Hlavní prvky Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA)
Paris Communique.pdf, soubor typu pdf, (1,25 MB)
Třístupňové strukturované studium
Rozdělení studia na tři cykly, bakalářský, magisterský a doktorský, reaguje jednak na významný nárůst počtu vysokoškolských studentů v evropských zemích, jednak usnadňuje studentskou mobilitu mezi jednotlivými cykly, jež je možné absolvovat v různých zemích. Toto rozdělení již bylo implementováno ve všech zapojených zemích.
Kreditový systém ECTS (The European Credit Transfer and Accumulation System)
Studijní zátěž jednotlivých kurzů v rámci bakalářského a navazujícího magisterského studia je typicky vyjádřena prostřednictvím jistého počtu ECTS kreditů. ECTS kredity usnadňují posouzení ekvivalence jednotlivých částí studia a tím také mobilitu během studia – na mezinárodní i národní úrovni.
Bakalářský titul obvykle vyžaduje splnění 180-240 ECTS kreditů, zatímco magisterský dalších 90-120 ECTS kreditů (přinejmenším však šedesát). 60 ECTS kreditů by mělo odpovídat jednomu akademickému roku „plného“ (full-time) studia. Na národní úrovni je studijní zátěž často formalizována prostřednictvím časové náročnosti, obvykle mezi 1 500 -1 800 hodinami na jeden akademický rok full-time studia. Jeden ECTS kredit by tak měl odpovídat cca 25-30 hodinám studia, včetně absolvovaných přednášek, seminářů, stáží apod.
ECTS kredity by však neměly představovat pouhý přepočet průměrné časové zátěže: ta představuje čas potřebný k nabytí jistých znalostí, dovedností a způsobilostí, zkrátka „výsledků učení“ (learning outcomes). Právě na tuto složku ECTS klade důraz nový ECTS Userʾs Guide, přijatý na konferenci v Jerevanu v roce 2015. Kreditový systém se tak zároveň stává užitečným nástrojem při vytváření studijních programů, když klade důraz na výsledky učení, jež má jejich prostřednictvím student získat, a zároveň jedním z prostředků orientace národních systémů na „vzdělávání zaměřené na studenta“ (student-centred education).
ECTS_Users_guide_verze_2015.pdf (1,87 MB)
Vysokým školám, které používají ECTS správně, Evropská komise na jejich žádost uděluje tzv. „ECTS Label“.
Rámce kvalifikací
Výsledky učení, primárně na úrovni jednotlivých cyklů studia, mají být specifikovány prostřednictvím vzájemně kompatibilních národních rámců kvalifikací (NQF), navázaných na jednotný rámec celého Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (QF-EHEA), a potažmo na Evropský rámec kvalifikací (EQF). Rámec kvalifikací tak v minimální variantě stanovuje základní znalosti, dovednosti a způsobilosti, které má získat absolvent bakalářského, magisterského a doktorského studia. Usnadňuje tak posouzení získaného vzdělání za účelem uznávání jeho rovnocennosti, stejně jako porozumění danému systému a posiluje tak jeho důvěryhodnost. V neposlední řadě jako základní popis výsledků učení představuje další nástroj orientace na vzdělávání zaměřené na studenta a může být užitečný i při vytváření konkrétních studijních programů.
QF_EHEA.pdf (22,13 KB)
Zajišťování kvality
Spolupráce v oblasti zajišťování kvality posiluje vzájemnou důvěru mezi jednotlivými systémy a dále tak usnadňuje uznávání vzdělání získaného v zahraničí a tak i mezinárodní mobilitu. V rámci této spolupráce byly vytvořeny základní principy pro zajišťování kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání, ESG (Standards and Guidelines for Quality Assurance in the EHEA).
ENQA (European Association for Quality Assurance in Higher Education), asociace institucí zodpovědných za zajišťování kvality v jednotlivých zemích Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání.
ESG_Standards_and_Guidelines_for_Quality_Assurance_in_the_EHEA_verze_2015.pdf
(682,46 KB)
EQAR (The European Quality Register for Higher Education), registr národních institucí, které jsou v dané zemi zodpovědné za vnější hodnocení kvality vysokoškolských institucí.
