KONCEPCE  ROZVOJE  VÝZKUMU  V  RESORTU

MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ

DO  ROKU  2008

____________________________________________________________

- prosinec 2004 -

O b s a h

1. Východiska a cíle

2. Strategie výzkumu v resortu Ministerstva zdravotnictví

3. Věcné zaměření výzkumu

3.1 „Resortní program výzkumu a vývoje“ na léta 2005 - 2009

3.2 „Národní program výzkumu I. – TP1 – DP1 – „Zdraví obyvatel“ na léta 2004 – 2009

3.3  Výzkumné záměry

4. Organizační a personální zabezpečení rozvoje výzkumu

5. Financování výzkumu a vývoje v resortu MZ

Přílohy: 1. Pravidla IGA MZ

             2. Plánované výdaje na výzkum a vývoj v resortu MZ

1. Východiska a cíle

Koncepce rozvoje výzkumu v resortu Ministerstva zdravotnictví do roku 2008 (dále jen „Koncepce”), zpracovaná na podkladě bodu II./ a) usnesení vlády č.5 ze dne 7.ledna 2004,    k Národní politice výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004 – 2008 je materií, která v souladu s principy Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky, v souladu s prioritami resortního výzkumu a vývoje, se zohledněním trendů v Evropském výzkumném prostoru a v návaznosti na požadavky stanovené v rámci Lisabonského procesu, stanoví priority rozvoje výzkumu v resortu pro příští období. Koncepce je materií pracovní, tudíž je možné předpokládat její průběžnou aktualizaci a dopracovávání na podkladě praktických zkušeností s její aplikací, schváleným Národním programem výzkumu a dokumenty vymezujícími zaměření zdravotní,hospodářské a sociální politiky ČR a EU.

Programovým cílem Koncepce je zajistit, v souladu s principy a nástroji NPVaV,

a)  zlepšení celkového zdravotního stavu obyvatelstva;

b)  rozvoj výzkumných programů v oblastech zdraví a jeho determinant, diagnostiky, léčby a  rehabilitace nemocí, výzkum potřeb zdravotní péče;

c) orientaci vědy, výzkumu a vývoje na očekávané trendy ve zdravotnictví v následujících letech, kterými jsou zejména

· demografické změny: pokles natality a prodloužení lidského života;

· změna životního stylu: snížení spotřeby potravin živočišného původu a zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, prvence kouření a konzumace alkoholu a drog;

· včasná identifikace rizikových faktorů závažných chronických onemocnění umožněných molekulárně genetickými metodami;

· nové diagnostické a terapeutické možnosti;

· rozvoj informačních systémů ve zdravotnictví;

· rozvoj nových technologií využitelných ve farmacii;

· rozvoj nových biotechnologií umožňujících přípravu nových očkovacích látek;

· vývoj nových polymerních nosičů apod.

d)   průběžné sledování a vyhodnocování úspěšnosti a efektivnosti  výzkumu a vývoje;

e) vytváření podmínek pro spolupráci s dalšími institucemi vč.podmínek pro rozvoj mezinárodní spolupráce;

f)   aktivní zapojení do Národního programu výzkumu;

g) podporu výzkumných záměrů přímo řízených organizací, vycházející z dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumu.

2.  Strategie výzkumu v resortu Ministerstva zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví tak jako v minulých letech bude v souladu s prioritami Národní politiky výzkumu ČR v rámci účelové podpory i institucionální podpory zajišťovat financování jen takového zdravotnického výzkumu a vývoje, který je založen na poznatkové základně světové vědy, formulované dle potřeb českého zdravotnictví , přičemž ve spolupráci s tuzemskou i mezinárodní odbornou veřejností, při zachování transparentnosti a otevřenosti systémů poskytování účelové a institucionální podpory bude podporovat toliko takové projekty výzkumu a vývoje a výzkumné záměry, které budou splňovat následující kriteria:

· vědecká kvalita projektu/výzkumného záměru

· odborná úroveň a aktuálnost navrženého projektu

· odborná úroveň řešitelského týmu

· připravenost a vybavení pracoviště

· finanční náročnost a její adekvátnost řešení návrhu projektu/záměru

· význam pro zdravotnictví.        

3.  Věcné zaměření výzkumu a vývoje v resortu

        Ministerstvo zdravotnictví ve své gesci s ohledem na ustanovení § 10 odst. 1 zákona č.2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého je ústředním orgánem státní správy pro zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zajišťuje

• poskytování účelové podpory aplikovaného výzkumu a vývoje v rámci „Resortního programu výzkumu“ na léta 2005 – 2009
• poskytování účelové podpory aplikovaného výzkumu v rámci Národního programu výzkumu , TP-1: „Kvalita života“ – DP – 1: „Zdraví obyvatel“ na léta 2005 – 2009
• poskytování institucionální podpory organizacím v přímé řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví.

         Lze tak konstatovat, že priority a cíle výše uvedených programů a schválených výzkumných záměrů jsou určující pro směrování výzkumu a vývoje v resortu MZ. Lze se však domnívat, že s ohledem na skutečnost nastavení Koncepce v horizontu do roku 2008 nové a aktuální skutečnosti a další aspekty mohou vyvolat nutnost přehodnocení některých priorit a flexibilně reagovat na daný stav.

3.1   „Resortní program výzkumu a vývoje“ 

1.         Východiska

Pokrok ve zdravotnictví je stále výrazněji ovlivňován novými poznatky a výsledky zdravotnického výzkumu. Světová zdravotní organizace označuje výzkum ve svém programu „Zdraví 21“ za jeden z nejcennějších a nejdůležitějších nástrojů, které vedou ke kvalitnějším strategiím, jejichž cílem je zlepšení zdraví a zdravotní péče. V uvedeném materiálu k němuž se česká vláda  přihlásila svým usnesením č.1046 z 30.10. 2002 je požadováno, aby všechny členské státy měly:

n takový zdravotní výzkum, který by umožnil využívat a předávat znalosti vedoucí k posilování a rozvoji zdraví všech lidí.

n výzkumné programy orientované na potřeby dlouhodobého rozvoje zdraví pro všechny a

n mechanismy, vedoucí k poskytování a rozvoji vědecky podložených zdravotnických služeb.

            Koncepční materiály Ministerstva zdravotnictví se pravidelně věnují úloze výzkumu a vývoje v rámci rozvoje našeho zdravotnictví. Zdravotnický výzkum má u nás dlouhou tradici a je na co navazovat. Po roce 1989 rychle přešel na formy podpory uznávané a ověřené ve vyspělých státech, s cílem i tímto způsobem přispět ke zvyšování jeho úrovně a společenského přínosu. Rovněž v rámci koncepčních materiálů zaměřených na další rozvoj výzkumu a vývoje u nás, je zdravotnickému výzkumu věnována nemalá pozornost ( Národní politika výzkumu a vývoje, Národní program orientovaného výzkumu a vývoje, návrh Národního programu výzkumu a vývoje aj.). Základní výzkum v lékařských disciplínách je  dlouhodobě podporován Grantovou agenturou ČR a Grantovou agenturou AV ČR. Resort zdravotnictví zpracoval koncepci výzkumu a vývoje pro roky 2000 –2003. Potřeba aktualizovaného programu však vyplynula jak z vládních usnesení, tak z nových požadavků na organizaci výzkumu a vývoje na státní úrovni, především v souvislosti se vstupem ČR do EU a předpokládanou integrací výzkumných strategií členských států.

2. Úloha Resortního programu v systému podpory výzkumu a vývoje Ministerstva zdravotnictví

Politika výzkumu a vývoje ve zdravotnictví  nadále vytváří základní vztah mezi odpovědností  státu strategicky zajišťujícího  podporu badatelské činnosti v kontextu s horizonty mezinárodního rozvoje vědy, zvláště s přihlédnutím k rozvoji v zemích Evropské unie, a  trvalým zvyšováním individuálního vědomí občanů o této činnosti, projevujícím se občanskou kontrolou úrovně zdravotní péče občanů.

            Ministerstvo zdravotnictví propojuje svou činnost provázání aktivit ve smyslu podpory výzkumu a vývoje na poli orientovaného a institucionálního výzkumu s aktivitami edukačními a legislativními, podporujícími implementaci badatelských rezultátů  do konkrétní podoby navrhovaných zákonů a vyhlášek týkajících se definování způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a vzdělávání ve zdravotnictví. Význam politiky výzkumu a vývoje pro společnost tak dochází váhy konkrétního uplatnění v denním životě.

Vzdělávání, výzkum a vývoj, rozvoj lidských zdrojů

            Samozřejmostí zdravotnického výzkumu je jeho úzké spojení s procesem vzdělávání. Tato vazba je ve zdravotnictví mnohem těsnější, než v mnoha jiných resortech. Propojení se váže na instituce a školy, ale zvláště na osobnosti pracující souběžně v rozvoji vědy a výzkumu a v pedagogickém procesu. Nesmírně tak ovlivňují generace  mladých budoucích vědců.  a vytvářejí podmínky k uplatnění žen ve výzkumu formou podpory genderových studií. Věda a výzkum ovlivňuje podstatným způsobem kvalitu vzdělávání studentů medicíny, tedy budoucí úroveň zdravotnictví a zdravotní péče u nás. Podobně pozitivně ovlivňuje i specializační vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů i jejich vzdělávání celoživotní a tím i bezprostředně ovlivňuje aktuální formy poskytování zdravotní péče a jejich soustavnou modernizaci. Výzkum a vývoj je jedním z mostů mezinárodní spolupráce a  přispívá  k  dosažení  mezinárodních standardů poskytnuté péče.

