Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6, připraveno je pro vás Studio Stop, které slýcháte každý všední den od 22
hodin a 10 minut. Při jeho poslechu vás dnes srdečně vítá Terezie Jirásková. Jak zvýšit povědomí o dobrovolnictví
napříč Evropou mezi těmi, kteří se o účast v dobrovolných aktivitách zajímají a také těmi, kteří služby dobrovolníků
využívají. To bylo dá se říci hlavním tématem konference nazvané Evropská konferenci o mládeži, která se konala v
rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie ve dnech 12. a 13.března v Praze. Organizovalo ji ministerstvo
školství se svou přímo řízenou organizací Národním institutem dětí a mládeže. Jak lze vůbec dobrovolnictví definovat,
jaký význam má v době hospodářské krize, využívají evropské země možnosti, jaké jim právě dobrovolnictví nabízí? A
bude rok 2011, který má být vyhlášen Evropským rokem dobrovolnictví prázdnou unijní proklamací nebo bude mít
konkrétní význam. Na to vše se zeptáme v dnešním vydání Studia Stop. Vzhledem k tomu, že ministr školství Ondřej
Liška nenašel čas na vyjádření pro naši rozhlasovou stanici, tedy Český rozhlas 6 ani po telefonu, poslechněte si
alespoň jeho slova z tiskové konference, která byla pořádána v první den Evropské konference o mládeži.
Ondřej LIŠKA, ministr školství
--------------------
Tato evropská konference o mládeži je jedna ze tří předsednických oficiálních akcí českého předsednictví, věnovaný
právě oblasti politiky mládeže. Hlavním tématem této konference je dobrovolnictví a neformální vzdělávání v oblasti
mládeže. Mému srdci je tato konference a toto téma obzvláště drahé, protože sám jsem vlastně jako student se věnoval
organizaci dobrovolnických aktivit a vlastně to bylo přesně tento typ práce, tento typ aktivity, který mě samotného
přivedl k zájmu věci veřejný a který mě vlastně umožnil kontakt interkulturní, mezinárodní a samozřejmě také jazykové
znalosti, které jsou jedinou součástí právě mobility těchto dobrovolníků po Evropě. Otvírají vlastně mladým lidem
obrovské šance. Dneska se účastní tady této konference 115 delegátů z osmadvacítky členských nebo kandidátských zemí
Evropské unie. cílem této konference je především přispět ke zvýšení povědomí o dobrovolnické práci a o
dobrovolnictví jako takovém. Jako ministr školství, mládeže, tělovýchovy mám v popisu práce a zároveň to dělám s
velkou radostí, totiž podpořit a podporovat všechny aktivity, které se na tomhle poli odehrávají a to byl také důvod,
proč jsme si už před poměrně dlouhou dobou zvolili jako prioritu právě dobrovolnictví, jako jednu z priorit českého
předsednictví. Je nesmírně přínosná, je třeba ji propagovat. Když se podíváte na číslo v Evropské unii, jsou to
desítky milionů lidí, kteří dnes a denně se účastní dobrovolnické práce ve prospěch své komunity. Ve svých
organizacích nebo i neorganizovaně. My jsme hovořili dnes také o tom, že rok 2011 je zamýšlet jako Evropský rok
dobrovolnictví a já to nevnímám jako nějakou prázdnou proklamaci Evropské unie, naopak příležitost ukázat, co se na
tomto poli děje, jak je tahle práce důležitá, co pro ni můžeme udělat. Poslal jsem také dopis panu Komisaři Figelovi,
ve kterém jsem ten vyhlášení tohoto roku Dobrovolnictví v roce 2011 silně a jednoznačně podpořil. Jsem velmi rád, že
i Evropská komise začala v tomto podnikat kroky a věříme, že to poté, co pan komisař Figel přislíbil svoji podporu,
tento rok budeme tedy moci věnovat propagaci právě dobrovolnických aktivit. Ta hlavní část toho se odehraje v pěti
pracovních skupinách, jednak se bude hovořit o vlastně zmapování různorodých oblastí přeshraničních dobrovolnických
příležitostí pro mladé lidi, také se budeme zabývat vůbec prostředím, v němž se dobrovolnická práce odehrává, zabývat
se také podmínkami práce těch, kteří pracují s mladými lidmi a také tématem bude, budou mladí lidé ze znevýhodněného
prostředí. Myslím si, že otázka dobrovolnictví, práce především /nesrozumitelnost/ani tolik nemá hlubokou vazbu na
sociální soudržnost v evropské společnosti a proto je tedy dobré, že tomu je věnována takováto pozornost.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uzavřel ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška. A ještě je tu jeden krátký konferenční úryvek, uslyšíte
paní Odile Quintin, která je generální ředitelkou pro vzdělávání a kulturu v Evropské komisi o významu a poslání
konference soudí toto.
Odile QUINTIN, generální ředitelka pro vzdělávání a kulturu v Evropské komisi
--------------------
Tato konference, kterou organizuje Evropské komise společně s českým předsednictvím by měla být ukázkou toho, co
společně chceme dokázat. Současná ekonomická situace, to je něco, co postihuje mladé lidi, kteří jsou v tomto ohledu
zranitelní a je potřeba dělat něco proti pokušení stáhnout chybějící zdroje z oblastí mládeže a dát je jinam. Až
příliš mnoho mladých lidí odchází ze školy, aniž má potřebnou kvalifikaci, tím pádem špatně hledají pracovní místo,
dostávají se do ohrožení chudobou a to vše ještě komplikují demografické změny, takže jediným řešením je opravdu
zvyšování kvalifikace. Evropa musí reagovat právě v oblasti pracovních příležitostí pro mladé lidi. My realizujeme
takové tři akce, celoevropský program, nazvaný Mládež v akci. Jedná se o výměnu, mobilitu, dobrovolnictví,
dobrovolnou službu mladých lidí. Na tyto akce bylo z evropského rozpočtu vyčleněno na léta 2007 až 13 18 milionů eur.
V minulém roce 2008 Evropská komise přijala doporučení, což je takový předpis, jak si představujeme přeshraniční
dobrovolnictví mladých lidí. Protože zdůrazňujeme, že právě dobrovolná práce, dobrovolnictví mladým lidem přináší
určité dovednosti. Je to schopnost orientovat se na trhu práce, jednat ve více kulturním prostředí, pracovat v
týmech, učit se jazyky, ale zároveň učit se i evropské hodnoty, tedy schopnost vnímání sebe sama jako evropského
občana. Toto je doporučení Evropské unie, že všechny tyto žádoucí vlastnosti lze pěstovat právě formou dobrovolné
přeshraniční služby. A to zásadní, o čem chci hovořit, co chci zdůraznit je ta mobilita, což znamená, dát
mladým lidem možnost jít studovat do zahraničí, nejen díky programu Erasmus či již zmiňovaného programu Mládí v akci.
