Poslechněte si (od 20:24
min.)
Stáhněte si
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Plánované škrty v˙rozpočtu už teď začínají bujet do ryze praktických problémů. Například někteří hejtmani varují, že
jestli Ministerstvo školství bude právě kvůli omezeným financím trvat na slučování základních a středních škol, můžou
být třídy přeplněné. Výjimkou by nemuselo být třeba 30 dětí v˙každé z˙nich podobně jako v˙80. letech minulého
století. Ministryně školství Miroslava Kopicová ovšem tvrdí, že optimalizací by se podařilo ušetřit peníze, později
využitelné k˙navýšení platů pedagogů. Myslíte si, že je rozumné rušit nebo slučovat školy nebo jste proti tomu? Svoje
otázky nebo názory můžete psát na e-mailovou adresu radioforum@rozhlas
cz nebo sms ve tvaru rf mezera a váš text na číslo 90˙777
03. Pozvání do diskuse Radiofóra přijali náměstek ministryně školství Jindřich Kitzberger, dobrý večer.
Host (Jindřich Kitzberger):
Dobrý večer.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
A taky náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Sekanina, dobrý večer i vám.
Host (Pavel Sekanina):
Dobrý večer.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane náměstku Sekanino, Olomoucký kraj je alespoň podle zpráv z˙médií zásadně proti slučování škol. Z˙jakého
důvodu?
Host (Pavel Sekanina):
No já bych to zásadně proti slučování, já bych to trošičku upřesnil. Kraje vznikly od roku 2001, převzaly trojetapově
celou síť škol a skutečně ta byla značně přebujelá. Nicméně od toho roku 2001 nemůžu říct, jak které kraje, ale
většinově už tu optimalizaci dělaly a třeba jenom konkrétně v˙Olomouckém kraji z˙původně převzatých 168 subjektů,
kromě středních škol i jiná školská zařízení, je jich v˙této chvíli 126. To znamená, že už zaniklo 42 subjektů, to je
čtvrtina. Takže ta optimalizace a to zeštíhlování sítě škol se skutečně děje, takže nedá se říct, že bych byl proti
tomu. Ale zase ve srovnání s˙jinými kraji máme poněkud fóra, s˙prominutím, mohu-li použít toto slovo, máme jakýsi
předstih, takže teď ten masivní pokles populace 15letých se nás natolik nedotkne, neboť ta síť škol je na to už
připravená.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Vy už jste to v˙podstatě předvídali, tedy dá se říct, že vy nejste proti optimalizace zásadně, ale proti další
optimalizaci, protože říkáte, že už ji máte za sebou.
Host (Pavel Sekanina):
Přesně tak. Tady byla, zde byla řízena, my jsme s˙těmi čísly a s˙analytickými, s˙analýzami pracovali a skutečně
čtvrtina subjektů dolů oproti té převzané a skutečně jako poněkud zbytnělé síť škol hovoří za vše.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Rozumím vám. Pane náměstku Kitzbergre, prosím vás, myslíte si, že stejně jako Olomoucký kraj i ostatní kraje už
optimalizaci začaly a z˙větší části ji mají za sebou? Myslíte si, že vyslyší vaše volání po redukci, slučování škol
následné? Nebo máte zmapováno, že většina krajů ještě tento problém neřešila?
Host (Jindřich Kitzberger):
Tak v˙nějaké míře už to řešil každý kraj, ale opravdu ta míra se liší. To znamená, každý kraj je v˙této chvíli v˙jiné
pozici trochu a já chci říci, že ten problém není tak dramatický, jak možná v˙médiích vyplývá. Jde opravdu o to, my
jsme v˙rámci dialogu s˙kraji toto téma zařadili jako jedno z˙témat, o kterých si myslíme, že by jim kraje měly
věnovat velkou pozornost, protože ten propadu počtu 15letých je tam zřetelný a během 5-6 let ubude víc jak čtvrtina
dětí na úrovni středoškolského studia. Takže je logické, že by, už jak zní slovo optimalizace, se měla vyvážit nějaký
rozumný stav mezi počtem dětí a počtem škol, ale vůbec to neznamená nějaké 30členné třídy, většinově tak, jak to
zaznělo v˙některých sdělovacích prostředcích
Moderátor (Veronika Sedláčková):
To se stát nemůže podle vás, že se v˙jedné třídě sejde 30 dětí, pokud budou školy rušeny?