Řešitelské kapacity  výzkumu a vývoje ve zdravotnictví

            Za nejvýznamnější řešitelské subjekty podílející se na řešení programových projektů a výzkumných záměrů jsou považovány lékařské fakulty, fakultní nemocnice, Státní zdravotní ústav a další specializovaná pracoviště resortu působící v Praze a v Brně (např. Institut klinické a experimentální medicíny, Ústav hematologie a krevní transfúze, Psychiatrické centrum Praha, Revmatologický ústav, Endokrinologický ústav, Ústav péče o matku a dítě, Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Masarykův onkologický ústav, Úrazová nemocnice, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a Institut zdravotní politiky a ekonomiky atd.). Dlouhodobá sledování účasti zdravotnických a dalších pracovišť na lékařském výzkumu podporovaném MZ v letech 1991 – 2000 ukazují, že na řešení programových projektů se podílelo 107 řešitelských organizací a fyzických osob. Patrná byla  významná koncentrace sil,  když téměř 40 % projektů bylo řešeno v uvedených specializovaných zařízeních MZ, jen o něco méně ve fakultních nemocnicích a 10% na lékařských fakultách a farmaceutické fakultě UK.  Na řešení výzkumu organizovaného MZ se podílelo dále např. 11 ústavů Akademie věd ČR, 7 Krajských hygienických stanic a další organizace.

3.         Cíle Resortního programu výzkumu a vývoje ve zdravotnictví

            Strategické cíle českého zdravotnictví, opakovaně akceptované v koncepčních materiálech resortu zdravotnictví, mají obecnou povahu a v nejbližší době se nezmění. Jde o zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a kvality života tak, aby bylo v hlavních parametrech dosaženo v průběhu 15 – 20 let kompatibility s průměrem současných států EU. Tato priorita se stává základním cílem Národního programu výzkumu a vývoje a jeho komponenty „Zdraví obyvatel“. Souběžně se jedná o dokončení transformace systému péče o zdraví, jejíž prostřednictvím by mělo být dosaženo optimalizace funkce a struktury zdravotnické péče z  hlediska zajištění dostupnosti, návaznosti, kvality a nákladové efektivity, jež představují základní cíle  Resortního programu výzkumu a vývoje Ministerstva zdravotnictví.

            Uvedené cíle  Resortního programu výzkumu (viz tabulka č. 1) bude ČR realizovat v dynamicky se měnícím socioekonomickém prostředí rozvíjející se informatické společnosti, která se globalizuje a v tomto desetiletí integruje do Evropských společenství.

Tabulka č. 1:   Porovnání NPV a RPV

A) Cíle Národního programu výzkumu a vývoje - Zdraví obyvatel

Cíl	Základní složky cíle programu	Související postupy a technologie	Oblast doporučeného výzkumu a vývoje
Zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a kvality života	podpora zdravého životního stylu, zdravé životní prostředí,  zlepšování genofondu,	podpora zdraví: zdravá výživa, pohybová aktivita, tlumení škodlivých návyků,  ochrana zdraví, ekologie, genomika, klinická genetika, biotechnologie, nanotechnologie	podpora zdraví,  ochrana zdraví,  genová technologie, molekulární základy a biologické modely nemocí

B) Cíle Resortního programu výzkumu a vývoje Ministerstva zdravotnictví

Cíl	Základní složky cíle programu	Související postupy a technologie	Oblast doporučeného výzkumu a vývoje
Optimalizace funkce a struktury zdravotní péče	kvalita zdravotní péče,  hospodárnost zdravotní péče,  respektování lidských práv	zdravotnický management, ošetřovatelství, monitoring zdravotní péče, standardizace, hodnocení technologií, průběžné zavádění nových technologií, řízená péče a případové vedení,    práva pacientů, zdravotnická etika	datové a znalostní systémy, technologie pro interaktivní a multimediální aplikace, počítačové a síťové systémy, SW inženýrství, technologie pro zabudovaný SW, experimentální medicína, klinický a  epidemiologický výzkum

4.         Termín vyhlášení a doba trvání  Resortního programu výzkumu

            Resortní program výzkumu (dále RPV) byl vyhlášen na období 2004 -2009. Program je označován jako Resortní program výzkumu (2004 -2009). Výběr výzkumných projektů při prvním vyhlášení veřejné soutěže byl ukončen 1.12.2004. Řešení prvních projektů bude zahájeno od 1.1.2004. Předpokládá se, že doba řešení projektů bude 3 až 5 let. Veřejné soutěže na zařazení projektů do RPV budou vyhlašovány i v dalších letech trvání RPV. Řešení projektů bude jak z právních tak z věcných důvodů ukončeno nejpozději v roce 2009.  Současně s novým RPV bude ministerstvem v roce 2004 zahajován i Národní program výzkumu - (I. Tématický program 1 – Kvalita života - Dílčí program Zdraví obyvatel (TP1-DP1) ).

5.         Základní struktura Resortního programu výzkumu

            Resortní program je zaměřen na následující obory (viz tabulka č. 2).

Tabulka č. 2:

RESORTNÍ PROGRAM VÝZKUMU – (2004-2009)
1.	Kardiovaskulární a cerebrovaskulární choroby
2.	Poruchy metabolismu, výživy a endokrinní poruchy včetně diabetes mellitus
3.	Nádorová onemocnění
4.	Onemocnění pojiva, kostí a kloubů; úrazy
5.	Věkově specifické aspekty zdraví a nemoci
6.	Nemoci nervové a duševní
7.	Poruchy reprodukce
8.	Nemoci infekční a poruchy imunity
9.	Vztah zdraví a prostředí – preventivní přístupy ve zdravotnictví
10.	Aktuální problémy ostatních lékařských oborů
11.	Farmakologie a farmacie
12.	Zdravotní systémy a řízení
13.	Aktuální problémy ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů
14.	Informační a zobrazovací technologie ve zdravotnictví

6.         Postupný rozběh resortního programu

            Jak již bylo uvedeno, rozběh RPV a  NPV je postupný. Hlavním důvodem postupného náběhu je fakt, že stávající řešené lékařské programové projekty výzkumu a vývoje, zahájené v předcházejících letech a v roce 2003, nelze ukončit nebo je převést do nových programů. Od roku 2004  je MZ zahájeno financování nového RPV a NPV. Financování NPV  bude probíhat v souladu s usn. vlády
č. 417/2003 ze dne 28.4.2003, kterým byl  Národní program schválen.

7.         Kritéria pro zařazení projektu do RPV, hodnocení výsledků RPV a jeho části

V resortu zdravotnictví se v souladu se zahraničními zkušenostmi (především v úzké spolupráci s European Medical Research Council) uplatnil v Evropě převládající přístup k hodnocení, podle kterého jsou pro návrh programu výzkumu, pro výběr projektů pro zařazení do programu, pro průběžné a závěrečné hodnocení řešení projektu používána stejná kritéria.

            Základními kritérii hodnocení projektů výzkumu a vývoje jsou:

- kvalita projektu (pracovní hypotéza, originalita námětu a jeho řešení),

- odborná úroveň žadatele a jeho týmu,

- vybavenost pracoviště,

- vědecká hodnota projektu,

- přínos pro zdravotnictví.

            Oblastmi vhodnými zvláštního zřetele jsou náklady na řešení projektu, možné etické problémy projektu a relevantnost pro zdravotnictví a státní zdravotní politiku.

            Dosažené výsledky výzkumu a vývoje se hodnotí v Závěrečné zprávě
o řešení projektu. Řešení projektů se hodnotí ve čtyřech kategoriích:

Hodnocení A: řešení projektu vynikající

Hodnocení B: velmi dobré řešení projektu, které splnilo zadání

Hodnocení C: řešení projektu splnilo zadání s výhradami

Hodnocení D: řešení projektu nesplněno

·             Řešitelé nejvýše hodnocených Závěrečných zpráv z kategorie A každoročně  prezentují dosažené výsledky před rozšířeným Předsednictvem VR IGA MZ, které navrhuje nejlepší Závěrečné práce na udělení Ceny ministryně zdravotnictví.

9.         Mezinárodní srovnání a vztahy

            Klinický výzkum v České republice má velmi dobrou úroveň a pozitivně je posuzován i přenos výsledků výzkumu do zdravotnické praxe. Zejména v oblasti kardiologie a kardiochirurgie, diabetologie, onko-hematologie, psychiatrie
a neurologie je situace plně srovnatelná s nejvyspělejšími zeměmi Evropy i světa.

            Přijetím České republiky za člena Evropské unie se český zdravotnický výzkum  stává součástí širšího celku evropských výzkumných kapacit. V současném období nabývá z hlediska mezinárodní spolupráce ve výzkumu na významu 6. rámcový program výzkumu a technologického rozvoje  Evropské Unie. Značná část rámcového programu je věnována výzkumu zdraví a zdravotnictví, přičemž jeho těžiště spočívá v účelném přeskupování stávajících výzkumných a vývojových kapacit do nového Evropského výzkumného prostoru zejména v souvislosti s usn. vlády č. 282/2003  (Lisabonský proces) a usn. vlády č. 1257/2002 k Deklaraci ČR k Memorandu o porozumění mezi Evropským společenstvím a Českou republikou. 