V minulém roce byly přijaty široké závěry, které říkají, že mobilita není výjimka v současné době, ale je už
pravidlem. A na závěr bych ráda řekla několik slov k našim plánům. První z nich je vyhlášení Evropského roku
dobrovolnictví, to by mělo být po roce 2011 a já věřím, že se nám toto do konce českého předsednictví pořadí
schválit. A poslední věc, příští měsíc chceme přijít s další iniciativou, která se týká spolupráce v oblasti
zaměstnání mladých lidí. A já bych chtěla, abychom si právě na této konferenci řekli, jak tohoto cíle chceme
dosáhnout.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uzavřela generální ředitelka pro vzdělávání a kulturu Evropské komise paní Odile Quintin. Hosty dnešního vydání
Studia Stop jsou pánové Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže, pan Michal Kadera, který je ředitelem
společnosti Cebre, tedy českého podnikatelského zastoupení se sídlem v Bruselu a v neposlední řadě je zde pan ředitel
Pavel Trantina, ředitel odboru pro záležitosti Evropské unie ministerstva školství. Pánové, děkuji za to, že jste si
našli čas pro Český rozhlas 6 a přeji vám dobrý večer.
Aleš SEDLÁČEK, předseda České rady dětí a mládeže.
--------------------
Dobrý večer.
Pavel TRANTINA, ředitel odboru pro záležitosti EU ministerstva školství
--------------------
Dobrý večer.
Michal KADERA, ředitel společnosti Cebre v Bruselu
--------------------
Dobrý večer z Bruselu.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste slyšeli úvodní slova, která zazněla na té konferenci. Vraťme se k tomu, že rok 2011 má být vyhlášen Evropským
rokem dobrovolnictví. Můžete říci, a to je otázka pro Pavla Trantinu, jestli se tak opravdu stane?
Pavel TRANTINA, ředitel odboru pro záležitosti EU ministerstva
školství
--------------------
My tomu velmi pevně věříme, my v to doufáme, protože udělali jsme maximum jako české předsednictví pro to, aby ještě
během té naší vlády nad Evropou, v uvozovkách Evropská komise s touto iniciativou přišla. Nebyl jsme v tom sami, bylo
v tom Sdružení dětí a mládeže z celé Evropy, která rozpoutala v uplynulém roce poměrně velkou kampaň za vyhlášení
roku 2011 Evropským rokem dobrovolnictví, protože v tom skutečně vidíme přidanou hodnotu pro společnost a něco, co
konkrétně může z Evropy vzejít na podporu dobrovolné činnosti.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro Michala Kaderu do Bruselu, řekněte, jak vy vnímáte to, jestli se opravdu stane ten rok 2011 Evropským
rokem dobrovolnictví a přidejte vysvětlení vlastně, čím se ta vaše společnost konkrétně zabývá.
Michal KADERA, ředitel společnosti Cebre v Bruselu
--------------------
Děkuju za otázku. Já mám hned na začátku možnost se ukázat, jak dobrovolnictví je široký koncept, jak se týká nás,
všech, protože ta společnost nebo ta firma, kterou jste na začátku zmiňovala jedním zaměstnavatelem nicméně já jsem
zároveň také jako dobrovolník členem představenstvo evropské fóru mládeže
Odpovědným za dobrovolnictví, tak že to je ta moje dnešní pozice, ze které mluvím, to znamená za střešní organizaci
národních rad dětí a mládeže z členských států, mezinárodních organizací mladých lidí a otázka, jestli je tahle ta
iniciativa, jestli je pravděpodobné, že ji schválí, já myslím, že teď už tomu v podstatě nic nebrání, protože se
společným úsilím právě Českého ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Aliance organizací mladých lidí, ale i
napříč věkovým spektrem dobrovolných organizací z celé Evropy povedlo udělat ten nejdůležitější krok, přimět
Evropskou komisi k tomu, aby připravila návrh rozhodnutí, kterým se tak stane a zároveň vzbudit dostatečný zájem mezi
členskými státy, kteří to potom musí schválit a vlastně třetí hráč v tom dozorovacím procesu je Evropský parlament a
Evropský parlament v červenci přijal svoje písemné prohlášení, ve kterém se právě nadpoloviční většinou všech
poslanců za ten evropský dobrovolnictví zasadil, takže já si myslím, jakmile ten bude na stole, tak jeho přijetí bude
poměrně hladké.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře a já přesto ještě poprosím o přiblížení toho, jak pracujete jako člen představenstva.
Michal KADERA, ředitel společnosti Cebre v Bruselu
--------------------
Tohle to je funkce představenstva Evropského fóra mládeže, které právě sdružuje téměř sto organizací, zčásti jsou to
ty národní rady dětí a mládeže, jako je třeba ta Česká rada dětí a mládeže, kde jsme teď v intenzivním kontaktu a
hledáme optimální způsob jejího začlenění do členství v té evropské platformě. Naším úkolem je hájit zájmy mladých
lidí tady v Bruselu vůči bruselským institucím a vůči těm, kdo o třeba tom roku dobrovolnictví rozhodují, takže my
pracujeme na, jako taková pyramida, taková střešní organizace, že když vidíme nějakou příležitost, kde by mohlo být
zmíněno, co mladí lidé potřebují, co je trápí, v jaké politice se na ně třeba dostatečně nemyslí, tak požádáme o
reakci, o nějaké konkrétní příklady právě ty naše členské organizace v celé Evropě, abychom měli konkrétní argumenty
a s těmi potom se setkáváme s úředníky Evropské komise, s poslanci Evropského parlamentu a diskutuje s nimi o tom,
jak třeba danou situaci napravit.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
O tom, jak reagují úředníci Evropské komise či poslanci Evropského parlamentu právě na vaše návrhy, k tomu se
dostaneme, ale dejme slovo Aleši Sedláčkovi, který je předsedou České rady dětí a mládeže. Česká rada dětí a mládeže
funguje od roku 1998 a dnes, pokud mám dobré informace, sdružuje 93 členských organizací a vaším posláním je
podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dětí a mladých lidí. Vy dáváte podporu mimoškolní výchově,
činnosti svých členů a vytváříte jim právní, hospodářské, společenské a kulturní podmínky právě vhodné pro jejich
činnost. Můžete nám trochu dát více nahlédnout do té vaší práce a také připojit názor, jestli se opravdu podaří, že
rok 2011 se stane Evropským rokem dobrovolnictví.
