Odbor výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti

Ministerstva zemědělství

 

_____________________________________________________

 

Schváleno ministrem zemědělství Ing. Jaroslavem Palasem

dne 19. února 2004 pod č.j.: 4452/2004-3000

Koncepce výzkumu a vývoje v působnosti Ministerstva zemědělství

na léta 2004-2008

 

 

I.          Preambule,  význam  a  postavení  VaV  agrárního  sektoru

 

[1]              Koncepce výzkumu a vývoje v působnosti Ministerstva zemědělství na léta 2004-2008 (dále "koncepce VaV") formuluje vztah Ministerstva zemědělství ČR k výzkumu a vývoji ("VaV") ve střednědobé perspektivě. Vychází ze dvou zásadních programových dokumentů - Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004-2008 (dále "NPVaV"), schválené usnesením vlády ČR ze dne 7. ledna 2004 č. 5, a Koncepce agrární politiky pro období po vstupu do EU (2004-2013), projednané operativní poradou ministra zemědělství č. 2/2004 dne 15. ledna 2004; v oblasti lesního hospodářství vychází též z Národního lesnického programu, schváleného usnesením vlády ČR ze dne 13. ledna 2003 č. 53. Koncepce VaV navazuje na "Koncepci výzkumu a vývoje v působnosti MZe z roku 2000". Je určena útvarům Ministerstva zemědělství ("MZe"), resortním příspěvkovým organizacím, privátním organizacím a dalším institucím a organizacím, které působí v oblasti VaV resortu pro postupné naplňování jednotlivých cílů a podporu priorit této koncepce VaV. Koncepce VaV bude využívána jinými správními orgány při sestavování dalších koncepčních a programových materiálů (Národní program výzkumu II., Národní inovační politika, Koncepce VaV Ministerstva životního prostředí apod.), poslouží rovněž jako výchozí podklad pro přípravu regionálních koncepcí.

 

[2]                Koncepce VaV využívá analýzy stavu a vývoje výzkumu a vývoje v resortu zemědělství a hodnocení resortní koncepce VaV z roku 2000. Oba tyto dokumenty jsou přílohou této koncepce při jejím předložení operativní poradě ministra zemědělství ke schválení.

 

[3]                 Koncepce VaV agrárního sektoru[1][1] je standardní součástí systému koncepcí VaV v rámci NPVaV. Připravovaný vstup ČR do EU a začleňování České republiky                      do Evropského výzkumného prostoru staví před resortní koncepci VaV potřebu vzájemné provázanosti koncepcí jednotlivých resortů a klade velký důraz na její nadresortní význam. Jedná se jak o integritu v rámci národních programů, tak i při účasti v řešení mezinárodních projektů VaV. Celkovou strategickou vizi zemědělství ČR s řešením problémů a výzev s ní spojených, je nutno řešit v rámci tzv. Evropského modelu zemědělství.

 

[4]                Vedle problémů celosvětového a evropského charakteru musí resortní VaV agrárního sektoru řešit značný počet specifických problémů českého zemědělství, daný zeměpisnou polohou České republiky, klimatickými, vodními a půdními podmínkami, současným stavem zemědělské výroby a rozvoje venkova. To na koncepci VaV klade požadavek její provázanosti především s resortními koncepcemi vzdělávání a poradenství, národní Strategií bezpečnosti potravin, Akčním plánem ekologického zemědělství ČR, Nitrátovou směrnicí a řadou dalších.

 

[5]               Jedním z nejobtížnějších úkolů NPVaV je v souladu s Evropskou radou přijatou Lisabonskou strategií (2000) a Barcelonskými cíly (2003) zajistit v ČR podporu VaV             ve výši 3% HDP, přičemž 1 % by mělo být z veřejných zdrojů. Úkolem resortního VaV agrárního sektoru bude zachovat podíl 4,0-4,5 % z celkových výdajů na VaV z veřejných zdrojů z prostředků kapitoly MZe. 

 

[6]               S nárůstem finančních prostředků z veřejných zdrojů je nutné věnovat zvýšenou pozornost podpoře soukromých investic do VaV agrárního sektoru. Vzhledem                       ke specifickému postavení zemědělských výrobců a zvyšování podpory jejich činnosti formou přímých plateb, prémií a dalších programových opatření, k podpoře soukromých investic do resortního VaV je zapotřebí rozvíjet užší spolupráci zejména s organizacemi průmyslu a obchodu.

 

 

II.                  Priority  a  cíle  VaV  v rámci  agrárního  sektoru

 

[7]                Hlavním cílem VaV je podpořit dosažení strategických cílů koncepce zemědělské politiky ČR po vstupu do EU. Ve vztahu ke globálním problémům jde o zabránění nežádoucímu záboru a opouštění zemědělské půdy, která by byla doprovázena širší nenávratnou konverzí této půdy k jinému společensky nežádoucímu užití. Ve vztahu k evropským problémům jde o zvyšování konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím na základě vyšší kvality, bezpečnosti, pestrosti a přidané hodnoty výrobků, o zachování zemědělské kulturní krajiny, o snížení tlaku zemědělství na snižování biologické rozmanitosti, o hlubší propojení zemědělství s rozvojem venkova, o rozšiřování nepotravinářského užití zemědělské produkce zejména jako obnovitelných zdrojů energie a o trvale udržitelné obhospodařování lesů; to vše s přihlédnutím k nezbytné restrukturalizaci a modernizaci zemědělství, lesního hospodářství a potravinářského průmyslu ČR pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti také vůči stávajícím a nově vstupujícím zemím EU v rámci stále přísnějších environmentálních, sociálních a spotřebitelských standardů.