            K rozvoji péče o zdraví v příštích létech se vážou i mezinárodní zdravotně-politické dokumenty a akce. V květnu 1998 přijalo 51. světové zdravotnické shromáždění Světovou deklaraci zdraví. Na základě tohoto dokumentu vydala Evropská úřadovna Světové zdravotnické organizace výhledový materiál Zdraví 21 – 21 cílů pro 21.století. Vědecký, ekonomický, sociální a politický tlak na prosazování evropské politiky Zdraví 21 má být zaručen čtyřmi hlavními akčními strategiemi. Mezioborové strategie by měly definovat hlavní determinanty zdraví, včetně vlivu fyzikálních, ekonomických, sociálních i kulturních perspektiv a zajistit jejich dopad na hodnocení zdraví.

            RPV je otevřen pro subjekty z ES, a to od doby vstupu ČR do EU.

            Předkládaný RPV představuje cestu, která by měla pomoci pozitivně ovlivnit kvalitu zdravotní péče a promítnout se kladně v širokém spektru efektů jak v oblasti péče o zdraví, tak vzdělávání, výchovy, etiky a dalších. Představuje současně naplňování koncepčních záměrů Ministerstva zdravotnictví i materiálů věnovaných Národní politice výzkumu a vývoje ČR a je v souladu se zahraničními trendy  a novými možnostmi, které vyplývají z přistoupení České republiky k Evropskému společenství.

NÁVRH RESORTNÍHO PROGRAMU VÝZKUMU a vývoje MZ  NA ROKY 2004-2009

SEZNAM PODPROGRAMŮ:

1. Kardiovaskulární a cerebrovaskulární choroby
2. Poruchy metabolismu, výživy a endokrinní poruchy včetně diabetes mellitus
3. Nádorová onemocnění
4. Onemocnění pojiva, kostí a kloubů; úrazy
5. Věkově specifické aspekty zdraví a nemoci
6. Nemoci nervové a duševní
7. Poruchy reprodukce
8. Nemoci infekční a poruchy imunity
9. Vztah zdraví a prostředí – preventivní přístupy ve zdravotnictví
10. Aktuální problémy ostatních lékařských oborů
11. Farmakologie a farmacie
12. Zdravotní systémy a řízení
13. Aktuální problémy ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů
14. Informační a zobrazovací technologie ve zdravotnictví

1. Kardiovaskulární a cerebrovaskulární choroby

· Onemocnění s největším výskytem tj. ischemické choroby srdeční,

      hypertense,  cerebrovaskulární a cévní onemocnění,

· klinická implementace a objektivní hodnocení nových diagnostických a

      terapeutických  metod,

· kardiovaskulární výzkum  - kardiomyopatie,

                                                    - náhlá srdeční smrt,

                                                     - predikce a monitorování průběhu onemocnění    

 myokardu   na  úrovni  molekulárně-genetické,

                                                     - výzkum včasných fází aterosklerózy, jejich 

 rizikových faktorů a významných vazeb,

• časná fáze aterosklerozy, propojení na choroby metabolické (obezita, hyperlipoproteinemie aj.).

Cíl:

Ø Zvýšení kvality preventivní a léčebné péče o nemocné s kardiovaskulárními chorobami se snížením mortality.

2. Poruchy metabolismu, výživy a endokrinní poruchy včetně diabetes mellitus

· Nejzávažnější spektrum chorob, které ve svých důsledcích mohou ohrozit zdravý vývoj   populace, tj. zejména choroby metabolismu tuků, diabetes mellitus a jeho komplikace, metabolismu jaterního, choroby endokrinní, zvláště týkající se steroidního a tyreoideálního metabolismu a jeho poruch,

· vliv exogenních faktorů, zejména výživy,

· obezita.

Cíl:

Ø  Optimalizace časné diagnostiky metabolických poruch a využití nových diagnostických postupů k rozpoznání komplikací jako předpoklad

Ø racionální        terapie.

3. Nádorová onemocnění

• Epidemiologie, prevence, diagnostika a léčba maligních chorob,

Cíl: 

Ø Snížení incidence nádorů a onkologické morbidity při aplikaci preventivních opatření,

Ø snížení incidence i mortality nádorové nemoci v populaci,

Ø snížení onkogenní zátěže jedince i populace,

Ø snížení mortality na nádorové choroby včasnou diagnostikou a moderní

      komplexní terapií,

Ø zvýšení efektivity terapeutického zákroku na úrovni kauzální i paliativní,

Ø individualizace léčby zhoubných nádorů pomocí využívání
a multifaktoriálního vyhodnocování prediktivních parametrů.

4. Onemocnění pojiva, kostí a kloubů; úrazy

· Onemocnění kloubní,  bolesti v zádech a závažná poranění končetin,

· rozbor klinických a epidemiologických dat a nákladů na léčbu    

           muskuloskeletálních onemocnění,

· epidemiologie a prevence úrazů, registr,

· minimalizace následků úrazů, výzkum v oblasti léčení úrazů, jejich následků,

· přednemocniční, nemocniční a rehabilitační péče o úrazy a likvidace

      mimořádných situací hromadných neštěstí a katastrof.

Cíl:

Ø Snížení dopadu muskuloskeletálních onemocnění a úrazů na společnost,

Ø zlepšení preventivní péče, diagnostiky a léčby těchto chorob,

Ø cílená intervence k prevenci úrazovosti.

5. Věkově specifické aspekty zdraví a nemoci.

· Rozvíjení metodik a sledování zdravého těhotenství a postnatálního vývoje  dítěte,

· včasná diagnostika těhotenských patologií týkajících se matky a plodu,

· zlepšení péče o pediatrickou populaci včetně problémů lékařské genetiky,

· problematika autoimunitních a alergických chorob s manifestací v ranném

           věku,

· zlepšení geriatrické péče a geriatrického výzkumu,

· vývojová medicína,

· perinatologický program se snahou ovlivnit perinatální a kojeneckou mortalitu a následně morbiditu,

· nejčastější příčiny úmrtí u dětí po prvním roce věku - úrazy a otravy a tzv. nová morbidita mladistvých,

· problematika zdravotně-sociálního významu funkce rodiny a kvality vztahu

          matka-dítě, genderové studie,

· poruchy vyskytující se převážně ve vyšších věkových kategoriích (zejména onemocnění kardiovaskulární, onkologická, poruchy mozku a metabolické),

· rozvíjení moderní technologie pro diagnostiku genomových poruch
a testování jejich uplatnění v praxi, zejména z pohledu cost-benefit,

· vyhledávání rizikových a predikčních faktorů efektivní diagnostiky a léčby.

Cíl:

Ø Prohloubení znalostí molekulárně genetických prvků v patogenezi nemocí,

Ø zdokonalování prevence a včasné diagnostiky a léčby vrozených vývojových vad a závažných genetických onemocnění,

Ø zdokonalení péče o těhotné a prevence těhotenských patologií,

Ø zvýšení úrovně diagnostiky a léčby stavů, které se podílejí rozhodujícím způsobem na mortalitě a morbiditě dětí a mládeže v ČR,

Ø zlepšení kvality života občanů vyšších věkových kategorií a zefektivnění výdajů na péči o starší populaci,

Ø minimalizace rizik a zvýšení kvality péče o stárnoucí populaci.

6. Nemoci nervové a duševní

· Cévní onemocnění mozku, extrapyramidové poruchy hybnosti, epilepsie, roztroušená skleróza mozkomíšní, bolesti hlavy, demence, afektivní poruchy a schizofrenie,   

· interdisciplinární přístup k řešení problematiky (počítačové sítě a analýza dat, genetické aspekty, psychická problematika somatických chorob včetně   některých společenských etiopatogenetických mechanismů) a problematiky destigmatizace neuropsychiatrických poruch a lidských práv pacientů,

· neurobiologie závažných duševních poruch,

· nové objektivní metody v diagnostice psychiatrických onemocnění s   hodnocením jejich dynamiky a výsledků léčby,

· poznání mechanismů a z toho plynoucí možnosti intervence problémů vázaných na prudký technický rozvoj (adaptační problémy, zvládání extrémních stresů, aj.),

· závislost na návykových látkách a prostředcích,

· psychická problematika těhotenství a laktace.

Cíl:

Ø Zvýšení diagnostické a terapeutické účinnosti se zvýšením kvality života pacientů  a snížením incidence nemocí,

Ø zavedení nových diagnostických a léčebných metod,

Ø mapování patoplastických faktorů,

Ø epidemiologické zachycení neuropsychiatrických onemocnění a závislostí a redukce jejich sociálního dopadu a optimalizace sítě poskytovaných služeb.

7. Poruchy reprodukce

· prevence, včasná diagnostika těhotenských patologií týkajících se matky i plodu vč. předčasného porodu a vrozených vad plodu,

· prevence, diagnostika a terapie zhoubných nádorů reprodukčních orgánů ženy (děložního hrdla a těla, vaječníků a prsů),

· metody asistované reprodukce.

Cíl:

Ø Zdokonalení prevence, diagnostiky a terapie nejzávažnějších onemocnění v gynekologii a porodnictví.

