KONCEPCE  ROZVOJE  VÝZKUMU A VÝVOJE V OBLASTI PŮSOBENÍ  MPSV DO  ROKU  2008

____________________________________________________________

 

 

2. verze

 

 

- prosinec 2004 -


O b s a h

 

 

1.      Analýza současného stavu plnění Koncepce do roku 2003

 

2.      Východiska a vize

 

3.      Priority strategie výzkumu

 

4.      Zaměření resortního výzkumu

4.1. Podmínky úspěchu resortního výzkumu

 

5.      Institucionální a účelová podpora výzkumu

5.1.  Institucionální podpora

5.2.  Účelová podpora

 

6.      Spolupráce s jinými institucemi v České republice a mezinárodní spolupráce

 

7.      Informační infrastruktura výzkumu a hodnocení dosažených výsledků VaV

 

8.      Kontrola

 

9.      Finanční zabezpečení

 

Seznam příloh:

 

  1. 27 prioritních témat NPV II
  2. návrh struktury prioritních témat v příloze národní politiky
  3. hodnocení výzkumných záměrů VÚPSV
  4. hodnocení výzkumných záměrů VÚBP
  5. přehled ukončených projektů VaV účelově financovaných ze SR
  6. projekty řešené v roce 2004 VaV účelově financované ze SR

 

 

1.      Analýza současného stavu plnění Koncepce
do roku 2003

 

      Dosavadní plnění Koncepce výzkumu v nosných oblastech věcného zaměření resortního výzkumu lze charakterizovat následujícími údaji:

 

a)     Sociální a ekonomický výzkum

 

       Koncepce výzkumu pro oblast celkového směřování sociální politiky byla situována do šesti tématických okruhů tak, aby byly postihnuty dlouhodobé a nosné otázky sociální politiky. Tato oblast výzkumného záměru se zaměřila na výzkum týkající se problematiky trhu práce, dlouhodobého monitoringu chudoby, demografických procesů, rodinného chování, sociálních služeb a sociálního vyloučení.

       Jednotlivé projekty, které byly realizovány v rámci výzkumného záměru pro oblast celkového směřování sociální politiky, se soustředily na témata, která patří v zahraničí mezi stěžejní a jejich realizace umožnila komparaci aktuálních otázek v oblasti sociální politiky České republiky se státy Evropské unie.

       V rámci výzkumu v oblasti příjmové a mzdové politiky byl kladen důraz na následující témata: kontinuální hodnocení vývoje, postavení a fungování mezd před vstupem České republiky do EU; analýzy základních principů utváření mzdových systémů v podnikatelské a rozpočtové sféře; vývoj příjmů a výdajů obyvatelstva a jejich sociálně ekonomických důsledků.  Pro dosažení stanovených cílů byly řešeny projekty zaměřující se na vybrané skupiny obyvatelstva např. na domácnosti s minimálními příjmy. Dále byl realizován rozsáhlý výzkum, který se zaměřil na problematiku životního minima a na stanovení minima existenčního, který je cenným informačním materiálem pro návrhy nových právních předpisů v této oblasti.

 

       Výzkum oblasti rodinné politiky byl zaměřen především na změny demografického chování mladé generace, genderové vztahy  na trhu práce a v ro- dině, problematiku stárnutí české populace a problematiku seniorů. Příkladem jsou zpracované dílčí projekty např. Paloncyová J. : „Změny české rodiny – mladá generace a demografický vývoj“ (2002), Kuchařová V. - Zamykalová L. : „Rovnost příležitostí žen a mužů na trhu práce“ (2000), Kotýnková M. - Červenková A : „Začlenění seniorů v sociální struktuře soudobé společnosti“ (2001).  

 

       Oblast sociálního dialogu a pracovních vztahů  se zaměřovala především na otázky, které se týkaly analýzy zkušeností s vedením a institucionálním zajištěním sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání v České republice a v zahraničí, dále na analýzu postojů sociálních partnerů při přípravě vybraných sociálně politických opatření a rozhodnutí a na analýzu pracovních podmínek. Konkrétní projekty pro oblast sociálního dialogu a pracovních vztahů vycházely z požadavků MPSV ČR. Příkladem je projekt (Kroupa A. – Hála J.),  „Podniková očekávání od novelizace pracovněprávních předpisů“, který zjišťoval stanovisko zaměstnavatelů k novele v souvislosti s implementací práva EU do Zákoníku práce ČR.  Dále twinningový projekt „Sociální dialog v ČR“, který identifikoval systémové bariéry omezující kapacitu sociálního dialogu a navrhl možnosti řešení. Výzkum, který monitoroval u ekonomicky aktivní populace subjektivní pocity zdraví a pracovní podmínky byl realizován za použití metodiky shodné s metodikou států EU V rámci oblasti sociálního dialogu a pracovních vztahů pořádal VÚPSV např. mezinárodní konferenci ve spolupráci s japonskou nadací SASAKAWA s názvem „Práce, pracovní vztahy a sociální vyjednávání“ a seminář „Role sociálního dialogu při formulaci  a implementaci politik zaměstnanosti“ atd.

 

       Výzkum v  oblasti sociální ochrany, se zabýval následujícími stěžejními tématy: kvantitativní analýzou finančních toků v rámci jednotlivých systémů sociální ochrany obyvatelstva, kontinuálním vyhodnocováním reforem sociálních systémů ve vybraných zemích a možností jejich implementace do systému sociální ochrany obyvatelstva ČR, vyhodnocováním role subjektů, institucí a standardů působících
v jednotlivých sociálních systémech ČR a evropských zemích. Pozitivním přínosem pro oblast sociální ochrany je zmapování problematiky sociálních služeb České republiky a její komparace se zeměmi EU. Příkladem je realizace následujících projektů: (Bjalkovski Ch. - Frühbauer O. ; 2000), „Sociální služby v zemích EU“ (Zamykalová L. - Veselský P. ; 2001), „Vliv sociálních služeb a jejich rozvoje na trh práce“., (Průša L. ; 2001), „Rozbor ekonomických aspektů ovlivňujících stávající a nově navrhovaný systém sociálních služeb“  atd. Výstupy – studie byly využívány resortem při přípravě reformy důchodového systému, transformace systému sociálních služeb a při přípravě nových úprav oblasti nemocenského pojištění.

       Vzhledem k záměru resortu o efektivnější přístup k nezaměstnaným osobám, se v oblasti trhu práce a zaměstnanosti zaměřil výzkum na analýzu vývoje zaměstnanosti (např. Hála J. - Rudolf V. : „Regionální politika zaměstnanosti při strukturálních změnách“, 2000), analýzu existujících nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (např. Sirovátka T. – Kulhavý V. – Horáková M. – Rákoczyová M. : „Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce“, 2003) a dále na sledování vzájemných vazeb mezi trhem práce a rozvojem lidských zdrojů (např. Mácha M. : „Zpráva o lidském rozvoji v ČR“-kapitola IV, 1999 ; Mareš P. –Vyhlídal J. – Sirovátka T. : „Nezaměstnaní na trhu práce“, 2002. Problematiku týkající se diskriminace a nerovností na trhu práce řešil VÚPSV v rámci iniciativy Equal .

 

b) Výzkum v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

 

       Výzkum v této oblasti byl v rozhodující míře pokryt aktivitami VÚBP, který v tomto období koncipoval výzkum do uceleného programu ,jehož cílem bylo vytvořit vhodné podklady pro realizaci  opatření k  zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v ČR. Výzkum byl členěn do pěti výzkumných projektů, dávajících základ systematickému výzkumu v oblasti BOZP.

 

Projekt 1: Optimalizace pracovního prostředí a pracovních podmínek z hlediska  bezpečnosti a  produktivity  práce a pracovní pohody řešil čtyři základní problémové okruhy:

-        Vliv pracovního prostředí na pohodu pracovníků.

-        Zjišťování rizikových faktorů u vybraných profesí a pracovních pozic

-        Vliv vybraných faktorů pracovních podmínek na spolehlivý výkon pracovních činností

-        Vliv nových způsobů zaměstnávání pracovníků na pracovní podmínky a pracovní pohodu.

       V tomto smyslu se projekt věnoval především vývoji účinných nástrojů a prostředků, podporujících trvalé zvyšování úrovně bezpečnosti práce a optimalizace pracovního prostředí a pracovních podmínek, na základě výzkumu synergického působení faktorů pracovního prostředí a kombinovaného působení faktorů pracovního prostředí a pracovních podmínek.