 

II.1.                     Systémové priority

 

[8]                Hlavní priority VaV jsou dány NPVaV a budou realizovány prostřednictvím Národního programu výzkumu. Koncepce VaV v souladu s NPVaV stanovuje systémové priority v těchto oblastech:

-           -          lidské zdroje,

-           -          spolupráce výzkumných pracovišť v ČR,

-           -          mezinárodní spolupráce ve VaV,

-           -          regionální aspekty VaV,

-           -          hodnocení VaV, včetně jejich výsledků,

-           -          využití výsledků VaV v praxi.

 

II.1.1.              Lidské zdroje

 

[9]                Současný stav je charakteristický relativně vysokým věkovým průměrem pracovníků v resortním VaV a absencí mladé, ale i střední generace. K rozvoji lidských zdrojů je nutné ještě úžeji spolupracovat především s univerzitami a vysokými školami, které připravují nové specialisty pro jejich působení v agrárním sektoru (Česká zemědělská univerzita v Praze, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze). Ve spolupráci s nimi je nezbytné pokračovat v zaměření na ještě lepší výběr vhodných studentů k doktorandskému studiu a jejich zapojení do výzkumných kolektivů resortních organizací, zabývajících se VaV. Pro zvýšení motivace mladých výzkumných pracovníků k zapojování do řešitelských kolektivů a řešení výzkumných úkolů bude MZe pravidelně vyhlašovat soutěž k ocenění výsledků VaV výzkumných pracovníků do 35 let.

 

[10]                    Se vstupem do EU bude nutné ještě více podporovat mobilitu výzkumných pracovníků v rámci jednotlivých mezinárodních projektů. Bude nutné více využívat možnosti zapojení do jednotlivých programů vyhlašovaných MŠMT k návratu výzkumných pracovníků zpět k tuzemskému výzkumnému kolektivu. Zároveň je třeba zaměřit se více na získávání zahraničních výzkumných pracovníků, zejména ze zemí střední a východní Evropy.

 

II.1.2.        Spolupráce výzkumných pracovišť v ČR

 

[11]                    V souladu s uzavřenými rámcovými smlouvami mezi MZe a jednotlivými univerzitami a vysokými školami bude nadále podporováno vytváření integrovaných výzkumných týmů, zahrnujících více organizací pro řešení konkrétní výzkumné problematiky, zvyšování podílu vědecko-výzkumných pracovníků univerzit a vysokých škol ve výzkumných týmech výzkumných ústavů a naopak, koordinace a dělba práce při řešení výzkumných projektů a z hlediska zaměření výzkumných záměrů, vytváření výzkumných center a koordinace při pořizování a využívání technického zázemí VaV. Vedle koordinace výzkumné činnosti bude více podporována i spolupráce v oblasti pedagogicko-výchovné, odborné, expertní a další činnosti, jakož i v oblasti integrovaných informačních systémů. Tato spolupráce bude rozšiřována i o subjekty privátní výzkumné sféry.

 

[12]                    Spolupráce jednotlivých výzkumných pracovišť bude nadále podporována preferencí řešení komplexních výzkumných projektů, jejichž návrhy jsou předkládány do veřejných soutěží v rámci resortních výzkumných programů.

 

II.1.3.        Mezinárodní spolupráce ve VaV

 

[13]                    MZe se bude větší měrou zapojovat do přípravy mezinárodních programů v rámci EU, podmínek účasti a hodnocení projektů i programů. Bude iniciovat setkání zástupců resortních výzkumných pracovišť s vybranými špičkovými výzkumnými organizacemi za účelem vytvoření nových výzkumných kolektivů. Zapojování výzkumných pracovišť do evropských sítí výzkumných organizací a řešení projektů v rámci mezinárodních programů, zejména v EU, bude ze strany MZe podporováno především v oblasti informační a poradenské. Minimálně ve dvou případech by se měly resortní výzkumné organizace zapojit do sítí excelence jako koordinátoři dílčí části projektů v rámci 6. rámcového programu EU a získávat tak zkušenosti pro případnou koordinaci celého projektu v dalších rámcových programech EU. 

 

[14]                    Přínosem pro resortní VaV bude zapojení zahraničních odborníků do hodnocení výsledků řešitelských týmů a výzkumných organizací. 

 

[15]                   Bude podporována cílená dvoustranná a mnohostranná spolupráce resortních výzkumných organizací s partnerskými zahraničními výzkumnými pracovišti z celého světa. Zároveň bude podporována účast našich výzkumných pracovníků ve vědecko-výzkumných orgánech zahraničních partnerů.

 

[16]                    Kritériem pro navazování a rozvoj mezinárodní spolupráce v resortním VaV bude přínos pro český agrární sektor, ekonomiku, systém VaV a efektivnější dosahování výsledků výzkumu. Podporována bude zejména mezinárodní spolupráce, kde částečné financování je zabezpečeno mimo veřejné zdroje ČR.

 

[17]                   V oblasti legislativní bude nutné dořešit spolufinancování výzkumných pracovišť při jejich zapojování do mezinárodních programů VaV.