8. Nemoci infekční a poruchy imunity

· Závažné infekční choroby v naší populaci (virové hepatitidy, TBC, nemoci

           přenášené vektory - borreliozy,  neuroinfekce, AIDS),

· importované nákazy,

· patogeneze, diagnostika imunopatologických stavů (zejména alergických a

           autoimunitních),

· problematika infekcí u nemocných s oslabenou imunitou včetně 

     nosokominálních nákaz,

· rozvoj vakcinologie,

· vakcíny a imunoterapie závažných infekčních procesů,

· alergie – možnosti ovlivnění manifestace v počátečním období,

· účelné používání antibiotika, možnosti překonání problémů rezistence.

Cíl:

Ø Zlepšení diagnostiky, léčby a prevence infekčních chorob a imunopatologických   stavů.

9. Vztah zdraví a prostředí – preventivní přístupy ve zdravotnictví

· Poznání enviromentálních a behaviorálních zdravotních rizik a specifických rizik vyplývajících z expozice člověka škodlivinám. Studium nutričních faktorů, faktorů životního a pracovního prostředí, faktorů sociálně ekonomických, psychologických a etnických,

· poznání mechanismu působení kauzálních faktorů nemocí a zdravotních poruch, zejména na molekulárně biologické úrovni,

· studium pozitivních determinant zdraví a protektivních faktorů zvyšujících odolnost vůči vzniku nemoci,

· vývoj nových postupů pro prevenci nemocí a podporu zdraví. Analýzy podmínek zdravého vývoje jedince a studium determinant zdraví populace a populačních skupin.

Cíl:

Ø Vytváření vědeckého základu pro nové, efektivnější nástroje podpory zdraví a prevence nemocí,

Ø identifikace nových zdravotních rizik, 

Ø výzkumem podložená predikce budoucích trendů ve zdraví obyvatelstva.

10. Aktuální problémy ostatních lékařských oborů

· Akutní medicína - rozvoj traumatologie, resuscitace a reanimace,

· endoskopické metody - thorakoskopické a laparoskopické přístupy
u akutních      stavů,

· transplantologie - aktuální problémy oboru, transplantace plic, srdce, jater,  ledvin, aj.,

· chirurgické řešení malignit,

· zaměření na kriticky nemocné (JIP,ARO),

· chronicky nemocný chirurgický pacient - doléčení, rehabilitace, rekvalifikace,          resiocializace,

· stomatologie (zubní kaz, parodontologie),

· revmatologie (onemocnění páteře a kloubů),

· dermatologie (onemocnění kůže spojené s vlivy zevního prostředí),

• oftalmologie (onemocnění sítnice, umělé náhrady čoček a rohovky,    syndrom  suchého oka),

· otorhinolaryngologie, poruchy sluchu,

• gastroenterologie (vředová choroba gastroduodenální, zánětlivá      onemocnění gastrointestinálního traktu),

· nefrologie (záněty ledvin, aj),

· nové metody.

Cíl:

Ø Modernizace chirurgické terapie,

Ø objevit nové skutečnosti v oblasti diagnostiky a léčby onemocnění v oborech, které program posuzuje,

Ø formulovat originální přístupy k vysvětlení jejich etiologie a patogeneze a výsledky aplikovat v prevenci.

11. Farmakologie a farmacie

· Orientace na nejrozšířenější choroby  pro příští desetiletí,

· léky, které účinkují cestou modifikované genetické informace,

· vývoj terapeutických systémů umožňujících dopravit lék nejjednodušším     způsobem selektivně k místu účinku (receptoru),

· farmakogenetika, problematika transplantologie, léčba kmenovými buňkami,

· léčba bolesti,

· drogy,

· odraz civilizačních chorob.

Cíl:

Ø Výzkum nových biologicky aktivních látek pro zdravotnické účely,

Ø objasňování nežádoucích účinků léčiv a získávání poznatků k omezení drogové závislosti,

Ø zjišťování účinnosti a bezpečnosti léčiv,

Ø zjišťování osudu léčiva v organismu,

Ø problémy farmakoepidemiologie a farmakoekonomiky.

12. Zdravotnické systémy a řízení

· Problematika zdravotního stavu obyvatelstva  a možnosti jej příznivě ovlivnit   lepším  uspořádáním zdravotnických zařízení,

· základní determinanty zdraví,

· principy zdravotní politiky,

· ekonomika poskytovaných zdravotnických služeb,

· zjišťování kvality zdravotní péče,

· vedení zdravotnických zařízení,

· zásady zdravotnické etiky,

· odezva civilizačních chorob na zdravotní stav populace,

· dlouhodobé programy spolupráce s WHO .

Cíl:

Ø Optimalizace systému péče o zdraví,

Ø integrace systému péče o zdraví s využitím výpočetní techniky s důrazem na síťové aplikace.

13.  Aktuální problémy ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů

• Standardizace terminologie ošetřovatelství v mezinárodním kontextu,
• ověřování efektivity různých přístupů ve výuce ošetřovatelství pro profesionální způsob práce,
• projektování a ověřování různých modelů pro poskytování  péče v multioborovém týmu zdravotníků v návaznosti na  zvyšování kvality poskytované péče a efektivity vložených nákladů založené na důkazech,
• vývoj nástrojů pro měření výsledků péče poskytované nelékařskými zdravotnickými pracovníky,
• podpora účasti žen na výzkumu a vývoji ve zdravotnictví,
• zajištění péče efektivním a přijatelným způsobem ohroženým skupinám např. o staré lidi, děti s vrozenými vadami, mentálně postižené, kulturní a etnické skupiny aj.,
• snižování negativních účinků nových zdravotnických technologií na adaptační schopnosti jednotlivce nebo rodin s akutními nebo chronickými zdravotními problémy,
• vývoj integrujících metodologií výzkumu z hlediska holistického pojetí člověka, jeho rodiny a životního stylu.

Cíl :

Ø zlepšit péči o zdraví z hlediska celostního pojetí člověka v oborech ošetřovatelství a nelékařských povolání, 

Ø přispět k rozvoji teorie a vědecké baze poznatků o ošetřovatelství a nelékařských povolání,

Ø zdokonalovat a rozšiřovat vědomosti v souvislosti s poskytováním kvalitní péče v multioborovém týmu profesionálů,

Ø rozvíjet  zkušenosti zkoumaných jevů v  mezinárodním kontextu.

14. Informační a zobrazovaní technologie ve zdravotnictví

· Vývoj informačních databází pro lékařský výzkum a vývoj s využitím metod multikriteriálních analytických systémů,

· internetové aplikace ve zdravotnictví a zdravotnickém vzdělávání.

· zdravotnická informatika a telemedicína,

· nové zobrazovací techniky a postupy v morfologické i funkční diagnostice,

· zobrazovací technologie na molekulární úrovni,

· zobrazovací algoritmy v traumatologii a urgentní medicíně,

· rozvoj metod intervenční radiologie v klinické praxi.

Cíl :

Ø zavádění progresivních zobrazovacích postupů v diagnostice,

Ø rozpracování zobrazovacích algoritmů v klinických oborech,

Ø rozvoj minimálně invazivních intervenčních zákroků s použitím zobrazovacích technologií,

Ø implementace digitálních metod akvizice, přenosu, zpracování a archivace informačních a zobrazovacích dat.

         Výhledově je možno konstatovat v rámci jednotlivých lékařských oborů sledované priority, ať již by měly být sledovány v rámci naplňování výše popsaného resortního programu výzkumu a vývoje, tak v rámci Národního programu výzkumu. S ohledem na skutečnost, že kupř. nádorová onemocnění se ve světě těší absolutně prioritnímu postavení, měl by se do budoucna boj s rakovinou stát prioritou národního výzkumu a vývoje. Zavádění moderních diagnostických a léčebných postupů v onkologii, vyžadující spojení výzkumu s praktickou péčí o nemocné je podmíněna výrazným personálním a finančním posílením akademických pracovišť. Výzkum v onkologii je založen na sepětí experimentální a klinické práce. Po desetiletí dominovala v onkologii genomika, po deseti letech intenzivní výzkumné práce se však do popředí dostává proteomika, která se jeví jako prioritní oblast rozvoje v molekulární biologii. Stejně je nutné věnovat pozornost experimentální onkologii, což je podmíněno vytvářením pracovišť dedikovaných oblasti experimentální onkologie. Cílem výzkumu v oblasti onkologie musí být především zlepšení diagnostiky a léčby nádorových onemocnění., přičemž v této oblasti je nutné podporovat v oblasti časné diagnostiky zejména karcinom prsu.

         Rovněž tak v oblasti chirurgie lze vysledovat i vzhledem k zahraničním trendům vedle prioritního výzkumu onkologického např.rozvoj medicínských nanotechnologií, integrace sítí, tzv.telemedicína. I přes pokroky v oboru kardiologie a kardiochirurgie se méně pozornosti věnuje např.oblasti chronické nemoci plic – rovněž oblast pro výzkumné aktivity.

        Dále i v oborech jako psychiatrie a neurologie je možné spatřovat trendy, které by se výhledově měly stát prioritními , zejména problematika ozřejmování příčin jednotlivých duševních poruch se zaměřením jejich prevenci, především duševní poruchy u stárnoucího obyvatelstva, afektivní poruchy a sebevražednost, násilné chování a agresivita, problematika nadužívání návykových látek.

