1. Prosím o informaci, jak je řešena zákonem inkluze - rozhodují rodiče nebo školská poradenská zařízení? V tisku lze stále najít oba názory.
Podle občanského zákona a ustanovení o rodině je zřejmé, že za nezletilého žáka jedná ve věci vzdělávání jeho rodič, a to vždy v zájmu žáka. Školské poradenské zařízení navrhuje nejvhodnější vzdělávací cestu pro žáka se speciální vzdělávací potřebou a jeho úkolem je vždy jednat v zájmu žáka, tedy aby zvolená cesta byla také zárukou kvalitního vzdělávání žáka. Pokud jsou obě strany ve shodě, pak je vše v pořádku. Pokud ale jedna ze stran (obvykle rodič) chce, aby dítě bylo vzděláváno například ve speciální škole (dnes ve škole podle §16 odst. 9 ŠZ), a není k tomu důvod, pak může do vzájemného jednání vstoupit OSPOD nebo může žadatel o vyšetření (rodič, zletilý žák) požádat o revizi doporučení ke vzdělávání žáka.
2. Nestanou se některé školy příliš proinkluzivní a pro veřejnost se zařadí do kategorie dřívějších zvláštních škol a vedle toho vzniknou soukromé neinkluzivní základní školy a státní budou vyučovat děti, které "zbudou"?Ano, vzhledem k segregačnímu charakteru celého našeho vzdělávacího systému, tj. existenci víceletých gymnázií a specializovaných škol pro nadané, a také vzhledem k právu rodiče na volbu školy pro své dítě může být tato úvaha brána v potaz. Bude třeba působit dobrými příklady, pracovat s rodiči i veřejností – především však zajistit učitelům takové podmínky, aby se celá věc podařila co nejlépe. To není možné hned, jde o „běh na dlouhou trať“. Začít se však někdy musí, protože společné vzdělávání přináší v dlouhodobé perspektivě pro společnost pozitivní efekty.
3. Vážení, nedávno jsem nastoupila na pozici asistenta pedagoga v běžné základní škole. A jako laik mám nyní možnost nahlédnout do procesu "inkluze do škol". Můžete mi vysvětlit rozdíl mezi integrací a inkluzí? Na stránkách "osobnostní rozvoj pedagoga" jsem se dozvěděla že: Inkluze je principem a filozofií, která předznamenává, že školy by měly vytvořit unifikovaný systém vzdělávání všech žáků dohromady, a to při zachování stejné úrovně kvality ve vhodných věkových skupinách, Jedním z nejdůležitějších principů inkluze a inkluzívního prostředí (školy) je poznání, že všechny děti mají nějaké dary nebo nadání, které mohou být přínosem pro ostatní a jejich odlišnost obohacuje učení a vyučování. Autoři dále uvádí, že inkluze je cíl i metoda, jejíž pomocí vytvářejí učitelé ve třídě společenství, které si váží spolužáků s postižením a pomáhá jim, aby se cítili jistě a aby věděli, že ostatní přijímají je samé i jejich projevy. Součástí této filozofie je i přesvědčení, že každý člověk získává tím, když se naučí lépe rozumět druhým a vážit si jich. Takže pokud tomu dobře rozumím, bude se muset celá společnost ztotožnit s Vaší filozofií, která bude zákonem povinná??? A co když mají učitelé jiné filozofické přesvědčení? Co jejich morálka a svědomí? (viz můj včerejší email - ohledně hodnocení žáků se spec. poruchami učení) Jak si učitelé obhájí před svým svědomím fakt, že by měly nechat projít do dalšího ročníku žáka, který absolutně nezvládá učivo byť i s úlevami, jenom proto, že je žák "přínosem pro třídu"???Stále nevidím jediný důvod proč je integrace horší než inkluze.V modelu integrace je patrná snaha přizpůsobit možnosti dítěte škole, v modelu inkluzivního vzdělávání dochází ke snaze přizpůsobit edukační prostředí dítěti. Inkluze tedy nespočívá v bezbřehé toleranci, ale ve vytváření podmínek ve vzdělávání žáků, které jim umožní vyrovnat se s handicapy, které jsou často důsledkem onemocnění, zdravotního postižení. Vzdělávání pak má vytvářet rovné podmínky, ale také rovné příležitosti ve vzdělávání. Kvalita vzdělávání se tedy nedá posuzovat podle toho, že i slepí budou vidět, ale spíše podle toho, nakolik pedagog dokáže s podpůrnými opatřeními u žáka dosahovat maxima toho, čeho je žák schopen. K tomu slouží jak úprava metod a forem práce, tak také znalost hodnocení a práce s kritérii, stejně jako s motivací žáků. Základem je pak velmi dobrá práce pedagoga, znalost oboru, didaktiky a pedagogicko-psychologické a speciálně pedagogické kompetence. Dobrý učitel není ten, který dokáže vzdělávat neproblematické a nadané žáky, ale ten, kdo u svých žáků vzbuzuje zájem o učivo a dokáže pracovat spravedlivě, na vysoké úrovni - se všemi žáky.
