Ve vysokém a vyšším školství, vědě a výzkumu konečně dochází k širšímu dialogu nad tezemi tolik potřebné reformy. Doufejme, že zúčastnění udrží kontrolu nad vlastními zájmy, jak jim to popřál na semináři 18. 9. 2007 Walter Bartoš.
Seminář Potřebujeme novou Bílou knihu? se konal v Rytířském sále Senátu ČR pod záštitou ministryně školství Mgr. Dany Kuchtové, předsedy Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu ČR Doc. MUDr. Karla Bartáka, CSc. a předsedy Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR PhDr. Waltera Bartoše. Všichni se ho osobně zúčastnili a spolu s nimi početná reprezentace akademické a výzkumné obce.
Úkol připravit Bílou knihu terciárního vzdělávání uložila ministerstvu školství vláda na svém jednání o reformě vzdělávání v Kolodějích 7. 3. 2007 a na základě doporučení expertů OECD obsažených ve Zprávě ke stavu terciárního vzdělávání v ČR z r. 2006.
Základem pracovního týmu se stal původní tým ISEA, který v letech 2005 a 2006 publikoval studie Na cestě ke znalostní společnosti. 1. Kde jsme? a 2. Jak dál? Nyní ovšem je tým rozšířen a řízením projektu byl oficiálně pověřen prof. PhDr. Petr Matějů, Ph. D., který je rovněž ředitelem analyticko-koncepčního odboru MŠMT. Jak je vidět, příležitost přeje připraveným! Pracovní tým je záměrně složen spíše z externích odborníků než ze zaměstnanců ministerstva či představitelů různých zájmových skupin. Členy týmu jsou (abecedně, bez titulů): František Ježek, Anna Kadeřábková, Michaela Kleňhová, Pavel Komárek, Dušan Lužný, Daniel Münich, Eva Münsterová, Pavla Polechová, Jan Slovák, Jan Sokol, Jana Straková, Peter Šebo, David Václavík, Radim Valenčík, Václav Vinš, Aleš Vlk, Simona Weidnerová, Pavla Zieleniecová a Jan Zrzavý.
Na konci června tento tým předložil k diskusi základní teze Bílé knihy. Během letních měsíců obdržel připomínky od České konference rektorů, Rady vysokých škol, Akademie věd ČR, Asociace vyšších odborných škol, od členů Asociace krajů a dalších institucí a významných osobností. Cílem semináře v Senátu bylo stručně představit základní teze Bílé knihy zainteresované veřejnosti a na místě vést diskusi k tezím i k došlým připomínkám. Byl uveden také harmonogram dalších prací. Hrubá verze Bílé knihy by měla být prezentována na konferenci v prosinci 2007. Práce by měly po veřejné a odborné diskusi v roce 2008 vyústit do přípravy nového vysokoškolského zákona v r. 2009.
Materiály ze semináře (tiskovou zprávu a všechny prezentace) najdete ZDE, analýzu Petra Holuba Stát plánuje převrat na univerzitách ZDE.
Ministryně Kuchtová řekla, že teze Bílé knihy je třeba brát jako otevření diskuse a hledání nových řešení, ne jako uzavřenou koncepci. Zdůraznila potřebu věcnosti a apolitičnosti jako předpoklad budoucího konsensu.
Prof. Slovák uvedl, čím předložené teze nejsou a jsou a reagoval také na hlavní skupiny dosavadních ohlasů. Nejde o stručné shrnutí hotového a do důsledků rozpracovaného koncepčního materiálu. Nemohou obsahovat podrobný popis kroků, jak v dnešní realitě dospět k vytýčeným cílům. Nejsou vycizelovaným kodexem, ve kterém má smysl zkoumat skrytý smysl jednotlivých slov a vět. - Jde o stručné shrnutí východisek tak, jak k nim dospěl tým BK. Cílem je ověřit základní směřování v široké veřejné diskusi a vytvořit širší tým aktivních oponentů.
Teze mají tři části. K jednotlivým částem promluvili na semináři členové pracovního týmu, uvedli stručně současný stav a cíle a položili otázky k diskusi, která byla v závěru vždy shrnuta.
I. Expanze systému a proměna jeho struktury - cesta k vyšší vzdělanosti, rovnějším šancím a sociální mobilitě
Otázky:
- 1.Došlo vsouvislosti stzv. boloňským procesem kjeho skutečné implementaci či pouze formálnímu zavedení?
- 2. Jak vsouvislosti se zavedením Bc. studia chápat roli VOŠ?
- 3. Jaké existují důvody kdiferenciaci a diverzifikaci systému VŠ?
- 4. Jsou stávající motivační mechanismy vsouladu spožadavky rozvoje VŠ?
II. Řízení a financování vysokých škol - podmínky pro posílení konkurence v systému, přirozená cesta k poptávkovému modelu, diferenciaci (rozvrstvení systému) a k vyšší kvalitě
Otázky k řízení a samosprávě:
- 5. Včem a zjakých důvodů dnes (někdy) selhává řízení vysokých škol?