 

Projekt 2: Vliv trvalého zvyšování kultury práce na bezpečnost a produktivitu práce řešil vývoj vhodných metod pro monitoring faktorů determinujících úroveň kultury práce, které by umožňovaly návrh účinných opatření podporujících trvalé zvyšování úrovně bezpečnosti a produktivity práce. Řešitelé reagovali na velmi aktuální a dosud spíše podceňovaný problém stárnutí populace. Součástí řešení je návrh programů a postupů efektivního pracovního uplatnění zaměstnanců starších věkových skupin a návrh optimalizace pracovních podmínek a pracovního prostředí pro starší věkové skupiny.

 

Projekt 3: Systém osvěty a propagace BOZP vycházel z hypotézy, že podceněním odpovídající přípravy obyvatelstva a kultivace lidských zdrojů v souvislosti se změnami ve světě práce, změnami v oblasti rizik a jejich eliminací by se mohla oblast bezpečnosti a ochrany zdraví stát závažným sociálně psychologickým problémem, který by ovlivnil v konečném důsledku i celkovou ekonomickou bilanci státu. Výzkumný úkol a jeho výsledky prokázaly, že nutnost zvýšené propagace se stane dalším perspektivním úkolem při zvyšování efektivnosti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kterému se bude nutné systematicky věnovat.

 

Projekt 4: Řízení BOZP byl rozdělen do dvou dílčích úkolů, které sledovaly informační systém BOZP a řízení inspekce práce a řízení BOZP v malých
a středních podnicích (MSP). Cílem byl návrh a realizace národní informační sítě BOZP (dále IS BOZP) a navázání informačních vazeb jak v ČR, tak na obdobné systémy provozované nebo připravované v EU a ve světě. Informační systém měl sloužit zejména pro řízení BOZP, řízení inspekce práce, orgány státní správy, podnikovou sféru, veřejnost, a zajišťovat selektivní přístup k informacím podle charakteru informace a potřeb uživatele. Akcent byl kladen na využití nových informačních technologií. Tento cíl byl bezezbytku splněn a v součastné době už na internetu existuje oborový informační server

       Tento projekt se také věnoval skupině malých a středních podniků. V jeho rámci byly řešeny jednotlivé úkoly, které by zaměstnavatelům mohly pomoci orientovat se např. v požadavcích legislativy ČR v jednotlivých oborech BOZP, v zavádění systému BOZP do praxe nebo pomoci lépe analyzovat rizika případně vyšetřit nehodovou událost a tak předejít jejímu opakování v budoucnosti (informační podpora, kvalitní metodické materiály). Výzkum vyústil v  návrh nařízení vlády, kterým se stanoví rozsah opatření přijímaných zaměstnavatelem pro případ zdolávání mimořádných událostí.

 

Projekt 5: Implementace požadavků směrnic EU do podnikové praxe vycházel z potřeby harmonizace legislativy ČR s komunitárním právem. Zabýval se důležitou součástí této harmonizace, kterou je porovnatelnost statistických údajů o pracovní úrazovosti, umožňující správné nasměrování prevence pracovních úrazů na národní úrovni v rámci celé EU. Součástí projektu je zpracování podkladů pro úpravu právních norem a statistických výkazů tak, aby odpovídaly požadavkům na řízení oblasti BOZP v ČR a splňovaly požadavky EU.

 

 

   2.   Východiska  a  vize

 

Koncepce rozvoje výzkumu a vývoje v oblasti působení MPSV do roku 2008 (dále jen „Koncepce”), zpracovaná na podkladě II.a) usnesení vlády č.5/2004 k Národní politice výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004-2008 (dále jen „NPVaV“), část III. materiálu č.j. 1741/03 pro jednání vlády  dne 7. ledna 2004 je pracovním dokumentem, který v návaznosti na,

·      usnesení vlády České republiky č. 16. ze dne 5. ledna 2000 o Národní politice výzkumu a vývoje České republiky a

·      zákon č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje a

·      nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb. a

·      věcný záměr návrhu zákona o veřejných výzkumných institucích schválený vládou dne 7. dubna 2003 usnesením vlády č. 331 a

·      usnesení vlády České republiky č. 417 ze dne 28. dubna 2003 k Národnímu programu výzkumu (dále jen „NPV“) a

·      zákon č.40/2004 Sb., o veřejných zakázkách a

·      usnesení vlády České republiky č. 644. ze dne 23. června 2004 k hodnocení výzkumu a vývoje a jeho výsledků a

·      koncepci rozvoje výzkumu a vývoje v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí do roku 2003 (s výhledem do roku 2007)

v platném znění pozdějších předpisů, stanoví priority rozvoje výzkumu v oblastech vývoje a výzkumu spravovaných nebo koordinovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „MPSV“) pro příští období. Koncepce bude průběžně aktualizována a dopracovávána na podkladě praktických zkušeností s její aplikací. Nezbytná je i její provázanost se schválenou střednědobou koncepci Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky do roku 2007 a s dalšími souvisejícími materiály vymezujícími zaměření hospodářské a sociální politiky v rámci ČR.

 

Programovou vizí Koncepce je zajistit, v souladu s vládním prohlášením, realizaci vývojových trendů a přeorientování tendencí dalšího vývoje na:

·        vytváření podmínek pro rozvoj společnosti vědění, v níž budou mít výzkum a vývoj společně se vzděláváním jednoznačnou prioritu,

·        sbližování neuniverzitních pracovišť s vysokoškolským výzkumem a vývojem,

·        vytváření motivujících podmínek pro investice do výzkumu a vývoje z nestátních zdrojů a od zahraničních investorů,

·        zvyšování efektivity naplňování základních výzkumných priorit v rámci MPSV,

·        dosažení vyššího soustředění zdrojů podpory a výzkumné kapacity na omezený počet vybraných problémů, jejichž řešení považuje široká veřejnost za naléhavé a pro jejichž řešení jsou dostatečné podmínky, stejně jako předpoklady pro využití výsledků tohoto výzkumu; [1])

·        posilování a rozvíjení vztahů veřejnosti k výzkumu a zbavování případných obav veřejnosti z nežádoucích důsledků výzkumu;[2])

·        podporování provázanosti NPV se zahraničními programy na projektové úrovni; [3])

 

 

3.    priority  Strategie  výzkumu  

 

       Strategická orientace MPSV je v souladu s realizaci klíčových priorit budoucího rozvoje země ovlivňována především ze dvou hlavních úhlů pohledu.

 

       Prvním z nich je orientace ministerstva na úkoly a společenská zadání realizovaná pro potřeby země jako celku. V tomto úsilí se budeme opírat o již zpracované, přijaté, nebo připravované strategické dokumenty, jako je Strategie rozvoje lidských zdrojů, Strategie udržitelného rozvoje, Zpráva o lidském rozvoji -Česká republika 2003 či Společné memorandum o sociálním začleňování, Národní akční plán zaměstnanosti, Národní akční plán sociálního začleňování a Národní akční program BOZP. Této orientaci vytváří obecný rámec Lisabonská strategie EU, přijatá vládou v roce 2003, a další dokumenty a politiky EU orientující sociální politiku jednotlivých členských zemí EU - jmenovitě Charta Společenství o základních právech pracujících, Evropská strategie zaměstnanosti, politika rovných příležitostí, politika hospodářské a sociální soudržnosti a Smlouva o ústavě pro Evropu, jejíž přijetí se předpokládá do roku 2006.[4])

     

       V období do roku 2006 bude hlavním trendem české sociální politiky její europeizace vyplývající z přizpůsobování se předpisům, institucím, politické a hospodářské praxi EU.  Souhrnnou prioritou ČR v této oblasti bude rozvíjení aktivní sociální politiky odstraňující chudobu, jakožto dlouhodobé sociální investice aktivně formující vytváření soudržné struktury občanské společnosti, podněcující růst produktivity práce a tím zvyšování konkurenceschopnosti země (rovnost příležitostí, dostupnost pracovního uplatnění a ochrana a podpora zdraví na pracovištích, zachování přiměřenosti příjmů při prioritě příjmů z ekonomické a pracovní aktivity, ochrana rodiny, dětí, seniorů, dlouhodobě nemocných a zdravotně postižených občanů).[5])

 

        Tato orientace předpokládá věnovat větší pozornost ministerstva strategické a koncepční práci, včetně zvýšení vazby výzkumu MPSV na strategické cíle ministerstva. Realizací výzkumu pak především zajistit dostatečné analyticko-syntetické informace a podklady pro další vylepšení řešení záměrů Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky i jeho koncepční a legislativní činnosti.

