1. Jak je to s výukou cizího jazyka u žáků s LMP? Chápu správně, že případně tento vzdělávací obsah částečně nebo úplně nahradit jiným vzdělávacím obsahem, a případně u některých žáků s LMP (podle individuálních dispozic) cizí jazyk vůbec nevyučovat anebo vyučovat s menší časovou dotací?
Na doporučení školského poradenského zařízení je možné například nahradit od třetího stupně podpůrných opatření vzdělávací obsah druhého cizího jazyka vzdělávacím obsahem prvního cizího jazyka nebo předmětem speciálně pedagogické péče či obsahem tématu Člověk a svět práce, případně posílit výuku českého jazyka.
2. Na naší škole máme speciální třídy, tj. třídy, kde jsou zařazeni žáci s SPU a ostatním zdravotním postižením na základě doporučení školského poradenského pracoviště. Jedná se mi o úpravu ŠVP ohledně druhého cizího jazyka pro tyto děti. Dle minulých úprav tyto děti mohly mít rozšířené hodiny prvního cizího jazyka. Jde mi o to, zda jsem si správně vyložila novou úpravu tak, že druhý cizí jazyk již těmto dětem (zpravidla budou ve 2. stupni podpůrných opatření) nemusíme nabízet, a spíše využít disponibilní časovou dotaci na volitelné předměty či posílení vzdělávacích oblastí nebo předměty speciální péče?Bude velmi záležet na tom, o které děti se bude jednat, pokud to budou žáci ve 2. stupni PO, tak tam nelze upravovat výstupy ze vzdělávání – tedy nemůžete nahrazovat cizí jazyk jiným oborem nebo oblastí. Můžete maximálně upravovat formy práce s žákem a pracovat s modifikovaným obsahem. Je možné například nahradit od třetího stupně podpůrných opatření vzdělávací obsah druhého cizího jazyka vzdělávacím obsahem prvního cizího jazyka nebo předmětem speciálně pedagogické péče či obsahem tématu Člověk a svět práce, ale to se jedná již o úpravu výstupů a to lze dělat pouze pro žáky s LMP od 3. st. PO.
3. U žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího stupně (žáci s LMP) lze nahradit části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů jinými vzdělávacími obsahy nebo celý vzdělávací obsah některého vzdělávacího oboru obsahem jiného vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje jejich možnostem. V IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího stupně a čtvrtého stupně lze v souvislosti s náhradou části nebo celého vzd. obsahu vzd. oborů měnit minimální časové dotace vzd. oborů (obsahů). Dotazy: Lze tedy nahradit část nebo celý obsah kteréhokoli vzdělávacího oboru? Lze nahradit část nebo celý obsah několika vzdělávacích oborů zároveň? Lze měnit min. časové dotace všech vzd. oborů nebo pouze některých a v jakém rozsahu; znamená to, že časová dotace se pouze přesune nebo je možno ji i pokrátit (redukovat), tedy že celkový součet časové dotace může být nižší (redukovaný).Ano, u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího stupně (žáci s LMP) lze nahradit části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů jinými vzdělávacími obsahy nebo celý vzdělávací obsah některého vzdělávacího oboru obsahem jiného vzdělávacího oboru, který lépe vyhovuje jejich možnostem.
V IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího stupně a čtvrtého stupně lze v souvislosti s náhradou části nebo celého vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů měnit minimální časové dotace.
Všechny tyto změny je možné realizovat v rámci podpůrných opatření pouze na základě doporučení školského poradenského zařízení v individuálním vzdělávacím plánu konkrétního žáka v nejlepším zájmu konkrétního žáka.
4. Specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jakými jsou například: dělení a spojování hodin, prodloužení základního vzdělávání na 10 let, odlišná délka vyučovacích hodin. Jak bude realizována odlišná délka vyučovací hodiny v rámci třídy s 30 dětmi? Pokud budou hodiny spojovány, znamená to, že vyčleníte tyto děti se speciálními potřebami do jiné třídy? Potom nevidím důvod, proč se dále nemohou vzdělávat ve škole speciální.Spojování hodin je možností, kterou mají školy danou § 26 školského zákona, není nutně spojena s úpravou vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale je možná i pro tyto žáky.
Citace ze školského zákona: Rámcový nebo akreditovaný vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami může stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat.
5. Nyní bylo z vysvědčení zřejmé, že žák byl vzděláván podle přílohy LMP. Bude po jejím zrušení dosažené vzdělání podle revidovaného RVP ZV nějak vyznačeno na vysvědčení?Vyplňování vysvědčení na základních školách se řídí metodickým materiálem MŠMT Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách od školního roku 2016/2017.
Podle tohoto materiálu se vzhledem k principům společného vzdělávání na vysvědčení žáků neuvádí, zda se žák vzdělává podle individuálního vzdělávacího plánu. Na vysvědčení nejsou uváděna ani ostatní podpůrná opatření, která jsou žákovi poskytována. Výjimku tvoří výuka předmětů speciálně pedagogické péče, v případě, že jsou žáci v těchto předmětech klasifikováni.
