Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

 

 

 

 

 

 

 

operační program

rozvoj lidských zdrojů

 

 

 

 

 

 

 

 listopad 2003

 

 


 

 

OBSAH :

 

Úvod. 6

Kapitola 1: Analýza ekonomické a sociální situace České republiky v oblasti rozvoje lidských zdrojů.. 9

1.1 Sociální a ekonomický kontext 10

1.1.1 Úvod. 10

1.1.2 Vývoj HDP a produktivita práce. 10

1.1.3 Demografický vývoj a migrace. 11

1.1.4 Situace na trhu práce. 14

1.1.5 Sociální integrace a rovnost příležitostí 33

1.1.6 Rozvoj celoživotního učení 39

1.1.7 Adaptabilita a podnikání 48

1.2 Kontext národních strategií a politik. 56

1.2.1 Aktivní politika zaměstnanosti 56

1.2.2 Sociální integrace a rovné příležitosti 61

1.2.3 Rozvoj celoživotního učení 66

1.2.4 Adaptabilita a podnikání 70

1.2.5 Přehled programů EU na podporu RLZ realizovaných v předvstupním období 74

1.3   SWOT analýza  OP RLZ. 84

1.3.1 Silné stránky. 84

1.3.2 Slabé stránky. 85

1.3.3 Příležitosti 86

1.3.4 Ohrožení 87

Kapitola 2: Popis rozvojové strategie: směry, prioritní oblasti a opatření 88

2.1 Shrnutí strategie rozvoje lidských zdrojů. 89

2.1.1 Úvod. 89

2.1.2 Strategické cíle. 90

2.1.3 Popis strategie. 93

2.1.4 Horizontální témata. 95

2.1.5 Priority a opatření 97

2.1.6 Konzistence OP RLZ s Evropskou strategií zaměstnanosti 101

2.1.7 Monitorovací indikátory. 111

2.1.8 Kvantifikace cílů na úrovni programu. 123

2.2 Popis priorit a opatření 124

2.2.1 Priorita 1    Aktivní politika zaměstnanosti 124

2.2.2 Priorita 2    Sociální integrace a rovnost příležitostí 134

2.2.3 Priorita 3    Rozvoj celoživotního učení 147

2.2.4 Priorita 4    Adaptabilita a podnikání 160

2.2.5 Priorita 5    Technická pomoc. 168

Kapitola 3: Finanční rámec 2004-2006. 170

Finanční rámec OP RLZ 2004-2006. 171

Kapitola 4: Řízení, IMPLEMENTACE A HODNOCENÍ 175

4.1 Úvod. 176

4.2 Orgány řízení OP RLZ. 176

4.2.1 Řídící orgán. 177

4.2.2 Platební orgán. 178

4.2.3 Platební jednotka. 179

4.2.4 Monitorovací výbor 179

4.2.5 Implementační orgány. 180

4.3 Monitorování a hodnocení programu. 181

4.3.1 Proces monitorování 181

4.3.2 Výroční a závěrečné zprávy o provádění pomoci z OP RLZ. 182

4.3.3 Hodnocení programu. 182

4.4 Soulad s politikami Společenství 185

4.5 Finanční řízení OP RLZ. 186

4.6 Finanční kontrola OP RLZ. 188

4.7 Informace a publicita. 191

4.8 Konzultační proces. 192

 

 

 

Seznam příloh:

Příloha 1: Sociální služby – nástroj sociální integrace

Příloha 2: Kontext situace ve vzdělávání v České republice

Příloha 3: Informace o státní podpoře poskytnuté v rámci OP RLZ

Příloha 4: OP RLZ a romské komunity


Seznam zkratek

 

APZ                                  aktivní politika zaměstnanosti

BIC                                    podnikatelská a informační centra

CEV                                  Centrum ekologické výchovy

CR                                    Cestovní ruch

ČŠI                                    Česká školní inspekce

ČSOP                               Český svaz ochránců přírody

ČSÚ                                  Český statistický úřad

ČNR                                  Česká národní rada

EA                                     ekonomická aktivita

EK                                     Evropská komise

EQUAL                             Iniciativa ES  v oblasti rovných příležitostí

ES                                     Evropská společenství

ESF                                  Evropský sociální fond

EU                                     Evropská unie

EVVO                               Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