Pro obor gynekologie a porodnictví se jeví jak z hlediska bazálního tak aplikovaného klinického výzkumu nedůležitější témata, která by měla pro futuro býti prioritními především gynekologická onkologie, a sice zejména genetické závislosti zhoubných onemocnění a výzkum metod určení citlivosti nádorových buněk in vitro na probíhající chemoterapii, stejná témata i pro senologii, v oblasti endokrinologie především léčba postmenopauzálních žen, hyperandrogenní syndrom, v oblasti asistované reprodukce zejména výzkum endokrinopatií ve vztahu k tématu, genetická predispozice infertility, prevence, léčba a výzkum patofysiologie hyperstimulačního syndromu, v oblasti urogynekologie pak bazální výzkum v oboru, zobrazovací metody, medikamentózní léčba, témata se vztahem ke kvalitě života a sexuologii a v oblasti perinatální medicina a její vliv na zdraví budoucí populace především vliv negativních perinatálních faktorů na morbiditu a mortalitu novorozenců, studium výživy plodu a jejího ovlivnění vnitřními a zevními faktory, toxické vlivy prostředí a důsledek na vývoj plodu vliv onemocnění matky a těhotenské patologie na expresi geneticky podmíněných onemocnění v dětství a dospělosti, studium optimalizace léčby nejrizikovějších skupin novorozenců s ohledem na snižování morbidity, komplexní studium dlouhodobé morbidity extrémně nezralých novorozenců a možnosti jejich terapeutického ovlivnění od novorozeneckého věku do dospělosti.

S ohledem na skutečnost, že jednou z priorit zdravotnického výzkumu v následujících letech je zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a kvality života, měl by se medicínský výzkum soustředit především i na otázky podpory a ochrany zdraví, a to s přihlédnutím k prioritám, jakými jsou:

· sběr a vyhodnocování informací o zdravotním stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí a životním podmínkám.

- podpora longitudinálních epidemiologických studií zaměřených na sledování vztahů životního prostředí, životních podmínek a životního stylu na zdraví.

- sledování a analýza vlivu profesních a environmentálních zátěží na průběh těhotenství a vývoj plodu.

· identifikace, analýza a hodnocení zdravotních rizik ve způsobu života a v životním, resp. pracovním prostředí.

- sledování zdravotních rizik souvisejících s nevhodnou výživou, kuřáctvím, konzumací alkoholu a drog, nízkou pohybovou aktivitou, expozicí nadměrnému stresu apod.

- poznání mechanismu působení kauzálních faktorů nemocí a zdravotních poruch, zejména na molekulárně biologické úrovni.

- vyhledávání a ověřování nových citlivých biomarkerů expozice a účinku.

- hodnocení a prevence účinků genotoxických faktorů prostředí na    zdraví člověka.

- úloha modelů statistické analýzy výsledků cytogenetických vyšetření při odhadu rizika karcinogenity.

- využití klinických a biologických metod k upřesnění vnímavosti pracujících k vybraným pracovním rizikům.

· studium pozitivních determinant zdraví, včetně vlivu nutričních, fyzických, ekonomických, sociálních a kulturních faktorů.

· sledování spravedlnosti ve zdraví (equity) ve vybraných socio-ekonomických, etnických, kulturních aj. populačních skupinách.

· vývoj nových postupů pro prevenci nemocí a podporu zdraví.

· řešení výzkumných úkolů a epidemiologických studií nutných k objektivnímu hodnocení účinnosti navrhovaných preventivních postupů.

Dosaženo by tak mělo být:

• vytváření vědeckého základu pro efektivnější nástroje podpory zdraví a prevenci nemocí.
• zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a kvality života.
• identifikace nových zdravotních rizik.
• výzkumem podložená predikce budoucích trendů ve zdravotním stavu obyvatelstva.

         Jako významnou lze považovat pro budoucnost dále podporu výzkumu a vývoje v oborech farmakologie a farmacie , a to především v následujících oblastech

· rozvoj a využití metod farmakogenomiky v praxi.

Zavedení farmakogenetických principů má zásadní význam nejen pro zvýšení účinnosti a bezpečnosti léčby, ale i pro možnost snížení nákladů s farmakoterapií spojených. (Např. stanovení klinicky významných polymorfizmů jednotlivých isoenzymů CYP mikročipovou metodou).

· farmakoterapie řízená farmakokinetikou

Vypracování a zavádění metod využívající farmakokinetický princip na základě plazmatických koncentrací léčiva a demografických údajů o nemocném. Cílem je prevence nežádoucích odpovědí, zkrácení hospitalizace a nemocnosti, event. potlačení mortality.

· hodnocení odpovědí nemocného na léčbu.

Vyhledávání a validace biomarkerů. Čím lepším prediktorem benefitu i toxicity farmakoterapie bude biomarker, tím vyšší benefit  přinese léčba díky individuálnímu přístupu v indikovaných případech a tím i účelnější vynaložení prostředků na léčbu. Očekává se důležité přispění proteomiky a genomiky.

· Vývoj nových metod,  léčebných postupů a j. za účelem získání vyššího benefitu 

· systematický rozvoj farmakoekonomiky - vypracování metod a jejich validace, aplikace na   konkrétní problémy, zabránit plýtvání léky na všech úrovních. Farmakoepidemiologické studie zaměřit na analýzu preskripce léků (sortimentní skladba, finanční náročnost,...) ve vztahu k diagnóze, terapeutickým postupům, atd, a v širších souvislostech ve vztahu k lékové a zdravotní politice. Vypracování modelů kontroly kvality (např. v předepisování léků) založených na spolupráci s pojišťovnami.

· vývoj a použití nových instrumentálně-analytických a aplikovaných metod pro farmakokinetické a bioekvivalenční studie, lékové otravy, toxikománie, pro stabilitní testy a identifikaci rozkladných produktů,

· vývoj a kontrola radioaktivních léčiv pro diagnostiku a terapii závažných onemocnění.

· Vývoj nových biologicky aktivních látek – potenciálních léčiv ze skupin antiinvazivních látek

· studium fyzikálně chemických vlastností lékových forem jednak ve vztahu k řízenému uvolňování a transportu léčiva do cílové tkáně či orgánu, jednak se zřetelem na sledování klíčových parametrů ovlivňujících farmaceutickou dostupnost (in vitro) a biologickou dostupnost léčiva z nových lékových forem (in vivo)

· vývoj transdermálních a bukálních lékových forem, uplatnění nových pomocných látek při jejich  návrhu a vývoji, hodnocení jakosti, vypracování metodiky pro stanovení farmaceutické a biologické dostupnosti léčiva v nich obsažených, studium urychlovačů absorpce léčiv kůží, resp. sliznicí

· Vývoj nových výukových i léčebných programů – SW pro PC

Neustálý a překotný vývoj vědy v měnícím se světě zdůrazňuje potřebu výzkumu v každém oboru jako prostředku identifikace nových znalostí, zlepšení profesního vzdělávání a efektivního využívání zdrojů. Výzkum by proto měl být nedílnou součástí i oboru ošetřovatelství a dalších nelékařských oborů.

Podle zahraničních odborníků z oboru ošetřovatelství je sesterský výzkum více než jen vědecké bádání, neboť tento výzkum je zaměřen na vytvoření báze vědomostí o lidských odpovědích na skutečné, nebo potenciální zdravotní problémy a na účinky ošetřovatelské činnosti na tyto reakce. Cíle výzkumu ošetřovatelství tedy směřují ke zlepšení zdravotnické péče se zřetelem na tradiční pojetí ošetřovatelství, ve kterém se pacient chápe jako celistvá osobnost se všemi složkami, tj. s fyziologickými, psychologickými, sociálními, kulturními a ekonomickými. Ošetřovatelský výzkum je tak podstatným přínosem pro naplňování zdravotních a sociálních potřeb lidí. Aktuální dokument „Koncepce ošetřovatelství“ z roku 2004 potvrzuje důležitost výzkumu v ošetřovatelství i v České republice. Převedení výzkumu do klinické praxe je klíčovou strategií při sjednocování vzdělávacích, vědeckých a humánních hledisek ošetřovatelství v budoucnosti. Založení vědecké základny poznání ošetřovatelství umožní sestrám přesněji formulovat svá rozhodnutí, jež budou založena na relevantních vědeckých informacích.

Výzkum v ošetřovatelství je jedním ze základů dobré ošetřovatelské praxe. Výzkum může ošetřovatelskou praxi ovlivnit tehdy, pokud reaguje na potřeby jednotlivců, rodin, komunit, identifikuje efektivní modely péče, zlepšuje kvalitu péče, snížuje úmrtnost pacientů a podílí se na úspoře nákladů.

Výzkumy v oboru ošetřovatelství a v dalších nelékařských zdravotnických oborech by měly být zaměřeny v souladu s výzkumnými trendy v zahraničí na následující oblasti:

· udržování a podpora zdraví i duševní pohody;

· prevence vzniku zdravotních problémů, které jsou způsobeny nezdravým prostředím;

· minimalizace a prevence poruch chování, které kompromitují život a obecně snižují produktivitu;

· zajištění kvalitní péče a podpora schopnosti sebepéče u jedinců všech věkových, sociálních a kulturních skupin;

· zabezpečování, zvyšování a hodnocení kvality a efektivnosti ošetřovatelské péče;

· etické problémy v ošetřovatelství a v dalších nelékařských oborech;

· hodnocení role sestry a dalších nelékařských zdravotnických profesionálů při zvládání chorobného procesu nebo jejich chování v klinických situacích;

· zkoumání a objasňování klinických problémů, se kterými jsou sestry a další nelékařské profese v praxi konfrontovány;

· rozvoj zdravotních a sociálních služeb v rámci komunitní péče o zdraví jednotlivců a jednotlivých populačních skupin; role sestry a dalších nelékařských zdravotnických profesí v komunitní péči;

· vytváření nových teorií ošetřovatelství, které budou moci být využity v ošetřovatelské praxi;

· identifikace a analýza historických a současných faktorů ovlivňujících profesionální růst sester i dalších nelékařských zdravotnických profesí a mající vliv na zkvalitnění celkové péče o zdraví.