Aleš SEDLÁČEK, předseda České rady dětí a mládeže.
--------------------
Je to tak, jak jste řekla. Česká rada dětí a mládeže má tu činnost rozdělenou na dvě takové hlavní části. Ta jedna je
servisní pro to sdružení, která radu založila. Stalo se tak právě před deseti lety, bylo to osm sdružení, dnes
je to těch zmíněných 93 a máme radost, že se hlásí další, další sdružení. Ta servisní činnost spočívá v různých
službách právních, metodických, vzdělávacích. Administrujeme pojistku úrazovou a odpovědnostní pro naše členy. A ta
druhá, ten druhý pilíř nebo ta druhá část té naší činnosti je zastupování a je to zastupování vůči úřadům, vůči
politikům, vůči lokálním zastoupení v České republice a máme i ambici toho zastoupení ve světě a to je právě ten náš
intenzivní kontakt s Evropským fórem mládeže, které nám přijde jako vynikající příležitost pro tu možnost přenášet ty
naše podněty právě na evropskou úroveň.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak jsou ty vaše organizace, které vy tady zastupujete, vzájemně propojeny právě co se týče dobrovolnictví. Pan
Sedláček.
Aleš SEDLÁČEK, předseda České rady dětí a mládeže.
--------------------
Pro ty naše organizace je to dobrovolnictví úplně zásadní, protože když jsem spočetl zaměstnance, které v těch
organizací pracují, protože ty velké organizace mají svoje ústředí, kde je třeba profesionální ekonom, účetní, nějaký
administrativní pracovníci, tak mi vyšlo, že to je asi 99,99 procent dobrovolníků v těch organizacích, bez nichž by
to vůbec nemohlo fungovat, takže ti úředníci jsou tam opravdu, jsou jenom v těch velkých organizacích a jsou jenom
jako jakási taková podpůrná síla, protože jsme dnes zákony tlačeni do čím dál přísnějších pravidel, ty podmínky jsou
stále striktnější, které stát od nás vyžaduje a my se v tom musíte nějak učit žít. Takže ta profesionalizace do jisté
míry je nezbytná, ale to dobrovolnictví je pořád tím základním stavebním kamenem těch sdružení, které
zastřešujeme.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro Michala Kaderu, který tady jaksi přál, aby bylo jmenováno, vystupuje jako představenstva Evropského fóra
mládeže.
Michal KADERA, ředitel společnosti Cebre v Bruselu
--------------------
Tak, pokud je ta otázka stejná, jak se projevuje dobrovolnictví v Evropském fóru mládeže, v podstatě Evropské fórum
mládeže má sídlo v Bruselu a má sekretariát, který má celou řadu pracovníků, ale ta velká část práce je, se odehrává
právě nebo toho zastupování se odehrává právě díky dobrovolníkům, kde je jedenáctičlenné představenstvo, kde každý z
nás tráví zhruba 80 pracovních dní v roce tím, že se věnuje zadarmo vlastně té advokacii za práva mladých lidí. Máme
víc jak 40, 45 mladých lidí v různých expertních skupinách z celé Evropy, sjíždějí se, diskutují, dávají nějaké
návrhy a nějaká expertní stanoviska a to mluvím jenom o té nejvyšší úrovni evropské, vůbec nemluvím o těch desítkách
až stovkách milionů členů těch jednotlivých členských organizací a tom na těch dobrovolných /nesrozumitelnost/ které
vykonávají na té lokální nebo regionální úrovni.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik vy evidujete těch členských organizací přibližně?
Michal KADERA, ředitel společnosti Cebre v Bruselu
--------------------
Máme 99 členů v tuto chvíli a samozřejmě každým valným shromážděním se nám ten počet členů rozšiřuje.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to znamená, odkud jsou ty jednotlivé organizace, můžete být konkrétnější?
Michal KADERA, ředitel společnosti Cebre v Bruselu
--------------------
Naše členství má dvě části, jedna jsou právě ty národní rady dětí a mládeže, každý členský stát může mít jednoho
člena, logicky jedno z Národní rady dětí a mládeže, která je, jsou tam nějaké podmínky, které musí splnit, třeba v
ČRDM být předně aktivním, reprezentativním orgánem, který zastupuje na národní úrovni ty malé děti, mladé lidi co do
jejich práv, co do advokacie toho servisu pro ně a co se týče těch národních rad, tak naši členové nejsou jenom ze
zemí Evropské unie, ale máme členy i v těch zemí širší Evropy, včetně Islandu, včetně Norska, včetně třeba Běloruska
nebo včetně Ázerbajdžánu, takže to teritoriální působnost je veliká a druhá polovina našeho členského spektra jsou
mezinárodní organizace a to jsou třeba mladé politické strany, každá, téměř každá politická strana má svoje mladé
křesťanské demokraty, mladé sociální demokraty a ti se sdružují i na evropské úrovni. Čeští skauti mají svoji národní
organizaci, ale také mají svoji mezinárodní organizaci, která zase je naším členem, takže enviromentální organizace,
organizace bojující za lidská práva, velká část z nich se právě sdružuje i v nějakých platformách na evropské úrovni
a tyhle ty platformy tvoří tu druhou polovinu našeho členství z členské základny.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, potom, jaká je tradice v té které zemi, týkající se právě dobrovolnictví, o tom budeme hovořit za chvíli v
dnešním vydání Studia Stop, nicméně ještě otázka pro Pavla Trantinu, který je ředitelem odboru pro záležitosti
Evropské unie ministerstva školství. Jak vy celé tyto dobrovolnické aktivity zastřešujete a jak je zastřešujete právě
v době českého předsednictví?
Pavel TRANTINA, ředitel odboru pro záležitosti EU ministerstva školství
--------------------
Tak ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy má v té své části mládež na starosti organizace, pracující s
dětmi a mládeží. To znamená, snaží se jim poskytovat maximální servis, snaží se jim poskytovat finanční
prostředky, důležité pro činnost, snaží se zajišťovat dobré podmínky, legislativní, tak aby mohly fungovat. Během
českého předsednictví se snažíme v rámci našich priorit dobrovolnictví prosazovat jako jednu z těch tří hlavních
otázek diskuse na evropské úrovni, snažíme se dosáhnout nějakého společného základu nebo společného, společné shody
mezi členskými státy na tom, jak dobrovolnictví a tedy jeho prostřednictvím i ty organizace, které s dobrovolníky
pracují na evropské úrovni více sblížit, jak jim umožnit vyměňovat si zkušenosti a o tom přesně byla například tato
konference, která měla jim umožnit a také umožnila sdílet ty dobré zkušenosti mezi sebou, seznámit se, navázat
kontakty, ale diskutovat třeba i se státními úředníky o tom, co se u nich nedaří a naopak, kde se lze
inspirovat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybych vám položila takovou velice bazální otázku, jak byste definoval, co je to dobrovolnictví?
