvoj institucionální infrastruktury VaV resortu MO bude soustředěn především do Univerzity obrany a příspěvkových organizací resortu MO. Zejména Univerzita obrany působí se svou infrastrukturou jako základna nejen k dosahování významných výsledků v oblasti obranného VaV. Jejím nesporným přínosem je formování a výchova nových výzkumných pracovníků.

[74] Pozornost MO bude věnována výzkumné a vývojové činnosti Vojenského technického ústavu ochrany v Brně, Agentury rozvoje informatiky v Praze a Výzkumného a vývojového střediska Hostivice. Požadavky na řešení společných a komplexních projektů VaV, u nichž je předpoklad dosažení špičkových výsledků podporujících rozvoj schopností AČR, budou ze strany MO kladeny i na organizace, kterým bude jako vykonavatelům příjemce, jímž je organizační složka státu MO, institucionální podpora poskytována cestou MŠMT (výzkumné záměry).

[75] V rámci řešení projektů VaV bude rozvíjena spolupráce i s dalšími výzkumnými pracovišti, zejména pro zabezpečení dílčích úkolů komplexních projektů.

7. koncepce opatření podporujících realizaci změn systému výzkumu a vývoje resortu obrany

[76] Hlavním účelem vypracování Koncepce obranného VaV v oblasti působnosti Ministerstva obrany České republiky je vytvořit předpoklady pro získávání, osvojování a využívání nejnovějších poznatků VaV pro optimální uspokojování potřeb obrany ČR.

Základním nástrojem pro realizaci koncepce je systém a procedury plánování, programování, rozpočtování, financování a hodnocení VaV. Celá oblast obranného VaV musí být zaměřena na získání nových poznatků a jejich aplikaci do moderních technologií pro rozvoj vojenských schopností státu a k tomu musí být vytvořen systém konkrétních opatření a postupů.

Vedle základních činností orgánu pověřeného řízením obranného VaV realizujících organizační a legislativní funkci v obranném VaV bude v následujícím období posilován důraz na prohloubení celostátní spolupráce výzkumných pracovišť, odstranění jejich izolovanosti a zefektivnění využívání prostředků poskytovaných na VaV.

[77] Naplnění strategických cílů uvedených v textu představuje komplexní problematiku charakterizovanou mnohačetnými vnitřními vazbami, jejichž rozsah je možno vyvodit ze seznamu oblastí tříděných podle praktického zaměření řešení konkrétní problematiky.

Za klíčové podmínky naplnění celkových záměrů rozvoje VaV základny a její způsobilosti být skutečnou podporou rozvoje požadovaných schopností AČR budou v následujícím období uvažovány následující cíle, pravidla a postupy:

·[78] jasně specifikovat rozsahy odpovědností funkcionářů MO a GŠ v oblasti VaV,

· požadavky na VaV zahrnout explicitně do plánovacího procesu GŠ MO,

· definice zaměření VaV od jednotlivých uživatelů získávat (vyžadovat) na úrovni střednědobých koncepčních materiálů a jejich změnování podřídit pravidlům změnování dokumentů tohoto významu,

· rozvinout důslednou koordinaci činností řízení VaV resortu obrany s uživateli s využitím jejich zástupců v radách a zpřístupněním příslušné dokumentace ve společném informačním prostředí,

·[79] procesy restrukturalizace a snižování početních stavů na pracovištích resortu MO podpořit přesně účelově orientovanými inovačními a modernizačními aktivitami, k tomu orientovat nově navrhované programy a jejich priority,

·[80] rozvinout důslednou koordinaci činností řízení VaV resortu obrany s ostatními VaV pracovišti již v přípravných fázích vyhledávání a formulace problémů, k tomuto účelu využívat dostupné návrhy uvedené v materiálech RVV aktuálně např. Dlouhodobých základních směrech VaV České republiky, případně témat výzkumných záměrů hodnocených v roce 2004 meziresortní komisí,

· intenzifikovat dialog s ostatními orgány státní správy podporující VaV s cílem sladit práce s potenciálním dvojím využitím, eventuálně zahájit společné iniciativy; jmenovitě Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a Ministerstvem vnitra při uplatňování a realizaci společných úkolů bezpečnostního výzkumu,

·[81] rozšířit využívání civilních technologií a hledat způsoby jejich efektivního využití ve prospěch obrany, přezkoumávat vlastní projekty s cílem vyloučení duplicit na národní úrovni; uplatňovat požadavek úplného průzkumu, rešerší,

