Logika kariérního řádu
Návrh novely zákona doplňuje existující kariérní systém pedagogických pracovníků pro učitele o novou kariérní cestu – cestu rozvoje profesních kompetencí. Doposud mohou učitelé volit jen kariérní cestu k výkonu specializovaných činností ve škole (např. specializaci školního metodika prevence, výchovného poradce ad.) nebo směřovat k vedoucí pracovní pozici.
Nedílnou součásti cesty rozvoje profesních kompetencí učitelů je podle návrhu novely adaptační období začínajícího učitele. Návrh počítá s dvouletým obdobím, v němž bude začínající učitel požívat zvýšené podpory ze strany svého zaměstnavatele. Zákon mimo jiné výslovně jmenuje roli uvádějícího učitele a počítá s tím, že za činnost uvádějícího učitele bude příslušet příplatek ve výši 3000 Kč. Dalším zdrojem podpory poskytované začínajícímu učiteli mají být také školy připravující učitele.
Základem nového kariérního systému pro učitele se stane třístupňový standard učitele, který je postaven na profesních kompetencích učitele a jejich gradaci směrem k rostoucí kvalitě práce učitele. Standard je navržen jako nástroj pro dosahování, udržování a zvyšování kvality práce učitele a postihuje i rozsah působení učitele ve škole.
Navrhovaný standard má tři oblasti:
- oblast osobního profesního rozvoje (dříve Učitel a jeho profesní Já)
- oblast vlastní pedagogické činnosti (dříve Učitel a jeho žáci)
- oblast spolupráce a podílu na rozvoji školy (dříve Učitel a jeho okolí)
První kariérní stupeň (KS1)
Každý začínající učitel, ať se jedná o čerstvého absolventa školy vzdělávající učitele, nebo učitele přicházejícího z odborné praxe, zahájí adaptační období, které trvá 2 roky, a je zařazen do prvního kariérního stupně.
Cílem dvouletého období, v němž učitel setrvá na KS1, je adaptace učitele na podmínky praxe a přizpůsobení poznatků nabytých v pregraduální přípravě potřebám školy. V průběhu adaptačního období je začínajícímu učiteli poskytována vícezdrojová podpora pro rozvoj všech profesních kompetencí. Profesní rozvoj v KS1 se řídí plánem profesního rozvoje učitele, je podporován ze strany uvádějícího učitele a vedení školy, popř. i ze strany škol připravujících učitele nebo učitele v třetím kariérním stupni z jiné školy.
Adaptační období učitele je vyhodnocováno na konci dvouletého období. Hodnocení je zaměřeno na plnění plánu profesního rozvoje a je cíleno na konkrétní pokroky v práci učitele ve vztahu k výsledkům žáků. Východiskem pro hodnocení je mimo jiné hodnocení ředitele školy, uvádějícího učitele, popř. pedagoga ze školy vzdělávající učitele či jiného učitele, pokud se na podpoře začínajícího učitele v adaptačním období podílel, podkladem pro hodnocení je rovněž dokladové portfolio.
Druhý kariérní stupeň (KS2)
KS2 je určen učitelům na KS1, kteří:
- splňují požadavek absolvování adaptačního období v délce 2 let,
- podávají standardní výkon odpovídající popisu profesních kompetencí ve standardu učitele pro KS2,
- projdou úspěšně atestačním řízením pro KS2.
Atestační řízení pro KS2
Cílem atestačního řízení pro získání KS2 je prověřit a zhodnotit kvalitu práce učitele v oblasti jeho přímé práce s dětmi a žáky ve třídě, v oblasti rozvíjení jeho profesních znalostí a dovedností a v oblasti jeho působení ve škole i mimo ni. Ověření vychází z obhajoby dosavadní práce učitelem s využitím jeho dokladového portfolia. Dokladové portfolio obsahuje doklady, které podávají přehled o dosažených kompetencích a kvalitě výkonu profese učitele. Atestační řízení je ukončeno hodnoticím pohovorem před atestační komisí.
Atestační komise pro KS2 je tříčlenná a jsou v ní zastoupeni:
- ředitel školy, v níž je učitel působí,
- učitel v nejméně druhém kariérním stupni ze stejné školy
- zástupce školy, která poskytuje vzdělávání nebo studium připravující k výkonu povolání učitele, který poskytoval učiteli podporu v průběhu jeho adaptačního období, popřípadě učitel v KS3, který vykonává činnost pedagogického pracovníka na stejném druhu školy, nebo zástupce z odborné praxe nebo školní inspektor.
Třetí kariérní stupeň (KS3)
KS3 je určen učitelům na KS2, kteří:
- splňují požadavek určité délky pedagogické praxe (navrženo celkem 10 let),
- podávají dlouhodobě nadstandardní výkon odpovídající popisu profesních kompetencí ve standardu učitele pro KS3 (zejména vyšší kvalita práce s dětmi, žáky a studenty) a odvádějí větší rozsah práce pro zaměstnavatele – jsou zejména oporou svým kolegům, metodicky je vedou atd.,
- projdou úspěšně atestačním řízením.