 

II.1.4.        Regionální aspekty VaV

 

[18]                    Zatím nedoceněnou oblastí rozvoje VaV agrárního sektoru zůstává zapojování regionálních struktur do rozvoje resortní vědecko-výzkumné základny a spolupráce s nimi. Tato koncepce by měla být jedním z podkladových materiálů při zpracovávání regionálních koncepcí, zejména v oblasti rozvoje venkova. Přínosem jednotlivých regionů by mělo být především zmapování oblastí potřeb výzkumného řešení místních problematik a spolupráce výzkumných kapacit s podnikatelskými subjekty za účelem rychlejšího přenosu výsledků VaV do praxe.

 

II.1.5.         Hodnocení VaV, včetně jejich výsledků

 

[19]                    Koncepce VaV reaguje na rostoucí význam hodnocení VaV na všech úrovních jak v ČR, tak i ve všech vyspělých zemích. Systém hodnocení resortního VaV bude respektovat světové trendy a využívat nové poznatky a nejlepší zkušenosti z hodnocení výzkumu v jednotlivých členských zemích EU, resp. OECD. Základními principy hodnocení jsou multikriteriální přístup, prokazatelná odborná kompetentnost, konkrétnost, transparentnost, nezávislost a objektivita. Výsledky VaV budou hodnoceny ve vztahu k vloženým prostředkům. Hodnocení bude zabezpečovat odbor MZe, odpovědný za VaV. Pokládáním značného důrazu na hodnocení VaV je cíleno zefektivňování výdajů na VaV,  dosahování lepších výsledků a zejména masovější a efektivnější využívání výsledků VaV.

 

[20]                    Hodnocení projektů VaV. Pozornost bude věnována zdokonalení systému hodnocení návrhů projektů VaV "ex ante" - projekty budou posuzovány zejména z hlediska potřebnosti projektu, originality, očekávaného přínosu, kvality výsledku, proveditelnosti a realizace projektu. Průběh řešení projektů VaV bude hodnocen každoročně, při ukončení řešení bude projekt hodnocen za celou dobu řešení. Při hodnocení "ex post" bude hodnoceno nejen splnění cílů, dosažení očekávaných výsledků a vynaložené prostředky na jejich dosažení, ale velký důraz bude věnován možnostem využití dosažených výsledků. Výsledky hodnocení "ex post" a vyhodnocení využití výsledků VaV budou sloužit jako zpětná vazba při budoucím rozhodování o výběru a financování nových projektů VaV.

 

[21]                    Hodnocení programů VaV. Po ukončení resortních programů VaV a části NPV I., jehož poskytovatelem finančních prostředků je MZe, bude prováděno hodnocení těchto programů VaV, při nichž budou vyhodnocovány veřejné soutěže VaV, průběh řešení projektů VaV, dosažení výsledků VaV a jejich skutečné využití, nejlepší výsledky a jejich přínos pro praxi a celkové naplnění cílů výzkumného programu. Výsledky vyhodnocení výzkumného programu budou využívány při vyhlašování následných výzkumných programů.

 

[22]                    Hodnocení výzkumných záměrů. Zdokonalován bude též systém hodnocení výzkumných záměrů. Při hodnocení "ex ante" bude pozornost zaměřena na význam              a aktuálnost řešené problematiky s ohledem na rozvoj oboru, očekávaný přínos výzkumného záměru, kvalitu předpokládaných výsledků, infrastrukturu a předpoklady pracoviště a řešitelského týmu a adekvátnost nákladů na dosažení očekávaných výsledků. I u výzkumných záměrů bude při hodnocení "ex post" hodnoceno splnění cílů a dosažených výsledků VaV. Na základě výsledků hodnocení výzkumných záměrů bude jednotlivým organizacím přidělována výše institucionálních prostředků na VaV.

 

[23]                    Hodnocení výzkumných pracovníků. Resortní výzkumné organizace budou vedeny k pravidelnému hodnocení výzkumných pracovníků, které by mělo mít zejména motivační charakter a mělo by být spojeno s kariérním řádem. Pro podporu tvůrčí aktivity mladých vědeckých pracovníků bude MZe pravidelně vyhlašovat soutěže k ocenění vynikajících výsledků VaV s významným přínosem pro české zemědělství. 

 

[24]                    Hodnocení řešitelských kolektivů a výzkumných pracovišť. Hodnocení výzkumných pracovníků bude spojeno i s hodnocením jednotlivých řešitelských kolektivů a výzkumných pracovišť, jak uvnitř, ze strany výzkumné organizace, tak i ze strany MZe, jako poskytovatele účelových a institucionálních prostředků na VaV. Řešitelské kolektivy           a výzkumná pracoviště budou hodnoceny především na základě dosažených výsledků při řešení výzkumných úkolů a jejich využití v praxi. K výsledkům hodnocení bude ze strany MZe přihlíženo při přidělování finančních prostředků na řešení výzkumných úkolů.

 

[25]                    Hodnocení výzkumných organizací. MZe bude provádět periodické hodnocení organizací, zabývajících se VaV v rámci agrárního sektoru. Bude se jednat zejména             o pravidelné hodnocení za účasti zahraničních specialistů pro daný obor. Hodnocení bude hlavně prestižní záležitostí pro jednotlivé organizace a jejich postavení v rámci Evropského výzkumného prostoru. Úkolem pro MZe v roce 2004 bude stanovení hodnotících kritérií, porovnatelných s kritérii v jiných členských zemích EU.