Host (Jindřich Kitzberger):
Tak stát se to samozřejmě může, ono se to stává běžně už dneska a v˙minulých letech. Musíme se podívat na ta makra
čísla. Pokud jde o počet žáků ve třídě, tak už řadu let tenhle ukazatel plynule klesá a dneska jsme v˙podstatě na
úrovni vyspělých zemí Evropské unie v˙tomto čísle, počet žáků na třídu. Samozřejmě, že jsou případy 30členných tříd
tak, jako jsou případy 15členných tříd, ale musíme brát to makro číslo, ten průměrný počet a ta situace se může
místně lišit.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane náměstku Sekanino, v˙Olomouckém kraji, tam jak je to s˙počtem žáků ve třídách, pokud máte tyto údaje, je to spíš
těch 20 nebo spíš těch 30 na třídu?
Host (Pavel Sekanina):
Takhle, můžu vám to říct přesně. Na gymnáziích je ten počet tříd blížící se 30, někde i přes 30. Na středních
odborných školách ten počet tříd kulminuje mezi 25-28 a u středních odborných učilišť je nižší, je kolem 20. Ale
vzhledem k˙tomu, jak jsem říkal, že tady už jakési zeštíhlení a jakási redukce sítě škol proběhla a řada škol
integrovala, spojila se a institucionálně zanikla, tak to naše číslo je, globální číslo je 25,5, to je 85procentní
naplněnost. Já si myslím, že je to docela dobré číslo a říkám, vyplývá to z˙toho, že se systematicky od roku 2001
s˙tím, s˙tou sítí škol pracovalo a především jsme v˙těch prvních letech, kdy kraje převzaly síť škol, já se bavím o
segmentu středního školství, základní školy zřizují města, obce
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Tedy to nese už výsledky, ta vaše aktivita, protože dá se říct, že teď už má osmý rok?
Host (Pavel Sekanina):
Prosím?
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Teď už osm let se o to snažíte, nese to svoje výsledky?
Host (Pavel Sekanina):
Přesně tak. Takže ta naplněnost 85 procent je poměrně vysoké číslo a přidá-li se k˙tomu jakási motivace zejména
v˙některých oborech středních odborných učilišť, tak je to to, po čem trh práce volá.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane náměstku Kitzbergre, nebojíte se, že pokud by se víc zaplnily třídy, pak by na ně nebylo možné aplikovat nové
metody výuky, které jsou zpravidla koncipovány na menší počet žáků ve třídách?
Host (Jindřich Kitzberger):
Tak to já si nemyslím, že by byly koncipovány na menší počet, já myslím, že ty metody jdou použít s˙tím
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Já se omlouvám, že vám do toho skáču, někteří ředitelé škol říkají, že jejich plány výuky jsou právě šity na míru
menšímu počtu dětí v˙jednotlivých třídách, z˙toho vycházím.
Host (Jindřich Kitzberger):
Já chápu, že menší počet dětí ve třídě vždycky je snadnější a lze tam použít daleko větší spektrum metod, pro toho
učitele je to lepší. Na druhou stranu jestli je ve třídě dětí 20 nebo 25 si myslím, že v˙těch metodách nehraje zase
takovou roli. Ta reforma, která ve školství byla nastavena, nijak nepočítala s˙tím, že by byla šita na výrazně menší
průměrné počty žáků ve třídách. Samozřejmě že počet dětí ve 30 nebo dokonce více je pro vyučování špatně a nejenom ty
nové metody, ale jakékoliv jiné se tam prosazují velmi těžko. Ale jestli tam má být těch dětí 20, což je třeba teď
průměrné číslo na prvním stupni nebo 22, to si myslím, že z˙hlediska je úplně jedno.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane náměstku Sekanino, myslíte si, že je to jedno, jestli je ve třídě 20 nebo 25 žáků, pokud se na ně mají uplatnit
moderní metody výuky?
Host (Pavel Sekanina):
Tak je rozdíl mezi, já znám spíš ten segment středního školství. Já jsem tam bezmála 20 let působil. Já si myslím, že
ten, že jako rozdíl samozřejmě je 30 nebo 32 nebo 33 až do 10 procent nad to magické číslo 30 a rozdíl 20. Tam
pochopitelně že ten rozdíl je. Ale pakliže se jedná o dva nebo o tři žáky ve třídě, tak i co se týká dělení tříd a
praktického dopadu tohoto kroku, tak si myslím, že ten rozdíl není. Nicméně já bych opravdu lehce zavaroval a
doporučil bych, pakliže smím, Ministerstvu školství, aby opravdu rozlišovalo, aby jako centrální orgán rozlišovalo
před jakousi nucenou optimalizací v˙různých lokalitách této země a ve všech 14 krajích, protože někde by to bylo
skutečně možná kontraproduktivní.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Já předpokládám, pane náměstku Kitzbergre, poměrně optimisticky, že to Ministerstvo školství dělá, že nebudete chtít
paušálně po všech krajích, aby optimalizovaly, tedy rušily nebo slučovaly školy procentuálně stejně?