Atestační řízení pro KS3
Cílem atestačního řízení pro získání KS3 je prověřit a zhodnotit kvalitu práce učitele v oblasti jeho přímé práce s dětmi a žáky ve třídě, v oblasti rozvíjení jeho profesních znalostí a dovedností a v oblasti jeho působení ve škole i mimo ni. Atestační řízení na KS3 trvá 1 rok. Ověření vychází z obhajoby dosavadní práce učitelem s využitím jeho dokladového portfolia, zpráv ČŠI o provedených hospitacích v průběhu atestačního řízení a zprávy ředitele. Dokladové portfolio obsahuje doklady, které podávají přehled o dosažených kompetencích a kvalitě výkonu profese učitele. Atestační řízení je ukončeno hodnoticím pohovorem před atestační komisí.
Atestační komise pro KS3 je pětičlenná a jsou v ní zastoupeni:
- ředitel školy, v níž je učitel působí,
- školní inspektor,
- zástupce školy připravující učitele (SŠ, VOŠ, VŠ),
- učitel v KS3 ze stejného druhu školy, popř. se stejnou aprobací,
- odborník z praxe, popř. odborník na vzdělávací oblast uchazeče o KS3.
Finanční benefity postupu v kariérním systému
Posun z KS1 do KS2
Úspěšné ukončení adaptačního období posune začínající učitele nastupující po své pregraduální přípravě do 2. platového stupně stupnice platových tarifů pedagogických pracovníků v nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Ve spojení s přechodem do vyšší platové třídy dojde ke zvýšení platového tarifu (např. začínající učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů ZŠ nebo SŠ zařazený v 11. platové třídě a 1. platovém stupni bude po úspěšném atestačním řízení pro KS2 zařazen do 12. platové třídy a 2. platového stupně).
Posun z KS2 do KS3
Postup do KS3 je dokladem o vysoké kvalitě práce učitele, o jeho dlouhodobě výborných výsledcích a též o vyšším rozsahu práce učitele směřujícího k růstu kvality práce školy, ve které působí. Návrh MŠMT předpokládá promítnutí tzv. atestačního příplatku do tarifního platu učitele (platového tarifu). Učiteli ve třetím kariérním stupni bude podle návrhu příslušet příplatek ve výši 3000 Kč, bude-li se podílet na profesním rozvoji učitelů ve své škole. Vedle platového tarifu zůstane nadále zachována další možnost, jak odměnit větší rozsah práce učitele na KS3, a to specializačním příplatkem za výkon specializovaných činností, popř. osobním příplatkem.
Náběh kariérního řádu
Návrh zákona upravuje náběhové období v přechodných ustanoveních:
Všichni učitelé, na které se vztahuje kariérní systém a kteří ke dni účinnosti novely zákona o pedagogických pracovních vykonávali činnost učitele alespoň 2 roky v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby, se dnem účinnosti zákona zařadí do KS2.
Ostatní učitelé, na něž se vztahuje kariérní systém, se zařadí do KS1.
První atestační řízení, z nichž vzejdou první učitelé v KS3, má podle návrhu proběhnout nejdříve v létě roku 2021. Ustanovení o třetím kariérním stupni se použijí ode dne nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu, kterým se stanoví standard učitele s vymezením požadavků na profesní kompetence učitele v jednotlivých oblastech pro třetí kariérní stupeň.
Požadavky na členy těchto atestačních komisí budou podle návrhu tyto:
- odborná kvalifikace učitele získaná vysokoškolským vzděláním v akreditovaném magisterském studijním programu,
- pedagogická praxe spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti alespoň v délce 15 let v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby.
Nové specializované činnosti:
Návrh novely počítá se zavedením dvou nových specializovaných činností, jejichž výkon bude podmíněn dosažením KS3 a absolvováním specializačního studia v systému DVPP, jež bude mít rozsah nejméně 250 hodin:
- mentor profesního rozvoje a
- koordinátor vlastního hodnocení školy.
Návrh novely počítá se zavedením nové specializované činnosti kariérový poradce. Výkon této činnosti je podmíněn dosažením KS2 a absolvováním specializačního studia v systému DVPP, jež bude mít rozsah nejméně 250 hodin.
Dále návrh zařazuje existující činnost výchovného poradce mezi specializované činnosti.
S výkonem specializované činnosti je spojen nárok na specializační příplatek pedagogického pracovníka ve výši 1000 až 2000 Kč.
Mentor profesního rozvoje zajišťuje profesní rozvoj pedagogických pracovníků školy, a to zejména tím, že se podílí na zpracování plánu pedagogického rozvoje školy, poskytuje pedagogickým pracovníkům školy poradenství, metodicky je usměrňuje a předává jim vědomosti a dovednosti potřebné pro jejich profesní rozvoj. Výkon specializované činnosti bude podmíněn dosažením třetího kariérního stupně a absolvováním specializačního studia v systému DVPP, jež bude mít rozsah nejméně 250 hodin a pro nějž MŠMT vydá standard.