Pavel TRANTINA, ředitel odboru pro záležitosti EU ministerstva školství
--------------------
Dobrovolnictví pro mne osobně znamená stav mysli, snahu dělat něco bez nároku na odměnu pro druhé. Z hlediska
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy rozlišujeme zhruba takové skupiny dobrovolnických činností, ty první
jsou činnosti v tradičních sdruženích dětí a mládeže, které jsou založeny na tom dobrovolnickém principu, pravidelné
činnosti během týdne a během roku, dál jsou to dobrovolnické služby v různých dalších organizacích, které nabírají
dobrovolníky a nabízejí službu společnosti, jako například starším lidem, handicapovaným, pomoc při povodních
například a při různých dalších katastrofách a podobně, třetí formou, která také spadá pod ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy je potom evropská dobrovolná služba. To je vlastně součást velkého programu Evropské unie
Mládež v akci, kde má každý mladý člověk v určitém věku zhruba od 18 do 33 let možnost vyrazit do jiné země Evropské
unie, strávit tam několik měsíců až rok nějakou dobrovolnou činností pro ni a získat tak opravdu cenné zkušenosti pro
život. Jednak jazykové, jednak navázat kontakty, získat ty měkké schopnosti, jak se říká soft skills, které mu umožní
další uplatnění na trhu práce například.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stejná otázka bude platit i pro dva vaše kolegy Aleše Sedláčka, předsedu České rady dětí a mládeže, vy jste ještě,
prosím připomenu, před začátkem našeho natáčení, mě sdělil, že výzkumy, já jsem je zatím neviděla, výzkumy jaksi
důvěry, důvěryhodnosti politických stran a dobrovolnictví, takže v těch výzkumech daleko lépe v očích občanů České
republiky vycházejí právě dobrovolnické organizace a ne politické strany. To je zajímavé, možná budete v té odpovědi
moci navázat, proč si myslíte, že tomu tak je. Nicméně co to je dobrovolnictví podle vás?
Aleš SEDLÁČEK, předseda České rady dětí a mládeže.
--------------------
Já se budu určitě svojí odpovědí velmi blížit slovům pana ředitele Trantiny, protože pocházíme z podobného prostředí.
Ta naše dobrovolná zkušenost je velmi podobná, já jsem se s dobrovolnictvím setkal ve Sdružení dětí a mládeže, kde
jsem vlastně vyrůstal. Byla to organizace Liga lesní moudrosti, kde postupně z takové dětské party, která jsme byla,
se stali dorostenci a z těch dorostenců potom takoví přestárlí mládežníci jako jsme dneska, celou dobu jsme pracovali
zase s mladšími, s dětmi, předávali jsme zkušenosti, organizovali jsme akce pro druhé. Pak jsme se podíleli na chodu
té organizaci, vyzkoušeli jsme si úplně všechny ty úrovně v té organizaci, pak jsme vstoupili naše organizace do
České rady dětí a mládeže a zapojili jsem se jako dobrovolník v České radě dětí a mládeže, takže pro mě je to vnitřní
uspokojení, naplnění, které jednoznačně převyšuje svojí hodnotou to, že jsem odevzdal nějaký čas, že jsem obětoval
nějaké peníze, že jsem obětoval nějaké pracovní příležitosti a naplňuje mě to pocitem štěstí.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otázka pro Michala Kaderu, kdy vy jste se poprvé ve svém životě setkal s tématem dobrovolnictví a kdy jste se s ním
setkal na vlastní kůži a zase, co to to dobrovolnictví pro vás je?
Michal KADERA, ředitel společnosti Cebre v Bruselu
--------------------
Setkal jsem se s ním přesně v době sametové revoluce, ne, že bych před tím nebyl nucený se stát členem nějaké jiné
organizace, ale tam jsem nebyl členem dobrovolně, tak by to za dobrovolnictví nepovažoval, takže už dvacet let jsem
dobrovolníkem v celé řadě organizací. Co se týče té definice, tak já myslím, že k tomu co řekl pan ředitel Trantina i
pan předseda Sedláček není tolik co dodat, ale když se na to díval s celým pohledem, co dobrovolnictví přináší, tak
tam by se podle mého názoru dalo souhlasit s tím, že to je stav mysli, že to je takový životní styl. My třeba v
Evropském fóru mládeže se snažíme říkat, že by měl existovat koncept nějakého celoživotního dobrovolnictví, protože
ten, kdo začne s dobrovolničením jako mladý, tak jak říkal Aleš Sedláček, tak tomu propadne a pak už bez toho
dobrovolničení téměř nemůže žít, je to součástí jeho života, nedovede si představit, že ten svůj volný čas by trávil
jenom u televize nebo že by se věnoval nějaké ekonomicky výnosné činnosti. Co to dobrovolnictví přináší, co přináší
společnosti, to je jasné, to bylo zmíněné, pomoc potřebným, pomoc společnosti, nedávno v analýze, kterou dělal
Evropský parlament dokonce vyčíslili, že hodnota dobrovolnictví ročně je zhruba dvě procenta evropského hrubého
domácího produktu, takže to je obrovská částka, kdybychom to vyčíslili v těch milionech eur. Zároveň je tam ale velký
příspěvek i každému dobrovolníku, každému jednotlivci, a to v oblasti kompetencí, zejména skrz neformální i formální
vzdělávání, skrz ty aktivity, které dobrovolník v té své organizaci realizuje se mnoho učí, co potom může využít
nejen pro další dobrovolnou činnost, ale pro svoje zaměstnání, pro svůj další život, ale je to také součástí
seberealizace osobního rozvoje, kdy člověk se sám o sobě učí mnoho věcí, posouvá se dále, takže to je co bych tak
mohl dodat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych se s dovolením ještě vrátila k té otázce, kterou jsem vyslovila a nechala ji spadnout pod stůl, ale myslím,
že i pro naše posluchače by byla zajímavá. S jakou odezvou se setkáváte právě u europoslanců, u úředníků, se kterými
jednáte právě z pozice představitele dobrovolnické práce?
