Konec českého předsednictví, MŠMT ČR

VIDEO: Sestřih tiskové konference

„Jsem přesvědčena, že aktivity mého rezortu přispěly k dobře zvládnutému předsednictví. Švédským kolegům předáváme výsledky, za které se opravdu nemusíme stydět. České předsednictví se uskutečnilo v hospodářsky i politicky složité době, přesto však skončilo úspěšně," uvedla k právě skončenému předsednictví Miroslava Kopicová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Schválená agenda v oblasti vzdělávání a odborné přípravy

V oblasti vzdělávání a odborné přípravy byly vytyčeny tři základní priority, které byly provázány se souvisejícími dokumenty a akcemi:

1. V průběhu celého předsednictví bylo hlavní prioritou přijetí strategického rámce pro evropskou spolupráci ve vzdělávání a odborné přípravě pro období do roku 2020. Jedná se o velmi důležitou agendu, kdy si členské státy vytyčují hlavní strategické cíle, priority a principy spolupráce na dalších téměř 11 let. I přes velmi rozličné názory členských zemí na jednotlivé oblasti této agendy, zejména pak na tzv. benchmarky, které určují kvantifikované cílové hodnoty přijaté všemi členskými zeměmi, tento strategický rámec byl dne 12. května 2009 jednomyslně přijat na Radě ministrů (ve formaci vzdělávání, mládež, kultura - EYC) v podobě Závěrů Rady. Významnými mezníky na cestě k přijetí tohoto dokumentu bylo schválení klíčových sdělení pro jarní zasedání Evropské Rady (přijaty na jednání Rady EYC dne 16. Února 2009) a rovněž neformální jednání ministrů odpovědných za vzdělávání ve dnech 22. -23. března 2009 v Praze.

2. Druhou velmi významnou prioritou českého předsednictví byla otázka posílení a rozvoje partnerství mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli - především s ohledem na posílení konkurenceschopnosti Evropy a podpory zaměstnatelnosti všech osob prostřednictvím rozvoje klíčových kompetencí a dovedností. V návaznosti na dvě významné akce k tomuto tématu - část neformálního jednání ministrů odpovědných za vzdělávání (22. - 23. března 2009 v Praze) a konferenci k danému tématu ve dnech 6.-7. dubna 2009 v Praze - byly projednány a na Radě ministrů (ve formaci vzdělávání, mládež, kultura - EYC) dne 12. května 2009 jednomyslně přijaty Závěry Rady pro tuto oblast[1].

12. května 2009 Rada ministrů také přijala dva hlavní operační nástroje evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy ve formě Doporučení Rady a Evropského parlamentu. Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu byl inspirován systémem kreditů pro oblast vysokoškolského vzdělávání. Nabízí nástroj pro výměnu informací, který by měl pomoci jednotlivcům k plnému využívání příležitostí k nadnárodní mobilitě, přičemž evropský referenční rámec pro zajišťování kvality by měl posílit snahu o formulaci společného pojetí zajišťování kvality a podněcovat v oblasti odborného vzdělávání a přípravy vzájemnou důvěru. K tomuto tématu české předsednictví také uspořádalo zahajovací konferenci 20. května v Praze.

3. Třetí prioritou byla modernizace vysokoškolského vzdělávání v kontextu Boloňského procesu a souvisejících evropských aktivit. V návaznosti na předcházející pracovní jednání se ve dnech 28. - 29. dubna 2009 uskutečnila v belgické Lovani konference ministrů odpovědných za Boloňský proces, kde bylo přijato komuniké vytyčující vizi další práce na období do roku 2020.

Českým předsednictvím se vinula jako červená nit podpora tématu kreativity a inovace. V této souvislosti české předsednictví uspořádalo zahajovací konferenci k Evropskému roku pro tvořivost a inovaci (7. ledna 2009 v Praze). Téma kreativity a inovací se stalo klíčovým pojmem i v případě konference k Programu celoživotního učení (7. května v Praze). V kontextu podpory nadnárodní mobility české předsednictví uspořádalo na okraji ministerské Rady v Bruselu (12. května) konferenci ke stipendiím pro západní Balkán a podílelo se na zahajovací konferenci ke druhému cyklu programu Erasmus Mundus (16. února v Bruselu).

Spolupráce v oblasti mládeže

Za účelem lepší implementace a většího zviditelnění Evropského paktu pro mládež byla klíčová sdělení vypracovaná během českého předsednictví pro jarní Evropskou radu zaměřena především na tento dokument. O Evropském paktu pro mládež proběhla diskuse ministrů, jež měla za cíl poukázat na dobré zkušenosti s implementací na národní úrovni.

