Jaké jsou vzdělanostní šance dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí?, MŠMT ČR

VIDEO: Sestřih tiskové konference

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška stanovil při svém nástupu do funkce jako jednu z hlavních priorit podporu vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním. I nyní, kdy se jeho působení v čele resortu chýlí ke konci, pokládá Liška další aktivity na poli odstraňování nerovností a podpory sociálních programů ve školství za jednu z nejdůležitějších součástí agendy MŠMT.

„Naším cílem je dosáhnout vyššího podílu dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí v hlavním vzdělávacím proudu. Čím více jich bude docházet do „běžných" základních škol, čím více se nám podaří realizovat koncept inkluzivního vzdělávání, tím úspěšnější budou tyto děti v dalším životě. A zdaleka se to netýká jen Romů," říká ministr Liška.

Z jeho popudu už před časem vznikla na MŠMT samostatná skupina pro sociální programy ve školství (vede ji náměstkyně Klára Laurenčíková). V souvislosti s potenciálně diskriminačním zacházením s romskými dětmi představuje zmapování vzdělávací situace žákyň a žáků ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí důležitý krok.

„Aby ministerstvo získalo přehled o aktuální situaci ve školách, zadalo ke zpracování dvě rozsáhlá sociologická šetření u společností GAC a Člověk v tísni, která mapují postavení sociálně znevýhodněných dětí ve vzdělávacím systému," vysvětluje náměstkyně Laurenčíková.

K provedení takového druhu výzkumu se Česká republika zavázala i v reakci na více než rok starý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva v kauze D.H. a ostatní. Rozsudek konstatoval, že český vzdělávací systém se vůči romským dětem projevuje diskriminačně. Potvrdil tak, na co dlouhou dobu upozorňovaly mnohé nevládní organizace: že do škol pro žáky s lehkým mentálním postižením docházejí i romské děti, jejichž handicapem není mentální postižení, ale pouze sociální znevýhodnění.

„Takové údaje nesmíme podceňovat. Chceme je naopak prověřit a na jejich základě pak podpořit opatření, která pomohou zmírňovat důsledky sociálního znevýhodnění. A to nejen u romských dětí. Opatření ministerstva jsou zacílena tak, aby umožnila rovné šance ve vzdělávání všem dětem," zdůrazňuje Laurenčíková a dodává, že bez těchto statistických dat nebudeme schopni úspěšně realizovat systémové změny.

Na studie, které si MŠMT objednalo u společností GAC a Člověk v tísni (přílohou tiskové zprávy jsou stručné závěry těchto studií), navazuje podle Laurenčíkové šetření prováděné Ústavem pro informace ve vzdělávání. To má zjistit, podle jakých vzdělávacích programů jsou sociálně znevýhodnění žáci vzděláváni nejčastěji. Údaje získané pomocí tohoto šetření mají napomoci efektivnějšímu uskutečňování Akčního plánu realizace koncepce včasné péče o děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí. Pochybnosti, které se v souvislosti s postupem MŠMT objevily v tisku, vyvracejí jak neziskové organizace, tak zahraniční experti. Podle jejich názoru je získávání takových dat legitimní a potřebné.

DÁLE ČTĚTE: