Michal FILA, moderátor
Některé slovenské studenty polil v posledních týdnech studený pot. Do konce března musejí zaplatit školné v řádu desetitisíců. Tvrdí, že o tom nevěděli a situaci řeší různě. Peníze půjčují po známých nebo se bouří a platit nechtějí. Levicová vláda, která vždy brojila proti poplatkům všeho druhu, si myslí, že chyba je v nepořádných studentech.
redaktorkaZákon o vysokých školách sice platí už šestý rok, novela z pera dnešního ministerstva jen od září tohoto školního roku zavedla školné pro externisty a flákače, ale také pro nadané studenty, kteří stíhají dvě studia najednou. Podle bývalého ministra školství je norma nespravedlivá.
Martin FRONC, bývalý ministr školství
Toto je způsob, kde se tváříme, že nezavádíme poplatky a skutečně je zavedeme divoce a vyvoláme obrovský chaos bez kompenzačních opatření.
redaktorkaVe slovenských vysokoškolských lavicích teď opravdu panuje zmatek. Studentům přicházejí nelichotivé dopisy, které po nich požadují školné. Mnozí z nich mají právě státnicovat a o svých dluzích vůči škole slyší poprvé. Často přitom platí za hříchy staré několik let, které tehdy za pochybení vůbec považovány nebyly. Například studium dvou oborů takzvaně na zkoušku.
Katarína PALOVÁ, studentka Fakulty managementu Univerzity Komenského
Studijní průměr jsem měla opravdu dobrý, takže v podstatě pykám pouze za to, že jsem byla iniciativní a chtěla jsem si vybrat tu lepší školu.
redaktorkaPouhý zápis na studijní obor se zaokrouhluje nahoru, pokud tedy student chodil třeba týden na dvě školy, aby si srovnal jejich kvalitu, dnes musí platit.
Katarína PALOVÁ, studentka Fakulty managementu Univerzity Komenského
Já si myslím, že kdyby studenti věděli, že budou platit těch třicet tisíc, tak za ten týden, co se zúčastnili na té škole nebo za ten rok, jim to za to nestojí.
redaktorkaStudenti sportovních oborů teď platí za stará zranění. I když si studium přerušili, zaokrouhlení je nemilosrdné. Ročník nedokončili a dnes vyprazdňují kapsy.
Matej GROŽAJ, student Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Komenského
Já jsem přerušil koncem letního semestru, v tu dobu jsem měl zdravotní problémy, měl jsem podruhé zapsaný předmět sportovní a nemohl jsem jej absolvovat.
Michal MORÁVEK, student Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Komenského
My jsme zároveň sportovci a tam je běžná věc, že se jednoduše zraníte a tím pádem nemůžete normálně absolvovat ten vyučovací proces.
Martin GÁBORÍK, student tělesné výchovy a informatiky, Univerzita Konštantína Filozofa
Sport je práce a tam se stávají úrazy. Není to, že budu sedět pouze za počítačem celý den a nic se mi nemůže stát.
redaktorkaJeště více si „vydělali“ studenti, kteří bez problémů studují na dvou oborech.
Jozef JURKOVIČ, ředitel odboru VŠ vzdělávání, Ministerstvo školství SR
Ten jeden rok studia se mu zohlední, jako kdyby studoval dva roky, čili o to spíš mu může vzniknout povinnost uhradit školné a pravděpodobně mu vznikne ta povinnost u obou studijních programů, které studuje.
redaktorkaPodle některých výkladů tak student přichází o právo na jedno bezplatné studium, které garantuje ústava. Ministerstvo školství si to nemyslí. Je chyba studenta, že standardní dobu nevyužil na zisk titulu, stejně jako to, že nezná svoji povinnost platit školné. Studenti tak mohou doufat jedině v milost rektorů, kteří smí školné odpustit. Po tom, jestli nedostali v minulosti zavádějící informace právě od vedení školy či studijního oddělení, dnes nikdo pátrat nebude.
Michal FILA, moderátor
Střední Evropa se školnému zuby nehty brání. Za veřejné vzdělávání platí vysokoškoláci v Rakousku tři sta šedesát tři eura za semestr, ještě o něco více, tedy pět set eur za semestr, vytáhnou ze svých kapes v sedmi spolkových zemích Německa. Například Maďaři ale v nedávném referendu zpoplatnění odmítli. Je tedy patrné, že ve většině zemí střední Evropy se školné oficiálně neplatí. Přesto škála typů spolufinancování studia je bohatší, než varianty platit nebo neplatit. Téma pro odborníka na školné z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy, profesora Petra Matějů, kterého zdravím. Dobrý den.