 

       Druhým úhlem pohledu je vědeckovýzkumný, který vyplývá z pozice české vědy, výzkumu a vývoje v rámci světa, EU a konkrétní specifikace pozice MPSV v těchto globálních a vyšších strukturách při zachování jeho autentičnosti a posílení vazeb na toto okolí s cílem ospravedlnění jeho existence pro potřeby posílení sociální  soudržnosti v souladu s jedním z hlavních úkolů vládního prohlášení.

 

       Prvním stupněm rozpracování tohoto úhlu pohledu je NPVaV, která usměrňuje i realizační druhý stupeň vědeckovýzkumného pohledu, který je současně i nejvyšší konkrétní specifikací rozpracované české pozice a její vazby na širší okolí v rámci EU, deklarované v NPVaV.

 

       Konkrétní průnik střednědobé strategie ministerstva a NPVaV můžeme spatřovat v tématech vedoucích ke zlepšení pracovních podmínek a sociálních jistot (včetně zlepšení kvality života, zaměstnanosti a rovných příležitostí týkajících se i samotného výzkumu) a především v hlavním obecném cíli NPVaV přispět k vytvoření ekonomicky vysoce kompetitivní společnosti při zachování sociální soudržnosti.

 

      V souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, vydaný v částce č. 56 dne 12. dubna 2002 (dále jen „zákon o podpoře výzkumu a vývoje“), jsou priority výzkumu a vývoje podporované z veřejných prostředků realizovány prostřednictvím NPV a z programů výzkumu a vývoje podle odstavce 2) téhož paragrafu [6]). Obě tyto složky výzkumu a vývoje (dále jen VaV) naplňují a realizují dlouhodobé směry a proporce rozvoje výzkumu a vývoje České republiky, střednědobý výhled podpory výzkumu a vývoje České republiky a Národní politiku výzkumu a vývoje České republiky, kde se rozumí:

a)     Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky vytyčení základních cílů podpory VaV z veřejných a z jiných prostředků, jejich členění, věcného zaměření podpory v období na 4 až 6 let a opatření k jejich realizaci v dokumentu schvalovaném vládou, který vychází z dlouhodobých směrů a proporcí rozvoje VaV,

 

b)     NPV soubor programů schvalovaný vládou, který realizuje podstatnou část Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky a obsahuje vymezení konkrétních cílů podpory na období 4 až 6 let, výši prostředků v členění na jednotlivé programy a dále odpovědnost jednotlivých poskytovatelů za koordinaci jednotlivých programů a věcné podmínky poskytování podpory z veřejných prostředků, včetně kritérií hodnocení,

      

       Program výzkumu a vývoje nebo jeho změny schvaluje vláda před zahájením prací na přípravě návrhu státního rozpočtu na rok, ve kterém je program zahajován. Návrh programu zpracuje poskytovatel a předloží ho ke stanovisku Radě pro výzkum a vývoj a ministerstvu. [7])

 

      Jako systémové priority pro období platnosti této NPVaV, které budou promítnuty i do  přípravy průřezových programů  Národního programu výzkumu II  (dále jen „NPV II“) byly zvoleny tyto oblasti:

 

·        lidské zdroje

·        mezinárodní spolupráce ve VaV

·        regionální aspekty VaV

·        využití výsledků VaV v praxi

·        hodnocení výzkumu

 

Prioritní tématické oblasti NPV II byly stanoveny metodou “technology foresight“[8])  z následujících okruhů:

·        bezpečná, spolehlivá a ekologická energetika pro budoucnost,

·        informační a znalostní společnost,

·        kvalita a bezpečnost života,

·        nové materiály a technologie,

·        potřeby České republiky v sociálně-ekonomické oblasti.

 

Tématické okruhy uvedené v předcházejícím odstavci představují soubory 27 prioritních témat. [9]) Počet témat bude během přípravy NPV II zúžen na přibližně 15 a z nich pak budou vypracovány jednotlivé části NPV II. Návrh struktury prioritních témat je detailněji uveden v příloze národní politiky.[10])

 

      Resortní výzkumné programy svým zaměřením a svými prioritami doplňují Národní program výzkumu podle potřeb identifikovaných jednotlivými poskytovateli a podle principu optimálního využití veřejných prostředků alokovaných do oblasti VaV ve prospěch společnosti. Tuto roli plní i výzkumné ústavy ministerstva práce a sociálních věcí prostřednictvím základního a aplikovaného výzkumu, jehož dlouhodobá koncepce se  zabývá otázkami zaměstnanosti, trhu práce, rozvoje lidských zdrojů, záležitostmi příjmové a mzdové politiky, pracovních podmínek, sociálního dialogu, kolektivního vyjednávání, sociální ochrany, problematikou rodiny, rovných příležitostí, demografického vývoje, vývoje sociální struktury, životních podmínek, životní úrovně a je určena v globálních rysech závěry a doporučeními  vyplývajícími  ze závěrů specifikovanými v schváleném Národním programu výzkumu.

 

       Všechny výzkumné instituce využívající institucionální prostředky budou v souladu s NPVaV pravidelně a náročně hodnoceny poskytovateli těchto institucionálních prostředků a případně i za účasti zahraničních odborníků a zástupců ústředních orgánů státní správy.

 

 

4.    zaměření  resortního  výzkumu

 

       Výzkumná činnost  v gesci MPSV  bude zaměřena především na dvě tematické oblasti:

-          oblast práce zahrnující především výzkum otázek politiky zaměstnanosti, trhu práce, rozvoje lidských zdrojů, otázek příjmové a mzdové politiky, pracovních podmínek a bezpečnosti práce, sociálního dialogu a kolektivního vyjednáváni,

-          oblast sociální zahrnující především výzkum problematiky důchodového a nemocenského pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci, otázek   rodinné politiky a rovných příležitostí, demografického vývoje, integrace cizinců, vývoje sociální struktury, životních podmínek a životní úrovně. Výzkum v oblasti sociální se zaměří na společné prvky sociálních systémů, jako je jejich vzájemná provázanost a racionalizace organizace výkonu včetně pozice posudkové služby v těchto systémech. Pozornost bude dále věnována především cílům deklarovaným v Národním akčním plánu sociálního začleňování pro léta 2004 – 2006 a v akčním plánu pro následující období.

 

       Ministerstvo při koncipování sociální a ekonomické politiky vychází z moderních poznatků reagujících na podmínky evropské společnosti na počátku 3. tisíciletí. Pro veřejné diskuse o formulování a realizaci ekonomické a sociální politiky je nezbytné mít soustavně k dispozici dostatečné množství aktuálních teoretických a empirických poznatků, které by měly umožnit vést tyto diskuse v odborné rovině
a tím i usnadnit hledání cest vedoucích k uzavření celospolečenské dohody o podobě české ekonomické a sociální politiky. Náměty teoretických konceptů společenských věd, základní výzkum a zkušenosti získané v rámci aplikovaného výzkumu vytvářejí předpoklady pro formulování teoretických modelů a koncepcí, které by mohly přispět k obohacení názorového spektra, jak ve společensko-vědní oblasti, tak i při praktickém uplatňování ekonomické a sociální politiky. Současně by měly poznatky empirického výzkumu umožnit i realizaci racionálních a efektivních opatření reagujících na konkrétní situace vznikající v různých oblastech jako důsledek ekonomického a sociálního vývoje ve společnosti.

 

       Změny, k nimž na počátku 3. tisíciletí dochází ve všech oblastech společenského, ekonomického a sociálního života nejen v naší zemi, ale ve všech vyspělých světových státech, vyžadují, aby výše uvedeným otázkám byla věnována zvýšená pozornost, a to jak v oblasti aplikovaného, tak i v oblasti základního výzkumu.

       Výzkum v oblasti práce a sociálních věcí v následujícím období by měl v souladu se Sociální doktrínou ČR  a se závěry  NPV přispět k praktické změně koncepce sociální politiky spočívající v přechodu od záchranné sociální sítě k aktivnímu rozvoji lidského činitele. Jeho cílem proto bude hledání a ověřování možností jak změnit převážně pasivní úlohu stávající sociální politiky na úlohu aktivní, tzn. navrhnout mechanismy motivující ty, kteří využívají záchranné sítě k aktivnímu spolupodílení se na změně vlastní situace.