Cíle výzkumu v ošetřovatelství a v dalších nelékařských oborech:

zkvalitnit celkovou péči o zdraví, a to nejen v nemocniční, ambulantní a domácí péči, ale i v komunitní péči na úseku prevence a výchovy ke zdraví, a to vše v souladu s národními a mezinárodními dokumenty.

neméně důležité jsou výhledy nutnosti podpory výzkumu i pro všechny další zdravotnické obory ( pediatrie, epidemiologie, stomatologie ,zobrazovací obory, dermatologie, sexuologie, patologie a další )

3.2. Národní program výzkumu – TP-1: „Kvalita života“ – DP-1:“Zdraví obyvatel“, finanční zajištění

       Návrh priorit  navržených pro veřejnou soutěž na dílčí program „Zdraví obyvatel“ tématického programu 1 Národního programu výzkumu předloženého vládě České republiky na základě zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje je výsledkem jednání dne 22. května 2002 mezi zástupci  Ministerstva zdravotnictví a zástupci Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj. Výsledkem je komplexní zpracování návrhu odborem vzdělávání a vědy Ministerstva zdravotnictví, odborem výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti Ministerstva zemědělství a útvarem výzkumu a vývoje Ministerstva životního prostředí na aplikaci připraveného Národního programu výzkumu -  tématický program Kvalita života. Je zpracováno s přihlédnutím k materiálům 6. Rámcového programu (6.RP) Evropské unie pro výzkum a technologický vývoj ve snaze co nejvíce připravit půdu k vytvoření Evropského výzkumného prostoru (European Research Area - ERA) v oblasti spravované Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí České republiky.  Návrh ministerstev vychází z analýzy stavu výzkumu a vývoje v České republice ve vztahu k výsledkům analýzy zdravotního stavu české populace a navazuje na dlouhodobou koncepční práci ministerstev v oblasti výzkumu a vývoje.  Bere  v úvahu mimo jiné i doporučení  odborných komisí Vědecké rady Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví České republiky. Návrh odráží základní skupiny výzkumných projektů řešených širokou nabídkou individuálně podaných projektů (tab.1) a  sedmi tématických priorit a tří specifických aktivit tvořících integrované tématické skupiny 6.RP.    

            V souladu s kompetencemi jednotlivých ministerstev, danými zákonem č. 2/1969 Sb., o  zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR  a v souladu s Národním programem výzkumu se budou jednotlivá ministerstva podílet na zajištění  tématického programu (TP 1)  Kvalita života v rámci priorit jednotlivých dílčích programů .

         Ministerstvo zdravotnictví  zajišťuje dílčí program (DP 1) Zdraví obyvatel se základním cílem snížení nemocnosti a úmrtnosti na nejzávažnější skupiny nemocí v populaci České republiky. K nim patří především choroby nádorové, kardiovaskulární a cerebrovaskulární, poruchy metabolismu, výživy a endokrinního systému včetně diabetes mellitus, nervové a duševní choroby, infekční a autoimunitní onemocnění a onemocnění kostí a kloubů. Zvýšená pozornost bude věnována onemocněním dětského věku včetně úrazovosti dětí, genetické problematice a poruchám reprodukce, vybraným aspektům lékové problematiky, jakož i vztahu zdraví a prostředí (tab. 2). Ministerstvo zdravotnictví zdůrazňuje – s přihlédnutím k tématickým prioritám a specifickým aktivitám v procesu integrace výzkumu a v návaznosti na střednědobý plán Koncepce výzkumu a vývoje ve zdravotnictví – mezi tématickými prioritami obecně genomiku a biotechnologii s důrazem na uplatnění informatiky a telematiky a používání nanotechnologických metod. Důležitou podskupinu dílčích programů tvoří kontrola antibiotické rezistence a kvalita používání antibiotik vůbec. Ke specifickým aktivitám průřezového rázu jsou zařazena i opatření podporující mezinárodní spolupráci ve vědě a technologii s důrazem na podporu mladých vědeckých osobností a jejich stabilizaci.

            Cílem výzkumu uskutečněných programů  v celku tématického programu 1 Kvalita života je v prvé řadě zlepšení kvality života. Je třeba vytvořit podmínky pro prodloužení života a zlepšení jeho kvality ve vyšších věkových kategoriích, pro vývoj nových metod a prostředků ke zdokonalení terapie, diagnostiky i prevence a pro vývoj léků s minimalizovanými nepříznivými účinky. K tomu bude třeba zajistit kvalitní a bezpečné potraviny a potravní doplňky české provenience. Cílem je získat podklady pro zajištění zdraví v řetězci: zdravá rostlina - zdravé hospodářské zvíře - bezpečné potraviny - zdravý člověk, a to vše ve zdravém prostředí. Výsledky výzkumu se uplatní u producentů a zpracovatelů zemědělských produktů a potravin, výrobců fytofarmak a dále v kontrolních organizacích a orgánech státní správy a také při certifikaci potravin a certifikaci výrobců potravin. Přínosy z výsledků výzkumu se očekávají u spotřebitelů potravin především ve zdravotní prevenci a zlepšení zdravotního stavu obyvatel. Přispěje i systém informací, nástrojů a metod, s jejíž pomocí bude možné účinně ovlivňovat vývoj české krajiny v budoucnosti tak, aby se zachovala, obnovovala a zvyšovala její produkční, přírodní, kulturní a estetická kvalita. Je snahou dosáhnout ve všech parametrech životního prostředí úrovně nejméně průměru Evropské unie, minimalizovat dopady na lidské zdraví a pohodu, společenská ekonomická aktiva, biodiverzitu a ekosystémy, přispět k transformaci české ekonomiky v ekoefektivní systém a k širšímu využití přírodě blízkých metod hospodaření v zemědělství, lesnictví a dalších sektorech.

Priority výzkumu v Dílčím programu 1 – Zdraví obyvatel

1. Molekulárně genetické postupy a prostředky pro prevenci, diagnostiku a léčbu

· Rozvoj molekulárně biologických metod v jednotlivých lékařských disciplinách a jejich zavedení v diagnostice  geneticky podmíněných poruch, k forenzním účelům a tam, kde lze jednotlivé poruchy ovlivnit zásahem do biochemie buňky.

· Biomedicínský program v rámci koncepce zdravotnictví zpracovávaném Ministerstvem zdravotnictví na základě jednání Vědecké rady MZ a Etické komise MZ a zaměřený na

               biomedicínský program rozvoje

               vytvoření ústavu biotechnologické terapie

               legislativní zpracování zákona o biotechnologických možnostech manipulace na živé buňce

               bioetický program koordinace s právy biotechnologických úprav v zemích Evropské unie

· Boj proti hlavním chorobám pomocí biotechnologie

· Využití stálého rozvoje pro zdraví nejen dětské populace

· Rozvoj molekulárně-biologických metod v jednotlivých lékařských disciplínách a jejich zavedení v diagnostice geneticky podmíněných poruch, k forenzním účelům a tam, kde lze jednotlivé poruchy ovlivnit zásahem do biochemie buňky.

Cíl:

Ø rychlé převedení nejnovějších teoretických poznatků molekulární biologie do diagnostické a léčebné praxe,

Ø zvýšení konkurenceschopnosti české medicíny,

Ø zvýšení efektivity českého lékařského výzkumu a

Ø zvýšení podílu jeho příspěvku lékařské vědě v mezinárodním měřítku.

2.   Nádorová onemocnění

· epidemiologie, prevence, diagnostika a léčba maligních chorob,

· molekulární biologie, maligní transformace a diferenciace buňky.

· prevence, diagnostika a léčba maligních chorob s aplikací metod molekulární biologie.

Cíl:

Ø  snížení incidence nádorů a onkologické morbidity při aplikaci preventivních opatření,

Ø  snížení incidence i mortality nádorové nemoci v populaci

Ø  snížení onkogenní zátěže jedince i populace,

Ø  snížení mortality na nádorové choroby včasnou diagnostikou a moderní

Ø  komplexní terapií,

Ø  zvýšení efektivity terapeutického zákroku na úrovni kauzální i paliativní,

Ø  individualizace léčby zhoubných nádorů pomocí využívání a multifaktoriálního vyhodnocování prediktivních parametrů.

3.   Kardiovaskulárních a cerebrovaskulární choroby

· onemocnění s největším výskytem tj. ischemická choroba srdeční, hypertense, cerebrovaskulární a cévní onemocnění,

· klinická implementace a objektivní hodnocení nových diagnostických a terapeutických metod.

· kardiovaskulární výzkum - kardiomyopatie

                                   - náhlá srdeční smrt

                                   - predikce a monitorace průběhu onemocnění myokardu na úrovni  molekulárně-genetické

Cíl:

Ø  zvýšení kvality preventivní a léčebné péče o nemocné s kardiovaskulárními

                                               chorobami se snížením mortality.