EX-ANTE hodnocení      předběžné hodnocení

EX-POST hodnocení      následné hodnocení

FS                                     Fond soudržnosti

HDP                                  Hrubý domácí produkt

High-tech                    moderní technologie

ICT                                    Informační a komunikační technologie

IPS                                    Informační a poradenská střediska (k volbě povolání)

ISIC                                   odvětvová klasifikace produkce

IT                                       Informační technologie

JAP                                   Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti ČR

KP                                     Konečný příjemce

MA 21                               Místní agenda 21

ŘO RPS                           Řídící orgán pro rámec podpory společenství

MF ČR                              Ministerstvo financí České republiky

MPO                                 Ministerstvo průmyslu a obchodu

MPSV                               Ministerstvo práce a sociálních věcí

MSP                                 malé a střední podniky

MSSF                               jednotný informační systém

                                   mateřská škola

MŠMT                               Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MMR                                 Ministerstvo pro místní rozvoj

MV                                    Monitorovací výbor

Mzd                                   Ministerstvo zdravotnictví

MŽP                                  Ministerstvo životního prostředí

NAPZ                                Národní akční plán zaměstnanosti

NNO                                  Nestátní neziskové organizace

NRP                                  Národní rozvojový plán

NUTS                          nomenklaturní územní jednotka

NÚOV                               Národní ústav odborného vzdělávání

NVF                                  Národní vzdělávací fond

OECD                              Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

OP                                    Operační program

OP RLZ                            Operační program Rozvoj lidských zdrojů

OSN                                  Organizace spojených národů

PO                                    Platební orgán

PALMIF                            program předvstupní pomoci Evropské unie

PD                                          Programový dodatek

PISA                                       mezinárodní srovnávací výzkum na měření dovedností účastníků vzdělávacího procesu

PHARE                            program předvstupní pomoci Evropské unie

PJ                                           Platební jednotka

PPZ                                  pasivní politika zaměstnanosti

RLZ                                   rozvoj lidských zdrojů

RPIC                                 regionální poradenská a informační centra

RPS                                  Rámec podpory Společenství

ŘO                                    Řídící orgán (MPSV)

ŘO RPS                           Řídící orgán Rámce podpory Společenství

SF                                     strukturální fondy

SFŽP                                Státní fond životního prostředí

SOU                                  střední odborná učiliště

                                    střední škola

SSZ                                  Správa služeb zaměstnanosti

SROP                               Společný regionální operační program

SÚPM                               společensky účelná pracovní místa

SVČ                                  samostatná výdělečná činnost

SWOT analýza                analýza silných a slabých stránek

TIMSS                              mezinárodní srovnávací výzkum na měření dovedností účastníků vzdělávacího procesu

ÚIV                                    Ústav pro informace ve vzdělávání

V a V                                Výzkum a vývoj

                                    vysoká škola

VOŠ                                  vyšší odborná škola

VPP                                  veřejně prospěšné práce

VŠPS                                     Výběrové šetření pracovních sil

ZPS                                  změněná pracovní schopnost

                                    základní škola

ŽP                                     životní prostředí


 

Úvod

 

Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) vymezuje priority a opatření v sektoru rozvoje lidských zdrojů pro realizaci pomoci v rámci Cíle 1 ze strukturálních fondů EU.

 

OP RLZ byl vypracován ve vazbě na Národní rozvojový plán České republiky, který vymezuje priority České republiky v rámci Cíle 1 pro podporu ze strukturálních fondů EU, Referenční rámec politiky pro podporu lidských zdrojů v ČR a ve vazbě na Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti ČR.

 

Vláda ČR přijala pro zkrácené realizační období (2004-2006) doporučení Evropské komise, aby sektorové operační programy byly spolufinancovány vždy pouze z jednoho ze strukturálních fondů EU. OP RLZ bude proto spolufinancován pouze z Evropského sociálního fondu. Budování a posilování infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů bude podporováno v rámci Opatření 3.1 SROP. Na základě rozhodnutí o monofondovosti sektorových operačních programů podporuje OP RLZ realizaci příslušných priorit a opatření operačních programů Průmysl a podnikání a Infrastruktura.