 

[26]                    Hodnocení koncepce VaV. Tato koncepce VaV je vytvořena na základě výsledků hodnocení "Koncepce VaV v působnosti MZe z roku 2000". Nová koncepce VaV bude v letech 2006 a 2008 průběžně hodnocena a celkové vyhodnocení bude provedeno v roce 2009. Z toho důvodu obsahuje řadu konkrétních úkolů a kvantitativních ukazatelů, jejichž plnění bude moci být hodnoceno. Na základě výsledků hodnocení budou operativně přijímána opatření k odstranění případných nedostatků, v případě potřeby bude koncepce VaV aktualizována. Výsledky hodnocení budou zveřejněny a předloženy k širší veřejné diskusi. Výsledky realizace koncepce VaV budou součástí analytického podkladu pro přípravu a schválení další koncepce resortního VaV.

 

II.1.6.        Využití výsledků VaV v praxi

 

[27]                    Při stanovování tématických priorit VaV agrárního sektoru MZe vychází především z potřeb praxe a prognózy rozvoje jednotlivých oblastí resortu. MZe jako poskytovatel finančních prostředků na VaV bude důsledně vyžadovat předkládání plánů na uplatnění výsledků u všech končících projektů VaV. Tyto plány na uplatnění výsledků budou stanovovat vzájemné závazky spojené s uplatňováním jednotlivých dosažených výsledků. Na základě předložených plánů na uplatnění výsledků budou uzavírány smlouvy na uplatnění výsledků. Neplnění přijatých závazků ze strany řešitelů projektů může být důvodem k vyřazení návrhů projektů VaV dotyčných předkladatelů z následných veřejných soutěží VaV.

 

[28]                    Předávání výsledků VaV do praxe je třeba podpořit zejména těmito způsoby:

a)       podporou ochrany a šíření duševního vlastnictví včetně institucionálního a ekonomického zabezpečení této oblasti,

b)      důsledným zaváděním plánů na využití výsledků a kontrolou jejich plnění,

c)       užším propojením resortního poradenského systému s výsledky VaV,

d)      vypracováním systému vzdělávání pracovníků a rozvoje lidských zdrojů VaV v oblasti transferu technologií především s využitím strukturálních fondů,

e)      v případě vytvoření legislativního rámce v ČR pro podporu vzniku spin-off firem (tj. firem, jejichž existence se odvíjí od výzkumného řešení), bude MZe prosazovat vznik těchto firem v oblasti agrárního sektoru,

f)        hodnotící kriteria výsledků resortního VaV budou upravena tak, aby bylo stimulováno podávání patentů a dalších obdobných výstupů chráněných zvláštními předpisy.

 

[29]                 Realizace koncepce VaV agrárního sektoru v oblasti transferu výsledků VaV do praxe bude koordinována s připravovanou resortní inovační koncepcí.

 

II.1.7.              Opatření k zabezpečení systémových priorit VaV

 

[30]                   Z NPVaV je nutné v resortním VaV přijmout k zabezpečení systémových priorit tato opatření:

a)       zvýšit atraktivitu zaměstnání ve výzkumu a podpořit úzkou spolupráci mezi vysokými školami a agrárním sektorem,

b)       získat pro výzkum více studentů, především zvýšením finanční motivace a usnadněním mobility studentů,

c)      zvýšit mobilitu pracovníků mezi vysokými školami a výzkumnými ústavy,

d)      předložit Radě pro VaV v roce 2004 návrh hodnocení výsledků VaV agrárního sektoru,

e)      podpořit účast agrárního sektoru na stanovení prioritních cílů VaV při koncipování NPVaV a evropských výzkumných programů,

f)        projednat s vedením vysokých škol, aby posluchači vysokých škol se zaměřením na agrární sektor získali základní informace o duševním vlastnictví a transferu technologií.

 

 

II.2.            Tématické priority

 

[31]                Při výběru tématických priorit resortního VaV se vychází ze současných trendů Evropského výzkumného prostoru a aktuálních potřeb českého agrárního sektoru. Koncepce VaV stanovuje 8 tématických okruhů priorit VaV. Tyto okruhy priorit byly projednány v odborné veřejnosti a schváleny předsednictvem České akademie zemědělských věd, jako poradního orgánu ministra zemědělství. Jedná se o následující tématické okruhy:

a)       kvalita a bezpečnost potravin a vliv výživy ke zdraví obyvatel,

b)      zvyšování konkurenceschopnosti na bázi technologického rozvoje,

c)       trvalé využívání přírodních zdrojů,

d)      nepotravinářské využití zemědělské produkce,

e)      kvalita života zemědělské a venkovské populace,

f)        rozvoj informačních technologií pro rozvoj agrárního sektoru a venkova,

g)      vodní hospodářství, péče o vodní toky a vodárenství,

h)      trvale udržitelné obhospodařování lesů.

 

[32]                   Důraz při uskutečňování priorit bude kladen na publikační činnosti a praktickou aplikovatelnost výsledků VaV a jejich skutečné využití v praxi tak, aby tyto výsledky pomáhaly řešit potřeby pracujících agrárního sektoru, zvyšovaly úroveň jejich života a umožňovaly jim orientaci a flexibilitu v dynamicky se rozvíjejícím společenském prostředí, které je silně ovlivněno integračními procesy.

 

[33]                   Prioritní tématické oblasti VaV agrárního sektoru budou řešeny v rámci:

-              Národního programu výzkumu,

-               resortních programů výzkumu,

-              výzkumných záměrů.

