DÁLE ČTĚTE: Text Hradeckého prohlášení
Reakce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
K preambuli:
Velmi silná tvrzení jsou zde uváděna bez sebemenšího zdůvodnění. Přípravu BKTV naprosto nelze označit za nedemokratický. Opak je pravdou. Vždyť i zpráva Ministerstva vnitra, která se zabývá zapojováním veřejnosti do přípravy vládních dokumentů, uvádí BKTV jako jeden z příkladů dobré praxe. Oproti jiným materiálům podobného typu bylo využito nejrůznějších forem diskusí a připomínkových řízení. Z Hradeckého prohlášení není vůbec jasné, jak je Bílou knihou terciárního vzdělávání ohrožována kvalita vysokého školství. Není zřejmé ani to, jak BKTV údajně ohrožuje nezastupitelnou funkci daného sektoru pro společnost. Vždyť právě BKTV naopak usiluje o větší vzájemný vliv společnosti a institucí terciárního vzdělávání.
K 1. bodu prohlášení:
BKTV sice mění pozici samosprávy, ale tuto samosprávu nijak neomezuje. Do samosprávné působnosti přechází nově podle BKTV řada zásadních kompetencí, včetně:
- rozhodnutí o uskutečňování studijních programů a oborů v rámci akreditované oblasti vzdělávání,
- rozhodování o investičních aktivitách, které dosud byly realizovány v rámci programového financování s rozhodováním na úrovni MŠMT,
- rozhodování o vnitřním uspořádání a o struktuře vnitřní legislativy,
- rozhodování o kariérním řádu a o pravidlech pro obsazování míst docentů a profesorů.
Samosprávě naopak částečně ubývají dosud výlučné pravomoci při volbě rektora a přijímání rozpočtu. V těchto oblastech BKTV dává částečně prostor k uplatnění názoru externích aktérů, přesněji ke hledání konsensu mezi samosprávou a externími aktéry.
Návrh na zřízení Rady pro terciární vzdělávání je reakcí na námitky (uplatněné v připomínkovém řízení mj. rektorem Univerzity Karlovy) týkající se potenciálního zneužití správních rad k politickému ovlivňování činnosti vysokých škol. Tím, že každé dva roky se vymění jen třetina členů této rady (podobně jako je tomu již dnes v Akreditační komisi), je minimalizována možnost politického ovládnutí Rady. Ta by se navíc měla věnovat jen strategickým a koncepčním otázkám, podobně jako již dnes Rada pro výzkum a vývoj. Jsme předsvědčení o tom, že zahraniční zkušenosti s podobnými tělesy jsou velmi dobré a že jde o účinnou pojistku proti možnosti politicky podbarvených kroků ministerstva.
K 2. bodu prohlášení:
Na BKTV, což je strategický a koncepční dokument založený na analytických a syntetických podkladech OECD, navazuje příprava věcného záměru zákona s provedením příslušné studie realizovatelnosti. Na základě posouzení věcného záměru z hlediska realizovatelnosti bude následovat příprava paragrafovaného znění zákona. Příprava BKTV je jen první fází složitého procesu. Při formulování strategického záměru nemohou být řešeny implementační detaily.
K 3. bodu prohlášení:
Daný bod nemá přímý vztah k BKTV, ale spíše se týká reformy oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ani tam se však v žádném případě nepočítá s "likvidací oborů základního výzkumu". To, že je zdůrazněna otázka transferu poznatků do praxe a mnohostranná spolupráce, neznamená oslabení podpory základního výzkumu a vzdělávání. Obě reformy (terciárního vzdělávání i výzkumu a vývoje) usilují pouze o to, aby pod pláštíkem základního výzkumu nebyl realizován aplikovaný výzkum bez skutečných výsledků pro praxi. Tím by se pro skutečný základní výzkum měly výrazně zlepšit podmínky (viz výsledky hodnocení VaV v roce 2008 a pozice některých humanitních fakult).
K 4. bodu prohlášení:
Není zřejmé, z čeho autoři textu prohlášení usuzují, že BKTV otevírá možnost k nákupu titulů. BKTV vychází především z nutnosti diverzifikovat (následně i kategorizovat a podrobit „ratingu" v jednotlivých kategoriích) celý systém terciárního vzdělávání. Atributy kvality jsou velice závislé na typu instituce terciárního vzdělávání. Je nutné opustit představu, že kvalita nutně roste s vyšším typem vzdělávacího programu. Špičkovou kvalitu může dosáhnout jak institut profesního vzdělávání působící v malém městě, tak i výzkumně orientovaná univerzita mezinárodního významu. Obojí je důležité. Zdrojem problémů s kvalitou v dnešní struktuře vysokých škol je právě jednotný prostor aspirací všech institucí. Ale právě změna v tomto ohledu je jedním z hlavních cílů BKTV a reformy. Podle autorů tzv. Hradecké výzvy je BKTV a reforma "klamavá", což ale není absolutně nijak doloženo či vysvětleno. Proto je těžké na tuto obavu podrobněji reagovat.
K 5. bodu prohlášení:
Podle autorů prohlášení není možné reformu financovat. Podle MŠMT je naopak dlouhodobě finančně neudržitelný dnešní systém českého terciárního vzdělávání, a to zejména v čase recese, prováděné reformy penzijního systému a rostoucího zájmu o terciární vzdělávání. Klíčem k řešení finančních problémů je diverzifikace, a to jak v typech institucí, tak ve zdrojích financování. Řada z navrhovaných kroků má také zvýšit efektivnost využití stávajících prostředků. Cestou je návrat k jednotné délce standardní doby studia v jednotlivých typech studijních programů, nižší tolerance k prodlužování studia i jasné oddělení nákladů, které mají sociální povahu, od financování systému terciárního vzdělávání (zákon o finanční pomoci studentům). Tím ubyde vysokým školám řada poměrně nákladných činností (sociální a ubytovací stipendium). Financování terciárního sektoru vzdělávání z veřejných zdrojů dlouhodobě neodpovídá výkonnosti naší ekonomiky. Provedená reforma by měla umožnit státu vklad většího objemu veřejných prostředků, a to s vyšší jistotou, že to bude mít prokazatelný efekt (snižování nezaměstnanosti, růst inovační aktivity atd.). Reforma je konstruována tak, aby její realizace byla možná se školným i bez něj.
Domníváme se, že v rámci přípravy věcného záměru zákona i v navazujících krocích bude dostatek prostoru pro výměnu názorů a pro případné úpravy návrhů, a to jak z podnětů akademických obcí a jejich představitelů, tak ale také z podnětu externích subjektů.