4.   Poruchy metabolismu, výživy a endokrinní poruchy včetně diabetes mellitus

· nejzávažnější spektrum chorob, které ve svých důsledcích mohou ohrozit zdravý vývoj populace, tj. zejména choroby metabolismu tuků, diabetes mellitus a jeho komplikace, metabolismu jaterního, choroby endokrinní, zvláště týkající se steroidního a tyreoideálního metabolismu a jeho poruch,

· ovlivnění chorob exogenními faktory, zejména výživou.

Cíl:

Ø  Optimalizace časné diagnostiky metabolických poruch a využití nových

                         diagnostických postupů k rozpoznání komplikací jako předpoklad racionální terapie.

5.   Nemoci nervové a duševní

        Priority programu zaměřeného na zdravotně a sociálně nejzávažnější neuropsychiatrické poruchy

· cévní onemocnění mozku, extrapyramidové poruchy hybnosti, epilepsie, roztroušená skleróza mozkomíšní, bolesti hlavy, demence,

· interdisciplinární přístup k řešení problematiky (počítačové sítě a analýza dat, genetické aspekty, psychická problematika somatických chorob včetně některých společenských etiopatogenetických mechanismů),

· neurobiologie závažných duševních poruch,

· nové objektivní metody v diagnostice psychiatrických onemocnění s hodnocením jejich dynamiky a výsledků léčby,

· poznání mechanismů a z toho plynoucí možnosti intervence problémů vázaných na prudký technický rozvoj (adaptační problémy, závislost na návykových látkách a prostředcích, zvládání extrémních stresů, aj)

Cíl:

Ø zvýšení diagnostické a terapeutické činnosti se zvýšením kvality života pacientů  a snížením incidence nemocí a úmrtnosti na cévní onemocnění mozku

Ø zavedení nových diagnostických metod,

Ø mapování patoplastických faktorů,

Ø epidemiologické zachycení neuropsychiatrických onemocnění a závislostí a redukce jejich sociálního dopadu.

6.   Nemoci infekční a poruchy imunity

· Závažné infekční choroby v naší populaci (virové hepatitidy, TBC, borreliozy, AIDS),

· patogeneze, diagnostika imunopatologických stavů (zejména alergických a autoimunitních),

· problematika infekcí u nemocných s oslabenou imunitou,

· rozvoj vakcinologie

· vakciny a imunoterapie závažných infekčních procesů alergie: Možnosti ovlivnění manifestace v počátečním období

· možnosti překonání problémů rezistence na antibiotika

Cíl:

Ø  zlepšení diagnostiky, léčby a prevence infekčních chorob a imunopatologických stavů.

7.  Onemocnění pojiva, kostí a kloubů; úrazy

· onemocnění kloubní,  bolesti v zádech a závažná poranění končetin

· rozbor klinických a epidemiologických dat a nákladů na léčbu, týkajících se muskuloskeletálních onemocnění

· epidemiologie a prevence úrazů, registr

Cíl:

Ø snížení dopadu muskuloskeletálních onemocnění na společnost

Ø zlepšení preventivní péče, diagnostiky a léčby těchto chorob

Ø cílená intervence k prevenci úrazovosti

8.   Poruchy reprodukce

· prevence, diagnostika a terapie zhoubných nádorů reprodukčních orgánů ženy (děložního hrdla a těla, vaječníků a prsů),

· prevence, včasná diagnostika těhotenských patologií týkajících se matky i plodu vč. předčasného porodu a vrozených vad plodu,

· metody asistované reprodukce

Cíl:

Ø zdokonalení prevence, diagnostiky a terapie nejzávažnějších onemocnění v gynekologii a porodnictví se snížením mortality

9. Věkově specifické aspekty zdraví a nemoci

· rozvíjení moderní technologie pro diagnostiku genomových poruch (vývoj čipových technologií a přístupu) a testování jejich uplatnění v praxi, zejména z pohledu cost-benefit,

· problematika autoimunitních a alergických chorob s manifestací v ranném věku,

· perinatologický program se snahou ovlivnit perinatální a kojeneckou mortalitu a následně morbiditu,

· nejčastější příčiny úmrtí u dětí po prvním roce věku - úrazy a otravy a tzv. nová morbidita mladistvých,

· problematika zdravotně-sociálního významu funkce rodiny a kvality vztahu matka-dítě

· poruchy vyskytující se převážně ve vyšších věkových kategoriích (zejména onemocnění kardiovaskulární, onkologická, poruchy mozku a metabolické)

· vyhledávání rizikových a predikčních faktorů a zefektivnění léčby těchto poruch

Cíl:

Ø udržení úrovně novorozenecké a kojenecké úmrtnosti

Ø zvýšení úrovně diagnostiky a léčby stavů, které se podílejí rozhodujícím způsobem na mortalitě a morbiditě dětí a mládeže v ČR

Ø prohloubení znalostí molekulárně genetických prvků v patogenezi nemocí

Ø zlepšení kvality života občanů vyšších věkových kategorií,

Ø zefektivnění společenských výdajů na péči o starší populaci,

Ø minimalizace rizik a zvýšení kvality léčby chorob ve stáří.

10.  Aktuální problémy ostatních lékařských oborů

· akutní medicína - rozvoj traumatologie, resuscitace a reanimace,

· endoskopické metody - torakoskopické a laparoskopické přístupy u akutních stavů,

· transplantologie - aktuální problémy oboru, transplantace plic, srdce, jater, ledvin, aj.,

· chirurgické řešení malignit.

· zaměření na kriticky nemocné (JIP,ARO, …)

· chronicky nemocný chirurgický pacient - doléčení, rehabilitace, rekvalifikace, resiocializace,

        důraz je kladen na obory řešící problematiku onemocnění nezahrnutých v ostatních

        programech, která jsou zdravotně a  ekonomicky významná:

Ø stomatologie (zubní kaz, parodontologie),

Ø revmatologie (onemocnění páteře a kloubů),

Ø dermatologie (onemocnění kůže spojené s vlivy zevního prostředí),

Ø oftalmologie (onemocnění sítnice, umělé náhrady čoček),

Ø gastroenterologie (vředová choroba gastroduodenální, zánětlivá onemocnění gastrointestinálního traktu),

Ø nefrologie (záněty ledvin, aj).

Cíl:

Ø modernizace chirurgické terapie

Ø nové skutečnosti v oblasti diagnostiky a léčby onemocnění v oborech, které program posuzuje,

Ø formulovat originální přístupy k vysvětlení jejich etiologie a patogeneze a výsledky aplikovat v prevenci.

11. Vztah zdraví a prostředí – preventivní přístupy ve zdravotnictví

· poznání enviromentálních a behaviorálních zdravotních rizik a specifických rizik vyplývajících z expozice člověka škodlivinám. Studium nutričních faktorů, faktorů životního a pracovního prostředí, faktorů sociálně ekonomických, psychologických a etnických,

· poznání mechanismu působení kauzálních faktorů nemocí a zdravotních poruch, zejména na molekulárně biologické úrovni,

· studium pozitivních determinant zdraví a protektivních faktorů zvyšujících odolnost vůči vzniku nemoci,

· vývoj nových postupů pro prevenci nemocí a podporu zdraví. Analýzy podmínek zdravého vývoje jedince a studium determinant zdraví populace a populačních skupin.

· vulnerabilní věkový faktor - dětství a gerontologie

Cíl:

Ø vytváření vědeckého základu pro nové, efektivnější nástroje podpory zdraví a prevence nemocí,

Ø identifikace nových zdravotních rizik a

Ø výzkumem podložená predikce budoucích trendů ve zdraví obyvatelstva

12. Farmakologie a farmacie

· orientace na nejrozšířenější choroby  pro příští desetiletí,

· léky, které účinkují cestou modifikované genetické informace,

· vývoj terapeutických systémů umožňujících dopravit lék nejjednodušším způsobem selektivně k místu účinku (receptoru),

· shromažďování dat ve smyslu Evidence Based Medicine pro látky získávané jinak, než jako syntetické chemické substance (např. rostlinného původu)

· drogy

· odraz civilizačních chorob

Cíl:

Ø  výzkum nových látek pro lékařské účely,

Ø  objasňování nežádoucích účinků léčiv a získávání poznatků k omezení drogové závislosti;

Ø  zjišťování účinnosti a bezpečnosti léčiv,

Ø  zjišťování osudu léčiva v organismu,

Ø  problémy farmakoepidemiologie a farmakoekonomiky.

13. Zdravotní systémy a informatika

· problematika zdravotního stavu obyvatelstva  a možnosti jej příznivě ovlivnit lepším uspořádáním zdravotnických zařízení,

· základní determinanty zdraví,

· principy zdravotní politiky,

· ekonomika poskytovaných zdravotnických služeb,

· zjišťování kvality zdravotní péče,

· vedení zdravotnických zařízení,

· zásady zdravotnické etiky,

· zdravotnická informatika a telemedicína,

· vývoj informačních databází pro lékařský výzkum a vývoj s využitím metod multikriteriálních analytických systémů.

· Odezva civilizačních chorob na zdravotní stav populace

Cíl:

Ø optimalizace systému péče o zdraví.