Michal KADERA, ředitel společnosti Cebre v Bruselu
--------------------
Já myslím, že veskrze ta reakce je pozitivní, protože velká část těch i evropských úředníků nebo i těch poslanců, tak
mají povědomí o tom, co to dobrovolnictví je, řada z nich třeba i když byli mladší nebo i v téhle té době stále
dobrovolníky jsou, takže to přijetí je většinou velice, velice příjemné, velice milé, trošku se potom možná
rozcházíme v tom názoru, jaký důraz by měl té oblasti dobrovolnické být věnovaný, protože z našeho pohledu, zejména z
pohledu těch organizací mladých lidí nebo mladých lidí obecně je to naprosto zásadní koncept, kdy zde máme řadu
studií, které říkají, že kompetence, které člověk potřebuje ani zdaleka nemůže nabýt pouze v tom formálním
vzdělávacím systému, to znamená je potřeba mít ještě něco dalšího, čím se z něj stane ten kvalifikovaný podnikal nebo
kvalifikovaný člověk skutečný na pracovní trh a to naší učí je právě dobrovolnictví a proto my třeba, když na začátku
pan ministr na konferenci nebo pan ředitel Qintin hovořili o doporučení o mobilitě v oblasti dobrovolnictví, proto my
s nimi třeba neshodli na tom, říkali jsme, je to most mobilitě v oblasti dobrovolnictví a přeshraničnímu
dobrovolnictví, ale to je jenom takový malý kousek koláče, to dobrovolnictví je podstatně širší a měli bychom se více
zaměřit třeba na uznávání kompetencí, které ti mladí lidé z řad dobrovolnictví nabývají, měli bychom se víc
soustředit třeba na kvalitu dobrovolnictví, ne v režimu nějaké standardizace, ale v režimu nějakých třeba západních
práv, které by ti dobrovolníci měli mít bez ohledu na to, z jaké členské země pocházejí.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete mě ještě říci, která z těch zemí, vy máte přehled o těch jednotlivých dobrovolnických organizacích, kde je
taková nejlepší, největší tradice právě dobrovolnictví? Myslím z evropsko-unijních zemí.
Michal KADERA, ředitel společnosti Cebre v Bruselu
--------------------
Je obtížné hodnotit, jsem původem Čech, tak myslím, že ani, že každá země bude mít nějaké specifikum, každá země bude
mít nějaké dobré tradice. Já si myslím, že navzdory třeba té naší české komunistické historii nebo té době bez
nějakého svobodného zřízení zrovna v České republice bych to dobrovolnictví hodnotil, hodnotil velice, velice
pozitivně, co do množství lidí, kteří se mu věnují, co do té věkové struktury dobrovolníků, protože u nás máme
obrovské množství dobrovolníků mladých, tedy mladými lidmi mezi dětmi, což je relativně unikátní, protože to přesně
přispívá k tomu celoživotnímu dobrovolnictví, o kterém jsme před chvilkou mluvili, co to jednou zkusili, ti už toho
konce většinou nepustí, budou dobrovolničit celý život, takže aniž bych chtěl preferovat nějakou, jakoukoliv zemi,
tak myslím, že odpověď je v České republice. Je to na velice dobré úrovni, tak to je.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak to je zajímavé, že z vašeho úhlu pohledu si stojíme tak dobře. Mě by zajímalo, jestli Pavel Trantina, coby
ředitel odboru pro záležitosti Evropské unie ministerstva školství třeba má nějaký větší přehled o tom, v které zemi
je ta tradice nejvíce jaksi zakořeněná, je to opravdu Česká republika, tak jak říká pan Michal Kadera?
Pavel TRANTINA, ředitel odboru pro záležitosti EU ministerstva školství
--------------------
Já vás možná překvapím, ale mám podobný názor. Česká tradice zvlášť dobrovolné práce s dětmi a mládeží je bych řekl
jedním snad ne unikátem, ale může být poměrně velkým vzorem pro některé jiné státy Evropské unie. Na druhou stranu
Michal Kadera tady zmínil to celoživotní dobrovolnictví a v tom tak dobří už nejsme. Když to porovnáte se světem,
nejenom třeba se zeměmi Evropské unie, tak ve Spojených státech je idea dobrovolnictví velmi, velmi silná. Obdobně já
jsem měl možnost potkat se se starým dobrovolníkem před asi dvěma lety v Jižní Koreji, kde prostě opět, naprosto
logické, že člověk, který jde do důchodu, neodchází někam trávit ten volný čas neaktivně, ale naopak, školí se a jde
poskytovat té společnosti něco navíc, takže nás provázel po národním parku v Koreji starý profesor z univerzity,
který tam učil fyziku. To jsou, takováhle setkání jsou nesmírně obohacující, protože vidíte, že to dobrovolnictví
nekončí v žádném věku prakticky.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A nyní otázka pro Aleše Sedláčka, předsedu České rady dětí a mládeže, jak je to s tou vášní býti dobrovolníky u
mladých lidí, asi potvrdíte, že celkem zájem o to je, ale proč se domníváte, že v tom vyšším věku jaksi ten náš zájem
o ty dobrovolnické aktivity upadá?
Aleš SEDLÁČEK, předseda České rady dětí a mládeže.
--------------------
Tak, já to vidím v okruhu svých přátel. Je to většinou dokončení školy, vstup na pracovní trh, určitý stres, který s
tím vzniká, založení rodiny a teď najednou takový nedostatek času jakoby na všechno a teď se v tom jakoby tak třeba
potýkají a mají z toho takové různé smíšené pocity, tak ne každý se s tím dokáže vyrovnat. No, je to takový ten věk
okolo třiceti, kdy vidím spoustu těch mých kamarádů, který samozřejmě zůstávají kamarádi dál, ale už, už nejsme tak
akční, jak jsme bývali.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Posluchačům Českého rozhlasu 6 připomínám, že v dnešním vydání Studia Stop si povídám s Alešem Sedláčkem, předsedou
České rady dětí a mládeže, Michalem Kaderou, ředitelem společnosti Cebre, ale v tuto chvíli více členem
představenstva Evropského fóra mládeže a v neposlední řadě Pavlem Trantinou, který je ředitelem odboru pro
záležitosti Evropské unie ministerstva školství. Pánové, pokud bych nyní chtěla přiblížit trochu, co se dělo na té
konferenci, tak jedním z těch tématických okruhů, o kterých se tam hovořilo, bylo téma, jak se v oblasti
dobrovolnictví dostat vpřed, jak konkrétně a plně využívat existující přeshraniční spolupráci, hojně tam zaznívalo to
oblíbené nečeské slovo mobilita, čímž rozumíme volný pohyb dobrovolníků mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie, když
dovolíte, abych to takto vysvětlila. Otázka pro Aleše Sedláčka. Můžete ještě blíže těm našim posluchačům nastínit ten
stávající stav v podobě konkrétních dobrovolnických aktivit a co by se dalo zlepšovat na nich.
Aleš SEDLÁČEK, předseda České rady dětí a mládeže.
