"Chceme, aby 4 miliardy ze strukturálních fondů šly formou zjednodušeného režimu přes kraje přímo do škol," uvedla Miroslava Kopicová při příležitosti zahájení nového školního roku. Zároveň také slíbila, že ministerstvo připraví během dvou měsíců pro školy tzv. šablony, které nahradí psaní složitých projektů. Jak tedy ministerstvo tento slib plní?
Čas, kdy školy budou mít šablony k dispozici, je v řádu dní. Hned po svém nástupu jsem zrychlení čerpání peněz ze strukturálních fondů slíbila. Nyní, v souvislosti s balíčkem ministra Janoty, se škrtáním rozpočtu i se snižováním platů učitelů, vnímám naléhavost jejich čerpání ještě více. Musím však podotknout, že mé myšlence zajistit rychlý vstup strukturálních fondů do základních škol, a zaplnit tak největší mezery, které tam existují, tzn. navýšení platů učitelů a nákup pomůcek, velmi přispěla Evropská komise, především direktorát vedený Vladimírem Špidlou. Evropský sociální fond, který je v jeho gesci, totiž výrazně zjednodušil proceduru pro čerpání peněz z evropských fondů. A my jako první tento prostor využijeme a procedury absolutně zjednodušíme. V podstatě to znamená, že poprvé se budou peníze přidělovat, aniž se musí psát skutečný projekt.
Opravdu budou šablony tak jednoduché, že je bude moci využít každá škola? Nebude to pro ně jen další administrativní zátěž bez následného efektu?
Osobně vycházím právě z toho, že řada škol, zvláště ty malé, na napsání projektu kapacitu nemají, a ani ji mít nemohou. Nemohou si dovolit ani najmout odborníky, kteří by projekt sepsali. Nejenže by je nemohli zaplatit, mnohdy by je na trhu ani nenašli. Proto věřím, že náš nový koncept, na který se všichni moc těšíme, školám hodně pomůže.
V čem konkrétně tento koncept spočívá?
Jeho princip je založen na tom, že jsou vytvořeny tzv. šablony. Celkem je jich sedm a jejich témata v sobě zahrnují i podporu vzdělávání učitelů, dělení hodin a zlepšení podmínek při výuce. Obsahují však také jasné instrukce, na co se mohou dané finanční prostředky využít a jak. Okruhy jsme vybírali tak, aby pokrývaly oblasti, které se dlouhodobě ukazují při vzdělávání v základních školách jako problematické. Proto je první okruh zaměřen na čtenářskou a informační gramotnost, druhý na cizí jazyky, třetí na využívání ICT, čtvrtý na matematiku, pátý na přírodní vědy, šestý na finanční gramotnost a poslední na inkluzivní vzdělávání. Jednotlivé okruhy pak obsahují několik šablon, ze kterých si škola může vybrat jednu nebo více. Podle toho, na co chce peníze využít. Součástí každé šablony je i návod, jak s ní pracovat.
Můžete mi uvést konkrétní příklad šablon třeba pro cizí jazyk?
Samozřejmě, tady nabízíme celkem tři. První šablona umožňuje využít prostředky na jazykové kurzy pro učitele cizích jazyků v České republice, druhá na jazykové kurzy v zahraničí včetně studijních cest. Třetí je zaměřena na dělení hodin cizího jazyka, včetně možnosti vybavení učeben, nákupu pomůcek, zajištění platu učitelů a podobně. Jsou tu ale i některé finančně náročné šablony, jako je například podpora vzdělávání v přírodních vědách. Zde se mohou využít prostředky například na praktickou výuku, na vybavení laboratoře, zajištění různých exkurzí a samozřejmě i na dělení hodin nebo vzdělávání učitelů.
Zaměření šablon znám, přesto mám stále pochybnosti o jednoduchosti jejich vyplňování. Lze tento princip představit nějak zjednodušeně?
V rámci tohoto modelu si představuji, že vše bude fungovat takto. Škola si vybere příslušné téma a příslušnou šablonu. Do dotazníku pak například vyplní: "Chceme podpořit výuku ICT, proto mimo jiné nakoupíme tolik a tolik počítačů do počítačové učebny." Od nás dostane jasný pokyn, v jakém rámci se pohybuje jednotková cena, kterou si škola může nakoupit. Škola také vyplní počet učitelů, které bude chtít dovzdělat, a od ministerstva bude opět vědět, že cena kurzu pro jednoho učitele se může pohybovat do takové a takové výše. Zkrátka, součástí šablony bude vedle zaměření i výčet oprávněných nákladů, na které mohou být prostředky využity. Na základě toho si škola spočítá, kolik prostředků pro realizaci dané šablony bude potřebovat.
Máte už vyčísleno, kolik peněz budou moci základní školy ze strukturálních fondů vyčerpat? A kolik v průměru připadne na jednu školu?
Ano. Celkový objem prostředků určený pro všechny základní školy, s výjimkou pražských, činí asi 4,5 miliardy korun. Tento ohromný rozpočet proteče přes krajské úřady až k jednotlivým školám. Na jednu školu tak vychází zhruba 1,2 milionu korun, tzn. že na jednoho žáka připadá asi 5000 korun. Znovu podotýkám, že se to bude týkat všech základních škol s výjimkou pražských.
Kdy budou mít školy šablony k dispozici?
Na konci října je finalizace šablon, poté budou v průběhu listopadu zveřejněny na webu ministerstva školství, včetně informací, jak s nimi pracovat. Vedle toho bude připravena informační brožura, semináře zaměřené na práci se šablonami a také tzv. emisaři, kteří budou školám pomáhat při jejich vyplňování. Zároveň se zveřejněním šablon dostanou všichni ředitelé škol dopis s přesnými informacemi o celém programu. Informační kampaň bude opravdu velká.
V jakém časovém horizontu po zveřejnění šablon bude vypsána výzva a jak dlouho budou mít školy na to, aby se do ní přihlásily?
Poté, co zveřejníme šablony, bude následovat výzva. A to bude ve chvíli, kdy nám parlament schválí novelu o rozpočtových pravidlech. Výzva bude průběžná a samozřejmě, že čím dříve se školy přihlásí, tím lépe. To však neznamená, že se škola musí přihlásit hned v prvních měsících. Naopak. Škola se může přihlásit kdykoliv, ale musí počítat s tím, že svůj program musí stihnout za dva roky. Takže by se školy měly přihlásit do konce prvního roku, tzn. do konce roku 2010, aby celý program stihly dokončit do konce roku 2013. Ráda bych také zdůraznila, že v rámci našeho modelu jsme zjednodušili i kontrolu celého programu. Školy nám budou jednou za šest měsíců dávat krátkou průběžnou zprávu o tom, jak v programu pokračují. Na jeho konci pak zkontrolujeme, zda školy udělaly skutečně ty činnosti, na které dostaly peníze. Za upozornění stojí i to, že školy budou moci prostředky využívat již tři měsíce po přihlášení se do programu. Podle mého je to model, o kterém bych řekla, že jednodušším způsobem se prostředky z evropských strukturálních fondů získat nedají.
Peníze ze strukturálních fondů by se měly dostat do každé základní školy. Jakým způsobem se ale dostanou až do platů samotných učitelů?
V nákladech určených na realizaci jednotlivých šablon budou prostředky na vzdělávání učitelů, na dělení tříd a mnohé další. A protože tyto prostředky budou jednotkově vyšší, než jsou platy učitelů dnes, tak jejich mixem si mohou učitelé teoreticky navýšit i platy. Bude ale záležet na aktivitě každé jednotlivé školy, aby všechno využila.