3.3 Institucionální podpora

         Institucionální podpora výzkumu výzkumnými záměry byla zahájena v roce 1999 a od té doby představuje druhou největší formu podpory výzkumu u nás. Od počátku se o ni ucházela specializovaná výzkumná pracoviště – bývalé výzkumné ústavy resortu  (IKEM, EÚ, PCP, RÚ, SZÚ, ÚHKT, ÚPMD, MOÚ, CKTCH, ÚN Brno – 1999), dále většina fakultních nemocnic a některé krajské hygienické stanice           (r. 2000) a ve třetí etapě pak nově ustanovený Institut zdravotní politiky a ekonomiky (r. 2001). V letošním roce na základě vládního nařízení je ukončováno řešení všech dosud probíhajících výzkumných záměrů a současně probíhá hodnocení návrhů nových výzkumných záměrů, které jejich pracoviště předkládají na roky 2005 až 2011.

         Zatímco v předchozí době bylo řešeno 21 výzkumných záměrů, na další období se o podporu uchází 27 výzkumných záměrů z 23 pracovišť. V nejbližších dnech by měly být známy výsledky hodnocení návrhů, které provádí v souladu se zákonem Meziresortní hodnotící komise působící při Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy.

   Již nyní je zřejmé, že požadavek finančních prostředků na řešení výzkumných záměrů několikanásobně přesahuje disponibilní prostředky na tento způsob podpory výzkumu. Optimálním by jistě bylo, kdyby specializované ústavy, které Ministerstvo zřídilo na zajištění specializované péče a pokroku ve výzkumu ve vybraných oblastech medicíny (např. revmatologie, psychiatrie, péče o matku a dítě, endokrinologie, stomatologie aj.) se staly řešiteli odpovídajících záměrů a v souladu se svým posláním a statutem rozvíjely výzkumnou činnost v příslušných oborech. Stejně tak, aby fakultní nemocnice řešily výzkumné záměry zaměřené na těžiště jejich zdravotní a výzkumné práce (gerontologické aspekty, problematika genetiky a vývoje nové generace apod.). Součástí výzkumu by měla být i adekvátní účast pracovišť z oblasti hygieny a veřejného zdravotnictví, jakož i zdravotní politiky.

SEZNAM PRACOVIŠŤ, KTERÁ PŘEDLOŽILA NÁVRH VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU NA R. 2005 - 2011

CKTCH

EÚ

FN BRNO 1

FN BRNO 2

FN BRNO 3

FN BRNO 4

FN HK

FN Motol

FN Bulovka

FN Plzeň

FN Plzeň 2

FN sv. Anna Brno

IKEM 

IPVZ

IZPE

PCP

RÚ

SZÚ

ÚHKT

ÚPDM

VFN

MOÚ

VFN STOM. Ú

ZÚ Ostrava

ZÚ Praha

ZÚ Ústí n. Labem

ÚN Brno

4.   Organizační a personální  zabezpečení rozvoje výzkumu

4.1     Organizační zajištění

        Podporu výzkumu v resortu Ministerstva zdravotnictví je zajišťována Interní grantovou agenturou MZ, organizace a zajišťování koncepčních, metodických a kontrolních funkcí spadá do působnosti odboru vědy, vzdělávání a ošetřovatelství MZ. Administrativně – organizační zajištění veřejných účelové podpory MZ programovým projektům výzkumu a vývoje bylo ministerstvem svěřeno na základě ustanovení § 23 zákona č.130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů ( zákon o podpoře výzkumu a vývoje ), ve znění pozdějších předpisů, jiná právnická osoba, vybraná na základě výběrového řízení dle zákona č.199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Činnost IGA MZ se řídí Pravidly IGA MZ, interním předpisem MZ, pozměněným naposledy pro vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji v rámci Národního programu výzkumu na léta 2005 – 2009.

Pravidla IGA MZ – viz. příloha

Plán na zlepšení a zefektivnění činnosti IGA MZ

Je možné se domnívat, že do budoucnosti i přes velmi pozitivní výsledky činnosti IGA MZ ČR – jako nejvyššího poradního sboru ministryně zdravotnictví ve věci programového výzkumu a vývoje, jejíž činnost lze hodnotit jako dobrou, je možné uvažovat o změnách v procesu činnosti IGA MZ ČR tak, aby její činnost byla co nejtransparentnější, objektivní a stále efektivnější. Chybí však skutečně objektivní posouzení její činnosti a jejího přínosu na zvyšující se úrovni zejména klinické medicíny v ČR.

Jedním – ale jenom nejsnadněji hodnotitelným – výstupem je množství a kvalita publikovaných prací, vycházejících z řešení účelově podporovaných programových projektů. Nemělo by však být zapomínáno na výstupy, které lze, pokud vůbec, hodnotit daleko obtížněji: jednak růst nových vědeckých pracovníků  (zejména na vysokých školách), jednak rozvíjení racionálního způsobu myšlení  v nemocnicích i v jiných zařízeních. Snad jen krátce je třeba připomenout, že v současné době (na rozdíl od doby před 10ti lety) nelze kvalitní zdravotnický výzkum a vývoj bez účelové finanční podpory vůbec provádět.       

            Při event. srovnávání s jinými grantovými agenturami na území České republiky je vhodné mít na paměti skutečnost, že IGA MZ ČR je přímo řízena Ministerstvem zdravotnictví ČR. Zásadní rozhodnutí jsou proto plně v pravomoci ministra (a nemusí být tedy v plné shodě s doporučeními hodnotících orgánů IGA MZ).

            Při snaze zlepšit práci IGA MZ ČR pravděpodobně není nutná ani potřebná snaha zlepšit práci v řadě problémových okruhů, spojených s realizací soutěže         o udělení účelové podpory programovým projektům.Je možné se však domnívat, že není třeba zamýšlet se nad způsobem vypisování soutěže, nad podmínkami formálního přijetí programových projektů do veřejné soutěže, způsobu jejich věcné kontroly v průběhu řešení ani nad vyžadovanou formou závěrečné zprávy; jako nutné se však jeví porovnání anotovaných a splněných cílů řešeného projektu, stručný ekonomický rozklad o tom, jak byla vynaložena poskytnutá účelová podpora a přiložená publikace zveřejňující v recensovaném (a pokud možno impaktovaném) časopisu výsledky výzkumu.

            Ministerstvo zdravotnictví se bude maximálně snažit o to, aby výběr projektů určených k finanční podpoře byl nadále 1. průhledný a 2. efektivní, tj. aby se finanční podpora dostala do ruky výhradně těm, kteří ji s vysokou pravděpodobností budou schopni efektivně využít. Pisatel je přesvědčen, že administrativně-organizační zajištění veřejné soutěže a jeho průhlednost je zajišťována velmi kvalitní prací právnické osoby, zajišťující tuto činnost.V rámci IGA MZ jde tedy především o to, jak optimalizovat výběr projektů, kterým bude poskytnuta finanční podpora. Aby se finanční prostředky skutečně dostaly do správných rukou, je třeba zajistit:

- aby všichni účastníci výběrového procesu byli kompetentní,

- aby vypracovávané posudky vycházely z optimálních kriterií hodnocení

- aby všechny posudky byly vypracovávány zodpovědně

- aby objektivně hodnoceným výstupem se staly nejenom výstupy/publikace, ale i aktivní zapojení nově vychovávaných vědeckých pracovníků na řešení projektu.   

         Způsob jakým jsou vybíráni a obměňováni členové oborových komisí lze považovat za uspokojivý. Lze však očekávat i zde nová pravidla pro takový výběr.

         Vypracování posudků, které budou objektivně hodnotit kvalitu předkládaného projektu, ale které zároveň dovolí i s uspokojivou mírou pravděpodobnosti vybrat ty, jejichž výstupy budou skutečně odpovídat poskytované podpoře je jistě nejdůležitější kapitolou.

         V nejkratší době dojde k úpravě formuláře posudků tak, aby kvantitativní hodnocení předkládaného projektu (v principu podobné tomu, které je prováděno v současné době) nabídlo lepší splnění obou požadavků.  

         Problémem skutečně zodpovědného vypracování posudku je jak motivovat recensenta. Stojí za úvahu jednak odpovídající finanční ohodnocení práce, jednak informovat recensenta v tom smyslu, že pokud oborová komise bude recensi projektu považovat za kvalitní bude v tom smyslu informovat výbor odborné společnosti, v rámci které recensent pracuje. Jednotlivé oborové komise by pak měly povinnost „hodnotit“ obdržené posudky: na jedné straně soustavně vyřazovat oponenty, jejichž posudky nebyly vypracovány s odpovídající pečlivostí a na druhé straně informovat příslušné odborné společnosti o kvalitní práci recensentů.

6. FINANCOVÁNÍ VÝZKUMU A VÝVOJE V RESORTU MINISTERTVA ZDRAVOTNICTVÍ

            Náklady na řešení projektů výzkumu a výzkumných záměrů jsou hrazeny z veřejných prostředků. Vzhledem k specifičnosti problematiky zdravotnictví a využití výsledků výzkumu a vývoje v praxi při poskytování zdravotní péče, systémových a koncepčních opatřeních ve zdravotnických zařízeních (privátních i státních – ambulantní sféra je v současnosti z 95 % zprivatizována)  je nezbytné, aby MZ mohlo ovlivňovat výzkum ve zdravotnictví a  rozhodovat o poskytnutí účelové dotace na řešení programových lékařských projektů výzkumu a vývoje. Z těchto důvodů je větší část prostředků (cca 2/3) směrována do nového Resortního programu výzkumu včetně podprogramů. ( viz příloha )