--------------------
Pakliže mám reagovat na ty dobrovolnické aktivity právě ve vztahu k té mobilitě, tak existují tam určité bariéry,
které se snaží třeba Evropská komise nebo vůbec orgány Evropské unie odstranit nebo lobovat za jejich odstranění, při
těch různých projektech mezinárodních některé země potřebují ještě víza třeba pro své vycestování při cestování,
takže tam je určitě co odstraňovat. Určitou roli mohou hrát také finanční problémy, protože úroveň ekonomická zemí
toho evropského a širšího prostoru je rozdílná, takže to, co pro někoho je samozřejmé, pro mladé lidi v jedné zemi,
je samozřejmé, tak to může být velkou bariérou třeba v zemi jiné. Obrovskou bariérou jsou informace, třeba v České
republice máme spoustu informačních zdrojů, ale jejich efektivita je velmi problematická. Česká rada dětí a mládeže
organizovala takové kulaté stoly, kde jsme se snažili okolo těch stolů shromáždit takový průřez, sociální průřez
dětmi a mládeží, že jsme nechtěli, aby byli jenom mladí lidé z organizací dětí a mládeže, se kterými máme poměrně
častý kontakt, ale chtěli jsme, aby tam byli třeba i mladí, kteří nejsou vůbec nikde organizovaní, který třeba občas
do nějakého klubu nebo jsou kamarádi někoho a podobně, do jisté míry se to povedlo a potvrzovalo to tu naši
představu, se kterou jsme do toho vstupovali, že ten objem těch informací, které dorazí k těm koncovým uživatelům je
velmi omezený a neustále si klademe otázku, jak to udělat. Máme informační centra mládeže, máme různé internetové
portály, ale většinou tam chodí právě ti lidé, kteří už dostali ten prvotní impuls a je velmi obtížné ten impuls
vyslat jakoby šířeji, aby to jakoby nakoplo ty lidi.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vím, Aleši Sedláčku, že vy jste byl pouze v úvodní části té konference, takže možná nám více řekne Michal Kadera.
Nevím, setrval jste na konferenci celé, co právě v této oblasti tam zaznělo zajímavého, jak bychom se nebo byste se
mohli dostat v té dobrovolnické přeshraniční spolupráci vpřed konkrétně a jak řešit to co, to o čem hovořil Aleš
Sedláček, to, že ty informace proudí k lidem, kteří zase už po těch informacích mají hlad a k těm, kteří jsou mimo tu
informační síť se nedostanou.
Michal KADERA, ředitel společnosti Cebre v Bruselu
--------------------
Já myslím, že největší limit té konference, ale to už jsme si samozřejmě byli všichni od začátku vědomi, bylo, že
jsme hovořili především o dobrovolnictví přeshraniční, mobilitě v oblasti dobrovolnictví na evropské úrovni a to
myslím, že tam v podstatě všech těch tématických worshopech tam zaznělo, že toto přeshraniční dobrovolnictví je
taková špička ledovce, taková malá část, která je nesmírně důležitá, významná i pro tu vizibilitu, protože je to
vidět, že ty dobrovolné programy a lidi dobrovolníci, evropská dobrovolná služba se dobře prodávají je hezký
marketingový tahák, nicméně naprostá většina toho ledovce dobrovolnického spočívá na té lokální a na té vegenální
nebo národní úrovni, takže to tam zaznívalo často, že o čemkoliv hovoříme na evropské úrovni, tak pořád si musíme
uvědomovat, že naprostá většina ze všech těch aktivech je právě lokálních, je právě v tom městě, je právě v tom daném
malém sdružení a právě ta sdružení dětí a mládeže, to myslím, že je takový druhý nejdůležitější pilíř, za který i my
jako Evropské fórum mládeže i České ministerstvo školství, Česká rada dětí a mládeže všichni bojujeme, protože
říkáme, že to dobrovolnictví je taky podle Qintina dělal definici tří typů, tak právě to sdružení jsou
nejefektivnější v tom nějakém koncepčním dobrovolnictví, které potom nebude znamenat jenom trávení volného času, ale
které bude mít co největší přínos pro společnost i pro toho dobrovolníka samotného. A co se týče těch konkrétních
diskusí, pak se samozřejmě diskutovalo o způsobech, jak je možné uznávat kompetence, které se nabývají v rámci toho
dobrovolnictví, jestli a jakým způsobem má být kontrolovaná nebo měřitelná kvalita, co to vlastně znamená kvalita v
oblasti dobrovolnictví, že to byl další.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak tedy uznávat kompetence lépe, například?
Michal KADERA, ředitel společnosti Cebre v Bruselu
--------------------
Já myslím, že k tomu byl nejpovolanější asi pan ředitel Trantina.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, předáme mu slovo, Pavel Trantina, jak konkrétně uznávat kompetence lépe, případně jak rozšířit tu informační
síť tak, aby se ty informace dostaly k dětem, které jsou třeba ze znevýhodněného prostředí, nemají přístup k
internetu, jejich rodinné prostředí je takové, že rodiče v nich nepodporují touhu o to zajímat se o to, co je
dobrovolnictví?
Pavel TRANTINA, ředitel odboru pro záležitosti EU ministerstva školství
--------------------
Co se týče toho uznávání těch kompetencí nebo schopností, dovedností, které mladí lidé získají během dobrovolničení,
ať už v organizacích dětí a mládeže nebo kdekoliv jinde, mimo ten formální vzdělávací systém mimo školu, tak k tomu
jsme si dokonce přizvali na konferenci zahraničního hosta z byznysu, protože pro nás je docela důležité to, abychom
dokázali ten přínos dobrovolnictví sdělit i lidem, kteří potom využívají dobrovolníků nebo lidí z dobrovolnickou
zkušeností jako svých zaměstnanců. A myslím, že neřeknu nic nového, když zdůrazním, že měkké schopnosti takzvané,
tedy schopnosti, dovednosti týmové práce, jazykové, schopnost přejímat zodpovědnost sám za sebe i za druhé,
organizační schopnosti, to všechno, co dobrovolnictví vlastně přináší, tak je potom velmi dobře využitelné i v tom
světě zaměstnanosti, ve světě byznysu a podobně. Ne nadarmo se vlastně dobrovolníci více angažují ve společnosti,
jsou to takoví ti aktivnější lidé, kteří napomáhají té společnosti dostat se dopředu, takže my jsme chtěli
slyšet, jaké schopnosti a dovednosti vyžadují zaměstnavatelé, to nám pomohla zodpovědět paní Waishu z jedné
nejmenované velké evropské společnosti, ona přesně zdůraznila to, co ti zaměstnavatelé chtějí, tedy lidi schopné
řešit problémy, efektivně, rychle, lidi schopné komunikovat, lidi schopné pracovat s výpočetní technikou, jazykově
vybavené a podobně. to je jedna z věcí, my chceme získat i nějaké formální uznání pro tyhle ty zkušenosti, pro to
neformální vzdělávání ze strany zaměstnavatelů. Už existují v různých zemích Evropské unie zajímavé projekty, které
to umožňují, ať už je to projekt v Bavorsku, kde tamní kruh mládeže má uzavřenou dokonce smlouvu s místní
hospodářskou komorou, vydávají společný certifikát, obdobně něco podobného existuje v Rakousku, v Německu existuje
takzvaná Julejka, Jugent Leiter Karter, tedy karta mladého dobrovolníka, která poskytuje různé benefity ze straty
státu. To byl jeden z účelů té konference, chtěli jsme shromáždit takovéhle příklady dobré praxe ze zahraničí,
umožnit jejich výměnu mezi účastníky a věříme, že se podaří něco podobného zavést i u nás v České republice.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak reagují české firmy na dobrovolníky?