 

II.2.1.         Národní program výzkumu

 

[34]                   Prioritní tématické oblasti pro NPV byly schváleny usnesením vlády ČR č. 417 ze dne 28. dubna 2003. Problematika VaV agrárního sektoru je zastoupena celkem v 8 dílčích programech. MZe je poskytovatelem účelových prostředků v rámci NPV ve třech dílčích programech: 

-             Kvalitní a bezpečná výživa

-             Krajina a sídla budoucnosti

-             Využití přírodních zdrojů

 

Kromě v těchto programech je problematika resortního VaV zastoupena i v dalších dílčích programech:

-          Životní prostředí a ochrana přírodních zdrojů (poskytovatel MŽP)

-          Nastupující technologie (poskytovatel MPO)

-          Racionální využití energie a obnovitelné energetické zdroje (poskytovatel MŽP)

-         Výkonově orientovaná, bezpečná, evropsky integrovaná společnost a její mezinárodní vazby (poskytovatel MPSV)

-          Sociální soudržnost, sociální diferenciace a národní identita (poskytovatel MPSV)

 

Resortního VaV se přímo dotýkají též všechny tři průřezové programy, jejichž poskytovatelem účelových prostředků je MŠMT:

-       Lidské zdroje pro VaV

-       Integrovaný VaV

-        Regionální a mezinárodní spolupráce ve VaV

 

II.2.2.         Resortní programy výzkumu

 

[35]               Aktuální tématické okruhy priorit v rámci resortních výzkumných programů jsou obsaženy ve Výzkumných programech 2000-2004 a v Programu výzkumu MZe 2003-2007. Připravovaný Výzkumný program MZe 2005-2009 bude tvořit 7 tématických okruhů priorit:

-         Produkce a zpracování agrárních produktů

-         Podpora rozvoje venkova a vodohospodářské infrastruktury

-         Lesy a lesní hospodářství

-          Ochrana půdy, kvalita vodních zdrojů a uspořádání zemědělské krajiny

-         Sociálně-ekonomické dopady vstupu do EU na kvalitu života zemědělské a venkovské populace

-          Agrární výrobky

-         Nové směry výzkumu

 

Cílem resortního programu VaV bude výběr projektů VaV, které přispějí svou komplexností a zaměřením k naplňování agrární politiky ČR a doplní Národní program výzkumu tak, aby jako kompaktní celek vytvořily předpoklady pro rozvoj agrárního sektoru po začlenění ČR do EU.

 

II.2.3.        Výzkumné záměry

 

[36]                   Pro řešení výzkumných záměrů resortními příspěvkovými organizacemi jsou stanoveny tyto priority:

-          Bezpečná a zdravá výživa obyvatelstva

-          Ochrana rostlin a skladovaných produktů

-           Zdravá zvířata, jejich výživa a bezpečné potraviny

-          Trvale udržitelné a produktivní systémy hospodaření na půdě

-          Rozvoj chovů hospodářských zvířat

-          Genetické zlepšování biologického potenciálu plodin a využití agro-biodiversity

-          Rozvoj oborů welfare technologií, etologie, managementu a ekonomiky chovů hospodářských zvířat s ohledem na environmentální faktory

-          Zachování genetických živočišných zdrojů a buněčných terapií

-          Aplikace inovací oboru zemědělské technologie a technika do zemědělství

-           Zmírnění nepříznivých přírodních a antropogenních vlivů na půdu a vodu

-          Šlechtění lesních dřevin a záchrana genových zdrojů cenných a ohrožených populací

-          Stabilizace funkcí lesa

-          Analýza a vyhodnocování možností trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova ČR v podmínkách EU

 

 

I.                   III.            Principy  koncepce  VaV  agrárního  sektoru

 

III.1.           Otevřenost, pružnost a transparentnost při přípravě i realizaci

 

[37]                   V souladu s programovým prohlášením vlády a NPVaV byla tato koncepce VaV připravena v úzké spolupráci s odbornou veřejností, působící v agrárním sektoru. Koncepce VaV agrárního sektoru bude i nadále připravována i realizována otevřeným způsobem za účasti zástupců a organizací resortního VaV a zástupců uživatelů výsledků VaV.

 

[38]                   V průběhu realizace bude koncepce VaV průběžně vyhodnocována a na základě vyhodnocení bude navrhována aktualizace koncepce VaV a nástrojů pro její realizaci.

 

[39]                   Rozdělování účelových a institucionálních finančních prostředků bude MZe provádět na základě podkladů projednaných zástupci státní správy a odborné veřejnosti. MZe bude zabezpečovat včasné informování o vyhlašovaných výzkumných programech VaV a veřejných soutěžích VaV, jakož i o jejich vyhodnocení. Zároveň umožní v souladu s platnými zákonnými ustanoveními svobodný přístup k informacím.

 

III.2.           Provázanost s jinými resorty

 

[40]                   Realizace koncepce VaV v oblasti agrárního sektoru bude propojena s realizací dalších politik a koncepcí VaV, zejména se předpokládá úzká spolupráce s dalšími tématicky spjatými resorty, jako je MŠMT, MŽP, MPO, MMR, MPSV a MZd. Ve vzdělávací politice bude kladen důraz na propojení VaV s pedagogickou činností především na vysokých školách.

 

[41]                   Předpokládá se posílení koordinace především v oblasti infrastruktury a v  budování výzkumných center a dalších zařízení pro rozvoj VaV.