6. Nerozumím tomu, když poradna doporučí snížit nároky na množství učiva kladené na dítě, jak tento žák splní výstupy, které splnit musí, protože jsou povinné? Jedná se mi o to, že dítě je těžký dyslektik, dysgrafik, poradna doporučí fixovat učivo, neprobírat nové. Takovýto žák však nesplní povinné výstupy, tím pádem by správně měl být hodnocen nedostatečně a má propadnout. Jak to teď tedy bude? Dosud je praxe taková, že ČŠI tvrdí, že dítě zařazené na zš běžnou musí zvládnout všechny výstupy, odpovídá tomu i formulace "žák umí".Školské poradenské zařízení u vámi uváděných žáků nemůže doporučit úpravu výstupů ze vzdělávání u žáka, ale mělo by vám doporučit úpravy postupů práce s těmito žáky, s tím, že je možná modifikace obsahů ve vzdělávání, ale to by nemělo mít dopad do výstupů u těchto obsahů. Například je možné zajistit, aby žák pracoval na počítači, aby se volily jiné postupy práce s textem, například poslech doplněný o metodu mapování a strukturování učiva apod. Tam, kde ani úpravy nepomohou, se to může promítat i do hodnocení žáka, které je podpůrným opatřením.
7. Chtěla bych Vás ještě poprosit o bližší (reálné) vysvětlení termínu "obsah učiva" - předpokládala jsem (a mé kolegyně také), že pokud nemohu měnit výstupy, nemohu upravovat ani obsah učiva, tzn. dítě musí zvládnout standardní rozsah osnov daný ŠVP.Pro hraniční žáky je možné volit úpravu obsahů vzdělávání (po návštěvě ŠPZ) a tím modifikovat nároky na jejich vzdělávání. Úprava obsahů vzdělávání může přispět ke snížení obtížnosti pro žáka, současně můžete pracovat s disponibilní časovou dotací a posilovat zejména ty oblasti, kde má žáka největší problémy. Úpravou obsahů ale dosáhnete i zmírnění nároků na výstupy ze vzdělávání. Obsah učiva lze modifikovat, tedy upravovat tak, aby se stal pro žáka přístupnější. Práce s obsahem předpokládá především práci s metodami výuky, s postupy, které umožní obsah učiva více žákovi přiblížit a zjednodušit, v rámci možností vzdělávacího obsahu. Ve své podstatě můžete ovlivnit i kvalitu výstupů, kterými jsou v RVP ZV míněny především cílové kompetence. Ty ale mají široké rozpětí a měnit je můžeme pouze u žáků se zdravotním postižením, ve zdůvodněných případech.
8. Můžeme změny v učebním obsahu předmětů (osnovy) provést dodatkem?Musíte upravit ve svém ŠVP.
9. Dobrý den, jsem asistent pedagoga na jedné základní škole. Donedávna jsem byla zastáncem inkluzivního vzdělávání, a i nyní mám za to, že je to naprosto samozřejmá věc, že by každé dítě mělo mít právo se vzdělávat v běžné základní škole. Pokud ale přemýšlím do hloubky nad inkluzivním vzděláváním; konkrétně nad vysvědčením dítěte, jež je integrováno a pracuje podle IVP, které zohledňuje jeho specifika, jak se tato informace objeví na vysvědčení toho dítěte? Jde o to, že dítě, např. žák 4. třídy se spec. poruchami učení (dyskalkulie, dysortografie, hyperaktivita a další) již nezvládá učivo 4. třídy a učí se podle IVP učivo 3. třídy (učí se to, co zvládá). Jak se toto zohlední na výstupním vysvědčení ze 4. třídy když v podstatě učivo 4. třídy nezvládá ani s úlevami???Jak může mít stejné vysvědčení jako žák, který je "zdravý" a bude mít několik dostatečných popřípadě i nedostatečnou a propadne, jelikož nezvládá učivo? Jak vysvětlíte tuto nespravedlnost??? Nejedná se náhodou o pozitivní diskriminaci, když nedovolíme zažít dítěti i neúspěch? A může vůbec takové dítě vzdělávané v hlavním proudu, ale se spec. poruchami učení propadnou, když nezvládne učivo pro jeho ročník (byť s úlevami, menším množství příkladů, delší čas na vypracování, asistent pedagoga k ruce?) Já myslím, že by měl propadnout = to je přeci rovný přístup ne? Co bude z těch dětí v dospělosti, jak se uplatní, když základní školou "proplují" jen s minimálními znalostmi a vědomím, že jim všechno projde?Vyplňování vysvědčení na základních školách se řídí metodickým materiálem MŠMT Informace k vyplňování vysvědčení na základních školách od školního roku 2016/2017. Podle tohoto materiálu se vzhledem k principům společného vzdělávání na vysvědčení žáků neuvádí, zda se žák vzdělává podle individuálního vzdělávacího plánu. Na vysvědčení nejsou uváděna ani ostatní podpůrná opatření, která jsou žákovi poskytována. Výjimku tvoří výuka předmětů speciálně pedagogické péče, v případě, že jsou žáci v těchto předmětech klasifikováni.
U žáků s těžkými poruchami učení se neumožňuje upravovat výstupy ze vzdělávání, ale pouze obsahy vzdělávání. Pedagog volí podpůrné opatření hodnocení žáka tak, aby bylo zřejmé, že žák dosáhl maxima svých možností. Pracuje se s formativním hodnocením, kdy cílem rozhodně není vytvářet v žákovi představu, že všechno umí, ale pomoci v tom, že má upravené podmínky vzdělávání v souladu s objektivními obtížemi svého stavu (zdravotního, sociálního atd.). Nepředstíráme dobré známky, ale reflektujeme obtíže a podle toho nastavujeme kritérium hodnocení. Součástí procesu hodnocení je také sebenáhled žáka.