Pavel TRANTINA, ředitel odboru pro záležitosti EU ministerstva školství
--------------------
Já si myslím, že české firmy zatím dobrovolnictví jako takové, jako hodnotu uznávat neumí, protože se s tím, ne snad,
že by nechtěly, ale protože se s tím dobrovolnictvím zatím moc nesetkaly a tady vidím velkou úlohu jak nás, jako
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tak samotných organizací dětí a mládeže. Společně teď rozjíždíme
projekt kofinancovaný ze zdrojů Evropské unie, který by se měl zabývat tím, jaké jsou ty klíčové schopnosti, důležité
pro život, ostatně také proto se jmenuje Klíče pro život a jedna ze součástí má být právě komunikace mezi těmi,
kteří pracují s dobrovolníky, mezi firmami a mezi státem o tom, jak lépe uznávat tohle to neformální vzdělávání, jak
je případně certifikovat, jak je, jak vybavovat ty dobrovolníky, uzná, oficiálním uznáním jejich praxe.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že to je vhodný čas na to, aby se zapojil Michal Kadera, doufám, že nás v Bruselu stále slyšíte, když
dovolíte, mě by ještě také zajímalo, vy jste ředitelem společnosti Cebre, tedy českého podnikatelského zastoupení v
Bruselu, to znamená, máte velmi dobrý přehled o tom, jak fungují právě z hlediska té vstřícnosti k dobrovolnictví
podniky, které jsou v Evropské unii, tak jestli byste mohl doplnit, jak se dívají právě oni na dobrovolnictví, jestli
jsou třeba o krůček dále, než ty české firmy.
Michal KADERA, ředitel společnosti Cebre v Bruselu
--------------------
No vidíte, tak já si myslím, že jste se mě ptal zrovna na tu stejnou věc, kterou jsem chtěl zmínit v reakci na to, co
říkal pan ředitel Trantina, já myslím, že to je problém na české i na evropské úrovni, který spočívá v tom, že často
nemluvíme jedním jazykem v tom, že když někam přijde mladý člověk a oni se ho budou ptát, co umíš, on řekne, no, já
jsem dobrovolníkem, tak řada zaměstnavatelů, ale i státní správa nebo vzdělávací instituce si pod tím představí něco,
no tak fajn, tak si chodíš na hřiště kopat míčem s dětmi, tak to fajn, ale jak to souvisí s naší prací, když by se
naučil mluvit a oni se to učí, tím stejným jazykem, tak už pak nebudou mluvit o tom, jsem dobrovolníkem, ale budou
říkat skrze svoji dobrovolnou činnost v nějakém sdružení nebo v nějaké organizaci nebo v jakékoliv formě jsem se
třeba naučil řídit projekt, protože jsem implementoval projekt, který měl rozpočet třeba 20 tisíc eur, musel jsem,
ručil jsem za to, musel jsem to narozpočtovat, musel jsem provést nějakou závěrečnou zprávu, zúčtovat to a to už je
věc, kterou sice ne zaměstnavatel nebo třeba ten státní orgán dovede představit, protože říká, a projekt management,
to znám, to je důležité, to je potřebné. Když dobrovolník řekne, no byl jsem na nějaké výměně v Rakousku, bylo to
docela fajn, tak mu zase ti ostatní nebudou tak dobře rozumět, ale když bude mluvit o tom, dlouhou dobu se učím dva
jazyky ve škole a potom jsem byl na týdenním pobytu, kde jsme se bavili o třeba nějakých dobrovolných tématech, ale
bavili jsme se tam pouze německy a kdo neuměl německy, tak anglicky, tak tomu už zase ti zaměstnavatelé nebo ty
státní orgány rozumějí, protože říkají aha, takže to je nějaký využívání /nesrozumitelnost/ kompetencí v praxi, tak
to tady odškrtáváme, to je potřebné, to chceme a zpátky k té otázce. No firmy české nebo evropské, já myslím, že
trošku souvisí i s velikostí toho zaměstnavatele nebo s velikostí té firmy. Velikostí třeba toho, jestli ta firma má
své vlastní personální oddělení, oddělení lidských zdrojů, jak kvalitní má třeba svůj systém na výběr těch
potenciálních zaměstnanců, protože třeba v těch větších firmách, kde personální oddělení kvalitní mají, tam je
jednodušší dělat dobrá výběrová řízení, tam oni do hovoru v podstatě diskusi toho mladého člověka tyhle ty jeho
kompetence dostanou, oni mu řeknou, jak to říci nebo najdou společnou řeč, zjistí to, je tam trošku větší limit třeba
u těch malých firem, u nějakých regionálních kanceláří a podobně, kde je podstatně menší povědomí o tom, že vlastně
to dobrovolnictví může znamenat přínos nějakých kompetencí a tím pádem kvalitnějšího zaměstnance.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak jestli tomu dobře rozumím, tak v podstatě je nyní čas na to, aby se to dobrovolnictví začalo rozšiřovat i
do povědomí právě podnikatelů a lidí, kteří zastupují větší instituce, protože v té sféře řadových občanů je to
dobrovolnictví více rozšířeno, rozumím tomu dobře, Pavle Trantino?