· požadavek důsledného a úplného informačního průzkumu využít jako nástroj pro posílení koordinace a spolupráce. V případech, kdy se v průběhu řešení úkolů či jeho hodnocení prokáže, že nebyly analyzovány všechny možnosti kooperací či převzetí již realizovaných řešení, uplatnit příslušné sankce,

·[82] ve věcném zaměření uplatňovat vědeckou a výzkumnou podporu požadavků cílů výstavby sil a interoperability,

· v kontextu s Národní inovační strategií zabezpečit kontrolu způsobů, stupně využití výsledků VaV přesnou evidencí příjemce v databázovém systému s možností následného ověření tohoto využití v následujících letech,

· změnit systém dostupnosti výsledků VaV vojenské veřejnosti, posílit všeobecnou povědomost vojenské veřejnosti o výsledcích VaV a stimulovat tak spolupráci jak mezi pracovišti VaV, tak i pracovišti VaV a uživatelem,

· vystavením výsledků VaV v informačním systému dosáhnout prohloubení kritické diskuse kvality a významu výsledků dosažených při řešení jednotlivých úkolů a posílit tak zpětnou vazbu mezi proklamovaným cílem a dosaženým výsledkem,

·[83] (ve shodě s národní politikou VaV) projekty MO rozvíjet tehdy, když je získán potenciální uživatel a (nebo) vytvořena v průmyslu schopná výrobní základna,

·[84] legislativně dořešit transformaci organizací VaV do organizačních forem umožňujících optimální využívání veřejných prostředků pro podporu VaV,

· dořešit strukturu pracovišť VaV MO, jejich organizační formy a zařazení v kontextu uplatnění navrhovaného zákona o veřejných výzkumných institucích, interpretací zákona 130/2002 Sb. a nově formulovaných požadavků RVV na hodnocení výsledků.

[85] Funkcionalitu řady uvedených opatření, efektivnost využívání výsledků a podporu spolupráce podmiňuje informační zabezpečení. V této oblasti:

· již realizovanou databázi centrální evidence projektů a výzkumných záměrů začlenit s definovanými přístupovými právy do uvedeného informačního prostředí jako nástroj účelového a institucionálního financování projektů obraného VaV MO a nástroj finančního řízení výzkumných a vývojových prací,

· při uplatňování specifických požadavků VaV na uvedené informační prostředí důsledně využívat možnosti Rady resortu a jejích odborných sekcí,

· tento informační systém shromažďující, zpracovávající a poskytující informace jak pro řešitele projektů výzkumu, tak i pro subjekty podílející se na plnění cílů a úkolů ve fázích strategického plánování, programování, projektování a zabezpečení učinit základem pro přístup k relevantní informaci.

[86] Základním nástrojem usměrňování výzkumných a vývojových prací jsou finanční nástroje. V této oblasti:

· zajistit efektivní vynakládaní finančních prostředků na vědeckou a výzkumnou podporu zabezpečení rozvoje armády v rámci rozpočtové kapitoly MO, ale i rozpočtových kapitol ostatních ústředních orgánů k zabezpečení obrany důslednou a širokou konzultační a koordinační činností vynakládání celkových vyčleněných prostředků na tuto oblast s využitím stávajících možností prvků systému řízení VaV včetně všech úrovní rad,

· zajistit efektivní, účelné a hospodárné vynakládaní finančních prostředků na vědeckou a výzkumnou podporu zabezpečení rozvoje armády v rámci rozpočtové kapitoly MO formulací nově vyhlašovaných programů a jejich prioritních cílů v souladu s požadavky rozvoje AČR, jejich začlenění a účinné funkce v mezinárodních seskupeních,

· s využitím možností Rady resortu vytvořit a prosadit systém financování respektující zákonem stanovená pravidla poskytování prostředků určených na podporu VaV včetně časových limitů poskytování prostředků řešitelům,

· podpořit legislativně průchodný systém umožňující podíl pracovníků uživatele na řešení konkrétních úkolů, tím posílit efektivní cílení výsledků, vytvoření těsné vazby mezi řešitelem a uživatelem výsledků a využití znalostí těch vojenských odborníků, kteří nejsou pracovníky ve VaV,

· zajistit přijetí opatření v oblasti odměňování vědecko výzkumných kapacit resortu tak, aby byl zastaven jejich odliv do komerční sféry.

