Vážené kolegyně, vážení kolegové,
když jsem nastoupil v roce 2010 do své funkce, vycházel jsem při stanovení cílů resortu z programového prohlášení
vlády a ze svých tří klíčových bodů. Na těch i po roce a půl svého působení na ministerstvu trvám a snažím se je
naplňovat.
Zaprvé je to podpora učitelů, a to jak z pohledu ekonomického, tak z hlediska jejich prestiže. Uvědomuji si, že
ministr školství musí vždy stát na straně učitelů, ctít jejich náročnou a odpovědnou práci a snažit se, aby jejich
práce byla vysoce hodnocena i v očích veřejnosti. Z toho důvodu jsem také učitelům jako jediné skupině dvakrát po
sobě přidal peníze přímo do tarifů.
Druhým klíčovým bodem je zvýšení kvality českého školství. Nastoupil jsem do velice rozvolněného systému. Potom, co
byli učitelé po desetiletí zvyklí na osnovy, přišla revoluce v podobě rámcových a školních vzdělávacích programů.
Protože si velmi vážím práce pedagogů, kterou při tvorbě školních vzdělávacích programů vynaložili, tak jsem z tohoto
trendu nevybočil, pouze do něj chci vnést prvky kvality. Přistoupil jsem na státní maturity, i když mi jejich
administrativně a ekonomicky náročná forma nebyla blízká. Důležitost zavedení plošného měření výsledků při ukončování
středních škol však převážila.
Postupně se chystáme na ověřování výsledků znalostí v 5. a 9. ročnících. Cílem je především zajistit zpětnou vazbu
učitelům a dodat jim podporu pro další práci. Důležitým prvkem zde bude přidaná hodnota školy, tedy jak se změní
výsledky konkrétního žáka od 5. do 9. ročníku, kam škola dítě dokáže posunout. Díky celorepublikovému srovnání budou
moci učitelé, žáci a jejich rodiče lépe zjistit, v čem jsou dobří a kde je třeba ještě přidat.
Mým třetím cílem je nastavit efektivní využívání finančních prostředků ve školství. Peněz není mnoho, ale horším
problémem je jejich nespravedlivé a neefektivní přerozdělování. Školství je zavaleno byrokracií a finanční toky někdy
směřují do vedlejších a nedůležitých aktivit. Od doby svého nástupu jsem výrazně omezil byrokracii na úřadě. Jenom za
rok 2011 jsem propustil 228 zaměstnanců a úsporu kolem 460 milionů korun jsem použil na několik věcí - kromě jiného
na posílení platu učitelů, nebo na doktorandy a postdoktorandy v Praze, kteří nemohou být financováni z evropských
peněz. Zrušil jsem šest ostatních přímo řízených organizací, které extrémně zatěžovaly vedení škol
administrativou.
Včera vláda schválila novou tabulku platových tarifů pro učitele. Na rozdíl od minulého roku, kdy dostali přidáno ti
začínající (nástupní plat se z 14.500 Kč zvýšil na 20.000 Kč), jsou tentokrát oceněni převážně zkušenější učitelé.
Vedle toho došlo ke sjednocení tabulek kvalifikovaných a nekvalifikovaných pedagogů - přidáno tedy dostávají úplně
všichni. Ano, byl zrušen i "věkový automat" s tím, že pro nepedagogické pracovníky tento automat neplatí již od
letošního roku. Ani k České školní inspekci, ani na ministerstvo školství se nedostal žádný případ, kdy by byla v
tomto směru zneužita pravomoc ředitele. Jsem přesvědčen, že ředitelé budou této své kompetence využívat pozitivním
způsobem pro ocenění mimořádné kvality učitele a ve školství nebude docházet ke křivdám. Sám k tomu vyzvu ředitele
osobním dopisem.
V době ekonomické recese jsou učitelé jedinou skupinou, která dvakrát po sobě dostává přidáno. Hodlám v tomto trendu
pokračovat, peníze navíc se budu snažit získat z efektivního chodu celého školství. Pokud ušetřím finance na
byrokracii a přebujelé síti škol, použiji je na zaplacení kvalitních pedagogů.
Jsem hrdý na to, že stojím v čele resortu, v němž pracují učitelé – lidé, kteří jsou odpovědní za vzdělávání mladé a
budoucí generace. Děkuji Vám za Vaši náročnou a smysluplnou práci.
Josef Dobeš,
ministr školství, mládeže a tělovýchovy