Host (Jindřich Kitzberger):
Tak určitě ne. Hlavně my takové kompetence ani nemáme, to je čistě v˙rukou krajů, jakým způsobem
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Ale můžete doporučovat.
Host (Jindřich Kitzberger):
Můžeme doporučovat, můžeme naznačovat, ale můžeme jedině říkat, aby kraje optimálně nastavily ten poměr mezi počtem
škol a počtem dětí a že pokud se to podaří nastavit třeba tak jako v˙Olomouckém kraji, jak to tady zaznělo, protože
ta naplněnost dneska je menší než 70 procent v˙průměru celorepublikovém, u základních škol dokonce 60 procent, tak
samozřejmě pokud se to podaří aspoň částečně, tak také dosáhneme zvýšení platů učitelů. Protože je logický vztah mezi
počtem dětí na učitele a jeho platem.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
To je otázka, která měla následovat. Jaké úspory předpokládáte, pokud už tedy ta optimalizace je pro vás viditelná i
v˙tomto ohledu a měly se všechny ty uspořené peníze vrátit na platech pedagogů?
Host (Jindřich Kitzberger):
Tak oni se vrátí, protože ten poměr mezi počtem žáků a počtem učitelů, bude-li se zlepšovat v˙tom smyslu, že se
optimálně nastaví, tak samozřejmě na jednoho učitele bude v˙průměru připadat více peněz v˙oblasti mzdových
prostředků.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane náměstku Sekanino, ani možnost finančního přilepšení pro učitele by vás nepřesvědčila, že by stálo za to ještě
víc zefektivnit systém školství v˙kraji, i když rozumím vašim argumentům, že se o to snažíte osm let a nese to svoje
výsledky?
Host (Pavel Sekanina):
To záleží na vývoji populace těch 15letých a skutečně ta křivka klesá a takový kulminační bod, kdy už se to, kdy už
to níže nepůjde, bude 1.9.2011. Teď mám, tedy školní rok 2011-12. Samozřejmě, že k˙tomu může dojít, ale tam už si to
vlastně zájem o studium a přihlášky na střední školy různého typu, počínaje gymnázii a konče středními odbornými
učilišti, vynutí samo. Ale říkám, výhodu mají ti zřizovatelé obecně teď, kraje, obce, města, kteří do té sítě škol už
sáhli, když byly první signály toho poklesu populace. Takže může k˙tomu klidně dojít, ale je třeba rozlišovat, kdo už
tyto kroky učinil dříve a kdo do té sítě škol příliš nesahal.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane náměstku Kitzbergre, prosím už jen krátce na okraj, Ministerstvo školství když zpracovává analýzu, předpokládám,
že to tak je, té optimalizace a z˙jakých vycházíte demografických údajů? Předpokládáte, že dětí bude ubývat,
přibývat? V˙posledních šesti letech říká se, že se jich narodilo víc než před tím.
Host (Jindřich Kitzberger):
Tak určitě máme prognózy těch populačních křivek až do roku 2020. Je to tak, že na úrovni středoškolské bude teď
zhruba 5-6 let dětí výrazně ubývat, pak se začne ta křivka mírně zvedat, ale je fakt, že ani poté, co vlastně přijdou
ty silnější ročníky, o kterých teď mluvíte, tak se to nevrátí na ten někdejší stav naplněnosti. Takže ale je potřeba
počítat s˙tímto nárůstem dětí, který teď je zhruba na úrovni začátku prvního stupně základní školy a v˙mateřských
školách, tak samozřejmě s˙tím je potřeba počítat a stejně tak, jak jsem mluvil o žádoucích úsporách, tak je potřeba
varovat zejména obce před unáhlenými kroky a rušením škol, je potřeba vždycky v˙tom daném místě si udělat tu prognózu
počtu dětí, aby potom za pět, za deset let nezjistili, že nemají budovy na tolik dětí, kolik tam je. Takže je potřeba
to dělat velmi opatrně.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
To radí náměstek ministryně školství Jindřich Kitzberger, děkuji vám za účast v˙diskusi, na shledanou.
Host (Jindřich Kitzberger):
Na shledanou.
Moderátor (Veronika Sedláčková):
A děkuji i náměstkovi hejtmana Olomouckého kraje Pavlu Sekaninovi, na shledanou.
Host (Pavel Sekanina):
Na shledanou, pěkný večer.