 

Globálním cílem OP RLZ je: „Vysoká a stabilní úroveň zaměstnanosti, založená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků, při respektování principů udržitelného rozvoje“.

 

Operační program vymezuje 4 priority a 10 opatření, které pokrývají problematiku zaměstnatelnosti, včetně integrace skupin ohrožených sociální exkluzí, rovných příležitostí pro muže a ženy, rozvoje celoživotního učení a adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek.

 

Priority a opatření uvedené v OP RLZ jsou navrženy tak, aby byly v souladu s problémy, trendy, návrhy řešení a strategiemi vývoje obsaženými v Národním akčním plánu zaměstnanosti pro rok 2002, Společném hodnocení priorit politiky zaměstnanosti v České republice (JAP), Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky a v dalších základních strategických dokumentech pro oblast zaměstnanosti, sociální politiky vzdělávání a podpory podnikání. Priority a opatření jsou navrženy na základě analýzy ekonomické a sociální situace České republiky v oblasti rozvoje lidských zdrojů, ze které vyplývají následující klíčové problémy a příležitosti:

 

 

klíčové problémy:

 

·       vysoká míra nezaměstnanosti, zvláště pak dlouhodobé nezaměstnanosti, přetrvávající regionální diferenciace v míře nezaměstnanosti (na úrovni NUTS III);

·       nízký objem prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a na vzdělávací systém;

·       vysoká míra nezaměstnanosti znevýhodněných skupin na trhu práce ohrožených sociální exkluzí; 

·       neodpovídající personální a kvalifikační kapacita veřejných služeb, zejména Služeb zaměstnanosti a omezené zkušenosti jejich pracovníků;

·       neexistence systému celoživotního učení;

·       nedostatečná provázanost mezi vzdělávací soustavou a trhem práce a nízká úroveň zapojení sociálních partnerů do procesu rozvoje, realizace a financování odborného vzdělávání, resp. rozvoje lidských zdrojů;

·       zaostávání země za členskými státy EU v podnikání a zakládání podniků;

·       nedostatečná úroveň flexibility zaměstnavatelů i pracovní síly, která je nezbytná pro probíhající restrukturalizaci podniků a organizací (mikro a makrosféry).

 

klíčové příležitosti:

 

·       rozvoj aktivní politiky zaměstnanosti a zavedení programů pro zvýšení  pracovních příležitostí znevýhodněných skupin na trhu práce;

·       rozvoj odborného vzdělávání v souladu s principy odborného vzdělávání pro evropský trh práce; 

·       realizace celoživotního učení jako záruky trvalého rozvoje každého jedince a realizace odpovídajících změn ve struktuře, obsahu a formě počátečního a dalšího vzdělávání;

·       rozvoj podmínek pro podnikání, posílení flexibility zaměstnanců a zaměstnavatelů zajišťující růst konkurenceschopnosti podniků  i ekonomiky;

·       rozšíření přístupu ke vzdělávání a k pracovním příležitostem pro znevýhodněné skupiny ohrožené sociální exkluzí;

·       integrace vědeckých, vzdělávacích a výrobních kapacit ke zvýšení inovačních aktivit;

·       proces reformy veřejné správy podporující naplňování principu subsidiarity v národních politikách.

 

Do procesu přípravy a vypracování Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů byla zapojena řada subjektů. Z tohoto důvodu byla založena Pracovní skupina pro přípravu programových dokumentů na využívání strukturálních fondů, kterou tvoří  zástupci jednotlivých resortů, regionů, nestátních neziskových organizací a sociálních partnerů. Veškeré materiály byly všem partnerům poskytovány k vyjádření a jednotlivé etapy přípravy OP RLZ byly završeny diskusí nad výstupy v rámci Pracovní skupiny. OP RLZ byl zveřejněn na internetových stránkách v rámci procesu veřejného projednávání. 

 

 

Operační program Rozvoj lidských zdrojů je strukturován do 4 kapitol:

 

V Kapitole 1  Operační program RLZ popisuje ekonomickou a sociální situaci České republiky v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů podle hlavních oblastí politiky ESF a dále popisuje kontext národních strategií a politik v oblasti rozvoje lidských zdrojů podle priorit programu. Na závěr kapitoly je stručně uveden přehled podpory sektoru RLZ, která byla poskytnuta v rámci předvstupních programů ze zdrojů Evropských společenství.