Pavel TRANTINA, ředitel odboru pro záležitosti EU ministerstva
školství
--------------------
Nepochybně, je to jeden z těch našich úkolů toho tříletého projektu, jak nacházet tu společnou řeč, jak naučit ale i
ty samotné mladé lidi, aby dokázali "prodat" ty své kompetence těm budoucím zaměstnavatelům. Rok 2011 proto bude
ideální příležitostí, protože nejenom napomůže tomu, té komunikaci mezi těmi jednotlivými subjekty, ale dokáže i
společnosti ukázat hodnotu té dobrovolné práce. V tou doufáme a také doufáme, to je odpověď na tu druhou část vaší
otázky, jak lépe zviditelnit ty možnosti pro dobrovolnictví, tak právě doufáme, že kampaň, která by měla v tom roce
2011 běžet, představí různé formy dobrovolnictví, a teď nebudu mluvit jenom o těch, o té práce s dětmi a mládeží, ale
i na práci v otázkách sociálního začleňování, dobrovolníky, kteří se zabývají multikulturním mezigeneračním dialogem,
práci s migranty například nebo humanitární pomoci a podobně. Ten rok 2011 by se měl inspirovat mezinárodnímu roku
dobrovolnictví, který proběhl před deseti lety, respektive bude desáté výročí v roce 2011 a my stejně tak máme
zkušenosti třeba z Velké Británie, kde před lety měli také svůj národní rok dobrovolnictví a podařilo se jim skutečně
to dobrovolnictví ve společnosti zviditelnit maximálním způsobem.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě otázka pro Aleše Sedláčka, vy máte bohatou publikační činnost, vy jste vydali mnoho metodických příruček, které
právě motivují mladé lidi k tomu, aby byli dobrovolníky v různých oblastech, řekněte, na čem pracujete konkrétním
právě v této oblasti, jestli se chystáte něco vydat, nějakou další příručku, případně jaký úspěch mají?
Aleš SEDLÁČEK, předseda České rady dětí a mládeže.
--------------------
Tak, my teď pracujeme v takové trošičku oblasti prazvláštní, která s tím ale velice souvisí, naše sdružení měly v
minulých letech veliké problémy s odlivem přízně lidí díky aférám sexuálního zneužívání dětí a mládeže, ke kterých
docházelo v církvím, ve sdruženích, byť jen ve velice mizivém procentu, pouhá tři procenta všech zneužití mladistvých
byla ve sdruženích, přesto jsme začali sledovat, že to veřejné mínění se proti nám začíná jakoby obracet a že
začínáme na tomto poli ztrácet důvěru. Jsme se inspirovali v Bavorsku a snažíme se jít proti tomu a teď pracujeme
právě na metodikách, kde budeme nabízet na třech úrovních, na úrovni preventistů napříč sdruženími, na úrovni
vedoucích těch dětských a mládežnických kolektivů a potom na ty samé děti a mládežníky samotné a pomocí těch metodik
budeme zavádět programy, kterými se budeme snažit toto eliminovat, jít jakoby proti tomu, až někdo přijde a zeptá se
nás, a co pro to děláte vy. No on pro to doposavad nikdo nic jako nedělal, tak my řekneme, my se snažíme alespoň
toto, ale my to neeliminujeme, protože to se eliminovat nedá, ale my se snažíme udělat maximum pro to, aby k těmto
jevům nedocházelo a to je zrovna ta publikační činnost, na které teď pracujeme a kterou bychom chtěli tu dobrovolnou
oblast trošičku očistit a pomoct ji.Já bych možná v této souvislosti zmínil jeden projekt, který je tomu velmi
blízký, my tomu říkáme pracovně Město dětem, my již delší dobu udílíme cenu Přístav, kdy se snažíme najít v lokální
politické sféře a na úřadech lidi, kteří významnou měrou podporují právě dobrovolníky, podporují vzniky těch nových
projektů a udílíme Přístav, jakože máme ve znaku takovou lodičku jako Česká rada dětí a mládeže, ta se kymácí na tom
moři někdy rozbouřeném a to jsou právě lidi, u kterých můžeme přistát a který nám pomůžou, mohou jít s náma, můžeme
jít spolu vedle sebe a v tom letošním roce bychom chtěli vydat publikaci, kdy i ostatním úředníkům, ostatním
starostům a ostatním poslancům bychom chtěli ukázat, že jsou tady lidé, kteří to myslí upřímně, kteří přicházejí s
iniciativou, kteří spolupracují a my bychom chtěli tyto naše partnery propagovat mezi těmi ostatními a doufat, že by
to někoho mohlo motivovat.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslední otázka pro vás dnešního vydání Studia Stop a moc poprosím o kratší odpověď, je-li možné, jaký význam má
dobrovolnictví právě v době ekonomické krize?
Aleš SEDLÁČEK, předseda České rady dětí a mládeže.
--------------------
Určitě v tom zvyšování právě kompetencí mladých lidí a jejich uplatnitelnosti na trhu práce.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stejná otázka pro Michala Kaderu do Bruselu.
Michal KADERA, ředitel společnosti Cebre v Bruselu
--------------------
Naopak, má to o to větší smysl, protože to ukazuje na to, že ať je krize nebo není krize, tak je možné něco dělat
zadarmo, dává smysl něco dělat zadarmo a v relativně střednědobém nebo krátkodobém horizontu se to celkem vyplatí,
protože uvidí tu přidanou hodnotu a ten posun do dobrovolnictví.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
A poslední otázka pro Pavla Trantinu, co konkrétního se stane po konferenci, o které jsme hovořili celé dnešní vydání
Studia Stop, jaký výstup konkrétní z ní bude?
Pavel TRANTINA, ředitel odboru pro záležitosti EU ministerstva školství
--------------------
Se budeme snažit ty závěry konference zapracovat do závěrů jednání ministrů květnového, které bude jednat o příštím
rámci spolupráce v oblasti mládeže v Evropě, to je dlouhodobá záležitost, je to strategie na několik dalších let a my
věříme, že právě dobrovolnictví a ty jeho různé formy a formy jeho podpory tam budou hrát jednu z hlavních
rolí.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik tedy závěrečná slova Pavla Trantiny, který je ředitelem odboru pro záležitosti Evropské unie ministerstva
školství, ve Studio Stop jsem hovořila také s Michalem Kaderou, který je členem představenstva Evropského fóra
Národní rady dětí a mládeže a také Alešem Sedláčkem, předsedou České rady dětí a mládeže. Pánové děkuji za návštěvu a
přeji dobrou noc.
Pavel TRANTINA, ředitel odboru pro záležitosti EU ministerstva školství
--------------------
Na shledanou.
Michal KADERA, ředitel společnosti Cebre v Bruselu
--------------------
Na shledanou, dobrou noc.
Aleš SEDLÁČEK, předseda České rady dětí a mládeže.
--------------------
Dobrou noc.
Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, děkuji za vaši účast, z technického a režijního pracoviště se loučí Markéta Bydžovská a Radvít Novák a ze studia
Českého rozhlasu 6 vám klidnou noc přeje Terezie Jirásková.