     V následujícím období bude  výzkum orientován především následujícími směry:

-        řešení svodných tematických projektů, které umožní analyzovat ohrožení a rozvojové příležitosti formování české sociální politiky jako celku (např. vývoj na trhu práce, změny v oblasti rodiny, demografického vývoje, migrační politiky apod.), tvorba hypotéz a závěrů o dosavadním vývoji a příprava doporučení k dalšímu směřování sociální politiky v souvislosti s probíhajícími procesy sociálních  změn,

-        kontinuální sledování, analyzování a vyhodnocování vývoje nových opatření v jednotlivých systémech sociální ochrany obyvatelstva v zemích Evropské unie tak, aby výsledky výzkumu přispívaly k vytvoření předpokladů pro úspěšnou implementaci evropské sociální politiky po vstupu ČR do EU,

-        řešení regionálních aspektů jednotlivých sociálně ekonomických jevů,

-        analýza možností zvýšení provázanosti a komplementárnosti jednotlivých systémů sociální ochrany obyvatelstva a daňových nástrojů,

-        řešení problematiky zaměstnanosti ve vazbě na ekonomický rozvoj vycházející ze souhrnných makroekonomických a mikroekonomických analýz a prognóz (např. analýzy účinnosti jednotlivých forem aktivní politiky zaměstnanosti, problematika regionálního trhu práce, role kolektivního vyjednávání),

-        výzkum faktorů utváření mzdových a platových systémů, vč. jejich sociálně ekonomických souvislostí a dopadů na pohyb příjmové diferenciace, studium problematiky chudoby a sociálního vyloučení, určování minimálních příjmových standardů a jejich testování v podmínkách ČR,

-        prohloubení metodických přístupů ke zpracování jednotlivých úkolů při zabezpečení interdisciplinární spolupráce se zainteresovanými partnerskými pracovišti v ČR i v zahraničí.

       Při řešení jednotlivých okruhů budou reflektovány vznikající sociální nerovnováhy a přitom sledovány především priority MPSV, aktuální otázky související se zapojováním ČR do evropských struktur, celosvětové integrační tendence ovlivňující charakter systému sociální ochrany a aktuální otázky jeho transformace v naší zemi. V tomto smyslu bude položen důraz na vzájemnou provázanost sociálních a ekonomických aspektů jednotlivých sociálních jevů a stejně tak na sociální a ekonomickou účinnost opatření sociální politiky a systémů sociální ochrany obyvatelstva.

 

       Jednotlivé projekty budou zaměřeny podle aktuálních potřeb MPSV, ostatních ústředních orgánů státní správy, krajské a místní samosprávy a dalších sociálních subjektů, zejména nestátních neziskových organizací.

 

 

4.1.   PODMÍNKY ÚSPĚCHU RESORTNÍHO VÝZKUMU

 

       Jednotlivé dílčí  programy, projekty a studie by měly být v zájmu úspěšného splnění úkolů ministerstva formulovány s ohledem na tři základní principy ve výzkumu problematiky práce a sociálních věcí:

 

1.      Vzájemná provázanost a synergie jednotlivých oblastí v systému sociální ochrany obyvatelstva a jejich komplementárnost;

2.      Sociálně ekonomické důsledky působení  České republiky v  Evropské unii;

3.      Regionální aspekty jednotlivých sociálně ekonomických jevů.

 

Výčet jednotlivých otázek a témat výzkumu ve sledovaných oblastech nemá vyčerpávající charakter. Jde o témata, která se v konkrétních projektech mohou velmi významně prolínat a doplňovat, jejich dynamika bude každoročně reflektována při sestavování  konkrétních  témat  řešených projektů v rámci takto definované koncepce  výzkumné činnosti v resortu MPSV.

 

 

         5.     institucionální  a  účelová  podpora  výzkumu

     

      Programové cíle Koncepce výzkumu jsou zabezpečovány zejména institucionální a účelovou podporou,  o kterých je podrobněji pojednáno v samostatných podkapitolách 5.1. a 5.2.

 

 

 

5.1.           institucionální podpora

 

         Je realizována institucionální podporou výzkumných záměrů resortních výzkumných ústavů, tj. Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí a Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. V souladu s nařízením vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb., proběhlo v říjnu a listopadu 2003 hodnocení výzkumných záměrů na léta 2004 – 2010 rezortními hodnotícími komisemi se stanoviskem pro jejich realizaci (viz přílohy č. 3 a č. 4).

      Konkrétní informace o věcném zaměření resortního výzkumu podporovaném institucionálními prostředky státního rozpočtu jsou uvedeny v členění dle jednotlivých výzkumných ústavů :

 

       a) výzkumný záměr VÚBP

       Výzkumná činnost realizovaná v oblasti práce je zaměřena na všechny, silné i slabší, přímé i nepřímé, atributy ovlivňující bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen „BOZP“). Zvláště pak bude zaměřena na zkoumání oblasti BOZP z hlediska proměn, které se v nejbližších letech očekávají v kontextu mezinárodních vazeb, vyplývajících  především ze členství v EU a z hlediska změn vyplývajících ze socio-ekonomického vývoje ČR. V této souvislosti je BOZP pojímána jako jeden z významných segmentů sociální politiky ČR i EU. Na rozdíl od dřívějšího pojetí není BOZP chápána pouze jako protiúrazová prevence, případně jako prevence nemocí z povolání, ale soustředí se i na prevenci nemocí souvisejících s prací, na vytváření pracovních podmínek, které nejen neohrožují zdraví, ale vedou k vyššímu uspokojení z práce, k pracovní pohodě a tím přispívají ke zvyšování kvality práce, kvality života a k udržení pracovní schopnosti pracovníků. BOZP se proto týká všech kategorií osob provádějících pracovní činnosti a faktorů souvisejících s prací, včetně takových faktorů jako je stres, mobbing, harassment, rovnost příležitosti na pracovišti, dětská práce, stárnutí populace apod. Zkoumání oblasti BOZP v tomto současném evropském pojetí vyžaduje interdisciplinární, systémový a longitudinální výzkum postihující vliv jednotlivých relevantních faktorů ovlivňujících úroveň BOZP i jejich vzájemné působení a zohledňující  působení vnějších vlivů.

      Společenskoekonomické změny probíhající ve společnosti se promítají i do oblastí BOZP. Na jedné straně stále přetrvávají problémy z předchozích období, jejichž řešení po desítky let nebylo dostatečně úspěšné, na druhé straně vznikají problémy nové, vyvolané změnami vlastnických vztahů, liberalizací ekonomických procesů, transformací pracovních vztahů i harmonizací přístupů k BOZP s přístupy uplatňovanými v EU. Přetrvává absence ekonomických a jiných nástrojů podmiňujících lepší uplatňování požadavků BOZP v praxi. Nedostatečná je informovanost podnikové sféry nejen o nových požadavcích BOZP, ale i o možných negativních dopadech jejich neplnění. Nedostatečný rozvoj osvěty a propagace jen velmi zvolna mění postoje vedoucích pracovníků a vlastníků firem k BOZP, což je navíc umocněno i nízkou úrovní vzdělání v oblasti BOZP a obecně nízkým právním vědomím. Zvláště nepříznivá situace je v mikro- a malých podnicích a u osob samostatně výdělečně činných. Přitom tato kategorie podniků a podnikání představuje významný prvek národního hospodářství.

 

      Koncepce výzkumu vychází vedle současných potřeb ČR vyplývajících z koncepce BOZP a přijaté strategie VaV BOZP na léta 2003 – 2005 i z nové strategie Evropského společenství pro oblast BOZP na léta 2002-2006 programu výzkumu a vývoje EU („Integrating and strengthening the European Research Area“) a 6. rámcového programu výzkumu EU (FP6). V souladu s výše uvedenými dokumenty i s potřebami ČR jsou výstupy výzkumu výrazně orientovány na cílovou skupinu malých a středních podniků, pro které  je třeba:

 

a) vyvinout efektivní nástroje a postupy pro předcházení rizikům vznikajícím v pracovních systémech umožňující dostat je

-        pod kontrolu a vybudovat účinnou kulturu prevence rizik,

-        k vyššímu uvědomění si významu bezpečných pracovních podmínek a postupů pro zachování pracovních schopností a zvyšování kvality práce a pracovní spokojenosti,

-        k efektivnějšímu poskytování informací především malým a středním podnikům a osobám o správné praxi v oblasti BOZP,

 

b) vyvinout a zavést

-        účelný systém monitoringu změn faktorů ovlivňujících BOZP, ukazatelů  úrovně BOZP včetně ekonomických dopadů,

-        metody stanovení a ověřování prognóz a trendů dalšího vývoje BOZP.