[87] Významným nástrojem efektivního výkonu správy této oblasti je normativní zabezpečení. V této oblasti:

· reflektovat na nové normativní a legislativní prostředí dané vstupem ČR do EU,

· zapracovávat nové normativní a legislativní materiály do pravidel a postupů řízení VaV a to především v oblasti uplatnění připravovaného zákona o veřejných výzkumných institucích, normativech v oblasti nepřímé podpory VaV, nově formulovaných pravidel RVV na hodnocení výsledků ve VaV, rozlišení kvality jednotlivých výsledků a efektivnosti poskytované veřejné podpory,

· reflektovat na nové normativní a legislativní prostředí vyplývající z členství v NATO v připravovaných předpisech, směrnicích a metodikách,

· legislativně dořešit vlastnické vztahy k výsledkům společných prací v národním i mezinárodním měřítku a definovat tak rozsah jejich využití (včetně dílčího aspektu zveřejnění výsledků).

[88] Rozhodování orgánů státní správy v oblasti VaV musí být podporováno vědeckou komunitou, která v diskusi s představiteli státní správy formuluje kvalifikovaná doporučení k vědeckým problémům a otázkám, které jsou předmětem rozhodovacího procesu oblasti – vědecké poradenství. V této oblasti:

· zpřesněním formulací úkolů poradního orgánu ministra obrany Rady resortu a jejích odborných sekcí, které by bylo orientováno na posílení soustavného zpětnovazebního vlivu na funkce systému obranného VaV,

· využití poradního orgánu ministra obrany Rady resortu a jejích pracovních skupin při uplatnění jejich kvalifikovaných doporučení k prosazení požadavků vědecké komunity na informační systémy jak z obecných hledisek, tak i specifického hlediska potřeb VaV týkající se stanovování priorit resortu MO ve VaV, výběru projektů, postupu řešení prezentace, diskuse a hodnocení výsledků včetně využití systému pro naplňování úkolů formulovaných nově RVV v oblasti hodnocení výsledků VaV,

· využití poradního orgánu ministra obrany Rady resortu a jejích pracovních skupin při usměrňování rozhodovacích procesů dotýkajících se změn ve struktuře systému pracovišť VaV, personálním zabezpečení VaV.

[89] Důležitým systémovým předpokladem realizace nových koncepčních záměrů oblasti obranného VaV je činnost odborné systémové složky MO odpovědné za základní procesy řízení této oblasti. V této oblasti:

· zajistit funkci orgánu SV MO kapacitně schopného zabezpečit požadované aktivity řízení a výkonu státní správy v oblasti VaV včetně mezinárodní spolupráce; posílit personální obsazení a organizační struktury zajišťující odpovídající pravomoci k realizaci přijímaných opatření,

· specifické a výjimečné funkce tohoto orgánu podpořit samostatnými VaV úkoly.

7.1. Věcné podporované oblasti rozvoje obranného VaV

[90] Z analýzy stavu obranného VaV, dokumentů RVV usměrňujících dotační politiku a koncepčních dokumentů resortu MO vyplývají základní oblasti, podporované koncepčně v období do roku 2010.

Značná dynamika plánovacího procesu, kterým se vyznačují poslední roky, vede ke zdůraznění nutnosti prosazovat směry, jejichž obsah je z hlediska potřeb resortu MO relativně stabilní a odráží tak společenskou objednávku, která s vysokou mírou pravděpodobnosti přetrvá po celé období pokryté touto koncepcí.

[91] Jedná se o problematiky obecnějšího významu a využití:

analýzy vojenských struktur
analýzy podmínek funkce vojenských struktur a jejich komplexní logistické podpory

faktory zabezpečení prosté existence,
faktory zabezpečení pro plnění specifických funkcí,
faktory začlenění jednotlivých úrovní struktur do jiných vyšších struktur,
faktory spolupráce s jinými strukturami

národní aspekty, součinnost v rámci resortu MO, s dalšími složkami (policie …),
mezinárodní aspekty (NATO,EU),
aspekty podpory cizích jednotek na území ČR (HNS[6]),