4. Budou mít pedagogové z běžných škol dostatečnou kvalifikaci pro práci se žáky, kteří nastoupí ze speciálních škol?Nástup žáků ze speciálních škol, které jsou určené pro děti a žáky se středním a těžkým mentálním postižením, do škol běžných, lze předpokládat pouze výjimečně. Systém speciálních škol jako součást vzdělávacího systému zůstává zachován. Pokud by ale rodiče žáka, který se vzdělává ve škole specializované pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, navrhli jeho přechod do běžné školy, musí být nejdříve posouzena situace žáka i školy ze strany odborného pracoviště – školského poradenského zařízení. Podstatou změn je zajištění užší průběžné součinnosti mezi školským poradenským zařízením, školou a rodiči. Už tím se dostává odborné podpory pedagogům. Dále je pedagogům novelou školského zákona garantována systémová podpora v rámci nově navržených podpůrných opatření (kromě jiného také podpora pedagogům ve škole ze strany odborníků - speciálních pedagogů a školních psychologů, případně personální podpora ze strany asistenta pedagoga).
5. Prosím o informaci, zda každá základní škola musí nebo bude muset mít zajištěn bezbariérový přístup a pokud ano, v jakém rozsahu. Provedení takových úprav by bylo v budově naší letité školy technicky velmi obtížné.Stavební úpravy se řídí jinými ustanoveními než školským zákonem, je tedy třeba vycházet z konkrétních podmínek škol, z jejich přístupnosti pro žáky se zdravotním postižením, které by vyžadovalo stavební úpravy, ze Stavebního zákona a dalších norem. Také je dobré si zmapovat, kolik byste mohli mít žáků, kteří by podobné úpravy mohli vyžadovat ve vašem regionu a následně se zajímat o programy IROP, pro získání finančních prostředků na možné stavební úpravy. Pokud je budova památkově chráněná, je možné, že to nebude možné a pak nemůžete zajistit podmínky pro vzdělávání tělesně postižených.
6. Jaké jsou možné zákonné důvody pro odmítnutí žáka ředitelem spádové školy? Zatím jsem viděla vysvětlení jen pro případ naplnění kapacity školy či třídy. Jak postupovat v případě, že se škole nepodaří od 1. září zajistit asistenta pedagoga podle požadavku PPP? Můžeme žáka bez asistenta vůbec nechat ve třídě?Ředitel spádové školy má omezené možnosti odmítnutí žáka, důvodem může být kapacita školy, třídy, nemožnost zajištění některého podpůrného opatření pro žáka nezbytného, které ředitel objektivně nemůže splnit- například stavební úpravy budovy u památkově chráněného objektu. Asistent pedagoga je podpůrným opatřením, ředitel školy má zajistit PO nejpozději do 4 měsíců. To by se mělo podařit v kratším časovém úseku, ředitel školy o potřebě asistenta ví už v době přípravy doporučení, může tedy navrhnout jinou možnost, která bude v čase reálná viz. následující odpověď.
7. Pan náměstek Fidrmuc v televizním pořadu uvedl, že v případě více dětí se SVP ve třídě se může třída rozdělit. Jak postupovat v případě, kdy škola nemá již žádnou volnou učebnu? Může to být důvodem k odmítnutí dalšího žáka se SVP?Pokud škola nemá možnost snížit počet žáků, může získat podpůrná opatření, která posílí práci pedagoga ve třídě s větším počtem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Možností je řada (práce dalšího pedagoga, speciálního pedagoga, asistenta pedagoga, změny v organizaci výuky atd.), opět bude záležet na konkrétních podmínkách školy a speciálních vzdělávacích potřebách žáků a jejich skladbě.