 

c) vyvinout a zavést

-          systém, ve kterém se v zájmu prosazování rovnosti mezi zaměstnanci nebude

      vyplácet udržování zdraví škodlivých pracovních podmínek a vyplácení lepšího    

      sociálního zabezpečení či finančního zvýhodnění zaměstnancům pracujícím   

      v těchto horších pracovních podmínkách

-          zvýhodnění změny zdraví škodlivých pracovních podmínek na vyhovující

 

       Prioritou výzkumu bude zajišťovat rozšiřování znalostní základny a objektivních podkladů  pro rozhodovací a legislativní procesy.  Jedná se zejména o:

-        přípravu právních předpisů a navazujících prováděcích a metodických materiálů,

-        slaďování zájmů a racionální spolupráce sociálních partnerů (na regionálních úrovních i dalších partnerů) na všech úrovních v řešení věcných problémů BOZP (nástroje, metody, postupy aj.), rozvoj místní a regionální BOZP,

-        ekonomické aspekty (snižování celospolečenských ztrát v důsledku PÚ, nemocí z povolání, zvyšování produktivity práce, motivační pobídky aj.),

-        prevenci (dobrovolné preventivní programy),

-        výchovu a vzdělávání (nové formy vzdělávání, celoživotní vzdělávací systém, moderní informační podpora),

-        osvětu a propagaci,

-        vytváření vhodných podmínek pro rozvoj BOZP v malém a středním podnikání,

-        prosazování a vynucování BOZP (komplexnost, kvalita a funkčnost inspekce práce).

 

      Výzkum bude zaměřen na faktory ovlivňující funkčnost, zachování maximální pracovní kapacity pracovních sil, funkčnost a zdokonalování systému řízení BOZP na podnikové úrovni, spolehlivý a bezpečný výkon lidského činitele v souvislosti s uplatňováním nových způsobů organizace práce, nových technologií, materiálů a postupů.  Na této úrovni půjde zejména o:

-        podmínky a metody pro slaďování zájmů zaměstnavatelů a zaměstnanců.

-        podmínky a faktory rozvoje služeb v oblasti BOZP,

-        podnikovou (organizační) kulturu a kulturu práce

      BOZP zahrnuje fyzickou, psychickou, sociální a celkovou pracovní pohodu a je chápána jako hodnota ovlivňující kvalitu života. Na této úrovni půjde zejména o:

-        identifikování nových rizik a zátěží člověka v pracovním systému (stres,   mobbing, harassment.aj.).

-        faktory a podmínky pracovní motivace i spokojenosti člověka v pracovním systému.

-        specifické problémy vybraných sociálních skupin  pracovníků, jejich výchovu i vytváření pro ně vhodných pracovních podmínek.

-        pozitivní změnu postojů k bezpečnosti ochraně zdraví a životního prostředí.

 

       V koncepci výzkumu BOZP se  budou preferovat 3 klíčové tématické oblasti:

1.         Prevence rizik v pracovních systémech a zvyšování pracovní pohody

2.         Management znalostí a kultivace lidských zdrojů

3.         Sociálně-ekonomické aspekty BOZP

 

       Prvá tématická oblast bude vymezena pracovním systémem. Zahrnuje úlohu člověka v pracovním systému, vliv technických komponentů, technologií, pracovního prostředí a pracovních podmínek.

 

      Druhá tématická oblast bude zaměřena na zvyšování úrovně  znalostí a dovedností pracovníků a na zvyšování obecných znalostí o BOZP a zvyšování prestiže této oblasti.

 

      Třetí oblast, více průřezová bude zaměřena na sledování a posuzování faktorů a indikátorů sociálně – ekonomických změn a dopadů na BOZP, včetně identifikování a postižení í změn a trendů vývoje BOZP.

 

      Výzkum problematiky BOZP v uvedených třech tématických oblastech bude zejména realizován prostřednictvím pěti relativně nezávislých, ale vzájemně provázaných projektů. Tento již schválený výzkumný záměr na léta 2004-2010 bude tvořit páteř výzkumu BOZP ve sledovaném období.

 

 

Projekt č. 1 - Pracovní pohoda a spolehlivost člověka v pracovním systému

Současný stav globálního přechodu k informační společnosti a ekonomice znalostí představuje zásadní mezník i pro oblast pracovních systémů. V těchto systémech dochází ke změnám, které zásadně působí na člověka a ovlivňují dosavadní přístupy a zvyklosti. Je nutno přinést nové pohledy a zkoumat nové mechanismy, které by měly být základem dosažení nové kvality v optimalizaci systémů člověk-technologie-prostředí. Optimální vztahy v uvedeném systému postupně zaručí nejvyšší možnou úroveň  bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně ochrany okolí nejrizikovějších pracovních systémů. Člověk jako nejvýznamnější činitel pracovních systémů představuje rozhodující prvek, který ovlivní dosažení uvedených cílů. Proto je nutné vedle zkoumání klasických faktorů pracovních podmínek brát v úvahu nové jevy vzešlé ze společenského vývoje současnosti, tj. např. stárnutí obyvatelstva, nové formy zaměstnání a nová rizika spojená s prací, psycho-sociální rizika atd. Tato rizika neohrožují většinou pouze pracovníky uvnitř pracovního systému, ale v případě, že nejsou řešena, tak také vnější okolí systému. Proto zvyšování spolehlivosti lidského činitele přizpůsobováním a optimalizací technologií, pracovního prostředí a podmínek zároveň představuje zásadní ochranu tohoto okolí, takže se jedná o multiplikační efekt.

Z výše uvedených důvodů bude proveden výzkum ergonomických řešení spolehlivosti člověka v pracovním systému, kombinovaných fyzikálních faktorů pracovního prostředí,nových způsobů organizace práce a  psychosociálních faktorů.

 

      V rámci projektu budou vytvořeny:

-        nové metody kombinovaného měření a interpretace konstituant pracovního prostředí,

-        nové metodiky zjišťování a hodnocení spolehlivosti lidského činitele se zaměřením na faktory pracovních podmínek a pracovního prostředí, přispívající k této spolehlivosti,

-        návrhy vycházející z analýz struktury nových psychosociálních rizik, návrhy opatření k celkové pracovní pohodě, 

-        návrhy nových legislativních, metodologických a motivačních nástrojů směřující ke zvyšování úrovně BOZP, produktivity a pohody při práci,

-        návrhy úprav pracovních systémů zvyšující kvalitu práce a pracovní pohodu.

 

Projekt č. 2  - Podniková kultura – její struktura, vztahy a vlivy 

Podniková kultura je fenomén velmi složitý, nesnadno definovatelný a postižitelný, který zahrnuje hodnoty, postoje, názory a normy chování sdílené danou skupinou, ale i jednotlivci ve skupině zvnitřněné (internalizované) v rozdílné míře, komunikované z generace na generaci, relativně stabilní, ovšem s potenciálem ke změně v průběhu času. Podle výsledků výzkumů, podniková kultura významně ovlivňuje dlouhodobou komplexní kvalitu podniku. Může být zdrojem síly firmy a hlavním nositelem její konkurenční výhody. Ale stejně tak dobře může být brzdou rozvoje organizace, nebo dokonce zdrojem její destrukce.

Na základě výsledků analýz struktury a síly kultury v jednotlivých firmách budou navržena vhodná opatření s cílem posílení globálního přístupu k pohodě při práci, zvyšování kvality práce, budování partnerství, preventivního přístupu, sociální odpovědnosti a uvědomění, progresivních přístupů a respektování specifické situace různých skupin ve firmě (generace, věkové skupiny, pohlaví, cizinci, pracovníci se sníženou pracovní schopností apod.), to se odrazí ve výkonu BOZP i celkové efektivitě práce.

Předmětem zkoumání bude zjišťování a ověřování vývoje obsahu, síly a typů podnikové kultury ve vybraných firmách ČR především malých a středních. Ve větších firmách výzkum vymezí i kulturu (subkulturu) jedince, specifických skupin i kulturu celé firmy. Bude zkoumáno i postavení a vývoj kultury v daném podniku v měnících se podmínkách ČR, ekonomiky, technologií a pracovních podmínkách
a prostředí (longitudinální výzkum).