 

[42]                 MZe bude prosazovat zastoupení agrárního sektoru v meziresortních komisích, které se zabývají otázkami VaV, spojenými s problematikou resortního výzkumu (NPV,  programy VaV vyhlašované jinými blízkými resorty, Grantová agentura České republiky, výzkumné záměry). Zároveň bude do svých hodnotitelských komisí zvát zástupce dalších resortů.

 

 

II.                               Strategické nástroje

 

[43]                 Strategické nástroje sloužící k naplnění cílů koncepce VaV vychází z NPVaV.

 

IV.1.           Financování a podpora VaV - hlavní nástroj politiky VaV

 

[44]                 Financování resortního VaV vychází ze střednědobého výhledu podpory VaV a každoročně je upřesňováno při přípravě a návrhu státního rozpočtu. Velký vliv na plnění cílů koncepce má skutečnost, že se vládou nedaří plnit záměr dosáhnout výše podpory VaV z veřejných zdrojů, ke které se zavázala (v roce 2002 skutečnost 0,54 % HDP, závazek 0,7 % HDP). Taktéž reforma veřejných financí, přijatá usnesením vlády ČR dne 1. října 2003 č. 984, vychází s ročním nárůstem 0,01 % HDP oproti původně navrhovanému meziročnímu nárůstu 0,1% HDP. Financování resortního VaV bude vycházet z vládou schválených výdajů na příští období ve výši 0,58 % HDP pro rok 2004, 0,59 % HDP pro    rok 2005 a 0,60 % HDP pro rok 2006.

Pro resort MZe jsou na VaV schváleny tyto finanční prostředky:

rok 2004 - 668 312 000 Kč, tj. 4,58 % z výdajů na VaV ze státního rozpočtu,

rok 2005 - 724 166 000 Kč, tj. 4,58 % z výdajů na VaV ze státního rozpočtu,

rok 2006 - 742 119 000 Kč, tj. 4,33 % z výdajů na VaV ze státního rozpočtu.

 

V roce 2006 se předpokládá zahájení Národního programu výzkumu II, který by měl být zcela financován ze zdrojů jednoho poskytovatele, a tím dojde ke krácení prostředků ostatním resortům.

 

[45]                   Pro období 2007-2008 vychází NPVaV ze dvou variant - v první je zachován doporučený meziroční nárůst finančních prostředků o 0,1 % HDP tak, aby bylo v roce 2010 dosaženo ukazatele 1 % HDP na VaV z veřejných zdrojů, který je cílem Lisabonské strategie. V druhém případě bude nárůst finančních prostředků pomalejší a Česká republika se k cílům Lisabonské strategie pouze přiblíží.

 

[46]                  Při relativně malém růstu finanční podpory na VaV je nutné výrazněji uplatňovat zásadu rozdělování finančních prostředků na základě dosažených výsledků VaV při řešení jednotlivých úkolů. Budou podporovány nadprůměrně kvalitní, důležité a perspektivní aktivity, které by mohly vést k úspěchu v mezinárodní konkurenci i k praktickému naplnění priorit VaV. Naopak neperspektivní aktivity a málo výkonná pracoviště budou omezována a rušena.

 

[47]                Vzhledem k výši podpory VaV z veřejných zdrojů a za účelem zvýšení efektivity využití podpory bude stále větší pozornost věnována kontrole předkládaných a řešených projektů VaV a výzkumných záměrů za účelem vyloučení duplicitního financování aktivit výzkumných institucí. Užší spoluprací s dalšími resorty bude prověřováno případné překrývání tématických oblastí výzkumných programů u tématicky blízkých resortů.

 

[48]                   Podíl soukromých výdajů na celkových výdajích na VaV v oblasti agrárního sektoru od roku 2000 postupně klesá, což je dáno specifickým postavením zemědělských výrobců v EU. Po vstupu ČR do EU nelze zpočátku předpokládat, že by se podíl spolufinancování na VaV ze strany zemědělských výrobců zvýšil. Větší možnosti a zájem lze předpokládat až po roce 2010 ve 3. etapě agrární politiky - Vyrovnání. Do té doby bude nutné se orientovat více ke sféře průmyslu a obchodu a její zainteresovanosti na výsledcích zemědělského výzkumu.

 

[49]              Aktivním přístupem k vypracování a realizaci plánu na uplatnění výsledku bude MZe působit na zvýšení zájmu o využití výsledků resortního VaV a zvýšení podpory financování ze strany soukromých firem při využívání těchto výsledků.

 

[50]                   Hlavním způsobem financování resortního VaV z veřejných zdrojů je účelová a institucionální podpora. MZe bude klást důraz na rozvoj obou podpor.

 

IV.1.1.        Účelová podpora VaV

 

[51]                    Účelová podpora resortního VaV bude poskytována především na základě výsledků veřejných soutěží VaV v rámci vyhlašovaných programů výzkumu. V roce 2004 končí řešení projektů VaV v rámci Výzkumných programů 2000 - 2004, které byly rozděleny dle oborového členění.

 

[52]                    Do roku 2007 budou podporovány projekty VaV, zahájené v letech 2003 a 2004 v rámci nadoborově strukturovaného Programu výzkumu MZe 2003 - 2007, které řeší specifické problematiky resortu, nezahrnuté do NPV.