 

V Kapitole 2 je nejdříve shrnuta strategie rozvoje lidských zdrojů České republiky, v souvislosti s tímto shrnutím jsou návazně formulovány strategické cíle, priority a opatření, které tvoří OP RLZ. Podrobný popis jednotlivých opatření je uveden v Dodatku OP RLZ.

 

Kapitola 3 stanoví finanční rámec OP RLZ podle priorit a jednotlivých zdrojů financování v jednotlivých letech období 2004 – 2006. Dodatek OP RLZ rozepisuje finanční plán na úroveň jednotlivých opatření.

 

Kapitola 4 popisuje základní rámec pro řízení, implementaci a kontrolu OP RLZ. Podrobnější popis implementace programu a jeho monitorování, kontroly a hodnocení je uveden v Dodatku OP RLZ. Dodatek rovněž stanoví opatření k zajištění propagace a publicity programu.

 

 


 

 

 

 

 

Kapitola 1: Analýza ekonomické a sociální situace České republiky v oblasti rozvoje lidských zdrojů


1.1 Sociální a ekonomický kontext

 

1.1.1 Úvod

 

Tato kapitola podává ekonomickou a sociální charakteristiku České republiky v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů. Její převážná část je strukturována podle hlavních oblastí politiky ESF, které korespondují se čtyřmi pilíři Evropské strategie zaměstnanosti. Úvodní podkapitoly „Vývoj HDP a produktivita práce“ a „Demografický vývoj“ stručně charakterizují současnou sociálně-ekonomickou situaci ze svých pozic a vytváří tak hrubý rámec pro kontext dalších oblastí popsaných dále v této kapitole. Čtvrtá podkapitola, „Situace na trhu práce“ se zabývá především vývojem zaměstnanosti a nezaměstnanosti (a souvisejícími oblastmi) a stavem veřejných služeb zaměstnanosti. Pátá podkapitola, „Sociální integrace a rovnost příležitostí“ popisuje situaci osob ohrožených sociální exkluzí a stav rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce. Šestá podkapitola, „Rozvoj celoživotního učení“ popisuje situaci ve vzdělávání. Poslední podkapitola, „Adaptabilita a podnikání“ se zabývá zejména trendy v kvalifikačních potřebách hlavních sektorů a odvětví. Trendy ekonomického a sociálního vývoje byly identifikovány na základě podrobné analýzy.

 

 

1.1.2 Vývoj HDP a produktivita práce

 

Na počátku transformace předstihovala Česká republika ve výkonnosti ekonomiky ostatní kandidátské země i ekonomicky slabší členské státy Evropské unie. Hrubý domácí produkt měřený v paritě kupní síly dosahoval v roce 1990 69 % průměru Unie, zatímco například v  Řecku činil 59 % a v Portugalsku 62 %.

 

Složitý proces zahájení transformace centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní byl doprovázen prudkým poklesem HDP v roce 1991 (o 11,6 %). V roce 1993 byl sice hospodářský růst obnoven, ale vysoký propad  a slabší recese z let 1997 až 1999 způsobily, že teprve v průběhu roku 2001 se česká ekonomika dostala na úroveň HDP v roce 1989.  

 

V současné době se české hospodářství nachází v růstové fázi ekonomického cyklu. Predikce Ministerstva financí ČR očekává růst i v příštích letech. Přesto se rozdíl mezi Evropskou unií a Českou republikou oproti roku 1989 zvýšil. Podle údajů Eurostatu dosáhl v roce 1999 HDP na hlavu v paritě kupní síly 59 % průměru EU, tj. o 10 procentních bodů méně než v roce 1990. Výhled hospodářského růstu v letech 2004 a 2005 je velmi závislý na stupni ekonomického oživení v EU, zejména v Německu. Bude též ovlivněn probíhající reformou veřejných rozpočtů.

 

Tabulka 1.1.  Přírůstek HDP                                                                                       (%, s.c.)