Lisabonská úmluva a centra ENIC-NARIC
Za účelem maximálního usnadnění vzájemného uznávání vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, přijala Evropská rada „Úmluvu o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu“, označovanou též jako „Lisabonská úmluva“. Dle této dohody mají signatářské země uznávat vysokoškolské vzdělání získané v jedné z nich, pokud je toto vzdělání uznávané v zemi, kde bylo získáno.
Za účelem zvýšení informovanosti o národních vysokoškolských systémech (a tím dalšího posílení důvěry mezi nimi a usnadnění procesu vzájemného uznávání vysokoškolského vzdělání), byla zřízena síť národních center ENIC-NARIC.
Webové stránky Lisabonské úmluvy
Webové stránky všech center ENIC-NARIC
Dodatek k diplomu
Dodatek k diplomu je od r. 2005 povinnou součástí vysokoškolského diplomu každého absolventa a jasně a srozumitelně, podle jednotného vzoru, popisuje kvalifikaci držitele diplomu. Kromě seznamu absolvovaných kurzů a kreditů získaných jejich prostřednictvím, rovněž vysvětluje postavení dané kvalifikace v rámci národního vzdělávacího systému. Usnadňuje tak především posouzení rovnocennosti získaného vysokoškolského vzdělání za účelem uznávání jeho rovnocennosti.
Vysokým školám, jejichž dodatky k diplomu odpovídají příslušným standardům, Evropská komise na jejich žádost uděluje tzv. „DS (Diploma Supplement) Label“.
„Joint Degrees“
Tzv. „joint degrees“ jsou studijní programy realizované na několika vysokoškolských institucích, často působících v různých zemích, a představují tak ideální nástroj propojování jednotlivých institucí v rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA).
Dosavadní postup Boloňského procesu
Proces implementace Boloňského procesu ve všech zemích EHEA je pravidelně monitorován v tzv. "Implementační zprávě". Její poslední verzi můžete nalézt zde:
EHEA_2015_Bologna_Process_Implementation_Report.pdf
(13,39 MB)
U příležitosti osmistého výročí pařížské Sorbonny v r. 1998 podepsali ministři školství čtyř zemí – Francie, Itálie, Británie a Německa – Sorbonnskou deklaraci. Ta vyjadřuje záměr vytvořit Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA), společný rámec, který by měl podpořit mobilitu občanů EU: studentů a akademiků a prostřednictvím zjednodušeného uznávání zahraničního akademického vzdělání a kvalifikace i dalších skupin obyvatelstva.
Sorbonnska_deklarace_1998_EN.pdf (22,11
KB)
Tento záměr byl oficiálně potvrzen v r. 1999 prostřednictvím Boloňské deklarace, kterou podepsali zástupci 29 zemí, včetně České republiky (dnes už jde o 48 zemí). Hlavním cílem deklarace bylo vytvořit do roku 2010 Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA), a to prostřednictvím:
- zavedení systému snadno srozumitelných a vzájemně srovnatelných diplomů
- zavedení systému dvoustupňového studia (bakalářského a magisterského)
- zavedení systému kreditů (ECTS)
- podpory mobility prostřednictvím překonáním legálních a jiných překážek volného pohybu občanů zapojených zemí, především ve věci studia, výuky a výzkumu
- podpory spolupráce mezi zapojenými zeměmi v oblasti zajišťování kvality vysokoškolského vzdělání
- podpory „evropského rozměru“ vysokoškolského vzdělání.
Zástupci jednotlivých zemí se zároveň shodli na pravidelném setkávání v dvouletém intervalu, které bude sloužit k hodnocení dosavadního postupu a stanovení nových cílů a opatření.
Bolonska_deklarace_1999_EN.pdf (22,20
KB)
Bolonska_deklarace_1999_CZ.pdf (115,49
KB)
Pražské komuniké, vzniklé na základě konference ministrů školství jednotlivých zemí v Praze r. 2001, rozšířilo Boloňský proces o tři další oblasti:
- podporu a rozvoj strategií celoživotního učení
- zapojení vysokoškolských institucí a studentů do Boloňského procesu
- podporu atraktivity Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA).
