Mezinárodní sankce – souhrn omezujících opatření, jež mezinárodní společenství (OSN, EU) používají jako nástroj k udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, k ochraně základních lidských práv a k boji proti terorismu – jsou přijímány příslušnými orgány (Rada bezpečnosti OSN, Rada EU) v podobě rezolucí či rozhodnutí a nařízení. Mohou spočívat např. v omezení obchodu a služeb včetně peněžních služeb a služeb na finančních trzích, v omezení cestování konkrétních fyzických osob, v omezeních na úseku dopravy a spojů, technické infrastruktury, ale i na poli vědeckotechnických, případně i kulturních a sportovních styků.
Opatření stanovená na evropské úrovni formou nařízení jsou přímo použitelná ve všech členských státech Evropské unie, a to bez nutnosti jakékoli implementace do vnitrostátního práva. Omezení stanovená v těchto nařízeních jsou povinny dodržovat všechny fyzické i právnické osoby, na které se vztahuje právo Evropské unie, Českou republiku nevyjímaje.
Mezi činnostmi, jejichž poskytování může být mezinárodními sankcemi omezeno, figuruje poskytování technické pomoci, která může mít podobu pokynů, poradenství, školení, předávání pracovních znalostí či dovedností nebo konzultací. Za formu technické pomoci je proto považováno i poskytování vzdělávání formou vysokoškolského studia. Se zákazem technické pomoci se můžeme setkat prakticky ve všech sankčních předpisech, které zakazují nebo omezují vývoz určitého zboží či technologií (nejčastěji tzv. zboží a technologie dvojího užití a vojenský materiál a technologie), a proto je potřeba při přijímání studentů a výzkumných pracovníků ze sankcemi dotčených států zvýšené obezřetnosti.
Související oblastí, již je potřeba mít na zřeteli, je tzv. nehmotný přenos technologií, především v jaderné oblasti, a to s ohledem na skutečnost, že předávání rizikových informací může mít formu technických údajů, poučení, výcviku, konzultací apod. Riziko nehmotného přenosu technologií tak může existovat jak při studiu specifických vysokoškolských oborů či řešení výzkumných projektů, tak při pořádání konferencí s mezinárodní účastí.
K dané problematice více viz Příručka technické pomoci a nehmotného přenosu technologií
zpracovaná Finančním analytickým úřadem: 
Prirucka_technicke_pomoci.pdf.
Zdůrazňujeme, že je nezbytné, aby vysoké školy v České republice dodržovaly závazná ustanovení jednotlivých mezinárodních smluv a evropských i vnitrostátních právních předpisů (zejména jednotlivá přímo použitelná nařízení Rady (EU), zákon č. 69/2006 Sb. o provádění mezinárodních sankcí atp.) a odpovědně v tomto směru vyvíjely činnost. V případě zjištění porušení platných mezinárodních sankcí upozorňujeme na nebezpečí postihů (od citelných peněžních postihů v podobě pokut až po trestní odpovědnost konkrétních osob vyplývající z § 171d trestního zákona – trestný čin „porušování mezinárodních sankcí“).
Vnitrostátní koordinací při provádění mezinárodních sankcí v České republice je od 1. 1. 2017 pověřen Finanční analytický úřad. Jako právní nástupce Finančního analytického útvaru Ministerstva financí ČR plní funkci tzv. kompetentního orgánu. Na webových stránkách https://www.financnianalytickyurad.cz/mezinarodni-sankce.html lze nalézt podrobnější informace týkající se problematiky mezinárodních sankcí.
Plné znění rezolucí Rady bezpečnosti OSN v anglickém jazyce je k dispozici na: http://www.un.org/en/sc/documents/resolutions/. Přehled platné sankční legislativy EU zájemci naleznou v Sankční mapě EU na adrese https://www.sanctionsmap.eu/#/main. Platná znění právních předpisů EU jsou k dispozici na adrese http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm.
Stanovisko Komise ve věci poskytování technické pomoci (resp. zahrnutí vysokoškolského vzdělávání pod technickou pomoc) je k dispozici na https://ec.europa.eu/info/files/190805-opinion-technical-assistance-prohibition_en.