 

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002 Predikce

2003 Predikce

2004

Výhled

2005

Výhled

Česká republika

2,2

5,9

4,3

-0,8

-1,0

0,5

3,3

3,3

2,7

3,3

3,8

4,2

EU-15

2,7

2,4

1,6

2,6

2,8

2,6

3,3

1,5

1,0

2,4

-

-

Pramen: Predikce vývoje makroekonomických indikátorů, MFČR říjen 2002

 

Produktivita práce (HDP na 1 zaměstnaného ve stálých cenách) se průběžně od roku 1994 zvyšuje. Růst produktivity práce podpořený investicemi do lidských zdrojů a celoživotního učení představuje, pokud bude zachován v dosavadní míře,  možnost snížení rozdílu ekonomické výkonnosti mezi ČR a zeměmi EU. Růst produktivity práce je však stále výrazně pomalejší než v ostatních přistupujících zemích, jako v Polsku nebo Maďarsku.

 

Tabulka 1.2.  Přírůstek produktivity práce                                                            (%, s.c.)

 

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002 Predikce

2003 Výhled

2004 Výhled

Česká republika

5,2

4,1

-0,1

0,4

2,6

4,0

2,9

2,3

3,2

3,8

EU-15

1,4

1,0

1,6

1,2

1,2

1,6

0,3

-

-

-

Pramen: Predikce vývoje makroekonomických indikátorů, MFČR říjen 2002

        Údaje za EU – Eurostat, výpočet MPSV

 

 

1.1.3 Demografický vývoj a migrace

 

V demografické struktuře obyvatelstva ČR se stejně jako v zemích Západní Evropy projevuje negativní tendence stárnutí populace, tj. snižování podílu nejmladších věkových kohort vlivem klesající míry porodnosti a rostoucí počet seniorů v důsledku prodlužování střední délky života. Důsledkem výrazného poklesu porodnosti v 90. letech je i změna přirozeného přírůstku populace na přirozený úbytek. Pro zastavení poklesu porodnosti a její opětovné zvýšení bude nutné mimo jiné zlepšit podmínky pro sladění rodinného a pracovního života. 

 

Současně je však třeba konstatovat, že stávající demografická struktura je z ekonomického pohledu pravděpodobně nejpříznivější v celé historii doložené demografickými údaji. V roce 2002 dosáhne podíl počtu obyvatel ve věkové skupině 20-59 let rekordní úrovně (6 056 tis. osob), protože v současnosti se v produktivním věku nacházejí silné demografické ročníky dvou populačních vln (50. a 70. léta – viz strom života).

 

           

Tabulka 1.3.   Vývoj populace v ČR                                                 (tis. osob, konec roku)

 

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Odhad

2002

Predikce

2003

Predikce

2004

Výhled

2005

Výhled

Počet obyvatel

10 321

10 309

10 299

10 290

10 278

10 267

10 260

10 255

10 251

10 248

10 247

předch. r. =100

99,9

99,9

99,9

99,9

99,9

99,9

99,9

99,9

100,0

100,0

100,0

Věkové skupiny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(0-19)

2 745

2 653

2 567

2 485

2 407

2 347

2 298

2 252

2 212

2 173

2 135

předch. r. =100

96,8

96,7

96,8

96,8

96,9

97,5

97,9

98,0

98,2

98,2

98,3

(20-59)

5 719

5 799

5 874

5 941

5 998

6 025

6 044

6 056

6 049

6 039

6 035

předch. r. =100

101,4

101,4

101,3

101,1

101,0

100,4

100,3

100,2

99,9

99,8

99,9

(60 a více)

1 857

1 857

1 857

1 864

1 873

1 895

1 918

1 947

1 990

2 036

2 077

předch. r. =100

99,9

100,0

100,0

100,3

100,5

101,2

101,2

101,5

102,2

102,3

102,0

Střední délka života

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Muži

69,8

70,3

70,6

71,0

71,4

71,7

71,8

72,0

72,2

72,4

72,6

Ženy

76,9

77,2

77,5

77,8

78,1

78,4

78,6

78,8

79,0

79,3

79,5

Pramen: Predikce vývoje makroekonomických indikátorů, MFČR říjen 2002

 

 

Pramen: ČSÚ

 

Proces transformace a s ním spojené strukturální změny v národním hospodářství však brání plnému využití potenciálu osob v produktivním věku.