Předsednictví významně přispělo k ustavení roku 2011 Evropským rokem dobrovolnictví. Nestátním neziskovým organizacím se nejprve podařilo získat podporu Evropského parlamentu. Přestože Komise byla zpočátku v tomto ohledu zdrženlivá, argumentovala svým končícím funkčním obdobím, přislíbil komisař Ján Figel´, na základě dopisu a osobních intervencí ministra Lišky, podporu Komise realizaci roku 2011 s tímto zaměřením během snídaně předsednického tria se zástupci mládeže. Dobrovolnictví bylo také hlavním tématem Evropské konference o mládeži, pořádané v březnu v Praze.

Na květnovém jednání Rady ministrů bylo formou závěrů přijato Vyhodnocení současného Evropského rámce spolupráce v oblasti mládeže, jež uzavírá první osmileté období od roku 2001 a navrhuje základní směřování v dalších letech. Ty byly diskutovány v rámci tradičního Setkání mládeže a Setkání vrchních ředitelů zodpovědných za mládež počátkem června v Praze. Švédsko naváže přípravou nového rámce spolupráce.

Výzkum, vývoj a inovace

Předsednicí ve spolupráci s generálním sekretariátem Rady vypracovalo text za oblast výzkumu a vývoje pro Dokument o klíčových otázkách (Key Issues Paper), který sloužil jako základ pro diskusi na pracovní skupině a posléze byl schválen na březnové Radě pro konkurenceschopnost. Hlavním poselstvím bylo alespoň zachovat úroveň výdajů na výzkum a vývoj i v období ekonomické recese; to jednohlasně podpořily všechny členské státy. Dále byl vysloven požadavek na efektivní využívání a hodnocení využití těchto investic.

Na květnovém jednání Rady pro konkurenceschopnost byla nalezena politická dohoda o návrhu Nařízení o právním rámci Společenství pro evropské konsorcium výzkumných infrastruktur (ERIC); právní rámec má bezprostřední vliv na budoucnost výstavby velkých výzkumných infrastruktur v Evropě. Cílem návrhu bylo ustanovit novou právní formu výzkumné infrastruktury na evropské úrovni a také dosáhnout, aby nově založené výzkumné infrastruktury získávaly status mezinárodní organizace a byly tak osvobozeny od platby DPH. Ve svých závěrech se Rada zabývala i výstavbou velkých infrastruktur v kontextu regionálního rozvoje. Kromě zlepšení řízení a hodnocení infrastruktur výzkumu se závěry k tomuto tématu týkají také nerovnoměrného rozložení těchto zařízení v rámci Evropy. Rada se dále zabývala efektivitou investic do výzkumu v kontextu závěrů týkajících se hodnocení dopadů rámcových programů a také problematikou rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu.

V návaznosti na výsledek jednání prosincové Rady pro konkurenceschopnost, kde byly přijaty závěry Rady k Lublaňskému procesu - VIZE ERA 2020, přijala Rada v květnu závěry k realizaci ERA, jejichž přílohou je i zpráva o jejím aktuálním stavu a nástrojích výzkumu pro realizaci ERA. V neposlední řadě obsahuje i návrhy kroků k uskutečnění této VIZE vypracované českým předsednictvím. Švédsko v této souvislosti deklarovalo svoji připravenost převzít štafetu v rámci svého předsednictví a rozpracovat další kroky v souvislosti s budoucím řízením Evropského výzkumného prostoru.

Během předsednictví se také uskutečnilo šesté zasedání Rady pro vesmír. Její členové kladli velký důraz na nutnost posílení inovací a výzkumu v souvislosti s kosmickými aktivitami, na vliv těchto aktivit na zvýšení konkurenceschopnosti, na nutnost spolupráce s malými a středními podniky a na bezodkladnou implementaci programu Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti, jehož strategickým cílem je docílit harmonizace mezi roztříštěnými národními standardy v oblasti globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti v rámci celé EU. Přínos kosmického výzkumu pro rozvoj inovací a konkurenceschopnosti v kontextu Evropského plánu ekonomické obnovy byl potvrzen i v rámci přijetí stejnojmenného usnesení Radou pro konkurenceschopnost. V oblasti inovací schválila květnová Rada pro konkurenceschopnost zprávu předsednictví o pokroku v inovacích, která shrnuje a hodnotí aktivity realizované v rámci plnění Evropské inovační strategie.

Předsednictví se podařilo nalézt shodu s Evropským parlamentem, Radou a EK v případě návrhu EK na zřízení Evropského metrologického výzkumného programu, který má spojit 22 národních metrologických výzkumných programů s cílem zvýšit účinnost a efektivnost veřejného výzkumu v oblasti metrologie.