Koordinátor vlastního hodnocení školy vytváří nebo volí vhodné nástroje vlastního hodnocení školy, koordinuje uskutečňování vlastního hodnocení školy, vyhodnocuje ho, navrhuje opatření a odpovídá za udržování procesů vlastního hodnocení ve škole. Výkon specializované činnosti bude podmíněn dosažením třetího kariérního stupně a absolvováním specializačního studia v systému DVPP, jež bude mít rozsah nejméně 250 hodin a pro nějž MŠMT vydá standard.
Kariérový poradce poskytuje žákům, studentům a jejich zákonným zástupcům poradenskou a informační činnost v oblasti volby povolání a vytváří, vyhodnocuje a udržuje vzdělávací oblast zaměřenou na vytváření životní a profesní orientace žáků a studentů. Výkon specializované činnosti bude podmíněn dosažením druhého kariérního stupně a absolvováním specializačního studia v systému DVPP, jež bude mít rozsah nejméně 250 hodin a pro nějž MŠMT vydá standard.
Periodické hodnocení profesního rozvoje
Novela zákona o pedagogických pracovnících zavádí nově osobní plán profesního rozvoje, a to pro všechny pedagogické pracovníky. Osobní plán profesního rozvoje vychází z plánu pedagogického rozvoje školy. Při jeho vytváření i při pravidelných hodnoticích rozhovorech s vedením školy (1x za 12 měsíců) pak pedagogičtí pracovníci prokazují, že si systematicky prohlubují a zvyšují své profesní kompetence v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a společenskými potřebami.
Za vedení pedagogického pracovníka k plnění plánu profesního rozvoje a jeho průběžné hodnocení je stejně jako doposud zodpovědný ředitel školy. Osobní plán profesního rozvoje má 2 části – část povinného rozvoje a fakultativní část individuálních cílů. Osobní plán profesního rozvoje schvaluje ředitel školy, který je současně povinen vytvořit pedagogickému pracovníkovi i odpovídající podmínky pro naplnění jeho povinné části.
Návrh počítá s tím, že plnění osobního plánu profesního rozvoje má mít vliv na výši osobního příplatku u škol, které odměňují platem.
IMKA = Implementace kariérního systému učitelů
Cílem Individuálního projektu systémového IMKA je podpora zavádění kariérního systému učitelů, konkrétně jeho pilotáž a kompletní uvedení do praxe. V průběhu projektu budou ověřeny všechny procesy, metody a nástroje, které s realizací kariérního systému učitelů souvisí. Dále bude odborně připraven personál, který bude administraci kariérního systému zabezpečovat.
Současně s implementací kariérního systému učitelů bude také pilotně ověřen a implementován systém řízení kvality DVPP, který přispěje ke zvýšení kvality dalšího vzdělávání učitelů.
Řešitelem projektu je Národní institut pro další vzdělávání. Zároveň předpokládáme získání širokého odborného konsensu nad zvoleným řešením.
Projekt bude trvat 44 měsíců od ledna 2017 do srpna 2020 a bude financován z OP VVV a státního rozpočtu.
Vedle IPs IMKA budou na další vzdělávání pedagogů alokovány nemalé prostředky z OP VVV i v rámci běžných výzev, dalších individuálních projektů systémových a tzv. šablon. Jejich přesné vyčíslení by však dnes bylo jen velmi orientační a bude záviset i na průběhu čerpání OP VVV.
K propojení Karierního systému učitelů (KS) s navrženými změnami financování RgŠ
Zapojení financování nároků vyplývajících pro jednotlivé školy z KS do stávajícího systému normativního financování „na žáka“ je fakticky nemožné. Ve stávajícím systému financování by tedy dopady KS musely být řešeny formou masívních, administrativně náročných rozvojových programů.
Jedním z důvodů, proč je v návrhu změny financování RgŠ ÚSC navržena změna financování „pedagogické práce“ v mateřských, základních a středních školách a konzervatořích z normativního systému „na žáka“ na normativní systém „na pedagoga“ je i to, že nově navržený systém může bez jakýchkoliv komplikací absorbovat i problematiku dopadů KS v těchto školách. Okruh škol, kde dopady KS bude nutno řešit mimo standardní systém normativního financován, se tím výrazně sníží (pouze ZUŠ, VOŠ všech zřizovatelů a soukromé a církevní MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoře).
Návrh novely školského zákona navrhující změny financování RgŠ (sněmovní tisk 841) počítá se zavedením normativu na další výdaje školy související s adaptačním obdobím připadající na 1 učitele v adaptačním období. Tyto finanční prostředky mají pokrýt zvýšené náklady spojené s péčí zaměstnavatele o začínajícího učitele v adaptačním období.
Systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) má doznat dílčích změn:
- návrh má zavést nutnost akreditovat studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňované vysokou školou, pokud má toto studium vést k získání odborné kvalifikace pedagogického pracovníka,
- návrh výslovně pojmenovává zásadní povinnosti akreditovaných vzdělávacích institucí.
Zavedení kariérního systému má velký potenciál ke zvýšení kvality učitelské profese a učitelství jako celku. Kariérní systému učitelů cílí k růstu kvality škol, ke změnám priorit v jejich řízení, zlepšování práce učitelů a tím v konečném důsledku i ke zlepšování výsledků žáků.