 

V první dekádě 21. století bude postupně docházet ke změně v demografické struktuře populace. Silné populační ročníky z 50. let se začnou posouvat  do  postproduktivního věku a od druhé dekády bude pracovní potenciál populace slábnout. Již nyní však rychle roste podíl osob v předdůchodovém věku, což vyvolává nutnost rozvoje celoživotního učení a vzdělávání starší generace, aby byl udržen její pracovní potenciál. Také bude třeba pozměnit strukturu poskytovaných kvalifikací s větším důrazem např. na oblast sociálních služeb s ohledem na rostoucí počet zařízení sociální péče.

 

Budoucím vývojem věkové struktury obyvatelstva se zabývala projekce obyvatelstva do roku 2030, publikovaná ČSÚ koncem roku 1999. I podle střední varianty projekce bude v roce 2030 průměrný věk obyvatel ČR přibližně 46 let a polovina obyvatel bude starších 48 let. To jsou hodnoty, kterým se dosud nepřiblížila žádná země na světě. Počet dětí do 14 let bude výrazně převýšen počtem osob ve věku nad 60 i nad 65 let (viz graf 1.2)

 

Pramen: ČSÚ

 

Perspektiva poklesu počtu dvacetiletých během příštích dvaceti let na polovinu je zcela reálným výhledem. Ačkoli se  jedná o věkovou skupinu nejvíce vystavenou riziku nezaměstnanosti, bude s úbytkem absolutního počtu mladých lidí spjata i menší možnost výběru např. jedinců schopných absolvovat vysokoškolské studium a vykonávat náročná povolání. Kolem roku 2020 bude dvacetiletých tak málo, že lze očekávat, že jedním z problémů bude zajištění vstupu dostatečného počtu mladých vysokoškolsky vzdělaných odborníků do ekonomiky. I za předpokladu, že vzroste relativní podíl mladých lidí, kteří absolvují vysokoškolské studium, bude zřejmě absolutní počet absolventů nižší než v současnosti.

 

Zřejmě nejvýznamnější změnou věkové struktury však bude přibývání šedesátníků v populaci v první třetině 21. století. Vytvoří se tím nové prostředí, v němž věk 60, ale ani 65 let nebude již možno považovat za hranici ekonomické aktivity. Růst střední délky života povede k silnému nárůstu osob starších 80 let a vytvoří tlak na kapacitu zařízení sociální a zdravotní péče.

 

Jako možné řešení stárnutí populace a poklesu podílu ekonomicky aktivních osob se nabízí úprava důchodového systému včetně pokračování v postupném zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod s ohledem na prodlužování střední délky života. Dalším možným krokem bude využití pracovního potenciálu imigrantů. ČR je už nyní cílovou zemí a se vstupem do EU je možné očekávat zesílení imigrace.

 

Po rozdělení ČSFR žilo na území ČR zhruba 50 tisíc cizinců s povoleným pobytem, z toho přibližně 30 tisíc s trvalým a 20 tisíc s dlouhodobým pobytem. Počet cizinců s povoleným pobytem v ČR s výjimkou roku 2000 rostl. Ke konci roku 2001 bylo v ČR podle údajů Ministerstva vnitra evidováno již 210 794 cizinců s povoleným pobytem, z toho přibližně 70 tisíc s trvalým a 141 tisíc s dlouhodobým pobytem, což představuje 2 % celkové populace.

 

V současnosti  přicházejí cizinci do České republiky převážně z východu. Na konci roku 2001 bylo 25 % cizinců s povoleným pobytem ze Slovenska, 25 % z Ukrajiny, 11 % z Vietnamu a 8 % z Polska. Tento trend se pravděpodobně změní po začlenění České republiky do Evropské unie, kdy lze očekávat rostoucí zájem občanů zemí Evropského společenství o pobyt v České republice, zatímco z východu budou pokračovat ve zvýšené míře snahy o nelegální migraci tranzitního nebo cílového charakteru.