Hlavním cílem projektu bude návrh a ověření nástrojů ke zvyšování kultury prevence rizik, k formování a upevňování pozitivních znaků kultur a subkultur firem.

 

Projekt č. 3  - Management znalostí – podmínka úspěšného řízení BOZP

Základem pro funkční management znalostí jsou dostupné, vhodně zpracované a strukturované informace, které musí být následně transformovány do znalostí. Při tom je třeba mít na zřeteli, že množství informací ještě netvoří množství znalostí. Záleží na širším intelektuálním vybavení neboť „pokrok je v souvislostech“. Nicméně poznání je podmíněno přístupností a dostatkem informací.To platí pro všechny oblasti lidského konání včetně oblasti BOZP. V této oblasti je poznání vztaženo k právnickým i fyzickým osobám vykonávajícím pracovní činnosti. To do značné míry vymezuje a určuje management znalostí BOZP i jeho základ tvořený informačním systémem poskytujícím vhodně zpracované a strukturované informace. Z výše uvedených hledisek a potřeb vychází i navrhovaný projekt zaměřený na vytváření managementu znalostí pro oblast BOZP a  návrh potřebných systémových nástrojů a prostředků.Konkrétním předmětem zkoumání takto koncipovaného projektu bude zejména-architektura a racionální a efektivní metody sběru dat (informací), progresivní způsoby zpracování a uchovávání dat (informací),účinné formy prezentací dat (informací), strategie celoživotního vzdělávání v oblasti BOZP, nové formy vzdělávání zejména pro malé a střední podniky.

Hlavním cílem projektu bude zvyšování úrovně znalostí a dovedností pracovníků  (lidského činitele v pracovním systému), zvyšování obecných znalostí o BOZP včetně sociálních a ekonomických aspektů i souvislostí a celkového zvyšování prestiže této oblasti ve veřejnosti. Ověřování nových možností v poskytování řady nových strukturovaných informací, v šíření nehmotných produktů, myšlenek, nápadů, know-how v oblasti BOZP.

 

Projekt č. 4  - Mediální a osvětové nástroje kultivace lidských zdrojů

Informace, které jsou základem komunikace, jsou při použití dostupné technologie přístupné v reálném čase kdekoliv na světě a tím je vymezena i možnost jejich okamžitého využití zejména pro ovlivňování postojů, jednání a chování lidí, utváření jejich názorů, formování přístupů ke společensky významným tématům a případné jejich podpoře. Z toho důvodu  se tato oblast stala předmětem permanentního výzkumu a ověřování a součástí standardních manažerských praktik. I když získané poznatky jsou uplatňovány především v oblasti reklamy a propagace, je možno principy  “public relations“ úspěšně využít i v oblasti BOZP. Zatím provedené výzkumy potvrdily, že účinnost osvěty a propagace je determinována vytvořením časově limitovaného komunikačního mixu (modelu komunikace s  časově limitovanými nástroji. Tento model je nutné průběžně ověřovat a aktualizovat v kontextu s  vnějšími i vnitřními podmínkami vývoje kulturně společenského  prostředí. Předmětem řešení projektu  bude zjišťování a ověřování vývoje struktury mediálních a osvětových nástrojů v návaznosti na probíhající změny sociálního prostředí, společenských podmínek, demografických struktur a zkoumání vlivu těchto nástrojů na tvorbu názorů a postojů cílových skupin, zejména v oblasti vnímání rizik a vytváření aktivních postojů skupin a jednotlivců k jejich eliminaci a k chápání BOZP jako hodnoty zvyšující kvalitu života.Výsledkem výzkumu pak bude návrh a ověření instrumentů k formování a upevňování trvale pozitivních postojů cílových skupin k oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a cílevědomému vytváření celkové pohody při práci jako multidisciplinární sociální kategorie.

 

Projekt č. 5  - Faktory a indikátory trendů vědecko-technického rozvoje  a společensko-ekonomických změn a jejich dopady do  vývoje BOZP

Cílené snahy o udržitelný rozvoj lidské společnosti se objevují jako reakce na celosvětové jevy a trendy, které mají významný dopad na hospodářské struktury zemí. Na jedné straně zaznamenáváme globalizaci a internacionalizaci trhu, zostřování konkurenčního boje, vzrůstající společenskou informovanost, výrazné  demografické a hluboké strukturální změny, včetně urychleného  nasazování nejmodernějších technologií, trvale vysokou hladinu  nezaměstnanosti, zhoršující se stav celého ekosystému atd., na druhé straně snahy o racionálně korigovaný udržitelný rozvoj s významnými atributy zaměstnanosti, rovnocenných příležitostí, sociální soudržnosti, participace, zdraví a životní pohody (globální přístup k pohodě při práci). Evropská unie ve své nové strategii  prosazuje pohodu při práci v pojetí tělesné, morální i  sociální pohody. Zkušenosti i vývoj  západních států ukazuje, že přístupy k BOZP uplatňované v minulých letech orientované zejména  na bezpečnost technických zařízení se vyčerpaly.  Do popředí zájmu se dostává čím dál více lidský faktor, systém řízení a spolupráce. Stav a úroveň těchto hodnot a kvalit se pak zákonitě promítá a odráží v dosahovaném hospodářském úspěchu. Předmětem zkoumání bude vývoj vhodných indikátorů, metod a postupů pro posuzování, hodnocení, rating BOZP i pro prognózování změn v této oblasti.

 

      Cíle projektu je třeba stanovit  na:

-        identifikování směrů a tendencí vývoje včetně mapování, monitorování, analyzování a identifikování stavu a úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, skutečných a objektivních potřeb praxe pro jejich cílené a efektivní uspokojování a žádoucí ovlivňování, zejména s ohledem na ekonomické, sociálně-kulturní a environmentální souvislosti,

-        definování nástrojů a metod pro posuzování, hodnocení a  sledování oblasti BOZP na základě podrobné analýzy jejího stavu a vývoje v kontextu probíhajících změn na trhu práce, měnících se způsobů organizace práce i vlivů globalizující se světové ekonomiky,

-        vymezení faktorů a vypracování  modelu systému indikátorů mapujících stav a úroveň oblastí, které mají rozhodující vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a to jak na mikroúrovni, tak i na úrovni pracovního systému.

 

      Obecně výzkum v oblasti  BOZP se musí odvíjet od koncepčně stanovených cílů v jednotlivých projektech. Výstupní materiály a dokumenty musí popsat vnější  mechanizmy a zákonitostí světových i domácích  trendů, příčin, následků a souvislostí vývoje BOZP. Očekává se rovněž zlepšení možnosti predikování vývoje BOZP v závislosti na změnách v orgánech státní správy,   informování a zvyšování úrovně poznání, znalostí a dovedností odborné veřejnosti i úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podnicích.

 

        b) výzkumný záměr VÚPSV

        Výzkumné záměry resortu na nejbližší období spočívají v sociální oblasti především v dlouhodobém kontinuálním výzkumu těchto 6 základních úkolů:

 

1. Výzkum v oblasti teoretických otázek celkového směřování sociální politiky bude orientován na řešení svodných tematických projektů, které umožní analyzovat ohrožení a rozvojové příležitosti formování české sociální politiky jako celku, včetně sledování sociální kvality. Pozornost bude věnována aktuálním teoretickým otázkám jednotlivých oblastí sociálního systému, prohloubení synergických přístupů
a interdisciplinární spolupráce při řešení stěžejních otázek předpokládaného vývoje. Pozornost se přitom v souladu se Sociální doktrínou soustředí na taková řešení, která přispějí k aktivizaci lidského činitele, k hodnocení nejvýznamnějších aspektů „sociální kvality“, na hodnocení přínosu sociální politiky k jejímu utváření a k přípravě dlouhodobých koncepcí a strategií sociální politiky (např. strategie udržitelného rozvoje).