 

[53]                    V roce 2004 MZe připravuje vyhlášení nového resortního programu výzkumu 2005 - 2009, který bude zaměřen na specifické oblasti zemědělství v období po vstupu ČR do EU. Tento výzkumný program bude vycházet z potřeb agrárního sektoru v souladu s koncepcí agrární politiky. Řešení projektů VaV v rámci tohoto výzkumného programu bude zahájeno v roce 2005 a 2006.

 

[54]                V roce 2007 se předpokládá zahájení nového resortního výzkumného programu 2007 - 2011, který bude zaměřen na aktuální problematiku VaV v oblasti agrárního sektoru v etapě vyrovnání podmínek českého zemědělství a zemědělství v ostatních zemích EU v rámci Společné zemědělské politiky.

 

[55]                    MZe je poskytovatelem prostředků na VaV části NPV, který byl vládou schválen v roce 2003. Předpokládá se, že řešení projektů VaV v rámci tohoto NPV bude zahajováno do roku 2005 včetně, a řešení projektů bude ukončeno do roku 2009.

 

[56]                   V roce 2005 by měl být vyhlášen Národní program výzkumu II. Řešení projektů VaV má být v rámci NPV II. zahájeno v roce 2006. MZe se bude aktivně podílet na hodnocení návrhů projektů VaV, řešících problematiku agrárního sektoru, na hodnocení průběhu řešení schválených projektů VaV a dosažených výsledků VaV při jejich ukončení.

 

[57]                   Ve vybraných a zdůvodněných případech budou účelové prostředky na VaV přidělovány formou veřejných zakázek.

 

 

IV.1.2.        Institucionální podpora VaV

 

[58]                   Institucionální podporu VaV zaměří MZe zejména na rozvoj vědecko-výzkumného zázemí a infrastruktury v organizacích, jichž je zřizovatelem. Jedná se o - Výzkumný ústav rostlinné výroby v Ruzyni ("VÚRV"),

   - Výzkumný ústav živočišné výroby v Uhříněvsi ("VÚŽV"),

   - Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně ("VÚVeL"),

   - Výzkumný ústav potravinářský Praha ("VÚPP"),

   - Výzkumný ústav zemědělské techniky v Ruzyni ("VÚZT"),

   - Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy ve Zbraslavi ("VÚMOP"),

   - Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Jílovišti-Strnadech ("VÚLHM"),

   - Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky v Praze ("VÚZE").

 

[59]                   V první polovině roku 2004 proběhne hodnocení výzkumných záměrů, které byly řešeny v období 1999-2003. Do roku 2008 budou řešeny výzkumné záměry, jejichž řešení bylo zahájeno v roce 2004. V roce 2008 budou připravovány a předkládány výzkumné záměry na období 2009-2014.

 

[60]                   Koordinace a odpovědnost za rozvoj VaV v daných oborech bude postupně přenášena na jednotlivé výzkumné organizace, jejichž zřizovatelem je MZe.

 

IV.1.3.        Nepřímá podpora VaV

 

[61]                   Pro uskutečňování Lisabonské strategie a k naplňování Barcelonských cílů bude stále více využíváno nepřímých forem podpory VaV, jako stimulu k zajištění prostředků na VaV ze soukromých zdrojů. V této oblasti se předpokládá úprava příslušné legislativy. Úkolem MZe bude vytipování možností nepřímých podpor, specifických pro VaV agrárního sektoru a snaha o jejich prosazení v praxi.

 

IV.2            Právní prostředí a organizační struktura VaV, morálka a etika

 

IV.2.1.        Právní prostředí VaV

 

[62]                    Významným pokrokem v oblasti VaV je přijetí zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, a jeho prováděcích předpisů - nařízení vlády č. 267/2002 Sb.,                    o informačním systému VaV, nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře VaV a nařízení vlády č. 462/2002 Sb. o institucionální podpoře VaV. Tento zákon přiblížil systém podpory VaV v české republice systémům obvyklým v členských státech EU.

 

[63]                    K vytvoření příznivějších institucionálních podmínek pro intenzivnější a efektivnější rozvíjení VaV přispěje připravovaný zákon o veřejných výzkumných institucích ("VVI"), který by měl být v brzké době předložen vládě ke schválení. Tento zákon se týká i 8 resortních příspěvkových organizací - výzkumných ústavů, u sedmi z nichž (VÚRV, VÚŽV, VÚVeL, VÚPP, VÚZT, VÚMOP, VÚLHM) se předpokládá transformace na VVI v letech 2005-2006 a v případě VÚZE bude o transformaci ústavu rozhodnuto po zveřejnění zákona. Na základě předložených transformačních projektů MZe rozhodne o případné změně struktury vědecko-výzkumné základny. Nová právní úprava má zajistit především jasnou specifikaci statutu VVI, regulaci jejich zřizování a likvidace, větší samostatnost VVI v zaměření a provádění výzkumu, rozvíjení různých forem spolupráce VVI s vysokými školami a podnikatelským sektorem i větší transparentnost při využívání veřejných výzkumných prostředků.

 

[64]                   Do doby transformace resortních příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce je nezbytně nutné dořešit majetkoprávní vztahy výzkumných ústavů, zejména pak dokončit převod majetku ve správě Pozemkového fondu České republiky do práva hospodařit s ním výzkumným ústavům. Jedná se zejména o Výzkumný ústav rostlinné výroby a Výzkumný ústav živočišné výroby.

 

IV.2.2.        Struktura systému resortního VaV

 

[65]                    Odpovědným útvarem za rozvoj resortního VaV je odbor výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti MZe, který koncepčně a metodicky řídí resortní příspěvkové organizace - výzkumné ústavy a specializované příspěvkové organizace zabývající se VaV, s výjimkou VÚLHM, který metodicky a koncepčně řídí odbor rozvoje lesního hospodářství.