Petr MATĚJŮ, Institut pro sociální a ekonomické analýzy
Dobrý den.
Michal FILA, moderátor
Jaké modely podílení se na financování svého studia ve střední Evropě existují? Nejsou, pane profesore, středoevropské země tak trochu pokrytecké, když většina z nich sice školné v pravém slova smyslu nezavedla, přesto vybírají od studentů nejrůznější poplatky.
Petr MATĚJŮ, Institut pro sociální a ekonomické analýzy
Z toho, co už jste ukázal, jednoznačně vyplývá, že střední Evropa, pokud nezmění svoji politiku, skutečně bude mířit k pokryteckým systémům, které na jednu stranu tvrdí, že školné se nevybírá a vybírat se nebude, na druhou stranu, jak vidíte sami, se vybírá skrytým způsobem a přitom ty skryté způsoby vybírání školného vedou k větším částkám, než ty standardní, které jsou ve světě běžné.
Michal FILA, moderátor
Co střední Evropu natolik irituje? Je to samotné placení, anebo ten termín školné, který vadí především postkomunistickým zemím?
Petr MATĚJŮ, Institut pro sociální a ekonomické analýzy
Samozřejmě termín školné vadí, vadí velmi a zdá se, že je to jakýsi relikt minulosti, zejména komunistické minulosti. Zdá se, že jsme si všichni zvykli, že tyto některé služby jsou zdarma, cosi jako sociální služby. Protože víme, že jak zdraví, tak samozřejmě poskytování kvalitního vzdělání vede k vysoké kvalitě života, k vysokým příjmům, budeme si muset zvykat na to, že to je věc, do které bychom měli sami investovat.
Michal FILA, moderátor
Blízko k placení školného mělo v roce 2004 Slovensko, návrh ale nakonec neprošel druhým čtením. Novela zákona z loňského září ale, jak jsme viděli v reportáži, jistou skupinu studentů nutí sáhnout hluboko do kapsy. Je to, co teď existuje na Slovensku, jakýmsi předstupněm skutečného reálného školného?
Petr MATĚJŮ, Institut pro sociální a ekonomické analýzy
Já bych řekl, že pokud to je předstupeň, pak je to nešťastný předstupeň, protože to, co se stalo na Slovensku, se stalo i v Maďarsku a stalo se to tam mnohem dřív. Tam už téměř polovina studentů platí vysoké školné. To jsou ti studenti, kteří se nedostali do kvóty, kde jsou náklady veřejně pokryté. Takže se mi zdá, že tím se vyvolává vůči školnému dokonce ještě větší odpor, než kdybychom ho poctivě zavedli v té nejúnosnější možné sociální podobě. Takže je-li toto předstupeň, tak já jsem, musím říci, docela zděšen.
Michal FILA, moderátor
Existuje v Evropě nějaký model, který by vás děsil méně a který by byl funkční, který by byl ideální pro to, abychom ho aplikovali, ať již v České republice, nebo jinde a nějakým způsobem spolufinancovali studenti své vzdělání na vysoké škole?
Petr MATĚJŮ, Institut pro sociální a ekonomické analýzy
Já myslím, že střední Evropa se nemůže vydat americkou cestou, kde by se platilo přímé školné. Myslím, že jediným modelem, který by ve střední Evropě byl únosný jak sociálně, tak by přinesl nejen ekonomické efekty, to znamená, zvýšení zainteresovanosti škol i příjmy vysokým školám, je školné, kterému se říká odložená platba nebo odložený závazek vůči škole, který by se splácel až ve chvíli, kdy student dokončí vysokou školu a dosáhne nadprůměrného příjmu a pak způsobem, který se nazývá kontingenční splácení, to znamená, v závislosti na výšce konkrétního příjmu, aby to příliš nebolelo, splácí té vysoké škole zpátky. To ovšem předpokládá, že před tím jsou zavedeny opět velmi silné a velmi efektivní systémy sociální pomoci studentům, půjčky, granty a samozřejmě stipendia pro ty, kteří pocházejí z těch nejchudších sociálních podmínek. Tak jako celá střední Evropa má svůj specifický produkt, kterému se říká stavební spoření, tak si myslím, že by si střední Evropa velice zvykla i na takový nový produkt, který bychom mohli nazývat spoření na vzdělání, který by usnadnil úvěrovat životní náklady i případné školné z tohoto produktu.
Michal FILA, moderátor
Tolik téma školné ve střední Evropě a komentář Petra Matějů z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy. Díky za váš čas, který jste věnoval Adrese: střední Evropa.
Petr MATĚJŮ, Institut pro sociální a ekonomické analýzy
Na shledanou.