Prazske_komunike_2001_EN.pdf (75,62
KB)
Berlínské komuniké z r. 2003 do Boloňského procesu zahrnulo navíc
- doktorské studium jako třetí cyklus dosud dvoustupňového systému.
Komuniké zároveň zavedlo tzv. „follow-up“ strukturu, která slouží k podpoře procesu mezi jednotlivými setkáními. Hlavním orgánem je tzv. „Bologna follow-up group“ (BFUG), která se schází minimálně dvakrát ročně a jíž předsedá země předsedající celé unii. Na její činnost dohlíží Řídící skupina (Board). Administrativní podporu poskytuje Sekretariát BFUG, jehož zázemí zajišťuje země hostící následující setkání ministrů školství zapojených zemí.
Berlinske_komunike_2003_EN.pdf (34,49
KB)
Bergenské komuniké z r. 2005 klade důraz především na výzkum a doktorské studium. Zdůrazňuje tak potřebu užšího propojení Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA) a Evropského výzkumného prostoru (ERA) a stanovuje základní principy koncepce doktorského studia a potřebu navýšení počtu doktorandů. Zvláště připomíná rovněž význam sociálního rozměru Boloňského procesu a nutnost všeobecné dostupnosti vysokoškolského vzdělání. Zároveň explicitně zmiňuje potřebu vytvoření a rozvoje národních rámců kvalifikací, které specifikují výsledky učení vysokoškolského studia na jeho různých úrovních, a jejich napojení na jednotný evropský rámec kvalifikací (EQF).
Bergenske_komunike_2005_EN.pdf (43,53
KB)
Londýnské komuniké z r. 2007 upozorňuje na to, že postup Boloňského procesu s důrazem na transparentnost a vzájemnou prostupnost vysokoškolského vzdělání v jednotlivých zemích, a tedy na porovnatelnost výsledků učení, zároveň znamená posun k vysokoškolskému vzdělávání zaměřenému na studenta (student-centred higher education). V této souvislosti dále podporuje vytváření a rozvoj národních rámců kvalifikací a vyzývá Radu Evropy k podpoře této aktivity.
Londynske_komunike_2007_EN.pdf (26,04
KB)
Lovaňské komuniké z r. 2009 stanovilo priority Boloňského procesu pro následující desetiletí:
- sociální rozměr vzdělávání s důrazem na rovný přístup k vysokoškolskému vzdělání
- celoživotní vzdělávání
- uplatnění absolventů
- vzdělávání zaměřené na studenta (student-centred learning)
- mezinárodní otevřenost
- mobilita
- sběr dat
- nástroje pro zvyšování transparentnosti jednotlivých národních systémů
- financování vysokoškolského vzdělávání
V rámci mezinárodní otevřenosti se ministerského setkání v Lovani zúčastnili rovněž zástupci patnácti zemí z Afriky, Asie, Jižní a Severní Amerika a Austrálie v rámci tzv. „Bologna Policy Forum“.
Lovanske_komunike_2009_EN.pdf (53,42
KB)
Bologna_Policy_Forum_Statement_2009_EN.pdf
(57,61 KB)
Další ministerská konference v Budapešti a ve Vídni r. 2010 oficiálně stvrdila vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA) a potvrdila priority pro jeho další konsolidaci a rozvoj, stanovené v Lovaňském komuniké. Součástí konference bylo i druhé Bologna Policy Forum.
Budapestsko_videnska_deklarace_2010_EN.pdf
(28,83 KB)
Bologna_Policy_Forum_Statement_2010_EN.pdf
(30,94 KB)
Bukurešťské komuniké z r. 2012 klade důraz na význam vysokoškolského vzdělání pro překonání ekonomické krize, kterou Evropa prochází, a na potřebu zajištění jeho adekvátního veřejného financování. Jako další priority stanovuje především vzdělávání zaměřené na studenta, smysluplnou implementaci výsledků učení a vytváření a rozvoj národních rámců kvalifikací. V Bukurešti se zároveň uskutečnilo třetí Bologna Policy Forum.