Spolupráce v oblasti sportu

V dubnu 2009 se v Praze uskutečnilo neformální setkání ředitelů odpovědných za oblast sportu členských zemí. Rolling Agenda navázala na rozpracovaná témata FR PRES a aktuální problematiku sportu, kterou se zabývá Bílá kniha o sportu. Česká republika se prezentovala ve dvou schválených prioritách - Autonomie sportu a dobrovolnictví ve sportu.

Akcí v gesci MŠMT pořádaných v ČR se zúčastnilo téměř 4 500 delegátů. 28 akcí týkajících se vzdělávání, mládeže, sportu i vědy a výzkumu pořádaných v ČR trvalo v souhrnu 60 dnů, tzn. téměř 2 měsíce času. Kromě vlastních akcí podpořilo MŠMT svou záštitou a účastí svých zástupců řadu dalších doprovodných odborných a kulturních akcí. Mezi ty nejviditelnější akce patřily tyto:

4 formální rady ministrů v Bruselu (únor, březen a 2x květen)
2 neformální rady ministrů v Praze (březen a květen)
jednání ministrů Boloňského procesu v Lovani
10 konferencí na vysoké úrovni v oblasti vzdělávání, odborného vzdělávání, mládeže a výzkumu a vývoje; 12 uzavřených výjezdních jednání různých pracovních skupin Rady či jiných odborných jednání,
4 zasedání vrchních ředitelů (zodpovědných za evropskou spolupráci ve vzdělávání, za odbornou přípravu, za vysoké školství a za mládež)
řada monotématických konferencí v Bruselu, Soluni, Oslo, Stockholmu Sarajevu apod.

Za účelem přípravy všech dokumentů řídili zástupci MŠMT v Bruselu a v Praze 7 zasedání Výboru pro vzdělávání a 6 zasedání Pracovní skupiny pro mládež. Dále se účastnili jednání dalších pracovních skupin Rady, řízených zástupci Stálého zastoupení Brusel, a připravovali pro ně podklady, vedli řadu bilaterálních jednání k prosazení závěrů.

Celkový rozpočet na CZ PRES v gesci MŠMT byl vyčíslen ve výši cca 44 500 000 Kč ze státního rozpočtu a cca 14 000 000 Kč z EK v rámci grantů, které se podařilo na zabezpečení 9 akcí získat. Z uvedených prostředků byly hrazeny ponejvíce náklady spojené se zabezpečením výše uvedených akcí, cestovní náklady na pracovní cesty, mzdové náklady a další. V tuto chvíli nelze vyčíslit konečný stav z důvodu stále dobíhajících plateb, nicméně rozpočet by neměl být překročen.

Veškeré činnosti související se zajištěním CZ PRES byly výhradně zabezpečeny zaměstnanci MŠMT, případně zaměstnanci jeho přímo řízených organizací. Ani na samotnou organizaci jednotlivých akcí nebyly najímány žádné konferenční agentury ve snaze ušetřit finanční prostředky státního rozpočtu. Na obsahovém zabezpečení CZ PRES se na MŠMT zabývalo na plný úvazek cca 10 zaměstnanců, vedle své běžné činnosti se na CZ PRES různou měrou podílelo dalších cca 30 zaměstnanců z hlediska obsahu. Na organizačním zabezpečení CZ PRES se na plný úvazek zabývali 4 zaměstnanci a dále 6 zaměstnanců se organizační stránkou CZ PRES zabývalo převážnou část pracovního úvazku.

Na logistickém zabezpečení CZ PRES bylo na MŠMT vytvořeno nově 9 pracovních míst již v roce 2008, která pro rok 2009 byla snížena a přepočtena na 7 pracovních úvazků. Tito nově přijatí zaměstnanci mají smlouvy na dobu určitou v průměru do konce září 2009. Stěžejní tým zaměstnanců zabezpečující CZ PRES odpracoval na přípravách a průběhu CZ PRES bezpočet hodin přesčasů, v průměru se jedná minimálně o 20 hodin přesčasu na zaměstnance za měsíc, výjimkou nejsou ani přesčasy přes 60 hodin za měsíc včetně víkendů a svátků. Za toto nasazení byli uvedení zaměstnanci platově ohodnoceni dle mzdových tabulek jako běžní zaměstnanci státní správy.

Přehled všech uskutečněných akcí naleznete na webu MŠMT:

[1] Závěry Rady k posílení partnerství mezi vzdělávacími institucemi a sociálními partnery, zejména zaměstnavateli v kontextu celoživotního učení.

Mgr. Tomáš Bouška
tiskový mluvčí MŠMT pro CZ PRES
tel.: +420 257 193 426
fax: +420 257 193 753
e-mail: tomas.bouska@msmt

MŠMT ČR

Navigace

Moje menu

Naposledy čtené články

Vyhledávání

Přepínání jazyků