8. Co dělat v případě, kdy rodiče žáka s závažným znevýhodněním podají žádost o zápis v běžné základní škole. Dle doporučení ŠPZ bude v nejlepším zájmu dítěte vzdělávat se ve třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona. Rodiče požádají o revizi, a ta potvrdí závěr ŠPZ. Rodič dále na běžné škole trvá.) Jaká je možnost ředitele běžné školy, a to spádové i nespádové (pokud je např. povinnost ředitele spádové školy jiná než „nespádové“) - předpokládáme, že je volná kapacita školy?První cestou je vysvětlit rodiči, že škola pro žáka nebude v souladu s nejlepším zájmem žáka. Pokud by rozhodnutí rodiče bylo skutečně natolik v rozporu s nejlepším zájmem žáka a škola by nemohla podmínky vytvořit prostřednictvím PO, pak je jediná cesta, postupovat v součinnosti s OSPOD.
Ředitel spádové i „nespádové“ školy nemůže dítě nepřijmout s odůvodněním, že dle doporučení SPC by vzdělávání v běžné škole nebylo v nejlepším zájmu dítěte. K nepřijetí dítěte musí mít skutečně věcné důvody- nemá možnost stavební úpravy, momentálně nemá speciálního pedagoga atd. Jinak má 4 měsíce nato, aby podmínky, které může, zajistil prostřednictvím PO.
9. Jsme od září 2016 povinni přijmout postižené dítě do MŠ i v případě, že nejsme schopni zajistit potřebné vybavení a úpravy nebo v tomto případě platí odložení inkluze do září 2018?Žák by měl právo získat podpůrná opatření, abyste si podmínky pro jeho vzdělávání vytvořili.
10. Jak bude společné vzdělávání řešeno na víceletém gymnáziu?Stejně jako na základní škole.
11. Týká se Vyhláška č. 27/2016 Sb., vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných i dětí s poruchami učení - dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie apod.?Ano, předpokládá se, že žáci s poruchami učení budou primárně ve 2. a 3. stupni podpůrných opatření.
12. Jaký je vztah Katalogu podpůrných opatření, který vznikl jako výstup projektu „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR“ a vyhlášky k provedení § 19 školského zákona?
Dle samotných řešitelů projektu „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR“ výstupy tohoto projektu
směrovaly převážně do škol. Katalog podpůrných opatření a metodiky práce asistenta
pedagoga při realizaci podpůrných opatření obsahují soubor praktických zkušeností učitelů a poradenských pracovníků,
kteří s dětmi s daným znevýhodněním už pracovali. Jedná se tedy o nástroje určené školám a školským
zařízením pro práci se žáky, kteří potřebují podpůrná opatření.
Naproti tomu, přehled podpůrných opatření představuje závaznou součást právního řádu, vyhlášku, která
provádí zejména § 19 školského zákona, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Obsahuje systematicky uspořádaný
souhrn jednotlivých podpůrných opatření a pravidla pro jejich doporučení školskými poradenskými zařízeními. Rovněž
vyhláška obsahuje závazná pravidla pro následnou realizaci podpůrných opatření ve školách a školských
zařízeních. Nejde tedy o metodický, ale o normativní text určující závazná pravidla, podle nichž je nutno
v oblasti společného vzdělávání postupovat.
Údaje jsou členěny podle příjemce A=škola; B=školské zařízení (družina, školní klub, …), AB pak znamená možnost
podpory pro oba tyto subjekty. ŠPZ bude vždy přiznávat takový rozsah podpory, který bude pro žáka nezbytný,
tedy nemusí mít vše, co je ve stupni podpory umožněno, protože každý stupeň podpůrných opatření je pro široké
spektrum žáků a ŠPZ bude podpory vybírat podle charakteru obtíží žáka, respektive jeho speciálních vzdělávacích
potřeb.
Není tedy nezbytné, aby měl vše, co je ve stupni podpory možné. Počítá se i s možností podpory ve školském zařízení,
kterou bude mít žák tehdy, pokud o to požádají rodiče a podpora bude pro žáka nezbytná.