 

2. Výzkum v oblasti sociální ochrany vzhledem, k pokračující transformaci České republiky v EU a v neposlední řadě i vzhledem k příslušnosti ke globalizujícímu se světu bude třeba v  v příštích letech zaměřit na sledování a odlišnosti jednotlivých systémů sociální ochrany obyvatelstva v ČR, v jednotlivých členských státech EU, v dalších vyspělých i tranzitivních zemích a identifikovat nezbytné reformní kroky související s naší integrací i s výzvami světové globalizace. Současně bude soustavně sledována připravenost společnosti i institucí k jednotlivým opatřením sociálního zabezpečení, popř. k jejich novým, netradičním formám a jejich sociální průchodnosti. Pozornost bude věnována rovněž otázkám kvality a standardů poskytovaných veřejných služeb, aktuální bude také hodnocení přínosu systému sociální ochrany jako celku - v oblasti dávek, služeb, legislativních nástrojů  a ve vzájemné interakci s jinými typy politik (vzdělávací, zdravotní, daňová …) na národní i lokální úrovni k prevenci a eliminaci rizik chudoby, sociálního vyloučení a aktivace marginalizovaných skupin populace na trhu práce. Výzkum v oblasti sociální ochrany bude pokračovat ve sledování rolí jednotlivých aktérů v reformách a tvorbách politik sociální ochrany, a to jak na úrovni národní (sociální partneři, penzijní fondy, nestátní neziskoví poskytovatelé sociálních služeb, samosprávné orgány obcí a krajů …), tak i na úrovni mezinárodní (EU, ILO, World Bank, OECD, ISSA, …). Výzkum se zaměří na analýzu finančních toků (především v oblasti důchodového pojištění a sociálních služeb), nepojistné sociální dávky, minimální a reálné hodnoty sociálních dávek, na strukturu jejich příjemců a v neposlední řadě se bude zabývat institucemi, které v sociální ochraně působí v rámci jednotlivých schémat.

 

3. Výzkum v oblasti trhu práce a zaměstnanosti. bude věnovat pozornost kontinuální aktualizaci jak nástrojů politiky zaměstnanosti, které by lépe odpovídaly měnící se situaci na trhu práce, tak i institucionálního zabezpečení trhu práce. V rámci aplikovaného ekonomického a sociálního výzkumu budou řešeny vybrané otázky zaměstnanosti, trhu práce a politiky zaměstnanosti, a to jak na celostátní, tak na regionální úrovni. Jde o problémy jako jsou zdroje pracovních sil, včetně přeshraniční pracovní migrace, rozdělení těchto zdrojů, kvalita (vzdělanost
a kvalifikace) pracovních sil, otázka délky a uspořádání pracovní doby. V centru výzkumu budou dále problémy spojené s úsilím o minimalizaci nezaměstnanosti, problematika politiky zaměstnanosti, její cíle, nástroje i institucionální zabezpečení. Pozornost proto bude věnována hodnocení účinnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti

 

4. Výzkum v oblasti  příjmové a mzdové politiky  se zaměří na výzkum faktorů a sociálně ekonomických souvislostí mzdového mechanismu, pohybu výdělků a jejich diferenciace, příjmů a výdajů obyvatelstva, jejich hodnocení a analýza dává důležité impulzy pro hospodářskou a sociální politiku.  Integrace ČR do EU nemůže být ukončena bez objektivního ocenění práce, zejména mzdového, na trhu. Výzkum proto bude v následujícím období věnovat pozornost konvergenci cenových a výdělkových hladin ČR a států EU, kterou bude doprovázet řada nerovnováh na vnitřním trhu, zejména na trhu práce, s nebezpečím případných sociálních napětí.
 V souvislosti s tím bude proto výzkum věnovat pozornost i problematice chudoby, sociálního vyloučení, určování minimálních příjmových standardů (životní minimum, minimální mzda aj., jejich testování v podmínkách České republiky, vymezení sociálně ekonomických hranic jejich únosnosti a rizik), rovných sociálních, pracovních a mzdových podmínek a problematice faktorů ovlivňujících potencionální, resp. skutečnou migraci české pracovní síly v podmínkách volného pohybu osob v rámci zemí ES, resp. v přechodném období členství v EU.

 

5. Výzkum v oblasti rodinné politiky a rovných příležitostí by měl přispět k objasnění předpokladů efektivnosti různých forem společenské intervence do životních podmínek rodin a domácností, k objasnění rolí a možností spolupůsobení různých subjektů, zhodnocení legislativního rámce rodinného chování a rodinných vztahů, tedy k vytváření koncepce a institucionálního zabezpečení rodinné politiky reflektující širokou pluralitu životních situací. K tomuto cíli budou v rámci výzkumné činnosti zaměřeny analýzy demografického chování obyvatelstva a specifických sociálních skupin, analýzy dopadů vnějších ekonomických podmínek a sociální ochrany na strategii zajišťování životní úrovně v nukleární a širší rodině a analýzy provázanosti různých forem podpory rodin - v oblasti sociální ochrany, daňových nástrojů, podpory bydlení, politiky zaměstnanosti, trhu práce apod. Významnou úlohu má v těchto souvislostech výzkum sociálně ekonomických předpokladů bydlení. Současně je žádoucí, aby výzkum věnoval zvýšenou pozornost vztahu mezi rodinnou politikou a dalšími oblastmi, které ji podporují a ovlivňují, jako je systém výchovy a vzdělávání, politika zaměstnanosti a pracovní právo, zdravotní péče, působení občanských aktivit a místní samosprávy v systému sociální pomoci na úrovni lokálních komunit. Změnám rodiny podléhají i role jejích členů, zejména se mění role muže a ženy. Z tohoto pohledu je potřeba věnovat rovněž pozornost otázkám vztahu rodinné politiky a politiky rovných příležitostí. Výzkum podmínek pro skloubení profesních a rodinných rolí žen a mužů, problémů mateřství a otcovství je koncipován v kontextu podpory rovnoprávného postavení mužů a žen. Popis forem rodinného soužití je podstatný pro konstrukci, popř. pro optimalizaci sociálních programů. Vzhledem k tomu, že jednotlivé typy rodin vyžadují  rozdílný  přistup, je nezbytné zabývat se výzkumem jejich specifik. Jedná se zejména o rodiny sociálně ohrožené, nestabilní či dysfunkční a o rodiny se zdravotně postiženým členem. Obdobně je třeba se věnovat rodinám v různých fázích jejich vývoje (např. mladým) a členům rodin v různých fázích jejich individuálního života (především problémům dětské a seniorské populace). Trvale je třeba sledovat problematiku sociálně-právní ochrany dětí a mládeže a náhradní rodinné péče či pomoci dětem z problémových rodin.

 

6. Výzkum v oblasti sociálního dialogu, pracovních vztahů a pracovních podmínek bude identifikovat možnosti a limity sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání na celostátní, odvětvové a podnikové úrovni. Zároveň se výzkum zaměří na samotné aktéry a na jejich vliv při utváření pracovních podmínek v národním, ale také podnikovém měřítku. V návaznosti na to budou sledována taková témata jako je pracovní doba, organizace práce, flexibilní formy zaměstnávání, změny v charakteru práce, odborné vzdělávání, vztah práce a osobního života, dále pak faktory negativně ovlivňující kvalitu pracovního života, mezi něž patří zejména pracovní zátěž jak ve své fyzické, tak i psychické podobě, vč. například stresu nebo takových sociálně patologických jevů, jako je mobbing.

 

5.2.           účelová  podpora

 

       Je realizována účelovou podporou výzkumu a vývoje jednak pro potřeby státu v režimu zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na platnou právní úpravu výzkumu a vývoje, což  reprezentují :

-          Programy výzkumu ve sféře sociální politiky, zaměstnanosti a bezpečnosti práce (ident. kód: HS, XA). Uživatelem výsledků řešených projektů je stát.

 

        Za druhé pak řešením projektů VaV v režimu zákona 130/2002 Sb., zákon o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, které jsou realizovány formou :

-          Programu Národního programu výzkumu (ident. kód: 1J).

 

Gestorem přípravy programů výzkumu a garantem jejich realizace budou i nadále :

 

Návrhy na řešení konkrétních projektů VaV (dotovaných účelovými prostředky státního rozpočtu), jimiž jsou programy realizovány, předkládají KPV odborné útvary ministerstva, které pro tento účel, stejně tak jako pro posuzování konkrétních nabídek řešení, mají ustaveny hodnotící komise. Jsou zpravidla též nositeli příslušných dílčích koncepcí. V průběhu řešení projektu pak zajišťují výkon funkce odborného garanta zadavatele; tím jsou vytvářeny podmínky pro vzájemné (zpětné) vazby mezi koncepcemi resortu a VaV včetně nezbytné kontinuity prací.