 

[66]                    Za přípravu, vyhlašování, administraci a hodnocení veřejných soutěží na podporu řešení projektů VaV je zodpovědná Národní agentura pro zemědělský výzkum, která              je součástí odboru výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti MZe.

 

[67]                   Velmi významnou úlohu v rozvoji resortní vědecko-výzkumné základny zastává Česká akademie zemědělských věd, která je poradním orgánem ministra zemědělství              a sdružuje nejvýznamnější vědecko-výzkumné pracovníky agrárního sektoru.

 

[68]                   Rozvoj institucionální infrastruktury VaV bude soustředěn především do resortních příspěvkových organizací - výzkumných ústavů a specializovaných příspěvkových organizací, které postupně budou přebírat úlohu koordinátora a garanta za rozvoj jednotlivých výzkumných oborů. Tyto organizace budou po schválení příslušné legislativy postupně transformovány na veřejné výzkumné instituce.

 

[69]                   Větší pozornost MZe bude věnována vědecko-výzkumné činnosti privátních výzkumných ústavů. Po institucionálním zabezpečení těchto organizací ze strany MŠMT (výzkumné záměry) budou ze strany MZe kladeny větší požadavky na řešení společných a komplexních projektů VaV, u nichž je předpoklad dosažení špičkových výsledků. 

 

[70]                   Neodmyslitelnou součástí resortní vědecko-výzkumné základny jsou univerzity a  vysoké školy, působící v oblasti agrárního sektoru. Univerzity a vysoké školy působí se svou infrastrukturou  jako základna nejen k dosahování významných výsledků v oblasti agrárního VaV, jejich nesporným přínosem je formování a výchova nových výzkumných pracovníků. 

 

[71]                  V rámci řešení projektů VaV bude rozvíjena spolupráce i s dalšími výzkumných pracovišti, zejména pro zabezpečení dílčích úkolů komplexních projektů.

 

[72]                   Ve spolupráci s MŠMT bude MZe podporovat vznik výzkumných center pro řešení významných výzkumných problematik (oblast bezpečnosti potravin, biotechnologií, rozvoje venkova, krajinářství apod.).

 

[73]                    MZe bude podporovat vytváření kontaktních míst v jednotlivých regionech a účelem efektivnějšího způsobu mapování potřeb jednotlivých regionů výzkumného řešení specifických problematik. Na druhou stranu tato kontaktní místa budou sloužit k větší informovanosti regionů o řešených výzkumných úkolech a k rychlejšímu transferu výsledků VaV do praxe.

 

IV.2.3.        Infrastruktura resortního VaV

 

[74]                    Infrastruktura VaV je tvořena souhrnem zdrojů, služeb a lidského potenciálu, mezi kterými se realizují komunikační vazby, vytvářející síťovou strukturu. Základní funkcí infrastruktury VaV je podpora, koordinace a koncentrace potenciálu kapacit používaných pro VaV a jejich propojování a sdílení. MZe bude i nadále podporovat rozvoj infrastruktury v rámci resortního VaV, a to zejména z institucionálních prostředků na VaV.

 

[75]                   Velkou pozornost bude třeba věnovat zejména rozvíjení a zdokonalování informační a komunikační infrastruktury v rámci resortu a její propojení s celoevropskou infrastrukturou. To umožní zejména vysokorychlostní počítačové sítě, které sblíží řešitelské kolektivy a umožní zefektivnění jejich vzájemné spolupráce. Očekává se, že důležitou úlohu při propojování počítačových sítí sehraje Ústav zemědělských a potravinářských informací.

 

[76]                   V rámci národního informačního systému VaV bude MZe zpřístupňovat informace o resortním VaV do jednotlivých databází - o vyhlašovaných veřejných soutěžích (VES), řešených projektech VaV (CEP) a výzkumných záměrech (CEZ), o dosažených výsledcích z řešených výzkumných úkolů (RIV) a o výdajích na VaV ze státního rozpočtu (SR). Předpokládané a skutečné využití výsledků VaV bude MZe veřejnosti zpřístupňovat prostřednictvím resortní databáze na využití výsledků.

 

IV.2.4.        Morálka a etika

 

[77]                   Etické aspekty jednak VaV, jednak jakýchkoli lidských činností nesmí být opomíjeny na žádné úrovni řízení VaV. Příslušné orgány budou odpovědné za dodržování etických aspektů při hodnocení návrhů projektů VaV, výzkumných programů, výzkumných záměrů, jednotlivců, týmů, organizací a institucí, při rozhodování o poskytnutí prostředků na VaV, při prezentaci výsledků VaV.

 

[78]         MZe vydá etický kodex VaV, ve kterém budou stanoveny etické aspekty jednotlivců, kolektivů, organizací a řízení VaV v rámci agrárního sektoru. Resortní organizace VaV, které dosud nevydaly vlastní etické kodexy, budou vyzvány, aby tak do konce roku 2004 udělaly.



[1]  Agrárním sektorem se rozumí odvětví zemědělství a potravinářství, vodního, půdního a lesního hospodářství   a problematika rozvoje venkova



[1][Agrárním sektorem se rozumí odvětví zemědělství a potravinářství, vodního, půdního a lesního hospodářství        a problematika rozvoje venkova