rozvíjení technologií strukturálního popisu, pojmosloví, způsobů popisu a technologie správy dat umožňující popis jednotek, vazeb a funkcí ve formě přijatelné pro využití koncovým uživatelem,
rozvíjení technologií strukturálního popisu podporujícího formáty simulačních a trenažérových technologií, matematického modelování a tvorby nákladových standardů,
analýza aspektů nezbytných pro podporu rozhodovacího procesu při plánování restrukturalizací resortu MO,
analýzy zdrojů nevojenských ohrožení, vojenské aspekty psychologické války v kontextu prevence terorismu,
technologie podpory rozhodování – analýzy multioborových požadavků na informační systém zabezpečující funkcionalitu podle požadavků formulovaných základními koncepčními dokumenty resortu MO, Směrnicí ministra obrany pro plánování činností a rozvoje resortu MO na roky 2006-2011, včetně specifických požadavků na implementaci prvků informačního systému logistiky ISL, nástrojů pro řízení akvizice a sledování životní cyklu vojenské techniky.

8. Morálka a etika

[92] Etické aspekty jednak obranného VaV, jednak jakýchkoli lidských činností nesmí být opomíjeny na žádné úrovni řízení VaV. Příslušné orgány budou odpovědné za dodržování etických aspektů při hodnocení návrhů projektů VaV, výzkumných programů, výzkumných záměrů, jednotlivců, týmů, organizací a institucí, při rozhodování o poskytnutí prostředků na VaV, při prezentaci výsledků VaV.

[93] MO vydá etický kodex VaV, ve kterém budou stanoveny etické aspekty jednotlivců, kolektivů, organizací a řízení obranného VaV. Resortní organizace zabývající se VaV, které dosud nevydaly vlastní etické kodexy, tak musí učinit do konce roku 2005.

9. Infrastruktura resortního VaV

[94] Infrastruktura VaV je tvořena souhrnem zdrojů, služeb a lidského potenciálu, mezi kterými se realizují komunikační vazby, vytvářející síťovou strukturu. Základní funkcí infrastruktury VaV je podpora, koordinace a koncentrace potenciálu kapacit používaných pro VaV a jejich propojování a sdílení. MO bude i nadále podporovat rozvoj infrastruktury v rámci resortního VaV a to zejména z institucionálních prostředků na VaV. V souladu s nově vznikajícími nároky na celkovou efektivnost výzkumů musí mít prioritu vytváření informačních sítí obranného VaV. Zvláštní pozornost bude věnována vytváření fondů znalostí a informací obranného VaV a zabezpečení jejich dostupnosti.

[95] V rámci národního informačního systému VaV bude MO zpřístupňovat informace o resortním VaV do jednotlivých databází - o vyhlašovaných veřejných soutěžích (VES), řešených projektech VaV (CEP) a výzkumných záměrech (CEZ), o dosažených výsledcích z řešených výzkumných úkolů (RIV) a o výdajích na VaV ze státního rozpočtu (SR). Předpokládané a skutečné využití výsledků VaV bude MO veřejnosti zpřístupňovat prostřednictvím resortní databáze.

10. Hodnocení koncepce VaV v dalších letech

[96] Tato koncepce VaV je vytvořena na základě výsledků hodnocení "Koncepce výzkumu a vývoje v působnosti Ministerstva obrany z roku 2000" s dobou platnosti v rozmezí let 2005-2009. Nová koncepce VaV bude v letech 2006 a 2008 průběžně hodnocena a celkové vyhodnocení bude provedeno v roce2010. Z toho důvodu obsahuje řadu konkrétních úkolů a kvantitativních ukazatelů, jejichž plnění bude moci být hodnoceno. Základními principy hodnocení budou - multikriteriální přístup, prokazatelná odborná kompetentnost, konkrétnost, transparentnost, nezávislost a objektivita. Na základě výsledků hodnocení budou operativně přijímána opatření k odstranění případných nedostatků, v případě potřeby bude koncepce VaV aktualizována. Výsledky hodnocení budou zveřejněny a předloženy k širší veřejné diskusi. Výsledky realizace koncepce VaV budou součástí analytického podkladu pro přípravu a schválení další koncepce resortního VaV. Do hodnocení a příprav podkladů dalšího rozvoje koncepce VaV v působnosti MO budou zapojeny i vědecké poradní orgány pracovišť oblasti obranného VaV, jako jeden z faktorů prezentace jejich podílu na rozvoji VaV v působnosti MO.

[1] Ekvivalentně bude používán pojem obranný výzkum a vývoj, respektive obranný VaV