- 6. Jsou správně rozděleny pravomoci a odpovědnosti tří základních aktérů: akademické senáty, management, správní rada (vědecká rada)?
- 7. Jakou roli má mít student (studentská reprezentace) vřízení vysoké školy?
- 8. Jaké příležitosti a jaké hrozby plynou zvnějšího vlivu externích subjektů na řízení vysoké školy?
Otázky k financování:
- 9. Jaká jsou silná a slabá místa současného systému financování? Fungují současné regulační mechanismy a které nám chybí?
- 10. Má stát dotovat vzdělání skrze žáky nebo školy? Hranice mezi žádoucí předvídatelností a pohodlnou jistotou při rozdělování veřejných dotací?
- 11. Na které úrovni je vhodnější rozhodovat o účelu a časovém použití finančních prostředků škol? Na ministerstvu nebo školách?
- 12. Ve kterých oblastech selhává trh a kde selhává stát (direktivní a kolektivní řízení)?
III. Výzkum a vývoj, další role a integrace univerzit do vnějšího prostředí - přirozená cesta k diferenciaci, kvalitě a soukromým zdrojům
Otázky:
- 13. Je žádoucí vytvořit zvláštní kategorii výzkumných VŠ (či fakult)?
- 14. Jaké jsou zásadní problémy současného systému institucionálního financování (výzkumné záměry apod.) zhlediska VŠ?
- 15. Je možné a žádoucí distribuovat »studentské finance« (příspěvek na vzdělávací činnost, dotace na specifický výzkum) mimo resort MŠMT?
- 16. Je současné právní postavení vysokoškolských ústavů dostatečné? Lze vsoučasném systému VŠ vytvořit dlouhodobě fungující a úspěšné pracoviště nezabývající se výukou?
Už jen samotné otázky naznačují, kolik je problémů k řešení. Ke všem částem proběhla na semináři zajímavá diskuse a pracovní tým nyní očekává její rozšíření do odborné i laické veřejnosti. Celý text tezí rozhodně stojí za přečtení. Je v něm řada zajímavých, někdy i provokujících námětů. Najdete ho ZDE.
Je nutno ocenit, že autoři tezí myslí také na návaznosti jednotlivých částí reformy vzdělávání: »Významným problémem je také velmi slabá propojenost reformních strategií pro základní a střední školství (pomalý vývoj směrem k výraznému posílení všeobecné složky středoškolského vzdělávání na úkor úzce odborné složky) na jedné straně, a převládajících představ o dalším vývoji vysokého školství na straně druhé (vysoké školství se jen pomalu zbavuje „elitářského" ducha a jemu odpovídající struktury). Hrozí situace, kdy základní a střední školy budou produkovat absolventy zvládající jiné kompetence než ty, které budou (respektive měly by) požadovat vysoké školy.« (str. 7) Doufejme, že tento zřetel bude v definitivním textu BK zachován - zatím se jednotlivé části reformy nepřipravovaly vždy v dostatečné návaznosti.
V rámci přípravy Bílé knihy terciárního vzdělávání probíhá v současné době také šetření mezi experty. Jeho cílem je zjistit, jaký je obraz vysokého školství v očích významných skupin české veřejnosti. Výsledky šetření budou zpracovány a zveřejněny koncem listopadu. Již předběžné výsledky poskytují zajímavé poznatky:
- a) názory představitelů externích a interních zájmových skupin se významně liší, a to převážně vhodnocení »výstupů« (citlivost vysokých škol na změny na trhu práce, spolupráce sregiony, schopnost konkurovat zahraničním vysokým školám) - zde je externí zájmová skupina výrazně kritičtější než dotazovaní přímo spjatí sněkterou z vysokých škol;
- b) menší rozdíly až téměř shoda se objevuje vněkterých názorech týkajících se možných řešení (posílení role studentů jako klientů, větší uplatnění firemních prvků vřízení škol, potřeba změnit rozložení pravomocí a odpovědnosti, názory na roli školného a na snahy posílit závislost rozpočtů vysokých škol na uplatnění absolventů atd.);
- c) zásadní rozdíl ale přetrvává vnázoru, zda navýšení výdajů na vysoké školství na úroveň vyspělých zemí by zlepšilo kvalitu výuky - dotazování přímo spjatí sněkterou zvysokých škol se stímto výrokem vmnohem větší míře než ostatní dotázaní.
»Celý projekt je teprve v půli cesty a veřejná diskuse teprve začíná. Tým připravující Bílou knihu si přeje, aby po letech diskusí, které zatím k žádným výraznějším reformním krokům v oblasti vysokého školství nevedly, bylo nyní dosaženo potřebné shody na tom, jak tuto reformu uskutečnit a přispět tak k dalšímu rozvoji vysokého školství a zejména tak ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky.« (Prof. Petr Matějů)