 

Tabulka 1.4.   Cizinci na trhu práce ČR                                                ke konci roku                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                             

 

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Povolení k zaměstnání

32 871

52 536

71 002

61 044

49 927

40 312

40 080

40 097

Registrace občanů SR

39 209

59 323

72 244

69 723

61 320

53 154

63 567

63 555

Živnostenská oprávnění

18 650

36 996

45 499

63 529

44 962

58 386

61 340

64 000

Celková zaměstnanost

90 730

148 855

188 745

194 296

156 209

151 852

164 987

167 652

Podíl na prac. síle ČR v %

1,80

2,94

3,69

3,78

3,02

2,92

3,17

3,23

Pramen: MPSV

 

Již nyní tvoří cizinci více než 3 % pracovní síly ČR a jejich význam dále poroste, neboť zhoršující se demografická situace má specifické dopady na situaci na trhu práce. Podle Analýzy vývoje demografické situace na trhu práce v ČR do roku 2030, kterou pro interní potřeby vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, bude v roce 2030 i se zohledněním současné migrace na českém trhu práce chybět cca 422 000 osob v produktivním věku. Vzhledem k již zmíněnému poklesu porodnosti a vyššímu zapojení mladých do vysokoškolského studia nelze předpokládat, že ČR bude mít dostatečný vnitřní zdroj pracovních sil. Chybějící pracovní síla bude tedy muset být doplňována migrujícími pracovníky.

 

 

1.1.4 Situace na trhu práce

 

Vývoj zaměstnanosti

Zatímco početnost pracovní síly od poloviny 90. let stagnuje, zaměstnanost od roku 1997 průběžně klesá. Zaměstnanost žen začala klesat již od roku 1996 a trend  poklesu byl výraznější než u mužů. Může to souviset s institutem předčasných důchodů, jenž ženy využívají ve větší míře než muži. S tím souvisí i pokles podílu žen na zaměstnanosti. Ten se ale v posledních letech stabilizoval na úrovni 43,4 %.

 

V důsledku oživení ekonomiky se od roku 2001 projevuje mírný nárůst zaměstnanosti. Její úroveň je ale výrazně pod úrovní z počátku 90. let. Pro období transformace je patrný trend poklesu počtu zaměstnanců a růstu počtu podnikatelů. Výrazný nárůst samostatně výdělečných osob je patrný v letech recese.

 

Ve struktuře zaměstnanosti z hlediska postavení v zaměstnání došlo v roce 2001 také k mírným změnám, a to k nárůstu počtu podnikatelů bez zaměstnanců a naopak poklesu počtu podnikatelů se zaměstnanci.

 

Přes predikované zvýšení dynamiky hospodářského růstu se očekává v příštích dvou letech stagnace zaměstnanosti, přičemž u podnikatelské složky by mohlo dojít k nárůstu počtu podnikatelů na rozdíl od poklesu zaměstnanců v důsledku probíhající restrukturalizace.

 

 Pramen: Predikce makroekonomických indikátorů, MF ČR, červenec 2002

 

 

Tabulka 1.5. Zaměstnaní v národním hospodářství                                    (tis. osob)

 

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Celkem v tisících

4 873,5

4 926,8

4 962,6

4 972,0

4 936,5

4 865,7

4 764,1

4 731,6

4 750,2

Muži v tisících

2 735,4

2 758,9

2 784,9

2 803,0

2 788,2

2 756,9

2 694,4

2 675,7

2 686,8

         podíl v %

56,1

56,0

56,1

56,4

56,5

56,7

56,6

56,6

56,6

Ženy v tisících

2 138,1

2 167,9

2 177,7

2 169,0

2 148,3

2 108,8

2 069,7

2 055,9

2 063,4

         podíl v %

43,9

44,0

43,9

43,6

43,5

43,3

43,4

43,4

43,4

 

   meziroční změny v %

Celkem

 -

1,1

0,7

0,2

-0,7

-1,4

-2,1

-0,7

0,4

Muži

 -

0,9

0,9

0,7

-0,5

-1,1

-2,3

-0,7

0,4

Ženy

 -

1,4

0,5

-0,4

-1,0

-1,8

-1,9

-0,7

0,4

Pramen: ČSÚ - VŠPS

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vývoj zaměstnanosti v závislosti na vývoji HDP v posledních čtyřech letech ukazuje na nastoupenou cestu růstu HDP v ČR na základě zvyšování produktivity práce, což do budoucna vytváří tlak na přípravu pracovníků s vysokou kvalifikací.