 

Pod kódem 1J a pod hlavičkou Národního programu výzkumu, (dále jen NPV), jsou řešeny projekty tématického programu č.5 zmíněného NPV, s názvem „Moderní společnost a její proměny“ a jehož gestorem je právě Ministerstvo práce a sociálních věcí. V červenci roku 2004 bylo zahájeno řešení prvních čtrnácti projektů, jejichž návrhy byly akceptovány během prvního kola veřejné soutěže, vypsané na podzim roku 2003. Délka řešení těchto projektů je od 3 do 5 let. Druhý běh veřejné soutěže probíhá v roce 2004 s tím, že řešení projektů bude zahájeno v počátku roku 2005, s délkou řešení do čtyř let.

 

Přehled ukončených projektů výzkumu a vývoje účelově financovaných z prostředků státního rozpočtu (stav ke dni 15.12.2004) uvádí příloha č. 5 této Koncepce. Soupis projektů řešených v roce 2004 uvádí příloha č. 6 této Koncepce.

 

 

6.      Spolupráce s  jinými institucemi v  České Republice  a  mezinárodní   Spolupráce

 

Resortní výzkumné programy svým zaměřením a svými prioritami doplňují Národní program výzkumu podle potřeb identifikovaných jednotlivými poskytovateli a podle principu optimálního využití veřejných prostředků alokovaných do oblasti VaV ve prospěch společnosti. Při výběru priorit je kladen důraz na praktickou aplikovatelnost výsledků výzkumu a vývoje tak, aby tyto prostředky pomáhaly řešit potřeby občanů České republiky. Za tímto účelem bude i mnohem více posilována otevřenost VaV pro další subjekty  této oblasti  v republice i mimo ni.

Zvláštní pozornost bude věnována koordinaci s různými politikami jiných oblastí státního zájmu se snahou využít těchto návazností na vyšší kvalitu výstupů a především na jejich širší uplatnění a vliv v dalším vývoji.

         Prosazování široce mezioborového výzkumu bude stále více podporováno zapojením institucionálních pracovišť VaV do mezinárodní spolupráce, ale i do mezinárodních struktur a posilováním mobility výzkumných pracovníků i vytváření četnějších i silnějších individuálních vazeb na mezinárodním poli VaV.

 

 

7.      Informační  infrastruktura  výzkumu
         a  hodnocení  dosažených  výsledků  VaV

 

       Důraz bude kladen i na další posilování informačního systému výzkumu a vývoje (dále jen IS VaV) na shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací o výzkumu a vývoji dotovaném z veřejných prostředků s maximálním uplatněním otevřeného přístupu k vědeckovýzkumným údajům a informacím vzniklých z těchto zdrojů.

 

       Na informační strukturu úzce navazuje i sjednocení postupů při rozhodování o návrzích i při vlastním vyhodnocování přínosů VaV pro společnost. Pro jednoznačnost a srovnatelnost v rámci zemí EU byly zavedeny standardy IS VaV pro sběr a vyhodnocování dat.

 

 

8.      kontrola

 

        Ke změnám dojde i v oblasti kontrolní činnosti, kde vedle dosud prováděné  kontroly dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, bude realizována i kontrola v souladu se systémem řízení NPV II. a to i na věcnou složku projektů. Zde bude kontrolováno plnění plánovaných cílů, ale i jejich právní ochrany. Pro lepší výsledky kontroly bude využíván kontrolní den na pracovištích příjemce pro kontrolu čerpání a využívání prostředků i účelnosti uznaných nákladů podle uzavřené smlouvy o poskytnutí podpory. Proběhne i věcná kontrola řešení vybraných projektů na pracovištích příjemce nebo spolupříjemce, kde půjde i o kontrolu plnění cílů, etap řešení
a skutečného stavu řešení na těchto pracovištích.

 

        Kompetence k provádění kontroly však mají podstatně širší legislativní rámec, kde v případě Ministerstva práce a sociálních věcí uvádíme například tyto:

-         zákon č.130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých zákonů

-         zákon č.320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů

-         zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů

-         zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů

-         zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

 

 

9.   Finanční zabezpečení

 

Finanční podpora resortního výzkumu prostředky státního rozpočtu se v institucionálních prostředcích nijak výrazněji nemění a dále se očekává mírné zvýšení v souladu s vývojem minulých let, což se jeví ve srovnání s jinými resorty a především s prioritním tématickým okruhem NPV II – potřeby České republiky v sociálně-ekonomické oblasti jako nepatřičné podceňování, neadekvátní k významu a potřebám vědeckovýzkumného zabezpečení úkolů MPSV. 

Ještě horší je situace v předpokládaných finančních prostředcích státního rozpočtu na účelovou podporu resortního výzkumu, kde dochází k výraznému snižování objemu prostředků na tento účel, což v konečném důsledku může vést až k rozptýlení odborných vědeckých kapacit do jiných oborů či struktur a nenaplnění programového prohlášení vlády v tomto oboru VaV.


 

Kvantifikace nároků na finanční zdroje

 (stav dle návrhu státního rozpočtu na rok 2005)

 

                                                                                                                                                                                     (  tis. Kč )

 

2003

2004

2005

2006

2007

 

čerpané

přidělené

navrhované

navrhované

navrhované

VÚPSV neinvestiční

27 670

28 870

33 437

36 231

39 185

             Investiční

0

0

530

570

600

VÚPSV celkem

27 670

28 870

33 967

36 801

39 785

VÚBP    neinvestiční

11 900

13 050

15 445

16 625

19 100

              Investiční

1 500

350

 500

500

600

VÚBP    celkem

13 400

13 400

15 945

17 125

19 700

VZ celkem

41 070

42 270

49 912

53 926

59 485

Hodnocení VZ

63

150

150

150

150

Ocenění

0

60

0

0

0

Instituc.prostř.celkem

41 133

42 480

50 062

54 076

59 635

Program  HA

                HS

                HR

700

10 837

0

0

15 600

0

0

2 836

2 000

0

0

9 633

0

0

10 000

Výzkum pro potřeby státu[11])

11 537

15 600

4 836

9 633

10 000

                HB

                1J

23 216

0

0

54 600

0

65 875

0

59 473

0

56 169

NPV celkem

23 216

54 600

65 875

59 473

56 169

Zabezpečení (cca 2,5%)

98

1 260

1 812

1 771

1 696

Účelové prostř.celkem

34 851

71 460

72 523

70 877

67 865

Prostředky VaV celkem

75 984

113 940

122 585

124 953

127 500

               

 

 

 

Souhrnná kvantifikace výdajů  s výhledem do r.2009

                                                                                                                                     ( tis.Kč )

 

Rok

 

2004

 

2005

 

2006

 

2007

predikce

2008

2009

Výzkum pro potřeby státu

15 600

 

4 836

9 633

10 000

12 000

15 000

Národní program výzkumu

54 600

65 875

59 473

56 169

34 360

3 899

Účelové prostředky celkem

71 460

72 523

70 877

67 865

47 548

19 383

Výzkumné záměry

 

42 270

49 912

53 926

59 485

66 158

72 465

Institucionální prostředky celkem

42 480

50 062

54 076

59 635

66 308

72 615

Výdaje na výzkum

Celkem

113 940

122 585

124 953

127 500

113 856

91 998

 

Předpokládané výdaje budou upřesňovány podle stavu přípravy (možností) státního rozpočtu pro oblast vědy a výzkumu.

 

 

 

 



[1]) Čl.3, bod c) NPV II

[2]) Čl.3, bod d) NPV II

[3]) Čl.3, bod f) NPV II

[4]) Čl.II. strategická a koncepční činnost , střednědobá koncepce resortu MPSV do roku 2007

[5]) Čl.III. priority a cíle v období 2004-2006, střednědobou koncepci resortu MPSV do roku 2007

[6]) viz § 5, odst. 1) zákona 130/2002 Sb.

[7]) viz § 5 zákona 130/2002 Sb.

 

8) Prioritní tématické okruhy byly připraveny metodou technology foresight na základě zakázky Ministerstvca školství, mládeže a tělovýchovy udělené Technologickému centru AV ČR, které spolupracovalo s Centrem pro sociální a ekonomickou strategii při UK. Na přípravě prioritních témat se podílelo v panelových diskusích několik desítek špičkových expertů z oblasti výzkumu, státní správy i uživatelské sféry. Při určování priorit byla zohledněna nutnost zachovat tématickou kontinuitu mezi NPV a NPV II a zároveň je kladen důraz na kompatibilitu NPV s rámcovým programem EU.

[9] )   Viz příloha č. 1

[10] )  Viz příloha č. 2

[11] V závazných ukazatelích státního rozpočtu je účelová podpora výzkumu pro potřeby státu uváděna ve specifickém dílčím ukazateli „veřejné zakázky“