Bukurestske_komunike_2012_EN.pdf (355,84
KB)
Bologna_Policy_Formu_Statement_2012_EN.pdf
(250,48 KB)
Jerevanské komuniké z r. 2015 stanovuje čtyři základní cíle dalšího rozvoje Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání:
- zvyšování kvality a relevance učení a vyučování
- podpora zaměstnatelnosti absolventů v průběhu jejich pracovního života
- zvyšování inkluzivity národních systémů
- implementace základních strukturálních reforem dále usnadňujících uznávání zahraničního akademického vzdělání a kvalifikace a mobilitu studentů a akademiků.
Jerevanské komuniké zároveň žádá BFUG o revizi a zjednodušení jeho fungování. Součástí konference bylo čtvrté Bologna Policy Forum. V jeho rámci se zúčastněné země shodly na čtyřech prioritách další spolupráce:
- vytváření vzájemně kompatibilních národních rámců kvalifikací
- rozvoj spolupráce v oblasti zajišťování kvality
- zlepšení vzájemného uznávání akademického vzdělání a kvalifikace
- spolupráce při rozvoji a implementaci kreditového systému.
Jerevan_komunike_2015_EN.pdf (257,58
KB)
Bologna_Policy_Forum_Statement_2015_EN.pdf
(187,59 KB)
Pařížské komuniké z roku 2018 klade důraz na:
- zlepšení vzájemného uznávání akademického vzdělání a kvalifikace;
- sociální dimenze ve vzdělávání;
- spolupráci s mimo-evropskými regiony;
- síť Evropských vysokých škol;
- digitalizaci ve vzdělávání;
- zvyšování kvality a standardů ve vzdělávání.
Na stěžejních tématech Boloňského procesu budou pracovat 3 tématické skupiny tzv. Peer support groups, které budou zároveň podporovat kvalitu a spolupráci v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání.
1) třístupňové strukturované studium (a three-cycle system compatible with the overarching framework of qualifications of the EHEA and first and second cycle degrees scaled by ECTS);
2) implementace Lisabonské úmluvy (compliance with the Lisbon Recognition Convention);
3) zajištění kvality ve vysokém školství (quality assurance in compliance with the Standards and Guidelines for
Quality Assurance in the European Higher Education Area).
Kompletní text Pařížského komuniké z roku 2018 je k dispozici zde:
Paris Communique.pdf
Aktéři procesu
- Zástupci zapojených zemí
- Evropská komise
- Rada Evropy
- EUA, European University Association, zastupující evropské univerzity
- EURASHE, zastupující profesně orientované vysokoškolské instituce
- ESU, European Studentʾs Union, zastupující studenty
- ENQA, European Association for Quality Assurance in Higher Education, zastupující národní instituce zodpovědné za zajišťování kvality
- EQAR, European Quality Assurance Register for Higher Education
- UNESCO-CEPES, the United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization – European Centre for Higher Education
- Education International
- Business Europe
Všichni aktéři jsou součástí BFUG.
O oficiální stránky Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání se stará země pořádající následující ministerskou konferenci.
Členské státy EHEA
- Albánie
- Andora
- Arménie
- Ázerbajdžán
- Belgie - Francouzské společenství
- Belgie - Vlámské společenství
- Bělorusko
- Bosna a Hercegovina
- Bulharsko
- Černá Hora
- Česká republika
- Dánsko
- Estonsko
- Finsko
- Francie
- Gruzie
- Chorvatsko
- Irsko
- Island
- Itálie
- Kazachstán
- Kypr
- Lichtentštejnsko
- Litva
- Lotyšsko
- Lucembursko
- Maďarsko
- Makedonie
- Malta
- Moldávie
- Německo
- Nizozemsko
- Norsko
- Polsko
- Portugalsko
- Rakousko
- Rumunsko
- Rusko
- Řecko
- Slovensko
- Slovinsko
- Srbsko
- Španělsko
- Švédsko
- Švýcarsko
- Turecko
- Ukrajina
- Vatikán
- Velká Británie