 

Míry zaměstnanosti a ekonomické aktivity

Míra zaměstnanosti obyvatelstva v produktivním věku (15-64 let) v období transformace klesala. Největší vliv na její pokles mělo snížení míry zaměstnanosti v nejmladší věkové kategorii 15-24 let. Tento vývoj byl dán především prodloužením povinné školní docházky v roce 1996 z 8 na 9 let, čímž se prodloužila celková doba přípravy na povolání a ve vzdělávacím systému je tak vázáno více mladých lidí. Míra zaměstnanosti je přesto příznivější než činí průměr EU, kde v roce 2000 dosáhla 63,1 %.

 

Tabulka 1.6. Míry zaměstnanosti a ekonomické aktivity                                         (%)

 

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Míra zaměstnanosti *)

69,0

69,2

69,4

69,3

68,7

67,5

65,9

65,2

65,3

-          Muži

77,6

77,5

77,9

78,1

77,4

76,3

74,3

73,6

73,6

-          Ženy

60,4

61,0

61,0

60,6

59,9

58,7

57,4

56,9

57,0

Míra ekonomické aktivity **)

72,1

72,4

72,3

72,1

72,1

72,2

72,2

71,6

71,1

-          Muži

80,3

80,4

80,6

80,7

80,5

80,3

80,2

79,4

79,0

-          Ženy

63,9

64,4

64,1

63,6

63,7

64,0

64,1

63,7

63,2

*) zaměstnaní ve věku 15-64 let k obyvatelstvu ve věku 15-64 let

**) pracovní síla ve věku 15–64 let k obyvatelstvu ve stejném věku (metodika EU)

Pramen: ČSÚ – VŠPS (výpočet MPSV)

 

Míra ekonomické aktivity[1] je v ČR tradičně vysoká. Patří stále k nejvyšším v Evropě. Ve státech Evropské unie představovala míra ekonomické aktivity podle metodiky EU v roce 2000 v průměru 69,0 % (Employment in Europe 2001, EK červenec 2001), v ČR 71,6 %.

Mírný pokles ekonomické aktivity v ČR v posledních letech není způsoben ani tak poklesem počtu ekonomicky aktivních osob, spíše se jedná o demografický proces charakteristický stárnutím populace. Počet obyvatel starších 15 let vzrostl od roku 1993 z 8,3 mil. na 8,6 mil. (z toho, pokud sledujeme pouze věkovou skupinu 15 do 64 let zjistíme, že se počet obyvatel zvýšil ze 7 mil. na 7,2 mil.). Současně však ve věkové skupině 15 – 19 let došlo k výraznému poklesu (z 2 mil. na 1,6 mil. osob). Z výše uvedeného vyplývá, že tím narůstá skupina osob odkázaných na starobní důchod. Pro udržení ekonomické aktivity tak zůstává jako jedna z možností zvyšování ekonomické aktivity věkově starších občanů.


 


Tabulka 1.7. Míry ekonomické aktivity podle věku                                              (%)                                         

 

Obyvatelstvo 15-ti leté a starší

 

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Celkem

 

61,4

61,6

61,5

61,2

61,1

61,0

61,0

60,4

60,0

Věková skupina :

15    19  let

35,5

34,8

29,2

25,5

22,9

22,6

20,5

15,0

11,6

 

20    24  let

70,4

71,4

72,6

71,9

70,4

70,6

70,0

70,8

69,0

 

25    29  let

80,8

80,5

81,1

79,6

79,4

80,3

80,6

80,3

79,6

 

30    34  let

89,1

89,0

88,3

87,5

87,4

88,3

87,2

87,2

87,0

 

35    39  let

93,6

93,6

93,2

92,2

92,1

91,9

92,1

92,1

92,3

 

40    44  let

94,1

94,3

94,2

93,9

94,0

93,3

94,2

93,8

94,2

 

45    49  let

92,7

92,9

92,5

92,3

92,5

92,3

92,6

92,9

92,8

 

50    54  let

83,2

83,1

84,0

85,0

85,7

85,4

85,7

85,9

86,9

 

55    59  let

47,4

49,2

51,7

54,2

55,3

53,2

54,1

53,3

54,3

 

60    64 let